| salt:hasText
| - Léčení doxorubicinem způsobuje často nežádoucí účinky a některé z nich jsou natolik závažné, že si vyžádají pečlivé sledování pacienta. Frekvence a druh nežádoucích účinků jsou ovlivňovány rychlostí podání a dávkováním. Suprese kostní dřeně je akutní nežádoucí účinek vyžadující snížení dávky, většinou však je přechodného charakteru. Klinickými příznaky účinku doxorubicinu na kostní dřeň a hematologickou toxicitu mohou být horečka, infekce, sepse/septikémie, septický šok, krvácení, hypoxie tkání nebo smrt. Téměř u všech pacientů se vyskytuje nevolnost a zvracení společně s vypadáváním vlasů (alopecie).
Intravezikální podání může způsobit následující nežádoucí účinky: hematurii, podráždění močového měchýře a močové trubice, strangurii a pollakisurii. Tyto reakce jsou obvykle střední závažnosti a nepřetrvávají dlouho.
Podání doxorubicinu do močového měchýře může někdy vyvolat hemoragickou cystitidu, čímž se může zmenšit jeho kapacita.
Extravazace může vést k těžké celulitidě, vezikaci, tromboflebitidě, lymfangitidě a k nekróze místních tkání, což může vyžadovat chirurgické zákroky (včetně kožních štěpů).
Nežádoucí účinky jsou uvedeny níže, rozdělené podle orgánových systémů a absolutní frekvence (všechny hlášené případy). Frekvence jsou definované jako:
Velmi časté (( 1/10); časté (( 1/100 až < 1/10); méně časté (( 1/1000 až < 1/100); vzácné (( 1/10000 až ( 1/1000); velmi vzácné (( 1/10000), neznámá četnost (nelze ji z dostupných údajů odhadnout).
Velmi časté
Časté
Méně časté
Vzácné
Velmi vzácné
Neznámá četnost
Infekce a infestace
Sepse, septikémie
Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy)
Akutní lymfatická leukémie, akutní myeloidní leukémie
Poruchy krve a lymfatického systému
Myelosuprese zahrnující leukopénii, neutropénii, trombocytopénii, anémii*
Poruchy imunitního systému
Anafylaktické reakce
Endokrinní poruchy
Amenorhea, návaly horka, oligospermie, azoospermie
Poruchy metabolismu a výživy
Hyperurikémie
Poruchy oka
Konjunktivitida/keratitida, zvýšené slzení
Srdeční poruchy
Kardiotoxicita**
Život ohrožující kongestivní (dilatační) kardiomyopatie (po kumulativní dávce 550 mg/m²), sinusová tachykardie, ventrikulární tachykardie, tachyarytmie, supraventrikulární a ventrikulární extrasystoly, bradykardie, arytmie, asymptomatické snížení ejekční frakce levé komory
Nespecifické změny EKG (změny ST úseku, nízká voltáž, prodloužení úseku QT), ojedinělé případy život ohrožujících arytmií, akutní levostranné selhávání, perikarditida, syndrom fatální perikarditidy/myokarditidy, atrioventrikulární blok, blokády ramének
Cévní poruchy
Hemorrhagie
Tromboembolie
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Bronchospasmus
Gastrointestinální poruchy
Gastrointestinální nevolnost***, průjem, nauzea, zvracení, mukozitida, stomatitida, esofagitida
Anorexie
Gastrointestinální hemoragie, bolest břicha, nekróza tenkého střeva s masivním krvácením a závažnými infekcemi
Žaludeční eroze/vředy, ulcerace sliznic (ústa, hltan, jícen, zažívací trakt), hyperpigmentace ústní sliznice
Poruchy jater a žlučových cest
Hepatotoxicita (někdy přecházející do cirhózy), přechodné zvýšení jaterních enzymů
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Alopecie (je závislá na dávce a ve většině případů reverzibilní), zarudnutí, fotosenzitivita
Lokální hypersenzitivní reakce ozářené kůže („radiation recall reaction“), svědění
Kopřivka, enantém, hyperpigmentace kůže a nehtů, onycholýza, extravazace (mohou způsobovat závažnou celulitidu, vezikaci a tromboflebitidu, lymfangitidu a místní nekrózu měkkých tkání)
