. . . . . . . . . . . . . . . "Dovolatel je p\u0159esv\u011Bd\u010Den, \u017Ee v p\u0159\u00EDpadech obdobn\u00FDch tomuto, kdy jsou do konkursn\u00ED podstaty vta\u017Eeny postupem dle \u00A7 27 odst. 5 ZKV ciz\u00ED nemovitosti, na nich\u017E v\u00E1zne z\u00E1stavn\u00ED pr\u00E1vo ve prosp\u011Bch osoby ( z\u00E1stavn\u00EDho v\u011B\u0159itele ), kter\u00E1 jinak nem\u00E1 s \u00FApadcem nic spole\u010Dn\u00E9ho, nelze aplikovat pro konkursn\u00ED \u0159\u00EDzen\u00ED jinak obecn\u011B platnou z\u00E1sadu, \u017Ee bez \u0159\u00E1dn\u00E9 a v\u010Dasn\u00E9 p\u0159ihl\u00E1\u0161ky ( kter\u00E1 m\u016F\u017Ee b\u00FDt p\u0159ezkoum\u00E1na ) nem\u016F\u017Ee b\u00FDt nikdo v konkursu uspokojen. V tomto sm\u011Bru dovolatel ( na podporu n\u00E1zoru, \u017Ee ani Nejvy\u0161\u0161\u00ED soud neuplat\u0148uje tuto z\u00E1sadu bezv\u00FDjime\u010Dn\u011B ) odkazuje na bod XXXIV. stanoviska ob\u010Danskopr\u00E1vn\u00EDho a obchodn\u00EDho kolegia Nejvy\u0161\u0161\u00EDho soudu ze dne 17. \u010Dervna 1998, Cpjn 19/98, uve\u0159ejn\u011Bn\u00E9ho pod \u010D\u00EDslem 52/1998 Sb\u00EDrky soudn\u00EDch rozhodnut\u00ED a stanovisek ( d\u00E1le jen \u201E R 52/1998 \u201C ) a na rozhodnut\u00ED Nejvy\u0161\u0161\u00EDho soudu ze dne 28. \u00FAnora 2006, sp. zn. 29 Odo 782/2003 ( jde o rozsudek uve\u0159ejn\u011Bn\u00FD pod \u010D\u00EDslem 30/2007 Sb\u00EDrky soudn\u00EDch rozhodnut\u00ED a stanovisek ). Dovolatel dovozuje, \u017Ee v obdobn\u00FDch situac\u00EDch nen\u00ED na m\u00EDst\u011B aplikovat ustanoven\u00ED \u00A7 22 odst. 2 ZKV a upozor\u0148uje, \u017Ee kdyby spr\u00E1vce konkursn\u00ED podstaty sepsal nemovitosti do konkursn\u00ED podstaty po uplynut\u00ED propadn\u00E9 lh\u016Fty pro p\u0159ihl\u00E1\u0161en\u00ED pohled\u00E1vek, nemohli by z\u00E1stavn\u00ED v\u011B\u0159itel\u00E9 sv\u00E1 pr\u00E1va uplatnit v\u016Fbec. V t\u00E9to v\u011Bci sice byly nemovitosti seps\u00E1ny do konkursn\u00ED podstaty p\u0159ed uplynut\u00EDm propadn\u00E9 lh\u016Fty uveden\u00E9 v \u00A7 22 odst. 2 ZKV, banka se v\u0161ak o t\u00E9to skute\u010Dnosti dozv\u011Bd\u011Bla t\u011Bsn\u011B p\u0159ed uplynut\u00EDm uveden\u00E9 lh\u016Fty a n\u00E1hoda dan\u00E1 dobou soupisu nemovitost\u00ED do konkursn\u00ED podstaty nem\u016F\u017Ee rozhodovat o tom, kolik m\u00E1 z\u00E1stavn\u00ED v\u011B\u0159itel \u010Dasu k p\u0159ihl\u00E1\u0161en\u00ED pohled\u00E1vky. Dovolatel je rovn\u011B\u017E p\u0159esv\u011Bd\u010Den, \u017Ee po z\u00E1stavn\u00EDm v\u011B\u0159iteli