salt:hasText
| - In vitro: při koncentraci v lidské plazmě 0,45 - 4,5 (g/ml je vazba klarithromycinu na proteiny průměrně 70%.
In vivo: studie ukázaly, že hladiny klarithromycinu v tkáních, s výjimkou centrálního nervového systému, byly několikrát vyšší než v cirkulaci. Nejvyšší hladiny byly obvykle nalezeny v játrech a v plicích, kde poměr tkáň/plazma (T/P) dosahoval 10 až 20.
Normální jedinci: v klinické studii byla na dobrovolnících sledována jediná intravenózní dávka klarithromycinu. Bylo podáváno 75, 125, 250 nebo 500 mg v objemu 100 ml jako 30 minutová infúze a 500, 750 nebo 1000 mg v objemu 250 ml jako 60 minutová infúze. Průměrná vrcholová koncentrace (Cmax) výchozí látky dosahovala od 5,16 (g/ml po 500 mg do 9,40 (g/ml po 1000 mg (60 minutová infúze). Průměrná vrcholová koncentrace (Cmax) 14-hydroxy metabolitu dosahovala od 0,66 (g/ml po 500 mg do 1,06 (g/ml po 1000 mg (60 minutová infúze);
Průměrný poločas terminální fáze výchozí léčivé látky v plazmě byl závislý na dávce a pohyboval se v rozmezí od 3,8 hodin po 500 mg do 4,5 hodiny po 1000 mg (60 minutová infúze). Odhadovaný průměrný poločas 14-hydroxy metabolitu v plazmě vykazoval na dávce závislý nárůst a pohyboval se v rozmezí od 7,3 hodin po 500 mg do 9,3 hodiny po 1000 mg (60 minutová infúze). Průměrná plocha pod křivkou koncentrace versus čas (AUC) se v závislosti na dávce nelineárně zvětšovala v případě výchozího léčiva od 22,29 hod. x (g/ml po dávce 500 mg do 53,26 hod. x (g/ml po dávce 1000 mg. Průměrná plocha pod křivkou koncentrace versus čas (AUC) 14-hydroxy metabolitu se pohybovala od 8,16 hod. x (g/ml po dávce 500 mg do 14,76 hod. x (g/ml po dávce 1000 mg (60 minutová infúze).
V klinické studii opakovaných dávek bylo jedincům po 7 dní podáváno 125 a 250 mg i.v. klarithromycinu v konečném objemu 100 ml po dobu 30 minut nebo 500 a 750 mg v konečném objemu 250 ml po dobu 60 minut. Dávky byly opakovány každých 12 hodin.
V této studii se průměrná vrcholová koncentrace klarithromycinu v rovnovážném stavu (Cmax) zvyšovala od 5,5 (g/ml po dávce 500 mg do 8,6 (g/ml po dávce 750 mg. Průměrný poločas terminální fáze byl 5,3 hodin po 60 minutové infúzi 500 mg a po 4,8 hodiny po 60 minutové infúzi 750 mg.
Pozorovaná průměrná koncentrace v rovnovážném stavu (Cmax) 14-hydroxy metabolitu stoupala od 1,02 (g/ml u dávky 500 mg až po 1,37 (g/ml u dávky 750 mg. Průměrné poločasy terminální fáze tohoto metabolitu byly 7,9 hod. a 5,4 hod. pro dávkovací skupiny 500 mg a 750 mg. Nebyl zjištěn žádný trend spojený s dávkováním.
Při perorálním podávání 250 mg dvakrát denně bylo vrcholových plazmatických koncentrací v rovnovážném stavu dosaženo ve 2 až 3 dnech (průměrně 1 (g/ml pro klarithromycin a 0,6 (g/ml pro 14-hydroxy klarithromycin). Poločasy eliminace výchozího léku a jeho metabolitu činily 3-4 hodiny a 5-6 hodin. Při perorálním dávkování 500 mg dvakrát denně bylo dosaženo Cmax v rovnovážném stavu u klarithromycinu a jeho hydroxy metabolitu po 5 dávkách. Po 5-7 dávkách byly Cmax klarithromycinu v rovnovážném stavu průměrně 2,7 - 2,9 (g/ml, pro jeho hydroxy metabolit 0,88 - 0,83 (g/ml. Poločas výchozí látky při 500 mg dávce byl 4,5 - 4,8 hodiny, zatímco pro 14-hydroxy klarithromycin 6,9 - 8,7 hodiny. V rovnovážném stavu se hladiny 14-hydroxy klarithromycinu nezvyšovaly proporcionálně s dávkou klarithromycinu a poločasy jak klarithromycinu, tak jeho hydroxy metabolitu měly rostoucí trend při vyšších dávkách. Toto nelineární farmakokinetické chování klarithromycinu spolu s povšechným poklesem tvorby 14-hydroxylovaných a N-demetylovaných produktů při vyšším dávkování naznačuje, že je metabolismus klarithromycinu ve vysokých dávkách saturován.
