. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "004.004" . . . . . . . . . . . "Upozorn\u011Bn\u00ED\nObecn\u00E9: N\u00EDzkomolekul\u00E1rn\u00ED hepariny nelze voln\u011B zam\u011B\u0148ovat, jeliko\u017E se li\u0161\u00ED sv\u00FDm v\u00FDrobn\u00EDm postupem, molekul\u00E1rn\u00ED hmotnost\u00ED, specifickou anti Xa aktivitou, jednotkami a d\u00E1vkov\u00E1n\u00EDm. To vede k rozd\u00EDln\u00FDm farmakokinetick\u00FDm vlastnostem a s t\u00EDm spojen\u00FDm biologick\u00FDm \u00FA\u010Dink\u016Fm (nap\u0159\u00EDklad antitrombinov\u00E9 aktivit\u011B, interakci s desti\u010Dkami). Je t\u0159eba proto zvl\u00E1\u0161t\u011B v\u011Bnovat pozornost n\u00E1vodu k pou\u017Eit\u00ED pro ka\u017Ed\u00FD p\u0159\u00EDpravek.\nInjekce enoxaparinu sodn\u00E9ho, stejn\u011B jako v\u0161echna ostatn\u00ED antikoagulancia, je nutn\u00E9 pod\u00E1vat s velkou obez\u0159etnost\u00ED p\u0159i onemocn\u011Bn\u00EDch se zv\u00FD\u0161enou tendenc\u00ED ke krv\u00E1cen\u00ED, jako je nap\u0159. porucha hemost\u00E1zy, anamn\u00E9za peptick\u00E9ho v\u0159edu, ischemick\u00FD iktus v\u00A0ned\u00E1vn\u00E9 dob\u011B, nekontrolovan\u00E1 t\u011B\u017Ek\u00E1 arteri\u00E1ln\u00ED hypertenze, diabetick\u00E1 retinopatie, ned\u00E1vn\u00FD neurochirurgick\u00FD v\u00FDkon \u010Di o\u010Dn\u00ED operace.\nStejn\u011B jako u jin\u00FDch antikoagulanci\u00ED se krv\u00E1cen\u00ED m\u016F\u017Ee vyskytnout kdekoli (viz bod 4.8 Ne\u017E\u00E1douc\u00ED \u00FA\u010Dinky). Dojde-li ke krv\u00E1cen\u00ED, je t\u0159eba lokalizovat jeho p\u016Fvod a nasadit odpov\u00EDdaj\u00EDc\u00ED l\u00E9\u010Dbu. \nHeparin m\u016F\u017Ee suprimovat adren\u00E1ln\u00ED sekreci aldosteronu a v\u00E9st k\u00A0hyperkal\u00E9mii, zejm\u00E9na u\u00A0pacient\u016F s\u00A0diabetem mellitem, chronick\u00FDm ren\u00E1ln\u00EDm selh\u00E1n\u00EDm, preexistuj\u00EDc\u00ED metabolickou acid\u00F3zou, zv\u00FD\u0161enou koncentrac\u00ED drasl\u00EDku v\u00A0plazm\u011B, nebo u pacient\u016F u\u017E\u00EDvaj\u00EDc\u00EDch kalium \u0161et\u0159\u00EDc\u00ED diuretika. Riziko hyperkal\u00E9mie se zvy\u0161uje s\u00A0trv\u00E1n\u00EDm terapie, ale je obvykle reverzibiln\u00ED. Pokud l\u00E9\u010Dba trv\u00E1 d\u00E9le ne\u017E 7 dn\u00ED, m\u011Bla by b\u00FDt koncentrace drasl\u00EDku v\u00A0plazm\u011B u rizikov\u00FDch pacient\u016F m\u011B\u0159ena p\u0159ed zah\u00E1jen\u00EDm l\u00E9\u010Dby heparinem a pot\u00E9 pravideln\u011B