Podmínky, za nichž lze konat hlavní líčení, jsou upraveny v ustanovení § 202 tr. ř. Podle § 202 odst. 2 tr. ř. lze konat hlavní líčení v nepřítomnosti obviněného, jen když má soud za to, že lze věc spolehlivě rozhodnout a účelu trestního řízení dosáhnout i bez přítomnosti obžalovaného, a přitom a ) obžaloba byla obžalovanému řádně doručena a obžalovaný byl k hlavnímu líčení včas a řádně předvolán ab ) o skutku, který je předmětem obžaloby, byl obžalovaný už některým orgánem činným v trestním řízení vyslechnut a bylo dodrženo ustanovení o zahájení trestního stíhání ( § 160 ) a obviněný byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování ( § 166 odst. 1 ).
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. května 2013 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného R. N., proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 5. 2012, sp. zn. 5 To 143/2012, takto :