"\u0160T\u00CDCHA, F. - \u0160IMANDL, J. (eds.) Gramatika a korpus / Grammar and Corpora 2005" . "The transition of feminine nouns of the \u017DENA and R\u016E\u017DE paradigms was processed based on SYN2000 corpus material. The SKICA type is formed by appelative nouns, of foreign origin in particular and proper names.. The choice of endings in appellative nouns is affected by frequency and semantic factors while in proper nouns by a historical factor and by a dialect norm. The SOJA type is formed by appellative nouns of foreign origin and a group of proper names. A clearer state can be seen in proper noun endings, where there is a tendency to choose the R\u016E\u017DE paradigm endings in the cases mentioned above. In the borrowed feminine BERLA, there is a parallel declension according to both paradigms in the corpus, with the \u017DENA paradigm chosen more often in singular and the R\u016E\u017DE paradigm in plural. In the feminine noun STUDNA, STUDN\u011A, only endings of the R\u016E\u017DE paradigm were exemplified in dat. sg., loc. sg. and gen. pl., with parallel declensions in the remaining cases according to the two paradigms."@en . "P\u0159echod feminin mezi vzory p\u00EDse\u0148 a kost"@cs . . "Ve spisovn\u00E9m jazyce m\u016F\u017Eeme substantiva p\u0159ech\u00E1zej\u00EDc\u00ED mezi vzory \u017DENA a R\u016E\u017DE roz\u010Dlenit do t\u0159\u00ED skupin. Jedn\u00E1 se o substantive typu SKICA, S\u00D3JA, jejich\u017E tvarotvorn\u00FD z\u00E1klad je zakon\u010Den\u00FD na pravopisn\u011B m\u011Bkk\u00FD konsonant, a ojedin\u011Bl\u00E1 jm\u00E9na STUDNA, STUDN\u011A a BERLA. Sledovali jsme v\u00FDskyt variantn\u00EDch nebo dubletn\u00EDch tvar\u016F ve vybran\u00FDch p\u00E1dech - Dsg. a Lsg. u typu SKICA, Gsg., Dsg. a Lsg. u typu S\u00D3JA, u ojedin\u011Bl\u00FDch feminin cel\u00E1 paradigmata. Na z\u00E1klad\u011B z\u00EDskan\u00FDch frekven\u010Dn\u00EDch \u00FAdaj\u016F lze nazna\u010Dit sm\u011Br v\u00FDvoje p\u0159i volb\u011B koncovek u apelativ i propri\u00ED typu SKICA, v p\u0159\u00EDpad\u011B typu S\u00D3JA pouze v propri\u00E1ln\u00ED oblasti. Paradigmata jednotliv\u00FDch feminin BERLA a STUDNA, STUDN\u011A jsou zna\u010Dn\u011B rozkol\u00EDsan\u00E1. Existenci variantn\u00EDch a dubletn\u00EDch koncovek u sledovan\u00E9 skupiny feminine ovliv\u0148uje faktor historick\u00FD, frekven\u010Dn\u00ED a s\u00E9mantick\u00FD, vliv n\u00E1\u0159e\u010Dn\u00ED normy, lze uva\u017Eovat tak\u00E9 o p\u016Fsoben\u00ED propri\u00E1ln\u00ED sf\u00E9ry na apelativn\u00ED. Ostatn\u00ED zkouman\u00E9 faktory, tj. stylov\u00FD, syntaktick\u00FD a vliv lexik\u00E1ln\u00EDho okol\u00ED, se ve zkouman\u00E9 oblasti neuplatnily."@cs . "\u00DAstav pro jazyk \u010Desk\u00FD AV \u010CR" . "9"^^ . "transition of feminine nouns - nouns SKICA type - nouns SOJA type - nouns of foreign origin - ending I - ending E - variant ending - paradigm KOST - paradigm R\u016E\u017DE"@en . "RIV/00216224:14410/07:00020426!RIV11-GA0-14410___" . . "443497" . . "RIV/00216224:14410/07:00020426" . "The transition of appellative feminine substantives between the \u017DENA and R\u016E\u017DE"@en . . . . . . . "1"^^ . "P(GA405/06/1057)" . "P\u0159echod feminin mezi vzory p\u00EDse\u0148 a kost"@cs . . "P\u0159echod feminin mezi vzory p\u00EDse\u0148 a kost" . "P\u0159echod feminin mezi vzory p\u00EDse\u0148 a kost" . "Praha" . "Praha" . . . . "80-86496-32-5" . "The transition of appellative feminine substantives between the \u017DENA and R\u016E\u017DE"@en . "Tu\u0161kov\u00E1, Jana Marie" . "1"^^ . "[C68100E3753F]" . "14410" . "2005-11-23+01:00"^^ . . "Ve spisovn\u00E9m jazyce m\u016F\u017Eeme substantiva p\u0159ech\u00E1zej\u00EDc\u00ED mezi vzory \u017DENA a R\u016E\u017DE roz\u010Dlenit do t\u0159\u00ED skupin. Jedn\u00E1 se o substantive typu SKICA, S\u00D3JA, jejich\u017E tvarotvorn\u00FD z\u00E1klad je zakon\u010Den\u00FD na pravopisn\u011B m\u011Bkk\u00FD konsonant, a ojedin\u011Bl\u00E1 jm\u00E9na STUDNA, STUDN\u011A a BERLA. Sledovali jsme v\u00FDskyt variantn\u00EDch nebo dubletn\u00EDch tvar\u016F ve vybran\u00FDch p\u00E1dech - Dsg. a Lsg. u typu SKICA, Gsg., Dsg. a Lsg. u typu S\u00D3JA, u ojedin\u011Bl\u00FDch feminin cel\u00E1 paradigmata. Na z\u00E1klad\u011B z\u00EDskan\u00FDch frekven\u010Dn\u00EDch \u00FAdaj\u016F lze nazna\u010Dit sm\u011Br v\u00FDvoje p\u0159i volb\u011B koncovek u apelativ i propri\u00ED typu SKICA, v p\u0159\u00EDpad\u011B typu S\u00D3JA pouze v propri\u00E1ln\u00ED oblasti. Paradigmata jednotliv\u00FDch feminin BERLA a STUDNA, STUDN\u011A jsou zna\u010Dn\u011B rozkol\u00EDsan\u00E1. Existenci variantn\u00EDch a dubletn\u00EDch koncovek u sledovan\u00E9 skupiny feminine ovliv\u0148uje faktor historick\u00FD, frekven\u010Dn\u00ED a s\u00E9mantick\u00FD, vliv n\u00E1\u0159e\u010Dn\u00ED normy, lze uva\u017Eovat tak\u00E9 o p\u016Fsoben\u00ED propri\u00E1ln\u00ED sf\u00E9ry na apelativn\u00ED. Ostatn\u00ED zkouman\u00E9 faktory, tj. stylov\u00FD, syntaktick\u00FD a vliv lexik\u00E1ln\u00EDho okol\u00ED, se ve zkouman\u00E9 oblasti neuplatnily." .