Uvedená dovolatelka uváděla v úvodu svého dovolání zejména to, že nesouhlasí s názory odvolacího soudu, že pozemky uvedené nyní v jejím dovolání doplnila do žalobního návrhu až v samém závěru řízení před soudem prvního stupně při jednání dne 27. 4. 2010 a že pokud byly jí uváděné skutečnosti doplněny až ve stadiu odvolacího řízení, jde o doplnění nepřípustné. Tyto údaje a názory odvolacího soudu však nejsou, dle názoru dovolatelky, správné. LLB, s. r. o., léčebné lázně Bludov, sice svou žalobu rozšířila až při jednání dne 27. 4. 2010, ale již před tím uvedla svá skutková tvrzení odůvodňující rozšíření žaloby i na předmětné pozemky ve svém odvolání proti usnesení Okresního soudu v Šumperku z 3. 6. 2009, č. j. 16C 179/2004-187, kterým soud prvního stupně rozhodl o zastavení řízení ve vztahu ke Státním léčebným lázním Bludov, s. p., a to právě na základě zpětvzetí žaloby ohledně těchto pozemků ze strany Státních léčebných lázní Bludov, s. p. Šlo o to, že pozemkový úřad vydal nemovitosti ( pozemky ) dosud náležející do vlastnictví státu, ale jednak i do vlastnictví LLB, s. r. o., které nabyla kupní smlouvu z 2. 11. 1999 ( poté, co byly vydány restituentovi podle zákona č. 87/1991 Sb. ); lze tu uvést, že podnik Státní léčebné lázně Bludov se u Okresního soudu v Šumperku ( pod sp. zn. 9C 241/2009 ) domáhá neplatnosti dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ( a pokud by tato dohoda byla neplatná, byla by LLB, s. r. o., stranou vstoupivší do tohoto vztahu na místo Státních léčebných lázní Bludov ). K uvedeným skutečnostem LLB, s. r. o., navrhla soudu prvního stupně i provedení konkrétních důkazů. Při jednání před odvolacím soudem dne 18. 1. 2011 bylo ze strany LLB, s. r. o., na uvedené skutečnosti poukázáno, a to i s doplněním důkazních návrhů v písemném podání ze dne 2. 11. 1999. Dovolávající se LLB, s. r. o., pak ve svém dovolání poukazovala i na to, že dne 6. 4. 2001 byla mezi LLB, s. r. o., léčebné lázně Bludov a mezi Státními léčebnými lázněmi Bludov, s. p., uzavřena dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, podle níž LLB, s. r. o., léčebné lázně Bludov nabyla do výlučného vlastnictví pozemky v katastrálním území B. Dovolávající se LLB, s. r. o., také poukazovala na to, že v této právní věci nebyla vzata v úvahu skutečnost, že dne 23. 4. 2009 byla podána u soudu prvního stupně žaloba ze strany žalující České republiky – Ministerstva zemědělství, Státního podniku Léčebné lázně Bludov, a dědiců zemřelé Z. B. o určení vlastnického práva a práva hospodaření ohledně veškerých nemovitostí, jež byly předmětem vydání podle zákona č. 87/1991 Sb. restituentce Z. B. Nebyla vzata v úvahu ani ta okolnost, že kupní smlouva, kterou pak restituentka Z. B. prodala své v restituci nabyté nemovitosti, měla četné vady ( zejména co do stanovení kupní ceny ). V řízení u soudu prvního stupně i u soudu druhého stupně v této právní věci ( sp. zn. 16C 179/2004
Okresního soudu v Šumperku ) nebylo vůbec přihlíženo k vydědění žalobců MUDr. Zdeňka Pospíšila, Mgr. M. P. a Mgr. M. K. i účastníků řízení F. P. a K. P., jak tato okolnost vyplynula i z rozsudku dovolacího soudu ( 28Cdo 2762/2000
Nejvyššího soudu ). V dovolání LLB, s. r. o., léčebné lázně Bludov, byla posléze obsažena i výtka vůči postupu odvolacího soudu, že tato dovolatelka „ nebyla nikdy vyzvána k doplnění skutkových stvrzení, které podle právního názoru odvolacího soudu ve věci nebyly před soudem prvního stupně uvedeny “; tento postup odvolacího soudu nedopovídá, podle názoru dovolatelky, ustanovení § 118a občanského soudního řádu.