Soud prvního stupně zjistil, že žalovaná, za kterou jednal její zaměstnanec J. R. ( jako prodávající ) a žalobce ( jako kupující ) uzavřeli v provozovně žalované v T., ulice D., jako podnikatelé písemně dne 8. února 2008 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl osobní automobil značky VW TIGUAN 2,0 TDI DPF 4 Motion ( dále jen „ VW TIGUAN “ ). Žalobce zaplatil v souladu se smlouvou dne 8. února 2008 zálohu ve výši 656 469 Kč. Prodávající se ve smlouvě zavázal dodat předmětný automobil nejpozději do 31. května 2008. Dále dne 11. dubna 2008 uzavřely strany kupní smlouvu na automobil Škoda Roomster, který byl žalobci řádně dodán dne 11. dubna 2008. Dne 2. června 2008 uzavřeli dále kupní smlouvu na automobil KIA Pregio 2,5 TDI/69 kW, rok výroby 2004 ( dále jen „ KIA “ ) za kupní cenu ve výši 95 000 Kč s tím, že kupní cenu kupující zaplatí v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalobce zaplatil kupní cenu dne 3. června 2008. Žalovaná žalobce opakovaně ujišťovala, že vozy budou dodány. Dne 15. července 2008 podal J. Š. ( jednatel žalované ) trestní oznámení na J. R. s tím, že J. R. vybíral od zákazníků zálohy na nová vozidla, které neuložil ani na účet, ani do pokladny společnosti, čímž způsobil žalované škodu. V době řízení před soudem prvního stupně nebylo trestní řízení skončeno. Žalobce v srpnu 2008 písemně odstoupil od kupních smluv ze dne 8. února 2008 a 2. června 2008 s odůvodněním, že automobily nebyly dodány v dohodnuté době. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že skutečnost, že žalobce se přihlásil s náhradou škody v trestním řízení, netvoří překážku zahájeného řízení v projednávané věci, neboť v projednávané věci jde o jiný předmět řízení a jinou žalovanou. Uzavřel, že kupní smlouvy byly platně uzavřeny ve smyslu § 409 a násl. obchodního zákoníku ( dále jen „ obch. zák. “ ). Ve smlouvách bylo dostatečně určitě specifikováno zboží – automobily a dohodnuta kupní cena. Žalovaná jako právnická osoba nemá trestní odpovědnost, proto nelze uvažovat o neplatnosti předmětných smluv pro podvodné jednání jednoho z účastníků smluv ( právnické osoby ). Případné relativní neplatnosti smlouvy způsobené podvodným jednáním podle § 49a občanského zákoníku ( dále jen „ obč. zák. “ ) se může úspěšně dovolat jen druhý účastník smlouvy ( § 40a obč. zák. ). Dále dospěl k závěru, že nadlimitní platba v hotovosti na automobil VW TIGUAN, která je v rozporu se zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona o správě daní ( dále jen „ zákon č. 254/2004 Sb. “ ), nezpůsobuje absolutní neplatnost kupní smlouvy, neboť nejde o tak závažný rozpor se zákonem, jehož důsledky by byla neplatnost smlouvy podle § 39 obč. zák.