v\u00A0pr\u016Fb\u011Bhu l\u00E9\u010Dby. \nSpin\u00E1ln\u00ED/epidur\u00E1ln\u00ED anestezie : Podobn\u011B jako u ostatn\u00EDch antikoagulanci\u00ED do\u0161lo vz\u00E1cn\u011B p\u0159i pod\u00E1v\u00E1n\u00ED enoxaparinu sodn\u00E9ho p\u0159i spin\u00E1ln\u00ED/epidur\u00E1ln\u00ED anestezii k v\u00FDskytu region\u00E1ln\u00EDch neuroaxi\u00E1ln\u00EDch hematom\u016F, kter\u00E9 vedly k dlouhodob\u00E9mu nebo trval\u00E9mu ochrnut\u00ED. Tyto p\u0159\u00EDpady jsou v\u00FDjime\u010Dn\u00E9 p\u0159i d\u00E1vce 4 000 anti-Xa IU (40 mg) podko\u017En\u011B 1 x denn\u011B \u010Di ni\u017E\u0161\u00ED. Riziko m\u016F\u017Ee b\u00FDt vy\u0161\u0161\u00ED p\u0159i pod\u00E1v\u00E1n\u00ED vy\u0161\u0161\u00EDch d\u00E1vek enoxaparinu sodn\u00E9ho, p\u0159i u\u017Eit\u00ED poopera\u010Dn\u00EDch epidur\u00E1ln\u00EDch katetr\u016F nebo p\u0159i sou\u010Dasn\u00E9m pod\u00E1v\u00E1n\u00ED p\u0159\u00EDpravk\u016F ovliv\u0148uj\u00EDc\u00EDch hemost\u00E1zu, jako jsou NSAID, inhibitory agregace krevn\u00EDch desti\u010Dek nebo jin\u00E1 antikoagulancia (viz 4.5 Interakce s\u00A0jin\u00FDmi l\u00E9\u010Div\u00FDmi p\u0159\u00EDpravky a jin\u00E9 formy interakce). Riziko je tak\u00E9 vy\u0161\u0161\u00ED p\u0159i opakovan\u00FDch nebo traumatizuj\u00EDc\u00EDch punkc\u00EDch m\u00ED\u0161n\u00EDho kan\u00E1lu u pacient\u016F s\u00A0anamn\u00E9zou spin\u00E1ln\u00EDch operac\u00ED nebo se spin\u00E1ln\u00ED deformitou.\nP\u0159i pl\u00E1nov\u00E1n\u00ED nebo prov\u00E1d\u011Bn\u00ED kontinu\u00E1ln\u00ED epidur\u00E1ln\u00ED nebo spin\u00E1ln\u00ED anestezie p\u0159i l\u00E9\u010Db\u011B enoxaparinem je nejl\u00E9pe prov\u00E9st zaveden\u00ED nebo odstran\u011Bn\u00ED katetru p\u0159ed pod\u00E1n\u00EDm enoxaparinu. Jinak je nutno vy\u010Dkat s prov\u00E1d\u011Bn\u00EDm z\u00E1kroku na obdob\u00ED n\u00EDzk\u00E9 antikoagula\u010Dn\u00ED aktivity enoxaparinu. Zaveden\u00ED \u010Di vyn\u011Bt\u00ED katetru by m\u011Blo n\u00E1sledovat 10 - 12 hodin po pod\u00E1n\u00ED profylaktick\u00E9 d\u00E1vky enoxaparinu sodn\u00E9ho, v p\u0159\u00EDpad\u011B pod\u00E1n\u00ED vy\u0161\u0161\u00ED d\u00E1vky (100 anti-Xa IU/kg (1 mg/kg) 2xd. \u010Di 150 anti-Xa IU/kg (1,5 mg/kg) 1xd.) by tento interval m\u011Bl b\u00FDt 24 hodin. N\u00E1sleduj\u00EDc\u00ED d\u00E1vku enoxaparinu je mo\u017Eno podat nejd\u0159\u00EDve za 2 hodiny po odstran\u011Bn\u00ED katetru. Pacient by m\u011Bl b\u00FDt upozorn\u011Bn, aby