Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež však Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 218 písm. c ) o. s. ř. odmítl jako nepřípustné. Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu o odmítnutí odvolání žalobce ( ohledně nároku na zaplacení částky 10.000,- Kč a 760,- Kč ) nelze dovodit z ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť výrokem o odmítnutí odvolání nebylo rozhodnuto ve věci samé, a ani ustanovení § 238, § 238a odst. 1 a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů ( srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 734/2013; všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu uvedená v tomto usnesení jsou dostupná na jeho webových stránkách www.nsoud.cz ).