<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<article resource="http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2004/235-2004/expression/cz/act/2008/126-2008/cs" vocab="http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2004/235-2004/expression/cz/act/2008/126-2008/cs/" prefix="frbr: http://purl.org/vocab/frbr/core# salt: http://salt.semanticauthoring.org/ontologies/sdo#">
<section class="uvod">
<p>235</p>
<p>ZÁKON</p>
<p>ze dne 1. dubna 2004</p>
<p>o dani z přidané hodnoty</p>
<p>Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:</p>
</section>
<section class="obsah">
<section class="cast" resource="outline/cast-prvni"><header><h1>ČÁST PRVNÍ</h1><h1>ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ</h1></header>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-i"><header><h1>HLAVA I</h1><h1>OBECNÁ USTANOVENÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/1"><header><h1>§ 1</h1><h1>Předmět úpravy</h1></header><p>Tento zákon upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen „daň“). Daň se uplatňuje na zboží, nemovitosti a služby za podmínek stanovených tímto zákonem.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/2"><header><h1>§ 2</h1><h1>Předmět daně</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/2/1"><p>(1) Předmětem daně je</p>
<section class="pismeno" resource="section/2/1/a"><p>a) dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě (dále jen „převod nemovitosti“) za úplatu osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/1/b"><p>b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/1/c"><p>c) pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“) za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/1/d"><p>d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/2/2"><p>(2) Předmětem daněvšak není pořízení zboží z jiného členského státu, s výjimkou pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně,</p>
<section class="pismeno" resource="section/2/2/a"><p>a) jestliže dodání tohoto zboží v tuzemsku by bylo osvobozeno od daně podle § 68 odst. 1 až 9, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/2/b"><p>b) pokud je pořízení zboží uskutečněno osobou osvobozenou od uplatňování daně podle § 6 nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, nejedná se o pořízení zboží podle písmene a), a celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v běžném kalendářním roce částku 326 000 Kč a tato částka nebyla ani překročena v předcházejícím kalendářním roce; do stanovené částky se nezapočítává hodnota nového dopravního prostředku a hodnota zboží, které je předmětem spotřební daně, při pořízení z jiného členského státu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/2/3"><p>(3) Plnění, která jsou předmětem daně, jsou zdanitelnými plněními, pokud nejsou osvobozena od daně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/3"><header><h1>§ 3</h1><h1>Územní působnost</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/3/1"><p>(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí</p>
<section class="pismeno" resource="section/3/1/a"><p>a) tuzemskem území České republiky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/1/b"><p>b) třetí zemí území mimo území Evropského společenství,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/1/c"><p>c) územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství.<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/3/2"><p>(2) Z území Evropského společenství jsou pro účely tohoto zákona vyloučena následující území jednotlivých členských států:</p>
<section class="pismeno" resource="section/3/2/a"><p>a) ze Spolkové republiky Německo ostrov Helgoland a území Bu¨singen,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/2/b"><p>b) ze Španělského království Ceuta, Melilla a Kanárské ostrovy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/2/c"><p>c) z Italské republiky Livigno, Campione ď Italia a italské vody jezera Lugano,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/2/d"><p>d) z Francouzské republiky zámořské departementy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/2/e"><p>e) z Řecké republiky hora Athos.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/3/3"><p>(3) Území Monackého knížectví se pro účely tohoto zákona považuje za území Francouzské republiky a území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/4"><header><h1>§ 4</h1><h1>Vymezení základních pojmů</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/4/1"><p>(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí</p>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/a"><p>a) úplatou zaplacení v penězích nebo platebními prostředky nahrazujícími peníze nebo poskytnutí nepeněžitého plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/b"><p>b) jednotkovou cenou cena za měrnou jednotku množství zboží nebo cena za službu anebo nemovitost,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/c"><p>c) daní na vstupu daň, která je obsažena v částce za přijaté plnění, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo daň při poskytnutí služby zahraniční osobou,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/d"><p>d) daní při dovozu zboží daň, kterou je při dovozu zboží do tuzemska povinna zaplatit osoba, které vznikla daňová povinnost podle § 23,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/e"><p>e) daní při pořízení zboží daň, kterou je povinen přiznat pořizovatel při pořízení zboží z jiného členského státu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/f"><p>f) daní při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě daň, kterou je povinen přiznat plátce, kterému byly poskytnuty služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/g"><p>g) daní při poskytnutí služby zahraniční osobou daň, kterou je povinen přiznat plátce, kterému byly poskytnuty služby zahraniční osobou povinnou k