<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<article resource="http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2013/292-2013/expression/cz/act/2013/292-2013/cs" vocab="http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2013/292-2013/expression/cz/act/2013/292-2013/cs/" prefix="frbr: http://purl.org/vocab/frbr/core# salt: http://salt.semanticauthoring.org/ontologies/sdo#">
<section class="uvod">
<p>292</p>
<p>ZÁKON</p>
<p>ze dne 12. září 2013</p>
<p>o zvláštních řízeních soudních</p>
<p>Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:</p>
</section>
<section class="obsah">
<section class="cast" resource="outline/cast-prvni"><header><h1>ČÁST PRVNÍ</h1><h1>OBECNÁ ČÁST</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/1"><header><h1>§ 1</h1><h1>Úvodní ustanovení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/1/1"><p>(1) Podle tohoto zákona projednávají a rozhodují soudy právní věci stanovené v tomto zákoně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/1/2"><p>(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/1/3"><p>(3) Nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/2"><header><h1>§ 2</h1><h1>Řízení upravená tímto zákonem</h1></header><p>Tento zákon upravuje řízení</p>
<section class="pismeno" resource="section/2/a"><p>a) o podpůrných opatřeních a ve věcech svéprávnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/b"><p>b) ve věcech nezvěstnosti a smrti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/c"><p>c) o přivolení k zásahu do integrity,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/d"><p>d) ve věcech přípustnosti převzetí nebo držení v ústavech,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/e"><p>e) o některých otázkách týkajících se právnických osob a svěřenského fondu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/f"><p>f) o pozůstalosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/g"><p>g) o úschovách,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/h"><p>h) o umoření listin,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/i"><p>i) ve věcech kapitálového trhu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/j"><p>j) o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/k"><p>k) o nahrazení souhlasu zástupce samosprávné komory k seznámení se s obsahem listin,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/l"><p>l) o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/m"><p>m) ve věcech voleb zaměstnanců,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/n"><p>n) o soudním prodeji zástavy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/o"><p>o) o zákazu výkonu práv spojených s účastnickými cennými papíry,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/p"><p>p) ve věcech manželských a partnerských,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/q"><p>q) ve věci ochrany proti domácímu násilí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/r"><p>r) o určení a popření rodičovství,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/s"><p>s) ve věcech osvojení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/t"><p>t) ve věcech péče soudu o nezletilé,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/u"><p>u) v některých věcech výkonu rozhodnutí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/3"><header><h1>§ 3</h1><h1>Věcná příslušnost</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/3/1"><p>(1) Pro řízení v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/3/2"><p>(2) Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně</p>
<section class="pismeno" resource="section/3/2/a"><p>a) ve statusových věcech právnických osob, včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolávání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/2/b"><p>b) ve věcech opatrovnictví právnických osob,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/2/c"><p>c) o úschovách za účelem splnění dluhu poskytnout dorovnání protiplnění nebo náhradu škody více osobám na základě rozhodnutí soudu podle zákona o obchodních korporacích nebo zákona o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „povinná úschova“),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/2/d"><p>d) ve věcech kapitálového trhu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/2/e"><p>e) o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/2/f"><p>f) o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory nebo Komory daňových poradců k seznámení se s obsahem listin.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/4"><header><h1>§ 4</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/4/1"><p>(1) Pro řízení je příslušný obecný soud osoby, v jejímž zájmu se řízení koná, nestanoví-li tento zákon jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/4/2"><p>(2) Obecným soudem nezletilého účastníka, který není plně svéprávný (dále jen „nezletilý“), je soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/5"><header><h1>§ 5</h1><h1>Přenesení příslušnosti</h1></header><p>Změní-li se v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, ve věcech opatrovnických a v řízení o svéprávnosti okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, může příslušný soud přenést svoji příslušnost na jiný soud, je-li to v zájmu nezletilého, opatrovance nebo osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje. Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již odvolacím soudem rozhodnuta, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/6"><header><h1>§ 6</h1><h1>Účastníci řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/6/1"><p>(1) V řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen „účastník“) navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/6/2"><p>(2) Účastníkem je také navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/7"><header><h1>§ 7</h1><h1>Přibrání účastníka a ukončení účasti na řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/7/1"><p>(1) Jestliže někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, se neúčastní řízení od jeho zahájení, soud, jakmile se o něm dozví, jej přibere do řízení jako účastníka. Proti takovému usnesení není odvolání přípustné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/7/2"><p>(2) Jestliže se řízení účastní ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/8"><header><h1>§ 8</h1><h1>Oprávnění státního zastupitelství</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/8/1"><p>(1) Státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení</p>
<section class="pismeno" resource="section/8/1/a"><p>a) ve věcech osvojení, a to do části, ve které je rozhodováno o tom, zda je třeba souhlasu rodičů k osvojení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8/1/b"><p>b) ve věcech péče soudu o nezletilé, jde-li o uložení zvláštního opatření při výchově dítěte, o ústavní výchovu, o určení data narození nebo jde-li o pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti nebo jejího výkonu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8/1/c"><p>c) ve věci ochrany proti domácímu násilí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8/1/d"><p>d) o svéprávnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8/1/e"><p>e) o prohlášení za mrtvého,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8/1/f"><p>f) o určení data smrti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8/1/g"><p>g) ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče (dále jen „zdravotní ústav“) nebo vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8/1/h"><p>h) o umoření listin,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8/1/i"><p>i) o některých otázkách týkajících se právnických osob.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/8/2"><p>(2) Ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. b) až e) a g) může státní zastupitelství podat návrh na zahájení řízení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/9"><header><h1>§ 9</h1><h1>Smírné řešení</h1></header><p>Soud vede účastníky k nalezení smírného řešení. Za tím účelem je informuje o možnostech mimosoudního smírčího nebo mediačního jednání.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/10"><header><h1>§ 10</h1><h1>Dohoda o předmětu řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/10/1"><p>(1) Pokud je mezi účastníky uzavřena dohoda o předmětu řízení, sepíše soud o takovém úkonu protokol. Dokud není protokol podepsán všemi účastníky, soud k dohodě nepřihlíží.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/10/2"><p>(2) Jestliže se dohoda podle odstavce 1 schvaluje formou usnesení a účastníci se vzdali práva na odvolání, nemusí usnesení obsahovat odůvodnění.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/11"><header><h1>§ 11</h1><h1>Doručení</h1></header><p>Jestliže je podle obsahu spisu zřejmé, že účastník nebo jeho zástupce se z omluvitelného důvodu neseznámil s písemností, soud rozhodne o neúčinnosti doručení této písemnosti i bez návrhu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/12"><header><h1>§ 12</h1><h1>Předběžná opatření</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/12/1"><p>(1) Lze-li zahájit řízení i bez návrhu, lze nařídit bez návrhu i předběžné opatření; to neplatí v řízení o pozůstalosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/2"><p>(2) V usnesení o nařízení předběžného opatření uloží soud navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal u soudu návrh na zahájení řízení; to neplatí, může-li být řízení ve věci zahájeno i bez návrhu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/3"><p>(3) Složení jistoty k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, se nevyžaduje, jde-li o předběžné opatření, které může soud nařídit i bez návrhu, ve věci ochrany proti domácímu násilí nebo ve věci výživného.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/13"><header><h1>§ 13</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/13/1"><p>(1) Řízení se zahajuje i bez návrhu, není-li zákonem stanoveno, že lze řízení zahájit jen na návrh. Soud řízení zahájí bezodkladně poté, co se dozví o skutečnostech rozhodných pro vedení řízení podle tohoto zákona.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/13/2"><p>(2) O zahájení řízení bez návrhu vydá soud usnesení, které doručí účastníkům do vlastních rukou, nestanoví-li zákon jinak. Řízení je zahájeno dnem, kdy takové usnesení bylo vydáno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/13/3"><p>(3) Proti usnesení o zahájení řízení bez návrhu není odvolání přípustné.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/14"><header><h1>§ 14</h1><h1>Zahájení řízení ústně do protokolu</h1></header><p>Ústně do protokolu je možné učinit návrh na zahájení řízení a návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, jen jde-li o řízení, které lze zahájit i bez návrhu nebo jde-li o řízení o povolení uzavřít manželství, řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí, řízení o určení a popření rodičovství a řízení ve věcech osvojení.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/15"><header><h1>§ 15</h1><h1>Neúčinnost zpětvzetí návrhu</h1></header><p>Vezme-li navrhovatel návrh na zahájení řízení zpět, soud může rozhodnout o neúčinnosti tohoto zpětvzetí, jsou-li splněny podmínky pro zahájení řízení i bez návrhu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/16"><header><h1>§ 16</h1><h1>Zastavení řízení</h1></header><p>Odpadne-li důvod pro vedení řízení, soud řízení zastaví i bez návrhu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/17"><header><h1>§ 17</h1><h1>Vyloučení přípravného jednání</h1></header><p>Soud nevede přípravné jednání.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/18"><header><h1>§ 18</h1><h1>Jiný soudní rok</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/18/1"><p>(1) Považuje-li to soud za vhodné, svolá k přípravě a projednání věci jiný soudní rok a přizve k němu účastníky. Při jiném soudním roku dá soud účastníkům prostor, aby se k věci vyjádřili, nebo zjistí jejich stanoviska jiným vhodným způsobem. Dokazování lze při jiném soudním roku provádět, jen je-li to účelné a umožňuje-li to povaha věci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/18/2"><p>(2) Způsob, místo a průběh jiného soudního roku určuje předseda senátu opatřením. Jiný soudní rok se může konat mimo soudní budovu nebo mimo obvyklou úřední dobu soudu. Z jiného soudního roku může předseda senátu vyloučit veřejnost.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/19"><header><h1>§ 19</h1><h1>Jednání</h1></header><p>K projednání věci samé soud nařídí jednání, ledaže tento zákon stanoví, že jednání není třeba nařizovat.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/20"><header><h1>§ 20</h1><h1>Průběh řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/20/1"><p>(1) Soud je povinen zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí. Přitom není omezen na skutečnosti, které uvádějí účastníci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/2"><p>(2) Účastník může uvádět rozhodné skutečnosti a označovat důkazy až do vydání nebo vyhlášení rozhodnutí. Tím není dotčeno právo účastníka uvádět nové skutečnosti a důkazy v odvolacím řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/3"><p>(3) Nelze mít za to, že nedostavením se účastníka k jednání či nepodání písemného vyjádření k výzvě soudu se určité skutečnosti pokládají za prokázané či že účastník nárok uznal; to nebrání soudu, aby účastníka vyzval k vyjádření se o určitém procesním návrhu s připojením doložky, že nevyjádří-li se do určité lhůty, bude se mít za to, že s návrhem souhlasí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/4"><p>(4) V řízení, jehož účastníkem je nezletilý, který je schopen pochopit situaci, soud postupuje tak, aby nezletilý dostal potřebné informace o soudním řízení a byl informován o možných důsledcích vyhovění svému názoru i důsledcích soudního rozhodnutí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/21"><header><h1>§ 21</h1><h1>Dokazování</h1></header><p>Soud provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/22"><header><h1>§ 22</h1><h1>Výslech účastníka</h1></header><p>Výslech účastníků je možné nařídit vždy, je-li toho ke zjištění skutkového stavu třeba. Souhlas účastníka se nevyžaduje.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/23"><header><h1>§ 23</h1><h1>Náhrada nákladů řízení</h1></header><p>Bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/24"><header><h1>§ 24</h1><h1>Sankční opatření</h1></header><p>Soud může uložit náhradu nákladů řízení zcela nebo částečně tomu, kdo podal návrh na zahájení řízení, ačkoli šlo o svévolné a zjevně bezúspěšné uplatňování práva.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/25"><header><h1>§ 25</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/25/1"><p>(1) Soud rozhoduje ve věci samé usnesením, nestanoví-li zákon jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/2"><p>(2) Vřízení nelze rozhodnoutrozsudkem prouznání, rozsudkem pro zmeškání ani platebním rozkazem.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/26"><header><h1>§ 26</h1><h1>Překročení návrhu</h1></header><p>Soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/27"><header><h1>§ 27</h1><h1>Závaznost výroku rozsudku</h1></header><p>Výrok pravomocného rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o statusové věci fyzické nebo právnické osoby, je závazný pro každého.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/28"><header><h1>§ 28</h1><h1>Odvolací řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/28/1"><p>(1) V odvolacím řízení mohou být uváděny nové skutečnosti a důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně. K novým skutečnostem nebo důkazům odvolací soud přihlédne, i když nebyly uplatněny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/2"><p>(2) Bylo-li řízení možné zahájit i bez návrhu, odvolací soud není vázán mezemi, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/3"><p>(3) Rozhodnutí lze přezkoumat i tehdy, pokud nebyl v odvolání ani přes výzvu odvolací důvod uplatněn.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/29"><header><h1>§ 29</h1><h1>Žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost</h1></header><p>Při povolení obnovy řízení nebo zrušení napadeného rozhodnutí na základě žaloby pro zmatečnost není soud vázán mezemi, ve kterých se účastník domáhá přezkoumání rozhodnutí, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/30"><header><h1>§ 30</h1><h1>Dovolání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/30/1"><p>(1) Dovolání není přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/30/2"><p>(2) Dovolací soud není vázán rozsahem dovolacích návrhů ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu.</p></section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-druha"><header><h1>ČÁST DRUHÁ</h1><h1>ZVLÁŠTNÍ ČÁST</h1></header>
<section class="hlava" resource="outline/cast-druha/hlava-i"><header><h1>HLAVA I</h1><h1>ŘÍZENÍ O NĚKTERÝCH OTÁZKÁCH TÝKAJÍCÍCH SE FYZICKÝCH OSOB</h1></header>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-i/dil-1"><header><h1>Díl 1</h1><h1>Řízení o podpůrných opatřeních a řízení ve věcech svéprávnosti</h1></header>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-i/dil-1/oddil-1"><header><h1>Oddíl 1</h1><h1>Řízení o některých podpůrných opatřeních</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/31"><header><h1>§ 31</h1><h1>Předmět řízení</h1></header><p>V řízení soud rozhoduje zejména o</p>
<section class="pismeno" resource="section/31/a"><p>a) splnění podmínky v předběžném prohlášení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/b"><p>b) změně nebo zrušení předběžného prohlášení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/c"><p>c) schválení smlouvy o nápomoci,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/d"><p>d) odvolání podpůrce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/e"><p>e) schválení zastoupení členem domácnosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/32"><header><h1>§ 32</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/32/1"><p>(1) O schválení smlouvy o nápomoci lze rozhodnout jen na návrh podporovaného nebo podpůrce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/32/2"><p>(2) K návrhu podle odstavce 1 musí být přiložena smlouva o nápomoci; není-li smlouva uzavřena v písemné formě, musí být její podstatný obsah zachycen v návrhu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/33"><header><h1>§ 33</h1><h1>Průběh řízení</h1></header><p>Jde-li v řízení o schválení zastoupení členem domácnosti, soud nařídí k projednání věci jednání jen tehdy, navrhne-li to účastník nebo je-li to nezbytné.</p></section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-i/dil-1/oddil-2"><header><h1>Oddíl 2</h1><h1>Řízení o svéprávnosti</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/34"><header><h1>§ 34</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header><p>Pro řízení je příslušný obecný soud toho, o jehož svéprávnosti se rozhoduje. Je-li tato osoba bez svého souhlasu umístěna ve zdravotním ústavu nebo je-li umístěna v zařízení uvedeném v § 84, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/35"><header><h1>§ 35</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/35/1"><p>(1) Návrh na zahájení řízení o omezení nebo vrácení svéprávnosti může podat též zdravotní ústav.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/35/2"><p>(2) Z návrhu musí vyplývat, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel návrh za důvodný a že užití mírnějších a méně omezujících opatření není možné. Nepodal-li návrh na zahájení řízení státní orgán nebo zdravotní ústav, může soud uložit navrhovateli, aby do přiměřené lhůty předložil lékařskou zprávu o duševním stavu osoby, o jejíž svéprávnost se jedná (dále jen „posuzovaný“); není-li v této lhůtě lékařská zpráva předložena, soud zastaví řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/35/3"><p>(3) Návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o omezení svéprávnosti, může podat i ten, komu byla omezena svéprávnost. Jestliže však soud jeho návrh opakovaně zamítl a nelze-li očekávat zlepšení jeho stavu, může soud rozhodnout, že mu toto právo po přiměřenou dobu, nejdéle však po dobu 6 měsíců ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, nepřísluší.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/36"><header><h1>§ 36</h1><h1>Informování o zahájení řízení</h1></header><p>Stejnopis návrhu na zahájení řízení nebo usnesení o zahájení řízení o omezení nebo vrácení svéprávnosti toho, kdo je advokátem, notářem, soudním exekutorem, soudcem, státním zástupcem, insolvenčním správcem, zapsaným mediátorem, znalcem nebo tlumočníkem, doručí soud bez odkladu též ministru spravedlnosti a příslušné komoře.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/37"><header><h1>§ 37</h1><h1>Zastoupení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/37/1"><p>(1) Soud jmenuje posuzovanému opatrovníka. To nebrání tomu, aby si posuzovaný zvolil zmocněnce, a to i bez souhlasu opatrovníka. O tom a o svých dalších procesních právech a povinnostech musí být posuzovaný poučen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/37/2"><p>(2) Jsou-li úkony opatrovníka a zvoleného zmocněnce v rozporu, posoudí soud, který z úkonů je v zájmu posuzovaného.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/38"><header><h1>§ 38</h1><h1>Průběh řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/38/1"><p>(1) Soud vyslechne posuzovaného, znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře posuzovaného, jeho opatrovníka a provede popřípadě další vhodné důkazy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/38/2"><p>(2) Od výslechu posuzovaného může soud upustit, nelze-li tento výslech provést vůbec nebo bez újmy pro zdravotní stav posuzovaného; soud však posuzovaného vždy zhlédne. Pokud posuzovaný sám požádá, aby byl vyslechnut, soud ho vyslechne.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/38/3"><p>(3) Na návrh znalce může soud nařídit, aby posuzovaný byl po dobu nejvýše 4 týdnů vyšetřován ve zdravotním ústavu, jestliže je to nezbytně třeba k vyšetření zdravotního stavu a nelze-li toho dosáhnout jinak.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/39"><header><h1>§ 39</h1><h1>Posouzení mírnějších opatření</h1></header><p>Má-li soud za to, že vzhledem k zájmům posuzovaného postačuje mírnější a méně omezující opatření, může v průběhu řízení rozhodnout zejména o schválení smlouvy o nápomoci, schválení zastoupení členem domácnosti nebo jmenování opatrovníka.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/40"><header><h1>§ 40</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/40/1"><p>(1) Soud rozhoduje rozsudkem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/40/2"><p>(2) V rozsudku, jímž se omezuje svéprávnost, vymezí soud rozsah, v jakém způsobilost posuzovaného samostatně právně jednat omezil, a popřípadě dobu, po kterou účinky omezení trvají.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/41"><header><h1>§ 41</h1><h1>Sdělení rozhodnutí posuzovanému</h1></header><p>Soud učiní i jiná vhodná opatření, aby se posuzovaný mohl vhodnou formou s obsahem rozhodnutí seznámit a měl je k dispozici.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/42"><header><h1>§ 42</h1></header><p>Zrušení rozsudku</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/43"><header><h1>§ 43</h1><h1>Náklady řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/43/1"><p>(1) Náklady řízení platí stát. Neplatí však náklady právního zastoupení, s výjimkou nákladů soudem jmenovaného opatrovníka pro řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/43/2"><p>(2) Lze-li to spravedlivě žádat, přizná soud státu náhradu proti tomu, o jehož svéprávnost v řízení šlo.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-i/dil-1/oddil-3"><header><h1>Oddíl 3</h1><h1>Řízení ve věcech opatrovnictví člověka</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/44"><header><h1>§ 44</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/44/1"><p>(1) S výjimkou řízení podle § 46 je pro řízení příslušný soud, v jehož obvodu má opatrovanec bydliště.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/44/2"><p>(2) Je-li opatrovanec neznámého pobytu nebo nepřítomný, je příslušný soud, v jehož obvodu má opatrovanec majetek.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/45"><header><h1>§ 45</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/45/1"><p>(1) O jmenování a odvolání opatrovníka osobě, jejíž zdravotní stav jí při správě jmění nebo při hájení jejích práv působí obtíže, je možné rozhodnout jen na návrh této osoby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/2"><p>(2) O zjištění vůle opatrovance, kterému byl jmenován opatrovník podle odstavce 1, je možné rozhodnout jen na návrh opatrovníka.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/46"><header><h1>§ 46</h1><h1>Spojení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/46/1"><p>(1) Nebylo-li řízení o svéprávnosti zastaveno podle § 35 odst. 2, soud zahájí řízení ve věcech opatrovnictví člověka a řízení spojí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/46/2"><p>(2) Pro řízení je příslušný soud, který vede řízení o svéprávnosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/47"><header><h1>§ 47</h1><h1>Zjištění existence prohlášení o určení opatrovníka</h1></header><p>Soud zjistí, zda v seznamu prohlášení o určení opatrovníka vedeného podle jiného právního předpisu je evidováno prohlášení o určení opatrovníka, případně o odvolání takového určení, učiněné tím, jehož svéprávnost má být omezena; je-li evidováno, zjistí také údaje o určeném opatrovníku a údaj, u kterého notáře je taková listina uložena.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/48"><header><h1>§ 48</h1><h1>Dohled</h1></header><p>Soud dohlíží, zda opatrovník plní řádně své povinnosti. K tomu může činit vhodná opatření.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/49"><header><h1>§ 49</h1><h1>Rozhodnutí ve věcech opatrovnické rady</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/49/1"><p>(1) O tom, že působnost opatrovnické rady bude vykonávat osoba, která je osobou blízkou nebo známým přítelem opatrovance, je možné rozhodnout jen na návrh této osoby. O odnětí práv právnické osoby, jejíž hlavní činnost spočívá v péči o osoby se zdravotním postižením a ochraně jejích zájmů, která podle jiného právního předpisu má právo být členem opatrovnické rady nebo účastnit se jejího zasedání, schůze k ustanovení opatrovnické rady a činit ve věcech opatrovnické rady soudu návrhy, lze rozhodnout jen na návrh opatrovance, opatrovníka nebo členů opatrovnické rady.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/2"><p>(2) O svolání schůze k ustanovení opatrovnické rady nebo o svolání opatrovnické rady rozhodne soud do 30 dnů od podání návrhu nebo od vydání usnesení, kterým bylo řízení zahájeno bez návrhu. Jednání není třeba nařizovat.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/3"><p>(3) O zrušení rozhodnutí opatrovnické rady a jeho nahrazení soudním rozhodnutím je možné rozhodnout jen na návrh člena opatrovnické rady, který pro rozhodnutí nehlasoval, opatrovníka nebo opatrovance podaný do 15 dnů od přijetí rozhodnutí opatrovnické rady. Později podaný návrh soud odmítne.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-i/dil-2"><header><h1>Díl 2</h1><h1>Řízení ve věcech nezvěstnosti a smrti</h1></header>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-i/dil-2/oddil-1"><header><h1>Oddíl 1</h1><h1>Řízení o prohlášení člověka za nezvěstného</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/50"><header><h1>§ 50</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header><p>Pro řízení je příslušný soud, který byl naposledy obecným soudem toho, jenž má být prohlášen za nezvěstného (dále jen „pohřešovaný“).</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/51"><header><h1>§ 51</h1><h1>Účastníci</h1></header><p>Účastníkem je pohřešovaný a ten, kdo je podle jiného právního předpisu oprávněn k podání návrhu na zahájení řízení.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/52"><header><h1>§ 52</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header><p>Řízení lze zahájit jen na návrh.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/53"><header><h1>§ 53</h1><h1>Průběh řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/53/1"><p>(1) Soud vyhláškou nebo jiným vhodným způsobem vyzve pohřešovaného, aby se do 3 měsíců přihlásil, a každého, kdo o něm ví, aby o něm podal v téže lhůtě zprávu soudu nebo opatrovníku, popřípadě zástupci, uvedenému ve vyhlášce. Zároveň soud provede všechna potřebná šetření o pohřešovaném.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/53/2"><p>(2) Ve vyhlášce uvede soud podstatné okolnosti případu a oznámí, že po uplynutí lhůty uvedené ve vyhlášce rozhodne o prohlášení za nezvěstného, jestliže se pohřešovaný nepřihlásí nebo nedojde-li zpráva o tom, kde se zdržuje. Lhůtu určí soud na 3 měsíce od uveřejnění vyhlášky. Ve vyhlášce je nutno uvést den, kdy lhůta končí.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-i/dil-2/oddil-2"><header><h1>Oddíl 2</h1><h1>Řízení o prohlášení člověka za mrtvého</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/54"><header><h1>§ 54</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header><p>Pro řízení je příslušný soud, který byl naposledy obecným soudem toho, jenž má být prohlášen za mrtvého.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/55"><header><h1>§ 55</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header><p>Má-li být člověk prohlášen za mrtvého na základě domněnky smrti, lze řízení zahájit jen na návrh.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/56"><header><h1>§ 56</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/56/1"><p>(1) Soud rozhoduje rozsudkem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/56/2"><p>(2) V rozsudku soud určí den, který platí za den smrti člověka, popřípadě den, který nezvěstný zřejmě nepřežil.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/57"><header><h1>§ 57</h1></header><p>Zrušení rozhodnutí</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/58"><header><h1>§ 58</h1><h1>Stanovení jiného data smrti</h1></header><p>Zjistí-li soud dodatečně, že ten, kdo byl prohlášen za mrtvého, zemřel jiného dne nebo se toho dne nemohl dožít, anebo jej přežil, rozhodne o změně dne, který je uveden v rozsudku jako den smrti.</p></section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-i/dil-2/oddil-3"><header><h1>Oddíl 3</h1><h1>Řízení o určení data smrti</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/59"><header><h1>§ 59</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header><p>Pro řízení o určení data smrti je příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo matričního úřadu, který oznámil soudu, že nelze zjistit datum smrti člověka.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/60"><header><h1>§ 60</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header><p>Soud řízení zahájí na základě podnětu matričního úřadu podle jiného právního předpisu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/61"><header><h1>§ 61</h1><h1>Zastoupení</h1></header><p>K ochraně oprávněných zájmů zemřelého jmenuje soud opatrovníka pro řízení.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/62"><header><h1>§ 62</h1><h1>Průběh řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/62/1"><p>(1) Soud vyhláškou nebo jiným vhodným způsobem vyzve každého, kdo zná okolnosti, z nichž lze zjistit datum smrti člověka nebo které by k takovému zjištění mohly vést, aby o nich podal ve lhůtě 1 měsíce od uveřejnění vyhlášky zprávu soudu. Soud zároveň provede všechna šetření potřebná k určení data smrti člověka.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/62/2"><p>(2) Soud ve vyhlášce uvede podstatné okolnosti případu a oznámí, že po uplynutí lhůty uvedené ve vyhlášce určí den smrti člověka. Ve vyhlášce je nutno uvést den, kdy lhůta končí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/63"><header><h1>§ 63</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/63/1"><p>(1) Po uplynutí lhůty uvedené ve vyhlášce rozhodne soud rozsudkem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/63/2"><p>(2) V rozsudku určí den, který platí za den smrti člověka.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/64"><header><h1>§ 64</h1><h1>Změna rozhodnutí</h1></header><p>Zjistí-li soud dodatečně, že skutečný den smrti je odlišný ode dne určeného v rozsudku podle § 63, rozhodne o změně dne, který je uveden v rozsudku, nebo rozsudek zruší, a to i na návrh osoby, která na takové změně prokáže právní zájem.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-i/dil-3"><header><h1>Díl 3</h1><h1>Řízení o přivolení k zásahu do integrity</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/65"><header><h1>§ 65</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header><p>Pro řízení je příslušný obecný soud toho, do jehož integrity má být zasaženo.</p></section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-i/dil-4"><header><h1>Díl 4</h1><h1>Řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu</h1></header>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-i/dil-4/oddil-1"><header><h1>Oddíl 1</h1><h1>Obecná ustanovení</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/66"><header><h1>§ 66</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header><p>Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je zdravotní ústav, ve kterém je umístěn člověk, o němž je zdravotní ústav povinen učinit oznámení podle § 75.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/67"><header><h1>§ 67</h1><h1>Účastníci</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/67/1"><p>(1) Účastníkem je také zdravotní ústav.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/67/2"><p>(2) Účastníkem je také zákonný zástupce, podal-li za člověka návrh na zahájení řízení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/68"><header><h1>§ 68</h1><h1>Postavení důvěrníka a podpůrce v řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/68/1"><p>(1) Důvěrník nebo podpůrce může svým jménem uplatnit ve prospěch umístěného člověka všechna jeho práva vzniklá v souvislosti s převzetím a dalším držením ve zdravotním ústavu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/68/2"><p>(2) Jestliže úkony důvěrníka nebo podpůrce odporují zájmům umístěného člověka, posoudí je soud po uvážení všech okolností.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/69"><header><h1>§ 69</h1><h1>Zastoupení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/69/1"><p>(1) Umístěný člověk je oprávněn dát se jako účastník zastupovat v řízení zmocněncem, jehož si zvolí. O tomto a o svých dalších procesních právech a povinnostech musí být poučen, ledaže to jeho zdravotní stav zcela vylučuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/69/2"><p>(2) Nezvolí-li si umístěný člověk zmocněnce nebo je-li to třeba k ochraně zájmů umístěného, jmenuje mu soud opatrovníka pro řízení z řad advokátů.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/70"><header><h1>§ 70</h1><h1>Průběh řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/70/1"><p>(1) Ke zjištění zdravotního stavu a zjištění, zda další držení ve zdravotním ústavu je či není nutné, soud jmenuje znalce. Znalcem nemůže být jmenován lékař, který pracuje ve zdravotním ústavu, v němž je člověk držen. Byl-li proveden přezkum zdravotního stavu, soud důkaz výsledkem takového přezkoumání provede vždy. Soud také vždy provede důkaz zdravotnickou dokumentací nebo záznamem z ní nebo vyjádřením ošetřujícího lékaře o neschopnosti úsudku a projevení přání umístěného člověka podle jiného právního předpisu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/70/2"><p>(2) Není-li dále stanoveno jinak, soud nařídí jednání, k němuž přizve umístěného člověka, ledaže podle vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písemného znaleckého posudku může přítomnost při jednání vážně poškodit jeho zdravotní stav, jeho zástupce, opatrovníka pro řízení a zdravotní ústav. Při jednání vyslechne umístěného člověka, znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře umístěného člověka, jeho opatrovníka a provede popřípadě další vhodné důkazy.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/71"><header><h1>§ 71</h1><h1>Propuštění zdravotním ústavem a jiná opatření</h1></header><p>Žádné rozhodnutí soudu vydané podle tohoto dílu nebrání tomu, aby zdravotní ústav člověka propustil, ani tomu, aby soud v řízení ve věcech opatrovnictví člověka učinil jiné vhodné opatření.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/72"><header><h1>§ 72</h1><h1>Pokračování v řízení</h1></header><p>V řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu nebo řízení o odvolání, které bylo zastaveno proto, že člověk byl ze zdravotního ústavu propuštěn nebo dodatečně písemně souhlasil se svým umístěním, se pokračuje, pokud do 2 týdnů od doručení usnesení o zastavení řízení prohlásí, že na projednání věci trvá. O tom je třeba ho poučit.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/73"><header><h1>§ 73</h1><h1>Odvolání</h1></header><p>Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Soud prvního stupně je povinen předložit spis odvolacímu soudu bez zbytečného odkladu poté, co mu bylo odvolání doručeno. O podaném odvolání rozhodne odvolací soud nejdéle do 1 měsíce od předložení spisu; tato lhůta neplatí, jestliže se v řízení pokračuje podle § 72.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/74"><header><h1>§ 74</h1><h1>Náklady řízení</h1></header><p>Náklady řízení platí stát. Neplatí však náklady právního zastoupení umístěného člověka, s výjimkou nákladů soudem jmenovaného opatrovníka pro řízení.</p></section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-i/dil-4/oddil-2"><header><h1>Oddíl 2</h1><h1>Řízení o vyslovení přípustnosti převzetí a dalším držení ve zdravotním ústavu</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/75"><header><h1>§ 75</h1><h1>Oznamovací povinnost</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/75/1"><p>(1) Zdravotní ústav, ve kterém jsou umisťovány osoby z důvodů uvedených v jiném právním předpise, je povinen oznámit do 24 hodin soudu, v jehož obvodu zdravotní ústav je, převzetí každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/75/2"><p>(2) Je-li člověk, který byl přijat do zdravotnické péče se svým písemným souhlasem, omezen ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem až v průběhu léčení, anebo svůj písemný souhlas odvolá, je zdravotní ústav povinen učinit oznámení podle odstavce 1 do 24 hodin poté, co k takovému omezení nebo odvolání souhlasu došlo.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/76"><header><h1>§ 76</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/76/1"><p>(1) Soud zahájí řízení o vyslovení přípustnosti převzetí podle § 75 odst. 1 nebo omezení podle § 75 odst. 2 (dále jen „převzetí“) a dalším držení ve zdravotním ústavu, ledaže převzetí a držení nařídil soud v jiném řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/76/2"><p>(2) Jestliže zdravotní ústav neučiní oznámení podle § 75, jsou umístěný člověk nebo jeho zákonný zástupce oprávněni podat návrh na zahájení řízení. Návrh na zahájení řízení je oprávněn podat rovněž člověk, jestliže souhlas s jeho převzetím dal opatrovník.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/77"><header><h1>§ 77</h1><h1>Průběh řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/77/1"><p>(1) Soud rozhodne bez jednání do 7 dnů od převzetí. K projednání věci svolá jiný soudní rok. Jiný soudní rok se koná zpravidla ve zdravotním ústavu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/77/2"><p>(2) Soud provede důkazy potřebné pro posouzení, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů; k tomu zejména vyslechne umístěného člověka, ošetřujícího lékaře a další osoby, o jejichž vyslechnutí umístěný člověk požádá. Ustanovení § 70 se nepoužije.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/78"><header><h1>§ 78</h1><h1>Rozhodnutí o přípustnosti převzetí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/78/1"><p>(1) Soud v rozhodnutí určí, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů, a pokud ano, zda tyto důvody trvají.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/78/2"><p>(2) Dojde-li soud k závěru, že k převzetí nedošlo ze zákonných důvodů, nebo že tyto důvody již netrvají, nařídí propuštění člověka ze zdravotního ústavu. Nařídil-li soud propuštění, je zdravotní ústav po doručení rozhodnutí povinen člověka neprodleně propustit.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/79"><header><h1>§ 79</h1><h1>Doručování</h1></header><p>Rozhodnutí podle § 78 se do 24 hodin od jeho vydání doručí umístěnému člověku, dále jeho zástupci, opatrovníkovi pro řízení a zdravotnímu ústavu. Soud zároveň učiní jiná vhodná opatření, aby se člověk mohl vhodnou formou s obsahem rozhodnutí seznámit a měl jej k dispozici.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/80"><header><h1>§ 80</h1><h1>Pokračování v řízení</h1></header><p>Jestliže soud vyslovil, že převzetí bylo v souladu se zákonnými důvody a že trvají důvody, aby byl člověk nadále omezen ve styku s vnějším světem, pokračuje soud v řízení o vyslovení přípustnosti jeho dalšího držení ve zdravotním ústavu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/81"><header><h1>§ 81</h1><h1>Rozhodnutí o dalším držení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/81/1"><p>(1) Soud rozhoduje rozsudkem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/81/2"><p>(2) V rozsudku, který musí být vyhlášen do 3 měsíců od výroku o přípustnosti převzetí do zdravotního ústavu a o trvání jeho důvodů, rozhodne soud, zda další držení je přípustné a na jakou dobu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/81/3"><p>(3) Účinnost rozsudku podle odstavce 1 zanikne uplynutím doby 1 roku ode dne jeho vyhlášení, nebyla-li v něm určena doba kratší. Má-li být držení ve zdravotním ústavu prodlouženo nad tuto dobu, je nutno provést nové vyšetření a soud musí o povolení dalšího držení znovu rozhodnout.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/82"><header><h1>§ 82</h1><h1>Návrh na propuštění</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/82/1"><p>(1) Umístěný člověk, jeho zástupce, opatrovník, a osoby jemu blízké mohou ještě před uplynutím doby, do které je držení přípustné, žádat o nové vyšetření a rozhodnutí o propuštění, je-li odůvodněna domněnka, že další držení ve zdravotním ústavu není důvodné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/82/2"><p>(2) Soud rozhoduje rozsudkem, který musí být vyhlášen do 2 měsíců od podání návrhu. Zamítne-li soud opakovaně návrh na propuštění a nelze-li očekávat zlepšení stavu umístěného člověka, může rozhodnout, že nebude konat další vyšetřování před uplynutím doby, po kterou bylo držení ve zdravotním ústavu povoleno.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/83"><header><h1>§ 83</h1><h1>Převzetí ve zvláštních případech</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/83/1"><p>(1) Je-li do zdravotního ústavu převzat člověk, jehož zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče, není-li vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen právně jednat a není-li tento stav způsoben duševní poruchou, soud bez jednání rozhodne do 7 dnů ode dne, kdy došlo k převzetí, zda s převzetím souhlasí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/83/2"><p>(2) Soud jmenuje umístěnému člověku opatrovníka pro řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/83/3"><p>(3) Soud při rozhodování vychází zejména z vyjádření ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu umístěného člověka. Rozhodnutí se doručí zdravotnímu ústavu a opatrovníkovi pro řízení. Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/83/4"><p>(4) Zdravotní ústav má povinnost soudu oznámit do 24 hodin takovou změnu zdravotního stavu umístěného člověka, která odůvodňuje zahájení řízení podle § 76.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/83/5"><p>(5) Ustanovení § 69, 70, 77 až 81 se nepoužijí.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-i/dil-4/oddil-3"><header><h1>Oddíl 3</h1><h1>Řízení o vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/84"><header><h1>§ 84</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/84/1"><p>(1) Je-li člověk umístěn v zařízení sociálních služeb na základě smlouvy, kterou s poskytovatelem sociálních služeb uzavřel za něho jeho opatrovník, a je-li důsledkem tohoto umístění omezení jeho osobní svobody, může soud rozhodnout o vyslovení nepřípustnosti jeho dalšího držení v tomto zařízení sociálních služeb. Vyslovil-li s tímto umístěním souhlas soud v řízení ve věcech opatrovnictví člověka, může být takové řízení zahájeno po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí o tomto souhlasu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/84/2"><p>(2) Soud je povinen věc projednat a rozhodnout přednostně a s největším urychlením. Dospěje-li soud k závěru, že další držení v zařízení sociálních služeb není nezbytné nebo že je toto držení nepřiměřené, rozhodne o vyslovení nepřípustnosti dalšího držení člověka v zařízení. Byl-li návrh zamítnut nebo řízení zastaveno, může být řízení ze stejných důvodů zahájeno až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byl předchozí návrh zamítnut nebo kterým bylo předchozí řízení zastaveno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/84/3"><p>(3) Vyslovil-li soud nepřípustnost dalšího držení, doručí se toto rozhodnutí do 24 hodin od jeho vydání umístěnému člověku, dále jeho zástupci, opatrovníkovi pro řízení a poskytovateli sociálních služeb. Soud zároveň učiní jiná vhodná opatření, aby se člověk mohl vhodnou formou s obsahem rozhodnutí seznámit a měl jej k dispozici.</p></section>
</section>
</section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-druha/hlava-ii"><header><h1>HLAVA II</h1><h1>ŘÍZENÍ O NĚKTERÝCH OTÁZKÁCH TÝKAJÍCÍCH SE PRÁVNICKÝCH OSOB A VE VĚCECH SVĚŘENSKÉHO FONDU</h1></header>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-ii/dil-1"><header><h1>Díl 1</h1><h1>Řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/85"><header><h1>§ 85</h1><h1>Druhy řízení</h1></header><p>Řízeními o některých otázkách týkajících se právnických osob jsou</p>
<section class="pismeno" resource="section/85/a"><p>a) řízení ve statusových věcech právnických osob, včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolávání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/85/b"><p>b) řízení o jmenování znalce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/85/c"><p>c) řízení ve věcech právnických osob, nejde-li o řízení podle písmene a), vyplývá-li ze zákona, že je lze zahájit i bez návrhu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/85/d"><p>d) řízení ve věcech opatrovnictví právnických osob.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/86"><header><h1>§ 86</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/86/1"><p>(1) Pro řízení ve věcech uvedených v § 85 písm. a) a d) je příslušný soud, u něhož je právnická osoba zapsána ve veřejném rejstříku. Jde-li o právnickou osobu, která se do veřejného rejstříku nezapisuje, je příslušný soud, v jehož obvodu má tato právnická osoba svůj obecný soud.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/86/2"><p>(2) Pro řízení ve věcech uvedených v § 85 písm. b) a c) je příslušný obecný soud právnické osoby, o kterou se jedná.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/86/3"><p>(3) Ve věcech zakládané právnické osoby je pro určení místní příslušnosti rozhodné její budoucí sídlo, má-li být na území České republiky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/87"><header><h1>§ 87</h1><h1>Oznamovací povinnost</h1></header><p>Zahájení řízení o odnětí statusu veřejné prospěšnosti oznámí soud bez zbytečného odkladu tomu, kdo vede veřejný rejstřík, v němž je osoba zapsána, a příslušnému správci daně z příjmů.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/88"><header><h1>§ 88</h1><h1>Překážka a spojení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/88/1"><p>(1) Zahájení řízení ve věci přeměny právnické osoby brání tomu, aby u soudu probíhalo proti témuž odpůrci další řízení o návrzích jiných navrhovatelů požadujících ve věci téže přeměny právnické osoby totéž, stanoví-li tak jiný právní předpis.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/88/2"><p>(2) S řízením o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby je spojeno každé další řízení o neplatnosti téhož rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/88/3"><p>(3) S řízením ve věci zneužití hlasovacího práva v soukromé korporaci k újmě celku je spojeno každé další řízení o zneužití hlasovacího práva týkající se téhož případu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/88/4"><p>(4) S řízením ve věci zneužití hlasovacího práva v soukromé korporaci k újmě celku je spojeno řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu soukromé korporace, je-li tvrzeným důvodem neplatnosti stejný případ zneužití hlasovacího práva.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/89"><header><h1>§ 89</h1><h1>Jednání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/89/1"><p>(1) Neprovádí-li soud dokazování, není ve věcech uvedených v § 85 třeba jednání nařizovat.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/89/2"><p>(2) V řízení o právu na zápis statusu veřejné prospěšnosti není třeba jednání nařizovat.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/90"><header><h1>§ 90</h1><h1>Rozhodování</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/90/1"><p>(1) Soud je povinen rozhodnout o právu na zápis statusu veřejné prospěšnosti do 15 dnů ode dne doložení všech dokumentů prokazujících splnění podmínek pro rozhodnutí o právu na zápis statusu. Není-li návrh podán v českém jazyce, případně nejsou-li do českého jazyka přeloženy listiny, které podle jiného právního předpisu prokazují splnění podmínek pro rozhodnutí o právu na zápis statusu, lhůta podle první věty začne běžet dnem následujícím po doručení překladu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/90/2"><p>(2) V řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby rozhodne soud o tom, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde, hledí-li se na něj, jako by nebylo přijato, i bez návrhu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/90/3"><p>(3) V řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby rozhodne soud až po uplynutí lhůty 3 měsíců od podání návrhu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/91"><header><h1>§ 91</h1><h1>Zvláštní postup pro zastavení řízení v některých případech</h1></header><p>Jestliže má být řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby zastaveno proto, že navrhovatel vzal návrh zpět, nebo pro jinou překážku, kterou lze vstupem dalšího navrhovatele do řízení a jeho jednáním odstranit, a je-li zvláštní zájem členů právnické osoby, kteří návrh nepodali, hodný právní ochrany, soud řízení nezastaví. V takovém případě soud vydá a vyvěsí na úřední desce soudu rozhodnutí, v němž uvede</p>
<section class="pismeno" resource="section/91/a"><p>a) jaké věci se řízení o neplatnost rozhodnutí orgánu právnické osoby týká,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/91/b"><p>b) z jakého důvodu má být řízení zastaveno a jak lze překážku odstranit, a</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/91/c"><p>c) poučení, že řízení bude zastaveno, pokud k podanému návrhu do 3 měsíců od vyvěšení rozhodnutí nepřistoupí další navrhovatel a neodstraní v této lhůtě překážku odůvodňující zastavení řízení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/92"><header><h1>§ 92</h1><h1>Obdobné použití ustanovení o zastavení řízení</h1></header><p>Pro řízení, v němž je podle jiného právního předpisu rozhodováno o zneužití hlasovacích práv, a pro řízení ve věcech neplatnosti projektu přeměny nebo neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny se § 91 použije obdobně, nestanoví-li zákon jinak.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/93"><header><h1>§ 93</h1><h1>Zaslání rozhodnutí</h1></header><p>Pravomocné rozhodnutí o odnětí statusu veřejné prospěšnosti právnické osoby zašle soud bez zbytečného odkladu tomu, kdo vede veřejný rejstřík, v němž je osoba zapsána.</p></section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-ii/dil-2"><header><h1>Díl 2</h1><h1>Řízení ve věcech svěřenského fondu</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/94"><header><h1>§ 94</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header><p>Pro řízení ve věcech svěřenského fondu je příslušný obecný soud svěřenského správce; nemá-li svěřenský fond svěřenského správce, je příslušný poslední obecný soud zakladatele svěřenského fondu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/95"><header><h1>§ 95</h1><h1>Účastníci</h1></header><p>Účastníky jsou zakladatel svěřenského fondu, svěřenský správce, obmyšlený a osoba, která má právo dohledu nad správou svěřenského fondu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/96"><header><h1>§ 96</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header><p>Řízení lze zahájit jen na návrh.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/97"><header><h1>§ 97</h1><h1>Jednání</h1></header><p>Neprovádí-li soud dokazování, jednání není třeba nařizovat.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-druha/hlava-iii"><header><h1>HLAVA III</h1><h1>ŘÍZENÍ O POZŮSTALOSTI</h1></header>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-1"><header><h1>Díl 1</h1><h1>Společná ustanovení</h1></header>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-1/oddil-1"><header><h1>Oddíl 1</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/98"><header><h1>§ 98</h1><h1>Podmínky příslušnosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/98/1"><p>(1) Pro řízení o pozůstalosti je příslušný soud, v jehož obvodu</p>
<section class="pismeno" resource="section/98/1/a"><p>a) měl zůstavitel v době smrti evidováno místo trvalého pobytu v informačním systému evidence obyvatel podle jiného právního předpisu, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/98/1/b"><p>b) měl zůstavitel naposledy bydliště, popřípadě, neměl-li bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, místo, kde se naposledy zdržoval, není-li dána příslušnost podle písmene a),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/98/1/c"><p>c) je zůstavitelův nemovitý majetek, není-li dána příslušnost podle písmene a) nebo b),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/98/1/d"><p>d) zůstavitel zemřel, není-li dána příslušnost podle písmene a), b) nebo c).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/98/2"><p>(2) Závěru pozůstalosti může nařídit a správce pozůstalosti může jmenovat kterýkoliv soud věcně příslušný pro řízení o pozůstalosti, je-li tu nebezpečí z prodlení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/99"><header><h1>§ 99</h1><h1>Přikázání věci z důvodu vhodnosti</h1></header><p>Právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána z důvodu vhodnosti, a k důvodu vhodnosti, pro který by věc měla být přikázána jinému soudu, mají účastníci uvedení v § 110, jejichž účast na řízení vyšla najevo již v době, kdy byl podán návrh na přikázání věci jinému soudu.</p></section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-1/oddil-2"><header><h1>Oddíl 2</h1><h1>Soudní komisariát</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/100"><header><h1>§ 100</h1><h1>Úkony v řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/100/1"><p>(1) Úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti provádí jako soudní komisař notář, kterého tím soud pověřil, není-li dále stanoveno jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/100/2"><p>(2) Pověření podle odstavce 1 se nevztahuje na</p>
<section class="pismeno" resource="section/100/2/a"><p>a) žádosti o poskytnutí právní pomoci v cizině,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/100/2/b"><p>b) rozhodování o vyloučení notáře, notářských kandidátů, notářských koncipientů a jiných zaměstnanců notáře z provedení úkonů soudního komisaře (§ 105),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/100/2/c"><p>c) zrušení rozhodnutí o pozůstalosti podle § 191,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/100/2/d"><p>d) udělení předchozího souhlasu ke zpeněžování majetku patřícího do likvidační podstaty, které uskutečňuje notář (§ 231),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/100/2/e"><p>e) rozhodnutí o připadnutí majetku patřícího do likvidační podstaty státu (§ 237),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/100/2/f"><p>f) zastavení likvidace pozůstalosti (§ 280).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/100/3"><p>(3) V případech uvedených v odstavci 2 notář připraví všechny podklady pro usnesení a jiné úkony soudu a učiní návrhy na jejich znění, je-li to třeba.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/100/4"><p>(4) Nebyl-li jmenován likvidační správce, vykonává notář v řízení o likvidaci pozůstalosti kromě úkonů soudu prvního stupně podle odstavce 1 také práva a povinnosti likvidačního správce; to však neplatí, kdyby měl vystupovat na místě zůstavitele nebo osob, které dosud spravovaly pozůstalost, jako účastník občanského soudního řízení nebo jiného řízení, jehož předmětem jsou majetek nebo pasiva likvidační podstaty.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/101"><header><h1>§ 101</h1><h1>Pověření</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/101/1"><p>(1) Rozvrh vydaný na návrh příslušné notářské komory předsedou krajského soudu na období kalendářního roku stanoví, který notář bude pověřen provedením úkonů jako soudní komisař.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/101/2"><p>(2) O pověření notáře soud rozhodne po zahájení řízení usnesením, které není třeba doručovat.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/102"><header><h1>§ 102</h1><h1>Převzetí věci</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/102/1"><p>(1) Byl-li notáři, který byl pověřen provedením úkonů jako soudní komisař, ustanoven podle jiných právních předpisů zástupce nebo náhradník, nebo byl-li do jeho notářského úřadu jmenován nový notář, pokládá se zástupce, náhradník nebo nový notář za notáře pověřeného podle § 101; usnesení o tom se nevydává.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/102/2"><p>(2) Odstavec 1 se použije i tehdy, byl-li zástupcem notáře ustanoven notářský kandidát.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/103"><header><h1>§ 103</h1><h1>Výkon soudního komisariátu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/103/1"><p>(1) Úkony soudního komisaře provádí v řízení o pozůstalosti notář, není-li dále stanoveno jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/103/2"><p>(2) Notář může pověřit</p>
<section class="pismeno" resource="section/103/2/a"><p>a) notářského kandidáta nebo notářského koncipienta anebo svého zaměstnance, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu, prováděním úkonů soudního komisaře,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/103/2/b"><p>b) jiného svého zaměstnance prováděním přípravných a dílčích úkonů v řízení o pozůstalosti.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/103/3"><p>(3) Notář, notářský kandidát, notářský koncipient a další zaměstnanci notáře provádí v řízení o pozůstalosti úkony jménem soudu prvního stupně, u něhož probíhá řízení o pozůstalosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/103/4"><p>(4) Notář, notářský kandidát, notářský koncipient a zaměstnanec notáře, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu, mají v řízení o pozůstalosti při provádění úkonů soudního komisaře všechna oprávnění, která přísluší soudu jako orgánu veřejné moci při výkonu soudnictví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/103/5"><p>(5) Úkony soudního komisaře se zaznamenávají ve formě protokolu nebo zvukového či zvukově obrazového záznamu, není-li zákonem stanovena forma protokolu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/104"><header><h1>§ 104</h1></header><p>Zrušení pověření</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/105"><header><h1>§ 105</h1><h1>Vyloučení notáře a jeho zaměstnanců</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/105/1"><p>(1) O vyloučení notáře, jakož i notářských kandidátů, notářských koncipientů nebo jiných zaměstnanců notáře z provedení úkonů soudního komisaře, rozhodne soud usnesením.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/105/2"><p>(2) Rozhodne-li soud, že notář je z provedení úkonů soudního komisaře vyloučen, pověří současně provedením úkonů soudního komisaře jiného notáře; postupuje přitom podle § 101.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/106"><header><h1>§ 106</h1><h1>Mlčenlivost</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/106/1"><p>(1) Notář, notářský kandidát, notářský koncipient a další zaměstnanci notáře jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všem, o čem se dozvěděli v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o pozůstalosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/106/2"><p>(2) Osoby uvedené v odstavci 1 může zprostit povinnosti mlčenlivosti z vážných důvodů předseda soudu, u něhož probíhá nebo již proběhlo řízení o pozůstalosti v prvním stupni.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-1/oddil-3"><header><h1>Oddíl 3</h1><h1>Odměna a náhrady za činnost soudního komisaře</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/107"><header><h1>§ 107</h1><h1>Odměna, náhrada výdajů a náhrada za daň z přidané hodnoty</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/107/1"><p>(1) Notář má právo na odměnu za úkony, které v řízení provedl jako soudní komisař osobně nebo které z jeho pověření provedl notářský kandidát, notářský koncipient nebo jeho jiný zaměstnanec, na náhradu hotových výdajů přitom vzniklých a na náhradu za daň z přidané hodnoty, je-li plátcem daně z přidané hodnoty. To platí obdobně i pro notáře, který v řízení provedl úkon na dožádání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/107/2"><p>(2) Převzal-li věc zástupce nebo náhradník notáře anebo nově ustanovený notář, má právo na poměrnou část odměny, na náhradu svých hotových výdajů a na náhradu za daň z přidané hodnoty, je-li plátcem daně z přidané hodnoty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/107/3"><p>(3) Odstavec 1 se nepoužije, byl-li zástupcem notáře ustanoven notářský kandidát; jeho podíl na odměně, náhradě hotových výdajů a náhradě za daň z přidané hodnoty notáře se řídí jinými právními předpisy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/107/4"><p>(4) Právo na odměnu a na náhradu za daň z přidané hodnoty z této odměny podle odstavce 1 má jen notář, kterému nebylo zrušeno pověření podle § 104.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/108"><header><h1>§ 108</h1><h1>Placení odměny a náhrad</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/108/1"><p>(1) Odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty jsou v řízení o pozůstalosti povinni notáři zaplatit</p>
<section class="pismeno" resource="section/108/1/a"><p>a) jediný dědic, který nabývá dědictví, jež není předlužené,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/108/1/b"><p>b) více dědiců, kteří nabývají dědictví, jež není předlužené, a to podle poměru svých dědických podílů nebo podle poměru majetku nabytého při rozdělení pozůstalosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/108/1/c"><p>c) stát, nejde-li o případy podle písmene a) nebo b).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/108/2"><p>(2) O tom, kdo a v jaké výši platí odměnu notáře a jeho hotové výdaje, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, rozhodne soud i bez návrhu v usnesení, kterým se řízení v prvním stupni končí. Při rozhodování soud určí náhradu za daň z přidané hodnoty podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené jiným právním předpisem.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/109"><header><h1>§ 109</h1><h1>Odměna ve zvláštních případech</h1></header><p>Byla-li nařízena likvidace pozůstalosti, hradí se odměna a náhrady hotových výdajů a za daň z přidané hodnoty z majetku likvidační podstaty podle rozhodnutí, kterým se řízení při likvidaci pozůstalosti v prvním stupni končí. Stát ručí za uspokojení práva notáře na odměnu a náhrady.</p></section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-1/oddil-4"><header><h1>Oddíl 4</h1><h1>Účastníci</h1></header>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-1/oddil-4/pododdil-1"><header><h1>Pododdíl 1</h1><h1>Účastníci při projednání pozůstalosti</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/110"><header><h1>§ 110</h1><h1>Dědic, vypravitel pohřbu a stát</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/110/1"><p>(1) Účastníky jsou ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici; má-li dědictví připadnout státu proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a hledí-li se na stát, jako by byl zákonný dědic, je účastníkem pouze stát.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/110/2"><p>(2) Odstavec 1 se nepoužije, bylo-li řízení o pozůstalosti zastaveno, protože zůstavitel nezanechal majetek (§ 153) nebo protože zanechal majetek bez hodnoty nebo majetek nepatrné hodnoty (§ 154); v tomto případě je účastníkem ten, kdo se postaral o pohřeb zůstavitele.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/111"><header><h1>§ 111</h1><h1>Manžel zůstavitele</h1></header><p>Zůstavitelův manžel je účastníkem, jde-li v něm o rozhodnutí o právech a povinnostech ze společného jmění při zániku manželství smrtí zůstavitele.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/112"><header><h1>§ 112</h1><h1>Věřitel zůstavitele</h1></header><p>Zůstavitelův věřitel je účastníkem, jde-li v něm o odloučení pozůstalosti, které navrhl, nebo o soupis pozůstalosti, který navrhl.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/113"><header><h1>§ 113</h1><h1>Nepominutelný dědic</h1></header><p>Nepominutelný dědic je účastníkem, jde-li v něm o soupis pozůstalosti, určení obvyklé ceny pozůstalosti a o vypořádání jeho povinného dílu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/114"><header><h1>§ 114</h1><h1>Vykonavatel závěti</h1></header><p>Účastníkem je vykonavatel závěti; to neplatí, má-li být řízení o pozůstalosti zastaveno (§ 153 a 154) nebo má-li pozůstalost připadnout státu proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a že se hledí na stát, jako by byl zákonný dědic.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/115"><header><h1>§ 115</h1><h1>Správce pozůstalosti</h1></header><p>Správce pozůstalosti je účastníkem, jde-li v něm o ustanovení správce pozůstalosti nebo o úkony správy pozůstalosti.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/116"><header><h1>§ 116</h1><h1>Účastníci při závěře pozůstalosti</h1></header><p>Při závěře pozůstalosti (§ 149 až 151) je účastníkem každý, kdo byl dotčen opatřením soudu směřujícím k zajištění majetku zůstavitele a kdo se dosud nestal účastníkem z jiného důvodu.</p></section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-1/oddil-4/pododdil-2"><header><h1>Pododdíl 2</h1><h1>Účastníci při likvidaci pozůstalosti</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/117"><header><h1>§ 117</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/117/1"><p>(1) Byla-li nařízena likvidace pozůstalosti, jsou účastníky věřitelé, kteří se přihlásili nebo kteří mají právo na uspokojení své pohledávky, i když ji nepřihlásili, a likvidační správce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/117/2"><p>(2) Těm, kdo jsou účastníky podle § 110 až 116, zaniká účast na řízení o likvidaci pozůstalosti dnem právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti; jejich účast na řízení o opravných prostředcích podaných proti usnesením soudu vydaným do té doby tím není dotčena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/117/3"><p>(3) Věřitelé přestanou být již v průběhu likvidace pozůstalosti účastníky dnem, v němž se vzdali zcela práva na uspokojení své pohledávky nebo v němž toto právo jinak úplně pozbyli; jejich účast na řízení o opravných prostředcích podaných proti usnesením soudu vydaným do té doby tím není dotčena.</p></section>
</section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-1/oddil-4/pododdil-3"><header><h1>Pododdíl 3</h1><h1>Opatrovnictví</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/118"><header><h1>§ 118</h1><h1>Opatrovník dědice</h1></header><p>Zjistí-li soud, že dědic, který nemůže samostatně jednat před soudem, nemá zákonného zástupce nebo opatrovníka, jmenuje mu pro řízení o pozůstalosti usnesením opatrovníka, nebylo-li dosud přijato v příslušném řízení ve věcech opatrovnictví člověka nebo opatrovnictví právnické osoby odpovídající opatření.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/119"><header><h1>§ 119</h1><h1>Zvláštní opatrovník</h1></header><p>Hrozí-li střet zájmů mezi dědicem a jeho zákonným zástupcem nebo opatrovníkem nebo střet zájmů více dědiců zastoupených stejným zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, soud jmenuje dědici pro řízení o pozůstalosti usnesením zvláštního opatrovníka.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/120"><header><h1>§ 120</h1><h1>Opatrovník ve zvláštních případech</h1></header><p>Soud usnesením jmenuje pro řízení o pozůstalosti opatrovníka dědici, který není znám, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu jeho bydliště nebo místa, kde se zdržuje, nebo kterému se nepodařilo doručit na adresu jeho sídla.</p></section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-1/oddil-4/pododdil-4"><header><h1>Pododdíl 4</h1><h1>Procesní nástupnictví</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/121"><header><h1>§ 121</h1></header><p>Ztratí-li účastník v průběhu řízení o pozůstalosti způsobilost být účastníkem, soud v řízení o pozůstalosti na jeho místě pokračuje s tím, kdo u soudu do protokolu výslovně prohlásí, že je právním nástupcem tohoto účastníka, jestliže své tvrzení o přechodu práv a povinností prokáže.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/122"><header><h1>§ 122</h1></header><p>Dojde-li ke zcizení dědictví, soud pokračuje na místě dědice s nabyvatelem dědictví, jestliže zcizitel a nabyvatel o to u soudu do protokolu výslovně požádají a jestliže zcizení dědictví prokáží.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-1/oddil-5"><header><h1>Oddíl 5</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/123"><header><h1>§ 123</h1><h1>Oprávnění vydat rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/123/1"><p>(1) Rozhodnutí, kterými se rozhoduje ve věci samé, vydává v řízení o pozůstalosti pouze notář.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/123/2"><p>(2) Notářský kandidát nebo notářský koncipient anebo zaměstnanec notáře, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu, pověřený prováděním úkonů soudního komisaře, vydává při nich usnesení, jimiž se nerozhoduje ve věci samé.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/124"><header><h1>§ 124</h1><h1>Vyhotovení usnesení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/124/1"><p>(1) Ve vyhotovení usnesení, které vydal notář, notářský kandidát, notářský koncipient nebo zaměstnanec notáře, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu, se uvede označení soudu, jehož jménem bylo usnesení vydáno, jméno a příjmení notáře, notářského kandidáta, notářského koncipienta nebo zaměstnance notáře, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu, označení zůstavitele a věci, výrok, odůvodnění, poučení o odvolání a o lhůtě a místu k jeho podání, a den a místo vydání usnesení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/124/2"><p>(2) Vyhotovení usnesení, proti němuž není přípustné odvolání, nemusí obsahovat odůvodnění. Rozhodnutí o odměně a náhradách za činnost soudního komisaře však musí být vždy zdůvodněno.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/125"><header><h1>§ 125</h1><h1>Podpis rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/125/1"><p>(1) Bylo-li usnesení vyhotoveno písemně v listinné podobě, podepíše je ten, kdo usnesení vydal, a opatří se úředním razítkem notáře. Usnesení vyhotovené v elektronické podobě opatří uznávaným elektronickým podpisem ten, kdo je vydal.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/125/2"><p>(2) Nemůže-li být vyhotovení usnesení podepsáno notářským kandidátem, notářským koncipientem nebo zaměstnancem notáře, který je vydal, anebo opatřeno jejich uznávaným elektronickým podpisem, podepíše je notář nebo se opatří uznávaným elektronickým podpisem notáře.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/125/3"><p>(3) Nemůže-li být vyhotovení usnesení podepsáno notářem, který je vydal, nebo opatřeno jeho uznávaným elektronickým podpisem, podepíše je ten, kdo věc převzal (§ 102), nebo se opatří jeho uznávaným elektronickým podpisem.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/126"><header><h1>§ 126</h1><h1>Doručování</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/126/1"><p>(1) Do vlastních rukou se doručují</p>
