salt:hasText
| - Vzhledem k lékové formě nemá být BISEPTOL podáván dětem do 3 let věku.
Při snížené funkci ledvin se dávkování upravuje.
Streptokoková faryngitida nemá být kotrimoxazolem léčena, protože jím nelze dosáhnout eradikace streptokoků.
Vzácně byly hlášeny život ohrožující nežádoucí účinky provázející podávání sulfonamidů, včetně Stevens-Johnsonova syndromu, Lyellova syndromu, akutní nekrózy jater, aplastické anémie, jiného poškození kostní dřeně a hypersenzitivity s postižením dýchacího ústrojí.
Při výskytu příznaků a známek, svědčících pro možnost uvedených vážných nežádoucích účinků, jako jsou rash, bolesti v krku, horečka, bolesti kloubů, kašel, dušnost nebo žloutenka musí být léčba kotrimoxazolem okamžitě přerušena.
Jako obecné bezpečnostní opatření mají být u pacientů léčených sulfonamidy prováděny časté kontroly krevního obrazu.
U pacientů s poruchami funkce jater nebo ledvin, při deficitu kyseliny listové (např. u velmi starých pacientů, u alkoholiků, u pacientů léčených antikonvulzivy, u pacientů s malabsorpčním syndromem a u podvyživených osob), u jedinců s těžkými alergickými projevy a u pacientů s bronchiálním astmatem musí být kotrimoxazol podáván s opatrností.
U pacientů s deficitem glukózo-6-fosfátdehydrogenázy může kotrimoxazol vyvolat hemolýzu.
U velmi starých pacientů je zvýšeno riziko vzniku vážných nežádoucích účinků, včetně poškození ledvin nebo jater. Nejčastějšími nežádoucími účinky kotrimoxazolu u velmi starých osob jsou těžké kožní reakce, útlum kostní dřeně a trombocytopenie s purpurou anebo bez ní. Současné užívání diuretik zvyšuje riziko vzniku purpury.
U pacientů s AIDS léčených kotrimoxazolem pro infekci Pneumocystis jiroveci se vyskytují častěji nežádoucí účinky, a to zvláště vyrážky, horečka, leukopenie, zvýšení hladin transamináz v séru, hyperkalemie a hyponatremie.
Sulfonamidy jsou chemicky podobné některým antityreoidálním látkám, diuretikům (acetazolamidu a thiazidům) a perorálním antidiabetikům, což může podmiňovat zkříženou alergii.
Pacienti mají být poučeni o nutnosti dostatečného příjmu tekutin jako prevenci krystalúrie a tvorby ledvinových kamenů.
(cs)
|