dani,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/h"><p>h) daní na výstupu daň, kterou je plátce povinen přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění nebo z přijaté platby, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo daň při poskytnutí služby zahraniční osobou,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/i"><p>i) odpočtem daně daň na vstupu, popřípadě krácená podle § 76,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/j"><p>j) osvobozením od daně bez nároku na odpočet daně osvobození od daně u plnění podle § 51, ve vztahu k nimž nelze uplatnit nárok na odpočet daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/k"><p>k) osvobozením od daně s nárokem na odpočet daně osvobození od daně u plnění podle § 63, u nichž lze uplatnit nárok na odpočet daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/l"><p>l) vlastní daňovou povinností daňová povinnost, kdy daňnavýstupu převyšuje odpočet daně za zdaňovací období,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/m"><p>m) nadměrným odpočtem daňová povinnost, kdy odpočet daněpřevyšuje daňnavýstupu za zdaňovací období,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/n"><p>n) daňovou povinností vlastní daňová povinnost nebo nadměrný odpočet,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/o"><p>o) zvýšením daňové povinnosti zvýšení vlastní daňové povinnosti nebo snížení nadměrného odpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/p"><p>p) snížením daňové povinnosti snížení vlastní daňové povinnosti nebo zvýšení nadměrného odpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/q"><p>q) dotací k ceně přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropského společenství či dle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/r"><p>r) správcem daněpříslušný finanční úřad, při dovozu zboží do tuzemska příslušný celní úřad, pokud zákon nestanoví jinak,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/s"><p>s) plátcem osoba povinná k dani, která byla registrovaná k dani v tuzemsku podle § 95,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/t"><p>t) osobou identifikovanou k dani osoba, která byla registrována podle § 97,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/u"><p>u) osobou registrovanou k dani v jiném členském státě osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v jiném z členských států,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/v"><p>v) zahraniční osobou osoba, která nemá na území Evropského společenství sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/w"><p>w) místem pobytu fyzické osoby adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky, adresa místa pobytu osoby z jiného členského státu nebo adresa místa pobytu zahraniční osoby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/x"><p>x) provozovnou místo, které má personální a materiální vybavení nutné k zajištění ekonomických činností.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/4/2"><p>(2) Zbožím jsou věci movité, elektrická energie, teplo, chlad, plyn a voda. Za zboží se považuje nemovitost, která se nezapisuje do katastru nemovitostí. Za zboží se nepovažují peníze a cenné papíry. Penězi se pro účely tohoto zákona rozumí platné bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny. Za platné bankovky, státovky a mince se považují i takové, jejichž platnost byla ukončena, ale lze je ještě za platné bankovky, státovky a mince vyměnit. Za zboží se však považují</p>
<section class="pismeno" resource="section/4/2/a"><p>a) bankovky a mince české měny při jejich dodání výrobcem České národní bance, nebo při jejich pořízení z jiného členského státu, nebo jejich dovoz Českou národní bankou,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/2/b"><p>b) bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro sběratelskéúčely za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle směnného kurzu vyhlašovaného Českou národní bankou,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/2/c"><p>c) cenné papíry v listinné podobě při jejich dodání výrobcem emitentovi v tuzemsku, nebo při jejich pořízení z jiného členského státu nebo jejich dovozu a vývozu jako výrobku.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/4/3"><p>(3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí</p>
<section class="pismeno" resource="section/4/3/a"><p>a) dopravním prostředkem loď delší než 7,5 m, letadlo o maximální vzletové hmotnosti větší než 1550 kg, vozidlo určené k provozu na silničních pozemních komunikacích s obsahem válců větším než 48 cm3 nebo s výkonem větším než 7,2 kW, pokud jsou určeny k přepravě osob nebo zboží, s výjimkou námořních lodí užívaných k obchodní, průmyslové, rybářské nebo záchranářské činnosti a letadel využívaných leteckými společnostmi pro mezinárodní leteckou přepravu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/3/b"><p>b) novým dopravním prostředkem dopravní prostředek, který</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/3/c"><p>c) obchodním majetkem souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností a o kterém je tato osoba povinna účtovat nebo jej evidovat,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/3/d"><p>d) majetkem vytvořeným vlastní činností dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek včetně nedokončeného majetku a zásoby, oceněné vlastními náklady nebo reprodukční pořizovací cenou podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/3/e"><p>e) kolaudací kolaudace nové stavby a též kolaudace, která je provedena po změně stavby podle zvláštního právního předpisu, pokud cena této změny bez daně je vyšší než 30 % zůstatkové ceny<span class="poznamka-link" resource="footnote/3"><sup>3</sup>)</span> stavby ke dni zahájení stavebního řízení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/3/f"><p>f) osobním automobilem dopravní prostředek, který má v