<section class="pismeno" resource="section/126/1/a"><p>a) předvolání k soudu podle § 176 odst. 2,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/126/1/b"><p>b) usnesení vydaná podle § 162 odst. 1 až 3, § 170 odst. 1, § 180 odst. 1 a 2, § 185, 191, 222 a 260,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/126/1/c"><p>c) usnesení vydané podle § 164 v případě uvedeném v § 165 odst. 1,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/126/1/d"><p>d) usnesení vydané podle § 175 v případě uvedeném v § 176 odst. 1,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/126/1/e"><p>e) oznámení soupisu podle § 222,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/126/1/f"><p>f) usnesení a listiny, u nichž to nařídil soud.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/126/2"><p>(2) Náhradní doručení je vyloučeno při doručení usnesení vydaného podle § 164 v případě uvedeném v § 165 odst. 1 a při doručení dalších usnesení nebo jiných úkonů, u nichž to nařídil soud.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/126/3"><p>(3) Usnesení vydané v řízení o pozůstalosti není třeba doručovat, jestliže to stanoví zákon.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-1/oddil-6"><header><h1>Oddíl 6</h1><h1>Náklady řízení</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/127"><header><h1>§ 127</h1></header><p>Odměna notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje a náhrada za daň z přidané hodnoty i odměna správce dědictví jsou náklady řízení. Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení, provádí-li v řízení o pozůstalosti úkony soudního komisaře notář, který je plátcem daně z přidané hodnoty podle jiného právního předpisu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/128"><header><h1>§ 128</h1><h1>Náhrada nákladů</h1></header><p>V řízení o pozůstalosti soud přizná účastníku náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva zcela nebo zčásti proti ostatním účastníkům nebo některým z nich, odůvodňují-li to okolnosti případu nebo jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele; to neplatí, byla-li nařízena likvidace pozůstalosti.</p></section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-1/oddil-7"><header><h1>Oddíl 7</h1><h1>Opravné prostředky</h1></header>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-1/oddil-7/pododdil-1"><header><h1>Pododdíl 1</h1><h1>Odvolání</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/129"><header><h1>§ 129</h1><h1>Nepřípustnost odvolání</h1></header><p>V řízení o pozůstalosti není odvolání přípustné také proti usnesení, jímž</p>
<section class="pismeno" resource="section/129/a"><p>a) byl notář pověřen provedením úkonů jako soudní komisař,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/129/b"><p>b) bylo notáři zrušeno pověření provést úkony jako soudní komisař,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/129/c"><p>c) bylo rozhodnuto ve věci vyloučení notáře, notářských kandidátů, notářských koncipientů a jiných zaměstnanců notáře,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/129/d"><p>d) bylo zastaveno řízení z důvodu, že zůstavitel nezanechal žádnou pozůstalost,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/129/e"><p>e) bylo zastaveno řízení z důvodu, že zůstavitel zanechal majetek bez hodnoty nebo majetek jen nepatrné hodnoty a že majetek byl vydán tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím zůstavitelova majetku vyslovil souhlas,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/129/f"><p>f) bylo provedeno vyrozumění o dědickém právu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/129/g"><p>g) bylo provedeno svolání věřitelů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/129/h"><p>h) bylo provedeno vyrozumění o právu výhrady soupisu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/129/i"><p>i) bylo rozhodnuto o placení nákladů potřebných ke správě majetku patřícího do likvidační podstaty a k jeho zpeněžování státem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/129/j"><p>j) bylo rozhodnuto o jmenování znalce k podání posudku o ceně majetku patřícího do likvidační podstaty,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/129/k"><p>k) byl věřitel vyzván, aby neúplnou, neurčitou nebo nesrozumitelnou přihlášku doplnil nebo opravil,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/129/l"><p>l) bylo vzato na vědomí vzdání se práva věřitele na uspokojení pohledávky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/129/m"><p>m) byl věřitel vyzván, aby se žalobou domáhal určení, že mu požadovaná pohledávka náleží a v jaké výši, popřípadě že má právo na uspokojení své pohledávky ze zajištění.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/130"><header><h1>§ 130</h1><h1>Projednání odvolání</h1></header><p>K projednání odvolání není třeba nařizovat u odvolacího soudu jednání také tehdy, týká-li se jen odměny a náhrad za činnost soudního komisaře nebo likvidačního správce.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/131"><header><h1>§ 131</h1><h1>Nařízení výměny notáře jako soudního komisaře</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/131/1"><p>(1) Zruší-li odvolací soud usnesení soudu prvního stupně proto, že nebyl dodržen závazný právní názor soudu, který dřívější usnesení zrušil, nebo že v řízení došlo k závažným vadám, může nařídit, aby věc v dalším řízení projednal jiný notář jako soudní komisař, nebo přikázat věc k dalšímu řízení jinému soudu prvního stupně, jemuž je nadřízen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/131/2"><p>(2) Zruší-li odvolací soud usnesení soudu prvního stupně a dospěje-li k závěru, že jsou dány podmínky k zrušení pověření (§ 104), nařídí, aby věc v dalším řízení projednal jiný notář jako soudní komisař.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/131/3"><p>(3) Nařídil-li odvolací soud podle odstavce 1 nebo 2, aby věc v dalším řízení projednal jiný notář jako soudní komisař, postupuje soud prvního stupně podle § 101.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/132"><header><h1>§ 132</h1><h1>Náklady odvolacího řízení</h1></header><p>Náhrada nákladů odvolacího řízení se řídí přiměřeně ustanovením § 128.</p></section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-1/oddil-7/pododdil-2"><header><h1>Pododdíl 2</h1><h1>Žaloba pro zmatečnost</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/133"><header><h1>§ 133</h1></header><p>Žalobou pro zmatečnost může být napadeno jen pravomocné rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé nebo kterým se řízení o pozůstalosti končí před soudem prvního stupně anebo v odvolacím řízení.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/134"><header><h1>§ 134</h1></header><p>Žalobou pro zmatečnost může dědic napadnout pravomocné usnesení soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu též tehdy, jestliže mu nebyl ustanoven opatrovník, ačkoliv k tomu byly splněny předpoklady uvedené v § 120.</p></section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-1/oddil-7/pododdil-3"><header><h1>Pododdíl 3</h1><h1>Dovolání</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/135"><header><h1>§ 135</h1></header><p>Ustanovení § 128 a 131 se pro dovolací řízení použijí obdobně.</p></section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-1/oddil-7/pododdil-4"><header><h1>Pododdíl 4</h1><h1>Společné ustanovení pro opravné prostředky</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/136"><header><h1>§ 136</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/136/1"><p>(1) Opravné prostředky jsou podány včas také tehdy, byly-li ve lhůtě podány u notáře, který byl pověřen provedením úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudní komisař.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/136/2"><p>(2) Byla-li nařízena likvidace pozůstalosti, jsou opravné prostředky podány včas také tehdy, byly-li ve lhůtě podány u likvidačního správce.</p></section>
</section>
</section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-2"><header><h1>Díl 2</h1><h1>Projednání dědictví</h1></header>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-2/oddil-1"><header><h1>Oddíl 1</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/137"><header><h1>§ 137</h1><h1>Oznamovací povinnost</h1></header><p>Matriční úřad oznámí smrt fyzické osoby soudu příslušnému pro řízení o pozůstalosti (§ 98 odst. 1).</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/138"><header><h1>§ 138</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/138/1"><p>(1) Na návrh je řízení zahájeno, jen jestliže je z něho patrno, že si navrhovatel činí právo na pozůstalost jako dědic.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/138/2"><p>(2) Soud usnesením zahájí řízení bez návrhu, jakmile se dozví, že fyzická osoba zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou, ledaže by bylo již zahájeno na návrh. Usnesení o zahájení řízení není třeba doručovat.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-2/oddil-2"><header><h1>Oddíl 2</h1><h1>Předběžná šetření</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/139"><header><h1>§ 139</h1><h1>Účel předběžného šetření</h1></header><p>V předběžném šetření soud provede všechny úkony potřebné pro zjištění stavu zůstavitelova jmění a pro zjištění dědiců, odkazovníků, vykonavatele závěti, správce pozůstalosti a dalších osob, o jejichž práva a povinnosti v řízení jde.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/140"><header><h1>§ 140</h1><h1>Zjištění skutečností významných pro řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/140/1"><p>(1) Soud zjistí ze seznamu nebo systému vedeného podle jiného právního předpisu, zda jsou evidována právní jednání nebo jiné právní skutečnosti, které mají význam pro řízení a pro rozhodnutí o pozůstalosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/140/2"><p>(2) Každý, kdo vede seznam nebo systém, v němž jsou obsaženy údaje o právních jednáních nebo jiných právních skutečnostech uvedených v odstavci 1, umožní soudu zjištění potřebných informací, a to, je-li provozován, i prostřednictvím dálkového přístupu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/141"><header><h1>§ 141</h1><h1>Povinnosti a práva třetích osob</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/141/1"><p>(1) Každý, kdo zná skutečnosti významné pro řízení a rozhodnutí o pozůstalosti, je na výzvu sdělí soudu; odmítnout je sdělit může jen ten, kdo by tak mohl podle občanského soudního řádu učinit jako svědek.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/141/2"><p>(2) Každý, kdo má u sebe pořízení zůstavitele pro případ smrti nebo jinou listinu, významnou pro řízení a rozhodnutí o pozůstalosti, ji na výzvu vydá soudu; to neplatí, jde-li o listinu sepsanou do notářského zápisu nebo přijatou do notářské úschovy, jejíž stav a obsah zjišťuje notář, který ji má v úschově. Listina bude vrácena, jakmile nebude pro řízení potřebná.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/141/3"><p>(3) Ten, kdo sdělil soudu skutečnosti podle odstavce 1 nebo vydal soudu listinu podle odstavce 2 a kdo není dědicem, má právo na náhradu hotových výdajů. Toto právo zaniká, nebylo-li uplatněno do 3 dnů ode dne, kdy sdělení nebo vydaná listina došly soudu; o tom je soud povinen poskytnout poučení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/141/4"><p>(4) Úkony podle odstavců 1 a 2 soud neprovede, jde-li o nezletilého zůstavitele a je-li jinak nepochybné, že nezanechal žádnou pozůstalost a že proto bude řízení zastaveno podle § 153.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/142"><header><h1>§ 142</h1><h1>Zjištění stavu a obsahu listin</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/142/1"><p>(1) Zanechal-li zůstavitel listinu o pořízení pro případ smrti, o prohlášení o vydědění, o smlouvě o zřeknutí se dědického práva nebo o zrušení těchto právních jednání, o povolání vykonavatele závěti, o povolání správce pozůstalosti, o smlouvě o manželském majetkovém režimu nebo o příkazech, podmínkách nebo o jiných právních jednáních, které mohou mít význam pro nabytí pozůstalosti, zjistí jejich stav a obsah notář, který je má v úschově, a v ostatních případech soud.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/142/2"><p>(2) O zjištění stavu a obsahu listin uvedených v odstavci 1 se vyhotoví protokol; k němu se pevně připojí ověřená kopie této listiny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/142/3"><p>(3) Zjišťoval-li stav a obsah listin uvedených v odstavci 1 notář, který v řízení o pozůstalosti nebyl pověřen jako soudní komisař, postoupí protokol o zjištění jejich stavu a obsahu bezodkladně soudu, u něhož probíhá řízení o pozůstalosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/142/4"><p>(4) Listina o pořízení pro případ smrti, o prohlášení o vydědění, o smlouvě o zřeknutí se dědického práva nebo o zrušení těchto právních jednání, se uloží u soudu, u něhož probíhá řízení o pozůstalosti, do Sbírky prohlášených pořízení pro případ smrti; to neplatí, jde-li o notářský zápis.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/143"><header><h1>§ 143</h1><h1>Veřejnost zjištění</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/143/1"><p>(1) Zjištění stavu a obsahu listin o pořízení pro případ smrti, o prohlášení o vydědění, o smlouvě o zřeknutí se dědického práva nebo o zrušení těchto právních jednání, které nebyly sepsány ve formě notářského zápisu a které notář přijal do notářské úschovy, se provede veřejně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/143/2"><p>(2) O úkonu, při němž bude provedeno veřejné zjištění stavu a obsahu listin uvedených v odstavci 1 notářem, soud vyrozumí osoby, kterým podle dosavadního stavu řízení svědčí zákonná dědická posloupnost nebo které již uplatnily svá práva na pozůstalost. Vyrozumění se jim zašle nejméně 15 dnů předem na adresu, kterou tyto osoby sdělily soudu, popřípadě, není-li soudu jiná jejich adresa známa, na adresu, která je evidována jako místo trvalého pobytu této osoby v informačním systému evidence obyvatel podle jiného právního předpisu, popřípadě jako místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů, a vyvěsí na úřední desce soudu; v odůvodněných případech může být vyrozumění zveřejněno prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/143/3"><p>(3) Ve vyrozumění soud uvede, u kterého notáře, kdy a kde bude proveden úkon o zjištění stavu a obsahu listin uvedených v odstavci 1, jakož i upozornění, že úkon může být proveden i v nepřítomnosti všech osob, které o něm byly vyrozuměny.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/144"><header><h1>§ 144</h1><h1>Provedení zjištění</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/144/1"><p>(1) Při zjištění stavu a obsahu listiny uvedené v § 143 odst. 1 notář vždy doloží, že listina se nachází v obalu, kterým byla opatřena při jejím převzetí do úschovy, a přečte její text.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/144/2"><p>(2) Notář provede úkon o zjištění stavu a obsahu listiny podle odstavce 1, i když se k němu nedostaví žádná z osob, která o něm byla vyrozuměna.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/144/3"><p>(3) V protokolu o zjištění stavu a obsahu listiny uvedené v § 143 odst. 1 notář uvede stanoviska, která o stavu a obsahu listiny uvedly přítomné osoby, jestliže o to požádají.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/145"><header><h1>§ 145</h1><h1>Zjištění stavu a obsahu ústního pořízení pro případ smrti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/145/1"><p>(1) Ke zjištění toho, zda zůstavitel pro případ své smrti pořídil ústně a jaký byl obsah tohoto pořízení, soud vždy nařídí jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/145/2"><p>(2) Při jednání podle odstavce 1 soud provede důkaz písemným záznamem o zůstavitelově poslední vůli pořízeným svědky, byl-li vyhotoven, a vyslechne všechny svědky, před nimiž zůstavitel projevil svoji poslední vůli, ledaže by provedení výslechu některého z nich bránily závažné okolnosti; možnost provést další dokazování tím není dotčena.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/146"><header><h1>§ 146</h1><h1>Výslech svědků a dalších osob</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/146/1"><p>(1) Zjistí-li se, že zůstavitel zanechal listinu o pořízení pro případ smrti nebo o prohlášení o vydědění učiněném před svědky, soud je vždy vyslechne; to neplatí, prohlásí-li všichni dědici, že na výslechu svědků netrvají, nebo brání-li provedení výslechu svědka závažné okolnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/146/2"><p>(2) Soud může vyslechnout každého, kdo je informován o dědicích zůstavitele nebo o jiných osobách, které mohou mít právo na majetek z pozůstalosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/147"><header><h1>§ 147</h1><h1>Provádění výslechu</h1></header><p>Svědky uvedené v § 145 odst. 2 a v § 146 odst. 1 a osoby uvedené v § 146 odst. 2 soud vyslechne postupem, který občanský soudní řád stanoví pro důkaz výpovědí svědka.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/148"><header><h1>§ 148</h1><h1>Vyrozumění vykonavatele závěti nebo správce pozůstalosti</h1></header><p>Zjistí-li se, že zůstavitel povolal vykonavatele závěti nebo správce pozůstalosti, soud je o tom vyrozumí a vyzve je, aby se ujali své funkce; to neplatí, jestliže mu vykonavatel závěti nebo správce pozůstalosti již dříve oznámili, že začali svou funkci vykonávat.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/149"><header><h1>§ 149</h1><h1>Závěra pozůstalosti</h1></header><p>Nařídí-li soud usnesením závěru pozůstalosti, zajistí majetek, o němž lze mít za to, že patřil zůstaviteli, uložením do úschovy u soudu, soudního komisaře nebo u vhodného schovatele, popřípadě zapečetěním v zůstavitelově bytě nebo na jiném vhodném místě.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/150"><header><h1>§ 150</h1><h1>Zákaz výplaty</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/150/1"><p>(1) Byl-li zůstavitel majitelem účtu nebo vkladní knížky, může soud usnesením zakázat výplaty z účtu nebo z vkladní knížky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/150/2"><p>(2) Zakázal-li soud podle odstavce 1 výplaty z účtu, oprávnění zmocněnce zůstavitele nakládat s peněžními prostředky na účtu tím nejsou dotčena.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/151"><header><h1>§ 151</h1><h1>Plnění na pohledávky zůstavitele</h1></header><p>Má-li zůstavitel pohledávky, soud usnesením uloží jeho dlužníkům, aby plnění skládali do úschovy soudu, a upozorní je, že plnění provedená jinam nebudou mít za následek splnění dluhu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/152"><header><h1>§ 152</h1><h1>Odloučení pozůstalosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/152/1"><p>(1) O návrhu věřitele na odloučení pozůstalosti nebo její části soud rozhodne usnesením.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/152/2"><p>(2) Soud vyhotoví seznam majetku patřícího do odloučené pozůstalosti nebo její části a ukáže-li se to nezbytným, majetek zajistí; při zajištění postupuje podle § 149 až 151.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-2/oddil-3"><header><h1>Oddíl 3</h1><h1>Zastavení řízení</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/153"><header><h1>§ 153</h1><h1>Pozůstalost bez majetku</h1></header><p>Nezanechal-li zůstavitel žádný majetek patřící do pozůstalosti, soud řízení o pozůstalosti zastaví. Rozhodnutí není třeba doručovat.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/154"><header><h1>§ 154</h1><h1>Pozůstalost s majetkem bez hodnoty nebo nepatrné hodnoty</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/154/1"><p>(1) Zanechal-li zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty, soud usnesením vydá zůstavitelův majetek tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím tohoto majetku vyslovil souhlas, a současně řízení zastaví; to neplatí o takovém majetku zůstavitele, o němž zákon stanoví, že k němu nabývají vlastnické právo jiné osoby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/154/2"><p>(2) Je-li sporné, kdo se postaral o pohřeb, použijí se přiměřeně ustanovení upravující spor o dědické právo.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/155"><header><h1>§ 155</h1><h1>Právní moc rozhodnutí o zastavení řízení</h1></header><p>Právní mocí rozhodnutí o zastavení řízení podle § 153 nebo 154 je řízení o pozůstalosti skončeno.</p></section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-2/oddil-4"><header><h1>Oddíl 4</h1><h1>Správa pozůstalosti</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/156"><header><h1>§ 156</h1><h1>Oprávnění ke správě pozůstalosti</h1></header><p>Vznikne-li pochybnost o tom, zda má pozůstalost spravovat správce pozůstalosti povolaný zůstavitelem, nebo vykonavatel závěti, nebo dědic, nebo některý z více dědiců anebo všichni dědicové, soud i bez návrhu usnesením rozhodne, kdo z nich je oprávněn ke správě pozůstalosti.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/157"><header><h1>§ 157</h1><h1>Jmenování správce</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/157/1"><p>(1) Nepovolal-li zůstavitel správce pozůstalosti, soud může i bez návrhu usnesením jmenovat správce pozůstalosti, jestliže</p>
<section class="pismeno" resource="section/157/1/a"><p>a) vykonavatel závěti nebyl jmenován nebo odmítl spravovat pozůstalost nebo je zřejmě nezpůsobilý spravovat pozůstalost, a jestliže dědici nejsou schopni řádně spravovat pozůstalost,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/157/1/b"><p>b) je třeba vyhotovit seznam majetku patřícího do pozůstalosti, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/157/1/c"><p>c) je k tomu jiný vážný důvod.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/157/2"><p>(2) V případě, že zůstavitel povolal správce jen části pozůstalosti, postupuje se podle odstavce 1, stanoví-li zákon nebo je-li jinak třeba, aby správce pozůstalosti spravoval některý další nebo všechen ostatní zůstavitelův majetek.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/157/3"><p>(3) Soud jmenuje i bez návrhu usnesením správce pozůstalosti též tehdy, jestliže zůstavitelem povolaný nebo soudem jmenovaný správce pozůstalosti zemřel, byl prohlášen za mrtvého nebo nezvěstného, byl omezen ve svéprávnosti, odstoupil ze své funkce nebo byl pravomocným usnesením soudu odvolán, a ukazuje-li se potřebné, aby pozůstalost nebo její část spravoval nový správce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/157/4"><p>(4) Na návrh dědice soud jmenuje správce pozůstalosti ke splnění poslední vůle zůstavitele, stanoví-li to občanský zákoník.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/157/5"><p>(5) Nestanoví-li zákon jinak, má soudem jmenovaný správce pozůstalosti stejné právní postavení jako správce pozůstalosti povolaný zůstavitelem. Soudem jmenovaný správce pozůstalosti podle odstavce 4, jakož i správce pozůstalosti povolaný zůstavitelem, jemuž bylo uloženo soudem splnění poslední vůle zůstavitele, má stejné právní postavení jako vykonavatel závěti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/158"><header><h1>§ 158</h1><h1>Správce pozůstalosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/158/1"><p>(1) Správcem pozůstalosti může být soudem jmenován jen ten, kdo s tím souhlasí. Má-li pozůstalost připadnout státu proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a hledí-li se na stát, jako by byl zákonný dědic, může být jmenován správcem pozůstalosti též stát.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/158/2"><p>(2) V usnesení o jmenování správce pozůstalosti soud vždy vymezí rozsah spravovaného majetku zůstavitele nebo uvede účel, pro který byl správce pozůstalosti jmenován.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/158/3"><p>(3) Správce pozůstalosti je povinen ujmout se výkonu své funkce dnem následujícím po dni doručení usnesení, není-li v něm uveden den pozdější.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/159"><header><h1>§ 159</h1><h1>Odvolání správce</h1></header><p>Soud usnesením odvolá správce pozůstalosti, stanoví-li to občanský zákoník.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/160"><header><h1>§ 160</h1><h1>Některé povinnosti při správě pozůstalosti</h1></header><p>Ten, kdo spravuje pozůstalost,</p>
<section class="pismeno" resource="section/160/a"><p>a) prodá se souhlasem soudu majetek, který nelze uchovat bez nebezpečí škody nebo nepoměrných nákladů; souhlas však nepotřebuje, hrozí-li majetku rychlá zkáza nebo je-li pravděpodobné, že rychle ztratí na hodnotě,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/160/b"><p>b) vyrozumí o smrti zůstavitele banku, pobočku zahraniční banky nebo spořitelní a úvěrní družstvo, u nichž měl zůstavitel účet,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/160/c"><p>c) vyrozumí o smrti zůstavitele známé věřitele a dlužníky zůstavitele.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/161"><header><h1>§ 161</h1><h1>Rozhodování soudu v některých věcech správy pozůstalosti</h1></header><p>O tom, zda schválí vyrovnání dospělých odkazů, které má provést osoba spravující pozůstalost, o udělení souhlasu správci pozůstalosti nebo vykonavateli závěti s úkonem přesahujícím rozsah prosté správy a o povolení dědici k volnému nakládání s určitými pozůstalostními předměty ještě před skončením řízení o projednání pozůstalosti, rozhodne soud usnesením.</p></section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-2/oddil-5"><header><h1>Oddíl 5</h1><h1>Majetek ve společném jmění zůstavitele a jeho manžela</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/162"><header><h1>§ 162</h1><h1>Vypořádání majetku</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/162/1"><p>(1) Zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí, soud usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele a schválí dohodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, není-li v rozporu s pokyny, které zůstavitel ještě za svého života udělil ohledně svého majetku pro případ smrti, popřípadě se zákonem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/162/2"><p>(2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, soud usnesením podle zásad uvedených v občanském zákoníku, určí, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi, popřípadě též stanoví pohledávku, potřebnou k vypořádání majetku ze společného jmění. Neshodnou-li se dědici s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů, ke spornému majetku se nepřihlíží.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/162/3"><p>(3) Ukáže-li se dříve, než je řízení o pozůstalosti pravomocně skončeno, že zůstavitel měl s pozůstalým manželem ve společném jmění ještě další majetek, vypořádá se dodatečně podle odstavce 1 nebo 2; soud přitom vychází z původního usnesení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/163"><header><h1>§ 163</h1><h1>Právo na vypořádání</h1></header><p>Bylo-li zrušeno, zaniklo-li nebo bylo-li zúženo společné jmění zůstavitele a jeho manžela ještě za života zůstavitele a nebylo-li dosud vypořádáno, patří do pozůstalostního jmění právo na jeho vypořádání.</p></section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-2/oddil-6"><header><h1>Oddíl 6</h1><h1>Zjišťování dědického práva</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/164"><header><h1>§ 164</h1><h1>Vyrozumění o dědickém právu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/164/1"><p>(1) Nebylo-li řízení zastaveno podle § 153 nebo 154, soud usnesením vyrozumí každého, o němž lze mít podle dosavadních výsledků řízení za to, že je zůstavitelovým dědicem, o jeho dědickém právu a poučí ho o tom, že může dědictví odmítnout, a jaké jsou náležitosti a následky odmítnutí dědictví. K odmítnutí dědictví soud v usnesení stanoví lhůtu 1 měsíce nebo, má-li vyrozumívaný jediné bydliště v zahraničí, 3 měsíce od doručení usnesení; z důležitých důvodů může být lhůta k odmítnutí dědictví přiměřeně prodloužena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/164/2"><p>(2) Procesního nástupce soud vyrozumí podle odstavce 1 jen tehdy, jestliže ten, o němž lze mít podle dosavadních výsledků řízení za to, že je zůstavitelovým dědicem, ztratil způsobilost být účastníkem ještě dříve, než mu uplynula lhůta stanovená pro odmítnutí dědictví.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/165"><header><h1>§ 165</h1><h1>Vyhlášení a doručení vyrozumění</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/165/1"><p>(1) Soud vyhlásí usnesení podle § 164 přítomným osobám; usnesení jim není třeba doručovat. Ostatním vyrozumívaným osobám soud usnesení podle § 164 doručí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/165/2"><p>(2) Dědic, jemuž se nepodařilo doručit na adresu jeho bydliště nebo místa pobytu, se považuje za dědice neznámého pobytu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/166"><header><h1>§ 166</h1><h1>Vyrozumění vyhláškou</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/166/1"><p>(1) Není-li znám ten, o němž lze mít podle dosavadních výsledků řízení za to, že je zůstavitelovým dědicem, nebo není-li známo místo jeho pobytu, soud ho vyrozumí o jeho dědickém právu vyhláškou. Ve vyhlášce ho vyzve, aby se přihlásil soudu nebo opatrovníkovi, jenž byl účastníku jmenován (§ 120), určí mu k tomu lhůtu, která nesmí být kratší než 6 měsíců od vyvěšení vyhlášky na úřední desce soudu, a poučí ho o následcích toho, nedá-li o sobě včas vědět.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/166/2"><p>(2) Vyhláška se doručí ostatním účastníkům, opatrovníku, který mu byl jmenován, a vyvěsí se na úřední desce soudu; v odůvodněných případech může být vyhláška zveřejněna prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/167"><header><h1>§ 167</h1><h1>Osoby nevyrozuměné</h1></header><p>Má-li za to, že je zůstavitelovým dědicem, někdo, kdo dosud nebyl soudem o svém dědickém právu vyrozuměn, může do pravomocného skončení řízení o pozůstalosti uplatnit své právo u soudu písemně nebo ústně do protokolu. Soud ho poté usnesením poučí o možnosti dědictví odmítnout způsobem uvedeným v § 164 a 165.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/168"><header><h1>§ 168</h1><h1>Spor o dědické právo</h1></header><p>Soud vyšetří dědická práva všech, které vyrozuměl o jejich dědickém právu nebo kteří řádně uplatnili své dědické právo, jestliže dědictví neodmítli nebo zaniklo-li jim právo odmítnout dědictví nebo je-li odmítnutí dědictví neplatné anebo jestliže se k odmítnutí dědictví nepřihlíží. Nemohou-li všechna dědická práva vedle sebe obstát, je tu spor o dědické právo.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/169"><header><h1>§ 169</h1><h1>Postup v případě nesporných skutečností</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/169/1"><p>(1) Závisí-li vyřešení sporu o dědické právo na právním posouzení pouze takových skutečností, které jsou mezi dědici nesporné, soud usnesením rozhodne, s kterými účastníky bude nadále jednáno a kterým z účastníků se účast v řízení ukončuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/169/2"><p>(2) Dědické právo těch, jejichž účast v řízení byla podle odstavce 1 ukončena, nezaniká, v řízení a při rozhodnutí se však k němu nadále nepřihlíží.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/170"><header><h1>§ 170</h1><h1>Postup v případě sporných skutečností</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/170/1"><p>(1) V případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/170/2"><p>(2) Nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/170/3"><p>(3) Vyplývá-li z odstavce 2 nebo z rozhodnutí soudu o žalobě, že dědické právo nesvědčí některému z dosavadních dědiců, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Ustanovení § 169 odst. 2 se použije obdobně.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-2/oddil-7"><header><h1>Oddíl 7</h1><h1>Aktiva a pasiva pozůstalosti</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/171"><header><h1>§ 171</h1><h1>Zjišťování aktiv a pasiv pozůstalosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/171/1"><p>(1) Aktiva pozůstalosti tvoří majetek zůstavitele, který vlastnil v den své smrti, jakož i pohledávky a majetková práva, která sice vznikla teprve po jeho smrti, avšak mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života, a která by mu bez dalšího patřila, kdyby nezemřel, a právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitele a dosud nebylo vypořádáno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/171/2"><p>(2) Pasiva pozůstalosti tvoří</p>
<section class="pismeno" resource="section/171/2/a"><p>a) dluhy zůstavitele, které měl v době smrti, jakož i dluhy, které mají původ v právních skutečnostech, z nichž by měl plnit zůstavitel, kdyby mu v tom nezabránila jeho smrt,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/171/2/b"><p>b) náklady pohřbu, náklady některých osob na zaopatření a další dluhy, které vznikly po smrti zůstavitele, o nichž zákon stanoví, že je hradí dědici zůstavitele nebo že se hradí z pozůstalosti, popřípadě že jsou pasivem pozůstalosti.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/172"><header><h1>§ 172</h1><h1>Zjištění aktiv</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/172/1"><p>(1) Aktiva pozůstalosti soud zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/172/2"><p>(2) Nebyla-li zjištěna podle odstavce 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/173"><header><h1>§ 173</h1><h1>Zjištění pasiv</h1></header><p>Pasiva pozůstalosti soud objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu pasiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do pasiv pozůstalosti, ke sporným dluhům se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/174"><header><h1>§ 174</h1><h1>Svolání věřitelů</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/174/1"><p>(1) Na návrh dědice, který si vyhradil soupis pozůstalosti, nebo toho, kdo spravuje pozůstalost, soud usnesením vyzve věřitele zůstavitele, aby u něho přihlásili a listinami doložili své pohledávky, a poučí je, jak mohou pohledávky přihlásit a jaké jsou následky toho, když pohledávky nepřihlásí. K přihlášení a doložení pohledávky soud v usnesení stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 3 měsíce od vyvěšení usnesení na úřední desce soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/174/2"><p>(2) Usnesení podle odstavce 1 se vyvěsí na úřední desce soudu; v odůvodněných případech může být zveřejněno též prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/175"><header><h1>§ 175</h1><h1>Poučení o právu výhrady soupisu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175/1"><p>(1) Každého, kdo byl vyrozuměn o dědickém právu nebo kdo uplatnil u soudu své dědické právo a jehož účast v řízení o pozůstalosti nebyla ukončena, soud usnesením poučí, že si může vyhradit soupis pozůstalosti, jak může výhradu soupisu pozůstalosti uplatnit a jaké jsou následky, když výhradu soupisu pozůstalosti neuplatní.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175/2"><p>(2) K uplatnění výhrady soupisu pozůstalosti soud v usnesení stanoví lhůtu 1 měsíce ode dne, kdy byl o tomto právu vyrozuměn; z důležitých důvodů může být lhůta k uplatnění výhrady soupisu pozůstalosti prodloužena.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/176"><header><h1>§ 176</h1><h1>Vyrozumění o právu výhrady soupisu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/176/1"><p>(1) Svéprávného, známého a přítomného dědice, který není manželem, potomkem nebo předkem zůstavitele, soud vyrozumí o právu výhrady soupisu buď tím, že jim usnesení podle § 175 doručí, nebo tím, že jim usnesení podle § 175 vyhlásí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/176/2"><p>(2) Jiné dědice, než kteří jsou uvedeni v odstavci 1, si soud předvolá a vyrozumí o právu výhrady soupisu tím, že jim usnesení podle § 175 vyhlásí a že si od nich vyžádá výslovné vyjádření o tom, zda uplatňují výhradu soupisu; to neplatí, nemohou-li již výhradu soupisu účinně uplatnit. Vyjádření dědice se uvede v protokolu. Jestliže se dědic v protokolu nevyjádří nebo se nedostaví k jednání, aniž se řádně omluvil, platí, že výhradu soupisu neuplatňuje; o tom musí být poučen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/176/3"><p>(3) Tomu, komu bylo vyhlášeno, není třeba usnesení podle § 175 doručovat.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/177"><header><h1>§ 177</h1><h1>Soupis pozůstalosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/177/1"><p>(1) Soud usnesením rozhodne o nařízení soupisu pozůstalosti nebo, odůvodňují-li to okolnosti případu, o jeho nahrazení seznamem pozůstalostního majetku, který vyhotoví správce pozůstalosti a který potvrdí všichni dědici.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/177/2"><p>(2) Předloží-li dědicové soudu společné prohlášení o pozůstalostním majetku, může soud usnesením rozhodnout, že jím bude nahrazen soupis pozůstalosti; v případě, že soupis pozůstalosti již byl nařízen, soud usnesení o tom zruší.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/178"><header><h1>§ 178</h1><h1>Vyrozumění o soupisu pozůstalosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/178/1"><p>(1) Nařídí-li soud soupis pozůstalosti, vyrozumí o době a místu jeho provedení všechny osoby, které mají právo být přítomny soupisu a vznášet dotazy a připomínky, nejméně 15 dnů předem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/178/2"><p>(2) Odstavec 1 se nepoužije, kdyby vyrozumění o době a místu soupisu mohlo vážně ohrozit včasné provedení soupisu. V takovém případě je třeba k soupisu přizvat dva svědky; svědky soupisu nemohou být osoby, které nejsou plně svéprávné, osoby, které nemohou číst a psát, osoby, které jinak mají právo být přítomny soupisu a vznášet dotazy a připomínky a osoby jim blízké, jakož i zaměstnanci notáře, který byl v řízení o pozůstalosti pověřen provedením úkonů jako soudní komisař.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/179"><header><h1>§ 179</h1><h1>Protokol o soupisu pozůstalosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/179/1"><p>(1) Soupis pozůstalosti se uvede v protokolu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/179/2"><p>(2) V protokolu o soupisu pozůstalosti se kromě obecných náležitostí zejména uvede, z jakého důvodu se soupis provádí, kdo byl soupisu přítomen a jaké měl k soupisu dotazy a připomínky, popis majetku zůstavitele a kde se nachází a zda byl majetek zajištěn a jak. Věci a jiný majetek se popíší takovým způsobem, aby bylo možno zjistit jeho totožnost a aby byla vyloučena jeho záměna.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/179/3"><p>(3) Byl-li soupis pozůstalosti proveden bez účasti osob, které jinak mají právo být přítomny soupisu a vznášet dotazy a připomínky (§ 178 odst. 2), uvede se v protokolu o soupisu rovněž prohlášení svědků soupisu o tom, že byli přítomni po celou dobu soupisu a že soupis byl proveden řádně a úplně.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-2/oddil-8"><header><h1>Oddíl 8</h1><h1>Obvyklá cena pozůstalosti</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/180"><header><h1>§ 180</h1><h1>Určení obvyklé ceny</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/180/1"><p>(1) Na podkladě soupisu pozůstalosti, seznamu pozůstalostního majetku, společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku nebo shodných údajů dědiců o zůstavitelově majetku a na základě shodných údajů dědiců o pasivech pozůstalosti soud usnesením stanoví obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti a čistou hodnotu pozůstalosti, popřípadě výši předlužení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/180/2"><p>(2) Zjistí-li soud dříve, než bude řízení o projednání pozůstalosti pravomocně skončeno, nové skutečnosti, které odůvodňují změnu usnesení vydaného podle odstavce 1, provede potřebnou opravu samostatným usnesením.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/181"><header><h1>§ 181</h1><h1>Ocenění pozůstalostního majetku</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/181/1"><p>(1) Při ocenění pozůstalostního majetku a zůstavitelových dluhů soud vychází ze společného prohlášení dědiců nebo z ocenění provedeného tím, kdo spravuje pozůstalost. V odůvodněných případech lze cenu zjistit znaleckým posudkem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/181/2"><p>(2) Pro ocenění je rozhodný stav v době smrti zůstavitele; vznikla-li oceňovaná aktiva nebo pasiva pozůstalosti až po smrti zůstavitele, je rozhodný stav v době jejich vzniku.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-2/oddil-9"><header><h1>Oddíl 9</h1><h1>Projednání dědictví</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/182"><header><h1>§ 182</h1><h1>Jednání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/182/1"><p>(1) Soud k projednání věci nařídí jednání, není-li dále stanoveno jinak. Jednání je neveřejné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/182/2"><p>(2) K jednání soud předvolá dědice zůstavitele, vykonavatele závěti a další účastníky, o jejichž práva nebo povinnosti při jednání půjde, jakož i jejich zástupce a další osoby, jejichž přítomnosti je třeba.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/182/3"><p>(3) Dostaví-li se k jednání účastník nebo jeho zástupce, soud mu umožní účast při jednání, i když k němu nebyl předvolán.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/183"><header><h1>§ 183</h1><h1>Rozhodnutí bez nařízení jednání</h1></header><p>Jednání není třeba nařizovat,</p>
<section class="pismeno" resource="section/183/a"><p>a) má-li být rozhodnuto o zastavení řízení podle § 153 nebo 154,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/183/b"><p>b) nabývá-li pozůstalost jediný dědic, který nemá námitky proti soupisu pozůstalosti nebo seznamu pozůstalostního majetku vyhotovenému správcem pozůstalosti nebo který předložil soudu své prohlášení o pozůstalostním majetku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/183/c"><p>c) má-li pozůstalost připadnout státu proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-2/oddil-10"><header><h1>Oddíl 10</h1><h1>Rozhodnutí o dědictví</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/184"><header><h1>§ 184</h1><h1>Předpoklady</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/184/1"><p>(1) Soud vydá rozhodnutí o dědictví, bylo-li zjištěno dědické právo a pozůstalostní jmění, byla-li splněna zůstavitelova nařízení, nedošlo-li k nařízení likvidace pozůstalosti a bylo-li mu prokázáno, že byly splněny povinnosti vůči odkazovníkům, stanovené zákonem jako předpoklad pro potvrzení dědictví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/184/2"><p>(2) Součástí usnesení podle odstavce 1 může být též usnesení podle § 162 a 180.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/185"><header><h1>§ 185</h1><h1>Rozhodnutí o dědictví</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/185/1"><p>(1) V rozhodnutí o dědictví soud s účinností ke dni vzniku dědického práva</p>
<section class="pismeno" resource="section/185/1/a"><p>a) potvrdí nabytí dědictví jedinému dědici,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/185/1/b"><p>b) rozdělí pozůstalost mezi více dědiců podle nařízení zůstavitele a potvrdí podle rozdělení nabytí dědictví více dědici,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/185/1/c"><p>c) rozdělí pozůstalost mezi více dědiců podle určení třetí osoby, kterou tím zůstavitel pověřil, ledaže by k takovému určení nepřihlédl, a potvrdí podle rozdělení nabytí dědictví více dědici,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/185/1/d"><p>d) schválí dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti, která není v rozporu se zákonem, a potvrdí podle ní nabytí dědictví více dědici,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/185/1/e"><p>e) rozdělí pozůstalost mezi více dědiců na jejich žádost, jsou-li pro to splněny zákonem stanovené předpoklady, a potvrdí podle rozdělení nabytí dědictví více dědici,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/185/1/f"><p>f) potvrdí nabytí dědictví více dědicům podle dědických podílů, jejichž výše byla stanovena v souladu se zákonem dohodou dědiců, nedošlo-li k rozdělení pozůstalosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/185/1/g"><p>g) potvrdí nabytí dědictví více dědicům podle dědických podílů ze zákona, nedošlo-li k rozdělení pozůstalosti a ani k dohodě dědiců o výši dědických podílů, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/185/1/h"><p>h) potvrdí, že dědictví připadlo státu, jestliže nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a že se na stát hledí, jako by byl zákonný dědic.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/185/2"><p>(2) Podle odstavce 1 písm. a) a d) až g) soud postupuje také tehdy, jestliže se odkazovníci stali dědici zůstavitele proto, že nedošlo k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo závěti nebo k zákonné dědické posloupnosti, popřípadě že dědictví nenabyl žádný zákonný dědic.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/185/3"><p>(3) V rozhodnutí o dědictví soud dále</p>
<section class="pismeno" resource="section/185/3/a"><p>a) rozhodne o návrhu dědice ze zákonné dědické posloupnosti na vypořádání podle § 1693 odst. 3 občanského zákoníku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/185/3/b"><p>b) rozhodne nebo schválí dohodu o vypořádání povinného dílu pro nepominutelného dědice, bylo-li na něj uplatněno právo.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/185/4"><p>(4) V rozhodnutí o dědictví soud rovněž uvede důvod dědictví, důvod, z jakého došlo k rozdělení dědictví a údaje o tom, zda a který dědic uplatnil výhradu soupisu, zda byla nařízena dědická posloupnost zřízením svěřenského nástupnictví, doložením času nebo jiným způsobem, kdo byl povolán jako následný dědic a za jakého předpokladu a zda může přední dědic s dědictvím volně nakládat.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/186"><header><h1>§ 186</h1><h1>Rozdělení pozůstalosti</h1></header><p>Při rozdělení pozůstalosti na žádost dědiců soud vychází z výkazu, který pro tento účel sestavil.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/187"><header><h1>§ 187</h1><h1>Neschválení dohody</h1></header><p>Neschválí-li soud dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti nebo dohodu dědiců o výši dědických podílů, může pokračovat v řízení až po právní moci tohoto usnesení.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/188"><header><h1>§ 188</h1><h1>Účinky právní moci rozhodnutí o dědictví</h1></header><p>Právní mocí rozhodnutí o dědictví</p>
<section class="pismeno" resource="section/188/a"><p>a) zaniká závěra pozůstalosti a všechna opatření, která byla přijata k zajištění pozůstalosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/188/b"><p>b) zaniká správa pozůstalosti; povinnosti uložené ustanovením § 190 odst. 2 tím nejsou dotčeny,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/188/c"><p>c) je skončeno řízení o pozůstalosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/189"><header><h1>§ 189</h1><h1>Uplatňování práv žalobou</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/189/1"><p>(1) Nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/189/2"><p>(2) Tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/190"><header><h1>§ 190</h1><h1>Úkony po skončení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/190/1"><p>(1) Soud po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti vyrozumí orgán, který vede veřejný seznam nebo rejstřík, v němž jsou zapsány věci a práva z pozůstalostního jmění, o tom, kdo se stal jejich vlastníkem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/190/2"><p>(2) Ten, kdo spravoval pozůstalost, oznámí po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti známým věřitelům a dlužníkům zůstavitele, kdo podle rozhodnutí o pozůstalosti nabyl pohledávku nebo dluh zůstavitele, a bance, pobočce zahraniční banky nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, kdo se stal majitelem zůstavitelova účtu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/191"><header><h1>§ 191</h1></header><p>Zrušení rozhodnutí o dědictví</p></section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-2/oddil-11"><header><h1>Oddíl 11</h1><h1>Dodatečně najevo vyšlý majetek</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/192"><header><h1>§ 192</h1><h1>Dodatečné projednání při zastavení řízení</h1></header><p>Objeví-li se po právní moci rozhodnutí, jímž bylo řízení o pozůstalosti zastaveno (§ 153 a 154), majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud projedná dědictví. Dědictví však nebude projednáno, objeví-li se pouze pasivum pozůstalosti.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/193"><header><h1>§ 193</h1><h1>Dodatečné projednání po rozhodnutí o pozůstalosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/193/1"><p>(1) Objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/193/2"><p>(2) Nepožádal-li žádný z dědiců ve lhůtě k tomu určené, aby soud projednal pozůstalost o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, platí, že podle pravomocného rozhodnutí o pozůstalosti došlo rovněž k nabytí aktiv pozůstalosti uvedených v odstavci 1; v případě, že pozůstalost byla rozdělena mezi více dědiců nebo že bylo potvrzeno nabytí pozůstalosti více dědicům podle dědických podílů, nabývají dědicové majetek uvedený v odstavci 1 v podílech, vyplývajících z provedeného vypořádání dědictví. Je-li to potřebné, soud o tom vydá usnesení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/193/3"><p>(3) Lhůtu k podání žádosti o projednání pozůstalosti o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti podle odstavce 2, soud určí ve vyhlášce, kterou uveřejní na úřední desce soudu. Tato lhůta nesmí být kratší než 2 měsíce.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-3"><header><h1>Díl 3</h1><h1>Nabytí dědictví následným dědicem</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/194"><header><h1>§ 194</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/194/1"><p>(1) Nastal-li případ, pro nějž bylo zřízeno svěřenské nástupnictví, bylo-li dědictví omezeno doložením času nebo jinak podmíněno nebo má-li z jiného důvodu dědictví nabýt následný dědic, postupuje se přiměřeně podle ustanovení dílů 1 a 2. Rozhodné skutečnosti se však posuzují ke dni, kterým pominulo odsunutí dědického práva následného dědice, a k tomuto dni se také vztahují účinky rozhodnutí o pozůstalosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/194/2"><p>(2) V rozhodnutí o pozůstalosti soud rovněž rozhodne o povinnosti následného dědice přispět poměrně přednímu dědici na to, co splnil na úhradu zůstavitelových dluhů nebo nepominutelnému dědici na povinný díl.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4"><header><h1>Díl 4</h1><h1>Likvidace pozůstalosti</h1></header>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-1"><header><h1>Oddíl 1</h1><h1>Nařízení likvidace pozůstalosti</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/195"><header><h1>§ 195</h1><h1>Předpoklady</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/195/1"><p>(1) Soud nařídí na návrh dědice, kterému svědčí výhrada soupisu, nebo na návrh státu, jemuž má připadnout pozůstalost proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a na nějž se hledí, jako by byl zákonný dědic, anebo na návrh věřitele, který prokázal svou pohledávku, jíž odpovídá dluh patřící do pasiv likvidační podstaty, likvidaci pozůstalosti, jestliže</p>
<section class="pismeno" resource="section/195/1/a"><p>a) nejsou splněny předpoklady pro zastavení řízení o pozůstalosti podle § 153 nebo 154,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/195/1/b"><p>b) bylo provedeno vypořádání majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a jeho manžela, zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí (§ 162),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/195/1/c"><p>c) bylo stanoveno předlužení majetku zůstavitele (§ 180),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/195/1/d"><p>d) dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o dědictví (§ 184 až 187).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/195/2"><p>(2) Soud může nařídit likvidaci pozůstalosti i bez návrhu, jsou-li splněny předpoklady uvedené v odstavci 1 a vyžaduje-li to veřejný zájem.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/196"><header><h1>§ 196</h1><h1>Rozhodnutí o nařízení likvidace</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/196/1"><p>(1) O nařízení likvidace pozůstalosti soud rozhodne usnesením.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/196/2"><p>(2) Soud v usnesení podle odstavce 1 vždy</p>
<section class="pismeno" resource="section/196/2/a"><p>a) vyzve věřitele zůstavitele, aby u něho přihlásili své pohledávky ve lhůtě, kterou stanoví a která nesmí být kratší než 3 měsíce od právní moci usnesení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/196/2/b"><p>b) poučí věřitele, jaké jsou následky toho, jestliže své pohledávky řádně a včas nepřihlásí.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/196/3"><p>(3) Součástí usnesení podle odstavce 1 může být též usnesení podle § 162 a 180.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/196/4"><p>(4) Usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti se vyvěsí v den, kdy bylo vydáno, na úřední desce soudu, u něhož probíhá řízení o pozůstalosti; v odůvodněných případech může být usnesení zveřejněno též prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/197"><header><h1>§ 197</h1><h1>Jmenování likvidačního správce</h1></header><p>Soud jmenuje likvidačního správce, jakmile se v řízení o likvidaci pozůstalosti ukáže, že to vyžaduje potřeba správy nebo zpeněžování majetku patřícího do likvidační podstaty anebo spory o pasiva likvidační podstaty. V případě, že nebyl jmenován v usnesení o nařízení likvidace, soud jmenuje likvidačního správce samostatným usnesením.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/198"><header><h1>§ 198</h1><h1>Účinky nařízení likvidace na jiná řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/198/1"><p>(1) Po vyvěšení usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti na úřední desce soudu nelze nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek náležející do likvidační podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuce, která by postihovala majetek náležející do likvidační podstaty, se dnem právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti zastavuje; účastníky řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce o tom bezodkladně vyrozumí soud, u něhož je toto řízení vedeno. Pokud se řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce týkalo nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, oznámí soud tuto skutečnost také katastrálnímu úřadu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/198/2"><p>(2) Jiné řízení, které se týká majetku patřícího do likvidační podstaty nebo pasiv likvidační podstaty a jehož účastníkem byl zůstavitel nebo ten, kdo spravoval pozůstalost, bude po právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti zastaveno; to neplatí, jde-li o</p>
<section class="pismeno" resource="section/198/2/a"><p>a) přiznání nebo vymáhání zůstavitelových pohledávek nebo jiných práv, které náležejí do majetku likvidační podstaty,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/198/2/b"><p>b) spor nebo jinou právní věc projednávanou před soudem v občanském soudním řízení, jejímž předmětem je pasivum likvidační podstaty, jestliže se věřitel řádně a včas přihlásil,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/198/2/c"><p>c) spor nebo jinou právní věc, jejíž rozhodnutí může vést k vyjasnění rozsahu majetku likvidační podstaty.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/199"><header><h1>§ 199</h1><h1>Přechod správy</h1></header><p>Dnem vyvěšení usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti na úřední desce soudu přechází správa pozůstalosti na likvidačního správce nebo, nebyl-li likvidační správce dosud jmenován, na notáře, který byl v řízení o pozůstalosti pověřen provedením úkonů jako soudní komisař (dále jen „likvidační správce nebo notář“); do právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti smí provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/200"><header><h1>§ 200</h1><h1>Další účinky nařízení likvidace</h1></header><p>Dnem právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti zanikají</p>
<section class="pismeno" resource="section/200/a"><p>a) dědická práva zůstavitelových dědiců nebo právo státu na připadnutí dědictví z důvodu, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti a že se na stát hledí, jako by byl zákonný dědic; tím není dotčeno právo na vydání likvidačního přebytku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/200/b"><p>b) odkazy zřízené zůstavitelem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/200/c"><p>c) práva na povinný díl,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/200/d"><p>d) práva některých osob na zaopatření a další práva, která vznikla po smrti zůstavitele, o nichž zákon stanoví, že je uspokojují dědici zůstavitele nebo že se uspokojují z pozůstalosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/200/e"><p>e) odloučení pozůstalosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/200/f"><p>f) zůstavitelovy příkazy, pověření, plné moci včetně prokury a další jeho jednostranná právní jednání, která by jinak měla trvat i po jeho smrti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/200/g"><p>g) funkce vykonavatele závěti a správce pozůstalosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/200/h"><p>h) pasiva pozůstalosti, o nichž to stanoví tento zákon.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/201"><header><h1>§ 201</h1><h1>Účinky na dluhy a pohledávky</h1></header><p>Dnem právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti se pohledávky</p>
<section class="pismeno" resource="section/201/a"><p>a) odpovídající dluhu, jenž patří do pasiv likvidační podstaty, stávají splatnými, jestliže se věřitel řádně a včas přihlásil,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/201/b"><p>b) proti třetím osobám, které jsou zajištěny majetkem likvidační podstaty, stávají pro účely likvidace pozůstalosti splatnými, jestliže se jejich věřitel řádně a včas přihlásil a jestliže ve lhůtě určené k podání přihlášek rovněž požádal o uspokojení ze zajištění.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/202"><header><h1>§ 202</h1><h1>Závěra a zajištění majetku</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/202/1"><p>(1) Byla-li nařízena závěra pozůstalosti a nebylo-li usnesením rozhodnuto jinak, platí dosud přijatá opatření i po právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/202/2"><p>(2) Po vyvěšení usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti na úřední desce soudu může soud na návrh likvidačního správce nebo i bez návrhu zajistit majetek náležející do likvidační podstaty; ustanovení § 149 až 151 se použijí obdobně.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-2"><header><h1>Oddíl 2</h1><h1>Likvidační správce</h1></header>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-2/pododdil-1"><header><h1>Pododdíl 1</h1><h1>Vznik a zánik funkce</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/203"><header><h1>§ 203</h1><h1>Jmenování likvidačního správce</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/203/1"><p>(1) Soud jmenuje likvidačním správcem osobu, která je zapsána v seznamu insolvenčních správců, vedeném Ministerstvem spravedlnosti podle jiného právního předpisu. Tato osoba může své jmenování likvidačním správcem odmítnout jen z vážných důvodů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/203/2"><p>(2) Není-li možné likvidačního správce vybrat ze seznamu insolvenčních správců, soud jmenuje likvidačním správcem osobu, která splňuje předpoklady pro zápis do seznamu insolvenčních správců podle jiného právního předpisu a která se svým jmenováním souhlasí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/203/3"><p>(3) Likvidačním správcem může být jmenován jen ten, kdo má na celou dobu výkonu funkce pojištěnou odpovědnost za škodu, která by mohla vzniknout při výkonu funkce likvidačního správce nebo v souvislosti s ním.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/204"><header><h1>§ 204</h1><h1>Odvolání likvidačního správce</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/204/1"><p>(1) Soud usnesením odvolá likvidačního správce, jestliže</p>
<section class="pismeno" resource="section/204/1/a"><p>a) o to požádá z důležitých důvodů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/204/1/b"><p>b) tu je vzhledem k jeho poměru k věci nebo k účastníkům důvod pochybovat o jeho nepodjatosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/204/1/c"><p>c) nevykonává řádně svoji funkci.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/204/2"><p>(2) Rozhodne-li soud o odvolání likvidačního správce, jmenuje současně nového likvidačního správce; postupuje přitom podle § 203.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/204/3"><p>(3) Nově jmenovaný likvidační správce začne svou funkci vykonávat dnem právní moci usnesení o jeho jmenování. Z důležitých důvodů může soud rozhodnout, že svou funkci začne vykonávat již dnem, v němž mu bylo doručeno usnesení podle odstavce 1.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/204/4"><p>(4) Odvolaný likvidační správce je povinen řádně a bez zbytečného odkladu informovat nového likvidačního správce a předat mu všechny doklady, týkající se výkonu jeho funkce.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/205"><header><h1>§ 205</h1><h1>Zánik funkce likvidačního správce</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/205/1"><p>(1) Funkce likvidačního správce zanikne, nastane-li právní skutečnost, s níž jiný právní předpis spojuje zánik práva vykonávat činnost insolvenčního správce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/205/2"><p>(2) Zanikne-li funkce likvidačního správce podle odstavce 1, soud bezodkladně jmenuje nového likvidačního správce; postupuje přitom podle § 203.</p></section>
</section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-2/pododdil-2"><header><h1>Pododdíl 2</h1><h1>Práva a povinnosti</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/206"><header><h1>§ 206</h1><h1>Jednání likvidačního správce</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/206/1"><p>(1) Likvidační správce</p>
<section class="pismeno" resource="section/206/1/a"><p>a) vykonává správu majetku patřícího do likvidační podstaty v rozsahu stanoveném zákonem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/206/1/b"><p>b) pořizuje a vede seznam majetku patřícího do likvidační podstaty,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/206/1/c"><p>c) vystupuje na místě zůstavitele nebo osob, které dosud spravovaly pozůstalost, jako účastník občanského soudního nebo jiného řízení, jehož předmětem jsou majetek nebo pasiva likvidační podstaty,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/206/1/d"><p>d) vykonává ohledně majetku likvidační podstaty další úkoly, které stanoví zákon nebo které mu uložil soud.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/206/2"><p>(2) Likvidační správce jedná při výkonu funkce svým jménem na účet pozůstalosti. Označuje se způsobem, z něhož musí být zřejmé, že jedná jako likvidační správce a kterého zůstavitele se týká jím spravovaná likvidační podstata.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/207"><header><h1>§ 207</h1><h1>Osoby provádějící úkony likvidace při jmenování likvidačního správce</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/207/1"><p>(1) Je-li jmenován, vykonává úkony při likvidaci pozůstalosti likvidační správce, ledaže je dále stanoveno jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/207/2"><p>(2) Likvidační správce může pověřit svého zaměstnance, aby jeho jménem a na jeho odpovědnost prováděl při likvidaci pozůstalosti jednotlivé, přípravné nebo dílčí úkony.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/207/3"><p>(3) Jiná osoba než zaměstnanec může jednotlivé úkony při likvidaci pozůstalosti provést jménem likvidačního správce a na jeho odpovědnost jen na základě písemné plné moci, která ji k tomu výslovně opravňuje.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/208"><header><h1>§ 208</h1><h1>Náhrada škody</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/208/1"><p>(1) Likvidační správce je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/208/2"><p>(2) Likvidační správce odpovídá za škodu nebo za jinou újmu na majetku, kterou způsobil při výkonu své funkce nebo v souvislosti s ním porušením povinností uložených zákonem nebo soudem, popřípadě porušením dobrých mravů; této odpovědnosti se nemůže zprostit, ledaže by ke škodě nebo jiné újmě na majetku došlo i jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/208/3"><p>(3) Podle odstavce 2 odpovídá likvidační správce nejen za škodu nebo za jinou újmu na majetku, kterou způsobil osobně, ale i za škodu nebo za jinou újmu způsobenou osobami uvedenými v § 207 odst. 2 a 3.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/208/4"><p>(4) Právo na náhradu škody podle odstavců 2 a 3 se promlčí uplynutím 3 let ode dne, kdy byla pravomocně skončena likvidace pozůstalosti.</p></section>
</section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-2/pododdil-3"><header><h1>Pododdíl 3</h1><h1>Odměna a náhrady likvidačního správce</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/209"><header><h1>§ 209</h1><h1>Odměna, náhrada výdajů a náhrada za daň z přidané hodnoty</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/209/1"><p>(1) Likvidační správce má právo na odměnu za úkony, které učinil osobně nebo prostřednictvím osob uvedených v § 207 odst. 2 a 3 při výkonu své funkce nebo v souvislosti s ním, na náhradu hotových výdajů při tom vzniklých a, je-li plátcem daně z přidané hodnoty, též na náhradu za daň z přidané hodnoty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/209/2"><p>(2) Právo na odměnu a na náhradu za daň z přidané hodnoty z této odměny podle odstavce 1 má jen likvidační správce, který nebyl ze své funkce odvolán podle § 204 odst. 1 písm. c).</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/210"><header><h1>§ 210</h1><h1>Placení odměny a náhrad</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/210/1"><p>(1) O právu na odměnu a na náhrady hotových výdajů a za daň z přidané hodnoty likvidačního správce soud rozhodne i bez návrhu v rozhodnutí, kterým se řízení při likvidaci pozůstalosti v prvním stupni končí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/210/2"><p>(2) Odměna a náhrady hotových výdajů a za daň z přidané hodnoty likvidačního správce se uhradí z majetku likvidační podstaty podle rozhodnutí, kterým se řízení při likvidaci pozůstalosti v prvním stupni končí; stát ručí za uspokojení práva likvidačního správce na odměnu a náhrady.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/211"><header><h1>§ 211</h1><h1>Záloha</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/211/1"><p>(1) Soud může likvidačnímu správci na jeho žádost poskytnout v průběhu likvidace pozůstalosti přiměřenou zálohu na jeho odměnu a jeho hotové výdaje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/211/2"><p>(2) Poskytl-li soud likvidačnímu správci zálohu podle odstavce 1, uhradí se odměna a náhrady hotových výdajů likvidačního správce ve výši odpovídající poskytnuté záloze z majetku likvidační podstaty podle rozvrhového usnesení státu.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-3"><header><h1>Oddíl 3</h1><h1>Likvidační podstata</h1></header>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-3/pododdil-1"><header><h1>Pododdíl 1</h1><h1>Obsah a rozsah majetku likvidační podstaty</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/212"><header><h1>§ 212</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/212/1"><p>(1) Majetek likvidační podstaty tvoří</p>
<section class="pismeno" resource="section/212/1/a"><p>a) majetek zůstavitele, který vlastnil v den své smrti; to neplatí o majetku, který při vypořádání majetku patřícího do společného jmění (§ 162) připadl manželu zůstavitele a o právech vázaných jen na jeho osobu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/212/1/b"><p>b) pohledávky a majetková práva, která vznikla po smrti zůstavitele, která mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života, a která by zůstaviteli bez dalšího patřila, kdyby nezemřel,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/212/1/c"><p>c) právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitele a dosud nebylo vypořádáno,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/212/1/d"><p>d) majetek třetích osob, z něhož lze uspokojit zůstavitelovu pohledávku, protože ušel neúčinným právním jednáním z majetku dlužníka zůstavitele, byla-li neúčinnost právního jednání dlužníka založena rozhodnutím soudu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/212/1/e"><p>e) náhrada za majetek uvedený pod písmenem d), není-li dobře možné domáhat se uspokojení zůstavitelovy pohledávky z tohoto majetku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/212/1/f"><p>f) majetek, o němž platí, že patří do likvidační podstaty (§ 225),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/212/1/g"><p>g) další majetek, o němž to stanoví zákon.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/212/2"><p>(2) Do majetku likvidační podstaty patří také příslušenství, plody a užitky majetku uvedeného v odstavci 1.</p></section>
