Farmakoterapeutická skupina: diazepiny, oxazepiny a thiazepiny.�ATC kód: N05A H03.
Farmakodynamické účinky
Olanzapin je antipsychotická, antimanická a náladu stabilizující látka, která vykazuje široký profil farmakologického působení na řadu receptorových systémů.
V preklinických studiích vykazoval olanzapin afinitu k řadě receptorů (Ki < 100 nmol) pro serotonin 5HT2A/2C, 5HT3, 5HT6, dopamin D1, D2, D3, D4, D5; cholinergní muskarinové receptory m1 - m5, alfa1-adrenergní a histaminové H1 receptory. Behaviorální studie na zvířatech prokázaly antagonistické působení olanzapinu na 5HT i dopaminové a cholinergní receptory konzistentní s receptorovým profilem. In vitro vykazoval olanzapin větší afinitu k serotoninovým 5HT2 receptorům než k dopaminovým D2 a vyšší 5HT2 než D2 aktivitu na in vivo modelech. Elektrofyziologické studie ukázaly, že olanzapin selektivně snižuje aktivitu mezolimbických (A10) dopaminergních neuronů bez výraznějšího účinku na striatální (A9) dráhy ovládající motoriku. Olanzapin oslaboval podmíněnou vyhýbavou odpověď, což je účinek naznačující antipsychotickou aktivitu, v dávkách nižších než jsou ty, které vyvolávají katalepsii, účinek naznačující motorické nežádoucí účinky. Na rozdíl od některých jiných antipsychotik zvyšuje olanzapin odpověď v "anxiolytickém testu".
Ve studii účinku jednorázové dávky (10 mg) u zdravých dobrovolníků pomocí pozitronové emisní tomografie (PET) obsazoval olanzapin více 5HT2A receptory než dopaminové D2 receptory. Navíc zobrazovací studie pomocí SPECT (Single Photon Emission Computed Tomography) odhalila, že obsazenost D2 receptorů u pacientů se schizofrenií odpovídajících na léčbu olanzapinem byla nižší než u pacientů odpovídajících na jiná antipsychotika a risperidon, zatímco u pacientů odpovídajících na klozapin byla srovnatelná.
Klinická účinnost a bezpečnost
Ve dvou ze dvou placebem kontrolovaných a ve dvou ze tří porovnávacích studií s aktivním komparátorem, kterých se zúčastnilo více než 2900 pacientů se schizofrenií s pozitivními i negativními symptomy, vykazoval olanzapin statisticky významně větší zlepšení jak u negativních, tak i pozitivních symptomů.
V mezinárodní dvojitě zaslepené srovnávací studii zahrnující 1481 pacientů se schizofrenií, schizoafektivními a příbuznými chorobami s různými stupni přidružených depresivních symptomů (výchozí průměrná hodnota 16,6 na Montgomery-Asbergově škále deprese) prokázala prospektivní sekundární analýza skóre změn nálady mezi výchozími a konečnými hodnotami statisticky významné zlepšení (p = 0,001) ve prospěch olanzapinu (-6,0) oproti haloperidolu (-3,1).
Pokud jde o snižování manických symptomů do 3 týdnů u pacientů s manickou nebo smíšenou epizodou bipolární afektivní poruchy, vykazoval olanzapin vyšší účinnost než placebo a heminatrium - valproát (divalproex). Olanzapin také vykazoval srovnatelnou účinnost s haloperidolem z hlediska podílu pacientů v symptomatické remisi mánie a deprese po 6 a 12 týdnech. Ve studii u pacientů léčených po dobu minimálně 2 týdnů lithiem nebo valproátem vedlo přidání olanzapinu v dávce 10 mg (v kombinaci s lithiem nebo valproátem) k většímu snížení symptomů mánie než léčba samotným lithiem či valproátem v monoterapii po 6 týdnech.
Ve 12měsíční studii prevence recidivy u pacientů s manickou epizodou, kteří dosáhli remise při léčbě pomocí olanzapinu a byli poté randomizováni k užívání olanzapinu nebo placeba, prokázal olanzapin vůči placebu na primárním výsledném parametru recidivy bipolární afektivní poruchy statisticky významnou superioritu. Olanzapine ve srovnání s placebem také vykazoval statisticky významnou výhodu z hlediska prevence recidivy jak mánie, tak deprese.
Ve druhé 12měsíční studii prevence recidivy u pacientů s manickou epizodou, kteří dosáhli remise při léčbě kombinací olanzapinu a lithia a byli poté randomizováni k užívání samotného olanzapinu nebo lithia, byl olanzapin v primárním parametru recidivy bipolární poruchy statisticky srovnatelný (non-inferiorní) s lithiem (olanzapin 30,0%, lithium 38,3%; p = 0,055).
V 18měsíční studii s kombinovanou léčbou u pacientů s manickou nebo smíšenou epizodou, kteří byli stabilizováni při léčbě pomocí olanzapinu spolu se stabilizátorem nálady (lithium nebo valproát), nebyla dlouhodobá kombinovaná léčba díky olanzapinu spolu s lithiem nebo valproátem z hlediska prodloužení doby do recidivy bipolární afektivní poruchy definované podle (diagnostických) kritérií na základě syndromů statisticky významně lepší v porovnání s léčbou samotným lithiem nebo valproátem.
Pediatrická populace� Zkušenosti s používáním u dospívajících (od 13 do 17 let věku) jsou omezeny na výsledky krátkodobého sledování účinnosti u schizofrenie (6 týdnů) a mánie spojené s bipolární afektivní poruchou typu I (3 týdny) zahrnujícího méně než 200 dospívajících. Olanzapin byl užíván ve flexibilní dávce od 2,5 mg při zahájení léčby až po 20 mg/den. V průběhu léčby pomocí olanzapinu došlo u dospívajících k významně vyššímu nárůstu tělesné hmotnosti ve srovnání s dospělými. Velikost změn hladin celkového cholesterolu, LDL cholesterolu, triglyceridů a prolaktinu nalačno (viz body 4.4 a 4.8) byla u dospívajících větší než u dospělých. Údaje o přetrvávání tohoto účinku nejsou k dispozici a jsou dostupné pouze omezené údaje o dlouhodobé bezpečnosti (viz body 4.4 a 4.8).