osvědčení o registraci zapsanou kategorii osobní automobil M1 nebo M1G,<span class="poznamka-link" resource="footnote/4"><sup>4</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/3/g"><p>g) finančním pronájmem přenechání zboží nebo nemovitosti za úplatu do užívání podle smlouvy o finančním pronájmu, pokud si strany v této smlouvě sjednají, že uživatel je oprávněn nebo povinen nabýt zboží nebo nemovitost, která je předmětem smlouvy, nejpozději úhradou posledního závazku ze smlouvy; takový finanční pronájem se posuzuje obdobně jako dodání zboží nebo převod nemovitosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/3/h"><p>h) nájmem věci i podnájem věci,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/3/i"><p>i) prodejem podniku prodej podniku nebo části podniku, tvořící organizační složku podniku, podle zvláštního právního předpisu;<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span> za prodej podniku se považuje rovněž vydražení podniku nebo jeho organizační složky ve veřejné dražbě.</p></section>
<p>1. byl dodán do 3 měsíců, v případě pozemního motorového vozidla do 6 měsíců, ode dne prvního uvedení do provozu, nebo 2. má najeto méně než 6000 km v případě pozemního motorového vozidla, u lodí najeto méně než 100 hodin, u letadel nalétáno méně než 40 hodin,</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/4/4"><p>(4) Pro účely tohoto zákona se pro přepočet cizí měny na české koruny použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, popřípadě přiznat osvobození od daně.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-ii"><header><h1>HLAVA II</h1><h1>UPLATŇOVÁNÍ DANĚ</h1></header>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-ii/dil-1"><header><h1>Díl 1</h1><h1>Daňové subjekty</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/5"><header><h1>§ 5</h1><h1>Osoby povinné k dani</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/5/1"><p>(1) Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/5/2"><p>(2) Ekonomickou činností uvedenou v odstavci 1 se pro účely tohoto zákona rozumí činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> nebo jako příjmy, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/7"><sup>7</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/5/3"><p>(3) Stát, kraje, obce, jakož i právnické osoby, které byly založeny nebo zřízeny zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu (dále jen „veřejnoprávní subjekt“), se při výkonu působností v oblasti veřejné správy nepovažují za osoby povinné k dani, a to i v případě, kdy za to přijímají úhradu. Pokud však uskutečňováním některých z těchto výkonů došlo podle rozhodnutí příslušného orgánu k výraznému narušení hospodářské soutěže, anebo vykonává-li veřejnoprávní subjekt rovněž ekonomickou činnost podle odstavce 2, považuje se, pokud jde o tento výkon nebo o ekonomickou činnost, za osobu povinnou k dani. Osobou povinnou k dani se pro účely registrace plátce rozumí účetní jednotka veřejnoprávního subjektu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/5/4"><p>(4) Veřejnoprávní subjekt se však vždy považuje za osobu povinnou k dani, pokud uskutečňuje činnosti uvedené v příloze č. 3.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/6"><header><h1>§ 6</h1><h1>Osoby osvobozené od uplatňování daně</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/6/1"><p>(1) Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 94).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/6/2"><p>(2) Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí výnosy za uskutečněná plnění s výjimkou plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, u osob, které mají povinnost vést účetnictví nebo účetnictví vedou dobrovolně, nebo příjmy za uskutečněná plnění, s výjimkou plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, u ostatních osob. Do obratu se také zahrnují výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 56, které nejsou příležitostnou činností osoby povinné k dani, a výnosy nebo příjmy z finančních činností a pojišťovacích činností, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 a 55, které nejsou příležitostnou nebo doplňkovou činností osoby povinné k dani. Do obratu se nezahrnují výnosy nebo příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku. Obratem veřejnoprávního subjektu se pro účely tohoto zákona rozumí výnosy za zdanitelná plnění uskutečněná účetní jednotkou.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-ii/dil-2"><header><h1>Díl 2</h1><h1>Místo plnění</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/7"><header><h1>§ 7</h1></header><p>Místo plnění při dodání zboží a převodu nemovitosti</p>
<section class="odstavec" resource="section/7/1"><p>(1) Místem plnění při dodání zboží, pokud je dodání zboží uskutečněno bez odeslání nebo přepravy, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/7/2"><p>(2) Místem plnění při dodání zboží, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno osobou, která uskutečňuje dodání zboží, nebo osobou, pro kterou se uskutečňuje dodání zboží, nebo zmocněnou třetí osobou, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava zboží začíná. Pokud však odeslání nebo přeprava zboží začíná ve třetí zemi, za místo plnění při dovozu zboží a následného dodání zboží osobou, která dovoz zboží uskutečnila, se považuje členský stát, ve kterém vznikla daňová povinnost při dovozu zboží.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/7/3"><p>(3) Pokud je dodání zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou, za místo plnění se považuje místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/7/4"><p>(4) Pokud však zboží je dodáno na palubě lodě, letadla nebo vlaku během přepravy cestujících uskutečněné na území Evropského společenství, za místo plnění se považuje místo zahájení přepravy cestujících. Zpáteční přeprava se považuje za samostatnou přepravu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/7/5"><p>(5) Pro účely odstavce 4 se rozumí</p>