</section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-3/pododdil-2"><header><h1>Pododdíl 2</h1><h1>Zjišťování majetku likvidační podstaty</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/213"><header><h1>§ 213</h1><h1>Úkony</h1></header><p>Není-li stanoveno jinak, úkony potřebné ke zjištění majetku likvidační podstaty činí likvidační správce nebo notář; řídí se přitom pokyny soudu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/214"><header><h1>§ 214</h1><h1>Zjišťování skutečností o majetku</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/214/1"><p>(1) Majetek likvidační podstaty zjistí likvidační správce nebo notář především ze soupisu pozůstalosti, ze seznamu pozůstalostního majetku, ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku nebo ze shodných údajů dědiců, popřípadě ze soupisu pozůstalosti, byl-li proveden.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/214/2"><p>(2) Likvidační správce nebo notář provede šetření potřebná k objasnění, zda patří do likvidační podstaty majetek, který zůstal při projednání pozůstalosti sporný a k němuž se proto dosud nepřihlíželo (§ 162 odst. 2 věta druhá, § 172 odst. 2 věta druhá).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/214/3"><p>(3) Likvidační správce nebo notář vyšetří, zda tu není další, dosud neznámý, majetek, který patří do likvidační podstaty. Dbá přitom, aby byl zjištěn veškerý majetek, který patří do likvidační podstaty (§ 212).</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/215"><header><h1>§ 215</h1><h1>Informační povinnost</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/215/1"><p>(1) Každý, kdo zná skutečnosti o majetku patřícím do likvidační podstaty nebo o tom, kde se nachází nebo kde je umístěn, je na výzvu sdělí likvidačnímu správci nebo notáři; odmítnout je sdělit může jen ten, kdo by tak mohl podle občanského soudního řádu učinit jako svědek.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/215/2"><p>(2) Každý, kdo vede seznamy nebo systémy, v nichž jsou obsaženy údaje o majetku, který patří nebo může patřit do likvidační podstaty, umožní likvidačnímu správci nebo notáři bezplatně zjištění potřebných informací, a to, je-li provozován, i prostřednictvím dálkového přístupu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/215/3"><p>(3) Nestanovil-li soud jinak, smí likvidační správce vyzvat ke sdělení skutečností podle odstavce 1 nebo zjišťovat informace podle odstavce 2 jen s předchozím souhlasem soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/216"><header><h1>§ 216</h1><h1>Sporný majetek</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/216/1"><p>(1) Má-li likvidační správce za to, že do likvidační podstaty patří majetek, který by podle informací vyplývajících se seznamů nebo systémů uvedených v § 215 odst. 2 neměl do likvidační podstaty náležet, oznámí to soudu. Stejně postupuje, uplatňuje-li u likvidačního správce nebo u soudu někdo právo k majetku, o němž tvrdí, že nepřipouští, aby patřil do likvidační podstaty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/216/2"><p>(2) Soud prověří oznámení likvidačního správce a na základě posouzení všech známých rozhodných skutečností udělí likvidačnímu správci pokyn, zda má nebo nemá tento majetek nadále pokládat za majetek, který patří do likvidační podstaty.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/217"><header><h1>§ 217</h1><h1>Náhrada výdajů</h1></header><p>Ten, kdo sdělil likvidačnímu správci nebo notáři skutečnosti podle § 215 odst. 1, má právo na náhradu hotových výdajů. Toto právo zaniká, nebylo-li uplatněno u soudu nebo u likvidačního správce do 3 dnů ode dne, kdy sdělení došlo likvidačnímu správci nebo notáři; o tom je likvidační správce nebo notář povinen poskytnout poučení.</p></section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-3/pododdil-3"><header><h1>Pododdíl 3</h1><h1>Seznam majetku likvidační podstaty</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/218"><header><h1>§ 218</h1><h1>Pořízení a vedení seznamu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/218/1"><p>(1) Na základě zjištění učiněných podle § 214 a 215 a pokynů soudu podle § 216 odst. 2 likvidační správce nebo notář pořídí a nadále vede seznam majetku, který patří do likvidační podstaty; dbá při tom pokynů soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/218/2"><p>(2) Vyjde-li v době do pravomocného skončení likvidace pozůstalosti najevo další majetek, který patří do likvidační podstaty, likvidační správce nebo notář seznam bezodkladně doplní.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/219"><header><h1>§ 219</h1><h1>Označení majetku v seznamu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/219/1"><p>(1) Majetek likvidační podstaty se zapisuje do seznamu pod samostatnými položkami.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/219/2"><p>(2) Majetek likvidační podstaty se v seznamu označuje způsobem, který umožňuje jeho náležitou identifikaci. Není-li to dobře možné, označí se alespoň tak, aby bylo možno zjistit jeho totožnost a aby byla vyloučena jeho záměna.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/220"><header><h1>§ 220</h1><h1>Nahlížení do seznamu</h1></header><p>Každý, kdo osvědčí právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, může nahlédnout do seznamu majetku likvidační podstaty a činit si z něho výpisy a opisy.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/221"><header><h1>§ 221</h1><h1>Vyrozumění o soupisu</h1></header><p>Jakmile likvidační správce nebo notář zapíše do seznamu likvidační podstaty majetek, který je evidován v seznamech nebo systémech vedených podle jiných právních předpisů, vyrozumí o tom bezodkladně toho, kdo tyto seznamy a systémy vede.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/222"><header><h1>§ 222</h1><h1>Oznámení soupisu</h1></header><p>Pokládá-li se majetek za součást likvidační podstaty na základě pokynu soudu uděleného podle § 216 odst. 2, likvidační správce bezodkladně oznámí soupis tohoto majetku tomu, komu podle informací vyplývajících se seznamů nebo systémů uvedených v § 215 odst. 2 má náležet, nebo tomu, kdo uplatnil právo k majetku, které podle jeho názoru nepřipouští, aby patřil do majetku likvidační podstaty; současně ho vyzve, aby své právo uplatnil žalobou, a poučí, v jaké lhůtě a proti komu má žalobu podat.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/223"><header><h1>§ 223</h1><h1>Vynětí ze seznamu</h1></header><p>Ukáže-li se, že do seznamu majetku likvidační podstaty byl zapsán majetek, ačkoliv do ní správně nepatří, likvidační správce nebo notář se souhlasem soudu nebo na pokyn soudu jej vyjme ze seznamu. Jde-li o majetek, který je evidován v seznamech nebo systémech vedených podle jiných právních předpisů, vyrozumí o tom bezodkladně toho, kdo tyto seznamy a systémy vede.</p></section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-3/pododdil-4"><header><h1>Pododdíl 4</h1><h1>Vyloučení z likvidační podstaty</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/224"><header><h1>§ 224</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/224/1"><p>(1) Ten, kdo tvrdí, že určitý majetek nepatří do likvidační podstaty, neboť to nepřipouští jeho právo k majetku, se může žalobou domáhat vyloučení označeného majetku z likvidační podstaty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/224/2"><p>(2) Žaloba se podává proti likvidačnímu správci ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy žalobci bylo doručeno oznámení soupisu podle § 222. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba příslušnému soudu nejpozději v poslední den lhůty; zmeškání lhůty nelze prominout.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/225"><header><h1>§ 225</h1></header><p>Nebyla-li žaloba podle § 224 podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno, byla-li žaloba odmítnuta nebo byla-li žaloba zamítnuta, platí, že majetek patří do likvidační podstaty.</p></section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-3/pododdil-5"><header><h1>Pododdíl 5</h1><h1>Správa majetku likvidační podstaty</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/226"><header><h1>§ 226</h1><h1>Rozsah práv a povinností likvidačního správce nebo notáře</h1></header><p>Není-li stanoveno jinak, likvidačnímu správci nebo notáři přísluší při správě majetku patřícího do likvidační podstaty všechna práva a povinnosti, která občanský zákoník jinak svěřuje správci majetku při plné správě cizího majetku.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/227"><header><h1>§ 227</h1><h1>Úkony soudu při správě majetku likvidační podstaty</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/227/1"><p>(1) Peněžní prostředky patřící do likvidační podstaty může likvidační správce nebo notář uložit pouze na takový účet u banky, který mu k tomuto účelu určil soud. Totéž platí, jde-li o přijetí plnění peněžních prostředků ke splnění pohledávek patřících do majetku likvidační podstaty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/227/2"><p>(2) Ukončit provozování obchodního závodu patřícího do majetku likvidační podstaty nebo jeho pobočky likvidační správce nebo notář smí jen se souhlasem soudu. Při výkonu práv akcionáře ohledně akcií patřících do likvidační podstaty, práv a povinností společníka jiné obchodní společnosti spojených s obchodním podílem, který patří do likvidační podstaty, a práv a povinností člena družstva, patří-li družstevní podíl do likvidační podstaty, likvidační správce postupuje podle pokynů soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/227/3"><p>(3) Likvidační správce nebo notář smí uzavřít za obvyklých obchodních podmínek a jen s předchozím souhlasem soudu</p>
<section class="pismeno" resource="section/227/3/a"><p>a) smlouvu o úvěru, smlouvu o půjčce nebo obdobnou smlouvu, potřebnou k získání peněžních prostředků ke správě likvidační podstaty,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/227/3/b"><p>b) smlouvy na dodávku energií a surovin, potřebných k provozu obchodního závodu zůstavitele nebo jeho pobočky.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/227/4"><p>(4) Soud může v jednotlivých případech z vážných důvodů stanovit, že likvidační správce smí právně jednat ohledně majetku patřícího do likvidační podstaty jen s předchozím souhlasem soudu nebo při splnění podmínek stanovených soudem. Dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu, jakož i další majetek patřící do likvidační podstaty, s nímž lze podle jiného právního předpisu nakládat pouze způsobem, k němuž byl určen, smí být likvidačním správcem nebo notářem použit jen způsobem určeným jinými právními předpisy; likvidační správce nebo notář k tomu potřebuje souhlas soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/228"><header><h1>§ 228</h1><h1>Náklady při nedostatku peněžních prostředků</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/228/1"><p>(1) Nepostačují-li ke správě majetku patřícího do likvidační podstaty a k jeho zpeněžování peněžité prostředky z likvidační podstaty nebo získané na základě smluv, uzavřených likvidačním správcem, platí tyto náklady stát.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/228/2"><p>(2) O placení nákladů podle odstavce 1 rozhodne soud usnesením na návrh likvidačního správce nebo i bez návrhu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/228/3"><p>(3) Stát má právo, aby mu náklady, které zaplatil podle odstavce 1, byly uhrazeny z výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/229"><header><h1>§ 229</h1><h1>Účast likvidačního správce na řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/229/1"><p>(1) Jestliže v den, v němž bylo usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti vyvěšeno na úřední desce soudu, probíhá občanské soudní, správní, daňové nebo jiné řízení, které se týká majetku patřícího do likvidační podstaty nebo pasiv likvidační podstaty, jehož účastníkem byl dosud zůstavitel nebo ten, kdo spravoval pozůstalost, nebo řízení o odpůrčí žalobě podané ve prospěch pohledávky patřící do likvidační podstaty zůstavitelem nebo tím, kdo spravoval jeho pozůstalost, stává se likvidační správce tímto dnem účastníkem na místě zůstavitele nebo toho, kdo spravoval pozůstalost, jestliže byl likvidační správce k tomuto dni jmenován; jinak dnem, ke kterému byl jmenován.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/229/2"><p>(2) Po dni, v němž bylo usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti vyvěšeno na úřední desce soudu, může být řízení před soudem, správním úřadem nebo jiným orgánem, které se týká majetku patřícího do likvidační podstaty nebo pasiv likvidační podstaty, nebo řízení o odpůrčí žalobě podané ve prospěch pohledávky patřící do likvidační podstaty zahájeno jen na návrh likvidačního správce nebo vedeno proti likvidačnímu správci; jinak bude řízení zastaveno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/229/3"><p>(3) V řízeních podle odstavců 1 a 2 smí být rozhodnuto o pasivech likvidační podstaty jen určením základu nebo výše práva, které bylo předmětem řízení; to platí, i když v řízení nedošlo ke změně návrhu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/230"><header><h1>§ 230</h1><h1>Náklady řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/230/1"><p>(1) V řízeních podle § 229 nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti likvidačnímu správci; to neplatí, jde-li o náklady, které vznikly zaviněním likvidačního správce nebo náhodou, která se mu přihodila.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/230/2"><p>(2) Náklady zaplacené likvidačním správcem v řízeních podle § 229 představují jeho hotové výdaje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/230/3"><p>(3) Náhrada nákladů řízení přiznaná likvidačnímu správci patří do majetku likvidační podstaty.</p></section>
</section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-3/pododdil-6"><header><h1>Pododdíl 6</h1><h1>Zpeněžení majetku likvidační podstaty</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/231"><header><h1>§ 231</h1><h1>Uskutečnění zpeněžení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/231/1"><p>(1) Zpeněžení majetku patřícího do likvidační podstaty uskutečňuje s předchozím souhlasem soudu likvidační správce nebo notář.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/231/2"><p>(2) Soud ve svém předchozím souhlasu uvede nejen způsob zpeněžení (§ 232) a rozsah zpeněžované pozůstalosti, ale i cenu nebo jiné podmínky, které musí být při zpeněžení splněny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/231/3"><p>(3) O úkon zpeněžení majetku patřícího do likvidační podstaty nejde, bylo-li uskutečněno bez předchozího souhlasu soudu nebo v rozporu se soudem stanovenými podmínkami.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/232"><header><h1>§ 232</h1><h1>Zpeněžení prodejem</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/232/1"><p>(1) Majetek patřící do likvidační podstaty lze zpeněžit prodejem</p>
<section class="pismeno" resource="section/232/1/a"><p>a) v dražbě provedené soudem podle ustanovení jiného právního předpisu o výkonu rozhodnutí nebo exekuci,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/232/1/b"><p>b) smlouvou, kterou s nabyvatelem uzavře likvidační správce nebo notář,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/232/1/c"><p>c) ve veřejné dražbě provedené dražebníkem podle jiného právního předpisu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/232/1/d"><p>d) v dražbě provedené soudním exekutorem podle jiného právního předpisu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/232/2"><p>(2) Způsoby uvedenými v odstavci 1 lze zpeněžit celou pozůstalost, její určité části nebo jednotlivé hmotné a nehmotné věci.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/233"><header><h1>§ 233</h1><h1>Zpeněžení věřitelem</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/233/1"><p>(1) Vázne-li na majetku patřícím do likvidační podstaty zástavní nebo zadržovací právo, může soud věřiteli zajištěné pohledávky na jeho návrh usnesením povolit, aby sám uskutečnil zpeněžení zastavené nebo zadržené věci, jestliže má platně sjednáno, že ji může zpeněžit dohodnutým způsobem, a jestliže takové zpeněžení věci není v rozporu se zájmy jiného věřitele. Ke zpeněžení věci soud věřiteli určí přiměřenou lhůtu, která běží ode dne právní moci usnesení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/233/2"><p>(2) Věřitel, kterému soud povolil zpeněžení majetku patřícího do likvidační podstaty,</p>
<section class="pismeno" resource="section/233/2/a"><p>a) vykonává ode dne právní moci usnesení podle odstavce 1 správu zastavené nebo zadržené věci místo likvidačního správce nebo notáře,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/233/2/b"><p>b) smí po dni právní moci usnesení podle odstavce 1 zastavenou nebo zadrženou věc zpeněžit stanoveným způsobem, na němž se písemně dohodl se zástavcem, zástavním dlužníkem nebo dlužníkem; z důležitých důvodů mu soud může na jeho žádost lhůtu ke zpeněžení věci prodloužit.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/233/3"><p>(3) Právo věřitele uskutečnit zpeněžení zastavené nebo zadržené věci zanikne ještě před uplynutím stanovené lhůty dnem, v němž soudu dojde jeho oznámení, kterým se tohoto práva vzdává.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/234"><header><h1>§ 234</h1><h1>Odevzdání výtěžku</h1></header><p>Věřitel, který zpeněžil majetek patřící do likvidační podstaty, odevzdá výtěžek zpeněžení vždy soudu a podá soudu zprávu o průběhu zpeněžování.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/235"><header><h1>§ 235</h1><h1>Zjištění ceny</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/235/1"><p>(1) Před zpeněžením majetku patřícího do likvidační podstaty způsobem uvedeným v § 232 odst. 1 písm. c) nebo d) musí být zjištěna cena majetku posudkem, jde-li o nemovitost, obchodní závod, pobočku obchodního závodu nebo věc prohlášenou za kulturní památku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/235/2"><p>(2) Posudek podle odstavce 1 může vypracovat pouze znalec, kterého ustanovil usnesením na žádost likvidačního správce nebo i bez návrhu soud.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/236"><header><h1>§ 236</h1><h1>Nabytí majetku z likvidační podstaty</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/236/1"><p>(1) Ten, kdo nabyl majetek patřící do likvidační podstaty způsoby uvedenými v § 232, nabyl k němu vlastnické právo</p>
<section class="pismeno" resource="section/236/1/a"><p>a) dnem, kterým se nabývá vlastnictví při dražbě prováděné soudem podle ustanovení jiného právního předpisu o výkonu rozhodnutí nebo exekuci, při veřejné dražbě prováděné dražebníkem podle jiného právního předpisu, nebo při dražbě prováděné soudním exekutorem podle jiného právního předpisu, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/236/1/b"><p>b) dnem, kterým se nabývá vlastnictví při převodu vlastnického práva na základě smlouvy.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/236/2"><p>(2) Ten, kdo nabyl majetek patřící do likvidační podstaty způsobem uvedeným v § 233, nabyl k němu vlastnické právo dnem, kterým se nabývá vlastnictví při</p>
<section class="pismeno" resource="section/236/2/a"><p>a) veřejné dražbě prováděné dražebníkem podle jiného právního předpisu, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/236/2/b"><p>b) převodu vlastnického práva na základě smlouvy.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/236/3"><p>(3) Ten, kdo nabyl vlastnictví k majetku z likvidační podstaty způsoby uvedenými v § 232 a 233, nabude současně také práva a povinnosti s věcí spojená a závady váznoucí na věci s výjimkou zajištění pasiv pozůstalosti a zajištění dluhů třetích osob.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/236/4"><p>(4) Je-li zpeněžený majetek zapsán ve veřejném nebo jiném seznamu, likvidační správce nebo notář bezodkladně oznámí tomu, kdo takový seznam vede, nabytí vlastnictví k tomuto majetku zpeněžením, způsob provedeného zpeněžení, osobu nabyvatele a zánik zajištění váznoucího na tomto majetku; to neplatí, jestliže příslušné oznámení učinil dražebník nebo soudní exekutor, byl-li majetek zpeněžen ve veřejné dražbě provedené podle jiného právního předpisu nebo v dražbě provedené exekutorem podle jiného právního předpisu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/236/5"><p>(5) Je-li zástavní právo, které vázlo na zpeněženém majetku, zapsáno v rejstříku zástav, likvidační správce nebo notář vydá nabyvateli potvrzení o jeho zániku.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/237"><header><h1>§ 237</h1><h1>Připadnutí majetku státu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/237/1"><p>(1) Majetek zůstavitele patřící do likvidační podstaty, který se nepodařilo zpeněžit, připadá státu; na návrh likvidačního správce nebo i bez návrhu o tom usnesením rozhodne soud. Nepodařilo-li se zpeněžit majetek třetích osob, který patří do likvidační podstaty, soud jej usnesením i bez návrhu vyjme ze seznamu majetku likvidační podstaty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/237/2"><p>(2) Majetek, o němž bylo podle odstavce 1 rozhodnuto, že připadá státu, připadne státu dnem právní moci usnesení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/237/3"><p>(3) Ustanovení § 236 odst. 3 a 4 se použijí obdobně.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-4"><header><h1>Oddíl 4</h1><h1>Přihlašování pohledávek</h1></header>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-4/pododdil-1"><header><h1>Pododdíl 1</h1><h1>Pasiva likvidační podstaty</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/238"><header><h1>§ 238</h1><h1>Rozsah</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/238/1"><p>(1) Pasiva likvidační podstaty tvoří náklady zůstavitelova pohřbu, jakož i dluhy zůstavitele, které měl v době smrti, a dluhy vzniklé po smrti zůstavitele, které mají původ v právních skutečnostech, z nichž by měl plnit zůstavitel, kdyby mu v tom nezabránila smrt, s výjimkou</p>
<section class="pismeno" resource="section/238/1/a"><p>a) úroků a úroků z prodlení, které by přirostly po právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/238/1/b"><p>b) smluvní pokuty a penále sjednané nebo stanovené pro případ porušení smluvní povinnosti, na něž vzniklo právo po smrti zůstavitele,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/238/1/c"><p>c) pohledávek z darovacích smluv,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/238/1/d"><p>d) pokut, penále a dalších sankcí, které byly uloženy zůstaviteli za porušení mimosmluvní povinnosti, vzniklo-li na ně právo až po smrti zůstavitele.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/238/2"><p>(2) Do pasiv likvidační podstaty také patří dluhy z pohledávek, které vznikly ze smluv uzavřených ve prospěch pozůstalosti nebo majetku patřícího do likvidační podstaty</p>
<section class="pismeno" resource="section/238/2/a"><p>a) těmi, kdo spravovali pozůstalost v době do nařízení likvidace pozůstalosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/238/2/b"><p>b) likvidačním správcem nebo notářem.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/238/3"><p>(3) Pasiva pozůstalosti (§ 171 odst. 2), která netvoří pasiva likvidační podstaty podle odstavce 1, a jim odpovídající pohledávky zanikají dnem právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/239"><header><h1>§ 239</h1><h1>Uspokojení pohledávek</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/239/1"><p>(1) Uspokojena může být při likvidaci pozůstalosti jen taková pohledávka, které odpovídá dluh, jenž patří do pasiv likvidační podstaty, a která byla přihlášena nebo která byla soudu oznámena, považuje-li se takové podání za přihlášku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/239/2"><p>(2) I když nebyly přihlášeny, uspokojují se při likvidaci pozůstalosti také pohledávky, které vznikly ze smluv uzavřených s likvidačním správcem nebo notářem, a další pohledávky, o nichž to stanoví zákon.</p></section>
</section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-4/pododdil-2"><header><h1>Pododdíl 2</h1><h1>Přihláška</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/240"><header><h1>§ 240</h1><h1>Podání přihlášky</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/240/1"><p>(1) Věřitel, jehož pohledávka odpovídá dluhu patřícímu do pasiv likvidační podstaty, může podat přihlášku ode dne, kdy bylo usnesení o nařízení likvidace vyvěšeno na úřední desce soudu, až do uplynutí lhůty, která byla stanovena v usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti. Lhůta je zachována, dojde-li přihláška příslušnému soudu nejpozději v poslední den lhůty; zmeškání lhůty nelze prominout.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/240/2"><p>(2) Soud přihlášku usnesením odmítne,</p>
<section class="pismeno" resource="section/240/2/a"><p>a) byla-li podána opožděně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/240/2/b"><p>b) byla-li podána někým, kdo není oprávněn k podání přihlášky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/240/2/c"><p>c) byla-li přihlášena pohledávka, které odpovídá dluh, jenž nepatří do pasiv likvidační podstaty.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/241"><header><h1>§ 241</h1><h1>Obsah přihlášky</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/241/1"><p>(1) Přihláška musí obsahovat kromě obecných náležitostí podání stanovených občanským soudním řádem vylíčení skutečností, na nichž se pohledávka věřitele zakládá, a vyčíslení jistiny pohledávky a jejího příslušenství v korunách českých. Vyčíslení v korunách českých je třeba provést i tehdy, jde-li o pohledávku nepeněžitou, o pohledávku neurčité výše nebo o pohledávku v cizí měně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/241/2"><p>(2) Jde-li o vykonatelnou pohledávku, musí být v přihlášce dále vylíčeny skutečnosti, na nichž se vykonatelnost zakládá.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/241/3"><p>(3) Neobsahuje-li přihláška všechny stanovené náležitosti nebo je-li přihláška neurčitá nebo nesrozumitelná, soud usnesením vyzve věřitele, aby přihlášku doplnil nebo opravil ve lhůtě, kterou určí a která nesmí být kratší než 15 dnů od doručení usnesení; současně věřitele poučí, jak je třeba doplnění nebo opravu přihlášky provést.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/241/4"><p>(4) Přihlášku, která nebyla včas nebo řádně opravena, soud usnesením odmítne, není-li možné pro její nedostatky přezkoumat přihlášenou pohledávku; o tomto následku musí být věřitel poučen.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/242"><header><h1>§ 242</h1><h1>Zajištěná pohledávka</h1></header><p>Je-li přihlašovaná pohledávka zajištěna majetkem patřícím do likvidační podstaty, musí věřitel nejpozději v poslední den lhůty stanovené pro podání přihlášky soudu uvést skutečnosti, na nichž se zajištění zakládá a kdy vzniklo, a požádat o uspokojení ze zajištění, jinak se k zajištění pohledávky nepřihlíží.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/243"><header><h1>§ 243</h1><h1>Přihláška uspokojení dluhu třetí osoby ze zajištění</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/243/1"><p>(1) Má-li věřitel pohledávku proti třetí osobě, která je zajištěna majetkem patřícím do likvidační podstaty, věřitel přihlásí právo na uspokojení této pohledávky ze zajištění.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/243/2"><p>(2) Ustanovení § 241 a 242 se použijí obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/244"><header><h1>§ 244</h1><h1>Podmíněná přihláška</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/244/1"><p>(1) Přihláškou pohledávky, které odpovídá dluh, jenž patří do pasiv likvidační podstaty, není dotčeno ani právo věřitele na uspokojení pohledávky od třetích osob, odpovídajících věřiteli společně a nerozdílně se zůstavitelem, ani právo věřitele na uspokojení ze zajištění poskytnutého třetími osobami.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/244/2"><p>(2) Osoby, po nichž věřitel může požadovat plnění podle odstavce 1, mohou pohledávku, která by jim vznikla uspokojením věřitele a které odpovídá dluh, jenž tvoří pasivum likvidační podstaty, přihlásit podmíněně pro případ skutečného uspokojení věřitele.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/245"><header><h1>§ 245</h1><h1>Oznámení pohledávky</h1></header><p>Za přihlášku se považuje podání věřitele, kterým oznámil svoji pohledávku soudu již v době od zahájení řízení o pozůstalosti do nařízení likvidace pozůstalosti, avšak jen tehdy, obsahuje-li všechny náležitosti přihlášky uvedené v § 241 odst. 1 a 2 a v § 242.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/246"><header><h1>§ 246</h1><h1>Následky uplatnění pohledávky přihláškou</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/246/1"><p>(1) Podá-li věřitel přihlášku nebo pokládá-li se jeho podání za přihlášku (§ 245), promlčecí lhůta a lhůta pro zánik práva přestane běžet, a to s účinností ode dne, v němž bylo usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti vyvěšeno na úřední desce soudu; to neplatí, byla-li přihláška odmítnuta.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/246/2"><p>(2) Ustanovení odstavce 1 se použije také tehdy, splnila-li se podmínka u přihlášky pohledávky podané jen podmíněně (§ 244).</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/247"><header><h1>§ 247</h1><h1>Přílohy přihlášky</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/247/1"><p>(1) Věřitel je povinen připojit k přihlášce listiny, kterých se přihláška dovolává, jakož i listiny, které dokládají vykonatelnost pohledávky, byla-li věřitelem v přihlášce tvrzena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/247/2"><p>(2) Uplatnil-li věřitel včas právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, je povinen současně soudu předložit listiny, které tvrzené právo prokazují.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/247/3"><p>(3) Věřitel, jehož podání se považuje za přihlášku (§ 245) a který soudu dosud nepředložil listiny uvedené v odstavci 1 nebo 2, je povinen tak učinit do 15 dnů ode dne, kdy usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti nabylo právní moci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/247/4"><p>(4) Nesplnil-li věřitel povinnosti podle odstavců 1 až 3, soud mu uloží, aby listiny předložil dodatečně ve lhůtě, kterou určí a která nesmí být kratší než 10 dnů. V případě, že listiny ani poté nebudou soudu předloženy, nepřihlíží se nadále k vylíčení těch skutečností, k jejichž prokázání měly nepředložené listiny sloužit.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/248"><header><h1>§ 248</h1><h1>Vzdání se práva na uspokojení pohledávky</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/248/1"><p>(1) Věřitel, jenž pohledávku uplatnil přihláškou nebo oznámením, které se pokládá za přihlášku, jakož i věřitel, který má právo na uspokojení pohledávky, i když nebyla přihlášena, se mohou kdykoliv v průběhu likvidace pozůstalosti vzdát zcela nebo jen zčásti práva na uspokojení své pohledávky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/248/2"><p>(2) Vzdání se práva na uspokojení pohledávky soud usnesením vezme na vědomí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/248/3"><p>(3) Ten, kdo se vzdal práva na uspokojení pohledávky, nemůže se při likvidaci pozůstalosti znovu domáhat stejné pohledávky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/249"><header><h1>§ 249</h1><h1>Zánik pohledávky</h1></header><p>Byla-li pohledávka v průběhu likvidace pozůstalosti zcela nebo zčásti jinak uspokojena nebo zanikla a nevzdal-li se věřitel práva na její uspokojení, soud usnesením rozhodne, že věřitel úplně nebo v rozsahu zániku pohledávky pozbyl právo na uspokojení pohledávky z majetku patřícího do likvidační podstaty.</p></section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-4/pododdil-3"><header><h1>Pododdíl 3</h1><h1>Přezkoumání pohledávky</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/250"><header><h1>§ 250</h1><h1>Seznam pohledávek</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/250/1"><p>(1) Pohledávky, jejichž přihláška nebyla soudem pravomocně odmítnuta, pohledávky, které věřitelé uplatnili oznámením, jež se pokládá za přihlášku, a pohledávky, které se uspokojují při likvidaci pozůstalosti, i když nebyly přihlášeny, soud uvede v seznamu pohledávek.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250/2"><p>(2) Každá pohledávka se do seznamu zapisuje pod samostatnou položkou; vyznačí se u ní zejména stručně skutečnosti, na nichž se podle věřitele zakládá, věřitelem učiněné vyčíslení jistiny pohledávky a jejího příslušenství v korunách českých, zda jde podle tvrzení věřitele o vykonatelnou pohledávku a zda bylo uplatněno uspokojení ze zajištění.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250/3"><p>(3) Každý, kdo osvědčí právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, může nahlédnout do seznamu pohledávek a činit si z něho výpisy a opisy.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/251"><header><h1>§ 251</h1><h1>Jednání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/251/1"><p>(1) K přezkoumání pohledávek soud nařídí jednání tak, aby se konalo nejdříve 20 dnů po uplynutí lhůty, která byla v usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti stanovena k přihlášení pohledávek. Jednání je neveřejné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/251/2"><p>(2) K jednání soud předvolá věřitele, kteří jsou účastníky, jejich zástupce a další osoby, jejichž přítomnosti je třeba.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/251/3"><p>(3) Předvolání k jednání se vyvěsí na úřední desce soudu, u něhož probíhá řízení o pozůstalosti; v odůvodněných případech může být zveřejněno též prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/251/4"><p>(4) Dostaví-li se k jednání likvidační správce, soud mu umožní účast při jednání.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/252"><header><h1>§ 252</h1><h1>Změna doby nebo místa jednání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/252/1"><p>(1) Z vážných důvodů soud může změnit dobu nebo místo konání jednání, které nařídil k přezkoumání pohledávek.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/252/2"><p>(2) Žádost věřitele o odročení jednání je vážným důvodem podle odstavce 1 jen tehdy, zabraňuje-li mu překážka nejen v účasti na jednání, ale i v tom, aby si zvolil zástupce, který by za něho při jednání vystupoval.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/252/3"><p>(3) Změní-li dobu nebo místo jednání, soud postupuje podle § 251 odst. 2 a 3.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/253"><header><h1>§ 253</h1><h1>Přezkoumání pohledávek bez nařízení jednání</h1></header><p>Jednání k přezkoumání pohledávek není třeba nařizovat,</p>
<section class="pismeno" resource="section/253/a"><p>a) je-li v seznamu pohledávek zapsána jen jediná pohledávka, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/253/b"><p>b) jestliže se věřitelé vzdali práva účasti na přezkoumání pohledávek při jednání, popřípadě souhlasí s přezkoumáním pohledávek bez nařízení jednání.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/254"><header><h1>§ 254</h1><h1>Nepřezkoumávané pohledávky</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/254/1"><p>(1) Pohledávky se při přezkumném jednání přezkoumávají podle seznamu pohledávek.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/254/2"><p>(2) Nerozhodl-li soud jinak, nepřezkoumávají se pohledávky, které vznikly ze smluv uzavřených s likvidačním správcem nebo notářem.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/255"><header><h1>§ 255</h1><h1>Přezkoumání pohledávky při jednání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/255/1"><p>(1) Soud ohledně každé přezkoumávané pohledávky výslovně uvede, zda ji lze pokládat na základě posouzení všech známých rozhodných skutečností vyplývajících z předložených listin a dalších důkazních prostředků za prokázanou a v jaké výši; nepřihlíží přitom ke skutečnostem, k jejichž prokázání věřitel přes výzvu soudu včas nepředložil listiny (§ 247 odst. 4).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/255/2"><p>(2) Jde-li o vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu, soud posuzuje podle odstavce 1 nově jen takové rozhodné skutečnosti, které nebyly nebo nemohly být uplatněny v řízení, v němž bylo vydáno toto rozhodnutí. Byla-li pohledávka věřiteli přiznána pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu, nelze ji pokládat za neprokázanou jen na základě jiného právního posouzení těchto skutečností, které byly uplatněny nebo jinak známy v řízení, v němž bylo vydáno toto rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/255/3"><p>(3) K promlčení pohledávky soud přihlédne, jen jestliže je některý z věřitelů namítl nejpozději do doby jejího přezkoumání při přezkumném jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/255/4"><p>(4) Uplatnil-li věřitel právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, které vázne na majetku patřícím do likvidační podstaty, soud postupuje obdobně podle odstavců 1 až 3.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/256"><header><h1>§ 256</h1><h1>Popření pohledávky nebo práva na uspokojení pohledávky</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/256/1"><p>(1) Uvedl-li soud, že pokládá pohledávku nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění za prokázané, mohou se ostatní věřitelé, kteří se dostavili k jednání, vyjádřit, zda je popírají zcela nebo v jaké výši.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/256/2"><p>(2) Ustanovení § 255 odst. 2 a 3 se pro popření pohledávky nebo práva na uspokojení pohledávky za zajištění jiným věřitelem použijí přiměřeně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/256/3"><p>(3) Popřel-li jiný věřitel pohledávku věřitele nebo jeho právo na uspokojení pohledávky ze zajištění a setrval-li soud na závěru, že je lze pokládat za prokázané, soud vyzve věřitele, aby se vyjádřil, zda požaduje, aby jím popřená pohledávka nebo jím popřené právo na uspokojení pohledávky ze zajištění anebo jejich popřené části byly uplatněny u soudu žalobou.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/257"><header><h1>§ 257</h1><h1>Jistota</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/257/1"><p>(1) Věřiteli, který soudu sdělil, že požaduje, aby jím popřená pohledávka nebo jím popřené právo na uspokojení pohledávky ze zajištění anebo jejich popřené části byly uplatněny u soudu žalobou, soud usnesením uloží, aby složil u soudu jistotu na náhradu nákladů řízení o žalobě a na náhradu škody nebo jiné újmy, která by vznikla nedůvodným popřením pohledávky nebo práva na uspokojení ze zajištění anebo jejich části; současně určí lhůtu ke složení jistoty a poučí popírajícího věřitele o následcích toho, jestliže jistota nebude včas složena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/257/2"><p>(2) Jistotu soud stanoví ve výši jedné třetiny popřené pohledávky, popřeného práva na uspokojení pohledávky ze zajištění nebo jejich popřených částí, nejméně 10 000 Kč a nejvýše 100 000 Kč.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/257/3"><p>(3) Od uložení nebo od zaplacení jistoty soud usnesením upustí, požádal-li o to popírající věřitel a prokázal-li soudu, že jsou u něj splněny předpoklady pro úplné osvobození od soudních poplatků podle občanského soudního řádu, jakož i tehdy, vzal-li své popření zpět.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/258"><header><h1>§ 258</h1><h1>Zápis výsledku jednání</h1></header><p>Výsledek přezkoumání pohledávek a práv na uspokojení pohledávek ze zajištění soud uvede po skončení jednání v seznamu pohledávek.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/259"><header><h1>§ 259</h1><h1>Přezkoumání pohledávky bez nařízení jednání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/259/1"><p>(1) Soud ohledně každé pohledávky a každého uplatněného práva na uspokojení pohledávky ze zajištění posoudí, zda je lze pokládat na základě posouzení všech známých rozhodných skutečností vyplývajících z předložených listin a dalších důkazních prostředků za prokázané a v jaké výši; postupuje přitom způsobem uvedeným v § 255.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/259/2"><p>(2) Provádí-li se přezkoumání pohledávek a uplatněných práv na uspokojení pohledávky ze zajištění bez nařízení jednání, nemohou je ostatní věřitelé popřít.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/259/3"><p>(3) Své závěry o přezkoumání pohledávek a práv na uspokojení pohledávek ze zajištění bez nařízení jednání soud uvede v seznamu pohledávek.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/260"><header><h1>§ 260</h1><h1>Vyrozumění věřitelů</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/260/1"><p>(1) Soud usnesením věřitele vyzve, aby se žalobou podle občanského soudního řádu domáhal určení, že mu pohledávka náleží a v jaké výši, popřípadě že má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, jestliže</p>
<section class="pismeno" resource="section/260/1/a"><p>a) při přezkoumání pohledávek při jednání nebo bez nařízení jednání uzavřel, že jeho pohledávku nebo jím uplatněné právo na uspokojení pohledávky ze zajištění nelze mít zcela nebo zčásti za prokázané,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/260/1/b"><p>b) jeho pohledávku nebo jím uplatněné právo na uspokojení ze zajištění popřel jiný věřitel, který včas složil u soudu stanovenou jistotu nebo u něhož soud od složení jistoty pravomocným usnesením upustil, ledaže by dodatečně vzal své popření zpět.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/260/2"><p>(2) V usnesení podle odstavce 1 soud věřitele též poučí, v jaké lhůtě a proti komu má žalobu podat a jaké jsou právní následky toho, jestliže žalobu nepodá vůbec nebo včas.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/261"><header><h1>§ 261</h1><h1>Vyloučení vyrozumění</h1></header><p>Ustanovení § 260 se nepoužije, probíhá-li o pohledávce věřitele již soudní řízení, jehož účastníkem se stal likvidační správce (§ 229).</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/262"><header><h1>§ 262</h1><h1>Žaloba o určení pohledávky nebo práva na uspokojení pohledávky ze zajištění</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/262/1"><p>(1) Žaloba o určení, že věřiteli náleží pohledávka a v jaké výši, nebo o určení, že věřitel má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, se podává ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy věřiteli bylo doručeno vyrozumění podle § 260. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba příslušnému soudu nejpozději v poslední den lhůty; zmeškání lhůty nelze prominout.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/262/2"><p>(2) Žaloba se podává proti likvidačnímu správci; popřel-li pohledávku věřitele nebo jím uplatněné právo na uspokojení ze zajištění jiný věřitel, musí být žaloba podána též proti popírajícímu věřiteli.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/262/3"><p>(3) Více žalovaných má v řízení o žalobě postavení nerozlučných společníků podle občanského soudního řádu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/262/4"><p>(4) Likvidační správce si pro svůj postup v řízení o žalobě vyžádá pokyny soudu a řídí se jimi.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/263"><header><h1>§ 263</h1><h1>Rozhodné skutečnosti v žalobě</h1></header><p>Věřitel může v žalobě uplatnit jen ty skutečnosti, které uvedl v řízení o pozůstalosti až do skončení jednání, v němž byla jeho pohledávka nebo jím uplatněné právo na uspokojení pohledávky ze zajištění přezkoumáno, popřípadě, došlo-li k přezkoumání bez nařízení jednání, až do doby, kdy soud uvedl v seznamu pohledávek, že pohledávku nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění nelze pokládat za prokázané.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/264"><header><h1>§ 264</h1><h1>Pravomoc a příslušnost k rozhodnutí o žalobě</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/264/1"><p>(1) Žaloby o určení, že věřiteli náleží pohledávka a v jaké výši, a žaloby o určení, že věřitel má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/264/2"><p>(2) K projednání a rozhodnutí žalob uvedených v odstavci 1 jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/265"><header><h1>§ 265</h1><h1>Průběh řízení a rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/265/1"><p>(1) Uplatnil-li věřitel žalobou pohledávku nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, které mu byly přiznány pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu, soud při projednání žaloby provede dokazování jen o takových rozhodných skutečnostech, které nebyly nebo nemohly být uplatněny v řízení, v němž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí; zjištěním skutečností, které byly uplatněny v řízení, v němž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí, je vázán.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/265/2"><p>(2) Rozhodnutí soudu o žalobě, jíž věřitel uplatnil pohledávku nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, které mu byly přiznány pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu, nemůže spočívat na jiném právním posouzení týchž rozhodných skutečností.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/265/3"><p>(3) Rozhodnutí soudu o žalobě, jímž věřitel uplatnil pohledávku nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, jsou závazná pro všechny účastníky při likvidaci pozůstalosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/266"><header><h1>§ 266</h1><h1>Náklady řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/266/1"><p>(1) V řízeních o žalobě nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti likvidačnímu správci; to neplatí, jde-li o náklady, které vznikly zaviněním likvidačního správce nebo náhodou, která se mu přihodila.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/266/2"><p>(2) Náklady zaplacené likvidačním správcem v řízeních o žalobě představují jeho hotové výdaje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/266/3"><p>(3) Náhrada nákladů řízení přiznaná likvidačnímu správci patří do majetku likvidační podstaty.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/267"><header><h1>§ 267</h1><h1>Jistota a náhrada škody</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/267/1"><p>(1) Byla-li žaloba zamítnuta nebo odmítnuta, popřípadě bylo-li řízení o žalobě zastaveno, soud po právní moci rozhodnutí vrátí složenou jistotu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/267/2"><p>(2) Bylo-li žalobě pravomocně vyhověno, je popírající věřitel povinen nahradit škodu nebo jinou újmu, která žalujícímu věřiteli vznikla nedůvodným popřením jeho pohledávky nebo práva na uspokojení pohledávky ze zajištění. Náhradu škody nebo jiné újmy je třeba uplatnit u soudu nejpozději do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o žalobě, jinak právo zanikne.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/267/3"><p>(3) Pravomocně přiznaná náhrada škody nebo jiné újmy se uspokojí ze složené jistoty; povinnost nahradit škodu nebo jinou újmu, která nebyla kryta složenou jistotou, tím není dotčena.</p></section>
</section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-4/pododdil-4"><header><h1>Pododdíl 4</h1><h1>Zjištění pohledávky a práva na uspokojení pohledávky ze zajištění</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/268"><header><h1>§ 268</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/268/1"><p>(1) Pohledávka nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění jsou zjištěny, jestliže je</p>
<section class="pismeno" resource="section/268/1/a"><p>a) soud pokládá za prokázané a takový závěr uvedl při přezkumném jednání nebo v seznamu pohledávek,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/268/1/b"><p>b) nepopřel žádný z věřitelů nebo je popření pohledávky neúčinné.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/268/2"><p>(2) Popření pohledávky věřitelem je neúčinné,</p>
<section class="pismeno" resource="section/268/2/a"><p>a) vzal-li věřitel později své popření zpět,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/268/2/b"><p>b) nesložil-li u soudu pravomocným usnesením stanovenou jistotu na náhradu nákladů řízení o žalobě a na náhradu škody nebo jiné újmy, která by vznikla věřiteli nedůvodným popřením pohledávky nebo práva na uspokojení ze zajištění anebo jejich části, vůbec, včas nebo v předepsané výši, ledaže by soud pravomocným usnesením od složení jistoty upustil.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/268/3"><p>(3) I když soud nepokládal pohledávku nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění za prokázané nebo i když je popřel některý z věřitelů, jsou zjištěny, bylo-li v řízení o žalobě nebo v jiném občanském soudním řízení pravomocným rozhodnutím určeno, že věřiteli náleží pohledávka a v jaké výši nebo že věřitel má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-5"><header><h1>Oddíl 5</h1><h1>Rozvrh výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/269"><header><h1>§ 269</h1><h1>Uhrazované pohledávky</h1></header><p>Z výtěžku zpeněžení majetku patřícího do likvidační podstaty se hradí pohledávky, které byly zjištěny, a pohledávky, které se uspokojují, i když nemusely být přihlášeny a i když se nepřezkoumávají, jakož i pohledávky věřitelů proti třetím osobám, které jsou zajištěny majetkem patřícím do likvidační podstaty, bylo-li zjištěno právo na jejich uspokojení z tohoto majetku.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/270"><header><h1>§ 270</h1><h1>Uspokojení zajištěných pohledávek</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/270/1"><p>(1) K uspokojení pohledávek, které jsou zajištěny majetkem patřícím do likvidační podstaty, slouží čistý výtěžek zpeněžení tohoto majetku, který se vypočte tak, že od výtěžku zpeněžení se odečtou poměrná část nákladů vynaložených na správu majetku patřícího do likvidační podstaty a, byl-li majetek zpeněžen likvidačním správcem nebo notářem, též náklady vynaložené na jeho zpeněžení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/270/2"><p>(2) Slouží-li stejný majetek patřící do likvidační podstaty k zajištění více pohledávek, uspokojují se jednotlivé pohledávky v pořadí, v jakém vzniklo jejich zajištění, nedohodnou-li se věřitelé těchto pohledávek písemně jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/270/3"><p>(3) Nestačí-li výtěžek zpeněžení majetku k plnému uspokojení pohledávek, v jejichž prospěch na něm vázlo zajištění, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami podle rozvrhového usnesení; to neplatí, jde-li o pohledávky proti třetím osobám, které byly zajištěny majetkem patřícím do likvidační podstaty.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/271"><header><h1>§ 271</h1><h1>Uspokojení při zpeněžení věřitelem nebo správcem</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/271/1"><p>(1) Uskutečnil-li zpeněžení majetku se souhlasem soudu věřitel (§ 233), který výtěžek zpeněžení odevzdal soudu (§ 234) a který soudu podal řádnou zprávu o průběhu zpeněžování majetku, a shledá-li uskutečnění zpeněžení majetku věřitelem v souladu se zákonem, soud usnesením rozhodne, že čistý výtěžek zpeněžení bude odevzdán věřiteli, popřípadě podle pořadí více věřitelům zajištěných pohledávek, do 3 dnů od právní moci usnesení a že případný zbytek čistého výtěžku bude použit k uspokojení pohledávek podle rozvrhového usnesení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/271/2"><p>(2) Uskutečnil-li zpeněžení majetku likvidační správce nebo notář a podal-li o tom soudu řádnou zprávu, soud usnesením rozhodne, že čistý výtěžek zpeněžení bude odevzdán věřiteli, jehož pohledávka byla zpeněženým majetkem zajištěna, popřípadě více věřitelům takto zajištěných pohledávek podle pořadí, do 3 dnů od právní moci usnesení a že případný zbytek čistého výtěžku bude použit k uspokojení pohledávek podle rozvrhového usnesení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/272"><header><h1>§ 272</h1><h1>Rozvrhové usnesení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/272/1"><p>(1) Uhrazované pohledávky (§ 269), které nebyly uspokojeny podle § 270 a 271, se uspokojují podle rozvrhového usnesení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/272/2"><p>(2) Soud rozhodne o uspokojení pohledávek rozvrhovým usnesením vždy, podal-li mu likvidační správce řádnou zprávu o zpeněžování majetku likvidační podstaty nebo jeho části a byly-li zjištěny pohledávky nebo jejich části, které by měly být podle skupin uspokojeny podle rozvrhového usnesení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/273"><header><h1>§ 273</h1><h1>Skupiny</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/273/1"><p>(1) Na základě rozvrhového usnesení se uspokojují postupně pohledávky podle těchto skupin:</p>
<section class="pismeno" resource="section/273/1/a"><p>a) pohledávky ze smluv, které byly uzavřeny s likvidačním správcem nebo notářem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/273/1/b"><p>b) pohledávky vzniklé státu na nákladech vynaložených na zpeněžování majetku likvidační podstaty a jeho správu, popřípadě též na úschovu majetku patřícího do likvidační podstaty u vhodného schovatele,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/273/1/c"><p>c) pohledávka odměny a náhrady nákladů likvidačního správce a, byla-li likvidačnímu správci poskytnuta záloha, státu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/273/1/d"><p>d) pohledávka odměny a náhrady nákladů notáře za úkony, které v řízení o pozůstalosti provedl jako soudní komisař,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/273/1/e"><p>e) pohledávka nákladů zůstavitelova pohřbu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/273/1/f"><p>f) pohledávky odměny a náhrady nákladů těch, kdo vykonávali správu pozůstalosti za řízení v době do nařízení likvidace pozůstalosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/273/1/g"><p>g) pohledávky výživného,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/273/1/h"><p>h) ostatní pohledávky.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/273/2"><p>(2) Od pohledávek uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) se odečtou náklady vynaložené na likvidačním správcem nebo notářem provedené zpeněžení majetku, který sloužil k zajištění pohledávek, a poměrná část nákladů vynaložených na správu majetku patřícího do likvidační podstaty, která byla započítána věřitelům zajištěných pohledávek (§ 270 odst. 1).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/273/3"><p>(3) O úhradě pohledávek uvedených v odstavci 1 písm. c) a d) soud rozhodne v rozvrhovém usnesení, kterým se řízení při likvidaci pozůstalosti v prvním stupni končí, nebo v usnesení o vydání likvidačního přebytku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/273/4"><p>(4) Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se poměrně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/274"><header><h1>§ 274</h1><h1>Obsah rozvrhového usnesení</h1></header><p>V rozvrhovém usnesení soud zejména rozhodne,</p>
<section class="pismeno" resource="section/274/a"><p>a) jak vysoké plnění připadá z výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty na každou uhrazovanou pohledávku, která se podle něho uspokojuje,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/274/b"><p>b) která pohledávka a v jaké výši zůstává neuspokojená,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/274/c"><p>c) v jaké lhůtě bude plnění věřitelům vyplaceno.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/275"><header><h1>§ 275</h1><h1>Vydání likvidačního přebytku</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/275/1"><p>(1) Byly-li z výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty uspokojeny všechny pohledávky, soud usnesením rozhodne o vydání majetkového přebytku těm, kterým svědčilo dědické právo po zůstaviteli v době nařízení likvidace dědictví, podle jejich dědických podílů, popřípadě státu, měla-li mu v té době pozůstalost připadnout proto, že nedědil žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a že se na stát hledělo, jako by byl zákonný dědic.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/275/2"><p>(2) Na ty, kterým byl vydán likvidační přebytek, nepřecházejí pasiva pozůstalosti a ani nejsou povinni jinak hradit pasiva pozůstalosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/276"><header><h1>§ 276</h1><h1>Skončení řízení při likvidaci</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/276/1"><p>(1) Rozvrhovým usnesením, kterým soud rozhodne o rozdělení celého nebo zbývajícího výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty, nebo usnesením, kterým bylo rozhodnuto o vydání likvidačního přebytku, se řízení při likvidaci majetku v prvním stupni končí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/276/2"><p>(2) Právní mocí rozvrhového usnesení, kterým bylo rozhodnuto o rozdělení celého nebo zbývajícího výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty nebo kterým bylo rozhodnuto o vydání likvidačního přebytku, je řízení o pozůstalosti skončeno.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/277"><header><h1>§ 277</h1><h1>Zánik neuspokojených pohledávek</h1></header><p>Pohledávky, jimž odpovídá pasivum pozůstalosti, zanikají dnem skončení řízení o pozůstalosti (§ 276 odst. 2) v takovém rozsahu, v jakém nebyly uspokojeny z výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty; to platí i tehdy, jestliže věřitel svoji pohledávku nepřihlásil.</p></section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-6"><header><h1>Oddíl 6</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/278"><header><h1>§ 278</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/278/1"><p>(1) Objeví-li se po právní moci rozvrhového usnesení, jímž bylo řízení o pozůstalosti skončeno, další majetek, který patří do likvidační podstaty, a nebyly-li při likvidaci pozůstalosti plně uspokojeny všechny uhrazované pohledávky, soud usnesením nařídí, aby o něm bylo pokračováno v likvidaci pozůstalosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/278/2"><p>(2) Není-li dále stanoveno jinak, při pokračování v likvidaci pozůstalosti se postupuje přiměřeně podle dílu 1 a oddílů 1 až 5 tohoto dílu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/278/3"><p>(3) Z výtěžku zpeněžení majetku, o němž se pokračuje v likvidaci řízení, mohou být uspokojeni jen věřitelé pohledávek, které se uhrazují z výtěžku zpeněžení majetku patřícího do likvidační podstaty podle výsledků původního řízení, skončeného podle § 276; k zániku těchto pohledávek (§ 277) se přitom nepřihlíží.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/279"><header><h1>§ 279</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/279/1"><p>(1) Objeví-li se po právní moci usnesení, jímž bylo řízení o pozůstalosti skončeno, další majetek, který patří do likvidační podstaty, a byly-li při likvidaci pozůstalosti plně uspokojeny všechny uhrazované pohledávky, soud usnesením rozhodne, že tento majetek nabývají dnem právní moci do vlastnictví ti, kterým svědčilo dědické právo po zůstaviteli v době nařízení likvidace pozůstalosti, podle svých dědických podílů, popřípadě stát, měla-li mu v té době pozůstalost připadnout proto, že nedědil žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a že se na stát hledí, jako by byl zákonný dědic.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/279/2"><p>(2) Na ty, kteří nabyli vlastnictví k majetku patřícímu do likvidační podstaty podle odstavce 1, nepřecházejí pasiva pozůstalosti a ani nejsou povinni jinak hradit pasiva pozůstalosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/279/3"><p>(3) Byl-li majetek patřící do likvidační podstaty nabytý do vlastnictví podle odstavce 1 předmětem odkazu zřízeného zůstavitelem, má odkazovník stejné právo na odkaz vůči jeho vlastníku, jaké mu poskytuje občanský zákoník při vyčerpání pozůstalosti proti dědici vyhradivšímu si soupis; k zániku práva na odkaz [§ 200 písm. b)] se v tomto případě nepřihlíží.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-4/oddil-7"><header><h1>Oddíl 7</h1><h1>Zastavení likvidace pozůstalosti</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/280"><header><h1>§ 280</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/280/1"><p>(1) Ukáže-li se po nařízení likvidace pozůstalosti, že zůstavitel žije, soud usnesením likvidaci pozůstalosti zastaví. Právní účinky úkonů, které byly dosud při likvidaci pozůstalosti učiněny, zůstávají nedotčeny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/280/2"><p>(2) Právní mocí usnesení o zastavení likvidace pozůstalosti je řízení o pozůstalosti skončeno.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-5"><header><h1>Díl 5</h1><h1>Úschovy v řízení o pozůstalosti</h1></header>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-5/oddil-1"><header><h1>Oddíl 1</h1><h1>Přijetí do úschovy</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/281"><header><h1>§ 281</h1><h1>Důvody přijetí do úschovy</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/281/1"><p>(1) Není-li dále stanoveno jinak, soud za řízení o pozůstalosti přijímá do úschovy peníze, cenné papíry a jiné hmotné movité věci,</p>
<section class="pismeno" resource="section/281/1/a"><p>a) bylo-li to nařízeno při závěře pozůstalosti (§ 149 a 151) nebo při zajištění majetku patřícího do likvidační podstaty (§ 202 odst. 2),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/281/1/b"><p>b) bylo-li to nařízeno při odloučení pozůstalosti (§ 152 odst. 2),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/281/1/c"><p>c) bylo-li dlužníkům zůstavitele uloženo plnit tímto způsobem jejich dluhy (§ 151, § 202 odst. 2).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/281/2"><p>(2) Do úschovy nelze přijmout hmotné movité věci, které</p>
<section class="pismeno" resource="section/281/2/a"><p>a) nelze uchovávat bez nebezpečí škody nebo nepoměrných nákladů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/281/2/b"><p>b) pro jejich velikost nebo povahu nelze uložit v kovové skříni soudu nebo soudního komisaře nebo u banky a nepodařilo se pro ně obstarat vhodného schovatele.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/282"><header><h1>§ 282</h1><h1>Potvrzení</h1></header><p>O přijetí peněz, cenných papírů a jiných hmotných movitých věcí vystaví soud nebo soudní komisař písemné potvrzení tomu, kdo je složil (dále jen „složitel“).</p></section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-5/oddil-2"><header><h1>Oddíl 2</h1><h1>Postup při přijímání do úschovy</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/283"><header><h1>§ 283</h1><h1>Přijímání peněz</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/283/1"><p>(1) Peníze přijme soud nebo soudní komisař do úschovy tak, že je složitel vloží nebo převede na k tomu určený účet soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/283/2"><p>(2) Peníze do částky 20 000 Kč mohou soud nebo soudní komisař přijmout v hotovosti; uloží je do kovové skříně soudu nebo soudního komisaře a nejpozději následující pracovní den je vloží na k tomu určený účet soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/284"><header><h1>§ 284</h1><h1>Přijímání jiných hmotných movitých věcí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/284/1"><p>(1) Jiné hmotné movité věci než peníze přijme soudní komisař a uloží je do své kovové skříně. Nedovoluje-li to velikost kovové skříně soudního komisaře nebo nebyl-li v době úschovy žádný notář pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti, přijme je do úschovy soud a uloží je do kovové skříně soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/284/2"><p>(2) V kovové skříni soudního komisaře nebo soudu mohou být až do skončení úschovy uloženy jen vkladní knížky nebo vkladní listy se zůstatky, které v jedné pozůstalostní věci nepřesahují v součtu 20 000 Kč, cenné papíry, které v jedné pozůstalostní věci znějí na částku nepřesahující v součtu 20 000 Kč, a drobné hmotné movité věci nepatrné ceny. Ostatní přijaté hmotné movité věci se předají nejpozději následující pracovní den do úschovy u banky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/285"><header><h1>§ 285</h1><h1>Přijímání jiných hmotných věcí s potřebou vhodného schovatele</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/285/1"><p>(1) Jiné hmotné movité věci než peníze, které pro jejich velikost nebo povahu nelze umístit do kovové skříně soudního komisaře nebo soudu, přijme do úschovy soudní komisař nebo, nebyl-li v době úschovy žádný notář pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti, soud jen a teprve poté, co bude pro úschovu obstarán vhodný schovatel.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/285/2"><p>(2) Náklady spojené s úschovou hradí schovateli stát. Soud o tom rozhodne usnesením na návrh schovatele.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/285/3"><p>(3) Stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo, aby mu nahradili náklady spojené s úschovou podle odstavce 1, popřípadě právo na jejich náhradu z výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-iii/dil-5/oddil-3"><header><h1>Oddíl 3</h1><h1>Vydání úschovy</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/286"><header><h1>§ 286</h1></header><p>Vydání úschovy při zrušení závěry nebo zajištění majetku</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/287"><header><h1>§ 287</h1><h1>Vydání úschovy při skončení řízení o pozůstalosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/287/1"><p>(1) Soudní komisař nebo, nebyl-li v době vydání úschovy žádný notář pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti, soud vydají po skončení řízení o pozůstalosti úschovu tomu, komu podle pravomocných rozhodnutí soudu patří.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/287/2"><p>(2) Není-li známa nebo je-li neznámého pobytu osoba, které mají být věci vydány podle odstavce 1, uloží se tyto věci vždy u soudu a postupuje se ohledně nich podle ustanovení o řízení o úschovách; totéž platí, bylo-li převzetí věci odmítnuto.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/288"><header><h1>§ 288</h1><h1>Vydání úschovy při likvidaci pozůstalosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/288/1"><p>(1) Byla-li pravomocně nařízena likvidace pozůstalosti a není-li stanoveno jinak, vydají se uschované peníze do likvidační podstaty a ostatní hmotné movité věci, které patří do likvidační podstaty, likvidačnímu správci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/288/2"><p>(2) V případě, že uschované peníze, cenné papíry a jiné hmotné movité věci byly po nařízení likvidace pozůstalosti pravomocným rozhodnutím soudu vyloučeny z likvidační podstaty nebo vyňaty ze seznamu majetku likvidační podstaty (§ 223), budou vydány tomu, na jehož návrh byly z likvidační podstaty vyloučeny, jinak budou vydány složiteli.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/288/3"><p>(3) Vydání podle odstavců 1 a 2 provede soudní komisař nebo, nebyl-li v době vydání úschovy žádný notář pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti, soud.</p></section>
</section>
</section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-druha/hlava-iv"><header><h1>HLAVA IV</h1><h1>JINÁ ŘÍZENÍ</h1></header>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-iv/dil-1"><header><h1>Díl 1</h1><h1>Řízení o úschovách</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/289"><header><h1>§ 289</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/289/1"><p>(1) Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je místo plnění; jsou-li místa plnění v obvodu několika soudů, je pro řízení o úschovách příslušný soud, který nejdříve zahájí řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/289/2"><p>(2) Pro řízení o povinné úschově je příslušný soud, který rozhodl o povinnosti poskytnout dorovnání protiplnění nebo náhradu škody.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/290"><header><h1>§ 290</h1><h1>Předmět úschovy</h1></header><p>U soudu lze složit do úschovy peníze, cenné papíry a jiné movité věci hodící se k úschově za účelem splnění závazku.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/291"><header><h1>§ 291</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/291/1"><p>(1) Řízení lze zahájit jen na návrh.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/291/2"><p>(2) Návrh na přijetí do úschovy musí obsahovat prohlášení složitele, který peníze, cenné papíry nebo jiné věci do úschovy skládá, že závazek, jehož předmětem jsou hodnoty skládané do úschovy, nelze splnit, protože věřitel je nepřítomen nebo je v prodlení, nebo že složitel má odůvodněné pochybnosti, kdo je věřitelem, nebo že složitel věřitele nezná; to neplatí, jde-li o povinnou úschovu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/292"><header><h1>§ 292</h1><h1>Účastníci</h1></header><p>Účastníkem je složitel. Po právní moci rozhodnutí o přijetí do úschovy je účastníkem také ten, pro koho jsou peníze, cenné papíry nebo jiné věci určeny (dále jen „příjemce“), a ten, kdo uplatňuje právo na předmět úschovy.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/293"><header><h1>§ 293</h1><h1>Jednání</h1></header><p>Jednání není třeba nařizovat.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/294"><header><h1>§ 294</h1><h1>Dokazování</h1></header><p>V řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/295"><header><h1>§ 295</h1><h1>Doručování rozhodnutí</h1></header><p>Rozhodnutí soud doručí účastníkům do vlastních rukou.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/296"><header><h1>§ 296</h1><h1>Náklady úschovy</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/296/1"><p>(1) Vyžádá-li si úschova náklady, uloží soud složiteli, aby složil přiměřenou zálohu na náklady. Nebude-li záloha ve stanovené lhůtě zaplacena, soud návrh na přijetí úschovy zamítne; soud rovněž návrh na přijetí úschovy zamítne, nehodí-li se věc k úschově vůbec nebo není-li nalezen vhodný způsob úschovy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/296/2"><p>(2) Vyžádá-li si povinná úschova náklady, rozhodne soud o uspokojení nákladů úschovy ze složených prostředků před vydáním z povinné úschovy. Částka vydávaná z povinné úschovy jednotlivým příjemcům se poměrně sníží.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/297"><header><h1>§ 297</h1><h1>Náhrada výdajů</h1></header><p>Před vydáním předmětu plnění z povinné úschovy za účelem splnění dluhu rozhodne soud o náhradě účelně vynaložených výdajů z prostředků uložených v povinné úschově, pokud zákon o obchodních korporacích nebo zákon o přeměnách obchodních společností a družstev stanoví, že účelně vynaložené výdaje se hradí z prostředků uložených v povinné úschově.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/298"><header><h1>§ 298</h1><h1>Vydání úschovy</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/298/1"><p>(1) Předmět úschovy vydá soud příjemci na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než příjemce uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy příjemci, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je však třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/298/2"><p>(2) Předmět povinné úschovy vydá soud příjemci, který k žádosti doloží kopii soudního rozhodnutí, kterým bylo přiznáno právo na jinou výši protiplnění nebo náhradu škody, dále skutečnost, že je oprávněnou osobou, a rozsah práva na plnění z povinné úschovy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/298/3"><p>(3) Složiteli vydá soud předmět úschovy na jeho žádost,</p>
