| salt:hasText
| - Obecně
Repaglinid by měl být předepisován pouze v případě, že nebylo dosaženo dostatečné úpravy glykémie a příznaky diabetu přetrvávají navzdory adekvátní dietě, cvičení a redukci hmotnosti.
Repaglinid, podobně jako jiné látky ovlivňující sekreci inzulinu, může způsobit hypoglykemii.
Hypoglykemizující účinek perorálních antidiabetik u mnoha pacientů časem slábne. Toto může být způsobeno zhoršením závažnosti diabetu nebo snížením odpovědi na přípravek. Tento jev se nazývá sekundární selhání, které se odlišuje od primárního selhání, kdy je lék neúčinný u určitého pacienta při prvním podání. Dříve než u pacienta klasifikujeme sekundární selhání, je třeba posoudit úpravu dávky a dodržování diety a cvičení.
Repaglinid působí krátkodobě přes specifické vazebné místo beta-buněk. Použití repaglinidu v případě sekundárního selhání látek ovlivňujících sekreci inzulinu nebylo v klinických studiích sledováno. Nebyly provedeny studie zaměřené na kombinaci repaglinidu a látek ovlivňujících sekreci inzulinu a akarbózy.
Byly provedeny studie kombinované léčby s inzulinem NPH (Neutral Protamine Hagedorn) či s �thiazolidindiony. Je však třeba stanovit poměr prospěšnosti a rizika ve srovnání s jinými �kombinovanými terapiemi. �
Kombinovaná léčba s metforminem je spojena se zvýšeným rizikem hypoglykemie. �V případě, že je pacient stabilizovaný na perorálním antidiabetiku vystaven stresovým situacím jako je �horečka, úraz, infekce nebo operace, může dojít ke ztrátě kontroly hladin krevního cukru. V takovém�případě může být nezbytné přerušit léčbu repaglinidem a k léčbě použít dočasně inzulin. �
Užívání repaglinidu může být spojeno se zvýšeným výskytem akutního koronárního syndromu �(například infarktu myokardu) (viz body 4.8 a 5.1). �
Konkomitantní léčba�Pacientům léčeným přípravky, které mají vliv na metabolismus repaglinidu, by repaglinid měl být �podáván s opatrností nebo by neměl být podáván vůbec (viz bod 4.5). Pakliže je konkomitantní léčba �nutná, měla by být pečlivě sledována hladina glukózy v krvi a měl by být prováděn důkladný klinický �monitoring. �
Specifické skupiny pacientů�U pacientů s poruchou jaterních funkcí nebyly provedeny klinické studie. Dále nebyly provedeny�klinické studie u dětí a dospívajících mladších 18 let a u pacientů starších 75 let. �Proto u těchto skupin pacientů není doporučena léčba repaglinidem. �
Pečlivá titrace dávky je doporučována u oslabených či podvyživených pacientů. Počáteční a udržovací dávky by měly být konzervativní (viz bod 4.2).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)