| salt:hasText
| - Kontraindikované kombinace:
- Floktafenin: beta-blokátory můžou brzdit kompenzační kardiovaskulární reakce vyvolané hypotenzí nebo šokem, což může být indukované floktafeninem.
- Sultoprid: bisoprolol se nesmí podávat souběžně se sultopridem kvůli zvýšenému riziku komorové arytmie.
Nedoporučované kombinace:
- Antagonisté kalcia typu verapamilu a v menší míře typu diltiazemu (verapamil,diltiazem, bepridil): negativní ovlivnění kontraktility, atrioventrikulárního vedení a krevního tlaku (viz bod 4.4). Intravenózní podání verapamilu u pacientů léčených pomocí β-blokátoru může vést k hluboké hypotenzi a AV bloku.
- Klonidin a jiná centrálně působící antihypertenziva, to je methyldopa, guanfacin, moxonidin, rilmenidine : současné používání centrálně působících antihypertenzív může vést ke snížení srdeční frekvence a srdečního výdeje, včetně zhoršení srdeční nedostatečnosti, a k vasodilataci. Náhlé vysazení může zvýšit riziko „rebound" hypertenze
- Inhibitory monoaminooxidázy (s výjimkou MAO-B inhibitorů): zvýšení hypotenzního účinku beta-blokátoru, ale též riziko hypertenzní krize.
Kombinace k použití s opatrností:
- Antiarytmika I. třídy (např. disopyramid, chinidin): účinek na dobu atrioventrikulního vedení může být potenciovaný a může se zvýšit negativní inotropní účinek – doporučuje se pravidelné monitorování EKG (viz bod 4.4.).
- Antiarytmika III. třídy (např. amiodaron): účinek na dobu atrioventrikulního vedení může být potenciovaný (viz bod 4.4.)
- Antagonisté kalcia dihydropiridinového typu (např. nifedipin): současné užívání může zvýšit riziko hypotenze a nelze vyloučit zvýšení rizika dalšího zhoršení funkce komory jako pumpy u pacientů se srdečním selháním. U pacientů s latentním srdečním selháním souběžné podání β-blokátorů může vést k selhání srdce.
- Parasympatomimetika/inhibitory acetylcholinesterázy (včetně takrinu): současné užívání může zvýšit dobu atrioventrikulárního vedení a/nebo riziko bradykardie (viz bod 4.4.)
- Topické betablokátory, včetně očních kapek pro léčbu glaukomu, mohou mít aditivní systémové účinky
- Inzulín a perorální antidiabetika: zintenzivnění hypoglykemického účinku. Blokáda β-adrenoreceptorů může maskovat symptomy hypoglykémie.
- Srdeční glykosidy: snížení srdečního tepu, zvýšení doby atrioventrikulárního vedení.
- Anestetika: oslabení reflexní tachykardie a zvýšené riziko hypotenze (viz bod 4.4.)
- Nesteroidní protizánětivé léky (NSAID): snižují antihypertenzivní účinek bisoprololu (inhibicí vasodilatačního prostaglandinu nesteroidními antirevmatiky a zadržováním vody a sodíku pyrazolonovými nesteroidními protizánětlivými léky)
- Deriváty ergotaminu: zhoršení periferních cirkulačních poruch.
- Beta-sympatomimetika (např isoprenalin, dobutamin) :kombinace s bisoprololem může snižovat účinek obou léků.
- Sympatomimetika účinkující na alfa i beta receptory (např. noradrenalin, adrenalin). Kombinace s bisoprololem může odhalit alfa-adrenergní vasokonstrikční účinek těchto látek vedoucí k zvýšenému krevnímu tlaku a zhoršení intermitentní klaudikace. Tyto interakce jsou pravděpodobnější s neselektivními beta-blokátory.
- Tricyklická antidepresiva, barbituráty, fenothiaziny jako další antihypertenziva: zvyšují
hypotenzivní účinek.
- Baclofen: zvýšená antihypertenzní aktivita
- Amifostin: zvýšená hypotenzní aktivita
- Současné používání s antihypertenzívy a rovněž s jinými léky s potenciálem ke snížení krevního tlaku může zvýšit riziko hypotenze.
Kombinace ke zvážení:
- Meflochin: zvýšené riziko bradykardie.
- Kortikosteroidy: snížení antihypertenzního účinku v důsledku retence vody a sodíku.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)