O tom, že majetkový prospěch je získán z „ nepoctivého zdroje “ mimo jiné také tehdy, půjde-li o jednání nedosahující intenzity trestné činnosti nebo z různých důvodů trestně nepostižitelné, které je v rozporu s dobrými mravy, neboť takový výkon práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů je zákonem zakázán, nebylo v rozhodovací praxi soudů pochyb [srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR k žalobám o vydání neoprávněného majetkového prospěchu ( nyní bezdůvodné obohacení ) ze dne 28. 3. 1975, sp. zn. Cpj 34/74, uveřejněné pod číslem 26 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1975]. Shora uvedený závěr odvolacího soudu, že, „ byla-li na základě rozhodnutí jednatele žalované žalobkyni za listopad a prosinec 2008 vyplacena mzda ve výši tomuto rozhodnutí odpovídající, nejednalo se o žádnou z forem bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 451 občanského zákoníku “, je tak v rozporu s jeho dalším závěrem, že „ bezprecedentní navýšení mzdy “ žalobkyni bylo výkonem práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů v rozporu s dobrými mravy. Platí-li totiž, že navýšení mzdy žalobkyni bylo v rozporu s dobrými mravy, pak plnění takto získané je plněním z „ nepoctivého zdroje “ ve smyslu ustanovení § 451 odst. 2 občanského zákoníku.