<section class="pismeno" resource="section/7/5/a"><p>a) místem zahájení přepravy cestujících první místo, kde mohli nastoupit cestující na území Evropského společenství,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/5/b"><p>b) místem ukončení přepravy cestujících poslední místo, kde mohli vystoupit cestující na území Evropského společenství,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/5/c"><p>c) přepravou cestujících uskutečněnou na území Evropského společenství část přepravy uskutečněná bez zastávky ve třetí zemi mezi místem zahájení a ukončení přepravy cestujících.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/7/6"><p>(6) Místem plnění při převodu nemovitosti je místo, kde se nemovitost nachází.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/7a"><header><h1>§ 7a</h1><h1>Místo plnění při dodání plynu a elektřiny</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/7a/1"><p>(1) Místem plnění při dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo při dodání elektřiny obchodníkovi je místo, kde má obchodník sídlo, místo podnikání nebo kde má provozovnu, pro kterou je toto zboží dodáno, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/7a/2"><p>(2) Obchodníkem se pro účely tohoto ustanovení rozumí osoba povinná k dani, která nakupuje plyn nebo elektřinu zejména za účelem jejich dalšího prodeje a její vlastní spotřeba tohoto zboží je zanedbatelná.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/7a/3"><p>(3) Místem plnění při dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo při dodání elektřiny jiné osobě než osobě uvedené v odstavci 1 je místo, kde osoba, které je zboží dodáno, toto zboží spotřebuje. Pokud osoba, které je takto zboží dodáno, nespotřebuje všechno dodané zboží, považuje se za místo plnění pro toto nespotřebované zboží místo, kde má tato osoba, které je zboží dodáno, sídlo, místo podnikání nebo kde má provozovnu, pro kterou je toto zboží dodáno, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/8"><header><h1>§ 8</h1><h1>Místo plnění při zasílání zboží</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/8/1"><p>(1) Za místo plnění při zasílání zboží podle § 18 se považuje místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy osobě, pro kterou se dodání uskutečňuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/8/2"><p>(2) Pokud je zboží při zasílání zboží odesláno nebo přepraveno z třetí země a dovoz zboží je uskutečněn plátcem, který uskutečňuje zasílání zboží, do jiného členského státu, než ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží osobě, které mábýt dodáno, považuje se zboží za odeslané nebo přepravené z členského státu, do kterého byl dovoz zboží uskutečněn.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/8/3"><p>(3) Pokud je však při zasílání zboží podle § 18 dodáno zboží, s výjimkou zboží, které je předmětem spotřební daně, je místem plnění místo stanovené podle § 7 odst. 2, jestliže celková hodnota dodaného zboží do členského státubezdaně nepřekročí v jednom kalendářním roce částku stanovenou tímto členským státem a tato částka nebyla ani překročena v předcházejícím kalendářním roce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/8/4"><p>(4) Pokud plátce při zasílání zboží podle § 18, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska, nepřekročí celkovou hodnotu dodaného zboží podle odstavce 3, může oznámit správci daně, že za místo plnění považuje místo stanovené podle odstavce 1. Obdobně se postupuje, pokud je zasílání zboží uskutečněno z jiného členského státu do tuzemska. Podle odstavce 1 je plátce povinen při stanovení místa plnění postupovat nejméně2následující po sobě jdoucí kalendářní roky ode dne oznámení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/9"><header><h1>§ 9</h1><h1>Místo plnění při poskytnutí služby</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/9/1"><p>(1) Za místo plnění při poskytnutí služby se považuje místo, kde má osoba poskytující službu sídlo nebo místo podnikání, popřípadě místo pobytu nebo místo, kde se obvykle zdržuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/9/2"><p>(2) Pokud však osoba poskytuje službu prostřednictvím provozovny, považuje se za místo plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/10"><header><h1>§ 10</h1></header><p>Místo plnění při poskytnutí služby ve zvláštních případech</p>
<section class="odstavec" resource="section/10/1"><p>(1) Za místo plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti, včetně služby realitní kanceláře, odhadce nebo služby architekta a stavebního dozoru, se považuje místo, kde se nemovitost nachází.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/10/2"><p>(2) Místem plnění při poskytnutí přepravní služby je území, kde se přeprava uskutečňuje. Pokud je však poskytnuta přeprava zboží mezi členskými státy, místem plnění je místo zahájení přepravy. Jestliže je však přeprava zboží mezi členskými státy poskytnuta pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, než ve kterém je zahájena přeprava, považuje se za místo plnění území členského státu, který vydal daňové identifikační číslo, které tato osoba poskytla pro poskytnutí této služby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/10/3"><p>(3) Pro účely odstavce 2 se rozumí</p>
<section class="pismeno" resource="section/10/3/a"><p>a) přepravou zboží mezi členskými státy přeprava zboží, pokud místo zahájení a místo ukončení přepravy je na území dvou různých členských států; za přepravu zboží mezi členskými státy se považuje taképřeprava, kdy místo zahájení a místo ukončení přepravy je na území stejného členského státu, a tato přeprava je přímo spojena s přepravou zboží, kde místo zahájení a místo ukončení přepravy je na území dvou různých členských států,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/3/b"><p>b) místem zahájení přepravy zboží místo, kde přeprava zboží začíná,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/3/c"><p>c) místem ukončení přepravy zboží místo, kde přeprava zboží končí.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/10/4"><p>(4) Místem plnění při poskytnutí</p>