nelze spravedliv\u011B po\u017Eadovat, aby monitoroval i ciz\u00ED konkursy ( konkursy jin\u00FDch osob ne\u017E sv\u00E9ho dlu\u017En\u00EDka nebo z\u00E1stavn\u00EDho dlu\u017En\u00EDka ) za \u00FA\u010Delem zji\u0161t\u011Bn\u00ED, zda se v nich v\u00FD\u0161e uveden\u00FDm postupem neocitly zastaven\u00E9 nemovitosti. Sou\u010Dasn\u011B klade d\u016Fraz na charakter z\u00E1stavn\u00EDho pr\u00E1va coby pr\u00E1va v\u011Bcn\u00E9ho. K tomu dovolatel dod\u00E1v\u00E1, \u017Ee probl\u00E9mu jsou si v\u011Bdomy tak\u00E9 soudy a odkazuje p\u0159\u00EDkladmo na rozsudek Vrchn\u00EDho soudu v Praze ze dne 13. kv\u011Btna 2003, \u010D. j. 15 Cmo 49/2003-41, s t\u00EDm, \u017Ee tam ozna\u010Den\u00FD soud dovodil, \u017Ee kdyby z\u00E1stavy byly seps\u00E1ny do konkursn\u00ED podstaty t\u0159et\u00ED osoby ( odli\u0161n\u00E9 od dlu\u017En\u00EDka i od z\u00E1stavn\u00EDho dlu\u017En\u00EDka ), m\u011Bl by z\u00E1stavn\u00ED v\u011B\u0159itel postaven\u00ED tzv. nekonkursn\u00EDho odd\u011Blen\u00E9ho v\u011B\u0159itele, kter\u00FD nen\u00ED \u00FA\u010Dastn\u00EDkem konkursn\u00EDho \u0159\u00EDzen\u00ED, kter\u00E9ho v p\u0159\u00EDpad\u011B, \u017Ee m\u00E1 lep\u0161\u00ED po\u0159ad\u00ED z\u00E1stavn\u00EDho pr\u00E1va, uspokoj\u00ED spr\u00E1vce konkursn\u00ED podstaty v pln\u00E9 v\u00FD\u0161i a pouze to, co zbude z v\u00FDt\u011B\u017Eku zpen\u011B\u017Een\u00ED, lze rozd\u011Blit mezi konkursn\u00ED v\u011B\u0159itele dle \u00A7 28 ZKV. Na toto zvl\u00E1\u0161tn\u00ED postaven\u00ED nekonkursn\u00EDho odd\u011Blen\u00E9ho v\u011B\u0159itele upozornil banku ( dopisem z 23. prosince 2003 ) s\u00E1m \u017Ealovan\u00FD, jen\u017E si vzhledem k obsahu dopisu byl v\u011Bdom priority z\u00E1stavn\u00EDho pr\u00E1va banky i sv\u00E9 povinnosti uspokojit zaji\u0161t\u011Bnou pohled\u00E1vku banky. Dovolatel m\u00EDn\u00ED, \u017Ee i kdyby nebylo mo\u017En\u00E9 ( vzhledem k ustanoven\u00ED \u00A7 22 odst. 2 ZKV ) p\u0159ihl\u00ED\u017Eet k n\u00E1roku banky ze z\u00E1stavn\u00EDho pr\u00E1va v konkursu, stejn\u011B by tato z\u00E1sada pozbyla platnosti vzhledem ke zru\u0161en\u00ED konkursu p\u0159ed kone\u010Dnou zpr\u00E1vou a rozvrhem. Potud se dovol\u00E1v\u00E1 z\u00E1v\u011Br\u016F formulovan\u00FDch v rozsudku Nejvy\u0161\u0161\u00EDho soudu ze dne 18. prosince 2008, sp. zn. 29 Cdo 2782/2008 ( jde o rozsudek uve\u0159ejn\u011Bn\u00FD pod \u010D\u00EDslem 102/2009 Sb\u00EDrky soudn\u00EDch rozhodnut\u00ED a stanovisek - d\u00E1le jen \u201E R 102/2009 \u201C )." .