v\u00A0p\u0159\u00EDpad\u011B v\u00FDskytu p\u0159\u00EDznak\u016F neurologick\u00E9 poruchy (bolest zad v bedern\u00ED oblasti p\u00E1te\u0159e, znecitliv\u011Bn\u00ED nebo slabost doln\u00EDch kon\u010Detin, porucha funkce st\u0159eva nebo mo\u010Dov\u00E9ho m\u011Bch\u00FD\u0159e) okam\u017Eit\u011B informoval l\u00E9ka\u0159e. Pacient vy\u017Eaduje mimo\u0159\u00E1dnou pozornost a \u010Dast\u00E9 monitorov\u00E1n\u00ED neurologick\u00E9ho n\u00E1lezu. V p\u0159\u00EDpad\u011B podez\u0159en\u00ED na p\u0159\u00EDznaky hematomu v m\u00ED\u0161n\u00EDm kan\u00E1lu je nutno prov\u00E9st urgentn\u00ED diagnostiku a zah\u00E1jit l\u00E9\u010Dbu v\u010Detn\u011B proveden\u00ED m\u00ED\u0161n\u00ED dekomprese.\nTrombocytopenie\n\tEnoxaparin sodn\u00FD je t\u0159eba pod\u00E1vat s mimo\u0159\u00E1dnou opatrnost\u00ED u nemocn\u00FDch s anamn\u00E9zou trombocytopenie (s nebo bez tromb\u00F3zy) vyvolan\u00E9 standardn\u00EDm heparinem nebo n\u00EDzkomulekul\u00E1rn\u00EDm heparinem. Riziko heparinem indukovan\u00E9 trombocytopenie m\u016F\u017Ee trvat n\u011Bkolik let. Pokud existuje anamnestick\u00E9 podez\u0159en\u00ED na heparinem indukovanou trombocytopenii, m\u00E1 in vitro proveden\u00FD agrega\u010Dn\u00ED desti\u010Dkov\u00FD test omezenou v\u00FDpov\u011Bdn\u00ED hodnotu. Rozhodnut\u00ED, zda lze enoxaparin sodn\u00FD podat, mus\u00ED b\u00FDt u\u010Din\u011Bno pouze na z\u00E1klad\u011B konzultace s\u00A0odborn\u00EDkem.\nMonitorov\u00E1n\u00ED po\u010Dtu desti\u010Dek:\nI u n\u00EDzkomolekul\u00E1rn\u00EDch heparin\u016F existuje riziko trombocytopenie vyvolan\u00E9 protil\u00E1tkami indukovan\u00FDmi heparinem, proto je t\u0159eba uv\u00E1\u017Eit pravideln\u00E9 monitorov\u00E1n\u00ED po\u010Dtu desti\u010Dek p\u0159ed l\u00E9\u010Dbou i b\u011Bhem l\u00E9\u010Dby t\u011Bmito l\u00E1tkami. Pokud dojde k\u00A0trombocytopenii, vyskytne se obvykle mezi 5. a 21. dnem po zah\u00E1jen\u00ED l\u00E9\u010Dby (nej\u010Dast\u011Bji okolo 10. dne), ale m\u016F\u017Ee b\u00FDt pozorov\u00E1no podstatn\u011B d\u0159\u00EDve u pacient\u016F s\u00A0heparinem indukovanou trombocytopeni\u00ED v\u00A0anamn\u00E9ze. D\u016Fkladn\u00E1 anamn\u00E9za pacienta je tedy nezbytn\u00E1.\nRiziko recidivy trombocytopenie je tak\u00E9 zv\u00FD\u0161eno v\u00A0p\u0159\u00EDpad\u011B opakovan\u00E9ho pod\u00E1n\u00ED heparinu v\u00A0posledn\u00EDch letech.\nMonitorov\u00E1n\u00ED po\u010Dtu desti\u010Dek je z\u00E1kladn\u00ED podm\u00EDnkou indikace a d\u00E1vkov\u00E1n\u00ED.