| salt:hasText
| - Methotrexat smí být podáván pouze za dohledu lékaře erudovaného v onkologii se zkušenostmi s používáním antineoplastické chemoterapie.
Methotrexat se smí podávat s mimořádnou opatrností u pacientů s poklesem počtu krevních buněk, postižením ledvin, s peptickým vředem, ulcerózní kolitidou, ulcerózní stomatitidou, průjmem, se špatnou výkonností a u malých dětí a starších pacientů.
U pacientů s pleurálním výpotkem či ascitem musí být před léčbou provedena drenáž tekutiny nebo musí být léčba zastavena.
Příznaky gastrointestinální toxicity, obvykle se poprvé projevující jako stomatitida, znamenají přerušení léčby. Pokračující terapie může mít za následek hemoragickou enteritidu a smrt z důvodu perforace střev.
Methotrexat může způsobit snížení fertility, oligospermii, poruchu menstruace a amenoreu. Tento účinek je zjevně reverzibilní po vysazení léčby. Methotrexat je embryotoxický, může způsobovat defekty u plodu a vyvolat potrat. Pokud je jeden z partnerů léčen methotrexatem, je třeba zabránit otěhotnění během léčby a alespoň tři měsíce po jejím ukončení.
Před zahájením léčby methotrexatem nebo jeho opětném nasazení po klidovém období, je zapotřebí provést vyhodnocení renálních a hepatálních funkcí a krevních buněk pomocí anamnézy, fyzikálního vyšetření a laboratorního vyšetření. Pacienti léčení methotrexatem musí být řádně kontrolováni s cílem detekce a vyhodnocení známek možných toxických účinků nebo nežádoucích reakcí s minimálním zpožděním.
Je nezbytné, aby následující testy byly prováděny pravidelně v rámci klinického hodnocení a monitorování pacientů léčených methotrexatem: kompletní hematologické vyšetření, vyšetření moče a sedimentu, funkcí ledvin, funkcí jater a při podávání vysokých dávek i stanovení plazmatických koncentrací methotrexatu.
Mimořádnou pozornost je třeba věnovat jaterní toxicitě, ke které může dojít bez příslušných změn jaterních testů. Léčba nesmí být zahájena, případně musí být ukončena, pokud se objeví jakákoliv abnormalita při jaterních testech nebo jaterní biopsii během léčby. Tyto abnormality by se měly vrátit k normálu během dvou týdnů, po nichž může být po uvážení lékaře terapie methotrexatem dále pokračovat.
K hematologické supresi způsobené methotrexatem může dojít náhle a i při podávání zdánlivě bezpečných dávek. Jakýkoliv těžký pokles počtu leukocytů nebo trombocytů znamená okamžité přerušení léčby methotrexatem a příslušnou podpůrnou léčbu.
Vysoké dávky mohou způsobovat precipitaci methotrexatu nebo jeho metabolitů v renálních tubulech. Jako preventivní opatření je doporučován zvýšený přísun tekutin a alkalizace moče na pH 6,5-7,0 perorálním nebo intravenózním podáváním hydrogenuhličitanu sodného (tablety po 625mg 5x denně každé tři hodiny).
Pro intratekální nebo intraventrikulární podání musí být methotrexat naředěn. Doporučuje se maximální koncentrace 5 mg/ml.
Při práci s cytostatiky musí být dodržována nařízení o ochraně životního prostředí.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)