<section class="pismeno" resource="section/10/4/a"><p>a) služby kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, výchovné a zábavní včetně organizování této služby a poskytnutí s ní přímo související služby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/4/b"><p>b) služby přímo související s přepravní službou,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/4/c"><p>c) služby oceňování movité věci nebo práce na movité věci, je místo, kde je tato služba uskutečňována.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/10/5"><p>(5) Pokud však je poskytnuta služba přímo související s přepravou zboží mezi členskými státy nebo služba oceňování movité věci nebo práce na movité věci osobě registrované k dani v jiném členském státě, než ve kterém je tato služba uskutečněna, za místo plnění se považuje území členského státu, který vydal daňové identifikační číslo, které tato osoba poskytla pro poskytnutí této služby. Jestliže však movitá věc nebyla odeslána nebo přepravena z území členského státu, ve kterém byla služba oceňování movité věci nebo práce na movitévěci uskutečněna, za místo plnění se nepovažuje členský stát, který vydal daňové identifikační číslo, které tato osoba poskytla pro poskytnutí této služby, ale místem plnění je místo, kde je tato služba uskutečněna.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/10/6"><p>(6) Při poskytnutí služby zahraniční osobě nebo osobě registrované k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, je místem plnění místo, kde má osoba, které je služba poskytnuta, sídlo, místo podnikání, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje, nebo místo, kde mají tyto osoby provozovnu, je-li služba poskytnuta pro tuto provozovnu, pokud jde o tyto služby:</p>
<section class="pismeno" resource="section/10/6/a"><p>a) převod a postoupení autorského práva, patentu, licence, ochranné známky a podobného práva,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/6/b"><p>b) reklamní službu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/6/c"><p>c) poradenskou, inženýrskou, konzultační, právní, účetní a jinou podobnou službu, stejně jako zpracování dat , poskytnutí informací, překladatelské a tlumočnické služby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/6/d"><p>d) bankovní, finanční a pojišťovací službu, s výjimkou nájmu bezpečnostních schránek,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/6/e"><p>e) poskytnutí pracovní síly,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/6/f"><p>f) nájem movité věci, s výjimkou všech druhů prostředků pro dopravu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/6/g"><p>g) telekomunikační službu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/6/h"><p>h) rozhlasové a televizní vysílání,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/6/i"><p>i) elektronickou službu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/6/j"><p>j) přijetí závazku zdržet se zcela nebo zčásti v pokračování nebo vykonávání podnikatelské činnosti nebo práva uvedeného v tomto odstavci,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/6/k"><p>k) poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění služby uvedené v tomto odstavci.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/10/7"><p>(7) Při poskytnutí služby podle odstavce 6 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, plátci, který má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, nebo osobě povinné k dani podle § 6 odst. 1 je místem plnění tuzemsko.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/10/8"><p>(8) Pro účely tohoto zákona se rozumí</p>
<section class="pismeno" resource="section/10/8/a"><p>a) elektronickou službou dodání webových stránek (website supply), hostitelství webových stránek (web-hosting), vzdálená údržba programového vybavení, dodání programů a jejich aktualizace, dodání prezentace, textů a informací, včetně vytvoření dostupné databáze, dodání hudby, filmů a her, včetně hazardních her, a dodání politických, kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých a zábavních vysílání, dodání výuky na dálku; za poskytnutí elektronické služby se nepovažuje komunikace přes elektronickou poštu mezi osobou, která službu poskytuje, a osobou, které je služba poskytována,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/8/b"><p>b) telekomunikační službou služba spojená s přenosem, vysíláním nebo příjmem signálů, textových dokumentů, obrázků a zvuků nebo jakékoliv informace prostřednictvím kabelu, rádia, optických nebo elektromagnetických systémůvčetněpříslušného přenosu nebo stanovení práva využívat kapacitu pro tento přenos, vysílání nebo příjem nebo přístup k informačním sítím.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/10/9"><p>(9) Pokud je však nájem dopravního prostředku</p>
<section class="pismeno" resource="section/10/9/a"><p>a) poskytnut zahraniční osobě, a ke skutečnému užití nebo spotřebě po celou dobu nájmu dochází ve třetí zemi, nestanoví se místo plnění v tuzemsku podle § 9, ale za místo plnění se považuje tato třetí země,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/9/b"><p>b) poskytnut zahraniční osobou povinnou k dani, a ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku, i když jen po část doby nájmu, nestanoví se místo plnění ve třetí zemi podle § 9, ale za místo plnění se považuje tuzemsko.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/10/10"><p>(10) Při poskytnutí elektronické služby zahraniční osobou povinnou k dani osobě, která není osobou povinnou k dani, se za místo plnění považuje tuzemsko, pokud má osoba, pro kterou je služba poskytnuta, sídlo nebo místo pobytu, popřípadě místo, kde se obvykle zdržuje, v tuzemsku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/10/11"><p>(11) Při poskytnutí telekomunikační služby, rozhlasového a televizního vysílání zahraniční osobou povinnou k dani osobě, která není osobou povinnou k dani, a která má sídlo nebo místo pobytu, popřípadě místo, kde se obvykle zdržuje, v tuzemsku, za místo plnění se považuje tuzemsko, pokud ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/10/12"><p>(12) Místem plnění při poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění</p>
