salt:hasText
| - Farmakokinetické vlastnosti tohoto roztoku jsou dány jeho složkami (voda, sodík, draslík, hořčík, acetát a chlorid).
Farmakologie intravenózně podávaných roztoků podobného složení, je známa z dlouho- dobého používání v klinické a pohotovostní medicíně, ze základního pochopení regulace vodní a elektrolytové rovnováhy a metabolických procesů v organizmu.
Kation Na+ a anion Cl- jsou hlavními elektrolyty v extracelulární tekutině. Udržení normální sodíkové rovnováhy je nutné pro správný krevní objem a distribuci vody v organizmu. Tekutinová homeostáza je regulována různými souvisejícími systémy. Zdravý organizmus může kompenzovat široce rozdílný příjem vody a chloridu sodného přizpůsobením vylučování.Hlavními činiteli jsou ledviny, nadledvinky, hypofýza, plíce a nervový sympatikus. Regulační mechanizmus tělesné vodní rovnováhy je spojen s kationtem Na+. Tudíž porucha vodní homeostázy působí změny sodíku a naopak. Kromě toho je sodík ještě zapojen ve všech bio-elektrických procesech a ve funkci četných enzymatických systémů.
Chlorid je esenciální pro udržení vhodné acidobazické rovnováhy a hraje důležitou roli v kontrole homeostáze tekutin. Vysoké koncentrace chloridu se nacházejí v žaludečních tekutinách. Ztráta průjmem, zvracením nebo jinými poruchami může mít za následek hypochloremii a metabolickou alkalózu. Snížený obsahu chloridu v porovnání s 0,9% roztokem chloridu sodného pomáhá předejít tvorbě hyperchloremické metabolické acidózy.
Faktory ovlivňující přenos draslíku mezi intracelulární a extracelulární tekutinou, jako jsou acidobazické poruchy, mohou zkreslit vztah mezi obsahem v plazmě a v celém organizmu. Draslík je vylučován hlavně ledvinami; je vylučován distálními tubuly výměnou za sodíkový nebo hydrogenový ion. Kapacita ledvin uchovávat draslík je nízká a nějaké vylučování draslíku močí pokračuje, i když jeho ztráta je výrazná. Nějaký draslík je vylučován stolicí a malé množství může být vylučováno potem.
Acetát slouží jako metabolický prekurzor bikarbonátu. Je rychle aktivován na acetyl-CoA a vstupuje do odpovídajících biochemických cest, aby byl rozložen na oxid uhličitý. Bikarbonát je základní extracelulární pufr v organizmu, který je v dynamické rovnováze s oxidem uhličitým a nedisociovanou kyselinou uhličitou. Hlavní pufrovací kapacita této rovnováhy upravuje pH krve na její normální slabě bazickou hodnotu. Acetát má po konverzi na bikarbonát v molárním poměru odpovídající antiacidotický účinek.
(cs)
|