\nPokud je potvrzen signifikantn\u00ED pokles po\u010Dtu krevn\u00EDch desti\u010Dek (30 \u2013 50 % z\u00A0po\u010D\u00E1te\u010Dn\u00ED hodnoty), mus\u00ED b\u00FDt l\u00E9\u010Dba enoxaparinem sodn\u00FDm okam\u017Eit\u011B p\u0159eru\u0161ena a pacient p\u0159eveden na jinou terapii.\nU pacient\u016F bez trombocytopenie v\u00A0anamn\u00E9ze je doporu\u010Deno sledovat po\u010Det desti\u010Dek 2x t\u00FDdn\u011B.\nU pacient\u016F s\u00A0heparinem indukovanou trombocytopeni\u00ED v\u00A0anamn\u00E9ze plat\u00ED n\u00E1sleduj\u00EDc\u00ED:\nRecidiva trombocytopenie, kter\u00E1 nen\u00ED z\u00E1visl\u00E1 na intervalu od p\u0159edchoz\u00ED trombocytopenie a druhu d\u0159\u00EDve podan\u00E9ho heparinu, m\u016F\u017Ee vzniknout n\u00E1hle a m\u016F\u017Ee b\u00FDt velmi z\u00E1va\u017En\u00E1.\nJe proto d\u016Fle\u017Eit\u00E9:\npokud mo\u017Eno volit jinou antitrombotickou l\u00E9\u010Dbu,\npokud je l\u00E9\u010Dba heparinem nezbytn\u00E1, monitorovat po\u010Det desti\u010Dek minim\u00E1ln\u011B 1x denn\u011B a l\u00E9\u010Dbu maxim\u00E1ln\u011B zkr\u00E1tit a p\u0159ej\u00EDt co nejd\u0159\u00EDve na l\u00E9\u010Dbu antagonisty vitaminu K,\nb\u00FDt v\u00A0kontaktu se specializovanou hematologickou laborato\u0159\u00ED.\nAkutn\u00ED heparinem indukovan\u00E1 trombocytopenie\nV\u017Edy se jedn\u00E1 o nal\u00E9havou situaci vy\u017Eaduj\u00EDc\u00ED bezodkladn\u00E9 \u0159e\u0161en\u00ED, a to bez ohledu na v\u00FDsledky agrega\u010Dn\u00EDch test\u016F prov\u00E1d\u011Bn\u00FDch in vitro. Rutinn\u011B jsou schopny prov\u00E1d\u011Bt n\u011Bkolik hodin trvaj\u00EDc\u00ED agrega\u010Dn\u00ED testy pouze n\u011Bkter\u00E9 specializovan\u00E9 laborato\u0159e. B\u011Bhem t\u00E9to doby pokra\u010Duje riziko prohlubuj\u00EDc\u00ED se trombocytopenie, kter\u00E1 m\u016F\u017Ee p\u0159ej\u00EDt i v\u00A0tromb\u00F3zu.\n- pokud je heparinov\u00E1 l\u00E9\u010Dba nutn\u00E1:\nve v\u00FDjime\u010Dn\u00FDch p\u0159\u00EDpadech m\u016F\u017Ee b\u00FDt aplikov\u00E1n dal\u0161\u00ED n\u00EDzkomolekul\u00E1rn\u00ED heparin, av\u0161ak i p\u0159i negativn\u00EDch in vitro agrega\u010Dn\u00EDch testech na zk\u0159\u00ED\u017Eenou reaktivitu m\u016F\u017Ee p\u0159etrv\u00E1vat trombocytopenie nebo vzniknout tromb\u00F3za.