salt:hasText
| - Ofloxacin není lékem první volby u pneumonie zapříčiněné pneumokoky nebo mykoplasmaty, ani u tonzilitidy zapříčiněné β-hemolytickými streptokoky.
Hypersenzitivní reakce
Po prvním podání fluorochinolonů byly hlášeny hypersenzitivní a alergické reakce. Anafylaktické a anafylaktoidní reakce mohou přecházet v život ohrožující šok, a to dokonce i po prvním podání. V těchto případech má být léčba ofloxacinem okamžitě ukončena a zavedena odpovídající léčebná opatření (např. k léčbě šoku).
Onemocnění způsobená patogenem Clostridium difficile
Průjem, zejména těžký, přetrvávající a/nebo s příměsí krve, v průběhu nebo po ukončení léčby ofloxacinem, může být známkou pseudomembranózní kolitidy. Je-li podezření na pseudomembranózní kolitidu, je nutno ihned ukončit léčbu ofloxacinem a bez prodlení poskytnout pacientovi podpůrnou léčbu + specifickou terapii (např. vankomycin p.o., teikoplanin p.o. nebo metronidazol). Přípravky inhibující peristaltiku jsou v tomto stavu přísně kontraindikovány.
Pacienti s predispozicí k záchvatům
Stejně jako u ostatních chinolonů, musí být ofloxacin používán s extrémní opatrností u pacientů náchylných k záchvatům. Jedná se například o pacienty s lézí CNS, pacienty současně léčené fenbufenem a jinými nesteroidními protizánětlivými léky a léky snižujícími práh mozkových záchvatů, např. theofylin (viz bod 4.5).
V případě konvulzivních záchvatů je třeba léčbu ofloxacinem ukončit.
Tendinitida
Tendinitida, která je při léčbě chinolony vzácně pozorována, může někdy vést až k ruptuře šlachy, zejména šlachy Achillovy. Riziko tendinitidy je zvýšeno u starších pacientů. Riziko ruptury šlachy může být zvýšeno při současném podávání kortikosteroidů. Při podezření na tendinitidu je nutno okamžitě zastavit podávání ofloxacinu a zahájit příslušnou léčbu postižené šlachy (např. její imobilizací).
Pacienti s psychotickou poruchou v anamnéze
U pacientů léčených fluorochinolony byly hlášeny psychotické reakce. Tyto reakce vedly v některých případech k sebevražedným myšlenkám nebo k sebeohrožujícímu chování včetně pokusu o sebevraždu, někdy i po jednorázové dávce. Pokud se takové reakce objeví, je třeba léčbu ukončit a zavést příslušná opatření.
U pacientů s psychotickou poruchou v anamnéze nebo u pacientů s psychiatrickým onemocněním je možné ofloxacin používat se zvýšenou opatrností.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Protože je ofloxacin vylučován převážně ledvinami, dávka má být upravena u pacientů s poruchou renálních funkcí (viz bod 4.2).
Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater má být ofloxacin používán s opatrností, neboť může dojít k poškození jater. Při léčbě fluorochinolony byly hlášeny případy fulminantní hepatitidy potenciálně vedoucí k selhání jater (včetně fatálních případů). Pacienty je třeba poučit, aby ukončili léčbu a kontaktovali lékaře, pokud se u nich objeví příznaky jako je anorexie, žloutenka, tmavá moč, svědění nebo na dotek bolestivé břicho (viz bod 4.8).
Pacienti léčení antagonisty vitamínu K
Vzhledem k možnosti zvýšených hodnot koagulačních testů (PT/INR) a/nebo zvýšeného krvácení u pacientů léčených fluorochinolony včetně ofloxacinu v kombinaci antagonisty vitamínu K (např. warfarin) mají být při současném podávání těchto látek kontrolovány koagulační testy (viz bod 4.5).
Myastenia gravis
U pacientů s anamnézou myastenia gravis je zapotřebí používat ofloxacin s opatrností.
Prevence fotosenzibilizace
Pacientům léčeným ofloxacinem se doporučuje nevystavovat se příliš prudkému slunečnímu záření a vyloučit UV paprsky (solárium, horské slunce).
Sekundární infekce
Podávání antibiotik, zvláště dlouhodobé, může vyvolat proliferaci rezistentních mikroorganismů. Proto je třeba pravidelně kontrolovat stav pacienta. Dojde-li k sekundární infekci, musí byt provedena patřičná opatření.
Prodloužení QT intervalu
Opatrnost je nutná při užívání fluorochinolonů, včetně přípravku Taroflox 200, u pacientů se známými rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu, jako jsou např.:
vrozený syndrom prodlouženého QT intervalu
současné užívání léčivých přípravků, u kterých je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika třídy IA a III třídy, tricyklická antidepresiva, makrolidy, antipsychotika)
starší pacienti
nekorigovaná elektrolytová dysbalance (např. hypokalemie, hypomagnesemie)
onemocnění srdce (např. srdeční selhání, infarkt myokardu, bradykardie)
(viz body 4.5, 4.8 a 4.9).
Hypoglykemie
Stejně jako u všech chinolonů, byly u pacientů užívajících ofloxacin hlášeny případy hypoglykemie, a to obvykle u diabetiků, kterým jsou současně podávána perorální antidiabetika, látky s hypoglykemizujícím účinkem (např. glibenklamid) nebo inzulín. U těchto diabetiků se doporučuje důkladné monitorování hladiny glukózy v krvi (viz bod 4.8).
Periferní neuropatie
U pacientů užívajících fluorochinolony (včetně ofloxacinu) byla hlášena senzorická a senzoricko-motorická periferní neuropatie, která může mít rychlý nástup. Pokud se u pacienta objeví symptomy neuropatie, měla by být léčba ofloxacinem ukončena. To by minimalizovalo možné riziko vzniku trvalého poškození (viz bod 4.8).
Pacienti s deficitem glukózo-6-fosfát-dehydrogenázy
Pacienti s latentním nebo diagnostikovaným deficitem glukózo-6-fosfát-dehydrogenázy, kteří jsou léčeni fluorochinolony, mohou být náchylní k hemolytickým reakcím. Proto je při léčbě těchto pacientů ofloxacinem nutné dbát zvýšené opatrnosti.
Pacienti se vzácnými dědičnými chorobami
Přípravek obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnou vrozenou intolerancí galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo glukózo-galaktózovou malabsorbcí by neměli tento léčivý přípravek užívat.
(cs)
|