<section class="pismeno" resource="section/10/12/a"><p>a) přepravy zboží mezi členskými státy, je místo zahájení přepravy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/12/b"><p>b) služby přímo související s přepravou zboží mezi členskými státy, je místo, kde je služba související uskutečněna,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/12/c"><p>c) jiné služby než uvedené v písmenech a), b) nebo v odstavci 6 nebo v zajištění zboží, je místo, kde je zajištěná služba uskutečněna nebo kde je dodání nebo pořízení zboží uskutečněno.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/10/13"><p>(13) Pokud je však služba osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, podle odstavce 12 poskytnuta pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, než ve kterém je místo plnění zajištěné služby nebo zboží podle písmen a) až c), považuje se za místo plnění území členského státu, který vydal daňové identifikační číslo, které tato osoba uvedla pro poskytnutí služby.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/11"><header><h1>§ 11</h1></header><p>Místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu</p>
<section class="odstavec" resource="section/11/1"><p>(1) Za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy pořizovateli.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/11/2"><p>(2) Za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje členský stát, který vydal daňové identifikační číslo, které pořizovatel poskytl osobě registrované k dani v jiném členském státě, která mu dodává zboží, pokud ukončení odeslání nebo přepravy zboží je v jiném členském státě, než který vydal toto daňové identifikační číslo, a jestliže pořizovatel neprokáže, že pořízení zboží z jiného členského státu bylo předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží. Tímto ustanovením není dotčeno ustanovení odstavce 1.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/11/3"><p>(3) Pokud je však pořízení zboží z jiného členského státu předmětem daně podle odstavce 1 v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží následně potom, co bylo předmětem daně v tuzemsku, protože daňové identifikační číslo, které pořizovatel poskytl osobě, která mu dodává zboží a která je registrovaná k dani v jiném členském státě, bylo vydáno v tuzemsku, základ daně se sníží v tuzemsku o základ daně, z kterého byla odvedena daň v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/11/4"><p>(4) Pokud však je použit zjednodušený postup při dodání zboží do jiného členského státu formou třístranného obchodu podle § 17, za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje místo stanovené podle odstavce 1, pokud pořizovatel uskutečnil pořízení zboží z jiného členského státu za účelem následného dodání zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží podle odstavce 1 a osoba, které bylo zboží dodáno v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, přiznala a zaplatila daň jako při pořízení zboží z jiného členského státu a pořizovatel podal souhrnné hlášení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/12"><header><h1>§ 12</h1><h1>Místo plnění při dovozu zboží</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/12/1"><p>(1) Místem plnění při dovozu zboží je území členského státu, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje na území Evropského společenství.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/2"><p>(2) Pokud má však zboží při vstupu na území Evropského společenství postavení dočasně uskladněného zboží nebo je umístěno do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu, nebo je propuštěno do celního režimu uskladnění v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému, dočasné použití s úplným osvobozením od cla nebo tranzit, je místem plnění při dovozu zboží území členského státu, ve kterém je ukončen příslušný režim.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-ii/dil-3"><header><h1>Díl 3</h1><h1>Zdanitelná plnění</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/13"><header><h1>§ 13</h1><h1>Dodání zboží a převod nemovitosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/13/1"><p>(1) Dodáním zboží se pro účely tohoto zákona rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Převodem nemovitosti se pro účely tohoto zákona rozumí převod nemovitosti, která se zapisuje do katastru nemovitostí, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo příslušnosti k hospodaření. Převod nemovitosti, která se nezapisuje do katastru nemovitostí, se považuje za dodání zboží.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/13/2"><p>(2) Dodáním zboží do jiného členského státu je dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/13/3"><p>(3) Za dodání zboží nebo převod nemovitosti se považuje</p>
<section class="pismeno" resource="section/13/3/a"><p>a) převod vlastnického práva k majetku za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/3/b"><p>b) dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy; toto dodání zboží se považuje za samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou a samostatné dodání zboží komisionářem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/3/c"><p>c) předání dovezeného zboží, které je ve vlastnictví osoby z třetí země a po propuštění do volného oběhu je předáno další osobě v tuzemsku beze změny vlastnického vztahu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/13/4"><p>(4) Za dodání zboží nebo převod nemovitosti za úplatu se také považuje</p>