Akrální erytém, tvorba puchýřků, palmární a plantární erytrodysestezie
Aktinická keratóza
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Artralgie
Poruchy ledvin a močových cest
Červené zabarvení moči
Dysurie, chemická cystitida po intravezikálním podání (s dysurickými obtížemi jako je dráždění močového měchýře, močové trubice, obtížné močení, bolestivé močení, časté močení, hematurie, křeče močového měchýře, hemoragická cystitida)
Akutní renální selhání (izolované případy), hyperurikémie s následnou nefropatií, kterou způsobuje masivní lýza tumoru
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Horečka
Dehydratace
Třesavka, závratě, reakce v místě vpichu (lokální erytematózní reakce podél žíly, bolest, flebitida, fleboskleróza)
Chirurgické a léčebné postupy
Radiační poškození (kůže, plíce, jícen, sliznice trávicího traktu, srdce), které se může po zhojení znovu objevit při podání doxorubicinu
*Jedním z nejčastějších nežádoucích účinků vyžadujících si omezení dávky je myelosuprese, která může být závažná. Projevuje se hlavně snížením počtu leukocytů. Leukopénie se vyskytovala téměř u 75 % pacientů s adekvátní rezervou kostní dřeně, kteří se léčili 60 mg/m² BSA v odstupech 21 dní. Hlášeny byly také trombocytopénie, neutropénie a anémie, i když to bylo méně často. V souvislosti s výskytem suprese kostní dřeně se objevovaly i superinfekce (velmi časté) a krvácení. Myelosuprese obvykle kulminuje 10 až 14 dní po podání doxorubicinu a ustupuje většinou v období mezi 21. až 28. dnem. Pokud se objeví trombocytopénie nebo anémie, pak to je ve stejném období, avšak obvykle nejsou tak závažné (viz bod 4.4).
**Doxorubicin je kardiotoxický. Riziko, že se kardiotoxické nežádoucí účiky projeví, se zvyšuje během léčby ozařováním mediastinální oblasti i po ní, po předchozí léčbě potenciálně kardiotoxickými látkami (např. anthracykliny, cyklofosfamidem) a u starších pacientů (přes 60 let) nebo u pacientů s projevy arteriální hypertenze (viz bod 4.4).
Kardiotoxický účinek doxorubicinu se může projevovat dvojím způsobem:
Akutní typ
Akutní nežádoucí účinky se objevují většinou prvních 24 až 48 hodin po zahájení léčby, nezávisejí na velikosti dávky a jsou pro ně charakteristické následující symptomy: přechodná arytmie (častá), zvláště pak sinusová tachykardie (častá) a supraventrikulární a ventrikulární extrasystoly. Ty jsou (velmi vzácně) charakterizovány nespecifickými změnami EKG (ST změny, nízká voltáž a dlouhé intervaly QT). Tyto změny jsou obecně vratné a jejich výskyt není pro opakované podání doxorubicinu kontraindikací. Do několika hodin po podání doxorubicinu se však mohou objevit život ohrožující arytmie; v ojedinělých případech se vyskytovalo akutní selhání levé komory, perikarditida nebo syndrom smrtelné perikarditidy s myokarditidou.
Pozdní typ
Pozdní nežádoucí účinky se manifestují projevy kumulativní orgánové toxicity závislé na dávce, které jsou obecně nevratné a život ohrožující. Často se projevují jako kongestivní (dilatační) kardiomyopatie s příznaky selhání levé komory do několika měsíců po ukončení léčby. Poprvé se však kardiotoxicita může projevit dokonce až několik let po ukončení léčby; její výskyt se zvyšuje s celkovou kumulativní dávkou (viz bod 4.4).
***Emetogenní potenciál doxorubicinu je vysoký; poměrně silná nevolnost a zvracení se objevují asi u 80 % pacientů již první den léčby, ale i později (viz bod 4.4).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)