\n- pokud heparinov\u00E1 l\u00E9\u010Dba nen\u00ED nevyhnuteln\u00E1:\nl\u00E9\u010Dba heparinem m\u00E1 b\u00FDt neprodlen\u011B nahrazena peror\u00E1ln\u00EDmi antikoagulancii. P\u0159ed dosa\u017Een\u00EDm stabiln\u00EDho \u00FA\u010Dinku antagonist\u016F vitaminu K mohou b\u00FDt pod\u00E1v\u00E1ny protidesti\u010Dkov\u00E9 l\u00E9ky.\nSubstituce heparinu peror\u00E1ln\u00EDmi antikoagulancii\nKlinick\u00E9 a laboratorn\u00ED monitorov\u00E1n\u00ED (protrombinov\u00FD \u010Das vyj\u00E1d\u0159en\u00FD v INR) je nutn\u00E9 v\u00A0souvislosti se stanoven\u00EDm \u00FA\u010Dinku peror\u00E1ln\u00EDch antikoagulanci\u00ED. Vzhledem ke zpo\u017Ed\u011Bn\u00E9mu n\u00E1stupu maxim\u00E1ln\u00EDho \u00FA\u010Dinku antagonist\u016F vitaminu K by m\u011Bl b\u00FDt heparin pod\u00E1v\u00E1n a\u017E do dosa\u017Een\u00ED terapeutick\u00E9 hodnoty INR (2 - 3).\nStanoven\u00ED aktivity anti-Xa faktoru:\nHemodial\u00FDza: d\u00E1vkov\u00E1n\u00ED mus\u00ED b\u00FDt upraveno, pokud je anti-Xa aktivita pod 0,4 anti Xa IU/ml nebo nad 1,2 anti-Xa IU/ml.\nPerkut\u00E1nn\u00ED koron\u00E1rn\u00ED revaskularizace\nPro zm\u00EDrn\u011Bn\u00ED rizika krv\u00E1cen\u00ED hroz\u00EDc\u00EDho po vyn\u011Bt\u00ED c\u00E9vn\u00EDho zavad\u011B\u010De po katetrizaci prov\u00E1d\u011Bn\u00E9 b\u011Bhem l\u00E9\u010Dby nestabiln\u00ED anginy pectoris, non-Q infarktu myokardu a akutn\u00EDho infarktu myokardu s\u00A0ST elevac\u00ED dodr\u017Eujte p\u0159esn\u011B doporu\u010Den\u00E9 intervaly mezi d\u00E1vkami enoxaparinu sodn\u00E9ho. Je to d\u016Fle\u017Eit\u00E9 k dosa\u017Een\u00ED hemost\u00E1zy v m\u00EDst\u011B punkce po PCI. V p\u0159\u00EDpad\u011B pou\u017Eit\u00ED uzav\u00EDraj\u00EDc\u00EDho za\u0159\u00EDzen\u00ED m\u016F\u017Ee b\u00FDt sheat odstran\u011Bn okam\u017Eit\u011B. Pokud je pou\u017Eita manu\u00E1ln\u00ED kompresn\u00ED metoda, sheat by m\u011Bl b\u00FDt odstran\u011Bn za 6 hodin po posledn\u00EDm IV/SC pod\u00E1n\u00ED enoxaparinu sodn\u00E9ho. Pokud by m\u011Bla l\u00E9\u010Dba enoxaparinem sodn\u00FDm pokra\u010Dovat, dal\u0161\u00ED d\u00E1vka by nem\u011Bla b\u00FDt pod\u00E1na d\u0159\u00EDve ne\u017E 6 a\u017E 8 hodin po odstran\u011Bn\u00ED sheatu. V m\u00EDst\u011B v\u00FDkonu by m\u011Bly b\u00FDt sledov\u00E1ny zn\u00E1mky krv\u00E1cen\u00ED \u010Di vytv\u00E1\u0159en\u00ED hematomu.\nLaboratorn\u00ED testy\nP\u0159i pod\u00E1v\u00E1n\u00ED profylaktick\u00FDch d\u00E1vek neovliv\u0148uje enoxaparin sodn\u00FD signifikantn\u011B \u010Das krv\u00E1civosti ani ostatn\u00ED komplexn\u00ED koagula\u010Dn\u00ED testy, nem\u00E1 vliv na desti\u010Dkovou agregaci ani neovliv\u0148uje v\u00FDznamn\u011B vazbu fibrinogenu na desti\u010Dky.