Hlavním metabolitem je v lidské plazmě 14-hydroxy‑(R)‑/ epimer klarithromycinu s vrcholovými hladinami 0,5 (g/ml a 1,2 (g/ml po perorálním dávkování 250 mg a 1200 mg. U lidí, kterým byla podána jediná perorální dávka 250 mg nebo 1200 mg klarithromycinu, činí exkrece do moči 37,9% nebo 46% při vyšší dávce. Vylučování stolicí přispívá při těchto dávkách 40,2 % nebo 29,1 %.
Pacienti : klarithromycin a jeho 14-OH metabolit se rychle distribuují v tělesných tkáních a tekutinách. Koncentrace v tkáních jsou obvykle několikrát vyšší než v séru. Zde jsou některé příklady koncentrací v tkáních a séru:
Typ tkáně
Tkáň ((g/g)
Sérum ((g/ml)
Tonsily
1,6
0,8
Plíce
8,8
1,7
Koncentrace klarithromycinu po podání 250 mg každých 12 hodin
Pacienti s poruchou funkce jater
Ve studii srovnávající skupinu zdravých osob se skupinou osob s poruchou funkce jater, jimž byl podáván klarithromycin v dávce 250 mg 2x denně po dobu 2 dnů a 250 mg 1x denně třetí den, nebyly pozorovány významné rozdíly mezi plazmatickými hladinami v ustáleném stavu a systémovým vylučováním klarithromycinu u obou skupin. Naproti tomu koncentrace 14-OH metabolitu v ustáleném stavu byly výrazně nižší ve skupině osob s poruchou jaterní funkce. Snížené vylučování klarithromycinu ve formě 14-OH metabolitu bylo částečně vynahrazeno zvýšením renální clearance mateřské látky( výsledkem byly srovnatelné hladiny mateřské látky v ustáleném stavu osob s poruchou funkce jater i zdravých osob. Tyto výsledky ukazují, že u osob se středně závažnou i těžkou poruchou funkce jater, avšak s normální funkcí ledvin, není třeba provádět žádné úpravy dávek.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Byla provedena studie s cílem zhodnotit a srovnat farmakokinetický profil opakované perorální aplikace dávky 500 mg klarithromycinu u osob s normální a sníženou funkcí ledvin. Plazmatické hladiny, poločas, hodnoty Cmax, Cmin a AUC klarithromycinu a jeho 14-OH metabolitu byly vyšší u osob s poruchou funkce ledvin. Hodnota Kelim a vylučování močí bylo nižší. Rozsah rozdílů v těchto parametrech závisel na stupni poruchy renální funkce( čím těžší byla porucha, tím významnější byl rozdíl (viz bod 4.2).
Starší pacienti
Farmakokinetický profil opakovaných dávek 500 mg klarithromycinu byl studován u starších zdravých mužů a žen a srovnán se skupinou mladých zdravých dospělých mužů. Ve skupině starších osob byly plazmatické hladiny klarithromycinu i 14-OH metabolitu vyšší a vylučování bylo pomalejší než ve skupině mladých mužů. Nebyl však zjištěn žádný rozdíl mezi oběma skupinami při korelaci renální clearance s clearance kreatininu. Na základě těchto výsledků lze vyvodit závěr, že metabolismus klarithromycinu závisí na renální funkci a ne na věku.
Pacienti trpící mykobakteriální infekcí
Ačkoliv souhrnná data o podávání klarithromycinu u mykobakteriálních infekcí nejsou ještě dostupná, existují u těchto infekcí farmakokinetické údaje o použití tabletového klarithromycinu.
Koncentrace klarithromycinu a 14-OH klarithromycinu, dosažené během rovnovážného stavu při podávání obvyklých dávek dospělým pacientům s HIV infekcí byly obdobné jako u normálních jedinců. Avšak při vyšších dávkách, které by mohly být nutné k léčbě mykobakteriálních infekcí, byly koncentrace klarithromycinu mnohem vyšší než při obvyklém dávkování. U dospělých pacientů infikovaných HIV užívajících 2000 mg/den ve dvou oddělených dávkách se koncentrace klarithromycinu v rovnovážném stavu Cmax pohybovaly v rozmezí 5 – 10 (g /ml. Cmax dosahující až 27 mg/ml byly pozorovány u HIV infikovaných dospělých pacientů, užívajících 4000 mg/den ve dvou rozdělených dávkách. Poločas eliminace se při tomto vyšším dávkování zdál prodloužený ve srovnání s obvyklým dávkováním u normálních jedinců. Vyšší koncentrace a delší poločas eliminace klarithromycinu, pozorovaný při těchto dávkách, je ve shodě s jeho známou nelinearitou farmakokinetiky.
(cs)
|