Přípustnost dovolání pro zásadní právní význam ( §237 odst. 1 písm. c ), odst. 3 o. s. ř. ) zakládá otázka, zda náklady žalobcem vynaložené na daňové poradenství a související cesty za účelem zrušení předmětných daňových rozhodnutí Finančního úřadu ve Zlíně ze dne 18. 11. 1998 a Finančního ředitelství v Brně ze dne 7. 3. 2000 představují žalobci vzniklou škodu. Pro založení odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb. musí být splněny tři podmínky - existence nezákonného rozhodnutí, škoda, a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vzniklou škodou. Jelikož škoda není v zákoně č. 82/1998 Sb. definována, použijí se pro vymezení pojmu škody ustanovení občanského zákoníku, za škodu na majetku je tudíž třeba považovat skutečnou škodu a ušlý zisk. Náklady řízení, které byly poškozeným vynaloženy na změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu, tvoří součást skutečné škody, přičemž rozsah náhrady takto vynaložených nákladů řízení blíže upravuje ustanovení § 31 zákona č. 82/1998 Sb. Co konkrétně náklady řízení představují stanoví jednotlivé procesní předpisy.