Použití přípravku Donepezil Mylan u nemocných se závažnou demencí, s jinými typy demencí nebo jinými typy zhoršení paměti (jako např. zhoršení kognitivních funkcí ve stáří) nebylo zkoumáno.
Anestézie: Donepezil, jakožto inhibitor cholinesterázy, pravděpodobně během anestézie prohlubuje svalovou relaxaci navozenou podáním sukcinylcholinu.
Kardiovaskulární onemocnění: Vzhledem ke svému farmakologickému účinku mohou mít inhibitory cholinesterázy vagotonický účinek na srdeční frekvenci (např. bradykardie). Možnost tohoto účinku je obzvláště důležitá u pacientů se „sick sinus syndromem“ nebo jinými formami poruch supraventrikulárního vedení, jako je sinoatriální nebo atrioventrikulární blok.
Vyskytly se také případy křečí a synkop. Při vyšetřování podobných nemocných je třeba zvážit i možnost srdečního bloku nebo dlouhých sinusových pauz.
Gastrointestinální potíže: Je nutno sledovat symptomy u pacientů se zvýšeným rizikem tvorby vředů, např. osob s vředovou chorobou v anamnéze nebo osob, které současně užívají nesteroidní antirevmatika (NSAIDs). Ve srovnání s placebem však během klinických studií s donepezilem nebylo prokázáno žádné zvýšení tvorby peptických vředů nebo případů gastrointestinálního krvácení.
Urogenitální: Cholinomimetika mohou způsobit obstrukci výtokové části močového měchýře, i když tento účinek nebyl při klinických studiích s donepezilem pozorován.
Neurologické stavy: Záchvaty: Soudí se, že cholinomimetika mohou do jisté míry vyvolávat generalizované křeče. Záchvaty však mohou rovněž být jedním z projevů Alzheimerovy choroby.
Cholinomimetika mohou způsobovat exacerbaci nebo vznik extrapyramidových příznaků.
Plicní onemocnění: Vzhledem ke svému cholinomimetickému účinku je nutno inhibitory cholinesterázy předepisovat opatrně pacientům s astmatem nebo s obstrukční plicní chorobou v anamnéze.
Donepezil by neměl být současně podáván s jinými inhibitory acetylcholinesterázy, popř. s agonisty nebo antagonisty cholinergního systému.
Závažné poškození jater: O léčbě pacientů se závažným poškozením jater nejsou žádné údaje.
Mortalita v klinických studiích vaskulární demence
Tři klinické 6měsíční studie studovaly subjekty splňující NINDS-AIREN kritéria pro pravděpodobnou nebo možnou vaskulární demenci (VaD). NINDS-AIREN kritéria jsou nastavena tak, aby identifikovala pacienty, u nichž je demence působena výhradně vaskulárními faktory, a aby vyloučila pacienty s Alzheimerovou chorobou.
V první studii byla mortalita 2/198 (1,0%) u donepezil hydrochloridu 5 mg, 5/206 (2,4%) u donepezil-hydrochloridu 10 mg a 7/199 (3,5%) u placeba. Ve druhé studii byla mortalita 4/208 (1,9%) u donepezil-hydrochloridu 5 mg, 3/215 (1,4%) u donepezil-hydrochloridu 10 mg a 1/193 (0,5%) u placeba. Ve třetí studii byl mortalita 11/648 (1,7%) u donepezil-hydrochloridu 5 mg a 0/326 (0,0%) u placeba. Kombinovaná mortalita ze tří VaD studií u donepezilové skupiny (1,7%) byla numericky vyšší než u placebové skupiny (1,1%), nicméně tento rozdíl nebyl statisticky významný.
Většina úmrtí u pacientů, kteří užívali buď donepezil hydrochlorid nebo placebo, se zdála být způsobena různými vaskulárními příčinami, které můžeme očekávat ve skupině starších lidí s vaskulární chorobou.
Analýza všech závažných fatálních a nefatálních vaskulárních příhod neprokázala rozdíl v četnosti výskytu ve skupině s donepezil hydrochloridem v porovnání s placebem.
Ve spojených studiích Alzheimerovy choroby (n=4146), a pokud tyto studie Alzheimerovy choroby byly dále spojeny s jinými studiemi demence, včetně studií vaskulární demence (n=6888), mortalita v placebové skupině numericky převyšovala mortalitu ve skupinách s donepezil hydrochloridem.