<section class="pismeno" resource="section/298/3/a"><p>a) jestliže příjemce projeví s tímto postupem souhlas,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/298/3/b"><p>b) prohlásí-li příjemce soudu, že předmět úschovy nepřijímá, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/298/3/c"><p>c) nevyjádří-li se příjemce ve lhůtě stanovené soudem, ačkoliv byl na takové následky upozorněn.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/298/4"><p>(4) Jiné osobě, než která je uvedena v odstavcích 1 až 3, žádající o vydání předmětu úschovy, jej vydá soud jen se souhlasem složitele a příjemce.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/299"><header><h1>§ 299</h1><h1>Nahrazení souhlasu s vydáním úschovy</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/299/1"><p>(1) Byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/299/2"><p>(2) Pro řízení o nahrazení souhlasu podle odstavce 1 je příslušný soud, u něhož probíhá řízení o úschově.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/300"><header><h1>§ 300</h1><h1>Zvláštní případy úschovy</h1></header><p>Přijímá-li soud do úschovy věci v případech stanovených jinými právními předpisy, řídí se ustanoveními příslušného právního předpisu, a není-li jich, ustanoveními § 289 až 302, a to přiměřeně podle povahy úschovy a jejího účelu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/301"><header><h1>§ 301</h1><h1>Nevydané úschovy</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/301/1"><p>(1) Uplynula-li lhůta 3 let od právní moci rozhodnutí o přijetí do úschovy, popřípadě ode dne, kdy předmět úschovy měl být podle návrhu složiteli vydán, rozhodne soud, že předmět úschovy připadne státu, jestliže se o něj nikdo nepřihlásí do 1 roku ode dne vyhlášení tohoto rozhodnutí. Toto rozhodnutí soud vyvěsí na úřední desce soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/301/2"><p>(2) Dojde-li po vydání rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 1 žádost o vydání předmětu úschovy, postupuje soud podle § 298.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/301/3"><p>(3) Uplynutím lhůty uvedené v rozhodnutí podle odstavce 1, nebyla-li v této lhůtě žádost o vydání předmětu úschovy podána, připadne předmět úschovy státu. Uplynutím této lhůty nabude stát předmět úschovy i tehdy, nebylo-li podané žádosti pravomocným rozhodnutím vyhověno.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/302"><header><h1>§ 302</h1><h1>Účinky připadnutí úschovy státu</h1></header><p>Připadne-li předmět úschovy státu, zaniknou práva účastníků i jiných osob k předmětu úschovy.</p></section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-iv/dil-2"><header><h1>Díl 2</h1><h1>Řízení o umoření listin</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/303"><header><h1>§ 303</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/303/1"><p>(1) Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu má obecný soud navrhovatel; nemá-li navrhovatel v České republice obecný soud, je příslušný ten soud, v jehož obvodu je platební místo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/303/2"><p>(2) Jde-li o řízení o umoření cenného papíru, vystaveného tuzemskou bankou, je příslušný soud, v jehož obvodu má tato banka své sídlo.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/304"><header><h1>§ 304</h1><h1>Předmět řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/304/1"><p>(1) Umořit lze ztracenou nebo zničenou listinu, kterou je třeba předložit k uplatnění práva.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/304/2"><p>(2) V řízení před soudem nelze umořit takové listiny, které je podle zákona oprávněna umořit právnická osoba, jež je vystavila.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/304/3"><p>(3) Umoření nepodléhají peníze, loterní losy, sázenky, lístky a známky denního oběhu (například vstupenky a jízdenky), kupóny a talóny cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, listiny, s nimiž je spojeno právo uhrazovat určité právnické osobě v tuzemsku cenu zboží a služeb, jakož i listiny, na jejichž podkladě lze uplatnit jen nárok na vedlejší plnění.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/305"><header><h1>§ 305</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/305/1"><p>(1) Řízení lze zahájit jen na návrh. Návrh na umoření listiny může podat každý, kdo má na jejím umoření právní zájem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/305/2"><p>(2) V návrhu na umoření listiny je třeba uvést skutečnosti, z nichž vyplývá, že z listiny nebo na jejím základě lze uplatnit nějaké právo. K návrhu je třeba předložit opis listiny nebo označit listinu, jejího výstavce, popřípadě i jiné osoby podle listiny zavázané, jakož i takové údaje, které listinu odlišují od jiných listin téhož druhu. Je-li v listině uvedena určitá částka, je třeba uvést i tento údaj.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/306"><header><h1>§ 306</h1><h1>Účastníci</h1></header><p>Účastníky jsou navrhovatel, ten, kdo je podle listiny povinen plnit, ten, kdo má listinu v držbě, a ten, kdo podal námitky podle § 307 odst. 1.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/307"><header><h1>§ 307</h1><h1>Výzva k předložení listiny</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/307/1"><p>(1) Soud vydá usnesení obsahující výzvu, aby se ten, kdo má listinu, přihlásil do 1 roku od vydání usnesení u soudu, který usnesení vydal, a podle možností předložil listinu nebo aby podal proti návrhu námitky. Toto usnesení se vyvěsí na úřední desce soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/307/2"><p>(2) Je-li umořována směnka nebo šek, stanoví soud v usnesení podle odstavce 1 lhůtu 2 měsíců a současně zakáže, aby podle umořovaných listin bylo placeno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/307/3"><p>(3) Lhůta podle odstavce 2 se počítá, není-li umořovaná listina ještě splatná, od prvního dne její splatnosti. Jestliže je umořovaná listina již splatná, počítá se tato lhůta ode dne vyvěšení usnesení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/307/4"><p>(4) Jde-li o listinu na doručitele, s výjimkou pojistek na doručitele, skončí lhůta podle odstavce 1 nebo 2 až za 1 rok po splatnosti pohledávky z listiny.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/308"><header><h1>§ 308</h1><h1>Účinky zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/308/1"><p>(1) Od zahájení řízení až do jeho pravomocného skončení neběží proti navrhovateli promlčecí lhůta, lhůta pro zánik práva ani lhůta určená k výplatě peněžité částky podle umořované listiny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/308/2"><p>(2) Ten, komu bylo usnesení doručeno nebo kdo se o něm mohl při náležité péči dozvědět, nesmí pod následky neplatnosti nakládat právy z umořované listiny, konat výplaty nebo jiná plnění podle ní, převést ji nebo provést na ní změny. Ten, kdo je podle listiny zavázán, je povinen zadržet předloženou listinu a oznámit soudu, kdo ji předložil.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/309"><header><h1>§ 309</h1><h1>Zaplacení směnky či šeku</h1></header><p>Bylo-li zahájeno umořovací řízení o směnce či šeku, je navrhovatel, který se vykáže usnesením, oprávněn žádat zaplacení směnky či šeku, dá-li přiměřenou jistotu, dokud směnka či šek nejsou prohlášeny za umořené. Nedá-li tuto jistotu, je oprávněn podat návrh, aby dlužná částka byla složena do úschovy soudu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/310"><header><h1>§ 310</h1><h1>Přezkoumání přihlášky</h1></header><p>Soud přezkoumá přihlášku toho, kdo má listinu, a zjistí jeho námitky. Zjistí-li, že listina není ztracena nebo zničena, návrh zamítne.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/311"><header><h1>§ 311</h1><h1>Jednání</h1></header><p>Jednání není třeba nařizovat.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/312"><header><h1>§ 312</h1><h1>Dokazování</h1></header><p>V řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/313"><header><h1>§ 313</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/313/1"><p>(1) Zjistí-li soud, že listina, jejíž umoření bylo navrženo, nebyla vystavena nebo že není ztracena ani zničena, návrh zamítne.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/313/2"><p>(2) Uplynula-li lhůta podle § 307 odst. 1 nebo 2 a nedojde-li k zamítnutí návrhu, prohlásí soud k dalšímu návrhu listinu za umořenou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/313/3"><p>(3) Není-li další návrh podle odstavce 2 podán do 1 měsíce od uplynutí lhůty uvedené v § 307 odst. 1 nebo 2, soud řízení zastaví. Na tento následek je nutno navrhovatele upozornit v usnesení podle § 307 odst. 1 nebo 2.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/314"><header><h1>§ 314</h1><h1>Doručování</h1></header><p>Rozhodnutí o návrhu na umoření listiny soud doručí účastníkům do vlastních rukou.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/315"><header><h1>§ 315</h1><h1>Účinky rozhodnutí o umoření listiny</h1></header><p>Rozhodnutí o umoření listiny nahrazuje umořenou listinu, dokud ten, kdo je podle listiny zavázán, nevydá za ni oprávněnému náhradní listinu.</p></section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-iv/dil-3"><header><h1>Díl 3</h1><h1>Řízení ve věcech kapitálového trhu</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/316"><header><h1>§ 316</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header><p>Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud navrhovatele.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/317"><header><h1>§ 317</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header><p>Řízení ve věcech kapitálového trhu podle jiného právního předpisu lze zahájit jen na návrh České národní banky.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/318"><header><h1>§ 318</h1><h1>Účastníci</h1></header><p>Účastníky jsou Česká národní banka jako navrhovatel a ti, koho Česká národní banka v návrhu označí.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/319"><header><h1>§ 319</h1><h1>Průběh řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/319/1"><p>(1) Při rozhodování o věci soud vychází zejména z listin a dalších důkazů, které předloží navrhovatel. Účastníci nemusí být vyslechnuti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/319/2"><p>(2) O návrhu musí být soudem prvního stupně rozhodnuto nejpozději do 10 dnů od zahájení řízení. Vyzval-li soud navrhovatele, aby odstranil vady podání, běží tato lhůta znovu ode dne, kdy došlo k odstranění vad nebo kdy marně uplynula k tomu stanovená lhůta; totéž platí, uložil-li soud navrhovateli, aby mu předložil pro rozhodnutí významné listiny nebo jiné důkazy.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/320"><header><h1>§ 320</h1><h1>Jednání</h1></header><p>Jednání není třeba nařizovat.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/321"><header><h1>§ 321</h1><h1>Dokazování</h1></header><p>V řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/322"><header><h1>§ 322</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header><p>Rozhodnutí, kterým bylo návrhu vyhověno, zanikne dnem, kdy bylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto ve věci podle jiného právního předpisu. I před uplynutím této doby soud rozhodnutí zruší, jestliže pominou důvody, pro které bylo návrhu vyhověno.</p></section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-iv/dil-4"><header><h1>Díl 4</h1><h1>Řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/323"><header><h1>§ 323</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header><p>Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu má sídlo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/324"><header><h1>§ 324</h1><h1>Předmět řízení</h1></header><p>Řízení se koná, je-li důvodné podezření, že se při šetření narušení hospodářské soutěže podle jiného právního předpisu nacházejí obchodní knihy nebo jiné záznamy v jiných než obchodních prostorách, včetně bytů fyzických osob, které jsou členy statutárních orgánů nebo zaměstnanci soutěžitele (dále jen „jiné než obchodní prostory“), a má-li být takové šetření v těchto prostorách provedeno.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/325"><header><h1>§ 325</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/325/1"><p>(1) Řízení lze zahájit jen na návrh Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo Evropské komise. Návrhem se lze u soudu domáhat, aby soud vyslovil se šetřením podle § 324 souhlas.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/325/2"><p>(2) Návrh musí kromě obecných náležitostí obsahovat označení jiných než obchodních prostor, v nichž má být šetření provedeno, a musí v něm být uveden předmět a účel šetření, doba, ve které má být šetření provedeno, a skutečnosti, které dokládají důvodné podezření podle § 324.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/326"><header><h1>§ 326</h1><h1>Účastníci</h1></header><p>Účastníkem je navrhovatel a osoba, která užívá jiné než obchodní prostory, v nichž má být šetření provedeno (dále jen „uživatel“). Je-li navrhovatelem Evropská komise, je účastníkem i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/327"><header><h1>§ 327</h1><h1>Odmítnutí návrhu</h1></header><p>Návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení o opravení nebo doplnění podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité, se nepoužije. Soud návrh odmítne rovněž tehdy, byl-li podán někým, kdo k návrhu není oprávněn.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/328"><header><h1>§ 328</h1><h1>Jednání</h1></header><p>Jednání není třeba nařizovat.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/329"><header><h1>§ 329</h1><h1>Dokazování</h1></header><p>V řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/330"><header><h1>§ 330</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/330/1"><p>(1) V rozhodnutí musí být označeny jiné než obchodní prostory, v nichž má být šetření provedeno, uveden předmět a účel šetření a doba, ve které má být šetření provedeno. Případným slyšením uživatele před rozhodnutím soudu nesmí být zmařen účel šetření.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/330/2"><p>(2) Proti rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/331"><header><h1>§ 331</h1><h1>Doručování</h1></header><p>Rozhodnutí se doručuje uživateli při zahájení šetření. Není-li uživatel přítomen, je třeba k šetření přibrat osobu, která není na věci zúčastněna; uživateli se v tomto případě doručí rozhodnutí spolu s vyrozuměním, že šetření bylo provedeno, a s protokolem pořízeným při takovém šetření.</p></section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-iv/dil-5"><header><h1>Díl 5</h1><h1>Řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/332"><header><h1>§ 332</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header><p>Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu má sídlo advokát, o jehož listiny jde.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/333"><header><h1>§ 333</h1><h1>Předmět řízení</h1></header><p>V řízení soud rozhoduje o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin, které mohou obsahovat skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta podle jiného právního předpisu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/334"><header><h1>§ 334</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/334/1"><p>(1) Návrh na zahájení řízení ve věcech nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin, které mohou obsahovat skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta podle jiného právního předpisu, může podat jen ten, o němž to stanoví jiný právní předpis.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/334/2"><p>(2) Návrh musí kromě obecných náležitostí obsahovat označení listin, ohledně kterých se navrhovatel domáhá nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s jejich obsahem, a vylíčení skutečností svědčících o tom, proč nesouhlas zástupce České advokátní komory k seznámení navrhovatele s obsahem těchto listin má být nahrazen. K návrhu je třeba připojit protokol nebo jiný zápis, v němž je zachycen nesouhlas zástupce České advokátní komory s tím, aby se navrhovatel s obsahem listin seznámil.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/334/3"><p>(3) Listinou se v tomto řízení rozumí jak písemnost, popřípadě její část, tak i jiný nosič informací.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/334/4"><p>(4) Návrh je třeba podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy zástupce České advokátní komory odmítl udělit souhlas k seznámení se s obsahem listin, ohledně kterých se navrhovatel podle odstavce 2 domáhá nahrazení souhlasu. Zmeškání lhůty k podání návrhu nelze prominout.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/335"><header><h1>§ 335</h1><h1>Účastníci</h1></header><p>Účastníky jsou navrhovatel, Česká advokátní komora a dotčený advokát, o jehož listiny jde.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/336"><header><h1>§ 336</h1><h1>Odmítnutí návrhu</h1></header><p>Návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení o opravení nebo doplnění podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité, se nepoužije. Soud návrh odmítne rovněž tehdy, byl-li podán opožděně nebo byl-li podán někým, kdo k návrhu není oprávněn.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/337"><header><h1>§ 337</h1><h1>Průběh řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/337/1"><p>(1) Nepostupoval-li podle § 336, soud bez zbytečného odkladu nařídí k projednání věci samé jednání a České advokátní komoře uloží, aby mu při jednání předložila listiny, ohledně kterých se navrhovatel domáhá nahrazení souhlasu České advokátní komory k seznámení se s jejich obsahem. Jednání je neveřejné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337/2"><p>(2) Při jednání nařízeném podle odstavce 1 soud vedle jiných úkonů též prověří, zda nebylo porušeno zabezpečení listin předložených Českou advokátní komorou, a v nepřítomnosti jiných osob se seznámí s jejich obsahem; současně učiní opatření, aby se navrhovatel a ani nikdo jiný o obsahu listin při jednání nemohl dozvědět.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337/3"><p>(3) Dojde-li k odročení jednání, soud listiny zabezpečí tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je zničit nebo poškodit.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/338"><header><h1>§ 338</h1><h1>Dokazování</h1></header><p>V řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/339"><header><h1>§ 339</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/339/1"><p>(1) Soud návrhu vyhoví, dojde-li k závěru, že listina neobsahuje skutečnosti, o nichž je dotčený advokát povinen zachovávat mlčenlivost podle jiného právního předpisu; v opačném případě návrh zamítne.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/339/2"><p>(2) Proti rozhodnutí nejsou přípustné opravné prostředky. Rozhodnutí podle odstavce 1 je třeba vyhlásit ihned po skončení jednání; ustanovení o odročení za účelem vyhlášení rozhodnutí se nepoužije.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/339/3"><p>(3) Rozhodnutí, kterým soud rozhodl o návrhu podle odstavce 1, je vykonatelné jeho vyhlášením.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/340"><header><h1>§ 340</h1><h1>Účinky rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/340/1"><p>(1) Vyhoví-li soud návrhu alespoň zčásti, předá bezprostředně po vyhlášení rozhodnutí listiny, ohledně nichž byl nahrazen souhlas zástupce České advokátní komory se seznámením se s jejich obsahem, navrhovateli a uloží mu, aby je České advokátní komoře vrátil ihned poté, jakmile se s jejich obsahem seznámí. Listiny, ohledně kterých byl návrh zamítnut, soud vrátí bezprostředně po vyhlášení rozhodnutí České advokátní komoře.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/340/2"><p>(2) V případě, že listiny není možné odevzdat navrhovateli, České advokátní komoře nebo jejich zástupcům osobně po vyhlášení rozhodnutí, doručí se nejpozději první pracovní den následující po dni, v němž bylo rozhodnutí vyhlášeno, navrhovateli nebo České advokátní komoře prostřednictvím soudního doručovatele nebo orgánů justiční stráže.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/341"><header><h1>§ 341</h1><h1>Obdobné použití pro nahrazení souhlasu zástupce Komory daňových poradců</h1></header><p>Ustanovení § 332 až 340 o řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin, které mohou obsahovat skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, se použijí obdobně i pro nahrazení souhlasu zástupce Komory daňových poradců k seznámení se s obsahem listin, které mohou obsahovat skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti daňového poradce.</p></section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-iv/dil-6"><header><h1>Díl 6</h1><h1>Řízení o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/342"><header><h1>§ 342</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header><p>Pro řízení je příslušný obecný soud toho, vůči němuž návrh směřuje.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/343"><header><h1>§ 343</h1><h1>Podmínky řízení</h1></header><p>Ukládá-li předběžné opatření vydané Evropským soudem pro lidská práva na základě Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod České republice povinnost něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco strpět, a splnění této povinnosti nemůže Česká republika zajistit bez součinnosti jiných osob, vydá soud rozhodnutí, kterým se zajistí splnění povinnosti vyplývající z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/344"><header><h1>§ 344</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header><p>Řízení lze zahájit jen na návrh České republiky.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/345"><header><h1>§ 345</h1><h1>Účastníci</h1></header><p>Účastníky jsou Česká republika a ten, vůči němuž návrh směřuje. Za Českou republiku jedná Ministerstvo spravedlnosti.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/346"><header><h1>§ 346</h1><h1>Průběh řízení</h1></header><p>O návrhu rozhodne soud neprodleně, nejpozději do uplynutí 7 dnů poté, co byl podán. Jednání zpravidla není třeba nařizovat.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/347"><header><h1>§ 347</h1><h1>Dokazování</h1></header><p>V řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/348"><header><h1>§ 348</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/348/1"><p>(1) Soud rozhodnutím účastníku uloží, aby poskytl součinnost nezbytnou k zajištění splnění povinnosti vyplývající z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/348/2"><p>(2) Povinnost součinnosti podle odstavce 1 trvá do doby, než zaniknou účinky předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva. O zániku účinků předběžného opatření vydaného Evropským soudem pro lidská práva vyrozumí Ministerstvo spravedlnosti povinnou osobu.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-iv/dil-7"><header><h1>Díl 7</h1><h1>Řízení ve věcech voleb do rady zaměstnanců, voleb zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a voleb členů zvláštního vyjednávacího výboru evropské družstevní společnosti</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/349"><header><h1>§ 349</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/349/1"><p>(1) Pro řízení je příslušný obecný soud zaměstnavatele.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/349/2"><p>(2) Pro řízení ve věcech voleb členů zvláštního vyjednávacího výboru evropské družstevní společnosti je příslušný obecný soud evropské družstevní společnosti, popřípadě soud, v jehož obvodu bude mít evropská družstevní společnost sídlo.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/350"><header><h1>§ 350</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header><p>Řízení lze zahájit jen na návrh.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/351"><header><h1>§ 351</h1><h1>Účastníci</h1></header><p>Účastníkem je člen rady zaměstnanců nebo člen rady státních zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu státní služby anebo člen zvláštního vyjednávacího výboru zaměstnanců evropské družstevní společnosti, jehož zvolení je návrhem napadeno, a příslušná volební komise. Účastníkem řízení o neplatnost volby člena zvláštního vyjednávacího výboru zaměstnanců evropské družstevní společnosti je navrhovatel a člen zvláštního vyjednávacího výboru, jehož zvolení je návrhem napadeno.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/352"><header><h1>§ 352</h1><h1>Dokazování</h1></header><p>V řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/353"><header><h1>§ 353</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/353/1"><p>(1) O návrhu na vyslovení neplatnosti volby do rady zaměstnanců a neplatnosti volby do rady státních zaměstnanců nebo neplatnosti volby zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a neplatnosti volby zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu státní služby nebo návrhu neplatnosti voleb členů zvláštního vyjednávacího výboru zaměstnanců evropské družstevní společnosti, kteří jsou voleni jako zástupci zaměstnanců z České republiky, rozhodne soud do 10 dnů ode dne doručení návrhu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/353/2"><p>(2) Jednání není třeba nařizovat.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/353/3"><p>(3) Proti rozhodnutí nejsou přípustné opravné prostředky.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-iv/dil-8"><header><h1>Díl 8</h1><h1>Řízení o soudním prodeji zástavy</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/354"><header><h1>§ 354</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header><p>Řízení lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/355"><header><h1>§ 355</h1><h1>Účastníci</h1></header><p>Účastníky jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/356"><header><h1>§ 356</h1><h1>Průběh řízení</h1></header><p>Ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/357"><header><h1>§ 357</h1><h1>Dokazování</h1></header><p>V řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/358"><header><h1>§ 358</h1><h1>Rozhodnutí a jeho účinky</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/358/1"><p>(1) Soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/358/2"><p>(2) Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/358/3"><p>(3) Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-iv/dil-9"><header><h1>Díl 9</h1><h1>Řízení o zákazu výkonu práv spojených s účastnickými cennými papíry</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/359"><header><h1>§ 359</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header><p>Pro řízení je příslušný obecný soud akciové společnosti, která vydala účastnické cenné papíry, které byly předmětem nuceného přechodu na akcionáře (dále jen „hlavní akcionář“) podle zákona o obchodních korporacích.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/360"><header><h1>§ 360</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/360/1"><p>(1) Řízení lze zahájit jen na návrh.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/360/2"><p>(2) K návrhu je třeba připojit rozhodnutí soudu, jímž bylo hlavnímu akcionáři uloženo splnit dorovnání vůči všem vlastníkům účastnických cenných papírů do povinné úschovy, listiny dokládající, že vlastnické právo navrhovatele k účastnickým cenným papírům vydaným akciovou společností přešlo na hlavního akcionáře, a listiny dokládající počet účastnických cenných papírů navrhovatele, k nimž na hlavního akcionáře přešlo vlastnické právo.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/361"><header><h1>§ 361</h1><h1>Účastníci</h1></header><p>Účastníky jsou navrhovatel, hlavní akcionář a akciová společnost.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/362"><header><h1>§ 362</h1><h1>Průběh řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/362/1"><p>(1) Při rozhodování o věci soud vychází zejména z listin a dalších důkazů, které předloží navrhovatel. Účastníci nemusí být vyslechnuti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/362/2"><p>(2) O návrhu soud rozhodne nejpozději do 7 dnů poté, co byl návrh podán. Vyzval-li soud navrhovatele, aby odstranil vady podání, běží tato lhůta znovu ode dne, kdy došlo k odstranění vad nebo kdy marně uplynula k tomu stanovená lhůta; totéž platí, uložil-li soud navrhovateli, aby mu předložil pro rozhodnutí významné listiny nebo jiné důkazy. Opakovaná výzva se nepřipouští.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/363"><header><h1>§ 363</h1><h1>Jednání</h1></header><p>Jednání není třeba nařizovat.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/364"><header><h1>§ 364</h1><h1>Dokazování</h1></header><p>V řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/365"><header><h1>§ 365</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header><p>V rozhodnutí soud zakáže hlavnímu akcionáři výkon všech práv spojených s jeho účastnickými cennými papíry vydanými akciovou společností, a to až do doby, kdy hlavní akcionář v plné výši splní dorovnání vůči všem dosavadním vlastníkům účastnických cenných papírů do povinné úschovy.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/366"><header><h1>§ 366</h1><h1>Obdobné použití pro další případy</h1></header><p>Ustanovení § 359 až 365 se použijí obdobně i pro postup po vydání soudního rozhodnutí, jímž podle zákona o obchodních korporacích nebo zákona o přeměnách obchodních společností a družstev byla společníkovi obchodní korporace uložena povinnost splnit dluh poskytnout dorovnání protiplnění nebo náhradu škody uložením do povinné úschovy, je-li toto soudní rozhodnutí co do základu přiznaného práva závazné i vůči osobám, které nebyly účastníky řízení, v němž bylo toto soudní rozhodnutí vydáno.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-druha/hlava-v"><header><h1>HLAVA V</h1><h1>ŘÍZENÍ VE VĚCECH RODINNĚPRÁVNÍCH</h1></header>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-1"><header><h1>Díl 1</h1><h1>Průběh řízení</h1></header>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-1/oddil-1"><header><h1>Oddíl 1</h1><h1>Řízení ve věcech manželských a partnerských</h1></header>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-1/oddil-1/pododdil-1"><header><h1>Pododdíl 1</h1><h1>Řízení o povolení uzavřít manželství</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/367"><header><h1>§ 367</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header><p>Řízení lze zahájit jen na návrh nezletilého, který dovršil 16 let věku a který hodlá uzavřít manželství.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/368"><header><h1>§ 368</h1><h1>Účastníci</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/368/1"><p>(1) Účastníky jsou ten, kdo hodlá uzavřít manželství, jeho zákonní zástupci a ten, s kým má být manželství uzavřeno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/368/2"><p>(2) Nezletilý, který dovršil 16 let věku, má v řízení plnou procesní způsobilost.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/369"><header><h1>§ 369</h1><h1>Dokazování</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/369/1"><p>(1) Před rozhodnutím ve věci samé soud vyslechne toho, kdo hodlá uzavřít manželství, a toho, s kým má být manželství uzavřeno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/369/2"><p>(2) Účastníka, který nemá svéprávnost v plném rozsahu, soud vyslechne bez přítomnosti jiných osob; přítomnost důvěrníka, který není jeho zákonným zástupcem nebo účastníkem a o jehož účast u výslechu vyslýchaný účastník požádá, může soud vyloučit jen tehdy, je-li jeho přítomností mařen účel výslechu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/370"><header><h1>§ 370</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header><p>Rozsudek, kterým se povoluje uzavřít manželství, musí ve výroku obsahovat přesné označení účastníka, který hodlá uzavřít manželství, a účastníka, se kterým má být manželství uzavřeno.</p></section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-1/oddil-1/pododdil-2"><header><h1>Pododdíl 2</h1><h1>Řízení ve statusových věcech manželských</h1></header>
<h2 class="nadpis">Obecná ustanovení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/371"><header><h1>§ 371</h1><h1>Druhy řízení</h1></header><p>Řízení ve statusových věcech manželských jsou řízení</p>
<section class="pismeno" resource="section/371/a"><p>a) o určení, zda tu manželství je či není (zdánlivé manželství),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/371/b"><p>b) o neplatnost manželství,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/371/c"><p>c) o rozvod manželství.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/372"><header><h1>§ 372</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header><p>Ve věci samé rozhoduje soud rozsudkem.</p></section>
<h2 class="nadpis">Řízení o určení, zda tu manželství je či není, a o neplatnost manželství</h2>
<section class="paragraf" resource="section/373"><header><h1>§ 373</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header><p>Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/374"><header><h1>§ 374</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/374/1"><p>(1) Řízení, ve kterém má být manželství prohlášeno za neplatné z důvodu, že byl projev vůle o vstupu do manželství učiněn pod nátlakem spočívajícím v užití násilí nebo vyhrožováním násilí nebo byl učiněn v důsledku omylu o totožnosti snoubence nebo o povaze sňatečného právního jednání, je možné zahájit jen na návrh manžela. Podá-li návrh někdo jiný, soud jej odmítne.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/374/2"><p>(2) V řízení podle odstavce 1 může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu, nebo jen, má-li jimi být prokázán důvod neplatnosti nebo neexistence manželství, pro nějž by řízení mohlo být zahájeno i bez návrhu. Totéž platí pro odvolací řízení. Ustanovení § 20 odst. 1, § 21 a 28 se nepoužijí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/375"><header><h1>§ 375</h1><h1>Účastníci</h1></header><p>Účastníky jsou manželé.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/376"><header><h1>§ 376</h1><h1>Ztráta způsobilosti být účastníkem</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/376/1"><p>(1) Ztratí-li účastník po zahájení řízení způsobilost být účastníkem, soud řízení zastaví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/376/2"><p>(2) Bylo-li zahájeno řízení podle § 374 odst. 1 a manžel, který nepodal návrh na zahájení řízení, zemře před tím, než je ve věci pravomocně rozhodnuto, pokračuje soud v řízení s opatrovníkem, kterého zemřelému manželu jmenuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/376/3"><p>(3) Bylo-li zahájeno řízení podle § 374 odst. 1 a navrhovatel zemře, pokračuje soud v řízení na návrh potomků zemřelého podaný ve lhůtě 1 roku po smrti zemřelého navrhovatele. Soud jmenuje zemřelému navrhovateli opatrovníka.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/377"><header><h1>§ 377</h1><h1>Neúčinnost doručení</h1></header><p>Návrh na vyslovení neúčinnosti doručení nelze podat poté, co již nabyl právní moci rozsudek, kterým bylo vysloveno, že zde manželství není, nebo že je neplatné. Ustanovení § 11 se nepoužije.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/378"><header><h1>§ 378</h1><h1>Postup po vyslovení neexistence manželství</h1></header><p>Neprodleně poté, co soud pravomocně vysloví, že manželství tu není, předá věc soudu příslušnému podle § 417, který rozhodne o otcovství ke společnému dítěti a o úpravě práv a povinností k tomuto společnému dítěti, které není plně svéprávné.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/379"><header><h1>§ 379</h1><h1>Zmeškání jednání</h1></header><p>Nedostaví-li se navrhovatel k jednání bez řádné a včasné omluvy, soud řízení zastaví, ledaže jsou dány důvody pro zahájení řízení bez návrhu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/380"><header><h1>§ 380</h1><h1>Lhůta pro odvolání</h1></header><p>Neobsahoval-li rozsudek poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahoval-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze odvolání podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení. Prominutí zmeškání této lhůty není přípustné.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/381"><header><h1>§ 381</h1><h1>Zpětvzetí odvolání</h1></header><p>Zastavil-li odvolací soud řízení o odvolání proti rozsudku, jímž bylo vysloveno, že manželství zde není, nebo je neplatné, proto, že odvolání bylo odvolatelem vzato zpět, nastane právní moc rozsudku dnem právní moci usnesení o zastavení odvolacího řízení.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/382"><header><h1>§ 382</h1><h1>Obnova řízení a zmatečnost</h1></header><p>Žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost nejsou přípustné.</p></section>
<h2 class="nadpis">Řízení o rozvod manželství</h2>
<section class="paragraf" resource="section/383"><header><h1>§ 383</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header><p>Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/384"><header><h1>§ 384</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/384/1"><p>(1) Řízení je možné zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Podá-li návrh někdo jiný, soud jej odmítne.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/384/2"><p>(2) Podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným. Připojení se k návrhu je možné odvolat do vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/385"><header><h1>§ 385</h1><h1>Účastníci</h1></header><p>Účastníky jsou manželé.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/386"><header><h1>§ 386</h1><h1>Ztráta způsobilosti být účastníkem</h1></header><p>Ztratí-li účastník po zahájení řízení způsobilost být účastníkem, soud řízení zastaví.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/387"><header><h1>§ 387</h1><h1>Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/387/1"><p>(1) Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení, se kterým projeví druhý z manželů z vážných důvodů nesouhlas, je neúčinné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/387/2"><p>(2) Vzal-li zpět návrh na zahájení řízení jen jeden z manželů, kteří podali návrh společný, postupuje soud v řízení dále obdobně, jako by manžel, který se k návrhu připojil, své připojení odvolal.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/388"><header><h1>§ 388</h1><h1>Neúčinnost doručení</h1></header><p>Návrh na vyslovení neúčinnosti doručení nelze podat poté, co již nabyl právní moci rozsudek, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí. Ustanovení § 11 se nepoužije.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/389"><header><h1>§ 389</h1><h1>Průběh řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/389/1"><p>(1) K projednání věci soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Od výslechu účastníků lze upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/389/2"><p>(2) Při jednání vede soud manžele k odstranění příčin rozvratu a usiluje o jejich smíření.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/390"><header><h1>§ 390</h1><h1>Dokazování</h1></header><p>V řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen je-li to třeba ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu, nebo je-li toho třeba ke zjištění zájmů nezletilých účastníků, pro něž nemůže být manželství rozvedeno, ačkoli je rozvráceno. Ustanovení § 20 odst. 1 a § 21 se nepoužijí.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/391"><header><h1>§ 391</h1><h1>Zmeškání jednání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/391/1"><p>(1) Nedostaví-li se navrhovatel nebo oba navrhovatelé k jednání bez řádné a včasné omluvy, soud řízení zastaví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/391/2"><p>(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, pokud druhý z manželů, který se k jednání dostavil, výslovně prohlásí, že na projednání věci trvá.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/392"><header><h1>§ 392</h1><h1>Klid řízení</h1></header><p>Navrhli-li oba účastníci klid řízení nebo nastal-li klid řízení z důvodu, že jej navrhl navrhovatel a druhý z manželů se k jednání bez předchozí omluvy nedostavil, může soud v řízení pokračovat na návrh podaný nejdříve po uplynutí lhůty 3 měsíců od přerušení řízení.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/393"><header><h1>§ 393</h1><h1>Poučení</h1></header><p>V rozsudku, kterým soud vysloví rozvod manželství, poučí manžela, který přijal příjmení druhého manžela, o právu přijmout zpět své dřívější příjmení.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/394"><header><h1>§ 394</h1><h1>Lhůta pro odvolání</h1></header><p>Neobsahoval-li rozsudek poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahoval-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze odvolání podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení. Prominutí zmeškání této lhůty není přípustné.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/395"><header><h1>§ 395</h1><h1>Odvolání</h1></header><p>Bylo-li společnému návrhu na rozvod manželství vyhověno, není odvolání přípustné.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/396"><header><h1>§ 396</h1><h1>Zpětvzetí odvolání</h1></header><p>Zastavil-li odvolací soud řízení o odvolání proti rozsudku, jímž bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, proto, že odvolání bylo odvolatelem vzato zpět, nastane právní moc rozsudku dnem právní moci usnesení o zastavení odvolacího řízení.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/397"><header><h1>§ 397</h1><h1>Odvolací řízení</h1></header><p>V odvolacím řízení mohou být uváděny nové skutečnosti a důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jen za podmínek, za kterých mohou být uváděny podle občanského soudního řádu nebo jen, týkají-li se zájmů nezletilých, pro které nemůže být manželství rozvedeno, ačkoli je rozvráceno. Ustanovení § 28 se nepoužije.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/398"><header><h1>§ 398</h1><h1>Obnova řízení a zmatečnost</h1></header><p>Žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost nejsou přípustné.</p></section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-1/oddil-1/pododdil-3"><header><h1>Pododdíl 3</h1><h1>Řízení ve statusových věcech partnerských</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/399"><header><h1>§ 399</h1><h1>Druhy řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/399/1"><p>(1) Řízení ve statusových věcech partnerských jsou řízení</p>
<section class="pismeno" resource="section/399/1/a"><p>a) o určení, zda tu partnerství je či není,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/399/1/b"><p>b) o neplatnost partnerství,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/399/1/c"><p>c) o zrušení partnerství.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/399/2"><p>(2) Pro řízení ve statusových věcech partnerských se přiměřeně použijí ustanovení o řízení ve statusových věcech manželských.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-1/oddil-2"><header><h1>Oddíl 2</h1><h1>Předběžné řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí</h1></header>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-1/oddil-2/pododdil-1"><header><h1>Pododdíl 1</h1><h1>Předběžné opatření</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/400"><header><h1>§ 400</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header><p>K rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření je příslušný obecný soud navrhovatele.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/401"><header><h1>§ 401</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header><p>Předběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí je možné vydat jen na návrh.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/402"><header><h1>§ 402</h1><h1>Náležitosti návrhu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/402/1"><p>(1) Návrh na nařízení předběžného opatření musí obsahovat též vylíčení skutečností, které osvědčují, že je společné bydlení navrhovatele a odpůrce v domě nebo bytě, ve kterém se nachází společná domácnost, pro navrhovatele nesnesitelné z důvodu tělesného nebo duševního násilí vůči navrhovateli nebo jinému, kdo ve společné domácnosti žije, anebo vylíčení skutečností, které osvědčují nežádoucí sledování nebo obtěžování navrhovatele.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/402/2"><p>(2) Neobsahuje-li návrh všechny náležitosti, a pro tyto vady není možné o návrhu rozhodnout, soud vyzve navrhovatele vhodným způsobem k doplnění návrhu a poučí ho o důsledcích nevyhovění této výzvě. Nedojde-li soudu doplnění návrhu ve lhůtě pro rozhodnutí nebo není-li možné navrhovatele vhodným způsobem ve lhůtě pro rozhodnutí vyzvat k doplnění návrhu, soud návrh odmítne. Ustanovení o opravení nebo doplnění podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité, se nepoužije.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/403"><header><h1>§ 403</h1><h1>Účastníci</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/403/1"><p>(1) Účastníky jsou navrhovatel a odpůrce, popřípadě osoba, vůči níž násilí směřuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/403/2"><p>(2) Je-li navrhovatelem nezletilý, podává jeho jménem návrh zákonný zástupce, orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo advokát na základě plné moci, pokud má nezletilý pro udělení plné moci přiměřenou rozumovou a volní vyspělost. Je-li navrhovatelem osoba, jejíž svéprávnost byla ve věcech, o něž v řízení jde, omezena, podává jejím jménem návrh opatrovník nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ustanovení jiného právního předpisu, podle nějž je třeba jmenovat opatrovníka, dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného či ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, anebo hrozí-li takový střet, se nepoužije.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/403/3"><p>(3) Nezletilý starší 16 let má pro řízení plnou procesní způsobilost.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/404"><header><h1>§ 404</h1><h1>Lhůta pro rozhodnutí</h1></header><p>O návrhu rozhodne soud do 48 hodin bez jednání.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/405"><header><h1>§ 405</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/405/1"><p>(1) Vyhoví-li soud návrhu, uloží odpůrci předběžným opatřením zejména, aby</p>
<section class="pismeno" resource="section/405/1/a"><p>a) opustil společné obydlí, jakož i jeho bezprostřední okolí, nezdržoval se ve společném obydlí nebo do něj nevstupoval,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/405/1/b"><p>b) nevstupoval do bezprostředního okolí společného obydlí nebo navrhovatele a nezdržoval se tam,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/405/1/c"><p>c) se zdržel setkávání s navrhovatelem, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/405/1/d"><p>d) se zdržel nežádoucího sledování a obtěžování navrhovatele jakýmkoliv způsobem.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/405/2"><p>(2) V rozhodnutí soud poučí odpůrce o právu odnést si ze společného obydlí věci uvedené v § 493. Navrhovatele soud poučí o dalších vhodných opatřeních směřujících k jeho ochraně, zejména o právu podat návrh na zahájení řízení ve věci samé. Soud navrhovatele poučí také o možnosti podat návrh na prodloužení doby trvání předběžného opatření podle § 410.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/405/3"><p>(3) Výjimky vyplývající z plnění povinností uložených předběžným opatřením odpůrci stanoví soud, a to s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/406"><header><h1>§ 406</h1><h1>Opatrovník pro podání návrhu</h1></header><p>Byl-li podán návrh na nařízení předběžného opatření podle § 403 odst. 2 a hrozí-li střet zájmů zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného či může-li dojít ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, jmenuje soud příslušný podle § 400 neprodleně po rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření navrhovateli opatrovníka. To neplatí, je-li navrhovatel zastoupen advokátem. Proti usnesení, kterým byl opatrovník jmenován, není odvolání přípustné.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/407"><header><h1>§ 407</h1><h1>Vykonatelnost</h1></header><p>Rozhodnutí podle § 405 je vykonatelné vydáním.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/408"><header><h1>§ 408</h1><h1>Trvání předběžného opatření</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/408/1"><p>(1) Předběžné opatření podle § 405 trvá 1 měsíc od jeho vykonatelnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/408/2"><p>(2) Předcházelo-li rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření vykázání podle jiného právního předpisu, a neuplynula-li před nabytím vykonatelnosti předběžného opatření lhůta stanovená v jiném právním předpise pro trvání vykázání, prodlužuje se doba trvání předběžného opatření o tu dobu, jež do vykonatelnosti předběžného opatření neuplynula.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/409"><header><h1>§ 409</h1><h1>Odvolací řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/409/1"><p>(1) Bylo-li rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření napadeno včasným odvoláním, soud prvního stupně předloží věc odvolacímu soudu do 15 dnů od podání odvolání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/409/2"><p>(2) O odvolání odvolací soud rozhodne do 7 dnů od předání věci.</p></section>
</section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-1/oddil-2/pododdil-2"><header><h1>Pododdíl 2</h1><h1>Prodloužení předběžného opatření</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/410"><header><h1>§ 410</h1><h1>Návrh na prodloužení doby trvání předběžného opatření</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/410/1"><p>(1) Navrhovatel může před uplynutím doby uvedené v § 408 podat návrh na prodloužení doby trvání předběžného opatření podle § 405.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/410/2"><p>(2) Podáním návrhu se prodlužuje doba trvání předběžného opatření podle § 405 do doby, než soud o návrhu na prodloužení rozhodne.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/411"><header><h1>§ 411</h1><h1>Jednání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/411/1"><p>(1) K rozhodnutí o návrhu podle § 410 soud zpravidla nařídí jednání. Předvolání k jednání musí být účastníkům doručeno nejméně 3 dny předem. Je-li jednání nařízeno, ustanovení o času k přípravě po předvolání účastníka k jednání se nepoužijí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/411/2"><p>(2) Při rozhodování o návrhu soud vezme v úvahu zejména trvání stavu ohrožení navrhovatele, majetkové či jiné poměry účastníků, včetně vlastnických a jiných vztahů ke společnému obydlí, na které se vztahuje předběžné opatření, a další rozhodné okolnosti včetně dalších probíhajících řízení mezi účastníky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/412"><header><h1>§ 412</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/412/1"><p>(1) O návrhu na prodloužení doby trvání soud rozhodne do 2 měsíců od jeho podání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/412/2"><p>(2) Soud může prodloužit dobu trvání předběžného opatření jen na dobu nezbytně nutnou. Pokud navrhovatel neprokáže své majetkové či jiné poměry, včetně vlastnických a jiných vztahů ke společnému obydlí, může soud prodloužit dobu trvání předběného opatření jen z důvodů zvláštního zřetele hodných.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/413"><header><h1>§ 413</h1><h1>Zánik předběžného opatření</h1></header><p>Předběžné opatření podle § 405 zanikne nejpozději uplynutím 6 měsíců od jeho vykonatelnosti.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/414"><header><h1>§ 414</h1></header><p>Zrušení rozhodnutí</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-1/oddil-3"><header><h1>Oddíl 3</h1><h1>Řízení o určení a popření rodičovství</h1></header>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-1/oddil-3/pododdil-1"><header><h1>Pododdíl 1</h1><h1>Určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/415"><header><h1>§ 415</h1><h1>Určení otcovství k dítěti neprovdané matky</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/415/1"><p>(1) Narodí-li se dítě, u něhož otcovství není určeno zákonnou domněnkou svědčící manželu matky, ani souhlasným prohlášením rodičů před matričním úřadem, vyslechne soud toho, koho matka označuje za otce, zda uznává, že je otcem. Příslušným je soud podle § 417.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/415/2"><p>(2) Dojde-li k souhlasnému prohlášení rodičů o otcovství, uvede se to v protokolu a oznámí matričnímu úřadu, který vede knihu narození, v níž je dítě zapsáno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/415/3"><p>(3) Jestliže takto k určení otcovství nedojde a matka v přiměřené době nepodá návrh na určení otcovství, může soud jmenovat dítěti opatrovníka k podání takového návrhu a k tomu, aby dítě v řízení zastupoval.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/416"><header><h1>§ 416</h1><h1>Určení otcovství po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/416/1"><p>(1) Byl-li podán návrh na určení otcovství souhlasným prohlášením k dítěti, které se narodilo v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství nebo o neplatnost manželství a třístým dnem po rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné, vyslechne soud matku, manžela i toho, kdo prohlašuje, že je otcem dítěte. Příslušným je soud podle § 417.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/416/2"><p>(2) Dojde-li k souhlasnému prohlášení účastníků o tom, kdo je otcem dítěte, uvede to soud do protokolu a oznámí matričnímu úřadu, který vede knihu narození, v níž je dítě zapsáno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/416/3"><p>(3) Byl-li návrh podán před pravomocným skončením řízení o rozvod nebo neplatnost manželství, soud řízení přeruší do doby, než rozsudek, kterým bylo rozhodnuto o tom, že manželství je neplatné nebo se rozvádí, nabude právní moci. Bylo-li řízení o rozvod manželství nebo neplatnost manželství zastaveno, nebo byl-li návrh na rozvod manželství nebo na neplatnost manželství pravomocně zamítnut, soud řízení zastaví.</p></section>
</section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-1/oddil-3/pododdil-2"><header><h1>Pododdíl 2</h1><h1>Řízení o určení a popření otcovství</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/417"><header><h1>§ 417</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/417/1"><p>(1) Pro řízení je místně příslušný obecný soud dítěte.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/417/2"><p>(2) Není-li možné určit příslušnost podle odstavce 1, je pro řízení příslušný obecný soud matky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/418"><header><h1>§ 418</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/418/1"><p>(1) Řízení lze zahájit jen na návrh.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/418/2"><p>(2) Bylo-li pravomocně určeno, že manželství zde není, zahájí soud řízení o určení otcovství ke společnému dítěti i bez návrhu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/419"><header><h1>§ 419</h1><h1>Popření otcovství bez návrhu</h1></header><p>Bylo-li otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů, lze řízení o popření takto určeného otcovství zahájit i bez návrhu, vyžaduje-li to zřejmý zájem dítěte a mají-li být naplněna ustanovení zaručující základní lidská práva.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/420"><header><h1>§ 420</h1><h1>Účastníci</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/420/1"><p>(1) Účastníky jsou žena, která dítě porodila, dítě a muž, který o sobě tvrdí nebo o němž je tvrzeno, že je otcem dítěte (domnělý otec), nebo jehož otcovství má být popřeno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/420/2"><p>(2) Byl-li podán návrh proti opatrovníku, který byl jmenován domnělému zemřelému otci, je účastníkem tento opatrovník.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/421"><header><h1>§ 421</h1><h1>Ztráta způsobilosti být účastníkem</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/421/1"><p>(1) Zemře-li po zahájení řízení navrhovatel, a další k návrhu oprávněná osoba ve lhůtě k tomu soudem stanovené nevyjádří zájem na pokračování v řízení, soud řízení zastaví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/421/2"><p>(2) Zemře-li v průběhu řízení zahájeného na návrh jiné k tomu oprávněné osoby domnělý otec, pokračuje soud v řízení s opatrovníkem, kterého zemřelému jmenuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/421/3"><p>(3) Zemře-li po zahájení řízení domnělý otec, který byl navrhovatelem, vyzve soud matku a dítě, zda mají zájem v řízení pokračovat a stanoví jim lhůtu pro toto vyjádření. Pokud se ve lhůtě k tomu stanovené nevyjádří nebo se oba vyjádří tak, že s pokračováním řízení nesouhlasí, soud řízení zastaví. Jinak platí ustanovení odstavce 2 obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/422"><header><h1>§ 422</h1><h1>Spojení řízení</h1></header><p>S řízením o určení otcovství je spojeno řízení o péči o nezletilé dítě a o výživě nezletilého dítěte. To neplatí, jde-li o řízení podle § 415 a 416.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/423"><header><h1>§ 423</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header><p>Ve věci samé rozhoduje soud rozsudkem.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/424"><header><h1>§ 424</h1><h1>Zastavení řízení</h1></header><p>Bylo-li otcovství k dítěti určeno v řízení podle § 415 nebo 416, soud řízení o určení otcovství zastaví.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/425"><header><h1>§ 425</h1><h1>Prominutí zmeškání lhůty</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/425/1"><p>(1) Byl-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, soud může do 4 měsíců od podání návrhu zmeškání lhůty prominout, vyžaduje-li to zájem dítěte a veřejný pořádek. K rozhodnutí nařídí soud jednání, je-li to třeba.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/425/2"><p>(2) Po právní moci rozhodnutí o návrhu na prominutí zmeškání lhůty nařídí soud jednání. Rozhoduje-li o zamítnutí návrhu z důvodu podání po uplynutí popěrné lhůty, není třeba jednání nařizovat.</p></section>
</section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-1/oddil-3/pododdil-3"><header><h1>Pododdíl 3</h1><h1>Řízení o určení a popření mateřství</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/426"><header><h1>§ 426</h1></header><p>Pro řízení o určení a popření mateřství se použijí ustanovení o řízení o určení a popření otcovství přiměřeně.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-1/oddil-4"><header><h1>Oddíl 4</h1><h1>Řízení ve věcech osvojení</h1></header>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-1/oddil-4/pododdil-1"><header><h1>Pododdíl 1</h1><h1>Řízení ve věcech osvojení nezletilého</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/427"><header><h1>§ 427</h1><h1>Předmět řízení</h1></header><p>Ve věcech osvojení soud zejména</p>
<section class="pismeno" resource="section/427/a"><p>a) přijímá prohlášení o udělení souhlasu k osvojení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/427/b"><p>b) rozhoduje o předání dítěte do péče před osvojením,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/427/c"><p>c) rozhoduje o určení, zda je třeba souhlasu rodičů k osvojení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/427/d"><p>d) rozhoduje o návrhu rodičů, kteří dali souhlas s osvojením, na vydání dítěte,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/427/e"><p>e) rozhoduje o osvojení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/427/f"><p>f) rozhoduje o utajení osvojení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/427/g"><p>g) rozhoduje o nařízení dohledu nad úspěšností osvojení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/428"><header><h1>§ 428</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/428/1"><p>(1) Pro řízení je příslušný obecný soud toho, kdo má být osvojen (osvojenec).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/428/2"><p>(2) Pro řízení o předání dítěte do péče před osvojením do ciziny je příslušný soud, v jehož obvodu je Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/429"><header><h1>§ 429</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/429/1"><p>(1) Řízení lze zahájit jen na návrh.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/429/2"><p>(2) Byly-li osvojení a jeho okolnosti utajeny nebo pokrevní rodič a jeho souhlas k osvojení utajeny, může soud i bez návrhu rozhodnout o jejich odtajnění, odůvodňuje-li to velmi závažná situace ohrožující osvojené dítě na životě nebo na zdraví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/429/3"><p>(3) Odůvodňují-li to okolnosti případu, rozhodne soud i bez návrhu o nařízení dohledu nad osvojitelem a osvojencem na dobu nezbytně nutnou, jejíž délku určí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/430"><header><h1>§ 430</h1><h1>Náležitosti návrhu při osvojení dítěte z ciziny nebo do ciziny</h1></header><p>Jde-li o osvojení dítěte z ciziny nebo do ciziny a navrhovatel k návrhu nepřipojil rozhodnutí příslušného orgánu veřejné moci o souhlasu s osvojením, poskytne soud navrhovateli lhůtu k doplnění návrhu. Pokud navrhovatel návrh ve lhůtě k tomu stanovené nedoplní, soud návrh odmítne.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/431"><header><h1>§ 431</h1><h1>Účastníci</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/431/1"><p>(1) Účastníkem je osvojenec, jeho zákonný zástupce a, nejde-li o rozhodnutí o tom, zda je třeba souhlasu rodičů k osvojení, také ten, kdo má v úmyslu osvojence osvojit (osvojitel). Nestanoví-li zákon jinak, jsou účastníky také rodiče osvojence.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/431/2"><p>(2) Nezletilý rodič starší 16 let má v řízení plnou procesní způsobilost.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/431/3"><p>(3) Účastníkem je také manžel osvojitele, je-li třeba k osvojení jeho souhlasu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/432"><header><h1>§ 432</h1><h1>Rodič osvojence</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/432/1"><p>(1) Rodič osvojence není účastníkem, pokud</p>
<section class="pismeno" resource="section/432/1/a"><p>a) byl zbaven rodičovské odpovědnosti a současně práva dát souhlas k osvojení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/432/1/b"><p>b) jeho svéprávnost byla ve věci udělení souhlasu k osvojení omezena,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/432/1/c"><p>c) udělil souhlas k osvojení před podáním návrhu na osvojení.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/432/2"><p>(2) Rodič osvojence přestává být účastníkem dnem právní moci rozhodnutí o tom, že není třeba k osvojení jeho souhlasu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/433"><header><h1>§ 433</h1><h1>Povinnost opětovně jednat s rodičem osvojence</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/433/1"><p>(1) Soud je povinen s rodičem osvojence opětovně jednat jako s účastníkem,</p>
<section class="pismeno" resource="section/433/1/a"><p>a) byl-li souhlas k osvojení účinně odvolán,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/433/1/b"><p>b) bylo-li změněno rozhodnutí o určení, že není třeba jeho souhlasu k osvojení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/433/1/c"><p>c) bylo-li změněno nebo zrušeno rozhodnutí o omezení jeho svéprávnosti ve věci udělení souhlasu k osvojení, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/433/1/d"><p>d) byla-li mu znovu přiznána rodičovská odpovědnost nebo alespoň právo dát souhlas k osvojení.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/433/2"><p>(2) Byl-li rodičem, který dal souhlas s osvojením, podán návrh na vydání dítěte, je rodič účastníkem jen v té části řízení, v níž se rozhoduje o tomto návrhu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/434"><header><h1>§ 434</h1><h1>Zastoupení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/434/1"><p>(1) Nezletilý osvojenec, který není plně svéprávný, je v řízení zastoupen opatrovníkem, kterým soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/434/2"><p>(2) Byl-li jmenován opatrovníkem nezletilého orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal podnět nebo návrh na zahájení řízení, jmenuje soud na návrh opatrovníka jiného.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/435"><header><h1>§ 435</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header><p>O určení, zda je třeba souhlasu rodičů k osvojení, o dohledu a o osvojení rozhoduje soud rozsudkem.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/436"><header><h1>§ 436</h1><h1>Prohlášení o souhlasu s osvojením</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/436/1"><p>(1) Prohlásí-li rodič poté, co byl poučen o podstatě a důsledcích prohlášení souhlasu s osvojením, o podstatě osvojení a o podmínkách odvolání souhlasu s osvojením, vůči soudu, že dává souhlas s osvojením, zapíše soud obsah prohlášení do protokolu. Protokol rodič, jenž prohlášení učinil, podepíše.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/436/2"><p>(2) Kterýkoli okresní soud je povinen sepsat prohlášení podle odstavce 1 a neprodleně je postoupit soudu příslušnému, který vede řízení ve věcech osvojení k osvojenci, k jehož osvojení byl souhlas udělen. Nebylo-li ve vztahu k nezletilému, k němuž bylo prohlášení podle odstavce 1 učiněno, dosud zahájeno řízení ve věcech osvojení, založí soud ve věci spis a věc postoupí soudu příslušnému podle § 428. Ten udělení souhlasu oznámí příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Není-li možné příslušnost soudu určit, oznámí soud udělení souhlasu orgánu sociálně-právní ochrany dětí ve svém obvodu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/436/3"><p>(3) Odvolal-li rodič souhlas s osvojením, postupuje soud podle odstavců 1 a 2 obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/437"><header><h1>§ 437</h1><h1>Dokazování</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/437/1"><p>(1) V řízení ve věcech osvojení soud vyslechne alespoň jednou rodiče osvojence, a to i pokud nejsou účastníky. To neplatí, pokud</p>
<section class="pismeno" resource="section/437/1/a"><p>a) rodič není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládnout,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/437/1/b"><p>b) rodič se zdržuje na neznámém místě a toto místo se nepodařilo soudu ani při vynaložení potřebné pečlivosti v součinnosti s dalšími orgány veřejné moci zjistit,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/437/1/c"><p>c) rodič byl zbaven rodičovské odpovědnosti a současně práva dát souhlas k osvojení, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/437/1/d"><p>d) svéprávnost rodiče byla ve věci udělení souhlasu k osvojení omezena.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/437/2"><p>(2) Soud v řízení vyslechne manžela osvojitele.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/438"><header><h1>§ 438</h1><h1>Předání osvojovaného dítěte do péče</h1></header><p>Před rozhodnutím o předání osvojovaného dítěte do péče budoucího osvojitele ihned poté, co dali oba rodiče souhlas k osvojení nebo ihned, jakmile to zdravotní stav dítěte dovolí, provede soud stejná šetření, která podle jiného právního předpisu provádí pro rozhodnutí o předání dítěte do péče před osvojením.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/439"><header><h1>§ 439</h1><h1>Určení, zda je třeba souhlasu rodičů s osvojením</h1></header><p>Vysloví-li soud, že není třeba souhlasu obou rodičů k osvojení, jmenuje soud pro udělení souhlasu s osvojením opatrovníka.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/440"><header><h1>§ 440</h1><h1>Změna poměrů</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/440/1"><p>(1) Soud na návrh zruší rozsudek, kterým bylo určeno, že k osvojení dítěte není třeba souhlasu rodičů, změní-li se poměry. Byl-li návrh na změnu rozsudku pravomocně zamítnut, lze opětovný návrh podat nejdříve po uplynutí 1 roku od právní moci zamítavého rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/440/2"><p>(2) Rozsudek, kterým bylo určeno, že k osvojení dítěte není třeba souhlasu rodičů, nelze zrušit, bylo-li dítě pravomocně osvojeno.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/441"><header><h1>§ 441</h1><h1>Přerušení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/441/1"><p>(1) Byl-li podán návrh na určení otcovství k osvojenci, soud řízení přeruší do doby, než bude o návrhu na určení otcovství rozhodnuto.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/441/2"><p>(2) Byl-li podán návrh na svěření dítěte do péče jiné osoby, která tvrdí, že je blízkým příbuzným osvojence, soud řízení přeruší do doby, než bude o návrhu na svěření do péče rozhodnuto.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/442"><header><h1>§ 442</h1><h1>Prohlášení blízkého příbuzného osvojence</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/442/1"><p>(1) Prohlásí-li v řízení ve věcech osvojení blízký příbuzný osvojence, u nějž není třeba k osvojení souhlasu rodičů, že je schopen a ochoten o dítě pečovat, zahájí soud řízení o svěření dítěte do péče jiné osoby. Není-li soud soudem příslušným pro řízení podle § 467, postoupí věc neprodleně soudu příslušnému.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/442/2"><p>(2) Po zahájení řízení podle odstavce 1 platí ustanovení § 441 odst. 2 obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/443"><header><h1>§ 443</h1><h1>Příjmení osvojence</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/443/1"><p>(1) V rozsudku, jímž se vyslovuje osvojení, uvede soud i příjmení, které osvojenec bude mít.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/443/2"><p>(2) Ustanovení odstavce 1 platí pro rozsudek o zrušení osvojení přiměřeně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/444"><header><h1>§ 444</h1><h1>Utajení osvojení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/444/1"><p>(1) Vyhověl-li soud návrhu na utajení osvojení podanému osvojitelem nebo osvojencem, je jednání ve věci samé neveřejné. Soud činí i další vhodná opatření k utajení osvojení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/444/2"><p>(2) Podal-li pokrevní rodič návrh na utajení jeho osoby a souhlasu s osvojením, platí odstavec 1 obdobně.</p></section>
