| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: jiná oftalmologika,
ATC kód: S01XA02.
Retinol (vitamin A1) je vitamin rozpustný v tucích a je pro člověka nezbytný. Termín "vitamin A" zahrnuje látky, které se vyznačují biologickými účinky retinolu.
Údaje o biologické účinnosti vitaminu A se uvádějí buď v mezinárodních jednotkách (I.U.) anebo v retinolových ekvivalentech (RE), přičemž 1 I.U. = 0,3 RE a odpovídá 0,3 mikrogramu retinolu.
Retinol vstupuje do různých cílových buněk a naváže se v nich na cytoplazmatické receptory, které jej dopraví do buněčného jádra. Tam potom ovlivňuje proteosyntézu.
Retinová kyselina (tretinoin) také ovlivňuje posttranslační děje, zejména syntézu glykoproteinů a glykolipidů obsahujících manózu a galaktózu.
Retinol je mimoto výchozí látka pro tvorbu retinalu (zrakového purpuru, aldehydu retinolu), který navázán na protein opsin vytváři komplex rhodopsin. Ten figuruje v tyčinkách sítnice jako fotoreceptor.
Vcelku lze rozlišit tři oblasti účinků vitaminu A:
1. Ovlivnění somatických funkcí:
Ve formě alkoholu (retinolu) je vitamin A významný pro regulaci růstu a diferenciace epitelu a mezenchymových struktur kostní tkáně. Podle některých údajů by vitamin A mohl v této souvislosti mít i antikarcinogenní účinky.
2. Ovlivnění rozmnožování a embryonálního vývoje:
Vitamin A ovlivňuje spermatogenezu, oogenezu, vývoj placenty i morfogenezu embrya.
3. Ovlivnění zraku a jiných smyslových funkcí:
Vitamin A (ve formě aldehydu, retinalu) se podílí nejen na procesu vnímání světla a tedy vidění; na dostatečném přívodu vitaminu A závisí i průběh jiných smyslových funkcí (sluchu, chuti, čichu). Podle současných vědomostí zasahuje do regulace buněčného růstu a buněčné diferenciace ovlivněním exprese genů některých enzymů a růstových faktorů, nutných pro vývoj a regeneraci buněk.
Při nedostatku vitaminu A se objeví v předních oblastech oka morfologické změny; ty vyvolají v plně rozvinutém případě ke xeroftalmii (zrohovatění a vysušení spojivek i rohovky, což může vést až k oslepnutí). Daný klinický obraz je charakterizován kontinuálním spektrem různých fází skvamózní metaplazie epitelií. V prvním stadiu změn nejdříve vymizejí pohárkové buňky a nastane nedostatek mucinu, pak se zmnoží vrstvy epitelií a silně zvrstvené epitelie se oplošťují, až konečně zrovatí. Všechny tyto pochody se však mohou objevit i současně a vzájemně se překrývat. Metaplazii epitelu podporuje sekundární zánět a ztráta vaskularizace spojivek.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)