\nP\u0159i pou\u017Eit\u00ED vy\u0161\u0161\u00EDch d\u00E1vek enoxaparinu sodn\u00E9ho se m\u016F\u017Ee vyskytnout prodlou\u017Een\u00ED \u010Das\u016F APTT \u010Di ACT, toto prodlou\u017Een\u00ED v\u0161ak nen\u00ED v korelaci s pou\u017Eitou d\u00E1vkou p\u0159\u00EDpravku, a je proto nevhodn\u00E9 k monitoraci aktivity enoxaparinu sodn\u00E9ho.\nN\u00E1hrada srde\u010Dn\u00ED chlopn\u011B \nNejsou k\u00A0dispozici data t\u00FDkaj\u00EDc\u00ED se bezpe\u010Dnosti a \u00FA\u010Dinnosti pod\u00E1v\u00E1n\u00ED enoxaparinu sodn\u00E9ho v\u00A0prevenci tromboembolismu u pacient\u016F s\u00A0chlopenn\u00ED n\u00E1hradou. Pod\u00E1v\u00E1n\u00ED enoxaparinu sodn\u00E9ho se proto v\u00A0t\u011Bchto p\u0159\u00EDpadech nedoporu\u010Duje. (viz t\u00E9\u017E 4.6 T\u011Bhotenstv\u00ED a kojen\u00ED).\nOpat\u0159en\u00ED p\u0159i pou\u017Eit\u00ED\nNepod\u00E1vat intramuskul\u00E1rn\u011B.\nPodobn\u011B jako u ostatn\u00EDch antikoagulanci\u00ED je t\u0159eba pod\u00E1vat injekce s enoxaparinem sodn\u00FDm jen po pe\u010Dliv\u00E9m zv\u00E1\u017Een\u00ED pom\u011Bru rizika ku prosp\u011Bchu l\u00E9\u010Dby a s velkou obez\u0159etnost\u00ED za stav\u016F se zv\u00FD\u0161enou tendenc\u00ED ke krv\u00E1cen\u00ED jako je:\n-\tporuchy hemost\u00E1zy\nanamn\u00E9za peptick\u00E9ho v\u0159edu\nischemick\u00FD iktus v\u00A0ned\u00E1vn\u00E9 dob\u011B\nnekontrolovan\u00E1 t\u011B\u017Ek\u00E1 hypertenze\ndiabetick\u00E1 retinopatie\nneurochirurgick\u00FD v\u00FDkon \u010Di o\u010Dn\u00ED operace v\u00A0ned\u00E1vn\u00E9 dob\u011B.\nOpatrnosti je t\u00E9\u017E t\u0159eba p\u0159i pod\u00E1v\u00E1n\u00ED enoxaparinu pacient\u016Fm s\u00A0ren\u00E1ln\u00ED a jatern\u00ED nedostate\u010Dnost\u00ED.\nV p\u0159\u00EDpad\u011B akutn\u00EDho infek\u010Dn\u00EDho nebo revmatick\u00E9ho onemocn\u011Bn\u00ED je profylaktick\u00E9 pod\u00E1n\u00ED enoxaparinu indikov\u00E1no, pokud je tento stav spojen s\u00A0nejm\u00E9n\u011B jedn\u00EDm n\u00E1sleduj\u00EDc\u00EDm tromboembolick\u00FDm rizikov\u00FDm faktorem:\nv\u011Bk nad 75 let\nn\u00E1dorov\u00E9 onemocn\u011Bn\u00ED\ntromboembolie v\u00A0anamn\u00E9ze\nobezita\nhormon\u00E1ln\u00ED terapie\nsrde\u010Dn\u00ED selh\u00E1v\u00E1n\u00ED\nchronick\u00E1 respira\u010Dn\u00ED nedostate\u010Dnost\nKrv\u00E1cen\u00ED u star\u0161\u00EDch