</section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-1/oddil-4/pododdil-2"><header><h1>Pododdíl 2</h1><h1>Řízení o osvojení zletilého</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/445"><header><h1>§ 445</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header><p>Pro řízení je příslušný obecný soud toho, kdo má být osvojen (osvojenec).</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/446"><header><h1>§ 446</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header><p>Řízení lze zahájit jen na návrh.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/447"><header><h1>§ 447</h1><h1>Náležitosti návrhu</h1></header><p>Byl-li podán návrh na osvojení zletilého, ze kterého nevyplývá, zda se zletilý osvojenec k návrhu připojil, vyzve soud navrhovatele, aby ve lhůtě k tomu soudem stanovené návrh doplnil. Nepřipojí-li se zletilý osvojenec k návrhu ve lhůtě k tomu soudem stanovené, soud návrh odmítne.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/448"><header><h1>§ 448</h1><h1>Účastníci</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/448/1"><p>(1) Účastníkem je osvojenec, jeho dítě a ten, kdo má v úmyslu osvojence osvojit (osvojitel).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/448/2"><p>(2) Účastníkem je také manžel osvojitele, je-li třeba k osvojení jeho souhlasu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/449"><header><h1>§ 449</h1><h1>Zastoupení</h1></header><p>Zletilý osvojenec, jehož svéprávnost byla omezena, je v řízení zastoupen zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, kterého k tomuto účelu jmenuje soud.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/450"><header><h1>§ 450</h1><h1>Dokazování</h1></header><p>Soud v řízení vyslechne rodiče osvojence, jde-li o osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého, dítě osvojence, umožňuje-li mu jeho rozumová a volní vyspělost vyjádřit svůj názor ve věci osvojení, a manžela osvojence.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/451"><header><h1>§ 451</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/451/1"><p>(1) Ve věci samé rozhoduje soud rozsudkem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/451/2"><p>(2) Je-li to třeba, rozhodne soud o příjmení osvojence.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-1/oddil-5"><header><h1>Oddíl 5</h1><h1>Péče soudu o nezletilé</h1></header>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-1/oddil-5/pododdil-1"><header><h1>Pododdíl 1</h1><h1>Zvláštní ustanovení o předběžné úpravě poměrů dítěte</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/452"><header><h1>§ 452</h1><h1>Předběžné opatření upravující poměry dítěte</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/452/1"><p>(1) Ocitlo-li se nezletilé dítě ve stavu nedostatku řádné péče bez ohledu na to, zda tu je či není osoba, která má právo o dítě pečovat, nebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen, soud předběžným opatřením upraví poměry dítěte na nezbytně nutnou dobu tak, že nařídí, aby dítě bylo umístěno ve vhodném prostředí, které v usnesení označí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/452/2"><p>(2) Vhodným prostředím se rozumí výchovné prostředí u osoby nebo zařízení způsobilého zajistit nezletilému řádnou péči s ohledem na jeho fyzický a duševní stav, jakož i rozumovou vyspělost a umožnit realizaci případných jiných opatření stanovených předběžným opatřením. Předběžným opatřením podle odstavce 1 lze svěřit dítě i do pěstounské péče na přechodnou dobu, po kterou rodič nemůže dítě ze závažných důvodů vychovávat, nebo po jejímž uplynutí lze dítě svěřit do péče před osvojením, dát souhlas rodiče s osvojením či rozhodnout o tom, že není třeba souhlasu rodiče k osvojení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/453"><header><h1>§ 453</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/453/1"><p>(1) K rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření je příslušný obecný soud navrhovatele.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/453/2"><p>(2) Je-li předběžné opatření nařízeno, soud předá po provedení jeho výkonu věc neprodleně soudu příslušnému podle § 467. Má-li soud, kterému byla věc předána, za to, že není soudem uvedeným podle § 467, předloží věc k rozhodnutí o příslušnosti svému nadřízenému soudu; tímto rozhodnutím je soud, jehož příslušnost byla určena, vázán.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/454"><header><h1>§ 454</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/454/1"><p>(1) Předběžné opatření může soud nařídit jen na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/454/2"><p>(2) Návrh na předběžné opatření musí obsahovat kromě obecných náležitostí návrhu na zahájení řízení jméno nezletilého, jména, povolání a bydliště ostatních účastníků, jsou-li navrhovateli známa, vylíčení rozhodujících skutečností odůvodňujících nařízení předběžného opatření, označení osoby, které má být dítě předáno do péče. Neobsahuje-li návrh všechny náležitosti, a pro tyto vady není možné o návrhu rozhodnout ve lhůtě k tomu stanovené, soud návrh odmítne. Ustanovení o opravení nebo doplnění podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité, se nepoužije.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/455"><header><h1>§ 455</h1><h1>Zastoupení nezletilého</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/455/1"><p>(1) Nezletilý nemusí být zastoupen; nemá-li nezletilý zákonného zástupce nebo nemůže-li jej zákonný zástupce v řízení zastupovat, jmenuje mu soud příslušný podle § 467 opatrovníka bezodkladně po předání věci. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/455/2"><p>(2) Byl-li jmenován opatrovníkem nezletilého orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal návrh na předběžné opatření, jmenuje soud na návrh opatrovníka jiného.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/456"><header><h1>§ 456</h1><h1>Lhůta pro rozhodnutí</h1></header><p>O návrhu na předběžné opatření soud rozhodne bezodkladně, nejpozději do 24 hodin od jeho podání.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/457"><header><h1>§ 457</h1><h1>Vykonatelnost</h1></header><p>Rozhodnutí, kterým bylo návrhu vyhověno, je vykonatelné vydáním. Jeho výrok je závazný pro každého.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/458"><header><h1>§ 458</h1><h1>Doručování</h1></header><p>Rozhodnutí se doručuje účastníkům až při provedení jeho výkonu. Účastníkům, kteří nebyli při provedení výkonu přítomni, rozhodnutí doručí dodatečně soud příslušný podle § 445 spolu s vyrozuměním, že byl proveden jeho výkon.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/459"><header><h1>§ 459</h1><h1>Trvání předběžného opatření</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/459/1"><p>(1) Předběžné opatření trvá po dobu 1 měsíce od jeho vykonatelnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/459/2"><p>(2) Předběžného opatření, kterým se dítě svěřuje do pěstounské péče na přechodnou dobu podle § 452 odst. 2 věty druhé, trvá 3 měsíce od jeho vykonatelnosti; bylo-li před uplynutím doby zahájeno řízení ve věci samé, pak trvá do doby, než se stane vykonatelným rozhodnutím, kterým se toto řízení končí, nebo rozhodnutí, kterým bylo předběžné opatření zrušeno.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/460"><header><h1>§ 460</h1><h1>Prodloužení doby trvání předběžného opatření</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/460/1"><p>(1) Bylo-li před uplynutím doby podle ustanovení § 459 odst. 1 zahájeno řízení ve věci samé, může soud předběžné opatření na dobu nejvýše 1 měsíce opakovaně prodloužit tak, aby celková doba trvání předběžného opatření nepřesáhla 6 měsíců od jeho vykonatelnosti. Poté lze dobu trvání předběžného opatření výjimečně prodloužit jen tehdy, nebylo-li z vážných důvodů a objektivních příčin možné v této době skončit důkazní řízení ve věci samé.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/460/2"><p>(2) Postupoval-li soud, kterému byla věc předána podle § 453 odst. 2 věty druhé, a nebylo-li o příslušnosti nadřízeným soudem dosud rozhodnuto, rozhodne o prodloužení doby trvání soud, který předběžné opatření nařídil.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/461"><header><h1>§ 461</h1><h1>Mezinárodní prvek</h1></header><p>Byl-li podán návrh na vydání předběžného opatření podle § 452 a ve věci samé není dána pravomoc českých soudů podle jiného právního předpisu, lhůta podle § 459 se nepoužije. Celková doba trvání předběžného opatření však v takovém případě nesmí překročit 6 měsíců.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/462"><header><h1>§ 462</h1></header><p>Zrušení předběžného opatření</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/463"><header><h1>§ 463</h1><h1>Odvolání</h1></header><p>Bylo-li podáno ve lhůtě odvolání proti rozhodnutí o předběžné úpravě poměrů dítěte soudu příslušnému podle § 467, nemůže být odmítnuto pro opožděnost.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/464"><header><h1>§ 464</h1><h1>Vyhovění odvolání soudem prvního stupně</h1></header><p>Usnesení o předběžné úpravě poměrů dítěte může k odvolání změnit přímo soud prvního stupně, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/465"><header><h1>§ 465</h1><h1>Lhůta pro rozhodnutí o odvolání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/465/1"><p>(1) Bylo-li rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření napadeno včasným odvoláním a nepostupoval-li soud prvního stupně podle § 464, předloží věc odvolacímu soudu do 15 dnů od podání odvolání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/465/2"><p>(2) Odvolací soud rozhodne o odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření podle § 452 do 7 dnů od předložení věci.</p></section>
</section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-1/oddil-5/pododdil-2"><header><h1>Pododdíl 2</h1><h1>Řízení ve věcech péče soudu o nezletilé</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/466"><header><h1>§ 466</h1><h1>Předmět řízení</h1></header><p>V řízení soud rozhoduje zejména ve věcech</p>
<section class="pismeno" resource="section/466/a"><p>a) jména a příjmení nezletilého dítěte,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/466/b"><p>b) péče o nezletilé dítě,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/466/c"><p>c) výživy nezletilého dítěte,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/466/d"><p>d) styku s nezletilým dítětem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/466/e"><p>e) rodičovské odpovědnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/466/f"><p>f) poručenství,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/466/g"><p>g) opatrovnictví nezletilého dítěte,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/466/h"><p>h) předání nezletilého dítěte,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/466/i"><p>i) navrácení nezletilého dítěte,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/466/j"><p>j) pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/466/k"><p>k) souhlasu s právním jednáním nezletilého dítěte,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/466/l"><p>l) zastupování nezletilého dítěte,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/466/m"><p>m) péče o jmění nezletilého dítěte,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/466/n"><p>n) ústavní výchovy nezletilého dítěte a jiných výchovných opatření,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/466/o"><p>o) ochranných opatření,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/466/p"><p>p) pěstounské péče,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/466/q"><p>q) určení data narození nezletilého dítěte,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/466/r"><p>r) přiznání svéprávnosti nezletilému dítěti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/466/s"><p>s) přivolení souhlasu a odvolání souhlasu zákonného zástupce k samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/467"><header><h1>§ 467</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/467/1"><p>(1) Pro řízení je příslušný obecný soud nezletilého dítěte.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/467/2"><p>(2) Není-li příslušný soud znám nebo nemůže-li včas zakročit, zakročí soud, v jehož obvodu se nezletilý zdržuje. Jakmile však je to možné, postoupí věc soudu příslušnému.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/468"><header><h1>§ 468</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/468/1"><p>(1) Řízení podle § 466 písm. j), l) a m) lze zahájit jen na návrh zákonného zástupce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/468/2"><p>(2) Řízení podle § 466 písm. r) a s) lze zahájit jen na návrh nezletilého nebo jeho zákonného zástupce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/468/3"><p>(3) Bylo-li nařízeno předběžné opatření podle § 452, zahájí soud příslušný podle § 467 bezodkladně poté, co mu byla věc předána nebo co bylo rozhodnuto o jeho příslušnosti, i bez návrhu řízení o péči o nezletilého. Osobě, které bylo nezletilé dítě na základě předběžného opatření podle § 452 předáno do péče, se doručuje usnesení o zahájení řízení ve věci samé a rozhodnutí ve věci samé.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/469"><header><h1>§ 469</h1><h1>Zastoupení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/469/1"><p>(1) Dítě je v řízení zastoupeno opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/469/2"><p>(2) Byl-li jmenován opatrovníkem nezletilého orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal podnět nebo návrh na zahájení řízení, jmenuje soud na návrh opatrovníka jiného.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/469/3"><p>(3) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro řízení podle § 468 odst. 2. V těchto řízeních má nezletilý plnou procesní způsobilost.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/470"><header><h1>§ 470</h1><h1>Postavení Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí</h1></header><p>Jde-li o věci se vztahem k cizině, může být zmocněncem účastníka Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/471"><header><h1>§ 471</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/471/1"><p>(1) Ve věci samé rozhoduje soud rozsudkem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/471/2"><p>(2) Ve věcech péče soudu o nezletilé rozhoduje soud s největším urychlením.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/472"><header><h1>§ 472</h1><h1>Náležitosti rozsudku</h1></header><p>V rozsudku ve věcech styku s dítětem, péče o dítě nebo navrácení dítěte soud účastníky poučí podle § 502, 503 a 504 o možnosti výkonu rozhodnutí a o způsobech jeho provedení.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/473"><header><h1>§ 473</h1><h1>Předběžná vykonatelnost</h1></header><p>Předběžně vykonatelné jsou rozsudky</p>
<section class="pismeno" resource="section/473/a"><p>a) odsuzující k plnění výživného,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/473/b"><p>b) jimiž se prodlužuje trvání výchovného opatření, kterým bylo dítě dočasně odňato z péče rodičů nebo jiné fyzické osoby<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span>.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/474"><header><h1>§ 474</h1><h1>Úkoly soudu při péči o nezletilé</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/474/1"><p>(1) Za účelem ochrany zájmu dítěte soud vede rodiče k nalezení smírného řešení. Soud může rodičům uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii, nebo jim nařídit setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/474/2"><p>(2) Soud vede rodiče, popřípadě poručníky nezletilých k řádnému plnění povinností při péči o nezletilého a správě jeho majetkových záležitostí. Vyřizuje podněty a upozornění fyzických a právnických osob stran péče o nezletilého a činí vhodná opatření.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/474/3"><p>(3) O vhodnosti a účelnosti navržených nebo zamýšlených opatření soud zpravidla zjistí názor orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí, který je obeznámen s poměry.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/475"><header><h1>§ 475</h1><h1>Změna poměrů</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/475/1"><p>(1) Změní-li se poměry, může soud změnit rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti nebo rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/475/2"><p>(2) Dojde-li k podstatné změně poměrů nebo k neshodě mezi rodiči a pěstounem v podstatné záležitosti týkající se dítěte, může dítě, rodič nebo pěstoun navrhnout soudu změnu práv a povinností, zrušení pěstounské péče, nebo jiné rozhodnutí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/476"><header><h1>§ 476</h1><h1>Odvolání</h1></header><p>Schválil-li soud ve věcech péče soudu o nezletilé rozsudkem dohodu rodičů, nejsou rodiče oprávněni podat odvolání do výroku, jímž byla dohoda schválena.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/477"><header><h1>§ 477</h1><h1>Postup po nabytí zletilosti dítěte v řízení o jeho výživě</h1></header><p>Nabude-li dítě v průběhu řízení o jeho výživě zletilosti, dokončí soud řízení podle ustanovení tohoto pododdílu.</p></section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-1/oddil-5/pododdil-3"><header><h1>Pododdíl 3</h1><h1>Zvláštní ustanovení pro řízení o navrácení nezletilého dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/478"><header><h1>§ 478</h1><h1>Použití ustanovení</h1></header><p>Ustanovení tohoto pododdílu se použijí pro řízení o návrhu na navrácení nezletilého dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span>, nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie<span class="poznamka-link" resource="footnote/3"><sup>3</sup>)</span>.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/479"><header><h1>§ 479</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header><p>Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu má sídlo Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/480"><header><h1>§ 480</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header><p>Řízení lze zahájit jen na návrh.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/481"><header><h1>§ 481</h1><h1>Účastníci</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/481/1"><p>(1) Účastníky jsou</p>
<section class="pismeno" resource="section/481/1/a"><p>a) ten, kdo tvrdí, že jeho právo na péči o dítě, vykonávané podle právního řádu státu, v němž dítě mělo svůj obvyklý pobyt bezprostředně před přemístěním nebo zadržením, bylo porušeno (navrhovatel),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/481/1/b"><p>b) ten, o němž navrhovatel tvrdí, že právo na péči o dítě, vykonávané podle právního řádu státu, v němž dítě mělo svůj obvyklý pobyt bezprostředně před přemístěním nebo zadržením, porušuje (odpůrce),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/481/1/c"><p>c) dítě.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/481/2"><p>(2) Je-li účastníkem nezletilý rodič dítěte, který není plně svéprávný a dosáhl věku 16 let, má v tomto řízení plnou procesní způsobilost.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/481/3"><p>(3) Nezletilý rodič dítěte, který není plně svéprávný a nedosáhl věku 16 let, musí být v řízení zastoupen zákonným zástupcem, pokud soud dospěje k závěru, že jeho rozumová a volní vyspělost mu neumožňuje jednat v řízení samostatně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/482"><header><h1>§ 482</h1><h1>Zastoupení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/482/1"><p>(1) Dítě je v řízení zastoupeno opatrovníkem, kterým soud zpravidla jmenuje orgán sociálně-právní ochrany dětí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/482/2"><p>(2) Byl-li jmenován opatrovníkem nezletilého orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal podnět nebo návrh na zahájení řízení, jmenuje soud na návrh opatrovníka jiného.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/482/3"><p>(3) Proti usnesení o jmenování opatrovníka není odvolání přípustné.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/483"><header><h1>§ 483</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header><p>Ve věci samé soud rozhoduje rozsudkem.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/484"><header><h1>§ 484</h1><h1>Předběžná vykonatelnost</h1></header><p>Rozsudek, jímž bylo návrhu vyhověno, je předběžně vykonatelný.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/485"><header><h1>§ 485</h1><h1>Přerušení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/485/1"><p>(1) Řízení nelze přerušit, ledaže soud rozhodl, že požádá soudní orgán Evropské unie o rozhodnutí o předběžné otázce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/485/2"><p>(2) V řízení nelze prominout zmeškání lhůty.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/486"><header><h1>§ 486</h1><h1>Opatření soudu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/486/1"><p>(1) Soud činí i bez návrhu vhodná opatření k zajištění podmínek pro navrácení dítěte, přičemž zejména učiní opatření k</p>
<section class="pismeno" resource="section/486/1/a"><p>a) soudnímu dohledu nad pohybem dítěte na území státu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/486/1/b"><p>b) zabránění dítěti opustit území státu bez souhlasu soudu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/486/1/c"><p>c) zabránění narušení osobních vazeb mezi dítětem a navrhovatelem.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/486/2"><p>(2) Soud na návrh navrhovatele rozhodne též o prozatímní úpravě styku navrhovatele s dítětem, osvědčí-li navrhovatel právo na péči o dítě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/486/3"><p>(3) O přijetí vhodných opatření soud rozhoduje bezodkladně, zpravidla bez slyšení účastníků. Proti usnesení, kterým byla vhodná opatření podle odstavce 1 uložena, není odvolání přípustné.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/487"><header><h1>§ 487</h1><h1>Jednání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/487/1"><p>(1) Soud nařídí ve věci jednání, které se musí konat do 3 týdnů od podání návrhu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/487/2"><p>(2) Při jednání vyslechne soud navrhovatele a odpůrce. Soud také zjistí názor dítěte.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/487/3"><p>(3) Dojde-li v průběhu jednání k dohodě mezi navrhovatelem a odpůrcem, pokud jde o péči o dítě a styk s ním, uloží soud odpůrci povinnosti pro něj z dohody vyplývající předběžným opatřením.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/488"><header><h1>§ 488</h1><h1>Nedostavení se odpůrce</h1></header><p>Jestliže se odpůrce k nařízenému jednání nedostaví bez včasné a důvodné omluvy a nevyjádří se k návrhu navrhovatele ani v písemné formě, má se za to, že nemá proti návrhu na navrácení dítěte námitek. O tomto následku nedostavení se musí být odpůrce poučen.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/489"><header><h1>§ 489</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/489/1"><p>(1) Nejsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné, vydá soud rozhodnutí ve věci samé zpravidla do 6 týdnů od zahájení řízení; vydá-li soud rozhodnutí po uplynutí této lhůty, uvede v odůvodnění rozhodnutí skutečnosti, pro které nebylo možné tuto lhůtu dodržet.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/489/2"><p>(2) Soud může v rozhodnutí podmínit nebo podmíněně odložit navrácení dítěte, a to splněním přiměřených záruk navrhovatelem nebo vydáním rozhodnutí anebo učiněním jiných opatření orgány státu, do něhož má být dítě navráceno.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/490"><header><h1>§ 490</h1><h1>Odvolání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/490/1"><p>(1) Bylo-li podáno odvolání proti rozsudku o navrácení dítěte, předá soud prvního stupně věc soudu odvolacímu do 7 dnů od podání odvolání. O odvolání rozhodne odvolací soud do 30 dnů od předání věci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/490/2"><p>(2) Odvolací soud může odložit vykonatelnost usnesení odsuzujícího k navrácení dítěte, pokud k navrácení dítěte nedošlo. O odložení vykonatelnosti rozhodne do 3 dnů od předložení věci.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/491"><header><h1>§ 491</h1><h1>Obnova řízení a zmatečnost</h1></header><p>Žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost nejsou přípustné.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-2"><header><h1>Díl 2</h1><h1>Výkon rozhodnutí</h1></header>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-2/oddil-1"><header><h1>Oddíl 1</h1><h1>Zvláštní ustanovení o výkonu rozhodnutí ve věci ochrany proti domácímu násilí</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/492"><header><h1>§ 492</h1><h1>Příslušnost soudu</h1></header><p>Rozhodl-li soud podle § 405, výkon rozhodnutí zajistí bezodkladně vždy soud prvního stupně.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/493"><header><h1>§ 493</h1><h1>Provedení výkonu</h1></header><p>Výkon rozhodnutí se provede tak, že soud v součinnosti s příslušnými orgány veřejné moci vykáže povinného ze společného obydlí, odebere mu všechny klíče od společného obydlí, které povinný drží, a popřípadě mu zakáže setkávat se s označenou osobou nebo ji jinak kontaktovat. Soud zároveň poskytne povinnému příležitost, aby si bezprostředně při výkonu rozhodnutí vyzvedl ze společného obydlí své osobní cennosti a osobní dokumenty, jakož i věci, které slouží jeho osobní potřebě; během trvání rozhodnutí podle § 405 pak povinnému umožní vyzvednout i věci nezbytné k výkonu jeho podnikatelské činnosti nebo výkonu povolání, případně věci nezbytné z jiného vážného důvodu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/494"><header><h1>§ 494</h1><h1>Věci povinného</h1></header><p>Není-li povinný při výkonu rozhodnutí přítomen, poskytne mu soud na jeho žádost během doby trvání rozhodnutí podle § 405 příležitost, aby si ze společného obydlí vyzvedl věci uvedené v § 493.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/495"><header><h1>§ 495</h1><h1>Adresa pro doručování</h1></header><p>Při provedení výkonu rozhodnutí soud povinného rovněž vyzve, aby soudu sdělil adresu, na kterou mu bude možné po dobu trvání rozhodnutí podle § 405 doručovat písemnosti s tímto rozhodnutím souvisící, nebo aby si zvolil zástupce pro doručování písemností, a upozorní ho, že písemnosti mu budou doručovány uložením u soudu podle jiného právního předpisu, pokud výzvě nevyhoví.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/496"><header><h1>§ 496</h1><h1>Opětovný výkon</h1></header><p>Poruší-li povinný po provedení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 493 povinnost nevstupovat do společného obydlí a nezdržovat se v něm, soud kdykoliv a bezodkladně na návrh oprávněného provede opětovný výkon rozhodnutí vykázáním povinného ze společného obydlí.</p></section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-2/oddil-2"><header><h1>Oddíl 2</h1><h1>Zvláštní ustanovení o výkonu rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé</h1></header>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-2/oddil-2/pododdil-1"><header><h1>Pododdíl 1</h1><h1>Zvláštní ustanovení o výkonu rozhodnutí o předběžné úpravě poměrů</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/497"><header><h1>§ 497</h1><h1>Výkon předběžného opatření podle § 452</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/497/1"><p>(1) Nařídil-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do vhodného prostředí, zajistí současně jeho bezodkladný výkon.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/497/2"><p>(2) Výkon rozhodnutí se provede tak, že soud v součinnosti s příslušnými orgány veřejné moci nezletilé dítě předá do vhodného prostředí; jestliže je dítě u jiné osoby nebo v zařízení, bude jim za účelem umístění do vhodného prostředí odňato. Ustanovení § 500 až 504, 507 a 508 se nepoužijí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/497/3"><p>(3) Při výkonu rozhodnutí je třeba postupovat citlivě s ohledem na dítě tak, aby nedošlo k nepřijatelnému zásahu do jeho psychického a citového vývoje nebo jinému neodůvodněnému zásahu do jeho práv.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/497/4"><p>(4) S ohledem na věk a rozumové schopnosti je dítě informováno o důvodech a všech krocích spojených s výkonem rozhodnutí. Zejména se mu s přihlédnutím k jeho rozumovým schopnostem a citovým vazbám vysvětlí důvody, které vedly k tomuto výkonu, kam bude převezeno, případně se mu zodpoví otázky, které v této souvislosti položí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/498"><header><h1>§ 498</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header><p>Příslušným k výkonu tohoto rozhodnutí je soud, který nařídil předběžné opatření. Byla-li věc již předána soudu příslušnému podle § 467, je příslušný k výkonu rozhodnutí soud, kterému byla věc předána.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/499"><header><h1>§ 499</h1><h1>Zastoupení nezletilého</h1></header><p>Nezletilý nemusí být zastoupen; nemá-li nezletilý zákonného zástupce nebo nemůže-li jej zákonný zástupce v řízení zastupovat, jmenuje mu soud příslušný podle § 467 opatrovníka bezodkladně po provedení výkonu.</p></section>
</section>
<section class="pododdil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-2/oddil-2/pododdil-2"><header><h1>Pododdíl 2</h1><h1>Výkon rozhodnutí o péči o nezletilé děti</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/500"><header><h1>§ 500</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/500/1"><p>(1) Pro řízení je příslušný obecný soud nezletilého.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/500/2"><p>(2) K výkonu rozhodnutí ve věcech mezinárodních únosů nezletilého dítěte je příslušný soud, který rozhodnutí vydal.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/501"><header><h1>§ 501</h1><h1>Výzva ke splnění povinnosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/501/1"><p>(1) Shledá-li soud zvláštní důvody, nebo nebyl-li ten, kdo neplní soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě a o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, v rozhodnutí nebo dohodě poučen o následcích neplnění stanovených povinností, vyzve jej, aby soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu plnil, a poučí jej o možnosti výkonu rozhodnutí ukládáním pokut nebo odnětím dítěte.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/501/2"><p>(2) Soud může požádat též příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, aby vedl povinného k dobrovolnému plnění soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o péči o nezletilé dítě a o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, aniž by bylo třeba nařizovat výkon rozhodnutí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/502"><header><h1>§ 502</h1><h1>Nařízení výkonu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/502/1"><p>(1) Soud nařídí výkon rozhodnutí uložením pokuty proti tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/502/2"><p>(2) Výkon rozhodnutí uložením pokuty lze nařídit opětovně, jen je-li to účelné; výše jednotlivé pokuty nesmí přesahovat 50 000 Kč. Pokuty připadají státu a soud eviduje částku vymožených pokut.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/503"><header><h1>§ 503</h1><h1>Další opatření</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/503/1"><p>(1) Je-li to účelné, může soud</p>
<section class="pismeno" resource="section/503/1/a"><p>a) tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, nařídit první setkání s mediátorem v rozsahu 3 hodin,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/503/1/b"><p>b) nejsou-li dány podmínky pro změnu rozhodnutí, stanovit plán navykacího režimu (dále jen „plán“), je-li to v zájmu dítěte; plán se stanoví tak, aby byl umožněn postupný kontakt dítěte s osobou oprávněnou ke styku s ním; soud zpravidla před stanovením plánu opatří odborné vyjádření o vhodnosti, obsahu, rozsahu a době trvání; výkonem kontroly plnění plánu soud pověří vhodnou osobu nebo zařízení, neprovádí-li soud výkon kontroly přímo,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/503/1/c"><p>c) rozhodnout o uložení povinnosti osobám, mezi kterými má být styk realizován, styk vykonávat pod dohledem orgánu sociálně-právní ochrany dětí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/503/1/d"><p>d) nařídit povinnému setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/503/2"><p>(2) Shledá-li soud porušování plánu některým z účastníků, které má vliv na účel navykacího režimu, nebo dospěje-li k závěru, že navykací režim neplní svůj účel, plán zruší a přistoupí k výkonu rozhodnutí podle § 504.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/504"><header><h1>§ 504</h1><h1>Odnětí dítěte</h1></header><p>Zůstane-li postup soudu podle § 502 a 503 bezvýsledný nebo je-li po zahájení řízení z okolností případu zřejmé, že by tento postup zjevně nevedl ke splnění povinnosti, nařídí soud výkon rozhodnutí odnětím dítěte proti tomu, u koho podle rozhodnutí nebo dohody nemá být, a jeho předání tomu, komu bylo podle rozhodnutí nebo dohody svěřeno nebo má být navráceno, anebo tomu, komu rozhodnutí nebo dohoda přiznávají právo na styk s dítětem po omezenou dobu. Výkon rozhodnutí odnětím dítěte a jeho předání tomu, komu rozhodnutí nebo dohoda přiznávají právo na styk s dítětem po omezenou dobu, lze podle věty první nařídit jen ve výjimečných případech. Rozhodnutí, kterým byl výkon rozhodnutí o odnětí dítěte nařízen, se doručuje povinnému až při provedení výkonu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/505"><header><h1>§ 505</h1><h1>Náklady řízení</h1></header><p>Nákladem výkonu rozhodnutí jsou i</p>
<section class="pismeno" resource="section/505/a"><p>a) ušlý výdělek a hotové výdaje osob zúčastněných na výkonu rozhodnutí odnětím dítěte,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/505/b"><p>b) náklady účelně vynaložené s otevřením bytu a jiné místnosti povinného nebo jiné osoby podle § 509,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/505/c"><p>c) náklady na nezbytné potřeby nezletilého dítěte při výkonu rozhodnutí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/505/d"><p>d) náklady na dopravu nezletilého dítěte spojené s jeho navrácením v případě mezinárodního únosu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/506"><header><h1>§ 506</h1><h1>Náhrada nákladů</h1></header><p>Náklady výkonu rozhodnutí hradí povinný. Byly-li náklady účastníkům nahrazeny postupem podle § 507, hradí povinný náklady řízení státu. Stát má proti povinnému také právo na náhradu odměny mediátora za první setkání, kterou platil, pokud u povinného nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/507"><header><h1>§ 507</h1><h1>Čerpání pokut k náhradě nákladů dítěte</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/507/1"><p>(1) Na návrh zákonného zástupce nebo opatrovníka nezletilého dítěte lze na základě rozhodnutí soudu čerpat peněžní prostředky k náhradě vynaložených a prokázaných nákladů, slouží-li k uspokojení nezbytných potřeb dítěte, a to do výše částky vymožených pokut, které jsou evidovány podle § 502.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/507/2"><p>(2) Soud čerpání peněžních prostředků zástupci nezletilého dítěte nepřizná v případech, pokud žadatel, kterému bylo uloženo plnit soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě a o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, toto rozhodnutí nebo dohodu sám dobrovolně neplní.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/508"><header><h1>§ 508</h1><h1>Závaznost rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/508/1"><p>(1) Nařízení výkonu rozhodnutí podle § 504 je závazné pro každého. Soud jej provede v součinnosti s příslušnými státními orgány.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/508/2"><p>(2) Ustanovení § 497 odst. 3 a 4 se použije obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/509"><header><h1>§ 509</h1><h1>Oprávnění při výkonu</h1></header><p>Vyžaduje-li to provedení výkonu rozhodnutí odnětím dítěte, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn provést prohlídku bytu a jiných prostor povinného nebo jiné osoby, jestliže je možné předpokládat, že se v nich dítě nachází; za tím účelem je oprávněn zjednat si přístup do bytu a jiných prostor povinného nebo jiné osoby. Tyto osoby jsou povinny umožnit přístup.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/510"><header><h1>§ 510</h1></header><p>Zrušení rozhodnutí v odvolacím řízení</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/cast-druha/hlava-v/dil-2/oddil-3"><header><h1>Oddíl 3</h1><h1>Zvláštní ustanovení o výkonu rozhodnutí ve věcech výživného</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/511"><header><h1>§ 511</h1><h1>Místní příslušnost</h1></header><p>K nařízení a provedení výkonu rozhodnutí a k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí, jde-li o výkon rozhodnutí pro vymožení výživného nezletilého dítěte, je příslušný obecný soud nezletilého. Ustanovení o přenesení příslušnosti se použijí obdobně.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/512"><header><h1>§ 512</h1><h1>Postavení Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí</h1></header><p>Jde-li o věci se vztahem k cizině, může být v řízení o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného zmocněncem účastníka Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/513"><header><h1>§ 513</h1><h1>Činnost soudu před nařízením výkonu rozhodnutí</h1></header><p>Jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé dítě, poskytne soud na žádost účastníka pomoc při zjišťování bydliště toho, komu z rozhodnutí vyplývá povinnost. Soud přitom postupuje v součinnosti s jinými orgány veřejné moci.</p></section>
</section>
</section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-treti"><header><h1>ČÁST TŘETÍ</h1><h1>PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ</h1></header>
<h2 class="nadpis">Přechodné ustanovení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/514"><header><h1>§ 514</h1></header><p>Řízení o popření otcovství zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na návrh nejvyššího státního zástupce se dokončí podle dosavadních právních předpisů.</p></section>
<h2 class="nadpis">Zmocňovací ustanovení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/515"><header><h1>§ 515</h1></header><p>Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou jednací řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, který upraví podrobněji pro vyřizování soukromoprávních věcí organizaci práce a úkoly zaměstnanců při výkonu soudnictví, včetně postupu notáře při provádění úkonů v řízení o pozůstalosti, a postup soudů při výkonu rozhodnutí. Zejména v něm stanoví, které jednoduché úkony svěřené předsedovi senátu nebo samosoudci mohou vykonávat justiční čekatelé nebo administrativní zaměstnanci a kterými úkony v řízení o pozůstalosti může notář pověřit své zaměstnance.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/516"><header><h1>§ 516</h1></header><p>Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou</p>
<section class="pismeno" resource="section/516/a"><p>a) výši a způsob určení odměny a náhrady hotových výdajů notáře za úkony, které v řízení o pozůstalosti provedl jako soudní komisař,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/516/b"><p>b) výši a způsob určení odměny a náhrady hotových výdajů správce pozůstalosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/517"><header><h1>§ 517</h1></header><p>Výši a způsob určení odměny a náhrady hotových výdajů likvidačního správce upraví vláda nařízením.</p></section>
<h2 class="nadpis">Účinnost</h2>
<section class="paragraf" resource="section/518"><header><h1>§ 518</h1></header><p>Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.</p></section>
</section>
</section>
<section class="zaver">
<p>Zeman v. r.</p>
<p>Rusnok v. r.</p>
</section>
<section class="poznamky">
<p class="poznamka" resource="footnote/1"><span><sup>1</sup>)</span> § 13a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/2"><span><sup>2</sup>)</span> Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, vyhlášená pod č. 34/1998 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/3"><span><sup>3</sup>)</span> Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000.</p>
</section>
</article>
n6:txtValue
OBECNÁ ČÁST
Úvodní ustanovení
Podle tohoto zákona projednávají a rozhodují soudy právní věci stanovené v tomto zákoně.
Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.
Nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu.
Řízení upravená tímto zákonemTento zákon upravuje řízení
o podpůrných opatřeních a ve věcech svéprávnosti,
ve věcech nezvěstnosti a smrti,
o přivolení k zásahu do integrity,
ve věcech přípustnosti převzetí nebo držení v ústavech,
o některých otázkách týkajících se právnických osob a svěřenského fondu,
o pozůstalosti,
o úschovách,
o umoření listin,
ve věcech kapitálového trhu,
o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže,
o nahrazení souhlasu zástupce samosprávné komory k seznámení se s obsahem listin,
o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva,
ve věcech voleb zaměstnanců,
o soudním prodeji zástavy,
o zákazu výkonu práv spojených s účastnickými cennými papíry,
ve věcech manželských a partnerských,
ve věci ochrany proti domácímu násilí,
o určení a popření rodičovství,
ve věcech osvojení,
ve věcech péče soudu o nezletilé,
v některých věcech výkonu rozhodnutí.
Věcná příslušnost
Pro řízení v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak.
Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně
ve statusových věcech právnických osob, včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolávání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti,
ve věcech opatrovnictví právnických osob,
o úschovách za účelem splnění dluhu poskytnout dorovnání protiplnění nebo náhradu škody více osobám na základě rozhodnutí soudu podle zákona o obchodních korporacích nebo zákona o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „povinná úschova“),
ve věcech kapitálového trhu,
o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže,
o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory nebo Komory daňových poradců k seznámení se s obsahem listin.
Místní příslušnost
Pro řízení je příslušný obecný soud osoby, v jejímž zájmu se řízení koná, nestanoví-li tento zákon jinak.
Obecným soudem nezletilého účastníka, který není plně svéprávný (dále jen „nezletilý“), je soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště.
Přenesení příslušnostiZmění-li se v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, ve věcech opatrovnických a v řízení o svéprávnosti okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, může příslušný soud přenést svoji příslušnost na jiný soud, je-li to v zájmu nezletilého, opatrovance nebo osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje. Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již odvolacím soudem rozhodnuta, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl.
Účastníci řízení
V řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen „účastník“) navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno.
Účastníkem je také navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje.
Přibrání účastníka a ukončení účasti na řízení
Jestliže někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, se neúčastní řízení od jeho zahájení, soud, jakmile se o něm dozví, jej přibere do řízení jako účastníka. Proti takovému usnesení není odvolání přípustné.
Jestliže se řízení účastní ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí.
Oprávnění státního zastupitelství
Státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení
ve věcech osvojení, a to do části, ve které je rozhodováno o tom, zda je třeba souhlasu rodičů k osvojení,
ve věcech péče soudu o nezletilé, jde-li o uložení zvláštního opatření při výchově dítěte, o ústavní výchovu, o určení data narození nebo jde-li o pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti nebo jejího výkonu,
ve věci ochrany proti domácímu násilí,
o svéprávnosti,
o prohlášení za mrtvého,
o určení data smrti,
ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče (dále jen „zdravotní ústav“) nebo vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb,
o umoření listin,
o některých otázkách týkajících se právnických osob.
Ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. b) až e) a g) může státní zastupitelství podat návrh na zahájení řízení.
Smírné řešeníSoud vede účastníky k nalezení smírného řešení. Za tím účelem je informuje o možnostech mimosoudního smírčího nebo mediačního jednání.
Dohoda o předmětu řízení
Pokud je mezi účastníky uzavřena dohoda o předmětu řízení, sepíše soud o takovém úkonu protokol. Dokud není protokol podepsán všemi účastníky, soud k dohodě nepřihlíží.
Jestliže se dohoda podle odstavce 1 schvaluje formou usnesení a účastníci se vzdali práva na odvolání, nemusí usnesení obsahovat odůvodnění.
DoručeníJestliže je podle obsahu spisu zřejmé, že účastník nebo jeho zástupce se z omluvitelného důvodu neseznámil s písemností, soud rozhodne o neúčinnosti doručení této písemnosti i bez návrhu.
Předběžná opatření
Lze-li zahájit řízení i bez návrhu, lze nařídit bez návrhu i předběžné opatření; to neplatí v řízení o pozůstalosti.
V usnesení o nařízení předběžného opatření uloží soud navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal u soudu návrh na zahájení řízení; to neplatí, může-li být řízení ve věci zahájeno i bez návrhu.
Složení jistoty k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, se nevyžaduje, jde-li o předběžné opatření, které může soud nařídit i bez návrhu, ve věci ochrany proti domácímu násilí nebo ve věci výživného.
Zahájení řízení
Řízení se zahajuje i bez návrhu, není-li zákonem stanoveno, že lze řízení zahájit jen na návrh. Soud řízení zahájí bezodkladně poté, co se dozví o skutečnostech rozhodných pro vedení řízení podle tohoto zákona.
O zahájení řízení bez návrhu vydá soud usnesení, které doručí účastníkům do vlastních rukou, nestanoví-li zákon jinak. Řízení je zahájeno dnem, kdy takové usnesení bylo vydáno.
Proti usnesení o zahájení řízení bez návrhu není odvolání přípustné.
Zahájení řízení ústně do protokoluÚstně do protokolu je možné učinit návrh na zahájení řízení a návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, jen jde-li o řízení, které lze zahájit i bez návrhu nebo jde-li o řízení o povolení uzavřít manželství, řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí, řízení o určení a popření rodičovství a řízení ve věcech osvojení.
Neúčinnost zpětvzetí návrhuVezme-li navrhovatel návrh na zahájení řízení zpět, soud může rozhodnout o neúčinnosti tohoto zpětvzetí, jsou-li splněny podmínky pro zahájení řízení i bez návrhu.
Zastavení řízeníOdpadne-li důvod pro vedení řízení, soud řízení zastaví i bez návrhu.
Vyloučení přípravného jednáníSoud nevede přípravné jednání.
Jiný soudní rok
Považuje-li to soud za vhodné, svolá k přípravě a projednání věci jiný soudní rok a přizve k němu účastníky. Při jiném soudním roku dá soud účastníkům prostor, aby se k věci vyjádřili, nebo zjistí jejich stanoviska jiným vhodným způsobem. Dokazování lze při jiném soudním roku provádět, jen je-li to účelné a umožňuje-li to povaha věci.
Způsob, místo a průběh jiného soudního roku určuje předseda senátu opatřením. Jiný soudní rok se může konat mimo soudní budovu nebo mimo obvyklou úřední dobu soudu. Z jiného soudního roku může předseda senátu vyloučit veřejnost.
JednáníK projednání věci samé soud nařídí jednání, ledaže tento zákon stanoví, že jednání není třeba nařizovat.
Průběh řízení
Soud je povinen zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí. Přitom není omezen na skutečnosti, které uvádějí účastníci.
Účastník může uvádět rozhodné skutečnosti a označovat důkazy až do vydání nebo vyhlášení rozhodnutí. Tím není dotčeno právo účastníka uvádět nové skutečnosti a důkazy v odvolacím řízení.
Nelze mít za to, že nedostavením se účastníka k jednání či nepodání písemného vyjádření k výzvě soudu se určité skutečnosti pokládají za prokázané či že účastník nárok uznal; to nebrání soudu, aby účastníka vyzval k vyjádření se o určitém procesním návrhu s připojením doložky, že nevyjádří-li se do určité lhůty, bude se mít za to, že s návrhem souhlasí.
V řízení, jehož účastníkem je nezletilý, který je schopen pochopit situaci, soud postupuje tak, aby nezletilý dostal potřebné informace o soudním řízení a byl informován o možných důsledcích vyhovění svému názoru i důsledcích soudního rozhodnutí.
DokazováníSoud provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány.
Výslech účastníkaVýslech účastníků je možné nařídit vždy, je-li toho ke zjištění skutkového stavu třeba. Souhlas účastníka se nevyžaduje.
Náhrada nákladů řízeníBylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.
Sankční opatřeníSoud může uložit náhradu nákladů řízení zcela nebo částečně tomu, kdo podal návrh na zahájení řízení, ačkoli šlo o svévolné a zjevně bezúspěšné uplatňování práva.
Rozhodnutí
Soud rozhoduje ve věci samé usnesením, nestanoví-li zákon jinak.
Vřízení nelze rozhodnoutrozsudkem prouznání, rozsudkem pro zmeškání ani platebním rozkazem.
Překročení návrhuSoud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu.
Závaznost výroku rozsudkuVýrok pravomocného rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o statusové věci fyzické nebo právnické osoby, je závazný pro každého.
Odvolací řízení
V odvolacím řízení mohou být uváděny nové skutečnosti a důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně. K novým skutečnostem nebo důkazům odvolací soud přihlédne, i když nebyly uplatněny.
Bylo-li řízení možné zahájit i bez návrhu, odvolací soud není vázán mezemi, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí.
Rozhodnutí lze přezkoumat i tehdy, pokud nebyl v odvolání ani přes výzvu odvolací důvod uplatněn.
Žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnostPři povolení obnovy řízení nebo zrušení napadeného rozhodnutí na základě žaloby pro zmatečnost není soud vázán mezemi, ve kterých se účastník domáhá přezkoumání rozhodnutí, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu.
Dovolání
Dovolání není přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
Dovolací soud není vázán rozsahem dovolacích návrhů ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
ŘÍZENÍ O NĚKTERÝCH OTÁZKÁCH TÝKAJÍCÍCH SE FYZICKÝCH OSOB
Řízení o podpůrných opatřeních a řízení ve věcech svéprávnosti
Řízení o některých podpůrných opatřeních
Předmět řízeníV řízení soud rozhoduje zejména o
splnění podmínky v předběžném prohlášení,
změně nebo zrušení předběžného prohlášení,
schválení smlouvy o nápomoci,
odvolání podpůrce,
schválení zastoupení členem domácnosti.
Zahájení řízení
O schválení smlouvy o nápomoci lze rozhodnout jen na návrh podporovaného nebo podpůrce.
K návrhu podle odstavce 1 musí být přiložena smlouva o nápomoci; není-li smlouva uzavřena v písemné formě, musí být její podstatný obsah zachycen v návrhu.
Průběh řízeníJde-li v řízení o schválení zastoupení členem domácnosti, soud nařídí k projednání věci jednání jen tehdy, navrhne-li to účastník nebo je-li to nezbytné.
Řízení o svéprávnosti
Místní příslušnostPro řízení je příslušný obecný soud toho, o jehož svéprávnosti se rozhoduje. Je-li tato osoba bez svého souhlasu umístěna ve zdravotním ústavu nebo je-li umístěna v zařízení uvedeném v § 84, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav.
Zahájení řízení
Návrh na zahájení řízení o omezení nebo vrácení svéprávnosti může podat též zdravotní ústav.
Z návrhu musí vyplývat, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel návrh za důvodný a že užití mírnějších a méně omezujících opatření není možné. Nepodal-li návrh na zahájení řízení státní orgán nebo zdravotní ústav, může soud uložit navrhovateli, aby do přiměřené lhůty předložil lékařskou zprávu o duševním stavu osoby, o jejíž svéprávnost se jedná (dále jen „posuzovaný“); není-li v této lhůtě lékařská zpráva předložena, soud zastaví řízení.
Návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o omezení svéprávnosti, může podat i ten, komu byla omezena svéprávnost. Jestliže však soud jeho návrh opakovaně zamítl a nelze-li očekávat zlepšení jeho stavu, může soud rozhodnout, že mu toto právo po přiměřenou dobu, nejdéle však po dobu 6 měsíců ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, nepřísluší.
Informování o zahájení řízeníStejnopis návrhu na zahájení řízení nebo usnesení o zahájení řízení o omezení nebo vrácení svéprávnosti toho, kdo je advokátem, notářem, soudním exekutorem, soudcem, státním zástupcem, insolvenčním správcem, zapsaným mediátorem, znalcem nebo tlumočníkem, doručí soud bez odkladu též ministru spravedlnosti a příslušné komoře.
Zastoupení
Soud jmenuje posuzovanému opatrovníka. To nebrání tomu, aby si posuzovaný zvolil zmocněnce, a to i bez souhlasu opatrovníka. O tom a o svých dalších procesních právech a povinnostech musí být posuzovaný poučen.
Jsou-li úkony opatrovníka a zvoleného zmocněnce v rozporu, posoudí soud, který z úkonů je v zájmu posuzovaného.
Průběh řízení
Soud vyslechne posuzovaného, znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře posuzovaného, jeho opatrovníka a provede popřípadě další vhodné důkazy.
Od výslechu posuzovaného může soud upustit, nelze-li tento výslech provést vůbec nebo bez újmy pro zdravotní stav posuzovaného; soud však posuzovaného vždy zhlédne. Pokud posuzovaný sám požádá, aby byl vyslechnut, soud ho vyslechne.
Na návrh znalce může soud nařídit, aby posuzovaný byl po dobu nejvýše 4 týdnů vyšetřován ve zdravotním ústavu, jestliže je to nezbytně třeba k vyšetření zdravotního stavu a nelze-li toho dosáhnout jinak.
Posouzení mírnějších opatřeníMá-li soud za to, že vzhledem k zájmům posuzovaného postačuje mírnější a méně omezující opatření, může v průběhu řízení rozhodnout zejména o schválení smlouvy o nápomoci, schválení zastoupení členem domácnosti nebo jmenování opatrovníka.
Rozhodnutí
Soud rozhoduje rozsudkem.
V rozsudku, jímž se omezuje svéprávnost, vymezí soud rozsah, v jakém způsobilost posuzovaného samostatně právně jednat omezil, a popřípadě dobu, po kterou účinky omezení trvají.
Sdělení rozhodnutí posuzovanémuSoud učiní i jiná vhodná opatření, aby se posuzovaný mohl vhodnou formou s obsahem rozhodnutí seznámit a měl je k dispozici.
Zrušení rozsudkuSoud rozsudek zruší, jestliže později vyjde najevo, že pro omezení svéprávnosti nebyly podmínky.
Náklady řízení
Náklady řízení platí stát. Neplatí však náklady právního zastoupení, s výjimkou nákladů soudem jmenovaného opatrovníka pro řízení.
Lze-li to spravedlivě žádat, přizná soud státu náhradu proti tomu, o jehož svéprávnost v řízení šlo.
Řízení ve věcech opatrovnictví člověka
Místní příslušnost
S výjimkou řízení podle § 46 je pro řízení příslušný soud, v jehož obvodu má opatrovanec bydliště.
Je-li opatrovanec neznámého pobytu nebo nepřítomný, je příslušný soud, v jehož obvodu má opatrovanec majetek.
Zahájení řízení
O jmenování a odvolání opatrovníka osobě, jejíž zdravotní stav jí při správě jmění nebo při hájení jejích práv působí obtíže, je možné rozhodnout jen na návrh této osoby.
O zjištění vůle opatrovance, kterému byl jmenován opatrovník podle odstavce 1, je možné rozhodnout jen na návrh opatrovníka.
Spojení řízení
Nebylo-li řízení o svéprávnosti zastaveno podle § 35 odst. 2, soud zahájí řízení ve věcech opatrovnictví člověka a řízení spojí.
Pro řízení je příslušný soud, který vede řízení o svéprávnosti.
Zjištění existence prohlášení o určení opatrovníkaSoud zjistí, zda v seznamu prohlášení o určení opatrovníka vedeného podle jiného právního předpisu je evidováno prohlášení o určení opatrovníka, případně o odvolání takového určení, učiněné tím, jehož svéprávnost má být omezena; je-li evidováno, zjistí také údaje o určeném opatrovníku a údaj, u kterého notáře je taková listina uložena.
DohledSoud dohlíží, zda opatrovník plní řádně své povinnosti. K tomu může činit vhodná opatření.
Rozhodnutí ve věcech opatrovnické rady
O tom, že působnost opatrovnické rady bude vykonávat osoba, která je osobou blízkou nebo známým přítelem opatrovance, je možné rozhodnout jen na návrh této osoby. O odnětí práv právnické osoby, jejíž hlavní činnost spočívá v péči o osoby se zdravotním postižením a ochraně jejích zájmů, která podle jiného právního předpisu má právo být členem opatrovnické rady nebo účastnit se jejího zasedání, schůze k ustanovení opatrovnické rady a činit ve věcech opatrovnické rady soudu návrhy, lze rozhodnout jen na návrh opatrovance, opatrovníka nebo členů opatrovnické rady.
O svolání schůze k ustanovení opatrovnické rady nebo o svolání opatrovnické rady rozhodne soud do 30 dnů od podání návrhu nebo od vydání usnesení, kterým bylo řízení zahájeno bez návrhu. Jednání není třeba nařizovat.
O zrušení rozhodnutí opatrovnické rady a jeho nahrazení soudním rozhodnutím je možné rozhodnout jen na návrh člena opatrovnické rady, který pro rozhodnutí nehlasoval, opatrovníka nebo opatrovance podaný do 15 dnů od přijetí rozhodnutí opatrovnické rady. Později podaný návrh soud odmítne.
Řízení ve věcech nezvěstnosti a smrti
Řízení o prohlášení člověka za nezvěstného
Místní příslušnostPro řízení je příslušný soud, který byl naposledy obecným soudem toho, jenž má být prohlášen za nezvěstného (dále jen „pohřešovaný“).
ÚčastníciÚčastníkem je pohřešovaný a ten, kdo je podle jiného právního předpisu oprávněn k podání návrhu na zahájení řízení.
Zahájení řízeníŘízení lze zahájit jen na návrh.
Průběh řízení
Soud vyhláškou nebo jiným vhodným způsobem vyzve pohřešovaného, aby se do 3 měsíců přihlásil, a každého, kdo o něm ví, aby o něm podal v téže lhůtě zprávu soudu nebo opatrovníku, popřípadě zástupci, uvedenému ve vyhlášce. Zároveň soud provede všechna potřebná šetření o pohřešovaném.
Ve vyhlášce uvede soud podstatné okolnosti případu a oznámí, že po uplynutí lhůty uvedené ve vyhlášce rozhodne o prohlášení za nezvěstného, jestliže se pohřešovaný nepřihlásí nebo nedojde-li zpráva o tom, kde se zdržuje. Lhůtu určí soud na 3 měsíce od uveřejnění vyhlášky. Ve vyhlášce je nutno uvést den, kdy lhůta končí.
Řízení o prohlášení člověka za mrtvého
Místní příslušnostPro řízení je příslušný soud, který byl naposledy obecným soudem toho, jenž má být prohlášen za mrtvého.
Zahájení řízeníMá-li být člověk prohlášen za mrtvého na základě domněnky smrti, lze řízení zahájit jen na návrh.
Rozhodnutí
Soud rozhoduje rozsudkem.
V rozsudku soud určí den, který platí za den smrti člověka, popřípadě den, který nezvěstný zřejmě nepřežil.
Zrušení rozhodnutíZjistí-li soud, že ten, kdo byl prohlášen za mrtvého, je naživu nebo žil v den, od kterého dosud neuplynula lhůta stanovená k tomu, aby nezvěstný mohl být prohlášen za mrtvého, zruší rozsudek o prohlášení za mrtvého.
Stanovení jiného data smrtiZjistí-li soud dodatečně, že ten, kdo byl prohlášen za mrtvého, zemřel jiného dne nebo se toho dne nemohl dožít, anebo jej přežil, rozhodne o změně dne, který je uveden v rozsudku jako den smrti.
Řízení o určení data smrti
Místní příslušnostPro řízení o určení data smrti je příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo matričního úřadu, který oznámil soudu, že nelze zjistit datum smrti člověka.
Zahájení řízeníSoud řízení zahájí na základě podnětu matričního úřadu podle jiného právního předpisu.
ZastoupeníK ochraně oprávněných zájmů zemřelého jmenuje soud opatrovníka pro řízení.
Průběh řízení
Soud vyhláškou nebo jiným vhodným způsobem vyzve každého, kdo zná okolnosti, z nichž lze zjistit datum smrti člověka nebo které by k takovému zjištění mohly vést, aby o nich podal ve lhůtě 1 měsíce od uveřejnění vyhlášky zprávu soudu. Soud zároveň provede všechna šetření potřebná k určení data smrti člověka.
Soud ve vyhlášce uvede podstatné okolnosti případu a oznámí, že po uplynutí lhůty uvedené ve vyhlášce určí den smrti člověka. Ve vyhlášce je nutno uvést den, kdy lhůta končí.
Rozhodnutí
Po uplynutí lhůty uvedené ve vyhlášce rozhodne soud rozsudkem.
V rozsudku určí den, který platí za den smrti člověka.
Změna rozhodnutíZjistí-li soud dodatečně, že skutečný den smrti je odlišný ode dne určeného v rozsudku podle § 63, rozhodne o změně dne, který je uveden v rozsudku, nebo rozsudek zruší, a to i na návrh osoby, která na takové změně prokáže právní zájem.
Řízení o přivolení k zásahu do integrity
Místní příslušnostPro řízení je příslušný obecný soud toho, do jehož integrity má být zasaženo.
Řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu
Obecná ustanovení
Místní příslušnostPro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je zdravotní ústav, ve kterém je umístěn člověk, o němž je zdravotní ústav povinen učinit oznámení podle § 75.
Účastníci
Účastníkem je také zdravotní ústav.
Účastníkem je také zákonný zástupce, podal-li za člověka návrh na zahájení řízení.
Postavení důvěrníka a podpůrce v řízení
Důvěrník nebo podpůrce může svým jménem uplatnit ve prospěch umístěného člověka všechna jeho práva vzniklá v souvislosti s převzetím a dalším držením ve zdravotním ústavu.
Jestliže úkony důvěrníka nebo podpůrce odporují zájmům umístěného člověka, posoudí je soud po uvážení všech okolností.
Zastoupení
Umístěný člověk je oprávněn dát se jako účastník zastupovat v řízení zmocněncem, jehož si zvolí. O tomto a o svých dalších procesních právech a povinnostech musí být poučen, ledaže to jeho zdravotní stav zcela vylučuje.
Nezvolí-li si umístěný člověk zmocněnce nebo je-li to třeba k ochraně zájmů umístěného, jmenuje mu soud opatrovníka pro řízení z řad advokátů.
Průběh řízení
Ke zjištění zdravotního stavu a zjištění, zda další držení ve zdravotním ústavu je či není nutné, soud jmenuje znalce. Znalcem nemůže být jmenován lékař, který pracuje ve zdravotním ústavu, v němž je člověk držen. Byl-li proveden přezkum zdravotního stavu, soud důkaz výsledkem takového přezkoumání provede vždy. Soud také vždy provede důkaz zdravotnickou dokumentací nebo záznamem z ní nebo vyjádřením ošetřujícího lékaře o neschopnosti úsudku a projevení přání umístěného člověka podle jiného právního předpisu.
Není-li dále stanoveno jinak, soud nařídí jednání, k němuž přizve umístěného člověka, ledaže podle vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písemného znaleckého posudku může přítomnost při jednání vážně poškodit jeho zdravotní stav, jeho zástupce, opatrovníka pro řízení a zdravotní ústav. Při jednání vyslechne umístěného člověka, znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře umístěného člověka, jeho opatrovníka a provede popřípadě další vhodné důkazy.
Propuštění zdravotním ústavem a jiná opatřeníŽádné rozhodnutí soudu vydané podle tohoto dílu nebrání tomu, aby zdravotní ústav člověka propustil, ani tomu, aby soud v řízení ve věcech opatrovnictví člověka učinil jiné vhodné opatření.
Pokračování v řízeníV řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu nebo řízení o odvolání, které bylo zastaveno proto, že člověk byl ze zdravotního ústavu propuštěn nebo dodatečně písemně souhlasil se svým umístěním, se pokračuje, pokud do 2 týdnů od doručení usnesení o zastavení řízení prohlásí, že na projednání věci trvá. O tom je třeba ho poučit.
OdvoláníOdvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Soud prvního stupně je povinen předložit spis odvolacímu soudu bez zbytečného odkladu poté, co mu bylo odvolání doručeno. O podaném odvolání rozhodne odvolací soud nejdéle do 1 měsíce od předložení spisu; tato lhůta neplatí, jestliže se v řízení pokračuje podle § 72.
Náklady řízeníNáklady řízení platí stát. Neplatí však náklady právního zastoupení umístěného člověka, s výjimkou nákladů soudem jmenovaného opatrovníka pro řízení.
Řízení o vyslovení přípustnosti převzetí a dalším držení ve zdravotním ústavu
Oznamovací povinnost
Zdravotní ústav, ve kterém jsou umisťovány osoby z důvodů uvedených v jiném právním předpise, je povinen oznámit do 24 hodin soudu, v jehož obvodu zdravotní ústav je, převzetí každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu.
Je-li člověk, který byl přijat do zdravotnické péče se svým písemným souhlasem, omezen ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem až v průběhu léčení, anebo svůj písemný souhlas odvolá, je zdravotní ústav povinen učinit oznámení podle odstavce 1 do 24 hodin poté, co k takovému omezení nebo odvolání souhlasu došlo.
Zahájení řízení
Soud zahájí řízení o vyslovení přípustnosti převzetí podle § 75 odst. 1 nebo omezení podle § 75 odst. 2 (dále jen „převzetí“) a dalším držení ve zdravotním ústavu, ledaže převzetí a držení nařídil soud v jiném řízení.
Jestliže zdravotní ústav neučiní oznámení podle § 75, jsou umístěný člověk nebo jeho zákonný zástupce oprávněni podat návrh na zahájení řízení. Návrh na zahájení řízení je oprávněn podat rovněž člověk, jestliže souhlas s jeho převzetím dal opatrovník.
Průběh řízení
Soud rozhodne bez jednání do 7 dnů od převzetí. K projednání věci svolá jiný soudní rok. Jiný soudní rok se koná zpravidla ve zdravotním ústavu.
Soud provede důkazy potřebné pro posouzení, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů; k tomu zejména vyslechne umístěného člověka, ošetřujícího lékaře a další osoby, o jejichž vyslechnutí umístěný člověk požádá. Ustanovení § 70 se nepoužije.
Rozhodnutí o přípustnosti převzetí
Soud v rozhodnutí určí, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů, a pokud ano, zda tyto důvody trvají.
Dojde-li soud k závěru, že k převzetí nedošlo ze zákonných důvodů, nebo že tyto důvody již netrvají, nařídí propuštění člověka ze zdravotního ústavu. Nařídil-li soud propuštění, je zdravotní ústav po doručení rozhodnutí povinen člověka neprodleně propustit.
DoručováníRozhodnutí podle § 78 se do 24 hodin od jeho vydání doručí umístěnému člověku, dále jeho zástupci, opatrovníkovi pro řízení a zdravotnímu ústavu. Soud zároveň učiní jiná vhodná opatření, aby se člověk mohl vhodnou formou s obsahem rozhodnutí seznámit a měl jej k dispozici.
Pokračování v řízeníJestliže soud vyslovil, že převzetí bylo v souladu se zákonnými důvody a že trvají důvody, aby byl člověk nadále omezen ve styku s vnějším světem, pokračuje soud v řízení o vyslovení přípustnosti jeho dalšího držení ve zdravotním ústavu.
Rozhodnutí o dalším držení
Soud rozhoduje rozsudkem.
V rozsudku, který musí být vyhlášen do 3 měsíců od výroku o přípustnosti převzetí do zdravotního ústavu a o trvání jeho důvodů, rozhodne soud, zda další držení je přípustné a na jakou dobu.
Účinnost rozsudku podle odstavce 1 zanikne uplynutím doby 1 roku ode dne jeho vyhlášení, nebyla-li v něm určena doba kratší. Má-li být držení ve zdravotním ústavu prodlouženo nad tuto dobu, je nutno provést nové vyšetření a soud musí o povolení dalšího držení znovu rozhodnout.
Návrh na propuštění
Umístěný člověk, jeho zástupce, opatrovník, a osoby jemu blízké mohou ještě před uplynutím doby, do které je držení přípustné, žádat o nové vyšetření a rozhodnutí o propuštění, je-li odůvodněna domněnka, že další držení ve zdravotním ústavu není důvodné.
Soud rozhoduje rozsudkem, který musí být vyhlášen do 2 měsíců od podání návrhu. Zamítne-li soud opakovaně návrh na propuštění a nelze-li očekávat zlepšení stavu umístěného člověka, může rozhodnout, že nebude konat další vyšetřování před uplynutím doby, po kterou bylo držení ve zdravotním ústavu povoleno.
Převzetí ve zvláštních případech
Je-li do zdravotního ústavu převzat člověk, jehož zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče, není-li vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen právně jednat a není-li tento stav způsoben duševní poruchou, soud bez jednání rozhodne do 7 dnů ode dne, kdy došlo k převzetí, zda s převzetím souhlasí.
Soud jmenuje umístěnému člověku opatrovníka pro řízení.
Soud při rozhodování vychází zejména z vyjádření ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu umístěného člověka. Rozhodnutí se doručí zdravotnímu ústavu a opatrovníkovi pro řízení. Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
Zdravotní ústav má povinnost soudu oznámit do 24 hodin takovou změnu zdravotního stavu umístěného člověka, která odůvodňuje zahájení řízení podle § 76.
Ustanovení § 69, 70, 77 až 81 se nepoužijí.
Řízení o vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb
Je-li člověk umístěn v zařízení sociálních služeb na základě smlouvy, kterou s poskytovatelem sociálních služeb uzavřel za něho jeho opatrovník, a je-li důsledkem tohoto umístění omezení jeho osobní svobody, může soud rozhodnout o vyslovení nepřípustnosti jeho dalšího držení v tomto zařízení sociálních služeb. Vyslovil-li s tímto umístěním souhlas soud v řízení ve věcech opatrovnictví člověka, může být takové řízení zahájeno po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí o tomto souhlasu.
Soud je povinen věc projednat a rozhodnout přednostně a s největším urychlením. Dospěje-li soud k závěru, že další držení v zařízení sociálních služeb není nezbytné nebo že je toto držení nepřiměřené, rozhodne o vyslovení nepřípustnosti dalšího držení člověka v zařízení. Byl-li návrh zamítnut nebo řízení zastaveno, může být řízení ze stejných důvodů zahájeno až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byl předchozí návrh zamítnut nebo kterým bylo předchozí řízení zastaveno.
Vyslovil-li soud nepřípustnost dalšího držení, doručí se toto rozhodnutí do 24 hodin od jeho vydání umístěnému člověku, dále jeho zástupci, opatrovníkovi pro řízení a poskytovateli sociálních služeb. Soud zároveň učiní jiná vhodná opatření, aby se člověk mohl vhodnou formou s obsahem rozhodnutí seznámit a měl jej k dispozici.
ŘÍZENÍ O NĚKTERÝCH OTÁZKÁCH TÝKAJÍCÍCH SE PRÁVNICKÝCH OSOB A VE VĚCECH SVĚŘENSKÉHO FONDU
Řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob
Druhy řízeníŘízeními o některých otázkách týkajících se právnických osob jsou
řízení ve statusových věcech právnických osob, včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolávání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti,
řízení o jmenování znalce,
řízení ve věcech právnických osob, nejde-li o řízení podle písmene a), vyplývá-li ze zákona, že je lze zahájit i bez návrhu,
řízení ve věcech opatrovnictví právnických osob.
Místní příslušnost
Pro řízení ve věcech uvedených v § 85 písm. a) a d) je příslušný soud, u něhož je právnická osoba zapsána ve veřejném rejstříku. Jde-li o právnickou osobu, která se do veřejného rejstříku nezapisuje, je příslušný soud, v jehož obvodu má tato právnická osoba svůj obecný soud.
Pro řízení ve věcech uvedených v § 85 písm. b) a c) je příslušný obecný soud právnické osoby, o kterou se jedná.
Ve věcech zakládané právnické osoby je pro určení místní příslušnosti rozhodné její budoucí sídlo, má-li být na území České republiky.
Oznamovací povinnostZahájení řízení o odnětí statusu veřejné prospěšnosti oznámí soud bez zbytečného odkladu tomu, kdo vede veřejný rejstřík, v němž je osoba zapsána, a příslušnému správci daně z příjmů.
Překážka a spojení řízení
Zahájení řízení ve věci přeměny právnické osoby brání tomu, aby u soudu probíhalo proti témuž odpůrci další řízení o návrzích jiných navrhovatelů požadujících ve věci téže přeměny právnické osoby totéž, stanoví-li tak jiný právní předpis.
S řízením o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby je spojeno každé další řízení o neplatnosti téhož rozhodnutí.
S řízením ve věci zneužití hlasovacího práva v soukromé korporaci k újmě celku je spojeno každé další řízení o zneužití hlasovacího práva týkající se téhož případu.
S řízením ve věci zneužití hlasovacího práva v soukromé korporaci k újmě celku je spojeno řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu soukromé korporace, je-li tvrzeným důvodem neplatnosti stejný případ zneužití hlasovacího práva.
Jednání
Neprovádí-li soud dokazování, není ve věcech uvedených v § 85 třeba jednání nařizovat.
V řízení o právu na zápis statusu veřejné prospěšnosti není třeba jednání nařizovat.
Rozhodování
Soud je povinen rozhodnout o právu na zápis statusu veřejné prospěšnosti do 15 dnů ode dne doložení všech dokumentů prokazujících splnění podmínek pro rozhodnutí o právu na zápis statusu. Není-li návrh podán v českém jazyce, případně nejsou-li do českého jazyka přeloženy listiny, které podle jiného právního předpisu prokazují splnění podmínek pro rozhodnutí o právu na zápis statusu, lhůta podle první věty začne běžet dnem následujícím po doručení překladu.
V řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby rozhodne soud o tom, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde, hledí-li se na něj, jako by nebylo přijato, i bez návrhu.
V řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby rozhodne soud až po uplynutí lhůty 3 měsíců od podání návrhu.
Zvláštní postup pro zastavení řízení v některých případechJestliže má být řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby zastaveno proto, že navrhovatel vzal návrh zpět, nebo pro jinou překážku, kterou lze vstupem dalšího navrhovatele do řízení a jeho jednáním odstranit, a je-li zvláštní zájem členů právnické osoby, kteří návrh nepodali, hodný právní ochrany, soud řízení nezastaví. V takovém případě soud vydá a vyvěsí na úřední desce soudu rozhodnutí, v němž uvede
jaké věci se řízení o neplatnost rozhodnutí orgánu právnické osoby týká,
z jakého důvodu má být řízení zastaveno a jak lze překážku odstranit, a
poučení, že řízení bude zastaveno, pokud k podanému návrhu do 3 měsíců od vyvěšení rozhodnutí nepřistoupí další navrhovatel a neodstraní v této lhůtě překážku odůvodňující zastavení řízení.