<section class="pismeno" resource="section/13/4/a"><p>a) použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/4/b"><p>b) použití hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/4/c"><p>c) vydání vypořádacího podílu<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span> nebo podílu na likvidačním zůstatku<span class="poznamka-link" resource="footnote/9"><sup>9</sup>)</span> v nepeněžité podobě ve hmotném majetku,<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/4/d"><p>d) při rozpuštění sdružení<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> bezúplatné přenechání věcí vnesených nebo bezúplatné přenechání získaného podílu majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku vytvořeného společnou činností ostatním účastníkům sdružení<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> do jejich vlastnictví,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/4/e"><p>e) při vystoupení nebo vyloučení účastníka ze sdružení bezúplatné přenechání věcí vnesených ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví nebo vydání podílu majetku vytvořeného společnou činností v nepeněžité podobě ve hmotném majetku účastníkovi sdružení, který vystupuje nebo je vyloučen,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/4/f"><p>f) vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě ve hmotném majetku pouze při vložení osobě, která není plátcem, pokud vkladatel při nabytí majetku nebo u jeho části uplatnil odpočet daně, s výjimkou vložení hmotného majetku, který je součástí vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/4/g"><p>g) přestavba motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně, jejímž výsledkem je osobní automobil, u kterého není nárok na odpočet daně.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/13/5"><p>(5) Použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce se pro účely tohoto zákona rozumí použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců, a použití obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/13/6"><p>(6) Za dodání zboží za úplatu se považuje také přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu. Přemístěním obchodního majetku se pro účely tohoto zákona rozumí odeslání nebo přeprava majetku tímto plátcem nebo jím zmocněnou třetí osobou z tuzemska do jiného členského státu pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností v jiném členském státě. Za dodání zboží do jiného členského státu plátcem se považuje také přemístění zboží, které bylo pořízeno tímto plátcem podle § 16 odst. 4, z tuzemska do jiného členského státu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/13/7"><p>(7) Za přemístění obchodního majetku do jiného členského státu se nepovažuje odeslání nebo přeprava zboží pro účely</p>
<section class="pismeno" resource="section/13/7/a"><p>a) dodání zboží spojené s instalací nebo montáží plátcem, který zboží dodává, nebo jím zmocněnou třetí osobou v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/7/b"><p>b) zasílání zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/7/c"><p>c) dodání zboží plátcem na palubě lodí, letadel nebo vlaků během přepravy cestujících podle § 7 odst. 4,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/7/d"><p>d) dodání zboží plátcem v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, pokud je dodání zboží v tomto členském státě osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/7/e"><p>e) vývozu zboží plátcem, pokud je zboží propuštěno do režimu vývozu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/7/f"><p>f) poskytnutí služby pro plátce, zahrnující práce na zboží fyzicky uskutečněné v členském státě, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží za podmínky, že zboží po provedení prací je vráceno zpět plátci do tuzemska, ze kterého bylo původně odesláno nebo přepraveno,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/7/g"><p>g) přechodného užití zboží v členském státě, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží, pro účely poskytnutí služby plátcem, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/7/h"><p>h) přechodného užití zboží na dobu nepřekračující 24 měsíců na území jiného členského státu, ve kterém by se na dovoz stejného zboží ze třetí země pro přechodné užití vztahoval režim dočasného použití s plným osvobozením od cla.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/13/8"><p>(8) Při dodání zboží s instalací nebo montáží podle § 7 odst. 3 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, plátci nebo osobě identifikované k dani, je osoba, pro kterou je uskutečněno dodání zboží s instalací nebo montáží, povinna daň přiznat a zaplatit podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku. Při dodání plynu nebo elektřiny podle § 7a odst. 1 nebo 3 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, které nemají v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, plátci nebo osobě identifikované k dani, je osoba, pro kterou se toto dodání zboží uskutečnilo, povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/13/9"><p>(9) Při dodání zboží s instalací nebo montáží podle § 7 odst. 3 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, je osoba, která dodává zboží s instalací nebo montáží, povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108. Při dodání plynu nebo elektřiny podle § 7a odst. 1 nebo 3 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, které nemají v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, je osoba, která dodává toto zboží, povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/13/10"><p>(10) Za dodání zboží nebo převod nemovitosti se však nepovažuje</p>