pacient\u016F\nV\u00A0profylaktick\u00E9m d\u00E1vkov\u00E9m rozmez\u00ED nebyla u star\u0161\u00EDch pacient\u016F pozorov\u00E1na zv\u00FD\u0161en\u00E1 tendence ke krv\u00E1cen\u00ED. V\u011Bt\u0161\u00ED riziko krv\u00E1cen\u00ED u star\u0161\u00EDch pacient\u016F (zejm\u00E9na ve v\u011Bku nad 80 let) m\u016F\u017Ee b\u00FDt v\u00A0terapeutick\u00E9m d\u00E1vkov\u00E9m rozmez\u00ED. Doporu\u010Duje se pe\u010Dliv\u00E9 klinick\u00E9 monitorov\u00E1n\u00ED (viz 4.2 D\u00E1vkov\u00E1n\u00ED a zp\u016Fsob pod\u00E1n\u00ED: Star\u0161\u00ED pacienti a 5.2 Farmakokinetick\u00E9 vlastnosti: Star\u0161\u00ED pacienti).\nRen\u00E1ln\u00ED insuficience\nU pacient\u016F se\u00A0sn\u00ED\u017Een\u00FDmi ren\u00E1ln\u00EDmi funkcemi doch\u00E1z\u00ED ke zv\u00FD\u0161en\u00ED expozice enoxaparinem sodn\u00FDm a t\u00EDm ke zv\u00FD\u0161en\u00ED rizika krv\u00E1cen\u00ED. Proto\u017Ee expozice enoxaparinem sodn\u00FDm je v\u00FDznamn\u011B zv\u00FD\u0161ena u z\u00E1va\u017En\u00E9 ren\u00E1ln\u00ED insuficience (clearance kreatininu <30 ml/min), doporu\u010Duje se p\u0159i terapeutick\u00E9m i profylaktick\u00E9m d\u00E1vkov\u00E1n\u00ED \u00FAprava d\u00E1vky. A\u010Dkoliv nejsou nutn\u00E9 \u00FApravy d\u00E1vkov\u00E1n\u00ED u pacient\u016F s\u00A0m\u00EDrn\u00FDm (clearance kreatininu 50-80 ml/min) a st\u0159edn\u011B z\u00E1va\u017En\u00FDm (clearance kreatininu 30-50 ml/min) stupn\u011Bm sn\u00ED\u017Een\u00ED ren\u00E1ln\u00EDch funkc\u00ED, doporu\u010Duje se pe\u010Dliv\u00E9 klinick\u00E9 monitorov\u00E1n\u00ED (viz 4.2 D\u00E1vkov\u00E1n\u00ED a zp\u016Fsob pod\u00E1n\u00ED: Ren\u00E1ln\u00ED insuficience a 5.2 Farmakokinetick\u00E9 vlastnosti: Ren\u00E1ln\u00ED insuficience).\nN\u00EDzk\u00E1 hmotnost\nZv\u00FD\u0161en\u00E1 expozice enoxaparinem sodn\u00FDm p\u0159i profylaktick\u00E9m d\u00E1vkov\u00E1n\u00ED (kdy d\u00E1vky nebyly upraveny s\u00A0ohledem na t\u011Blesnou hmotnost) byla pozorov\u00E1na u \u017Een s\u00A0n\u00EDzkou hmotnost\u00ED (< 45 kg) a mu\u017E\u016F s\u00A0n\u00EDzkou hmotnost\u00ED (< 57 kg). To m\u016F\u017Ee v\u00E9st ke zv\u00FD\u0161en\u00E9mu riziku krv\u00E1cen\u00ED, a proto se u t\u011Bchto pacient\u016F doporu\u010Duje pe\u010Dliv\u00E9 klinick\u00E9 sledov\u00E1n\u00ED (viz 5.2 Farmakokinetick\u00E9 vlastnosti: Hmotnost).\n"@cs . "4.4 \tZvl\u00E1\u0161tn\u00ED upozorn\u011Bn\u00ED a opat\u0159en\u00ED pro pou\u017Eit\u00ED"@cs . . . . . . . . .