Obdobné použití ustanovení o zastavení řízeníPro řízení, v němž je podle jiného právního předpisu rozhodováno o zneužití hlasovacích práv, a pro řízení ve věcech neplatnosti projektu přeměny nebo neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny se § 91 použije obdobně, nestanoví-li zákon jinak.
Zaslání rozhodnutíPravomocné rozhodnutí o odnětí statusu veřejné prospěšnosti právnické osoby zašle soud bez zbytečného odkladu tomu, kdo vede veřejný rejstřík, v němž je osoba zapsána.
Řízení ve věcech svěřenského fondu
Místní příslušnostPro řízení ve věcech svěřenského fondu je příslušný obecný soud svěřenského správce; nemá-li svěřenský fond svěřenského správce, je příslušný poslední obecný soud zakladatele svěřenského fondu.
ÚčastníciÚčastníky jsou zakladatel svěřenského fondu, svěřenský správce, obmyšlený a osoba, která má právo dohledu nad správou svěřenského fondu.
Zahájení řízeníŘízení lze zahájit jen na návrh.
JednáníNeprovádí-li soud dokazování, jednání není třeba nařizovat.
ŘÍZENÍ O POZŮSTALOSTI
Společná ustanovení
Místní příslušnost
Podmínky příslušnosti
Pro řízení o pozůstalosti je příslušný soud, v jehož obvodu
měl zůstavitel v době smrti evidováno místo trvalého pobytu v informačním systému evidence obyvatel podle jiného právního předpisu, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů,
měl zůstavitel naposledy bydliště, popřípadě, neměl-li bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, místo, kde se naposledy zdržoval, není-li dána příslušnost podle písmene a),
je zůstavitelův nemovitý majetek, není-li dána příslušnost podle písmene a) nebo b),
zůstavitel zemřel, není-li dána příslušnost podle písmene a), b) nebo c).
Závěru pozůstalosti může nařídit a správce pozůstalosti může jmenovat kterýkoliv soud věcně příslušný pro řízení o pozůstalosti, je-li tu nebezpečí z prodlení.
Přikázání věci z důvodu vhodnostiPrávo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána z důvodu vhodnosti, a k důvodu vhodnosti, pro který by věc měla být přikázána jinému soudu, mají účastníci uvedení v § 110, jejichž účast na řízení vyšla najevo již v době, kdy byl podán návrh na přikázání věci jinému soudu.
Soudní komisariát
Úkony v řízení
Úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti provádí jako soudní komisař notář, kterého tím soud pověřil, není-li dále stanoveno jinak.
Pověření podle odstavce 1 se nevztahuje na
žádosti o poskytnutí právní pomoci v cizině,
rozhodování o vyloučení notáře, notářských kandidátů, notářských koncipientů a jiných zaměstnanců notáře z provedení úkonů soudního komisaře (§ 105),
zrušení rozhodnutí o pozůstalosti podle § 191,
udělení předchozího souhlasu ke zpeněžování majetku patřícího do likvidační podstaty, které uskutečňuje notář (§ 231),
rozhodnutí o připadnutí majetku patřícího do likvidační podstaty státu (§ 237),
zastavení likvidace pozůstalosti (§ 280).
V případech uvedených v odstavci 2 notář připraví všechny podklady pro usnesení a jiné úkony soudu a učiní návrhy na jejich znění, je-li to třeba.
Nebyl-li jmenován likvidační správce, vykonává notář v řízení o likvidaci pozůstalosti kromě úkonů soudu prvního stupně podle odstavce 1 také práva a povinnosti likvidačního správce; to však neplatí, kdyby měl vystupovat na místě zůstavitele nebo osob, které dosud spravovaly pozůstalost, jako účastník občanského soudního řízení nebo jiného řízení, jehož předmětem jsou majetek nebo pasiva likvidační podstaty.
Pověření
Rozvrh vydaný na návrh příslušné notářské komory předsedou krajského soudu na období kalendářního roku stanoví, který notář bude pověřen provedením úkonů jako soudní komisař.
O pověření notáře soud rozhodne po zahájení řízení usnesením, které není třeba doručovat.
Převzetí věci
Byl-li notáři, který byl pověřen provedením úkonů jako soudní komisař, ustanoven podle jiných právních předpisů zástupce nebo náhradník, nebo byl-li do jeho notářského úřadu jmenován nový notář, pokládá se zástupce, náhradník nebo nový notář za notáře pověřeného podle § 101; usnesení o tom se nevydává.
Odstavec 1 se použije i tehdy, byl-li zástupcem notáře ustanoven notářský kandidát.
Výkon soudního komisariátu
Úkony soudního komisaře provádí v řízení o pozůstalosti notář, není-li dále stanoveno jinak.
Notář může pověřit
notářského kandidáta nebo notářského koncipienta anebo svého zaměstnance, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu, prováděním úkonů soudního komisaře,
jiného svého zaměstnance prováděním přípravných a dílčích úkonů v řízení o pozůstalosti.
Notář, notářský kandidát, notářský koncipient a další zaměstnanci notáře provádí v řízení o pozůstalosti úkony jménem soudu prvního stupně, u něhož probíhá řízení o pozůstalosti.
Notář, notářský kandidát, notářský koncipient a zaměstnanec notáře, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu, mají v řízení o pozůstalosti při provádění úkonů soudního komisaře všechna oprávnění, která přísluší soudu jako orgánu veřejné moci při výkonu soudnictví.
Úkony soudního komisaře se zaznamenávají ve formě protokolu nebo zvukového či zvukově obrazového záznamu, není-li zákonem stanovena forma protokolu.
Zrušení pověření
Soud i bez návrhu usnesením zruší pověření notáři, je-li tu nebezpečí, že věc nebude rozhodnuta v přiměřené době, a byl-li notář na možnost zrušení pověření soudem písemně upozorněn.
Rozhodne-li o zrušení pověření, soud současně pověří provedením úkonů soudního komisaře jiného notáře; postupuje přitom podle § 101.
Vyloučení notáře a jeho zaměstnanců
O vyloučení notáře, jakož i notářských kandidátů, notářských koncipientů nebo jiných zaměstnanců notáře z provedení úkonů soudního komisaře, rozhodne soud usnesením.
Rozhodne-li soud, že notář je z provedení úkonů soudního komisaře vyloučen, pověří současně provedením úkonů soudního komisaře jiného notáře; postupuje přitom podle § 101.
Mlčenlivost
Notář, notářský kandidát, notářský koncipient a další zaměstnanci notáře jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všem, o čem se dozvěděli v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o pozůstalosti.
Osoby uvedené v odstavci 1 může zprostit povinnosti mlčenlivosti z vážných důvodů předseda soudu, u něhož probíhá nebo již proběhlo řízení o pozůstalosti v prvním stupni.
Odměna a náhrady za činnost soudního komisaře
Odměna, náhrada výdajů a náhrada za daň z přidané hodnoty
Notář má právo na odměnu za úkony, které v řízení provedl jako soudní komisař osobně nebo které z jeho pověření provedl notářský kandidát, notářský koncipient nebo jeho jiný zaměstnanec, na náhradu hotových výdajů přitom vzniklých a na náhradu za daň z přidané hodnoty, je-li plátcem daně z přidané hodnoty. To platí obdobně i pro notáře, který v řízení provedl úkon na dožádání.
Převzal-li věc zástupce nebo náhradník notáře anebo nově ustanovený notář, má právo na poměrnou část odměny, na náhradu svých hotových výdajů a na náhradu za daň z přidané hodnoty, je-li plátcem daně z přidané hodnoty.
Odstavec 1 se nepoužije, byl-li zástupcem notáře ustanoven notářský kandidát; jeho podíl na odměně, náhradě hotových výdajů a náhradě za daň z přidané hodnoty notáře se řídí jinými právními předpisy.
Právo na odměnu a na náhradu za daň z přidané hodnoty z této odměny podle odstavce 1 má jen notář, kterému nebylo zrušeno pověření podle § 104.
Placení odměny a náhrad
Odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty jsou v řízení o pozůstalosti povinni notáři zaplatit
jediný dědic, který nabývá dědictví, jež není předlužené,
více dědiců, kteří nabývají dědictví, jež není předlužené, a to podle poměru svých dědických podílů nebo podle poměru majetku nabytého při rozdělení pozůstalosti,
stát, nejde-li o případy podle písmene a) nebo b).
O tom, kdo a v jaké výši platí odměnu notáře a jeho hotové výdaje, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, rozhodne soud i bez návrhu v usnesení, kterým se řízení v prvním stupni končí. Při rozhodování soud určí náhradu za daň z přidané hodnoty podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené jiným právním předpisem.
Odměna ve zvláštních případechByla-li nařízena likvidace pozůstalosti, hradí se odměna a náhrady hotových výdajů a za daň z přidané hodnoty z majetku likvidační podstaty podle rozhodnutí, kterým se řízení při likvidaci pozůstalosti v prvním stupni končí. Stát ručí za uspokojení práva notáře na odměnu a náhrady.
Účastníci
Účastníci při projednání pozůstalosti
Dědic, vypravitel pohřbu a stát
Účastníky jsou ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici; má-li dědictví připadnout státu proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a hledí-li se na stát, jako by byl zákonný dědic, je účastníkem pouze stát.
Odstavec 1 se nepoužije, bylo-li řízení o pozůstalosti zastaveno, protože zůstavitel nezanechal majetek (§ 153) nebo protože zanechal majetek bez hodnoty nebo majetek nepatrné hodnoty (§ 154); v tomto případě je účastníkem ten, kdo se postaral o pohřeb zůstavitele.
Manžel zůstaviteleZůstavitelův manžel je účastníkem, jde-li v něm o rozhodnutí o právech a povinnostech ze společného jmění při zániku manželství smrtí zůstavitele.
Věřitel zůstaviteleZůstavitelův věřitel je účastníkem, jde-li v něm o odloučení pozůstalosti, které navrhl, nebo o soupis pozůstalosti, který navrhl.
Nepominutelný dědicNepominutelný dědic je účastníkem, jde-li v něm o soupis pozůstalosti, určení obvyklé ceny pozůstalosti a o vypořádání jeho povinného dílu.
Vykonavatel závětiÚčastníkem je vykonavatel závěti; to neplatí, má-li být řízení o pozůstalosti zastaveno (§ 153 a 154) nebo má-li pozůstalost připadnout státu proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a že se hledí na stát, jako by byl zákonný dědic.
Správce pozůstalostiSprávce pozůstalosti je účastníkem, jde-li v něm o ustanovení správce pozůstalosti nebo o úkony správy pozůstalosti.
Účastníci při závěře pozůstalostiPři závěře pozůstalosti (§ 149 až 151) je účastníkem každý, kdo byl dotčen opatřením soudu směřujícím k zajištění majetku zůstavitele a kdo se dosud nestal účastníkem z jiného důvodu.
Účastníci při likvidaci pozůstalosti
Byla-li nařízena likvidace pozůstalosti, jsou účastníky věřitelé, kteří se přihlásili nebo kteří mají právo na uspokojení své pohledávky, i když ji nepřihlásili, a likvidační správce.
Těm, kdo jsou účastníky podle § 110 až 116, zaniká účast na řízení o likvidaci pozůstalosti dnem právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti; jejich účast na řízení o opravných prostředcích podaných proti usnesením soudu vydaným do té doby tím není dotčena.
Věřitelé přestanou být již v průběhu likvidace pozůstalosti účastníky dnem, v němž se vzdali zcela práva na uspokojení své pohledávky nebo v němž toto právo jinak úplně pozbyli; jejich účast na řízení o opravných prostředcích podaných proti usnesením soudu vydaným do té doby tím není dotčena.
Opatrovnictví
Opatrovník dědiceZjistí-li soud, že dědic, který nemůže samostatně jednat před soudem, nemá zákonného zástupce nebo opatrovníka, jmenuje mu pro řízení o pozůstalosti usnesením opatrovníka, nebylo-li dosud přijato v příslušném řízení ve věcech opatrovnictví člověka nebo opatrovnictví právnické osoby odpovídající opatření.
Zvláštní opatrovníkHrozí-li střet zájmů mezi dědicem a jeho zákonným zástupcem nebo opatrovníkem nebo střet zájmů více dědiců zastoupených stejným zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, soud jmenuje dědici pro řízení o pozůstalosti usnesením zvláštního opatrovníka.
Opatrovník ve zvláštních případechSoud usnesením jmenuje pro řízení o pozůstalosti opatrovníka dědici, který není znám, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu jeho bydliště nebo místa, kde se zdržuje, nebo kterému se nepodařilo doručit na adresu jeho sídla.
Procesní nástupnictví
Ztratí-li účastník v průběhu řízení o pozůstalosti způsobilost být účastníkem, soud v řízení o pozůstalosti na jeho místě pokračuje s tím, kdo u soudu do protokolu výslovně prohlásí, že je právním nástupcem tohoto účastníka, jestliže své tvrzení o přechodu práv a povinností prokáže.
Dojde-li ke zcizení dědictví, soud pokračuje na místě dědice s nabyvatelem dědictví, jestliže zcizitel a nabyvatel o to u soudu do protokolu výslovně požádají a jestliže zcizení dědictví prokáží.
Rozhodnutí
Oprávnění vydat rozhodnutí
Rozhodnutí, kterými se rozhoduje ve věci samé, vydává v řízení o pozůstalosti pouze notář.
Notářský kandidát nebo notářský koncipient anebo zaměstnanec notáře, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu, pověřený prováděním úkonů soudního komisaře, vydává při nich usnesení, jimiž se nerozhoduje ve věci samé.
Vyhotovení usnesení
Ve vyhotovení usnesení, které vydal notář, notářský kandidát, notářský koncipient nebo zaměstnanec notáře, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu, se uvede označení soudu, jehož jménem bylo usnesení vydáno, jméno a příjmení notáře, notářského kandidáta, notářského koncipienta nebo zaměstnance notáře, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu, označení zůstavitele a věci, výrok, odůvodnění, poučení o odvolání a o lhůtě a místu k jeho podání, a den a místo vydání usnesení.
Vyhotovení usnesení, proti němuž není přípustné odvolání, nemusí obsahovat odůvodnění. Rozhodnutí o odměně a náhradách za činnost soudního komisaře však musí být vždy zdůvodněno.
Podpis rozhodnutí
Bylo-li usnesení vyhotoveno písemně v listinné podobě, podepíše je ten, kdo usnesení vydal, a opatří se úředním razítkem notáře. Usnesení vyhotovené v elektronické podobě opatří uznávaným elektronickým podpisem ten, kdo je vydal.
Nemůže-li být vyhotovení usnesení podepsáno notářským kandidátem, notářským koncipientem nebo zaměstnancem notáře, který je vydal, anebo opatřeno jejich uznávaným elektronickým podpisem, podepíše je notář nebo se opatří uznávaným elektronickým podpisem notáře.
Nemůže-li být vyhotovení usnesení podepsáno notářem, který je vydal, nebo opatřeno jeho uznávaným elektronickým podpisem, podepíše je ten, kdo věc převzal (§ 102), nebo se opatří jeho uznávaným elektronickým podpisem.
Doručování
Do vlastních rukou se doručují
předvolání k soudu podle § 176 odst. 2,
usnesení vydaná podle § 162 odst. 1 až 3, § 170 odst. 1, § 180 odst. 1 a 2, § 185, 191, 222 a 260,
usnesení vydané podle § 164 v případě uvedeném v § 165 odst. 1,
usnesení vydané podle § 175 v případě uvedeném v § 176 odst. 1,
oznámení soupisu podle § 222,
usnesení a listiny, u nichž to nařídil soud.
Náhradní doručení je vyloučeno při doručení usnesení vydaného podle § 164 v případě uvedeném v § 165 odst. 1 a při doručení dalších usnesení nebo jiných úkonů, u nichž to nařídil soud.
Usnesení vydané v řízení o pozůstalosti není třeba doručovat, jestliže to stanoví zákon.
Náklady řízení
Odměna notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje a náhrada za daň z přidané hodnoty i odměna správce dědictví jsou náklady řízení. Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení, provádí-li v řízení o pozůstalosti úkony soudního komisaře notář, který je plátcem daně z přidané hodnoty podle jiného právního předpisu.
Náhrada nákladůV řízení o pozůstalosti soud přizná účastníku náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva zcela nebo zčásti proti ostatním účastníkům nebo některým z nich, odůvodňují-li to okolnosti případu nebo jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele; to neplatí, byla-li nařízena likvidace pozůstalosti.
Opravné prostředky
Odvolání
Nepřípustnost odvoláníV řízení o pozůstalosti není odvolání přípustné také proti usnesení, jímž
byl notář pověřen provedením úkonů jako soudní komisař,
bylo notáři zrušeno pověření provést úkony jako soudní komisař,
bylo rozhodnuto ve věci vyloučení notáře, notářských kandidátů, notářských koncipientů a jiných zaměstnanců notáře,
bylo zastaveno řízení z důvodu, že zůstavitel nezanechal žádnou pozůstalost,
bylo zastaveno řízení z důvodu, že zůstavitel zanechal majetek bez hodnoty nebo majetek jen nepatrné hodnoty a že majetek byl vydán tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím zůstavitelova majetku vyslovil souhlas,
bylo provedeno vyrozumění o dědickém právu,
bylo provedeno svolání věřitelů,
bylo provedeno vyrozumění o právu výhrady soupisu,
bylo rozhodnuto o placení nákladů potřebných ke správě majetku patřícího do likvidační podstaty a k jeho zpeněžování státem,
bylo rozhodnuto o jmenování znalce k podání posudku o ceně majetku patřícího do likvidační podstaty,
byl věřitel vyzván, aby neúplnou, neurčitou nebo nesrozumitelnou přihlášku doplnil nebo opravil,
bylo vzato na vědomí vzdání se práva věřitele na uspokojení pohledávky,
byl věřitel vyzván, aby se žalobou domáhal určení, že mu požadovaná pohledávka náleží a v jaké výši, popřípadě že má právo na uspokojení své pohledávky ze zajištění.
Projednání odvoláníK projednání odvolání není třeba nařizovat u odvolacího soudu jednání také tehdy, týká-li se jen odměny a náhrad za činnost soudního komisaře nebo likvidačního správce.
Nařízení výměny notáře jako soudního komisaře
Zruší-li odvolací soud usnesení soudu prvního stupně proto, že nebyl dodržen závazný právní názor soudu, který dřívější usnesení zrušil, nebo že v řízení došlo k závažným vadám, může nařídit, aby věc v dalším řízení projednal jiný notář jako soudní komisař, nebo přikázat věc k dalšímu řízení jinému soudu prvního stupně, jemuž je nadřízen.
Zruší-li odvolací soud usnesení soudu prvního stupně a dospěje-li k závěru, že jsou dány podmínky k zrušení pověření (§ 104), nařídí, aby věc v dalším řízení projednal jiný notář jako soudní komisař.
Nařídil-li odvolací soud podle odstavce 1 nebo 2, aby věc v dalším řízení projednal jiný notář jako soudní komisař, postupuje soud prvního stupně podle § 101.
Náklady odvolacího řízeníNáhrada nákladů odvolacího řízení se řídí přiměřeně ustanovením § 128.
Žaloba pro zmatečnost
Žalobou pro zmatečnost může být napadeno jen pravomocné rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé nebo kterým se řízení o pozůstalosti končí před soudem prvního stupně anebo v odvolacím řízení.
Žalobou pro zmatečnost může dědic napadnout pravomocné usnesení soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu též tehdy, jestliže mu nebyl ustanoven opatrovník, ačkoliv k tomu byly splněny předpoklady uvedené v § 120.
Dovolání
Ustanovení § 128 a 131 se pro dovolací řízení použijí obdobně.
Společné ustanovení pro opravné prostředky
Opravné prostředky jsou podány včas také tehdy, byly-li ve lhůtě podány u notáře, který byl pověřen provedením úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudní komisař.
Byla-li nařízena likvidace pozůstalosti, jsou opravné prostředky podány včas také tehdy, byly-li ve lhůtě podány u likvidačního správce.
Projednání dědictví
Zahájení řízení
Oznamovací povinnostMatriční úřad oznámí smrt fyzické osoby soudu příslušnému pro řízení o pozůstalosti (§ 98 odst. 1).
Zahájení řízení
Na návrh je řízení zahájeno, jen jestliže je z něho patrno, že si navrhovatel činí právo na pozůstalost jako dědic.
Soud usnesením zahájí řízení bez návrhu, jakmile se dozví, že fyzická osoba zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou, ledaže by bylo již zahájeno na návrh. Usnesení o zahájení řízení není třeba doručovat.
Předběžná šetření
Účel předběžného šetřeníV předběžném šetření soud provede všechny úkony potřebné pro zjištění stavu zůstavitelova jmění a pro zjištění dědiců, odkazovníků, vykonavatele závěti, správce pozůstalosti a dalších osob, o jejichž práva a povinnosti v řízení jde.
Zjištění skutečností významných pro řízení
Soud zjistí ze seznamu nebo systému vedeného podle jiného právního předpisu, zda jsou evidována právní jednání nebo jiné právní skutečnosti, které mají význam pro řízení a pro rozhodnutí o pozůstalosti.
Každý, kdo vede seznam nebo systém, v němž jsou obsaženy údaje o právních jednáních nebo jiných právních skutečnostech uvedených v odstavci 1, umožní soudu zjištění potřebných informací, a to, je-li provozován, i prostřednictvím dálkového přístupu.
Povinnosti a práva třetích osob
Každý, kdo zná skutečnosti významné pro řízení a rozhodnutí o pozůstalosti, je na výzvu sdělí soudu; odmítnout je sdělit může jen ten, kdo by tak mohl podle občanského soudního řádu učinit jako svědek.
Každý, kdo má u sebe pořízení zůstavitele pro případ smrti nebo jinou listinu, významnou pro řízení a rozhodnutí o pozůstalosti, ji na výzvu vydá soudu; to neplatí, jde-li o listinu sepsanou do notářského zápisu nebo přijatou do notářské úschovy, jejíž stav a obsah zjišťuje notář, který ji má v úschově. Listina bude vrácena, jakmile nebude pro řízení potřebná.
Ten, kdo sdělil soudu skutečnosti podle odstavce 1 nebo vydal soudu listinu podle odstavce 2 a kdo není dědicem, má právo na náhradu hotových výdajů. Toto právo zaniká, nebylo-li uplatněno do 3 dnů ode dne, kdy sdělení nebo vydaná listina došly soudu; o tom je soud povinen poskytnout poučení.
Úkony podle odstavců 1 a 2 soud neprovede, jde-li o nezletilého zůstavitele a je-li jinak nepochybné, že nezanechal žádnou pozůstalost a že proto bude řízení zastaveno podle § 153.
Zjištění stavu a obsahu listin
Zanechal-li zůstavitel listinu o pořízení pro případ smrti, o prohlášení o vydědění, o smlouvě o zřeknutí se dědického práva nebo o zrušení těchto právních jednání, o povolání vykonavatele závěti, o povolání správce pozůstalosti, o smlouvě o manželském majetkovém režimu nebo o příkazech, podmínkách nebo o jiných právních jednáních, které mohou mít význam pro nabytí pozůstalosti, zjistí jejich stav a obsah notář, který je má v úschově, a v ostatních případech soud.
O zjištění stavu a obsahu listin uvedených v odstavci 1 se vyhotoví protokol; k němu se pevně připojí ověřená kopie této listiny.
Zjišťoval-li stav a obsah listin uvedených v odstavci 1 notář, který v řízení o pozůstalosti nebyl pověřen jako soudní komisař, postoupí protokol o zjištění jejich stavu a obsahu bezodkladně soudu, u něhož probíhá řízení o pozůstalosti.
Listina o pořízení pro případ smrti, o prohlášení o vydědění, o smlouvě o zřeknutí se dědického práva nebo o zrušení těchto právních jednání, se uloží u soudu, u něhož probíhá řízení o pozůstalosti, do Sbírky prohlášených pořízení pro případ smrti; to neplatí, jde-li o notářský zápis.
Veřejnost zjištění
Zjištění stavu a obsahu listin o pořízení pro případ smrti, o prohlášení o vydědění, o smlouvě o zřeknutí se dědického práva nebo o zrušení těchto právních jednání, které nebyly sepsány ve formě notářského zápisu a které notář přijal do notářské úschovy, se provede veřejně.
O úkonu, při němž bude provedeno veřejné zjištění stavu a obsahu listin uvedených v odstavci 1 notářem, soud vyrozumí osoby, kterým podle dosavadního stavu řízení svědčí zákonná dědická posloupnost nebo které již uplatnily svá práva na pozůstalost. Vyrozumění se jim zašle nejméně 15 dnů předem na adresu, kterou tyto osoby sdělily soudu, popřípadě, není-li soudu jiná jejich adresa známa, na adresu, která je evidována jako místo trvalého pobytu této osoby v informačním systému evidence obyvatel podle jiného právního předpisu, popřípadě jako místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů, a vyvěsí na úřední desce soudu; v odůvodněných případech může být vyrozumění zveřejněno prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.
Ve vyrozumění soud uvede, u kterého notáře, kdy a kde bude proveden úkon o zjištění stavu a obsahu listin uvedených v odstavci 1, jakož i upozornění, že úkon může být proveden i v nepřítomnosti všech osob, které o něm byly vyrozuměny.
Provedení zjištění
Při zjištění stavu a obsahu listiny uvedené v § 143 odst. 1 notář vždy doloží, že listina se nachází v obalu, kterým byla opatřena při jejím převzetí do úschovy, a přečte její text.
Notář provede úkon o zjištění stavu a obsahu listiny podle odstavce 1, i když se k němu nedostaví žádná z osob, která o něm byla vyrozuměna.
V protokolu o zjištění stavu a obsahu listiny uvedené v § 143 odst. 1 notář uvede stanoviska, která o stavu a obsahu listiny uvedly přítomné osoby, jestliže o to požádají.
Zjištění stavu a obsahu ústního pořízení pro případ smrti
Ke zjištění toho, zda zůstavitel pro případ své smrti pořídil ústně a jaký byl obsah tohoto pořízení, soud vždy nařídí jednání.
Při jednání podle odstavce 1 soud provede důkaz písemným záznamem o zůstavitelově poslední vůli pořízeným svědky, byl-li vyhotoven, a vyslechne všechny svědky, před nimiž zůstavitel projevil svoji poslední vůli, ledaže by provedení výslechu některého z nich bránily závažné okolnosti; možnost provést další dokazování tím není dotčena.
Výslech svědků a dalších osob
Zjistí-li se, že zůstavitel zanechal listinu o pořízení pro případ smrti nebo o prohlášení o vydědění učiněném před svědky, soud je vždy vyslechne; to neplatí, prohlásí-li všichni dědici, že na výslechu svědků netrvají, nebo brání-li provedení výslechu svědka závažné okolnosti.
Soud může vyslechnout každého, kdo je informován o dědicích zůstavitele nebo o jiných osobách, které mohou mít právo na majetek z pozůstalosti.
Provádění výslechuSvědky uvedené v § 145 odst. 2 a v § 146 odst. 1 a osoby uvedené v § 146 odst. 2 soud vyslechne postupem, který občanský soudní řád stanoví pro důkaz výpovědí svědka.
Vyrozumění vykonavatele závěti nebo správce pozůstalostiZjistí-li se, že zůstavitel povolal vykonavatele závěti nebo správce pozůstalosti, soud je o tom vyrozumí a vyzve je, aby se ujali své funkce; to neplatí, jestliže mu vykonavatel závěti nebo správce pozůstalosti již dříve oznámili, že začali svou funkci vykonávat.
Závěra pozůstalostiNařídí-li soud usnesením závěru pozůstalosti, zajistí majetek, o němž lze mít za to, že patřil zůstaviteli, uložením do úschovy u soudu, soudního komisaře nebo u vhodného schovatele, popřípadě zapečetěním v zůstavitelově bytě nebo na jiném vhodném místě.
Zákaz výplaty
Byl-li zůstavitel majitelem účtu nebo vkladní knížky, může soud usnesením zakázat výplaty z účtu nebo z vkladní knížky.
Zakázal-li soud podle odstavce 1 výplaty z účtu, oprávnění zmocněnce zůstavitele nakládat s peněžními prostředky na účtu tím nejsou dotčena.
Plnění na pohledávky zůstaviteleMá-li zůstavitel pohledávky, soud usnesením uloží jeho dlužníkům, aby plnění skládali do úschovy soudu, a upozorní je, že plnění provedená jinam nebudou mít za následek splnění dluhu.
Odloučení pozůstalosti
O návrhu věřitele na odloučení pozůstalosti nebo její části soud rozhodne usnesením.
Soud vyhotoví seznam majetku patřícího do odloučené pozůstalosti nebo její části a ukáže-li se to nezbytným, majetek zajistí; při zajištění postupuje podle § 149 až 151.
Zastavení řízení
Pozůstalost bez majetkuNezanechal-li zůstavitel žádný majetek patřící do pozůstalosti, soud řízení o pozůstalosti zastaví. Rozhodnutí není třeba doručovat.
Pozůstalost s majetkem bez hodnoty nebo nepatrné hodnoty
Zanechal-li zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty, soud usnesením vydá zůstavitelův majetek tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím tohoto majetku vyslovil souhlas, a současně řízení zastaví; to neplatí o takovém majetku zůstavitele, o němž zákon stanoví, že k němu nabývají vlastnické právo jiné osoby.
Je-li sporné, kdo se postaral o pohřeb, použijí se přiměřeně ustanovení upravující spor o dědické právo.
Právní moc rozhodnutí o zastavení řízeníPrávní mocí rozhodnutí o zastavení řízení podle § 153 nebo 154 je řízení o pozůstalosti skončeno.
Správa pozůstalosti
Oprávnění ke správě pozůstalostiVznikne-li pochybnost o tom, zda má pozůstalost spravovat správce pozůstalosti povolaný zůstavitelem, nebo vykonavatel závěti, nebo dědic, nebo některý z více dědiců anebo všichni dědicové, soud i bez návrhu usnesením rozhodne, kdo z nich je oprávněn ke správě pozůstalosti.
Jmenování správce
Nepovolal-li zůstavitel správce pozůstalosti, soud může i bez návrhu usnesením jmenovat správce pozůstalosti, jestliže
vykonavatel závěti nebyl jmenován nebo odmítl spravovat pozůstalost nebo je zřejmě nezpůsobilý spravovat pozůstalost, a jestliže dědici nejsou schopni řádně spravovat pozůstalost,
je třeba vyhotovit seznam majetku patřícího do pozůstalosti, nebo
je k tomu jiný vážný důvod.
V případě, že zůstavitel povolal správce jen části pozůstalosti, postupuje se podle odstavce 1, stanoví-li zákon nebo je-li jinak třeba, aby správce pozůstalosti spravoval některý další nebo všechen ostatní zůstavitelův majetek.
Soud jmenuje i bez návrhu usnesením správce pozůstalosti též tehdy, jestliže zůstavitelem povolaný nebo soudem jmenovaný správce pozůstalosti zemřel, byl prohlášen za mrtvého nebo nezvěstného, byl omezen ve svéprávnosti, odstoupil ze své funkce nebo byl pravomocným usnesením soudu odvolán, a ukazuje-li se potřebné, aby pozůstalost nebo její část spravoval nový správce.
Na návrh dědice soud jmenuje správce pozůstalosti ke splnění poslední vůle zůstavitele, stanoví-li to občanský zákoník.
Nestanoví-li zákon jinak, má soudem jmenovaný správce pozůstalosti stejné právní postavení jako správce pozůstalosti povolaný zůstavitelem. Soudem jmenovaný správce pozůstalosti podle odstavce 4, jakož i správce pozůstalosti povolaný zůstavitelem, jemuž bylo uloženo soudem splnění poslední vůle zůstavitele, má stejné právní postavení jako vykonavatel závěti.
Správce pozůstalosti
Správcem pozůstalosti může být soudem jmenován jen ten, kdo s tím souhlasí. Má-li pozůstalost připadnout státu proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a hledí-li se na stát, jako by byl zákonný dědic, může být jmenován správcem pozůstalosti též stát.
V usnesení o jmenování správce pozůstalosti soud vždy vymezí rozsah spravovaného majetku zůstavitele nebo uvede účel, pro který byl správce pozůstalosti jmenován.
Správce pozůstalosti je povinen ujmout se výkonu své funkce dnem následujícím po dni doručení usnesení, není-li v něm uveden den pozdější.
Odvolání správceSoud usnesením odvolá správce pozůstalosti, stanoví-li to občanský zákoník.
Některé povinnosti při správě pozůstalostiTen, kdo spravuje pozůstalost,
prodá se souhlasem soudu majetek, který nelze uchovat bez nebezpečí škody nebo nepoměrných nákladů; souhlas však nepotřebuje, hrozí-li majetku rychlá zkáza nebo je-li pravděpodobné, že rychle ztratí na hodnotě,
vyrozumí o smrti zůstavitele banku, pobočku zahraniční banky nebo spořitelní a úvěrní družstvo, u nichž měl zůstavitel účet,
vyrozumí o smrti zůstavitele známé věřitele a dlužníky zůstavitele.
Rozhodování soudu v některých věcech správy pozůstalostiO tom, zda schválí vyrovnání dospělých odkazů, které má provést osoba spravující pozůstalost, o udělení souhlasu správci pozůstalosti nebo vykonavateli závěti s úkonem přesahujícím rozsah prosté správy a o povolení dědici k volnému nakládání s určitými pozůstalostními předměty ještě před skončením řízení o projednání pozůstalosti, rozhodne soud usnesením.
Majetek ve společném jmění zůstavitele a jeho manžela
Vypořádání majetku
Zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí, soud usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele a schválí dohodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, není-li v rozporu s pokyny, které zůstavitel ještě za svého života udělil ohledně svého majetku pro případ smrti, popřípadě se zákonem.
Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, soud usnesením podle zásad uvedených v občanském zákoníku, určí, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi, popřípadě též stanoví pohledávku, potřebnou k vypořádání majetku ze společného jmění. Neshodnou-li se dědici s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů, ke spornému majetku se nepřihlíží.
Ukáže-li se dříve, než je řízení o pozůstalosti pravomocně skončeno, že zůstavitel měl s pozůstalým manželem ve společném jmění ještě další majetek, vypořádá se dodatečně podle odstavce 1 nebo 2; soud přitom vychází z původního usnesení.
Právo na vypořádáníBylo-li zrušeno, zaniklo-li nebo bylo-li zúženo společné jmění zůstavitele a jeho manžela ještě za života zůstavitele a nebylo-li dosud vypořádáno, patří do pozůstalostního jmění právo na jeho vypořádání.
Zjišťování dědického práva
Vyrozumění o dědickém právu
Nebylo-li řízení zastaveno podle § 153 nebo 154, soud usnesením vyrozumí každého, o němž lze mít podle dosavadních výsledků řízení za to, že je zůstavitelovým dědicem, o jeho dědickém právu a poučí ho o tom, že může dědictví odmítnout, a jaké jsou náležitosti a následky odmítnutí dědictví. K odmítnutí dědictví soud v usnesení stanoví lhůtu 1 měsíce nebo, má-li vyrozumívaný jediné bydliště v zahraničí, 3 měsíce od doručení usnesení; z důležitých důvodů může být lhůta k odmítnutí dědictví přiměřeně prodloužena.
Procesního nástupce soud vyrozumí podle odstavce 1 jen tehdy, jestliže ten, o němž lze mít podle dosavadních výsledků řízení za to, že je zůstavitelovým dědicem, ztratil způsobilost být účastníkem ještě dříve, než mu uplynula lhůta stanovená pro odmítnutí dědictví.
Vyhlášení a doručení vyrozumění
Soud vyhlásí usnesení podle § 164 přítomným osobám; usnesení jim není třeba doručovat. Ostatním vyrozumívaným osobám soud usnesení podle § 164 doručí.
Dědic, jemuž se nepodařilo doručit na adresu jeho bydliště nebo místa pobytu, se považuje za dědice neznámého pobytu.
Vyrozumění vyhláškou
Není-li znám ten, o němž lze mít podle dosavadních výsledků řízení za to, že je zůstavitelovým dědicem, nebo není-li známo místo jeho pobytu, soud ho vyrozumí o jeho dědickém právu vyhláškou. Ve vyhlášce ho vyzve, aby se přihlásil soudu nebo opatrovníkovi, jenž byl účastníku jmenován (§ 120), určí mu k tomu lhůtu, která nesmí být kratší než 6 měsíců od vyvěšení vyhlášky na úřední desce soudu, a poučí ho o následcích toho, nedá-li o sobě včas vědět.
Vyhláška se doručí ostatním účastníkům, opatrovníku, který mu byl jmenován, a vyvěsí se na úřední desce soudu; v odůvodněných případech může být vyhláška zveřejněna prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.
Osoby nevyrozuměnéMá-li za to, že je zůstavitelovým dědicem, někdo, kdo dosud nebyl soudem o svém dědickém právu vyrozuměn, může do pravomocného skončení řízení o pozůstalosti uplatnit své právo u soudu písemně nebo ústně do protokolu. Soud ho poté usnesením poučí o možnosti dědictví odmítnout způsobem uvedeným v § 164 a 165.
Spor o dědické právoSoud vyšetří dědická práva všech, které vyrozuměl o jejich dědickém právu nebo kteří řádně uplatnili své dědické právo, jestliže dědictví neodmítli nebo zaniklo-li jim právo odmítnout dědictví nebo je-li odmítnutí dědictví neplatné anebo jestliže se k odmítnutí dědictví nepřihlíží. Nemohou-li všechna dědická práva vedle sebe obstát, je tu spor o dědické právo.
Postup v případě nesporných skutečností
Závisí-li vyřešení sporu o dědické právo na právním posouzení pouze takových skutečností, které jsou mezi dědici nesporné, soud usnesením rozhodne, s kterými účastníky bude nadále jednáno a kterým z účastníků se účast v řízení ukončuje.
Dědické právo těch, jejichž účast v řízení byla podle odstavce 1 ukončena, nezaniká, v řízení a při rozhodnutí se však k němu nadále nepřihlíží.
Postup v případě sporných skutečností
V případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.
Nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.
Vyplývá-li z odstavce 2 nebo z rozhodnutí soudu o žalobě, že dědické právo nesvědčí některému z dosavadních dědiců, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Ustanovení § 169 odst. 2 se použije obdobně.
Aktiva a pasiva pozůstalosti
Zjišťování aktiv a pasiv pozůstalosti
Aktiva pozůstalosti tvoří majetek zůstavitele, který vlastnil v den své smrti, jakož i pohledávky a majetková práva, která sice vznikla teprve po jeho smrti, avšak mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života, a která by mu bez dalšího patřila, kdyby nezemřel, a právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitele a dosud nebylo vypořádáno.
Pasiva pozůstalosti tvoří
dluhy zůstavitele, které měl v době smrti, jakož i dluhy, které mají původ v právních skutečnostech, z nichž by měl plnit zůstavitel, kdyby mu v tom nezabránila jeho smrt,
náklady pohřbu, náklady některých osob na zaopatření a další dluhy, které vznikly po smrti zůstavitele, o nichž zákon stanoví, že je hradí dědici zůstavitele nebo že se hradí z pozůstalosti, popřípadě že jsou pasivem pozůstalosti.
Zjištění aktiv
Aktiva pozůstalosti soud zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku.
Nebyla-li zjištěna podle odstavce 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.
Zjištění pasivPasiva pozůstalosti soud objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu pasiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do pasiv pozůstalosti, ke sporným dluhům se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.
Svolání věřitelů
Na návrh dědice, který si vyhradil soupis pozůstalosti, nebo toho, kdo spravuje pozůstalost, soud usnesením vyzve věřitele zůstavitele, aby u něho přihlásili a listinami doložili své pohledávky, a poučí je, jak mohou pohledávky přihlásit a jaké jsou následky toho, když pohledávky nepřihlásí. K přihlášení a doložení pohledávky soud v usnesení stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 3 měsíce od vyvěšení usnesení na úřední desce soudu.
Usnesení podle odstavce 1 se vyvěsí na úřední desce soudu; v odůvodněných případech může být zveřejněno též prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.
Poučení o právu výhrady soupisu
Každého, kdo byl vyrozuměn o dědickém právu nebo kdo uplatnil u soudu své dědické právo a jehož účast v řízení o pozůstalosti nebyla ukončena, soud usnesením poučí, že si může vyhradit soupis pozůstalosti, jak může výhradu soupisu pozůstalosti uplatnit a jaké jsou následky, když výhradu soupisu pozůstalosti neuplatní.
K uplatnění výhrady soupisu pozůstalosti soud v usnesení stanoví lhůtu 1 měsíce ode dne, kdy byl o tomto právu vyrozuměn; z důležitých důvodů může být lhůta k uplatnění výhrady soupisu pozůstalosti prodloužena.
Vyrozumění o právu výhrady soupisu
Svéprávného, známého a přítomného dědice, který není manželem, potomkem nebo předkem zůstavitele, soud vyrozumí o právu výhrady soupisu buď tím, že jim usnesení podle § 175 doručí, nebo tím, že jim usnesení podle § 175 vyhlásí.
Jiné dědice, než kteří jsou uvedeni v odstavci 1, si soud předvolá a vyrozumí o právu výhrady soupisu tím, že jim usnesení podle § 175 vyhlásí a že si od nich vyžádá výslovné vyjádření o tom, zda uplatňují výhradu soupisu; to neplatí, nemohou-li již výhradu soupisu účinně uplatnit. Vyjádření dědice se uvede v protokolu. Jestliže se dědic v protokolu nevyjádří nebo se nedostaví k jednání, aniž se řádně omluvil, platí, že výhradu soupisu neuplatňuje; o tom musí být poučen.
Tomu, komu bylo vyhlášeno, není třeba usnesení podle § 175 doručovat.
Soupis pozůstalosti
Soud usnesením rozhodne o nařízení soupisu pozůstalosti nebo, odůvodňují-li to okolnosti případu, o jeho nahrazení seznamem pozůstalostního majetku, který vyhotoví správce pozůstalosti a který potvrdí všichni dědici.
Předloží-li dědicové soudu společné prohlášení o pozůstalostním majetku, může soud usnesením rozhodnout, že jím bude nahrazen soupis pozůstalosti; v případě, že soupis pozůstalosti již byl nařízen, soud usnesení o tom zruší.
Vyrozumění o soupisu pozůstalosti
Nařídí-li soud soupis pozůstalosti, vyrozumí o době a místu jeho provedení všechny osoby, které mají právo být přítomny soupisu a vznášet dotazy a připomínky, nejméně 15 dnů předem.
Odstavec 1 se nepoužije, kdyby vyrozumění o době a místu soupisu mohlo vážně ohrozit včasné provedení soupisu. V takovém případě je třeba k soupisu přizvat dva svědky; svědky soupisu nemohou být osoby, které nejsou plně svéprávné, osoby, které nemohou číst a psát, osoby, které jinak mají právo být přítomny soupisu a vznášet dotazy a připomínky a osoby jim blízké, jakož i zaměstnanci notáře, který byl v řízení o pozůstalosti pověřen provedením úkonů jako soudní komisař.
Protokol o soupisu pozůstalosti
Soupis pozůstalosti se uvede v protokolu.
V protokolu o soupisu pozůstalosti se kromě obecných náležitostí zejména uvede, z jakého důvodu se soupis provádí, kdo byl soupisu přítomen a jaké měl k soupisu dotazy a připomínky, popis majetku zůstavitele a kde se nachází a zda byl majetek zajištěn a jak. Věci a jiný majetek se popíší takovým způsobem, aby bylo možno zjistit jeho totožnost a aby byla vyloučena jeho záměna.
Byl-li soupis pozůstalosti proveden bez účasti osob, které jinak mají právo být přítomny soupisu a vznášet dotazy a připomínky (§ 178 odst. 2), uvede se v protokolu o soupisu rovněž prohlášení svědků soupisu o tom, že byli přítomni po celou dobu soupisu a že soupis byl proveden řádně a úplně.
Obvyklá cena pozůstalosti
Určení obvyklé ceny
Na podkladě soupisu pozůstalosti, seznamu pozůstalostního majetku, společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku nebo shodných údajů dědiců o zůstavitelově majetku a na základě shodných údajů dědiců o pasivech pozůstalosti soud usnesením stanoví obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti a čistou hodnotu pozůstalosti, popřípadě výši předlužení.
Zjistí-li soud dříve, než bude řízení o projednání pozůstalosti pravomocně skončeno, nové skutečnosti, které odůvodňují změnu usnesení vydaného podle odstavce 1, provede potřebnou opravu samostatným usnesením.
Ocenění pozůstalostního majetku
Při ocenění pozůstalostního majetku a zůstavitelových dluhů soud vychází ze společného prohlášení dědiců nebo z ocenění provedeného tím, kdo spravuje pozůstalost. V odůvodněných případech lze cenu zjistit znaleckým posudkem.
Pro ocenění je rozhodný stav v době smrti zůstavitele; vznikla-li oceňovaná aktiva nebo pasiva pozůstalosti až po smrti zůstavitele, je rozhodný stav v době jejich vzniku.
Projednání dědictví
Jednání
Soud k projednání věci nařídí jednání, není-li dále stanoveno jinak. Jednání je neveřejné.
K jednání soud předvolá dědice zůstavitele, vykonavatele závěti a další účastníky, o jejichž práva nebo povinnosti při jednání půjde, jakož i jejich zástupce a další osoby, jejichž přítomnosti je třeba.
Dostaví-li se k jednání účastník nebo jeho zástupce, soud mu umožní účast při jednání, i když k němu nebyl předvolán.
Rozhodnutí bez nařízení jednáníJednání není třeba nařizovat,
má-li být rozhodnuto o zastavení řízení podle § 153 nebo 154,
nabývá-li pozůstalost jediný dědic, který nemá námitky proti soupisu pozůstalosti nebo seznamu pozůstalostního majetku vyhotovenému správcem pozůstalosti nebo který předložil soudu své prohlášení o pozůstalostním majetku,
má-li pozůstalost připadnout státu proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic.
Rozhodnutí o dědictví
Předpoklady
Soud vydá rozhodnutí o dědictví, bylo-li zjištěno dědické právo a pozůstalostní jmění, byla-li splněna zůstavitelova nařízení, nedošlo-li k nařízení likvidace pozůstalosti a bylo-li mu prokázáno, že byly splněny povinnosti vůči odkazovníkům, stanovené zákonem jako předpoklad pro potvrzení dědictví.
Součástí usnesení podle odstavce 1 může být též usnesení podle § 162 a 180.
Rozhodnutí o dědictví
V rozhodnutí o dědictví soud s účinností ke dni vzniku dědického práva
potvrdí nabytí dědictví jedinému dědici,
rozdělí pozůstalost mezi více dědiců podle nařízení zůstavitele a potvrdí podle rozdělení nabytí dědictví více dědici,
rozdělí pozůstalost mezi více dědiců podle určení třetí osoby, kterou tím zůstavitel pověřil, ledaže by k takovému určení nepřihlédl, a potvrdí podle rozdělení nabytí dědictví více dědici,
schválí dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti, která není v rozporu se zákonem, a potvrdí podle ní nabytí dědictví více dědici,
rozdělí pozůstalost mezi více dědiců na jejich žádost, jsou-li pro to splněny zákonem stanovené předpoklady, a potvrdí podle rozdělení nabytí dědictví více dědici,
potvrdí nabytí dědictví více dědicům podle dědických podílů, jejichž výše byla stanovena v souladu se zákonem dohodou dědiců, nedošlo-li k rozdělení pozůstalosti,
potvrdí nabytí dědictví více dědicům podle dědických podílů ze zákona, nedošlo-li k rozdělení pozůstalosti a ani k dohodě dědiců o výši dědických podílů, nebo
potvrdí, že dědictví připadlo státu, jestliže nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a že se na stát hledí, jako by byl zákonný dědic.
Podle odstavce 1 písm. a) a d) až g) soud postupuje také tehdy, jestliže se odkazovníci stali dědici zůstavitele proto, že nedošlo k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo závěti nebo k zákonné dědické posloupnosti, popřípadě že dědictví nenabyl žádný zákonný dědic.
V rozhodnutí o dědictví soud dále
rozhodne o návrhu dědice ze zákonné dědické posloupnosti na vypořádání podle § 1693 odst. 3 občanského zákoníku,
rozhodne nebo schválí dohodu o vypořádání povinného dílu pro nepominutelného dědice, bylo-li na něj uplatněno právo.
V rozhodnutí o dědictví soud rovněž uvede důvod dědictví, důvod, z jakého došlo k rozdělení dědictví a údaje o tom, zda a který dědic uplatnil výhradu soupisu, zda byla nařízena dědická posloupnost zřízením svěřenského nástupnictví, doložením času nebo jiným způsobem, kdo byl povolán jako následný dědic a za jakého předpokladu a zda může přední dědic s dědictvím volně nakládat.
Rozdělení pozůstalostiPři rozdělení pozůstalosti na žádost dědiců soud vychází z výkazu, který pro tento účel sestavil.
Neschválení dohodyNeschválí-li soud dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti nebo dohodu dědiců o výši dědických podílů, může pokračovat v řízení až po právní moci tohoto usnesení.
Účinky právní moci rozhodnutí o dědictvíPrávní mocí rozhodnutí o dědictví
zaniká závěra pozůstalosti a všechna opatření, která byla přijata k zajištění pozůstalosti,
zaniká správa pozůstalosti; povinnosti uložené ustanovením § 190 odst. 2 tím nejsou dotčeny,
je skončeno řízení o pozůstalosti.
Uplatňování práv žalobou
Nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.
Tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou.
Úkony po skončení řízení
Soud po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti vyrozumí orgán, který vede veřejný seznam nebo rejstřík, v němž jsou zapsány věci a práva z pozůstalostního jmění, o tom, kdo se stal jejich vlastníkem.
Ten, kdo spravoval pozůstalost, oznámí po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti známým věřitelům a dlužníkům zůstavitele, kdo podle rozhodnutí o pozůstalosti nabyl pohledávku nebo dluh zůstavitele, a bance, pobočce zahraniční banky nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, kdo se stal majitelem zůstavitelova účtu.
Zrušení rozhodnutí o dědictví
Ukáže-li se, že zůstavitel žije, soud zruší rozhodnutí o pozůstalosti a řízení zastaví.
Po právní moci usnesení podle odstavce 1 soud učiní opatření k obnovení zůstavitelových práv a povinností; postupuje přitom přiměřeně podle § 190.
Dodatečně najevo vyšlý majetek
Dodatečné projednání při zastavení řízeníObjeví-li se po právní moci rozhodnutí, jímž bylo řízení o pozůstalosti zastaveno (§ 153 a 154), majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud projedná dědictví. Dědictví však nebude projednáno, objeví-li se pouze pasivum pozůstalosti.
Dodatečné projednání po rozhodnutí o pozůstalosti
Objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží.
Nepožádal-li žádný z dědiců ve lhůtě k tomu určené, aby soud projednal pozůstalost o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, platí, že podle pravomocného rozhodnutí o pozůstalosti došlo rovněž k nabytí aktiv pozůstalosti uvedených v odstavci 1; v případě, že pozůstalost byla rozdělena mezi více dědiců nebo že bylo potvrzeno nabytí pozůstalosti více dědicům podle dědických podílů, nabývají dědicové majetek uvedený v odstavci 1 v podílech, vyplývajících z provedeného vypořádání dědictví. Je-li to potřebné, soud o tom vydá usnesení.
Lhůtu k podání žádosti o projednání pozůstalosti o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti podle odstavce 2, soud určí ve vyhlášce, kterou uveřejní na úřední desce soudu. Tato lhůta nesmí být kratší než 2 měsíce.
Nabytí dědictví následným dědicem
Nastal-li případ, pro nějž bylo zřízeno svěřenské nástupnictví, bylo-li dědictví omezeno doložením času nebo jinak podmíněno nebo má-li z jiného důvodu dědictví nabýt následný dědic, postupuje se přiměřeně podle ustanovení dílů 1 a 2. Rozhodné skutečnosti se však posuzují ke dni, kterým pominulo odsunutí dědického práva následného dědice, a k tomuto dni se také vztahují účinky rozhodnutí o pozůstalosti.
V rozhodnutí o pozůstalosti soud rovněž rozhodne o povinnosti následného dědice přispět poměrně přednímu dědici na to, co splnil na úhradu zůstavitelových dluhů nebo nepominutelnému dědici na povinný díl.
Likvidace pozůstalosti
Nařízení likvidace pozůstalosti
Předpoklady
Soud nařídí na návrh dědice, kterému svědčí výhrada soupisu, nebo na návrh státu, jemuž má připadnout pozůstalost proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a na nějž se hledí, jako by byl zákonný dědic, anebo na návrh věřitele, který prokázal svou pohledávku, jíž odpovídá dluh patřící do pasiv likvidační podstaty, likvidaci pozůstalosti, jestliže
nejsou splněny předpoklady pro zastavení řízení o pozůstalosti podle § 153 nebo 154,
bylo provedeno vypořádání majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a jeho manžela, zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí (§ 162),
bylo stanoveno předlužení majetku zůstavitele (§ 180),
dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o dědictví (§ 184 až 187).
Soud může nařídit likvidaci pozůstalosti i bez návrhu, jsou-li splněny předpoklady uvedené v odstavci 1 a vyžaduje-li to veřejný zájem.
Rozhodnutí o nařízení likvidace
O nařízení likvidace pozůstalosti soud rozhodne usnesením.
Soud v usnesení podle odstavce 1 vždy
vyzve věřitele zůstavitele, aby u něho přihlásili své pohledávky ve lhůtě, kterou stanoví a která nesmí být kratší než 3 měsíce od právní moci usnesení,
poučí věřitele, jaké jsou následky toho, jestliže své pohledávky řádně a včas nepřihlásí.
Součástí usnesení podle odstavce 1 může být též usnesení podle § 162 a 180.
Usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti se vyvěsí v den, kdy bylo vydáno, na úřední desce soudu, u něhož probíhá řízení o pozůstalosti; v odůvodněných případech může být usnesení zveřejněno též prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.
Jmenování likvidačního správceSoud jmenuje likvidačního správce, jakmile se v řízení o likvidaci pozůstalosti ukáže, že to vyžaduje potřeba správy nebo zpeněžování majetku patřícího do likvidační podstaty anebo spory o pasiva likvidační podstaty. V případě, že nebyl jmenován v usnesení o nařízení likvidace, soud jmenuje likvidačního správce samostatným usnesením.
Účinky nařízení likvidace na jiná řízení
Po vyvěšení usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti na úřední desce soudu nelze nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek náležející do likvidační podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuce, která by postihovala majetek náležející do likvidační podstaty, se dnem právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti zastavuje; účastníky řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce o tom bezodkladně vyrozumí soud, u něhož je toto řízení vedeno. Pokud se řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce týkalo nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, oznámí soud tuto skutečnost také katastrálnímu úřadu.
Jiné řízení, které se týká majetku patřícího do likvidační podstaty nebo pasiv likvidační podstaty a jehož účastníkem byl zůstavitel nebo ten, kdo spravoval pozůstalost, bude po právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti zastaveno; to neplatí, jde-li o
přiznání nebo vymáhání zůstavitelových pohledávek nebo jiných práv, které náležejí do majetku likvidační podstaty,
spor nebo jinou právní věc projednávanou před soudem v občanském soudním řízení, jejímž předmětem je pasivum likvidační podstaty, jestliže se věřitel řádně a včas přihlásil,
spor nebo jinou právní věc, jejíž rozhodnutí může vést k vyjasnění rozsahu majetku likvidační podstaty.
Přechod správyDnem vyvěšení usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti na úřední desce soudu přechází správa pozůstalosti na likvidačního správce nebo, nebyl-li likvidační správce dosud jmenován, na notáře, který byl v řízení o pozůstalosti pověřen provedením úkonů jako soudní komisař (dále jen „likvidační správce nebo notář“); do právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti smí provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
Další účinky nařízení likvidaceDnem právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti zanikají
dědická práva zůstavitelových dědiců nebo právo státu na připadnutí dědictví z důvodu, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti a že se na stát hledí, jako by byl zákonný dědic; tím není dotčeno právo na vydání likvidačního přebytku,
odkazy zřízené zůstavitelem,
práva na povinný díl,
práva některých osob na zaopatření a další práva, která vznikla po smrti zůstavitele, o nichž zákon stanoví, že je uspokojují dědici zůstavitele nebo že se uspokojují z pozůstalosti,
odloučení pozůstalosti,
zůstavitelovy příkazy, pověření, plné moci včetně prokury a další jeho jednostranná právní jednání, která by jinak měla trvat i po jeho smrti,
funkce vykonavatele závěti a správce pozůstalosti,
pasiva pozůstalosti, o nichž to stanoví tento zákon.
Účinky na dluhy a pohledávkyDnem právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti se pohledávky
odpovídající dluhu, jenž patří do pasiv likvidační podstaty, stávají splatnými, jestliže se věřitel řádně a včas přihlásil,
proti třetím osobám, které jsou zajištěny majetkem likvidační podstaty, stávají pro účely likvidace pozůstalosti splatnými, jestliže se jejich věřitel řádně a včas přihlásil a jestliže ve lhůtě určené k podání přihlášek rovněž požádal o uspokojení ze zajištění.
Závěra a zajištění majetku
Byla-li nařízena závěra pozůstalosti a nebylo-li usnesením rozhodnuto jinak, platí dosud přijatá opatření i po právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti.
Po vyvěšení usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti na úřední desce soudu může soud na návrh likvidačního správce nebo i bez návrhu zajistit majetek náležející do likvidační podstaty; ustanovení § 149 až 151 se použijí obdobně.
Likvidační správce
Vznik a zánik funkce
Jmenování likvidačního správce
Soud jmenuje likvidačním správcem osobu, která je zapsána v seznamu insolvenčních správců, vedeném Ministerstvem spravedlnosti podle jiného právního předpisu. Tato osoba může své jmenování likvidačním správcem odmítnout jen z vážných důvodů.
Není-li možné likvidačního správce vybrat ze seznamu insolvenčních správců, soud jmenuje likvidačním správcem osobu, která splňuje předpoklady pro zápis do seznamu insolvenčních správců podle jiného právního předpisu a která se svým jmenováním souhlasí.
Likvidačním správcem může být jmenován jen ten, kdo má na celou dobu výkonu funkce pojištěnou odpovědnost za škodu, která by mohla vzniknout při výkonu funkce likvidačního správce nebo v souvislosti s ním.
Odvolání likvidačního správce
Soud usnesením odvolá likvidačního správce, jestliže
o to požádá z důležitých důvodů,
tu je vzhledem k jeho poměru k věci nebo k účastníkům důvod pochybovat o jeho nepodjatosti,
nevykonává řádně svoji funkci.
Rozhodne-li soud o odvolání likvidačního správce, jmenuje současně nového likvidačního správce; postupuje přitom podle § 203.
Nově jmenovaný likvidační správce začne svou funkci vykonávat dnem právní moci usnesení o jeho jmenování. Z důležitých důvodů může soud rozhodnout, že svou funkci začne vykonávat již dnem, v němž mu bylo doručeno usnesení podle odstavce 1.
Odvolaný likvidační správce je povinen řádně a bez zbytečného odkladu informovat nového likvidačního správce a předat mu všechny doklady, týkající se výkonu jeho funkce.
Zánik funkce likvidačního správce
Funkce likvidačního správce zanikne, nastane-li právní skutečnost, s níž jiný právní předpis spojuje zánik práva vykonávat činnost insolvenčního správce.
Zanikne-li funkce likvidačního správce podle odstavce 1, soud bezodkladně jmenuje nového likvidačního správce; postupuje přitom podle § 203.
Práva a povinnosti
Jednání likvidačního správce
Likvidační správce
vykonává správu majetku patřícího do likvidační podstaty v rozsahu stanoveném zákonem,
pořizuje a vede seznam majetku patřícího do likvidační podstaty,
vystupuje na místě zůstavitele nebo osob, které dosud spravovaly pozůstalost, jako účastník občanského soudního nebo jiného řízení, jehož předmětem jsou majetek nebo pasiva likvidační podstaty,
vykonává ohledně majetku likvidační podstaty další úkoly, které stanoví zákon nebo které mu uložil soud.
Likvidační správce jedná při výkonu funkce svým jménem na účet pozůstalosti. Označuje se způsobem, z něhož musí být zřejmé, že jedná jako likvidační správce a kterého zůstavitele se týká jím spravovaná likvidační podstata.
Osoby provádějící úkony likvidace při jmenování likvidačního správce
Je-li jmenován, vykonává úkony při likvidaci pozůstalosti likvidační správce, ledaže je dále stanoveno jinak.
Likvidační správce může pověřit svého zaměstnance, aby jeho jménem a na jeho odpovědnost prováděl při likvidaci pozůstalosti jednotlivé, přípravné nebo dílčí úkony.
Jiná osoba než zaměstnanec může jednotlivé úkony při likvidaci pozůstalosti provést jménem likvidačního správce a na jeho odpovědnost jen na základě písemné plné moci, která ji k tomu výslovně opravňuje.
Náhrada škody
Likvidační správce je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí.
Likvidační správce odpovídá za škodu nebo za jinou újmu na majetku, kterou způsobil při výkonu své funkce nebo v souvislosti s ním porušením povinností uložených zákonem nebo soudem, popřípadě porušením dobrých mravů; této odpovědnosti se nemůže zprostit, ledaže by ke škodě nebo jiné újmě na majetku došlo i jinak.
Podle odstavce 2 odpovídá likvidační správce nejen za škodu nebo za jinou újmu na majetku, kterou způsobil osobně, ale i za škodu nebo za jinou újmu způsobenou osobami uvedenými v § 207 odst. 2 a 3.
Právo na náhradu škody podle odstavců 2 a 3 se promlčí uplynutím 3 let ode dne, kdy byla pravomocně skončena likvidace pozůstalosti.
Odměna a náhrady likvidačního správce
Odměna, náhrada výdajů a náhrada za daň z přidané hodnoty
Likvidační správce má právo na odměnu za úkony, které učinil osobně nebo prostřednictvím osob uvedených v § 207 odst. 2 a 3 při výkonu své funkce nebo v souvislosti s ním, na náhradu hotových výdajů při tom vzniklých a, je-li plátcem daně z přidané hodnoty, též na náhradu za daň z přidané hodnoty.
Právo na odměnu a na náhradu za daň z přidané hodnoty z této odměny podle odstavce 1 má jen likvidační správce, který nebyl ze své funkce odvolán podle § 204 odst. 1 písm. c).
Placení odměny a náhrad
O právu na odměnu a na náhrady hotových výdajů a za daň z přidané hodnoty likvidačního správce soud rozhodne i bez návrhu v rozhodnutí, kterým se řízení při likvidaci pozůstalosti v prvním stupni končí.
Odměna a náhrady hotových výdajů a za daň z přidané hodnoty likvidačního správce se uhradí z majetku likvidační podstaty podle rozhodnutí, kterým se řízení při likvidaci pozůstalosti v prvním stupni končí; stát ručí za uspokojení práva likvidačního správce na odměnu a náhrady.
Záloha
Soud může likvidačnímu správci na jeho žádost poskytnout v průběhu likvidace pozůstalosti přiměřenou zálohu na jeho odměnu a jeho hotové výdaje.
Poskytl-li soud likvidačnímu správci zálohu podle odstavce 1, uhradí se odměna a náhrady hotových výdajů likvidačního správce ve výši odpovídající poskytnuté záloze z majetku likvidační podstaty podle rozvrhového usnesení státu.
