Skutečnost, že soud nižšího stupně rozhodl o věci samé rozsudkem ( ačkoliv měl rozhodnout usnesením ), nezbavuje soud vyššího stupně povinnosti rozhodnout o opravném prostředku proti takovému rozhodnutí ( o odvolání nebo o dovolání ) usnesením. To, že soud rozhodl jinou - kvalitativně vyšší, leč v rozporu s procesním předpisem zvolenou - formou rozhodnutí, je vadou řízení, která nemohla mít vliv na správnost rozhodnutí ( srov. též usnesení
Nejvyššího soudu
ze dne 31. srpna 1999,
sp. zn. 20 Cdo 1574/99
, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2000, pod číslem 45 ). Proto
Nejvyšší soud
i v této věci rozhodl o dovolání usnesením (
§ 243b odst. 6 o. s. ř.
).