| salt:hasText
| - Následující nežádoucí účinky jsou setříděny podle orgánových systémů a frekvence výskytu dle následujících konvencí: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až <1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit) .
Systémová třída orgánů
Velmi časté
(≥1/10)
Časté
(≥1/100 až <1/10)
Méně časté
(≥1/1000 až <1/100)
Vzácné
(≥1/10000 až <1/1000)
Velmi vzácné
(<1/10000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Poruchy krve a lymfatického systému
Trombocytopenie*
Poruchy imunitního systému
Anafylaktický šok
Poruchy metabolismu a výživy
Hypokaléme
Poruchy nervového systému
Bolesti hlavy, obvykle mírné až střední závažnosti
Třes
Srdeční poruchy
Komorová ektopická aktivita
Komorová tachykardie (nesetrvalá či setrvalá)
Supraventrikulární arytmie
Hypotenze
Fibrilace komor
Angina pectoris/bolest na hrudi
Torsades de pointes
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Bronchospasmus
Poruchy jater a žlučových cest
Abnormální výsledky jaterních funkčních testů
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Kožní reakce jako vyrážka
Celkové poruchy a lokální reakce po podání
Reakce v místě infúze
*U kojenců a dětí se riziko trombocytopenie signifikantně zvyšuje s délkou infúze. Klinické údaje naznačují, že trombocytopenie související s milrinonem je častější u dětí než u dospělých (viz bod 4.4).
Nebyla stanovena souvislost mezi výskytem supraventrikulárních či komorových arytmií a plazmatickou hladinou milrinonu. Život ohrožující arytmie jsou často spojeny s již přítomnými rizikovými faktory jako existující arytmie, metabolické poruchy (např. hypokalémie), zvýšené sérové hladiny digoxinu nebo zavedený katétr. Klinické údaje naznačují, že arytmie související s milrinonem jsou méně časté u dětí než u dospělých .
Pediatrická populace:
Poruchy nervového systému
Není známo: intraventrikulární hemoragie (viz bod 4.4
Vrozené, familiární a genetické vady
Není známo: perzistující ductus arteriosus *** (viz body 4.2, 4.4, 5.2 a 5.3)
***V literatuře byly popsány možné fatální následky perzistujícího ductus arteriosus, které jsou způsobené kombinací nadměrné plicní cirkulace následované plicním edémem a hemoragiemi a
snížené orgánové perfúze s následným intraventrikulárním krvácením a nekrotizující enterokolitis.
Dlouhodobé bezpečnostní údaje pro pediatrickou populaci nejsou zatím známa.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)