Likvidační podstata
Obsah a rozsah majetku likvidační podstaty
Majetek likvidační podstaty tvoří
majetek zůstavitele, který vlastnil v den své smrti; to neplatí o majetku, který při vypořádání majetku patřícího do společného jmění (§ 162) připadl manželu zůstavitele a o právech vázaných jen na jeho osobu,
pohledávky a majetková práva, která vznikla po smrti zůstavitele, která mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života, a která by zůstaviteli bez dalšího patřila, kdyby nezemřel,
právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitele a dosud nebylo vypořádáno,
majetek třetích osob, z něhož lze uspokojit zůstavitelovu pohledávku, protože ušel neúčinným právním jednáním z majetku dlužníka zůstavitele, byla-li neúčinnost právního jednání dlužníka založena rozhodnutím soudu,
náhrada za majetek uvedený pod písmenem d), není-li dobře možné domáhat se uspokojení zůstavitelovy pohledávky z tohoto majetku,
majetek, o němž platí, že patří do likvidační podstaty (§ 225),
další majetek, o němž to stanoví zákon.
Do majetku likvidační podstaty patří také příslušenství, plody a užitky majetku uvedeného v odstavci 1.
Zjišťování majetku likvidační podstaty
ÚkonyNení-li stanoveno jinak, úkony potřebné ke zjištění majetku likvidační podstaty činí likvidační správce nebo notář; řídí se přitom pokyny soudu.
Zjišťování skutečností o majetku
Majetek likvidační podstaty zjistí likvidační správce nebo notář především ze soupisu pozůstalosti, ze seznamu pozůstalostního majetku, ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku nebo ze shodných údajů dědiců, popřípadě ze soupisu pozůstalosti, byl-li proveden.
Likvidační správce nebo notář provede šetření potřebná k objasnění, zda patří do likvidační podstaty majetek, který zůstal při projednání pozůstalosti sporný a k němuž se proto dosud nepřihlíželo (§ 162 odst. 2 věta druhá, § 172 odst. 2 věta druhá).
Likvidační správce nebo notář vyšetří, zda tu není další, dosud neznámý, majetek, který patří do likvidační podstaty. Dbá přitom, aby byl zjištěn veškerý majetek, který patří do likvidační podstaty (§ 212).
Informační povinnost
Každý, kdo zná skutečnosti o majetku patřícím do likvidační podstaty nebo o tom, kde se nachází nebo kde je umístěn, je na výzvu sdělí likvidačnímu správci nebo notáři; odmítnout je sdělit může jen ten, kdo by tak mohl podle občanského soudního řádu učinit jako svědek.
Každý, kdo vede seznamy nebo systémy, v nichž jsou obsaženy údaje o majetku, který patří nebo může patřit do likvidační podstaty, umožní likvidačnímu správci nebo notáři bezplatně zjištění potřebných informací, a to, je-li provozován, i prostřednictvím dálkového přístupu.
Nestanovil-li soud jinak, smí likvidační správce vyzvat ke sdělení skutečností podle odstavce 1 nebo zjišťovat informace podle odstavce 2 jen s předchozím souhlasem soudu.
Sporný majetek
Má-li likvidační správce za to, že do likvidační podstaty patří majetek, který by podle informací vyplývajících se seznamů nebo systémů uvedených v § 215 odst. 2 neměl do likvidační podstaty náležet, oznámí to soudu. Stejně postupuje, uplatňuje-li u likvidačního správce nebo u soudu někdo právo k majetku, o němž tvrdí, že nepřipouští, aby patřil do likvidační podstaty.
Soud prověří oznámení likvidačního správce a na základě posouzení všech známých rozhodných skutečností udělí likvidačnímu správci pokyn, zda má nebo nemá tento majetek nadále pokládat za majetek, který patří do likvidační podstaty.
Náhrada výdajůTen, kdo sdělil likvidačnímu správci nebo notáři skutečnosti podle § 215 odst. 1, má právo na náhradu hotových výdajů. Toto právo zaniká, nebylo-li uplatněno u soudu nebo u likvidačního správce do 3 dnů ode dne, kdy sdělení došlo likvidačnímu správci nebo notáři; o tom je likvidační správce nebo notář povinen poskytnout poučení.
Seznam majetku likvidační podstaty
Pořízení a vedení seznamu
Na základě zjištění učiněných podle § 214 a 215 a pokynů soudu podle § 216 odst. 2 likvidační správce nebo notář pořídí a nadále vede seznam majetku, který patří do likvidační podstaty; dbá při tom pokynů soudu.
Vyjde-li v době do pravomocného skončení likvidace pozůstalosti najevo další majetek, který patří do likvidační podstaty, likvidační správce nebo notář seznam bezodkladně doplní.
Označení majetku v seznamu
Majetek likvidační podstaty se zapisuje do seznamu pod samostatnými položkami.
Majetek likvidační podstaty se v seznamu označuje způsobem, který umožňuje jeho náležitou identifikaci. Není-li to dobře možné, označí se alespoň tak, aby bylo možno zjistit jeho totožnost a aby byla vyloučena jeho záměna.
Nahlížení do seznamuKaždý, kdo osvědčí právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, může nahlédnout do seznamu majetku likvidační podstaty a činit si z něho výpisy a opisy.
Vyrozumění o soupisuJakmile likvidační správce nebo notář zapíše do seznamu likvidační podstaty majetek, který je evidován v seznamech nebo systémech vedených podle jiných právních předpisů, vyrozumí o tom bezodkladně toho, kdo tyto seznamy a systémy vede.
Oznámení soupisuPokládá-li se majetek za součást likvidační podstaty na základě pokynu soudu uděleného podle § 216 odst. 2, likvidační správce bezodkladně oznámí soupis tohoto majetku tomu, komu podle informací vyplývajících se seznamů nebo systémů uvedených v § 215 odst. 2 má náležet, nebo tomu, kdo uplatnil právo k majetku, které podle jeho názoru nepřipouští, aby patřil do majetku likvidační podstaty; současně ho vyzve, aby své právo uplatnil žalobou, a poučí, v jaké lhůtě a proti komu má žalobu podat.
Vynětí ze seznamuUkáže-li se, že do seznamu majetku likvidační podstaty byl zapsán majetek, ačkoliv do ní správně nepatří, likvidační správce nebo notář se souhlasem soudu nebo na pokyn soudu jej vyjme ze seznamu. Jde-li o majetek, který je evidován v seznamech nebo systémech vedených podle jiných právních předpisů, vyrozumí o tom bezodkladně toho, kdo tyto seznamy a systémy vede.
Vyloučení z likvidační podstaty
Ten, kdo tvrdí, že určitý majetek nepatří do likvidační podstaty, neboť to nepřipouští jeho právo k majetku, se může žalobou domáhat vyloučení označeného majetku z likvidační podstaty.
Žaloba se podává proti likvidačnímu správci ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy žalobci bylo doručeno oznámení soupisu podle § 222. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba příslušnému soudu nejpozději v poslední den lhůty; zmeškání lhůty nelze prominout.
Nebyla-li žaloba podle § 224 podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno, byla-li žaloba odmítnuta nebo byla-li žaloba zamítnuta, platí, že majetek patří do likvidační podstaty.
Správa majetku likvidační podstaty
Rozsah práv a povinností likvidačního správce nebo notářeNení-li stanoveno jinak, likvidačnímu správci nebo notáři přísluší při správě majetku patřícího do likvidační podstaty všechna práva a povinnosti, která občanský zákoník jinak svěřuje správci majetku při plné správě cizího majetku.
Úkony soudu při správě majetku likvidační podstaty
Peněžní prostředky patřící do likvidační podstaty může likvidační správce nebo notář uložit pouze na takový účet u banky, který mu k tomuto účelu určil soud. Totéž platí, jde-li o přijetí plnění peněžních prostředků ke splnění pohledávek patřících do majetku likvidační podstaty.
Ukončit provozování obchodního závodu patřícího do majetku likvidační podstaty nebo jeho pobočky likvidační správce nebo notář smí jen se souhlasem soudu. Při výkonu práv akcionáře ohledně akcií patřících do likvidační podstaty, práv a povinností společníka jiné obchodní společnosti spojených s obchodním podílem, který patří do likvidační podstaty, a práv a povinností člena družstva, patří-li družstevní podíl do likvidační podstaty, likvidační správce postupuje podle pokynů soudu.
Likvidační správce nebo notář smí uzavřít za obvyklých obchodních podmínek a jen s předchozím souhlasem soudu
smlouvu o úvěru, smlouvu o půjčce nebo obdobnou smlouvu, potřebnou k získání peněžních prostředků ke správě likvidační podstaty,
smlouvy na dodávku energií a surovin, potřebných k provozu obchodního závodu zůstavitele nebo jeho pobočky.
Soud může v jednotlivých případech z vážných důvodů stanovit, že likvidační správce smí právně jednat ohledně majetku patřícího do likvidační podstaty jen s předchozím souhlasem soudu nebo při splnění podmínek stanovených soudem. Dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu, jakož i další majetek patřící do likvidační podstaty, s nímž lze podle jiného právního předpisu nakládat pouze způsobem, k němuž byl určen, smí být likvidačním správcem nebo notářem použit jen způsobem určeným jinými právními předpisy; likvidační správce nebo notář k tomu potřebuje souhlas soudu.
Náklady při nedostatku peněžních prostředků
Nepostačují-li ke správě majetku patřícího do likvidační podstaty a k jeho zpeněžování peněžité prostředky z likvidační podstaty nebo získané na základě smluv, uzavřených likvidačním správcem, platí tyto náklady stát.
O placení nákladů podle odstavce 1 rozhodne soud usnesením na návrh likvidačního správce nebo i bez návrhu.
Stát má právo, aby mu náklady, které zaplatil podle odstavce 1, byly uhrazeny z výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty.
Účast likvidačního správce na řízení
Jestliže v den, v němž bylo usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti vyvěšeno na úřední desce soudu, probíhá občanské soudní, správní, daňové nebo jiné řízení, které se týká majetku patřícího do likvidační podstaty nebo pasiv likvidační podstaty, jehož účastníkem byl dosud zůstavitel nebo ten, kdo spravoval pozůstalost, nebo řízení o odpůrčí žalobě podané ve prospěch pohledávky patřící do likvidační podstaty zůstavitelem nebo tím, kdo spravoval jeho pozůstalost, stává se likvidační správce tímto dnem účastníkem na místě zůstavitele nebo toho, kdo spravoval pozůstalost, jestliže byl likvidační správce k tomuto dni jmenován; jinak dnem, ke kterému byl jmenován.
Po dni, v němž bylo usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti vyvěšeno na úřední desce soudu, může být řízení před soudem, správním úřadem nebo jiným orgánem, které se týká majetku patřícího do likvidační podstaty nebo pasiv likvidační podstaty, nebo řízení o odpůrčí žalobě podané ve prospěch pohledávky patřící do likvidační podstaty zahájeno jen na návrh likvidačního správce nebo vedeno proti likvidačnímu správci; jinak bude řízení zastaveno.
V řízeních podle odstavců 1 a 2 smí být rozhodnuto o pasivech likvidační podstaty jen určením základu nebo výše práva, které bylo předmětem řízení; to platí, i když v řízení nedošlo ke změně návrhu.
Náklady řízení
V řízeních podle § 229 nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti likvidačnímu správci; to neplatí, jde-li o náklady, které vznikly zaviněním likvidačního správce nebo náhodou, která se mu přihodila.
Náklady zaplacené likvidačním správcem v řízeních podle § 229 představují jeho hotové výdaje.
Náhrada nákladů řízení přiznaná likvidačnímu správci patří do majetku likvidační podstaty.
Zpeněžení majetku likvidační podstaty
Uskutečnění zpeněžení
Zpeněžení majetku patřícího do likvidační podstaty uskutečňuje s předchozím souhlasem soudu likvidační správce nebo notář.
Soud ve svém předchozím souhlasu uvede nejen způsob zpeněžení (§ 232) a rozsah zpeněžované pozůstalosti, ale i cenu nebo jiné podmínky, které musí být při zpeněžení splněny.
O úkon zpeněžení majetku patřícího do likvidační podstaty nejde, bylo-li uskutečněno bez předchozího souhlasu soudu nebo v rozporu se soudem stanovenými podmínkami.
Zpeněžení prodejem
Majetek patřící do likvidační podstaty lze zpeněžit prodejem
v dražbě provedené soudem podle ustanovení jiného právního předpisu o výkonu rozhodnutí nebo exekuci,
smlouvou, kterou s nabyvatelem uzavře likvidační správce nebo notář,
ve veřejné dražbě provedené dražebníkem podle jiného právního předpisu,
v dražbě provedené soudním exekutorem podle jiného právního předpisu.
Způsoby uvedenými v odstavci 1 lze zpeněžit celou pozůstalost, její určité části nebo jednotlivé hmotné a nehmotné věci.
Zpeněžení věřitelem
Vázne-li na majetku patřícím do likvidační podstaty zástavní nebo zadržovací právo, může soud věřiteli zajištěné pohledávky na jeho návrh usnesením povolit, aby sám uskutečnil zpeněžení zastavené nebo zadržené věci, jestliže má platně sjednáno, že ji může zpeněžit dohodnutým způsobem, a jestliže takové zpeněžení věci není v rozporu se zájmy jiného věřitele. Ke zpeněžení věci soud věřiteli určí přiměřenou lhůtu, která běží ode dne právní moci usnesení.
Věřitel, kterému soud povolil zpeněžení majetku patřícího do likvidační podstaty,
vykonává ode dne právní moci usnesení podle odstavce 1 správu zastavené nebo zadržené věci místo likvidačního správce nebo notáře,
smí po dni právní moci usnesení podle odstavce 1 zastavenou nebo zadrženou věc zpeněžit stanoveným způsobem, na němž se písemně dohodl se zástavcem, zástavním dlužníkem nebo dlužníkem; z důležitých důvodů mu soud může na jeho žádost lhůtu ke zpeněžení věci prodloužit.
Právo věřitele uskutečnit zpeněžení zastavené nebo zadržené věci zanikne ještě před uplynutím stanovené lhůty dnem, v němž soudu dojde jeho oznámení, kterým se tohoto práva vzdává.
Odevzdání výtěžkuVěřitel, který zpeněžil majetek patřící do likvidační podstaty, odevzdá výtěžek zpeněžení vždy soudu a podá soudu zprávu o průběhu zpeněžování.
Zjištění ceny
Před zpeněžením majetku patřícího do likvidační podstaty způsobem uvedeným v § 232 odst. 1 písm. c) nebo d) musí být zjištěna cena majetku posudkem, jde-li o nemovitost, obchodní závod, pobočku obchodního závodu nebo věc prohlášenou za kulturní památku.
Posudek podle odstavce 1 může vypracovat pouze znalec, kterého ustanovil usnesením na žádost likvidačního správce nebo i bez návrhu soud.
Nabytí majetku z likvidační podstaty
Ten, kdo nabyl majetek patřící do likvidační podstaty způsoby uvedenými v § 232, nabyl k němu vlastnické právo
dnem, kterým se nabývá vlastnictví při dražbě prováděné soudem podle ustanovení jiného právního předpisu o výkonu rozhodnutí nebo exekuci, při veřejné dražbě prováděné dražebníkem podle jiného právního předpisu, nebo při dražbě prováděné soudním exekutorem podle jiného právního předpisu, nebo
dnem, kterým se nabývá vlastnictví při převodu vlastnického práva na základě smlouvy.
Ten, kdo nabyl majetek patřící do likvidační podstaty způsobem uvedeným v § 233, nabyl k němu vlastnické právo dnem, kterým se nabývá vlastnictví při
veřejné dražbě prováděné dražebníkem podle jiného právního předpisu, nebo
převodu vlastnického práva na základě smlouvy.
Ten, kdo nabyl vlastnictví k majetku z likvidační podstaty způsoby uvedenými v § 232 a 233, nabude současně také práva a povinnosti s věcí spojená a závady váznoucí na věci s výjimkou zajištění pasiv pozůstalosti a zajištění dluhů třetích osob.
Je-li zpeněžený majetek zapsán ve veřejném nebo jiném seznamu, likvidační správce nebo notář bezodkladně oznámí tomu, kdo takový seznam vede, nabytí vlastnictví k tomuto majetku zpeněžením, způsob provedeného zpeněžení, osobu nabyvatele a zánik zajištění váznoucího na tomto majetku; to neplatí, jestliže příslušné oznámení učinil dražebník nebo soudní exekutor, byl-li majetek zpeněžen ve veřejné dražbě provedené podle jiného právního předpisu nebo v dražbě provedené exekutorem podle jiného právního předpisu.
Je-li zástavní právo, které vázlo na zpeněženém majetku, zapsáno v rejstříku zástav, likvidační správce nebo notář vydá nabyvateli potvrzení o jeho zániku.
Připadnutí majetku státu
Majetek zůstavitele patřící do likvidační podstaty, který se nepodařilo zpeněžit, připadá státu; na návrh likvidačního správce nebo i bez návrhu o tom usnesením rozhodne soud. Nepodařilo-li se zpeněžit majetek třetích osob, který patří do likvidační podstaty, soud jej usnesením i bez návrhu vyjme ze seznamu majetku likvidační podstaty.
Majetek, o němž bylo podle odstavce 1 rozhodnuto, že připadá státu, připadne státu dnem právní moci usnesení.
Ustanovení § 236 odst. 3 a 4 se použijí obdobně.
Přihlašování pohledávek
Pasiva likvidační podstaty
Rozsah
Pasiva likvidační podstaty tvoří náklady zůstavitelova pohřbu, jakož i dluhy zůstavitele, které měl v době smrti, a dluhy vzniklé po smrti zůstavitele, které mají původ v právních skutečnostech, z nichž by měl plnit zůstavitel, kdyby mu v tom nezabránila smrt, s výjimkou
úroků a úroků z prodlení, které by přirostly po právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti,
smluvní pokuty a penále sjednané nebo stanovené pro případ porušení smluvní povinnosti, na něž vzniklo právo po smrti zůstavitele,
pohledávek z darovacích smluv,
pokut, penále a dalších sankcí, které byly uloženy zůstaviteli za porušení mimosmluvní povinnosti, vzniklo-li na ně právo až po smrti zůstavitele.
Do pasiv likvidační podstaty také patří dluhy z pohledávek, které vznikly ze smluv uzavřených ve prospěch pozůstalosti nebo majetku patřícího do likvidační podstaty
těmi, kdo spravovali pozůstalost v době do nařízení likvidace pozůstalosti,
likvidačním správcem nebo notářem.
Pasiva pozůstalosti (§ 171 odst. 2), která netvoří pasiva likvidační podstaty podle odstavce 1, a jim odpovídající pohledávky zanikají dnem právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti.
Uspokojení pohledávek
Uspokojena může být při likvidaci pozůstalosti jen taková pohledávka, které odpovídá dluh, jenž patří do pasiv likvidační podstaty, a která byla přihlášena nebo která byla soudu oznámena, považuje-li se takové podání za přihlášku.
I když nebyly přihlášeny, uspokojují se při likvidaci pozůstalosti také pohledávky, které vznikly ze smluv uzavřených s likvidačním správcem nebo notářem, a další pohledávky, o nichž to stanoví zákon.
Přihláška
Podání přihlášky
Věřitel, jehož pohledávka odpovídá dluhu patřícímu do pasiv likvidační podstaty, může podat přihlášku ode dne, kdy bylo usnesení o nařízení likvidace vyvěšeno na úřední desce soudu, až do uplynutí lhůty, která byla stanovena v usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti. Lhůta je zachována, dojde-li přihláška příslušnému soudu nejpozději v poslední den lhůty; zmeškání lhůty nelze prominout.
Soud přihlášku usnesením odmítne,
byla-li podána opožděně,
byla-li podána někým, kdo není oprávněn k podání přihlášky,
byla-li přihlášena pohledávka, které odpovídá dluh, jenž nepatří do pasiv likvidační podstaty.
Obsah přihlášky
Přihláška musí obsahovat kromě obecných náležitostí podání stanovených občanským soudním řádem vylíčení skutečností, na nichž se pohledávka věřitele zakládá, a vyčíslení jistiny pohledávky a jejího příslušenství v korunách českých. Vyčíslení v korunách českých je třeba provést i tehdy, jde-li o pohledávku nepeněžitou, o pohledávku neurčité výše nebo o pohledávku v cizí měně.
Jde-li o vykonatelnou pohledávku, musí být v přihlášce dále vylíčeny skutečnosti, na nichž se vykonatelnost zakládá.
Neobsahuje-li přihláška všechny stanovené náležitosti nebo je-li přihláška neurčitá nebo nesrozumitelná, soud usnesením vyzve věřitele, aby přihlášku doplnil nebo opravil ve lhůtě, kterou určí a která nesmí být kratší než 15 dnů od doručení usnesení; současně věřitele poučí, jak je třeba doplnění nebo opravu přihlášky provést.
Přihlášku, která nebyla včas nebo řádně opravena, soud usnesením odmítne, není-li možné pro její nedostatky přezkoumat přihlášenou pohledávku; o tomto následku musí být věřitel poučen.
Zajištěná pohledávkaJe-li přihlašovaná pohledávka zajištěna majetkem patřícím do likvidační podstaty, musí věřitel nejpozději v poslední den lhůty stanovené pro podání přihlášky soudu uvést skutečnosti, na nichž se zajištění zakládá a kdy vzniklo, a požádat o uspokojení ze zajištění, jinak se k zajištění pohledávky nepřihlíží.
Přihláška uspokojení dluhu třetí osoby ze zajištění
Má-li věřitel pohledávku proti třetí osobě, která je zajištěna majetkem patřícím do likvidační podstaty, věřitel přihlásí právo na uspokojení této pohledávky ze zajištění.
Ustanovení § 241 a 242 se použijí obdobně.
Podmíněná přihláška
Přihláškou pohledávky, které odpovídá dluh, jenž patří do pasiv likvidační podstaty, není dotčeno ani právo věřitele na uspokojení pohledávky od třetích osob, odpovídajících věřiteli společně a nerozdílně se zůstavitelem, ani právo věřitele na uspokojení ze zajištění poskytnutého třetími osobami.
Osoby, po nichž věřitel může požadovat plnění podle odstavce 1, mohou pohledávku, která by jim vznikla uspokojením věřitele a které odpovídá dluh, jenž tvoří pasivum likvidační podstaty, přihlásit podmíněně pro případ skutečného uspokojení věřitele.
Oznámení pohledávkyZa přihlášku se považuje podání věřitele, kterým oznámil svoji pohledávku soudu již v době od zahájení řízení o pozůstalosti do nařízení likvidace pozůstalosti, avšak jen tehdy, obsahuje-li všechny náležitosti přihlášky uvedené v § 241 odst. 1 a 2 a v § 242.
Následky uplatnění pohledávky přihláškou
Podá-li věřitel přihlášku nebo pokládá-li se jeho podání za přihlášku (§ 245), promlčecí lhůta a lhůta pro zánik práva přestane běžet, a to s účinností ode dne, v němž bylo usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti vyvěšeno na úřední desce soudu; to neplatí, byla-li přihláška odmítnuta.
Ustanovení odstavce 1 se použije také tehdy, splnila-li se podmínka u přihlášky pohledávky podané jen podmíněně (§ 244).
Přílohy přihlášky
Věřitel je povinen připojit k přihlášce listiny, kterých se přihláška dovolává, jakož i listiny, které dokládají vykonatelnost pohledávky, byla-li věřitelem v přihlášce tvrzena.
Uplatnil-li věřitel včas právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, je povinen současně soudu předložit listiny, které tvrzené právo prokazují.
Věřitel, jehož podání se považuje za přihlášku (§ 245) a který soudu dosud nepředložil listiny uvedené v odstavci 1 nebo 2, je povinen tak učinit do 15 dnů ode dne, kdy usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti nabylo právní moci.
Nesplnil-li věřitel povinnosti podle odstavců 1 až 3, soud mu uloží, aby listiny předložil dodatečně ve lhůtě, kterou určí a která nesmí být kratší než 10 dnů. V případě, že listiny ani poté nebudou soudu předloženy, nepřihlíží se nadále k vylíčení těch skutečností, k jejichž prokázání měly nepředložené listiny sloužit.
Vzdání se práva na uspokojení pohledávky
Věřitel, jenž pohledávku uplatnil přihláškou nebo oznámením, které se pokládá za přihlášku, jakož i věřitel, který má právo na uspokojení pohledávky, i když nebyla přihlášena, se mohou kdykoliv v průběhu likvidace pozůstalosti vzdát zcela nebo jen zčásti práva na uspokojení své pohledávky.
Vzdání se práva na uspokojení pohledávky soud usnesením vezme na vědomí.
Ten, kdo se vzdal práva na uspokojení pohledávky, nemůže se při likvidaci pozůstalosti znovu domáhat stejné pohledávky.
Zánik pohledávkyByla-li pohledávka v průběhu likvidace pozůstalosti zcela nebo zčásti jinak uspokojena nebo zanikla a nevzdal-li se věřitel práva na její uspokojení, soud usnesením rozhodne, že věřitel úplně nebo v rozsahu zániku pohledávky pozbyl právo na uspokojení pohledávky z majetku patřícího do likvidační podstaty.
Přezkoumání pohledávky
Seznam pohledávek
Pohledávky, jejichž přihláška nebyla soudem pravomocně odmítnuta, pohledávky, které věřitelé uplatnili oznámením, jež se pokládá za přihlášku, a pohledávky, které se uspokojují při likvidaci pozůstalosti, i když nebyly přihlášeny, soud uvede v seznamu pohledávek.
Každá pohledávka se do seznamu zapisuje pod samostatnou položkou; vyznačí se u ní zejména stručně skutečnosti, na nichž se podle věřitele zakládá, věřitelem učiněné vyčíslení jistiny pohledávky a jejího příslušenství v korunách českých, zda jde podle tvrzení věřitele o vykonatelnou pohledávku a zda bylo uplatněno uspokojení ze zajištění.
Každý, kdo osvědčí právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, může nahlédnout do seznamu pohledávek a činit si z něho výpisy a opisy.
Jednání
K přezkoumání pohledávek soud nařídí jednání tak, aby se konalo nejdříve 20 dnů po uplynutí lhůty, která byla v usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti stanovena k přihlášení pohledávek. Jednání je neveřejné.
K jednání soud předvolá věřitele, kteří jsou účastníky, jejich zástupce a další osoby, jejichž přítomnosti je třeba.
Předvolání k jednání se vyvěsí na úřední desce soudu, u něhož probíhá řízení o pozůstalosti; v odůvodněných případech může být zveřejněno též prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.
Dostaví-li se k jednání likvidační správce, soud mu umožní účast při jednání.
Změna doby nebo místa jednání
Z vážných důvodů soud může změnit dobu nebo místo konání jednání, které nařídil k přezkoumání pohledávek.
Žádost věřitele o odročení jednání je vážným důvodem podle odstavce 1 jen tehdy, zabraňuje-li mu překážka nejen v účasti na jednání, ale i v tom, aby si zvolil zástupce, který by za něho při jednání vystupoval.
Změní-li dobu nebo místo jednání, soud postupuje podle § 251 odst. 2 a 3.
Přezkoumání pohledávek bez nařízení jednáníJednání k přezkoumání pohledávek není třeba nařizovat,
je-li v seznamu pohledávek zapsána jen jediná pohledávka, nebo
jestliže se věřitelé vzdali práva účasti na přezkoumání pohledávek při jednání, popřípadě souhlasí s přezkoumáním pohledávek bez nařízení jednání.
Nepřezkoumávané pohledávky
Pohledávky se při přezkumném jednání přezkoumávají podle seznamu pohledávek.
Nerozhodl-li soud jinak, nepřezkoumávají se pohledávky, které vznikly ze smluv uzavřených s likvidačním správcem nebo notářem.
Přezkoumání pohledávky při jednání
Soud ohledně každé přezkoumávané pohledávky výslovně uvede, zda ji lze pokládat na základě posouzení všech známých rozhodných skutečností vyplývajících z předložených listin a dalších důkazních prostředků za prokázanou a v jaké výši; nepřihlíží přitom ke skutečnostem, k jejichž prokázání věřitel přes výzvu soudu včas nepředložil listiny (§ 247 odst. 4).
Jde-li o vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu, soud posuzuje podle odstavce 1 nově jen takové rozhodné skutečnosti, které nebyly nebo nemohly být uplatněny v řízení, v němž bylo vydáno toto rozhodnutí. Byla-li pohledávka věřiteli přiznána pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu, nelze ji pokládat za neprokázanou jen na základě jiného právního posouzení těchto skutečností, které byly uplatněny nebo jinak známy v řízení, v němž bylo vydáno toto rozhodnutí.
K promlčení pohledávky soud přihlédne, jen jestliže je některý z věřitelů namítl nejpozději do doby jejího přezkoumání při přezkumném jednání.
Uplatnil-li věřitel právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, které vázne na majetku patřícím do likvidační podstaty, soud postupuje obdobně podle odstavců 1 až 3.
Popření pohledávky nebo práva na uspokojení pohledávky
Uvedl-li soud, že pokládá pohledávku nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění za prokázané, mohou se ostatní věřitelé, kteří se dostavili k jednání, vyjádřit, zda je popírají zcela nebo v jaké výši.
Ustanovení § 255 odst. 2 a 3 se pro popření pohledávky nebo práva na uspokojení pohledávky za zajištění jiným věřitelem použijí přiměřeně.
Popřel-li jiný věřitel pohledávku věřitele nebo jeho právo na uspokojení pohledávky ze zajištění a setrval-li soud na závěru, že je lze pokládat za prokázané, soud vyzve věřitele, aby se vyjádřil, zda požaduje, aby jím popřená pohledávka nebo jím popřené právo na uspokojení pohledávky ze zajištění anebo jejich popřené části byly uplatněny u soudu žalobou.
Jistota
Věřiteli, který soudu sdělil, že požaduje, aby jím popřená pohledávka nebo jím popřené právo na uspokojení pohledávky ze zajištění anebo jejich popřené části byly uplatněny u soudu žalobou, soud usnesením uloží, aby složil u soudu jistotu na náhradu nákladů řízení o žalobě a na náhradu škody nebo jiné újmy, která by vznikla nedůvodným popřením pohledávky nebo práva na uspokojení ze zajištění anebo jejich části; současně určí lhůtu ke složení jistoty a poučí popírajícího věřitele o následcích toho, jestliže jistota nebude včas složena.
Jistotu soud stanoví ve výši jedné třetiny popřené pohledávky, popřeného práva na uspokojení pohledávky ze zajištění nebo jejich popřených částí, nejméně 10 000 Kč a nejvýše 100 000 Kč.
Od uložení nebo od zaplacení jistoty soud usnesením upustí, požádal-li o to popírající věřitel a prokázal-li soudu, že jsou u něj splněny předpoklady pro úplné osvobození od soudních poplatků podle občanského soudního řádu, jakož i tehdy, vzal-li své popření zpět.
Zápis výsledku jednáníVýsledek přezkoumání pohledávek a práv na uspokojení pohledávek ze zajištění soud uvede po skončení jednání v seznamu pohledávek.
Přezkoumání pohledávky bez nařízení jednání
Soud ohledně každé pohledávky a každého uplatněného práva na uspokojení pohledávky ze zajištění posoudí, zda je lze pokládat na základě posouzení všech známých rozhodných skutečností vyplývajících z předložených listin a dalších důkazních prostředků za prokázané a v jaké výši; postupuje přitom způsobem uvedeným v § 255.
Provádí-li se přezkoumání pohledávek a uplatněných práv na uspokojení pohledávky ze zajištění bez nařízení jednání, nemohou je ostatní věřitelé popřít.
Své závěry o přezkoumání pohledávek a práv na uspokojení pohledávek ze zajištění bez nařízení jednání soud uvede v seznamu pohledávek.
Vyrozumění věřitelů
Soud usnesením věřitele vyzve, aby se žalobou podle občanského soudního řádu domáhal určení, že mu pohledávka náleží a v jaké výši, popřípadě že má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, jestliže
při přezkoumání pohledávek při jednání nebo bez nařízení jednání uzavřel, že jeho pohledávku nebo jím uplatněné právo na uspokojení pohledávky ze zajištění nelze mít zcela nebo zčásti za prokázané,
jeho pohledávku nebo jím uplatněné právo na uspokojení ze zajištění popřel jiný věřitel, který včas složil u soudu stanovenou jistotu nebo u něhož soud od složení jistoty pravomocným usnesením upustil, ledaže by dodatečně vzal své popření zpět.
V usnesení podle odstavce 1 soud věřitele též poučí, v jaké lhůtě a proti komu má žalobu podat a jaké jsou právní následky toho, jestliže žalobu nepodá vůbec nebo včas.
Vyloučení vyrozuměníUstanovení § 260 se nepoužije, probíhá-li o pohledávce věřitele již soudní řízení, jehož účastníkem se stal likvidační správce (§ 229).
Žaloba o určení pohledávky nebo práva na uspokojení pohledávky ze zajištění
Žaloba o určení, že věřiteli náleží pohledávka a v jaké výši, nebo o určení, že věřitel má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, se podává ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy věřiteli bylo doručeno vyrozumění podle § 260. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba příslušnému soudu nejpozději v poslední den lhůty; zmeškání lhůty nelze prominout.
Žaloba se podává proti likvidačnímu správci; popřel-li pohledávku věřitele nebo jím uplatněné právo na uspokojení ze zajištění jiný věřitel, musí být žaloba podána též proti popírajícímu věřiteli.
Více žalovaných má v řízení o žalobě postavení nerozlučných společníků podle občanského soudního řádu.
Likvidační správce si pro svůj postup v řízení o žalobě vyžádá pokyny soudu a řídí se jimi.
Rozhodné skutečnosti v žaloběVěřitel může v žalobě uplatnit jen ty skutečnosti, které uvedl v řízení o pozůstalosti až do skončení jednání, v němž byla jeho pohledávka nebo jím uplatněné právo na uspokojení pohledávky ze zajištění přezkoumáno, popřípadě, došlo-li k přezkoumání bez nařízení jednání, až do doby, kdy soud uvedl v seznamu pohledávek, že pohledávku nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění nelze pokládat za prokázané.
Pravomoc a příslušnost k rozhodnutí o žalobě
Žaloby o určení, že věřiteli náleží pohledávka a v jaké výši, a žaloby o určení, že věřitel má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení.
K projednání a rozhodnutí žalob uvedených v odstavci 1 jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy.
Průběh řízení a rozhodnutí
Uplatnil-li věřitel žalobou pohledávku nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, které mu byly přiznány pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu, soud při projednání žaloby provede dokazování jen o takových rozhodných skutečnostech, které nebyly nebo nemohly být uplatněny v řízení, v němž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí; zjištěním skutečností, které byly uplatněny v řízení, v němž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí, je vázán.
Rozhodnutí soudu o žalobě, jíž věřitel uplatnil pohledávku nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, které mu byly přiznány pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu, nemůže spočívat na jiném právním posouzení týchž rozhodných skutečností.
Rozhodnutí soudu o žalobě, jímž věřitel uplatnil pohledávku nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, jsou závazná pro všechny účastníky při likvidaci pozůstalosti.
Náklady řízení
V řízeních o žalobě nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti likvidačnímu správci; to neplatí, jde-li o náklady, které vznikly zaviněním likvidačního správce nebo náhodou, která se mu přihodila.
Náklady zaplacené likvidačním správcem v řízeních o žalobě představují jeho hotové výdaje.
Náhrada nákladů řízení přiznaná likvidačnímu správci patří do majetku likvidační podstaty.
Jistota a náhrada škody
Byla-li žaloba zamítnuta nebo odmítnuta, popřípadě bylo-li řízení o žalobě zastaveno, soud po právní moci rozhodnutí vrátí složenou jistotu.
Bylo-li žalobě pravomocně vyhověno, je popírající věřitel povinen nahradit škodu nebo jinou újmu, která žalujícímu věřiteli vznikla nedůvodným popřením jeho pohledávky nebo práva na uspokojení pohledávky ze zajištění. Náhradu škody nebo jiné újmy je třeba uplatnit u soudu nejpozději do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o žalobě, jinak právo zanikne.
Pravomocně přiznaná náhrada škody nebo jiné újmy se uspokojí ze složené jistoty; povinnost nahradit škodu nebo jinou újmu, která nebyla kryta složenou jistotou, tím není dotčena.
Zjištění pohledávky a práva na uspokojení pohledávky ze zajištění
Pohledávka nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění jsou zjištěny, jestliže je
soud pokládá za prokázané a takový závěr uvedl při přezkumném jednání nebo v seznamu pohledávek,
nepopřel žádný z věřitelů nebo je popření pohledávky neúčinné.
Popření pohledávky věřitelem je neúčinné,
vzal-li věřitel později své popření zpět,
nesložil-li u soudu pravomocným usnesením stanovenou jistotu na náhradu nákladů řízení o žalobě a na náhradu škody nebo jiné újmy, která by vznikla věřiteli nedůvodným popřením pohledávky nebo práva na uspokojení ze zajištění anebo jejich části, vůbec, včas nebo v předepsané výši, ledaže by soud pravomocným usnesením od složení jistoty upustil.
I když soud nepokládal pohledávku nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění za prokázané nebo i když je popřel některý z věřitelů, jsou zjištěny, bylo-li v řízení o žalobě nebo v jiném občanském soudním řízení pravomocným rozhodnutím určeno, že věřiteli náleží pohledávka a v jaké výši nebo že věřitel má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění.
Rozvrh výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty
Uhrazované pohledávkyZ výtěžku zpeněžení majetku patřícího do likvidační podstaty se hradí pohledávky, které byly zjištěny, a pohledávky, které se uspokojují, i když nemusely být přihlášeny a i když se nepřezkoumávají, jakož i pohledávky věřitelů proti třetím osobám, které jsou zajištěny majetkem patřícím do likvidační podstaty, bylo-li zjištěno právo na jejich uspokojení z tohoto majetku.
Uspokojení zajištěných pohledávek
K uspokojení pohledávek, které jsou zajištěny majetkem patřícím do likvidační podstaty, slouží čistý výtěžek zpeněžení tohoto majetku, který se vypočte tak, že od výtěžku zpeněžení se odečtou poměrná část nákladů vynaložených na správu majetku patřícího do likvidační podstaty a, byl-li majetek zpeněžen likvidačním správcem nebo notářem, též náklady vynaložené na jeho zpeněžení.
Slouží-li stejný majetek patřící do likvidační podstaty k zajištění více pohledávek, uspokojují se jednotlivé pohledávky v pořadí, v jakém vzniklo jejich zajištění, nedohodnou-li se věřitelé těchto pohledávek písemně jinak.
Nestačí-li výtěžek zpeněžení majetku k plnému uspokojení pohledávek, v jejichž prospěch na něm vázlo zajištění, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami podle rozvrhového usnesení; to neplatí, jde-li o pohledávky proti třetím osobám, které byly zajištěny majetkem patřícím do likvidační podstaty.
Uspokojení při zpeněžení věřitelem nebo správcem
Uskutečnil-li zpeněžení majetku se souhlasem soudu věřitel (§ 233), který výtěžek zpeněžení odevzdal soudu (§ 234) a který soudu podal řádnou zprávu o průběhu zpeněžování majetku, a shledá-li uskutečnění zpeněžení majetku věřitelem v souladu se zákonem, soud usnesením rozhodne, že čistý výtěžek zpeněžení bude odevzdán věřiteli, popřípadě podle pořadí více věřitelům zajištěných pohledávek, do 3 dnů od právní moci usnesení a že případný zbytek čistého výtěžku bude použit k uspokojení pohledávek podle rozvrhového usnesení.
Uskutečnil-li zpeněžení majetku likvidační správce nebo notář a podal-li o tom soudu řádnou zprávu, soud usnesením rozhodne, že čistý výtěžek zpeněžení bude odevzdán věřiteli, jehož pohledávka byla zpeněženým majetkem zajištěna, popřípadě více věřitelům takto zajištěných pohledávek podle pořadí, do 3 dnů od právní moci usnesení a že případný zbytek čistého výtěžku bude použit k uspokojení pohledávek podle rozvrhového usnesení.
Rozvrhové usnesení
Uhrazované pohledávky (§ 269), které nebyly uspokojeny podle § 270 a 271, se uspokojují podle rozvrhového usnesení.
Soud rozhodne o uspokojení pohledávek rozvrhovým usnesením vždy, podal-li mu likvidační správce řádnou zprávu o zpeněžování majetku likvidační podstaty nebo jeho části a byly-li zjištěny pohledávky nebo jejich části, které by měly být podle skupin uspokojeny podle rozvrhového usnesení.
Skupiny
Na základě rozvrhového usnesení se uspokojují postupně pohledávky podle těchto skupin:
pohledávky ze smluv, které byly uzavřeny s likvidačním správcem nebo notářem,
pohledávky vzniklé státu na nákladech vynaložených na zpeněžování majetku likvidační podstaty a jeho správu, popřípadě též na úschovu majetku patřícího do likvidační podstaty u vhodného schovatele,
pohledávka odměny a náhrady nákladů likvidačního správce a, byla-li likvidačnímu správci poskytnuta záloha, státu,
pohledávka odměny a náhrady nákladů notáře za úkony, které v řízení o pozůstalosti provedl jako soudní komisař,
pohledávka nákladů zůstavitelova pohřbu,
pohledávky odměny a náhrady nákladů těch, kdo vykonávali správu pozůstalosti za řízení v době do nařízení likvidace pozůstalosti,
pohledávky výživného,
ostatní pohledávky.
Od pohledávek uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) se odečtou náklady vynaložené na likvidačním správcem nebo notářem provedené zpeněžení majetku, který sloužil k zajištění pohledávek, a poměrná část nákladů vynaložených na správu majetku patřícího do likvidační podstaty, která byla započítána věřitelům zajištěných pohledávek (§ 270 odst. 1).
O úhradě pohledávek uvedených v odstavci 1 písm. c) a d) soud rozhodne v rozvrhovém usnesení, kterým se řízení při likvidaci pozůstalosti v prvním stupni končí, nebo v usnesení o vydání likvidačního přebytku.
Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se poměrně.
Obsah rozvrhového usneseníV rozvrhovém usnesení soud zejména rozhodne,
jak vysoké plnění připadá z výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty na každou uhrazovanou pohledávku, která se podle něho uspokojuje,
která pohledávka a v jaké výši zůstává neuspokojená,
v jaké lhůtě bude plnění věřitelům vyplaceno.
Vydání likvidačního přebytku
Byly-li z výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty uspokojeny všechny pohledávky, soud usnesením rozhodne o vydání majetkového přebytku těm, kterým svědčilo dědické právo po zůstaviteli v době nařízení likvidace dědictví, podle jejich dědických podílů, popřípadě státu, měla-li mu v té době pozůstalost připadnout proto, že nedědil žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a že se na stát hledělo, jako by byl zákonný dědic.
Na ty, kterým byl vydán likvidační přebytek, nepřecházejí pasiva pozůstalosti a ani nejsou povinni jinak hradit pasiva pozůstalosti.
Skončení řízení při likvidaci
Rozvrhovým usnesením, kterým soud rozhodne o rozdělení celého nebo zbývajícího výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty, nebo usnesením, kterým bylo rozhodnuto o vydání likvidačního přebytku, se řízení při likvidaci majetku v prvním stupni končí.
Právní mocí rozvrhového usnesení, kterým bylo rozhodnuto o rozdělení celého nebo zbývajícího výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty nebo kterým bylo rozhodnuto o vydání likvidačního přebytku, je řízení o pozůstalosti skončeno.
Zánik neuspokojených pohledávekPohledávky, jimž odpovídá pasivum pozůstalosti, zanikají dnem skončení řízení o pozůstalosti (§ 276 odst. 2) v takovém rozsahu, v jakém nebyly uspokojeny z výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty; to platí i tehdy, jestliže věřitel svoji pohledávku nepřihlásil.
Objeví-li se po právní moci rozvrhového usnesení, jímž bylo řízení o pozůstalosti skončeno, další majetek, který patří do likvidační podstaty, a nebyly-li při likvidaci pozůstalosti plně uspokojeny všechny uhrazované pohledávky, soud usnesením nařídí, aby o něm bylo pokračováno v likvidaci pozůstalosti.
Není-li dále stanoveno jinak, při pokračování v likvidaci pozůstalosti se postupuje přiměřeně podle dílu 1 a oddílů 1 až 5 tohoto dílu.
Z výtěžku zpeněžení majetku, o němž se pokračuje v likvidaci řízení, mohou být uspokojeni jen věřitelé pohledávek, které se uhrazují z výtěžku zpeněžení majetku patřícího do likvidační podstaty podle výsledků původního řízení, skončeného podle § 276; k zániku těchto pohledávek (§ 277) se přitom nepřihlíží.
Objeví-li se po právní moci usnesení, jímž bylo řízení o pozůstalosti skončeno, další majetek, který patří do likvidační podstaty, a byly-li při likvidaci pozůstalosti plně uspokojeny všechny uhrazované pohledávky, soud usnesením rozhodne, že tento majetek nabývají dnem právní moci do vlastnictví ti, kterým svědčilo dědické právo po zůstaviteli v době nařízení likvidace pozůstalosti, podle svých dědických podílů, popřípadě stát, měla-li mu v té době pozůstalost připadnout proto, že nedědil žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a že se na stát hledí, jako by byl zákonný dědic.
Na ty, kteří nabyli vlastnictví k majetku patřícímu do likvidační podstaty podle odstavce 1, nepřecházejí pasiva pozůstalosti a ani nejsou povinni jinak hradit pasiva pozůstalosti.
Byl-li majetek patřící do likvidační podstaty nabytý do vlastnictví podle odstavce 1 předmětem odkazu zřízeného zůstavitelem, má odkazovník stejné právo na odkaz vůči jeho vlastníku, jaké mu poskytuje občanský zákoník při vyčerpání pozůstalosti proti dědici vyhradivšímu si soupis; k zániku práva na odkaz [§ 200 písm. b)] se v tomto případě nepřihlíží.
Zastavení likvidace pozůstalosti
Ukáže-li se po nařízení likvidace pozůstalosti, že zůstavitel žije, soud usnesením likvidaci pozůstalosti zastaví. Právní účinky úkonů, které byly dosud při likvidaci pozůstalosti učiněny, zůstávají nedotčeny.
Právní mocí usnesení o zastavení likvidace pozůstalosti je řízení o pozůstalosti skončeno.
Úschovy v řízení o pozůstalosti
Přijetí do úschovy
Důvody přijetí do úschovy
Není-li dále stanoveno jinak, soud za řízení o pozůstalosti přijímá do úschovy peníze, cenné papíry a jiné hmotné movité věci,
bylo-li to nařízeno při závěře pozůstalosti (§ 149 a 151) nebo při zajištění majetku patřícího do likvidační podstaty (§ 202 odst. 2),
bylo-li to nařízeno při odloučení pozůstalosti (§ 152 odst. 2),
bylo-li dlužníkům zůstavitele uloženo plnit tímto způsobem jejich dluhy (§ 151, § 202 odst. 2).
Do úschovy nelze přijmout hmotné movité věci, které
nelze uchovávat bez nebezpečí škody nebo nepoměrných nákladů,
pro jejich velikost nebo povahu nelze uložit v kovové skříni soudu nebo soudního komisaře nebo u banky a nepodařilo se pro ně obstarat vhodného schovatele.
PotvrzeníO přijetí peněz, cenných papírů a jiných hmotných movitých věcí vystaví soud nebo soudní komisař písemné potvrzení tomu, kdo je složil (dále jen „složitel“).
Postup při přijímání do úschovy
Přijímání peněz
Peníze přijme soud nebo soudní komisař do úschovy tak, že je složitel vloží nebo převede na k tomu určený účet soudu.
Peníze do částky 20 000 Kč mohou soud nebo soudní komisař přijmout v hotovosti; uloží je do kovové skříně soudu nebo soudního komisaře a nejpozději následující pracovní den je vloží na k tomu určený účet soudu.
Přijímání jiných hmotných movitých věcí
Jiné hmotné movité věci než peníze přijme soudní komisař a uloží je do své kovové skříně. Nedovoluje-li to velikost kovové skříně soudního komisaře nebo nebyl-li v době úschovy žádný notář pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti, přijme je do úschovy soud a uloží je do kovové skříně soudu.
V kovové skříni soudního komisaře nebo soudu mohou být až do skončení úschovy uloženy jen vkladní knížky nebo vkladní listy se zůstatky, které v jedné pozůstalostní věci nepřesahují v součtu 20 000 Kč, cenné papíry, které v jedné pozůstalostní věci znějí na částku nepřesahující v součtu 20 000 Kč, a drobné hmotné movité věci nepatrné ceny. Ostatní přijaté hmotné movité věci se předají nejpozději následující pracovní den do úschovy u banky.
Přijímání jiných hmotných věcí s potřebou vhodného schovatele
Jiné hmotné movité věci než peníze, které pro jejich velikost nebo povahu nelze umístit do kovové skříně soudního komisaře nebo soudu, přijme do úschovy soudní komisař nebo, nebyl-li v době úschovy žádný notář pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti, soud jen a teprve poté, co bude pro úschovu obstarán vhodný schovatel.
Náklady spojené s úschovou hradí schovateli stát. Soud o tom rozhodne usnesením na návrh schovatele.
Stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo, aby mu nahradili náklady spojené s úschovou podle odstavce 1, popřípadě právo na jejich náhradu z výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty.
Vydání úschovy
Vydání úschovy při zrušení závěry nebo zajištění majetkuByly-li závěra pozůstalosti nebo zajištění majetku patřícího do likvidační podstaty zrušeny ještě před skončením řízení o pozůstalosti, soudní komisař vydá uschované peníze, cenné papíry nebo jiné hmotné movité věci složiteli.
Vydání úschovy při skončení řízení o pozůstalosti
Soudní komisař nebo, nebyl-li v době vydání úschovy žádný notář pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti, soud vydají po skončení řízení o pozůstalosti úschovu tomu, komu podle pravomocných rozhodnutí soudu patří.
Není-li známa nebo je-li neznámého pobytu osoba, které mají být věci vydány podle odstavce 1, uloží se tyto věci vždy u soudu a postupuje se ohledně nich podle ustanovení o řízení o úschovách; totéž platí, bylo-li převzetí věci odmítnuto.
Vydání úschovy při likvidaci pozůstalosti
Byla-li pravomocně nařízena likvidace pozůstalosti a není-li stanoveno jinak, vydají se uschované peníze do likvidační podstaty a ostatní hmotné movité věci, které patří do likvidační podstaty, likvidačnímu správci.
V případě, že uschované peníze, cenné papíry a jiné hmotné movité věci byly po nařízení likvidace pozůstalosti pravomocným rozhodnutím soudu vyloučeny z likvidační podstaty nebo vyňaty ze seznamu majetku likvidační podstaty (§ 223), budou vydány tomu, na jehož návrh byly z likvidační podstaty vyloučeny, jinak budou vydány složiteli.
Vydání podle odstavců 1 a 2 provede soudní komisař nebo, nebyl-li v době vydání úschovy žádný notář pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti, soud.
JINÁ ŘÍZENÍ
Řízení o úschovách
Místní příslušnost
Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je místo plnění; jsou-li místa plnění v obvodu několika soudů, je pro řízení o úschovách příslušný soud, který nejdříve zahájí řízení.
Pro řízení o povinné úschově je příslušný soud, který rozhodl o povinnosti poskytnout dorovnání protiplnění nebo náhradu škody.
Předmět úschovyU soudu lze složit do úschovy peníze, cenné papíry a jiné movité věci hodící se k úschově za účelem splnění závazku.
Zahájení řízení
Řízení lze zahájit jen na návrh.
Návrh na přijetí do úschovy musí obsahovat prohlášení složitele, který peníze, cenné papíry nebo jiné věci do úschovy skládá, že závazek, jehož předmětem jsou hodnoty skládané do úschovy, nelze splnit, protože věřitel je nepřítomen nebo je v prodlení, nebo že složitel má odůvodněné pochybnosti, kdo je věřitelem, nebo že složitel věřitele nezná; to neplatí, jde-li o povinnou úschovu.
ÚčastníciÚčastníkem je složitel. Po právní moci rozhodnutí o přijetí do úschovy je účastníkem také ten, pro koho jsou peníze, cenné papíry nebo jiné věci určeny (dále jen „příjemce“), a ten, kdo uplatňuje právo na předmět úschovy.
JednáníJednání není třeba nařizovat.
DokazováníV řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.
Doručování rozhodnutíRozhodnutí soud doručí účastníkům do vlastních rukou.
Náklady úschovy
Vyžádá-li si úschova náklady, uloží soud složiteli, aby složil přiměřenou zálohu na náklady. Nebude-li záloha ve stanovené lhůtě zaplacena, soud návrh na přijetí úschovy zamítne; soud rovněž návrh na přijetí úschovy zamítne, nehodí-li se věc k úschově vůbec nebo není-li nalezen vhodný způsob úschovy.
Vyžádá-li si povinná úschova náklady, rozhodne soud o uspokojení nákladů úschovy ze složených prostředků před vydáním z povinné úschovy. Částka vydávaná z povinné úschovy jednotlivým příjemcům se poměrně sníží.
Náhrada výdajůPřed vydáním předmětu plnění z povinné úschovy za účelem splnění dluhu rozhodne soud o náhradě účelně vynaložených výdajů z prostředků uložených v povinné úschově, pokud zákon o obchodních korporacích nebo zákon o přeměnách obchodních společností a družstev stanoví, že účelně vynaložené výdaje se hradí z prostředků uložených v povinné úschově.
Vydání úschovy
Předmět úschovy vydá soud příjemci na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než příjemce uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy příjemci, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je však třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele.
Předmět povinné úschovy vydá soud příjemci, který k žádosti doloží kopii soudního rozhodnutí, kterým bylo přiznáno právo na jinou výši protiplnění nebo náhradu škody, dále skutečnost, že je oprávněnou osobou, a rozsah práva na plnění z povinné úschovy.
Složiteli vydá soud předmět úschovy na jeho žádost,
jestliže příjemce projeví s tímto postupem souhlas,
prohlásí-li příjemce soudu, že předmět úschovy nepřijímá, nebo
nevyjádří-li se příjemce ve lhůtě stanovené soudem, ačkoliv byl na takové následky upozorněn.
Jiné osobě, než která je uvedena v odstavcích 1 až 3, žádající o vydání předmětu úschovy, jej vydá soud jen se souhlasem složitele a příjemce.
Nahrazení souhlasu s vydáním úschovy
Byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.
Pro řízení o nahrazení souhlasu podle odstavce 1 je příslušný soud, u něhož probíhá řízení o úschově.
Zvláštní případy úschovyPřijímá-li soud do úschovy věci v případech stanovených jinými právními předpisy, řídí se ustanoveními příslušného právního předpisu, a není-li jich, ustanoveními § 289 až 302, a to přiměřeně podle povahy úschovy a jejího účelu.
Nevydané úschovy
Uplynula-li lhůta 3 let od právní moci rozhodnutí o přijetí do úschovy, popřípadě ode dne, kdy předmět úschovy měl být podle návrhu složiteli vydán, rozhodne soud, že předmět úschovy připadne státu, jestliže se o něj nikdo nepřihlásí do 1 roku ode dne vyhlášení tohoto rozhodnutí. Toto rozhodnutí soud vyvěsí na úřední desce soudu.
Dojde-li po vydání rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 1 žádost o vydání předmětu úschovy, postupuje soud podle § 298.
Uplynutím lhůty uvedené v rozhodnutí podle odstavce 1, nebyla-li v této lhůtě žádost o vydání předmětu úschovy podána, připadne předmět úschovy státu. Uplynutím této lhůty nabude stát předmět úschovy i tehdy, nebylo-li podané žádosti pravomocným rozhodnutím vyhověno.
Účinky připadnutí úschovy státuPřipadne-li předmět úschovy státu, zaniknou práva účastníků i jiných osob k předmětu úschovy.
Řízení o umoření listin
Místní příslušnost
Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu má obecný soud navrhovatel; nemá-li navrhovatel v České republice obecný soud, je příslušný ten soud, v jehož obvodu je platební místo.
Jde-li o řízení o umoření cenného papíru, vystaveného tuzemskou bankou, je příslušný soud, v jehož obvodu má tato banka své sídlo.
Předmět řízení
Umořit lze ztracenou nebo zničenou listinu, kterou je třeba předložit k uplatnění práva.
V řízení před soudem nelze umořit takové listiny, které je podle zákona oprávněna umořit právnická osoba, jež je vystavila.
Umoření nepodléhají peníze, loterní losy, sázenky, lístky a známky denního oběhu (například vstupenky a jízdenky), kupóny a talóny cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, listiny, s nimiž je spojeno právo uhrazovat určité právnické osobě v tuzemsku cenu zboží a služeb, jakož i listiny, na jejichž podkladě lze uplatnit jen nárok na vedlejší plnění.
Zahájení řízení
Řízení lze zahájit jen na návrh. Návrh na umoření listiny může podat každý, kdo má na jejím umoření právní zájem.
V návrhu na umoření listiny je třeba uvést skutečnosti, z nichž vyplývá, že z listiny nebo na jejím základě lze uplatnit nějaké právo. K návrhu je třeba předložit opis listiny nebo označit listinu, jejího výstavce, popřípadě i jiné osoby podle listiny zavázané, jakož i takové údaje, které listinu odlišují od jiných listin téhož druhu. Je-li v listině uvedena určitá částka, je třeba uvést i tento údaj.
ÚčastníciÚčastníky jsou navrhovatel, ten, kdo je podle listiny povinen plnit, ten, kdo má listinu v držbě, a ten, kdo podal námitky podle § 307 odst. 1.
Výzva k předložení listiny
Soud vydá usnesení obsahující výzvu, aby se ten, kdo má listinu, přihlásil do 1 roku od vydání usnesení u soudu, který usnesení vydal, a podle možností předložil listinu nebo aby podal proti návrhu námitky. Toto usnesení se vyvěsí na úřední desce soudu.
Je-li umořována směnka nebo šek, stanoví soud v usnesení podle odstavce 1 lhůtu 2 měsíců a současně zakáže, aby podle umořovaných listin bylo placeno.
Lhůta podle odstavce 2 se počítá, není-li umořovaná listina ještě splatná, od prvního dne její splatnosti. Jestliže je umořovaná listina již splatná, počítá se tato lhůta ode dne vyvěšení usnesení.
Jde-li o listinu na doručitele, s výjimkou pojistek na doručitele, skončí lhůta podle odstavce 1 nebo 2 až za 1 rok po splatnosti pohledávky z listiny.
Účinky zahájení řízení
Od zahájení řízení až do jeho pravomocného skončení neběží proti navrhovateli promlčecí lhůta, lhůta pro zánik práva ani lhůta určená k výplatě peněžité částky podle umořované listiny.
Ten, komu bylo usnesení doručeno nebo kdo se o něm mohl při náležité péči dozvědět, nesmí pod následky neplatnosti nakládat právy z umořované listiny, konat výplaty nebo jiná plnění podle ní, převést ji nebo provést na ní změny. Ten, kdo je podle listiny zavázán, je povinen zadržet předloženou listinu a oznámit soudu, kdo ji předložil.
Zaplacení směnky či šekuBylo-li zahájeno umořovací řízení o směnce či šeku, je navrhovatel, který se vykáže usnesením, oprávněn žádat zaplacení směnky či šeku, dá-li přiměřenou jistotu, dokud směnka či šek nejsou prohlášeny za umořené. Nedá-li tuto jistotu, je oprávněn podat návrh, aby dlužná částka byla složena do úschovy soudu.
Přezkoumání přihláškySoud přezkoumá přihlášku toho, kdo má listinu, a zjistí jeho námitky. Zjistí-li, že listina není ztracena nebo zničena, návrh zamítne.
JednáníJednání není třeba nařizovat.
DokazováníV řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.
Rozhodnutí
Zjistí-li soud, že listina, jejíž umoření bylo navrženo, nebyla vystavena nebo že není ztracena ani zničena, návrh zamítne.
Uplynula-li lhůta podle § 307 odst. 1 nebo 2 a nedojde-li k zamítnutí návrhu, prohlásí soud k dalšímu návrhu listinu za umořenou.
Není-li další návrh podle odstavce 2 podán do 1 měsíce od uplynutí lhůty uvedené v § 307 odst. 1 nebo 2, soud řízení zastaví. Na tento následek je nutno navrhovatele upozornit v usnesení podle § 307 odst. 1 nebo 2.
DoručováníRozhodnutí o návrhu na umoření listiny soud doručí účastníkům do vlastních rukou.
Účinky rozhodnutí o umoření listinyRozhodnutí o umoření listiny nahrazuje umořenou listinu, dokud ten, kdo je podle listiny zavázán, nevydá za ni oprávněnému náhradní listinu.
Řízení ve věcech kapitálového trhu
Místní příslušnostPro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud navrhovatele.
Zahájení řízeníŘízení ve věcech kapitálového trhu podle jiného právního předpisu lze zahájit jen na návrh České národní banky.
ÚčastníciÚčastníky jsou Česká národní banka jako navrhovatel a ti, koho Česká národní banka v návrhu označí.
Průběh řízení
Při rozhodování o věci soud vychází zejména z listin a dalších důkazů, které předloží navrhovatel. Účastníci nemusí být vyslechnuti.
O návrhu musí být soudem prvního stupně rozhodnuto nejpozději do 10 dnů od zahájení řízení. Vyzval-li soud navrhovatele, aby odstranil vady podání, běží tato lhůta znovu ode dne, kdy došlo k odstranění vad nebo kdy marně uplynula k tomu stanovená lhůta; totéž platí, uložil-li soud navrhovateli, aby mu předložil pro rozhodnutí významné listiny nebo jiné důkazy.
JednáníJednání není třeba nařizovat.
DokazováníV řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.
RozhodnutíRozhodnutí, kterým bylo návrhu vyhověno, zanikne dnem, kdy bylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto ve věci podle jiného právního předpisu. I před uplynutím této doby soud rozhodnutí zruší, jestliže pominou důvody, pro které bylo návrhu vyhověno.
Řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže
Místní příslušnostPro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu má sídlo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Předmět řízeníŘízení se koná, je-li důvodné podezření, že se při šetření narušení hospodářské soutěže podle jiného právního předpisu nacházejí obchodní knihy nebo jiné záznamy v jiných než obchodních prostorách, včetně bytů fyzických osob, které jsou členy statutárních orgánů nebo zaměstnanci soutěžitele (dále jen „jiné než obchodní prostory“), a má-li být takové šetření v těchto prostorách provedeno.
Zahájení řízení
Řízení lze zahájit jen na návrh Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo Evropské komise. Návrhem se lze u soudu domáhat, aby soud vyslovil se šetřením podle § 324 souhlas.
Návrh musí kromě obecných náležitostí obsahovat označení jiných než obchodních prostor, v nichž má být šetření provedeno, a musí v něm být uveden předmět a účel šetření, doba, ve které má být šetření provedeno, a skutečnosti, které dokládají důvodné podezření podle § 324.
ÚčastníciÚčastníkem je navrhovatel a osoba, která užívá jiné než obchodní prostory, v nichž má být šetření provedeno (dále jen „uživatel“). Je-li navrhovatelem Evropská komise, je účastníkem i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Odmítnutí návrhuNávrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení o opravení nebo doplnění podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité, se nepoužije. Soud návrh odmítne rovněž tehdy, byl-li podán někým, kdo k návrhu není oprávněn.
JednáníJednání není třeba nařizovat.
DokazováníV řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.
Rozhodnutí
V rozhodnutí musí být označeny jiné než obchodní prostory, v nichž má být šetření provedeno, uveden předmět a účel šetření a doba, ve které má být šetření provedeno. Případným slyšením uživatele před rozhodnutím soudu nesmí být zmařen účel šetření.
Proti rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
DoručováníRozhodnutí se doručuje uživateli při zahájení šetření. Není-li uživatel přítomen, je třeba k šetření přibrat osobu, která není na věci zúčastněna; uživateli se v tomto případě doručí rozhodnutí spolu s vyrozuměním, že šetření bylo provedeno, a s protokolem pořízeným při takovém šetření.
Řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin
Místní příslušnostPro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu má sídlo advokát, o jehož listiny jde.
Předmět řízeníV řízení soud rozhoduje o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin, které mohou obsahovat skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta podle jiného právního předpisu.
Zahájení řízení
Návrh na zahájení řízení ve věcech nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin, které mohou obsahovat skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta podle jiného právního předpisu, může podat jen ten, o němž to stanoví jiný právní předpis.
