Studie chronické toxicity po opakovaném podání loperamidu trvající 12 měsíců u psů �a 18 měsíců u laboratorních potkanů neprokázaly toxický účinek. Došlo pouze ke snížení přírůstku tělesné hmotnosti a přijímání potravy po denních dávkách do 5 mg/kg/den u psů (30 násobek maximální dávky u lidí Maximum Human Use Level (MHUL)) �a 40 mg/kg/den (240 násobek MHUL) u laboratorních potkanů. „No Toxic Effect Levels“ (NTEL) v těchto studiích činily 1,25 mg/kg/den (8 násobek MHUL) u psů �a 10 mg/kg/den (60násobek MHUL) u laboratorních potkanů.
Výsledky in vivo a in vitro prokázaly, že loperamid není genotoxický. Nebyl prokázán kancerogenní potenciál. Ve studiích reprodukce, kdy byly březí samice laboratorních potkanů podrobeny dávkám během březosti a laktace, byla po velmi vysokých dávkách loperamidu (40 mg/kg/den - 240 násobek MHUL) shledána maternální toxicita, porušení fertility a snížení fetálního přežití. Po podání nižších dávek nebyl narušen zdravotní stav matky nebo plodu ani peri- a postnatální vývoj.
Simetikon patří do skupiny lineárních polydimethylsilikonů, které jsou v širokém obecném i lékařském používání po mnoho let, jsou považovány za biologicky inertní �a neprojevující toxické vlastnosti. Simetikon nebyl předmětem zvláštních preklinických studií.
(cs)