4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
salt:hasOrderNumber
004.005
salt:hasText
Nebyly prokázány žádné farmakologické ani farmakokinetické interakce mezi bikalutamidem a analogy LHRH.
Podle studií in vitro R-bikalutamid účinkuje jako inhibitor CYP 3A4 a má slabší inhibiční účinek na CYP 2C9, 2C19 a 2D6.
I když klinické studie, které využívají antipyrin jako marker aktivity CYP, neprokázaly potenciál pro interakce mezi midazolamem a bikalutamidem, byla po souběžném podávání bikalutamidu po dobu 28 dnů zvýšena střední hodnota expozice midazolamu (AUC) až o 80 %. U látek s úzkým terapeutickým indexem může být takový nárůst významný.
Proto je souběžné podávání terfenadinu, astemizolu a cisapridu kontraindikováno (viz bod 4.3) a při souběžném předepisování cyklosporinu a blokátorů kalciového kanálu je nutná opatrnost. U těchto přípravků může být potřebné snížení dávek, zejména v případě průkazu zesílení účinku nebo nežádoucích účinků. Je nutno často a pravidelně sledovat plazmatické hladiny cyklosporinu a klinický stav pacienta, a to na počátku podávání bikalutamidu a po jeho ukončení.
Při souběžném podávání látek, které by mohly inhibovat oxidaci bikalutamidu, jako je například ketokonazol nebo cimetidin, je nutná opatrnost. Mohly by zvyšovat plazmatické hladiny bikalutamidu a následně nežádoucí účinky.
Podle studií in vitro bikalutamid může vytěsňovat kumarinové antikoagulans warfarin z vazebných míst na proteinech. Proto se po zahájení podávání bikalutamidu pacientům, kteří současně užívají kumarinová antikoagulancia, doporučuje časté a pravidelné sledování protrombinového času.