Návrh musí kromě obecných náležitostí obsahovat označení listin, ohledně kterých se navrhovatel domáhá nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s jejich obsahem, a vylíčení skutečností svědčících o tom, proč nesouhlas zástupce České advokátní komory k seznámení navrhovatele s obsahem těchto listin má být nahrazen. K návrhu je třeba připojit protokol nebo jiný zápis, v němž je zachycen nesouhlas zástupce České advokátní komory s tím, aby se navrhovatel s obsahem listin seznámil.
Listinou se v tomto řízení rozumí jak písemnost, popřípadě její část, tak i jiný nosič informací.
Návrh je třeba podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy zástupce České advokátní komory odmítl udělit souhlas k seznámení se s obsahem listin, ohledně kterých se navrhovatel podle odstavce 2 domáhá nahrazení souhlasu. Zmeškání lhůty k podání návrhu nelze prominout.
ÚčastníciÚčastníky jsou navrhovatel, Česká advokátní komora a dotčený advokát, o jehož listiny jde.
Odmítnutí návrhuNávrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení o opravení nebo doplnění podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité, se nepoužije. Soud návrh odmítne rovněž tehdy, byl-li podán opožděně nebo byl-li podán někým, kdo k návrhu není oprávněn.
Průběh řízení
Nepostupoval-li podle § 336, soud bez zbytečného odkladu nařídí k projednání věci samé jednání a České advokátní komoře uloží, aby mu při jednání předložila listiny, ohledně kterých se navrhovatel domáhá nahrazení souhlasu České advokátní komory k seznámení se s jejich obsahem. Jednání je neveřejné.
Při jednání nařízeném podle odstavce 1 soud vedle jiných úkonů též prověří, zda nebylo porušeno zabezpečení listin předložených Českou advokátní komorou, a v nepřítomnosti jiných osob se seznámí s jejich obsahem; současně učiní opatření, aby se navrhovatel a ani nikdo jiný o obsahu listin při jednání nemohl dozvědět.
Dojde-li k odročení jednání, soud listiny zabezpečí tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je zničit nebo poškodit.
DokazováníV řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.
Rozhodnutí
Soud návrhu vyhoví, dojde-li k závěru, že listina neobsahuje skutečnosti, o nichž je dotčený advokát povinen zachovávat mlčenlivost podle jiného právního předpisu; v opačném případě návrh zamítne.
Proti rozhodnutí nejsou přípustné opravné prostředky. Rozhodnutí podle odstavce 1 je třeba vyhlásit ihned po skončení jednání; ustanovení o odročení za účelem vyhlášení rozhodnutí se nepoužije.
Rozhodnutí, kterým soud rozhodl o návrhu podle odstavce 1, je vykonatelné jeho vyhlášením.
Účinky rozhodnutí
Vyhoví-li soud návrhu alespoň zčásti, předá bezprostředně po vyhlášení rozhodnutí listiny, ohledně nichž byl nahrazen souhlas zástupce České advokátní komory se seznámením se s jejich obsahem, navrhovateli a uloží mu, aby je České advokátní komoře vrátil ihned poté, jakmile se s jejich obsahem seznámí. Listiny, ohledně kterých byl návrh zamítnut, soud vrátí bezprostředně po vyhlášení rozhodnutí České advokátní komoře.
V případě, že listiny není možné odevzdat navrhovateli, České advokátní komoře nebo jejich zástupcům osobně po vyhlášení rozhodnutí, doručí se nejpozději první pracovní den následující po dni, v němž bylo rozhodnutí vyhlášeno, navrhovateli nebo České advokátní komoře prostřednictvím soudního doručovatele nebo orgánů justiční stráže.
Obdobné použití pro nahrazení souhlasu zástupce Komory daňových poradcůUstanovení § 332 až 340 o řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin, které mohou obsahovat skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, se použijí obdobně i pro nahrazení souhlasu zástupce Komory daňových poradců k seznámení se s obsahem listin, které mohou obsahovat skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti daňového poradce.
Řízení o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva
Místní příslušnostPro řízení je příslušný obecný soud toho, vůči němuž návrh směřuje.
Podmínky řízeníUkládá-li předběžné opatření vydané Evropským soudem pro lidská práva na základě Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod České republice povinnost něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco strpět, a splnění této povinnosti nemůže Česká republika zajistit bez součinnosti jiných osob, vydá soud rozhodnutí, kterým se zajistí splnění povinnosti vyplývající z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva.
Zahájení řízeníŘízení lze zahájit jen na návrh České republiky.
ÚčastníciÚčastníky jsou Česká republika a ten, vůči němuž návrh směřuje. Za Českou republiku jedná Ministerstvo spravedlnosti.
Průběh řízeníO návrhu rozhodne soud neprodleně, nejpozději do uplynutí 7 dnů poté, co byl podán. Jednání zpravidla není třeba nařizovat.
DokazováníV řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.
Rozhodnutí
Soud rozhodnutím účastníku uloží, aby poskytl součinnost nezbytnou k zajištění splnění povinnosti vyplývající z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
Povinnost součinnosti podle odstavce 1 trvá do doby, než zaniknou účinky předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva. O zániku účinků předběžného opatření vydaného Evropským soudem pro lidská práva vyrozumí Ministerstvo spravedlnosti povinnou osobu.
Řízení ve věcech voleb do rady zaměstnanců, voleb zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a voleb členů zvláštního vyjednávacího výboru evropské družstevní společnosti
Místní příslušnost
Pro řízení je příslušný obecný soud zaměstnavatele.
Pro řízení ve věcech voleb členů zvláštního vyjednávacího výboru evropské družstevní společnosti je příslušný obecný soud evropské družstevní společnosti, popřípadě soud, v jehož obvodu bude mít evropská družstevní společnost sídlo.
Zahájení řízeníŘízení lze zahájit jen na návrh.
ÚčastníciÚčastníkem je člen rady zaměstnanců nebo člen rady státních zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu státní služby anebo člen zvláštního vyjednávacího výboru zaměstnanců evropské družstevní společnosti, jehož zvolení je návrhem napadeno, a příslušná volební komise. Účastníkem řízení o neplatnost volby člena zvláštního vyjednávacího výboru zaměstnanců evropské družstevní společnosti je navrhovatel a člen zvláštního vyjednávacího výboru, jehož zvolení je návrhem napadeno.
DokazováníV řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.
Rozhodnutí
O návrhu na vyslovení neplatnosti volby do rady zaměstnanců a neplatnosti volby do rady státních zaměstnanců nebo neplatnosti volby zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a neplatnosti volby zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu státní služby nebo návrhu neplatnosti voleb členů zvláštního vyjednávacího výboru zaměstnanců evropské družstevní společnosti, kteří jsou voleni jako zástupci zaměstnanců z České republiky, rozhodne soud do 10 dnů ode dne doručení návrhu.
Jednání není třeba nařizovat.
Proti rozhodnutí nejsou přípustné opravné prostředky.
Řízení o soudním prodeji zástavy
Zahájení řízeníŘízení lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy.
ÚčastníciÚčastníky jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník.
Průběh řízeníVe věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.
DokazováníV řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.
Rozhodnutí a jeho účinky
Soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.
Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě.
Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy.
Řízení o zákazu výkonu práv spojených s účastnickými cennými papíry
Místní příslušnostPro řízení je příslušný obecný soud akciové společnosti, která vydala účastnické cenné papíry, které byly předmětem nuceného přechodu na akcionáře (dále jen „hlavní akcionář“) podle zákona o obchodních korporacích.
Zahájení řízení
Řízení lze zahájit jen na návrh.
K návrhu je třeba připojit rozhodnutí soudu, jímž bylo hlavnímu akcionáři uloženo splnit dorovnání vůči všem vlastníkům účastnických cenných papírů do povinné úschovy, listiny dokládající, že vlastnické právo navrhovatele k účastnickým cenným papírům vydaným akciovou společností přešlo na hlavního akcionáře, a listiny dokládající počet účastnických cenných papírů navrhovatele, k nimž na hlavního akcionáře přešlo vlastnické právo.
ÚčastníciÚčastníky jsou navrhovatel, hlavní akcionář a akciová společnost.
Průběh řízení
Při rozhodování o věci soud vychází zejména z listin a dalších důkazů, které předloží navrhovatel. Účastníci nemusí být vyslechnuti.
O návrhu soud rozhodne nejpozději do 7 dnů poté, co byl návrh podán. Vyzval-li soud navrhovatele, aby odstranil vady podání, běží tato lhůta znovu ode dne, kdy došlo k odstranění vad nebo kdy marně uplynula k tomu stanovená lhůta; totéž platí, uložil-li soud navrhovateli, aby mu předložil pro rozhodnutí významné listiny nebo jiné důkazy. Opakovaná výzva se nepřipouští.
JednáníJednání není třeba nařizovat.
DokazováníV řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.
RozhodnutíV rozhodnutí soud zakáže hlavnímu akcionáři výkon všech práv spojených s jeho účastnickými cennými papíry vydanými akciovou společností, a to až do doby, kdy hlavní akcionář v plné výši splní dorovnání vůči všem dosavadním vlastníkům účastnických cenných papírů do povinné úschovy.
Obdobné použití pro další případyUstanovení § 359 až 365 se použijí obdobně i pro postup po vydání soudního rozhodnutí, jímž podle zákona o obchodních korporacích nebo zákona o přeměnách obchodních společností a družstev byla společníkovi obchodní korporace uložena povinnost splnit dluh poskytnout dorovnání protiplnění nebo náhradu škody uložením do povinné úschovy, je-li toto soudní rozhodnutí co do základu přiznaného práva závazné i vůči osobám, které nebyly účastníky řízení, v němž bylo toto soudní rozhodnutí vydáno.
ŘÍZENÍ VE VĚCECH RODINNĚPRÁVNÍCH
Průběh řízení
Řízení ve věcech manželských a partnerských
Řízení o povolení uzavřít manželství
Zahájení řízeníŘízení lze zahájit jen na návrh nezletilého, který dovršil 16 let věku a který hodlá uzavřít manželství.
Účastníci
Účastníky jsou ten, kdo hodlá uzavřít manželství, jeho zákonní zástupci a ten, s kým má být manželství uzavřeno.
Nezletilý, který dovršil 16 let věku, má v řízení plnou procesní způsobilost.
Dokazování
Před rozhodnutím ve věci samé soud vyslechne toho, kdo hodlá uzavřít manželství, a toho, s kým má být manželství uzavřeno.
Účastníka, který nemá svéprávnost v plném rozsahu, soud vyslechne bez přítomnosti jiných osob; přítomnost důvěrníka, který není jeho zákonným zástupcem nebo účastníkem a o jehož účast u výslechu vyslýchaný účastník požádá, může soud vyloučit jen tehdy, je-li jeho přítomností mařen účel výslechu.
RozhodnutíRozsudek, kterým se povoluje uzavřít manželství, musí ve výroku obsahovat přesné označení účastníka, který hodlá uzavřít manželství, a účastníka, se kterým má být manželství uzavřeno.
Řízení ve statusových věcech manželských
Obecná ustanovení
Druhy řízeníŘízení ve statusových věcech manželských jsou řízení
o určení, zda tu manželství je či není (zdánlivé manželství),
o neplatnost manželství,
o rozvod manželství.
RozhodnutíVe věci samé rozhoduje soud rozsudkem.
Řízení o určení, zda tu manželství je či není, a o neplatnost manželství
Místní příslušnostPro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.
Zahájení řízení
Řízení, ve kterém má být manželství prohlášeno za neplatné z důvodu, že byl projev vůle o vstupu do manželství učiněn pod nátlakem spočívajícím v užití násilí nebo vyhrožováním násilí nebo byl učiněn v důsledku omylu o totožnosti snoubence nebo o povaze sňatečného právního jednání, je možné zahájit jen na návrh manžela. Podá-li návrh někdo jiný, soud jej odmítne.
V řízení podle odstavce 1 může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu, nebo jen, má-li jimi být prokázán důvod neplatnosti nebo neexistence manželství, pro nějž by řízení mohlo být zahájeno i bez návrhu. Totéž platí pro odvolací řízení. Ustanovení § 20 odst. 1, § 21 a 28 se nepoužijí.
ÚčastníciÚčastníky jsou manželé.
Ztráta způsobilosti být účastníkem
Ztratí-li účastník po zahájení řízení způsobilost být účastníkem, soud řízení zastaví.
Bylo-li zahájeno řízení podle § 374 odst. 1 a manžel, který nepodal návrh na zahájení řízení, zemře před tím, než je ve věci pravomocně rozhodnuto, pokračuje soud v řízení s opatrovníkem, kterého zemřelému manželu jmenuje.
Bylo-li zahájeno řízení podle § 374 odst. 1 a navrhovatel zemře, pokračuje soud v řízení na návrh potomků zemřelého podaný ve lhůtě 1 roku po smrti zemřelého navrhovatele. Soud jmenuje zemřelému navrhovateli opatrovníka.
Neúčinnost doručeníNávrh na vyslovení neúčinnosti doručení nelze podat poté, co již nabyl právní moci rozsudek, kterým bylo vysloveno, že zde manželství není, nebo že je neplatné. Ustanovení § 11 se nepoužije.
Postup po vyslovení neexistence manželstvíNeprodleně poté, co soud pravomocně vysloví, že manželství tu není, předá věc soudu příslušnému podle § 417, který rozhodne o otcovství ke společnému dítěti a o úpravě práv a povinností k tomuto společnému dítěti, které není plně svéprávné.
Zmeškání jednáníNedostaví-li se navrhovatel k jednání bez řádné a včasné omluvy, soud řízení zastaví, ledaže jsou dány důvody pro zahájení řízení bez návrhu.
Lhůta pro odvoláníNeobsahoval-li rozsudek poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahoval-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze odvolání podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení. Prominutí zmeškání této lhůty není přípustné.
Zpětvzetí odvoláníZastavil-li odvolací soud řízení o odvolání proti rozsudku, jímž bylo vysloveno, že manželství zde není, nebo je neplatné, proto, že odvolání bylo odvolatelem vzato zpět, nastane právní moc rozsudku dnem právní moci usnesení o zastavení odvolacího řízení.
Obnova řízení a zmatečnostŽaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost nejsou přípustné.
Řízení o rozvod manželství
Místní příslušnostPro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.
Zahájení řízení
Řízení je možné zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Podá-li návrh někdo jiný, soud jej odmítne.
Podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným. Připojení se k návrhu je možné odvolat do vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně.
ÚčastníciÚčastníky jsou manželé.
Ztráta způsobilosti být účastníkemZtratí-li účastník po zahájení řízení způsobilost být účastníkem, soud řízení zastaví.
Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení
Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení, se kterým projeví druhý z manželů z vážných důvodů nesouhlas, je neúčinné.
Vzal-li zpět návrh na zahájení řízení jen jeden z manželů, kteří podali návrh společný, postupuje soud v řízení dále obdobně, jako by manžel, který se k návrhu připojil, své připojení odvolal.
Neúčinnost doručeníNávrh na vyslovení neúčinnosti doručení nelze podat poté, co již nabyl právní moci rozsudek, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí. Ustanovení § 11 se nepoužije.
Průběh řízení
K projednání věci soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Od výslechu účastníků lze upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi.
Při jednání vede soud manžele k odstranění příčin rozvratu a usiluje o jejich smíření.
DokazováníV řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen je-li to třeba ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu, nebo je-li toho třeba ke zjištění zájmů nezletilých účastníků, pro něž nemůže být manželství rozvedeno, ačkoli je rozvráceno. Ustanovení § 20 odst. 1 a § 21 se nepoužijí.
Zmeškání jednání
Nedostaví-li se navrhovatel nebo oba navrhovatelé k jednání bez řádné a včasné omluvy, soud řízení zastaví.
Ustanovení odstavce 1 neplatí, pokud druhý z manželů, který se k jednání dostavil, výslovně prohlásí, že na projednání věci trvá.
Klid řízeníNavrhli-li oba účastníci klid řízení nebo nastal-li klid řízení z důvodu, že jej navrhl navrhovatel a druhý z manželů se k jednání bez předchozí omluvy nedostavil, může soud v řízení pokračovat na návrh podaný nejdříve po uplynutí lhůty 3 měsíců od přerušení řízení.
PoučeníV rozsudku, kterým soud vysloví rozvod manželství, poučí manžela, který přijal příjmení druhého manžela, o právu přijmout zpět své dřívější příjmení.
Lhůta pro odvoláníNeobsahoval-li rozsudek poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahoval-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze odvolání podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení. Prominutí zmeškání této lhůty není přípustné.
OdvoláníBylo-li společnému návrhu na rozvod manželství vyhověno, není odvolání přípustné.
Zpětvzetí odvoláníZastavil-li odvolací soud řízení o odvolání proti rozsudku, jímž bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, proto, že odvolání bylo odvolatelem vzato zpět, nastane právní moc rozsudku dnem právní moci usnesení o zastavení odvolacího řízení.
Odvolací řízeníV odvolacím řízení mohou být uváděny nové skutečnosti a důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jen za podmínek, za kterých mohou být uváděny podle občanského soudního řádu nebo jen, týkají-li se zájmů nezletilých, pro které nemůže být manželství rozvedeno, ačkoli je rozvráceno. Ustanovení § 28 se nepoužije.
Obnova řízení a zmatečnostŽaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost nejsou přípustné.
Řízení ve statusových věcech partnerských
Druhy řízení
Řízení ve statusových věcech partnerských jsou řízení
o určení, zda tu partnerství je či není,
o neplatnost partnerství,
o zrušení partnerství.
Pro řízení ve statusových věcech partnerských se přiměřeně použijí ustanovení o řízení ve statusových věcech manželských.
Předběžné řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí
Předběžné opatření
Místní příslušnostK rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření je příslušný obecný soud navrhovatele.
Zahájení řízeníPředběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí je možné vydat jen na návrh.
Náležitosti návrhu
Návrh na nařízení předběžného opatření musí obsahovat též vylíčení skutečností, které osvědčují, že je společné bydlení navrhovatele a odpůrce v domě nebo bytě, ve kterém se nachází společná domácnost, pro navrhovatele nesnesitelné z důvodu tělesného nebo duševního násilí vůči navrhovateli nebo jinému, kdo ve společné domácnosti žije, anebo vylíčení skutečností, které osvědčují nežádoucí sledování nebo obtěžování navrhovatele.
Neobsahuje-li návrh všechny náležitosti, a pro tyto vady není možné o návrhu rozhodnout, soud vyzve navrhovatele vhodným způsobem k doplnění návrhu a poučí ho o důsledcích nevyhovění této výzvě. Nedojde-li soudu doplnění návrhu ve lhůtě pro rozhodnutí nebo není-li možné navrhovatele vhodným způsobem ve lhůtě pro rozhodnutí vyzvat k doplnění návrhu, soud návrh odmítne. Ustanovení o opravení nebo doplnění podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité, se nepoužije.
Účastníci
Účastníky jsou navrhovatel a odpůrce, popřípadě osoba, vůči níž násilí směřuje.
Je-li navrhovatelem nezletilý, podává jeho jménem návrh zákonný zástupce, orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo advokát na základě plné moci, pokud má nezletilý pro udělení plné moci přiměřenou rozumovou a volní vyspělost. Je-li navrhovatelem osoba, jejíž svéprávnost byla ve věcech, o něž v řízení jde, omezena, podává jejím jménem návrh opatrovník nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ustanovení jiného právního předpisu, podle nějž je třeba jmenovat opatrovníka, dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného či ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, anebo hrozí-li takový střet, se nepoužije.
Nezletilý starší 16 let má pro řízení plnou procesní způsobilost.
Lhůta pro rozhodnutíO návrhu rozhodne soud do 48 hodin bez jednání.
Rozhodnutí
Vyhoví-li soud návrhu, uloží odpůrci předběžným opatřením zejména, aby
opustil společné obydlí, jakož i jeho bezprostřední okolí, nezdržoval se ve společném obydlí nebo do něj nevstupoval,
nevstupoval do bezprostředního okolí společného obydlí nebo navrhovatele a nezdržoval se tam,
se zdržel setkávání s navrhovatelem, nebo
se zdržel nežádoucího sledování a obtěžování navrhovatele jakýmkoliv způsobem.
V rozhodnutí soud poučí odpůrce o právu odnést si ze společného obydlí věci uvedené v § 493. Navrhovatele soud poučí o dalších vhodných opatřeních směřujících k jeho ochraně, zejména o právu podat návrh na zahájení řízení ve věci samé. Soud navrhovatele poučí také o možnosti podat návrh na prodloužení doby trvání předběžného opatření podle § 410.
Výjimky vyplývající z plnění povinností uložených předběžným opatřením odpůrci stanoví soud, a to s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům.
Opatrovník pro podání návrhuByl-li podán návrh na nařízení předběžného opatření podle § 403 odst. 2 a hrozí-li střet zájmů zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného či může-li dojít ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, jmenuje soud příslušný podle § 400 neprodleně po rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření navrhovateli opatrovníka. To neplatí, je-li navrhovatel zastoupen advokátem. Proti usnesení, kterým byl opatrovník jmenován, není odvolání přípustné.
VykonatelnostRozhodnutí podle § 405 je vykonatelné vydáním.
Trvání předběžného opatření
Předběžné opatření podle § 405 trvá 1 měsíc od jeho vykonatelnosti.
Předcházelo-li rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření vykázání podle jiného právního předpisu, a neuplynula-li před nabytím vykonatelnosti předběžného opatření lhůta stanovená v jiném právním předpise pro trvání vykázání, prodlužuje se doba trvání předběžného opatření o tu dobu, jež do vykonatelnosti předběžného opatření neuplynula.
Odvolací řízení
Bylo-li rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření napadeno včasným odvoláním, soud prvního stupně předloží věc odvolacímu soudu do 15 dnů od podání odvolání.
O odvolání odvolací soud rozhodne do 7 dnů od předání věci.
Prodloužení předběžného opatření
Návrh na prodloužení doby trvání předběžného opatření
Navrhovatel může před uplynutím doby uvedené v § 408 podat návrh na prodloužení doby trvání předběžného opatření podle § 405.
Podáním návrhu se prodlužuje doba trvání předběžného opatření podle § 405 do doby, než soud o návrhu na prodloužení rozhodne.
Jednání
K rozhodnutí o návrhu podle § 410 soud zpravidla nařídí jednání. Předvolání k jednání musí být účastníkům doručeno nejméně 3 dny předem. Je-li jednání nařízeno, ustanovení o času k přípravě po předvolání účastníka k jednání se nepoužijí.
Při rozhodování o návrhu soud vezme v úvahu zejména trvání stavu ohrožení navrhovatele, majetkové či jiné poměry účastníků, včetně vlastnických a jiných vztahů ke společnému obydlí, na které se vztahuje předběžné opatření, a další rozhodné okolnosti včetně dalších probíhajících řízení mezi účastníky.
Rozhodnutí
O návrhu na prodloužení doby trvání soud rozhodne do 2 měsíců od jeho podání.
Soud může prodloužit dobu trvání předběžného opatření jen na dobu nezbytně nutnou. Pokud navrhovatel neprokáže své majetkové či jiné poměry, včetně vlastnických a jiných vztahů ke společnému obydlí, může soud prodloužit dobu trvání předběného opatření jen z důvodů zvláštního zřetele hodných.
Zánik předběžného opatřeníPředběžné opatření podle § 405 zanikne nejpozději uplynutím 6 měsíců od jeho vykonatelnosti.
Zrušení rozhodnutí
Na návrh může soud rozhodnout o zrušení předběžného opatření podle § 405.
Ustanovení § 411 a § 412 odst. 1 platí obdobně.
Byl-li návrh na zrušení rozhodnutí zamítnut, lze jej opětovně podat nejdříve až po uplynutí 3 měsíců od právní moci zamítavého rozhodnutí.
Řízení o určení a popření rodičovství
Určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů
Určení otcovství k dítěti neprovdané matky
Narodí-li se dítě, u něhož otcovství není určeno zákonnou domněnkou svědčící manželu matky, ani souhlasným prohlášením rodičů před matričním úřadem, vyslechne soud toho, koho matka označuje za otce, zda uznává, že je otcem. Příslušným je soud podle § 417.
Dojde-li k souhlasnému prohlášení rodičů o otcovství, uvede se to v protokolu a oznámí matričnímu úřadu, který vede knihu narození, v níž je dítě zapsáno.
Jestliže takto k určení otcovství nedojde a matka v přiměřené době nepodá návrh na určení otcovství, může soud jmenovat dítěti opatrovníka k podání takového návrhu a k tomu, aby dítě v řízení zastupoval.
Určení otcovství po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné
Byl-li podán návrh na určení otcovství souhlasným prohlášením k dítěti, které se narodilo v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství nebo o neplatnost manželství a třístým dnem po rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné, vyslechne soud matku, manžela i toho, kdo prohlašuje, že je otcem dítěte. Příslušným je soud podle § 417.
Dojde-li k souhlasnému prohlášení účastníků o tom, kdo je otcem dítěte, uvede to soud do protokolu a oznámí matričnímu úřadu, který vede knihu narození, v níž je dítě zapsáno.
Byl-li návrh podán před pravomocným skončením řízení o rozvod nebo neplatnost manželství, soud řízení přeruší do doby, než rozsudek, kterým bylo rozhodnuto o tom, že manželství je neplatné nebo se rozvádí, nabude právní moci. Bylo-li řízení o rozvod manželství nebo neplatnost manželství zastaveno, nebo byl-li návrh na rozvod manželství nebo na neplatnost manželství pravomocně zamítnut, soud řízení zastaví.
Řízení o určení a popření otcovství
Místní příslušnost
Pro řízení je místně příslušný obecný soud dítěte.
Není-li možné určit příslušnost podle odstavce 1, je pro řízení příslušný obecný soud matky.
Zahájení řízení
Řízení lze zahájit jen na návrh.
Bylo-li pravomocně určeno, že manželství zde není, zahájí soud řízení o určení otcovství ke společnému dítěti i bez návrhu.
Popření otcovství bez návrhuBylo-li otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů, lze řízení o popření takto určeného otcovství zahájit i bez návrhu, vyžaduje-li to zřejmý zájem dítěte a mají-li být naplněna ustanovení zaručující základní lidská práva.
Účastníci
Účastníky jsou žena, která dítě porodila, dítě a muž, který o sobě tvrdí nebo o němž je tvrzeno, že je otcem dítěte (domnělý otec), nebo jehož otcovství má být popřeno.
Byl-li podán návrh proti opatrovníku, který byl jmenován domnělému zemřelému otci, je účastníkem tento opatrovník.
Ztráta způsobilosti být účastníkem
Zemře-li po zahájení řízení navrhovatel, a další k návrhu oprávněná osoba ve lhůtě k tomu soudem stanovené nevyjádří zájem na pokračování v řízení, soud řízení zastaví.
Zemře-li v průběhu řízení zahájeného na návrh jiné k tomu oprávněné osoby domnělý otec, pokračuje soud v řízení s opatrovníkem, kterého zemřelému jmenuje.
Zemře-li po zahájení řízení domnělý otec, který byl navrhovatelem, vyzve soud matku a dítě, zda mají zájem v řízení pokračovat a stanoví jim lhůtu pro toto vyjádření. Pokud se ve lhůtě k tomu stanovené nevyjádří nebo se oba vyjádří tak, že s pokračováním řízení nesouhlasí, soud řízení zastaví. Jinak platí ustanovení odstavce 2 obdobně.
Spojení řízeníS řízením o určení otcovství je spojeno řízení o péči o nezletilé dítě a o výživě nezletilého dítěte. To neplatí, jde-li o řízení podle § 415 a 416.
RozhodnutíVe věci samé rozhoduje soud rozsudkem.
Zastavení řízeníBylo-li otcovství k dítěti určeno v řízení podle § 415 nebo 416, soud řízení o určení otcovství zastaví.
Prominutí zmeškání lhůty
Byl-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, soud může do 4 měsíců od podání návrhu zmeškání lhůty prominout, vyžaduje-li to zájem dítěte a veřejný pořádek. K rozhodnutí nařídí soud jednání, je-li to třeba.
Po právní moci rozhodnutí o návrhu na prominutí zmeškání lhůty nařídí soud jednání. Rozhoduje-li o zamítnutí návrhu z důvodu podání po uplynutí popěrné lhůty, není třeba jednání nařizovat.
Řízení o určení a popření mateřství
Pro řízení o určení a popření mateřství se použijí ustanovení o řízení o určení a popření otcovství přiměřeně.
Řízení ve věcech osvojení
Řízení ve věcech osvojení nezletilého
Předmět řízeníVe věcech osvojení soud zejména
přijímá prohlášení o udělení souhlasu k osvojení,
rozhoduje o předání dítěte do péče před osvojením,
rozhoduje o určení, zda je třeba souhlasu rodičů k osvojení,
rozhoduje o návrhu rodičů, kteří dali souhlas s osvojením, na vydání dítěte,
rozhoduje o osvojení,
rozhoduje o utajení osvojení,
rozhoduje o nařízení dohledu nad úspěšností osvojení.
Místní příslušnost
Pro řízení je příslušný obecný soud toho, kdo má být osvojen (osvojenec).
Pro řízení o předání dítěte do péče před osvojením do ciziny je příslušný soud, v jehož obvodu je Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
Zahájení řízení
Řízení lze zahájit jen na návrh.
Byly-li osvojení a jeho okolnosti utajeny nebo pokrevní rodič a jeho souhlas k osvojení utajeny, může soud i bez návrhu rozhodnout o jejich odtajnění, odůvodňuje-li to velmi závažná situace ohrožující osvojené dítě na životě nebo na zdraví.
Odůvodňují-li to okolnosti případu, rozhodne soud i bez návrhu o nařízení dohledu nad osvojitelem a osvojencem na dobu nezbytně nutnou, jejíž délku určí.
Náležitosti návrhu při osvojení dítěte z ciziny nebo do cizinyJde-li o osvojení dítěte z ciziny nebo do ciziny a navrhovatel k návrhu nepřipojil rozhodnutí příslušného orgánu veřejné moci o souhlasu s osvojením, poskytne soud navrhovateli lhůtu k doplnění návrhu. Pokud navrhovatel návrh ve lhůtě k tomu stanovené nedoplní, soud návrh odmítne.
Účastníci
Účastníkem je osvojenec, jeho zákonný zástupce a, nejde-li o rozhodnutí o tom, zda je třeba souhlasu rodičů k osvojení, také ten, kdo má v úmyslu osvojence osvojit (osvojitel). Nestanoví-li zákon jinak, jsou účastníky také rodiče osvojence.
Nezletilý rodič starší 16 let má v řízení plnou procesní způsobilost.
Účastníkem je také manžel osvojitele, je-li třeba k osvojení jeho souhlasu.
Rodič osvojence
Rodič osvojence není účastníkem, pokud
byl zbaven rodičovské odpovědnosti a současně práva dát souhlas k osvojení,
jeho svéprávnost byla ve věci udělení souhlasu k osvojení omezena,
udělil souhlas k osvojení před podáním návrhu na osvojení.
Rodič osvojence přestává být účastníkem dnem právní moci rozhodnutí o tom, že není třeba k osvojení jeho souhlasu.
Povinnost opětovně jednat s rodičem osvojence
Soud je povinen s rodičem osvojence opětovně jednat jako s účastníkem,
byl-li souhlas k osvojení účinně odvolán,
bylo-li změněno rozhodnutí o určení, že není třeba jeho souhlasu k osvojení,
bylo-li změněno nebo zrušeno rozhodnutí o omezení jeho svéprávnosti ve věci udělení souhlasu k osvojení, nebo
byla-li mu znovu přiznána rodičovská odpovědnost nebo alespoň právo dát souhlas k osvojení.
Byl-li rodičem, který dal souhlas s osvojením, podán návrh na vydání dítěte, je rodič účastníkem jen v té části řízení, v níž se rozhoduje o tomto návrhu.
Zastoupení
Nezletilý osvojenec, který není plně svéprávný, je v řízení zastoupen opatrovníkem, kterým soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
Byl-li jmenován opatrovníkem nezletilého orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal podnět nebo návrh na zahájení řízení, jmenuje soud na návrh opatrovníka jiného.
RozhodnutíO určení, zda je třeba souhlasu rodičů k osvojení, o dohledu a o osvojení rozhoduje soud rozsudkem.
Prohlášení o souhlasu s osvojením
Prohlásí-li rodič poté, co byl poučen o podstatě a důsledcích prohlášení souhlasu s osvojením, o podstatě osvojení a o podmínkách odvolání souhlasu s osvojením, vůči soudu, že dává souhlas s osvojením, zapíše soud obsah prohlášení do protokolu. Protokol rodič, jenž prohlášení učinil, podepíše.
Kterýkoli okresní soud je povinen sepsat prohlášení podle odstavce 1 a neprodleně je postoupit soudu příslušnému, který vede řízení ve věcech osvojení k osvojenci, k jehož osvojení byl souhlas udělen. Nebylo-li ve vztahu k nezletilému, k němuž bylo prohlášení podle odstavce 1 učiněno, dosud zahájeno řízení ve věcech osvojení, založí soud ve věci spis a věc postoupí soudu příslušnému podle § 428. Ten udělení souhlasu oznámí příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Není-li možné příslušnost soudu určit, oznámí soud udělení souhlasu orgánu sociálně-právní ochrany dětí ve svém obvodu.
Odvolal-li rodič souhlas s osvojením, postupuje soud podle odstavců 1 a 2 obdobně.
Dokazování
V řízení ve věcech osvojení soud vyslechne alespoň jednou rodiče osvojence, a to i pokud nejsou účastníky. To neplatí, pokud
rodič není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládnout,
rodič se zdržuje na neznámém místě a toto místo se nepodařilo soudu ani při vynaložení potřebné pečlivosti v součinnosti s dalšími orgány veřejné moci zjistit,
rodič byl zbaven rodičovské odpovědnosti a současně práva dát souhlas k osvojení, nebo
svéprávnost rodiče byla ve věci udělení souhlasu k osvojení omezena.
Soud v řízení vyslechne manžela osvojitele.
Předání osvojovaného dítěte do péčePřed rozhodnutím o předání osvojovaného dítěte do péče budoucího osvojitele ihned poté, co dali oba rodiče souhlas k osvojení nebo ihned, jakmile to zdravotní stav dítěte dovolí, provede soud stejná šetření, která podle jiného právního předpisu provádí pro rozhodnutí o předání dítěte do péče před osvojením.
Určení, zda je třeba souhlasu rodičů s osvojenímVysloví-li soud, že není třeba souhlasu obou rodičů k osvojení, jmenuje soud pro udělení souhlasu s osvojením opatrovníka.
Změna poměrů
Soud na návrh zruší rozsudek, kterým bylo určeno, že k osvojení dítěte není třeba souhlasu rodičů, změní-li se poměry. Byl-li návrh na změnu rozsudku pravomocně zamítnut, lze opětovný návrh podat nejdříve po uplynutí 1 roku od právní moci zamítavého rozhodnutí.
Rozsudek, kterým bylo určeno, že k osvojení dítěte není třeba souhlasu rodičů, nelze zrušit, bylo-li dítě pravomocně osvojeno.
Přerušení řízení
Byl-li podán návrh na určení otcovství k osvojenci, soud řízení přeruší do doby, než bude o návrhu na určení otcovství rozhodnuto.
Byl-li podán návrh na svěření dítěte do péče jiné osoby, která tvrdí, že je blízkým příbuzným osvojence, soud řízení přeruší do doby, než bude o návrhu na svěření do péče rozhodnuto.
Prohlášení blízkého příbuzného osvojence
Prohlásí-li v řízení ve věcech osvojení blízký příbuzný osvojence, u nějž není třeba k osvojení souhlasu rodičů, že je schopen a ochoten o dítě pečovat, zahájí soud řízení o svěření dítěte do péče jiné osoby. Není-li soud soudem příslušným pro řízení podle § 467, postoupí věc neprodleně soudu příslušnému.
Po zahájení řízení podle odstavce 1 platí ustanovení § 441 odst. 2 obdobně.
Příjmení osvojence
V rozsudku, jímž se vyslovuje osvojení, uvede soud i příjmení, které osvojenec bude mít.
Ustanovení odstavce 1 platí pro rozsudek o zrušení osvojení přiměřeně.
Utajení osvojení
Vyhověl-li soud návrhu na utajení osvojení podanému osvojitelem nebo osvojencem, je jednání ve věci samé neveřejné. Soud činí i další vhodná opatření k utajení osvojení.
Podal-li pokrevní rodič návrh na utajení jeho osoby a souhlasu s osvojením, platí odstavec 1 obdobně.
Řízení o osvojení zletilého
Místní příslušnostPro řízení je příslušný obecný soud toho, kdo má být osvojen (osvojenec).
Zahájení řízeníŘízení lze zahájit jen na návrh.
Náležitosti návrhuByl-li podán návrh na osvojení zletilého, ze kterého nevyplývá, zda se zletilý osvojenec k návrhu připojil, vyzve soud navrhovatele, aby ve lhůtě k tomu soudem stanovené návrh doplnil. Nepřipojí-li se zletilý osvojenec k návrhu ve lhůtě k tomu soudem stanovené, soud návrh odmítne.
Účastníci
Účastníkem je osvojenec, jeho dítě a ten, kdo má v úmyslu osvojence osvojit (osvojitel).
Účastníkem je také manžel osvojitele, je-li třeba k osvojení jeho souhlasu.
ZastoupeníZletilý osvojenec, jehož svéprávnost byla omezena, je v řízení zastoupen zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, kterého k tomuto účelu jmenuje soud.
DokazováníSoud v řízení vyslechne rodiče osvojence, jde-li o osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého, dítě osvojence, umožňuje-li mu jeho rozumová a volní vyspělost vyjádřit svůj názor ve věci osvojení, a manžela osvojence.
Rozhodnutí
Ve věci samé rozhoduje soud rozsudkem.
Je-li to třeba, rozhodne soud o příjmení osvojence.
Péče soudu o nezletilé
Zvláštní ustanovení o předběžné úpravě poměrů dítěte
Předběžné opatření upravující poměry dítěte
Ocitlo-li se nezletilé dítě ve stavu nedostatku řádné péče bez ohledu na to, zda tu je či není osoba, která má právo o dítě pečovat, nebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen, soud předběžným opatřením upraví poměry dítěte na nezbytně nutnou dobu tak, že nařídí, aby dítě bylo umístěno ve vhodném prostředí, které v usnesení označí.
Vhodným prostředím se rozumí výchovné prostředí u osoby nebo zařízení způsobilého zajistit nezletilému řádnou péči s ohledem na jeho fyzický a duševní stav, jakož i rozumovou vyspělost a umožnit realizaci případných jiných opatření stanovených předběžným opatřením. Předběžným opatřením podle odstavce 1 lze svěřit dítě i do pěstounské péče na přechodnou dobu, po kterou rodič nemůže dítě ze závažných důvodů vychovávat, nebo po jejímž uplynutí lze dítě svěřit do péče před osvojením, dát souhlas rodiče s osvojením či rozhodnout o tom, že není třeba souhlasu rodiče k osvojení.
Místní příslušnost
K rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření je příslušný obecný soud navrhovatele.
Je-li předběžné opatření nařízeno, soud předá po provedení jeho výkonu věc neprodleně soudu příslušnému podle § 467. Má-li soud, kterému byla věc předána, za to, že není soudem uvedeným podle § 467, předloží věc k rozhodnutí o příslušnosti svému nadřízenému soudu; tímto rozhodnutím je soud, jehož příslušnost byla určena, vázán.
Zahájení řízení
Předběžné opatření může soud nařídit jen na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
Návrh na předběžné opatření musí obsahovat kromě obecných náležitostí návrhu na zahájení řízení jméno nezletilého, jména, povolání a bydliště ostatních účastníků, jsou-li navrhovateli známa, vylíčení rozhodujících skutečností odůvodňujících nařízení předběžného opatření, označení osoby, které má být dítě předáno do péče. Neobsahuje-li návrh všechny náležitosti, a pro tyto vady není možné o návrhu rozhodnout ve lhůtě k tomu stanovené, soud návrh odmítne. Ustanovení o opravení nebo doplnění podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité, se nepoužije.
Zastoupení nezletilého
Nezletilý nemusí být zastoupen; nemá-li nezletilý zákonného zástupce nebo nemůže-li jej zákonný zástupce v řízení zastupovat, jmenuje mu soud příslušný podle § 467 opatrovníka bezodkladně po předání věci. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
Byl-li jmenován opatrovníkem nezletilého orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal návrh na předběžné opatření, jmenuje soud na návrh opatrovníka jiného.
Lhůta pro rozhodnutíO návrhu na předběžné opatření soud rozhodne bezodkladně, nejpozději do 24 hodin od jeho podání.
VykonatelnostRozhodnutí, kterým bylo návrhu vyhověno, je vykonatelné vydáním. Jeho výrok je závazný pro každého.
DoručováníRozhodnutí se doručuje účastníkům až při provedení jeho výkonu. Účastníkům, kteří nebyli při provedení výkonu přítomni, rozhodnutí doručí dodatečně soud příslušný podle § 445 spolu s vyrozuměním, že byl proveden jeho výkon.
Trvání předběžného opatření
Předběžné opatření trvá po dobu 1 měsíce od jeho vykonatelnosti.
Předběžného opatření, kterým se dítě svěřuje do pěstounské péče na přechodnou dobu podle § 452 odst. 2 věty druhé, trvá 3 měsíce od jeho vykonatelnosti; bylo-li před uplynutím doby zahájeno řízení ve věci samé, pak trvá do doby, než se stane vykonatelným rozhodnutím, kterým se toto řízení končí, nebo rozhodnutí, kterým bylo předběžné opatření zrušeno.
Prodloužení doby trvání předběžného opatření
Bylo-li před uplynutím doby podle ustanovení § 459 odst. 1 zahájeno řízení ve věci samé, může soud předběžné opatření na dobu nejvýše 1 měsíce opakovaně prodloužit tak, aby celková doba trvání předběžného opatření nepřesáhla 6 měsíců od jeho vykonatelnosti. Poté lze dobu trvání předběžného opatření výjimečně prodloužit jen tehdy, nebylo-li z vážných důvodů a objektivních příčin možné v této době skončit důkazní řízení ve věci samé.
Postupoval-li soud, kterému byla věc předána podle § 453 odst. 2 věty druhé, a nebylo-li o příslušnosti nadřízeným soudem dosud rozhodnuto, rozhodne o prodloužení doby trvání soud, který předběžné opatření nařídil.
Mezinárodní prvekByl-li podán návrh na vydání předběžného opatření podle § 452 a ve věci samé není dána pravomoc českých soudů podle jiného právního předpisu, lhůta podle § 459 se nepoužije. Celková doba trvání předběžného opatření však v takovém případě nesmí překročit 6 měsíců.
Zrušení předběžného opatření
Rodiče nezletilého, orgán sociálně-právní ochrany dětí a opatrovník podle § 455 mohou kdykoli soudu navrhnout zrušení předběžného opatření. O takovém návrhu musí soud rozhodnout bezodkladně, nejpozději do 7 dnů. Byl-li návrh zamítnut, může jej oprávněná osoba, neuvede-li v něm jiné důvody, opakovat až po uplynutí 14 dnů od právní moci rozhodnutí.
O zrušení rozhoduje soud příslušný podle § 467. Ustanovení § 460 odst. 2 se použije přiměřeně.
OdvoláníBylo-li podáno ve lhůtě odvolání proti rozhodnutí o předběžné úpravě poměrů dítěte soudu příslušnému podle § 467, nemůže být odmítnuto pro opožděnost.
Vyhovění odvolání soudem prvního stupněUsnesení o předběžné úpravě poměrů dítěte může k odvolání změnit přímo soud prvního stupně, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví.
Lhůta pro rozhodnutí o odvolání
Bylo-li rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření napadeno včasným odvoláním a nepostupoval-li soud prvního stupně podle § 464, předloží věc odvolacímu soudu do 15 dnů od podání odvolání.
Odvolací soud rozhodne o odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření podle § 452 do 7 dnů od předložení věci.
Řízení ve věcech péče soudu o nezletilé
Předmět řízeníV řízení soud rozhoduje zejména ve věcech
jména a příjmení nezletilého dítěte,
péče o nezletilé dítě,
výživy nezletilého dítěte,
styku s nezletilým dítětem,
rodičovské odpovědnosti,
poručenství,
opatrovnictví nezletilého dítěte,
předání nezletilého dítěte,
navrácení nezletilého dítěte,
pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout,
souhlasu s právním jednáním nezletilého dítěte,
zastupování nezletilého dítěte,
péče o jmění nezletilého dítěte,
ústavní výchovy nezletilého dítěte a jiných výchovných opatření,
ochranných opatření,
pěstounské péče,
určení data narození nezletilého dítěte,
přiznání svéprávnosti nezletilému dítěti,
přivolení souhlasu a odvolání souhlasu zákonného zástupce k samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti.
Místní příslušnost
Pro řízení je příslušný obecný soud nezletilého dítěte.
Není-li příslušný soud znám nebo nemůže-li včas zakročit, zakročí soud, v jehož obvodu se nezletilý zdržuje. Jakmile však je to možné, postoupí věc soudu příslušnému.
Zahájení řízení
Řízení podle § 466 písm. j), l) a m) lze zahájit jen na návrh zákonného zástupce.
Řízení podle § 466 písm. r) a s) lze zahájit jen na návrh nezletilého nebo jeho zákonného zástupce.
Bylo-li nařízeno předběžné opatření podle § 452, zahájí soud příslušný podle § 467 bezodkladně poté, co mu byla věc předána nebo co bylo rozhodnuto o jeho příslušnosti, i bez návrhu řízení o péči o nezletilého. Osobě, které bylo nezletilé dítě na základě předběžného opatření podle § 452 předáno do péče, se doručuje usnesení o zahájení řízení ve věci samé a rozhodnutí ve věci samé.
Zastoupení
Dítě je v řízení zastoupeno opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
Byl-li jmenován opatrovníkem nezletilého orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal podnět nebo návrh na zahájení řízení, jmenuje soud na návrh opatrovníka jiného.
Ustanovení odstavce 1 neplatí pro řízení podle § 468 odst. 2. V těchto řízeních má nezletilý plnou procesní způsobilost.
Postavení Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětíJde-li o věci se vztahem k cizině, může být zmocněncem účastníka Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
Rozhodnutí
Ve věci samé rozhoduje soud rozsudkem.
Ve věcech péče soudu o nezletilé rozhoduje soud s největším urychlením.
Náležitosti rozsudkuV rozsudku ve věcech styku s dítětem, péče o dítě nebo navrácení dítěte soud účastníky poučí podle § 502, 503 a 504 o možnosti výkonu rozhodnutí a o způsobech jeho provedení.
Předběžná vykonatelnostPředběžně vykonatelné jsou rozsudky
odsuzující k plnění výživného,
jimiž se prodlužuje trvání výchovného opatření, kterým bylo dítě dočasně odňato z péče rodičů nebo jiné fyzické osoby.
Úkoly soudu při péči o nezletilé
Za účelem ochrany zájmu dítěte soud vede rodiče k nalezení smírného řešení. Soud může rodičům uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii, nebo jim nařídit setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie.
Soud vede rodiče, popřípadě poručníky nezletilých k řádnému plnění povinností při péči o nezletilého a správě jeho majetkových záležitostí. Vyřizuje podněty a upozornění fyzických a právnických osob stran péče o nezletilého a činí vhodná opatření.
O vhodnosti a účelnosti navržených nebo zamýšlených opatření soud zpravidla zjistí názor orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí, který je obeznámen s poměry.
Změna poměrů
Změní-li se poměry, může soud změnit rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti nebo rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě.
Dojde-li k podstatné změně poměrů nebo k neshodě mezi rodiči a pěstounem v podstatné záležitosti týkající se dítěte, může dítě, rodič nebo pěstoun navrhnout soudu změnu práv a povinností, zrušení pěstounské péče, nebo jiné rozhodnutí.
OdvoláníSchválil-li soud ve věcech péče soudu o nezletilé rozsudkem dohodu rodičů, nejsou rodiče oprávněni podat odvolání do výroku, jímž byla dohoda schválena.
Postup po nabytí zletilosti dítěte v řízení o jeho výživěNabude-li dítě v průběhu řízení o jeho výživě zletilosti, dokončí soud řízení podle ustanovení tohoto pododdílu.
Zvláštní ustanovení pro řízení o navrácení nezletilého dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí
Použití ustanoveníUstanovení tohoto pododdílu se použijí pro řízení o návrhu na navrácení nezletilého dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
Místní příslušnostPro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu má sídlo Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
Zahájení řízeníŘízení lze zahájit jen na návrh.
Účastníci
Účastníky jsou
ten, kdo tvrdí, že jeho právo na péči o dítě, vykonávané podle právního řádu státu, v němž dítě mělo svůj obvyklý pobyt bezprostředně před přemístěním nebo zadržením, bylo porušeno (navrhovatel),
ten, o němž navrhovatel tvrdí, že právo na péči o dítě, vykonávané podle právního řádu státu, v němž dítě mělo svůj obvyklý pobyt bezprostředně před přemístěním nebo zadržením, porušuje (odpůrce),
dítě.
Je-li účastníkem nezletilý rodič dítěte, který není plně svéprávný a dosáhl věku 16 let, má v tomto řízení plnou procesní způsobilost.
Nezletilý rodič dítěte, který není plně svéprávný a nedosáhl věku 16 let, musí být v řízení zastoupen zákonným zástupcem, pokud soud dospěje k závěru, že jeho rozumová a volní vyspělost mu neumožňuje jednat v řízení samostatně.
Zastoupení
Dítě je v řízení zastoupeno opatrovníkem, kterým soud zpravidla jmenuje orgán sociálně-právní ochrany dětí.
Byl-li jmenován opatrovníkem nezletilého orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal podnět nebo návrh na zahájení řízení, jmenuje soud na návrh opatrovníka jiného.
Proti usnesení o jmenování opatrovníka není odvolání přípustné.
RozhodnutíVe věci samé soud rozhoduje rozsudkem.
Předběžná vykonatelnostRozsudek, jímž bylo návrhu vyhověno, je předběžně vykonatelný.
Přerušení řízení
Řízení nelze přerušit, ledaže soud rozhodl, že požádá soudní orgán Evropské unie o rozhodnutí o předběžné otázce.
V řízení nelze prominout zmeškání lhůty.
Opatření soudu
Soud činí i bez návrhu vhodná opatření k zajištění podmínek pro navrácení dítěte, přičemž zejména učiní opatření k
soudnímu dohledu nad pohybem dítěte na území státu,
zabránění dítěti opustit území státu bez souhlasu soudu,
zabránění narušení osobních vazeb mezi dítětem a navrhovatelem.
Soud na návrh navrhovatele rozhodne též o prozatímní úpravě styku navrhovatele s dítětem, osvědčí-li navrhovatel právo na péči o dítě.
O přijetí vhodných opatření soud rozhoduje bezodkladně, zpravidla bez slyšení účastníků. Proti usnesení, kterým byla vhodná opatření podle odstavce 1 uložena, není odvolání přípustné.
Jednání
Soud nařídí ve věci jednání, které se musí konat do 3 týdnů od podání návrhu.
Při jednání vyslechne soud navrhovatele a odpůrce. Soud také zjistí názor dítěte.
Dojde-li v průběhu jednání k dohodě mezi navrhovatelem a odpůrcem, pokud jde o péči o dítě a styk s ním, uloží soud odpůrci povinnosti pro něj z dohody vyplývající předběžným opatřením.
Nedostavení se odpůrceJestliže se odpůrce k nařízenému jednání nedostaví bez včasné a důvodné omluvy a nevyjádří se k návrhu navrhovatele ani v písemné formě, má se za to, že nemá proti návrhu na navrácení dítěte námitek. O tomto následku nedostavení se musí být odpůrce poučen.
Rozhodnutí
Nejsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné, vydá soud rozhodnutí ve věci samé zpravidla do 6 týdnů od zahájení řízení; vydá-li soud rozhodnutí po uplynutí této lhůty, uvede v odůvodnění rozhodnutí skutečnosti, pro které nebylo možné tuto lhůtu dodržet.
Soud může v rozhodnutí podmínit nebo podmíněně odložit navrácení dítěte, a to splněním přiměřených záruk navrhovatelem nebo vydáním rozhodnutí anebo učiněním jiných opatření orgány státu, do něhož má být dítě navráceno.
Odvolání
Bylo-li podáno odvolání proti rozsudku o navrácení dítěte, předá soud prvního stupně věc soudu odvolacímu do 7 dnů od podání odvolání. O odvolání rozhodne odvolací soud do 30 dnů od předání věci.
Odvolací soud může odložit vykonatelnost usnesení odsuzujícího k navrácení dítěte, pokud k navrácení dítěte nedošlo. O odložení vykonatelnosti rozhodne do 3 dnů od předložení věci.
Obnova řízení a zmatečnostŽaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost nejsou přípustné.
Výkon rozhodnutí
Zvláštní ustanovení o výkonu rozhodnutí ve věci ochrany proti domácímu násilí
Příslušnost souduRozhodl-li soud podle § 405, výkon rozhodnutí zajistí bezodkladně vždy soud prvního stupně.
Provedení výkonuVýkon rozhodnutí se provede tak, že soud v součinnosti s příslušnými orgány veřejné moci vykáže povinného ze společného obydlí, odebere mu všechny klíče od společného obydlí, které povinný drží, a popřípadě mu zakáže setkávat se s označenou osobou nebo ji jinak kontaktovat. Soud zároveň poskytne povinnému příležitost, aby si bezprostředně při výkonu rozhodnutí vyzvedl ze společného obydlí své osobní cennosti a osobní dokumenty, jakož i věci, které slouží jeho osobní potřebě; během trvání rozhodnutí podle § 405 pak povinnému umožní vyzvednout i věci nezbytné k výkonu jeho podnikatelské činnosti nebo výkonu povolání, případně věci nezbytné z jiného vážného důvodu.
Věci povinnéhoNení-li povinný při výkonu rozhodnutí přítomen, poskytne mu soud na jeho žádost během doby trvání rozhodnutí podle § 405 příležitost, aby si ze společného obydlí vyzvedl věci uvedené v § 493.
Adresa pro doručováníPři provedení výkonu rozhodnutí soud povinného rovněž vyzve, aby soudu sdělil adresu, na kterou mu bude možné po dobu trvání rozhodnutí podle § 405 doručovat písemnosti s tímto rozhodnutím souvisící, nebo aby si zvolil zástupce pro doručování písemností, a upozorní ho, že písemnosti mu budou doručovány uložením u soudu podle jiného právního předpisu, pokud výzvě nevyhoví.
Opětovný výkonPoruší-li povinný po provedení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 493 povinnost nevstupovat do společného obydlí a nezdržovat se v něm, soud kdykoliv a bezodkladně na návrh oprávněného provede opětovný výkon rozhodnutí vykázáním povinného ze společného obydlí.
Zvláštní ustanovení o výkonu rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé
Zvláštní ustanovení o výkonu rozhodnutí o předběžné úpravě poměrů
Výkon předběžného opatření podle § 452
Nařídil-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do vhodného prostředí, zajistí současně jeho bezodkladný výkon.
Výkon rozhodnutí se provede tak, že soud v součinnosti s příslušnými orgány veřejné moci nezletilé dítě předá do vhodného prostředí; jestliže je dítě u jiné osoby nebo v zařízení, bude jim za účelem umístění do vhodného prostředí odňato. Ustanovení § 500 až 504, 507 a 508 se nepoužijí.
Při výkonu rozhodnutí je třeba postupovat citlivě s ohledem na dítě tak, aby nedošlo k nepřijatelnému zásahu do jeho psychického a citového vývoje nebo jinému neodůvodněnému zásahu do jeho práv.
S ohledem na věk a rozumové schopnosti je dítě informováno o důvodech a všech krocích spojených s výkonem rozhodnutí. Zejména se mu s přihlédnutím k jeho rozumovým schopnostem a citovým vazbám vysvětlí důvody, které vedly k tomuto výkonu, kam bude převezeno, případně se mu zodpoví otázky, které v této souvislosti položí.
Místní příslušnostPříslušným k výkonu tohoto rozhodnutí je soud, který nařídil předběžné opatření. Byla-li věc již předána soudu příslušnému podle § 467, je příslušný k výkonu rozhodnutí soud, kterému byla věc předána.
Zastoupení nezletiléhoNezletilý nemusí být zastoupen; nemá-li nezletilý zákonného zástupce nebo nemůže-li jej zákonný zástupce v řízení zastupovat, jmenuje mu soud příslušný podle § 467 opatrovníka bezodkladně po provedení výkonu.
Výkon rozhodnutí o péči o nezletilé děti
Místní příslušnost
Pro řízení je příslušný obecný soud nezletilého.
K výkonu rozhodnutí ve věcech mezinárodních únosů nezletilého dítěte je příslušný soud, který rozhodnutí vydal.
Výzva ke splnění povinnosti
Shledá-li soud zvláštní důvody, nebo nebyl-li ten, kdo neplní soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě a o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, v rozhodnutí nebo dohodě poučen o následcích neplnění stanovených povinností, vyzve jej, aby soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu plnil, a poučí jej o možnosti výkonu rozhodnutí ukládáním pokut nebo odnětím dítěte.
Soud může požádat též příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, aby vedl povinného k dobrovolnému plnění soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o péči o nezletilé dítě a o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, aniž by bylo třeba nařizovat výkon rozhodnutí.
Nařízení výkonu
Soud nařídí výkon rozhodnutí uložením pokuty proti tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte.
Výkon rozhodnutí uložením pokuty lze nařídit opětovně, jen je-li to účelné; výše jednotlivé pokuty nesmí přesahovat 50 000 Kč. Pokuty připadají státu a soud eviduje částku vymožených pokut.
Další opatření
Je-li to účelné, může soud
tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, nařídit první setkání s mediátorem v rozsahu 3 hodin,
nejsou-li dány podmínky pro změnu rozhodnutí, stanovit plán navykacího režimu (dále jen „plán“), je-li to v zájmu dítěte; plán se stanoví tak, aby byl umožněn postupný kontakt dítěte s osobou oprávněnou ke styku s ním; soud zpravidla před stanovením plánu opatří odborné vyjádření o vhodnosti, obsahu, rozsahu a době trvání; výkonem kontroly plnění plánu soud pověří vhodnou osobu nebo zařízení, neprovádí-li soud výkon kontroly přímo,
rozhodnout o uložení povinnosti osobám, mezi kterými má být styk realizován, styk vykonávat pod dohledem orgánu sociálně-právní ochrany dětí,
nařídit povinnému setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie.
Shledá-li soud porušování plánu některým z účastníků, které má vliv na účel navykacího režimu, nebo dospěje-li k závěru, že navykací režim neplní svůj účel, plán zruší a přistoupí k výkonu rozhodnutí podle § 504.
Odnětí dítěteZůstane-li postup soudu podle § 502 a 503 bezvýsledný nebo je-li po zahájení řízení z okolností případu zřejmé, že by tento postup zjevně nevedl ke splnění povinnosti, nařídí soud výkon rozhodnutí odnětím dítěte proti tomu, u koho podle rozhodnutí nebo dohody nemá být, a jeho předání tomu, komu bylo podle rozhodnutí nebo dohody svěřeno nebo má být navráceno, anebo tomu, komu rozhodnutí nebo dohoda přiznávají právo na styk s dítětem po omezenou dobu. Výkon rozhodnutí odnětím dítěte a jeho předání tomu, komu rozhodnutí nebo dohoda přiznávají právo na styk s dítětem po omezenou dobu, lze podle věty první nařídit jen ve výjimečných případech. Rozhodnutí, kterým byl výkon rozhodnutí o odnětí dítěte nařízen, se doručuje povinnému až při provedení výkonu.
Náklady řízeníNákladem výkonu rozhodnutí jsou i
ušlý výdělek a hotové výdaje osob zúčastněných na výkonu rozhodnutí odnětím dítěte,
náklady účelně vynaložené s otevřením bytu a jiné místnosti povinného nebo jiné osoby podle § 509,
náklady na nezbytné potřeby nezletilého dítěte při výkonu rozhodnutí,
náklady na dopravu nezletilého dítěte spojené s jeho navrácením v případě mezinárodního únosu.
Náhrada nákladůNáklady výkonu rozhodnutí hradí povinný. Byly-li náklady účastníkům nahrazeny postupem podle § 507, hradí povinný náklady řízení státu. Stát má proti povinnému také právo na náhradu odměny mediátora za první setkání, kterou platil, pokud u povinného nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
Čerpání pokut k náhradě nákladů dítěte
Na návrh zákonného zástupce nebo opatrovníka nezletilého dítěte lze na základě rozhodnutí soudu čerpat peněžní prostředky k náhradě vynaložených a prokázaných nákladů, slouží-li k uspokojení nezbytných potřeb dítěte, a to do výše částky vymožených pokut, které jsou evidovány podle § 502.
Soud čerpání peněžních prostředků zástupci nezletilého dítěte nepřizná v případech, pokud žadatel, kterému bylo uloženo plnit soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě a o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, toto rozhodnutí nebo dohodu sám dobrovolně neplní.
Závaznost rozhodnutí
Nařízení výkonu rozhodnutí podle § 504 je závazné pro každého. Soud jej provede v součinnosti s příslušnými státními orgány.
Ustanovení § 497 odst. 3 a 4 se použije obdobně.
Oprávnění při výkonuVyžaduje-li to provedení výkonu rozhodnutí odnětím dítěte, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn provést prohlídku bytu a jiných prostor povinného nebo jiné osoby, jestliže je možné předpokládat, že se v nich dítě nachází; za tím účelem je oprávněn zjednat si přístup do bytu a jiných prostor povinného nebo jiné osoby. Tyto osoby jsou povinny umožnit přístup.
Zrušení rozhodnutí v odvolacím řízeníPři rozhodování o odvolání podanému proti usnesení ve věcech výkonu rozhodnutí o péči o nezletilé děti lze rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit jen z důvodů, které pro zrušení rozhodnutí v odvolacím řízení vymezuje občanský soudní řád. Šetření nebo dokazování, která jsou potřebná pro potvrzení nebo změnu usnesení soudu prvního stupně, provede odvolací soud buď sám nebo prostřednictvím soudu prvního stupně anebo dožádaného soudu.
Zvláštní ustanovení o výkonu rozhodnutí ve věcech výživného
Místní příslušnostK nařízení a provedení výkonu rozhodnutí a k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí, jde-li o výkon rozhodnutí pro vymožení výživného nezletilého dítěte, je příslušný obecný soud nezletilého. Ustanovení o přenesení příslušnosti se použijí obdobně.
Postavení Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětíJde-li o věci se vztahem k cizině, může být v řízení o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného zmocněncem účastníka Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
Činnost soudu před nařízením výkonu rozhodnutíJde-li o vymáhání výživného pro nezletilé dítě, poskytne soud na žádost účastníka pomoc při zjišťování bydliště toho, komu z rozhodnutí vyplývá povinnost. Soud přitom postupuje v součinnosti s jinými orgány veřejné moci.
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Přechodné ustanovení
Řízení o popření otcovství zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na návrh nejvyššího státního zástupce se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou jednací řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, který upraví podrobněji pro vyřizování soukromoprávních věcí organizaci práce a úkoly zaměstnanců při výkonu soudnictví, včetně postupu notáře při provádění úkonů v řízení o pozůstalosti, a postup soudů při výkonu rozhodnutí. Zejména v něm stanoví, které jednoduché úkony svěřené předsedovi senátu nebo samosoudci mohou vykonávat justiční čekatelé nebo administrativní zaměstnanci a kterými úkony v řízení o pozůstalosti může notář pověřit své zaměstnance.
Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou
výši a způsob určení odměny a náhrady hotových výdajů notáře za úkony, které v řízení o pozůstalosti provedl jako soudní komisař,
výši a způsob určení odměny a náhrady hotových výdajů správce pozůstalosti.
Výši a způsob určení odměny a náhrady hotových výdajů likvidačního správce upraví vláda nařízením.
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.