<section class="pismeno" resource="section/13/10/a"><p>a) prodej podniku nebo vklad podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, pokud se jedná o hmotný majetek,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/10/b"><p>b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/11"><sup>11</sup>)</span> nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/10/c"><p>c) poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu bez úplaty, který je označen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/14"><header><h1>§ 14</h1><h1>Poskytnutí služby</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/14/1"><p>(1) Poskytnutím služby se pro účely tohoto zákona rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitosti. Poskytnutím služby se rozumí také</p>
<section class="pismeno" resource="section/14/1/a"><p>a) převod práv,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/1/b"><p>b) poskytnutí práva využití věci nebo práva anebo jiné majetkově využitelné hodnoty,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/1/c"><p>c) vznik a zánik věcného břemene,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/1/d"><p>d) přijetí závazku zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/14/2"><p>(2) Za poskytnutí služby se považuje</p>
<section class="pismeno" resource="section/14/2/a"><p>a) poskytnutí služby za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/2/b"><p>b) poskytnutí služby prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy; tato služba se považuje za samostatné poskytnutí služby komitentem nebo třetí osobou a samostatné poskytnutí služby komisionářem.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/14/3"><p>(3) Za poskytnutí služby za úplatu se také považuje</p>
<section class="pismeno" resource="section/14/3/a"><p>a) poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/3/b"><p>b) použití nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností v případech, kdy plátce nemá nárok na odpočet daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/3/c"><p>c) vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku,<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> pokud byl u majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/3/d"><p>d) při rozpuštění sdružení<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> bezúplatné přenechání vneseného nehmotného majetku nebo bezúplatné přenechání získaného podílu majetku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku vytvořeného společnou činností ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/3/e"><p>e) při vystoupení nebo vyloučení účastníka ze sdružení bezúplatné přenechání vneseného nehmotného majetku nebo vydání podílu majetku vytvořeného společnou činností v nepeněžité podobě v nehmotném majetku účastníkovi sdružení, který vystupuje nebo je vyloučen, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/3/f"><p>f) vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě v nehmotném majetku pouze při vložení osobě, která není plátcem, pokud vkladatel při nabytí majetku nebo u jeho části uplatnil odpočet daně, s výjimkou vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/14/4"><p>(4) Pro účely tohoto zákona se za poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce rozumí</p>
<section class="pismeno" resource="section/14/4/a"><p>a) dočasné využití obchodního majetku pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/4/b"><p>b) poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/14/5"><p>(5) Za poskytnutí služby se však nepovažuje</p>
<section class="pismeno" resource="section/14/5/a"><p>a) prodej podniku nebo vklad podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/5/b"><p>b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštních právních předpisů o nápravě majetkových křivd,<span class="poznamka-link" resource="footnote/11"><sup>11</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/5/c"><p>c) převod obchodního podílu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> popřípadě převod členství v družstvu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/13"><sup>13</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/5/d"><p>d) postoupení vlastní pohledávky vzniklé plátci.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/15"><header><h1>§ 15</h1></header><p>Poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou</p>
<section class="odstavec" resource="section/15/1"><p>(1) Při poskytnutí služby podle § 10 odst. 7 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, plátci nebo osobě identifikované k dani, jsou tyto osoby povinny daň přiznat a zaplatit podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku a nejedná se o poskytnutí služby, která je osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/15/2"><p>(2) Při poskytnutí elektronické služby podle § 10 odst. 10 zahraniční osobou povinnou k dani osobě, která není osobou povinnou k dani, pokud je místo plnění v tuzemsku, je zahraniční osoba povinna daň přiznat a zaplatit podle § 108, pokud neuplatňuje zvláštní režim podle § 88.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/15/3"><p>(3) Při poskytnutí telekomunikační služby, rozhlasového nebo televizního vysílání, podle § 10 odst. 11 zahraniční osobou povinnou k dani osobě, která není osobou povinnou k dani, pokud je místo plnění v tuzemsku, je zahraniční osoba povinna daň přiznat a zaplatit podle § 108.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/15/4"><p>(4) Při poskytnutí služby vztahující se k nemovitostem podle § 10 odst. 1, přepravní služby podle § 10 odst. 2, služby podle § 10 odst. 4, služby oceňování movité věci nebo prací na movité věci nebo služby přímo související s přepravou zboží mezi členskými státy podle § 10 odst. 5 nebo při poskytnutí služby podle § 10 odst. 12 a 13, zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, plátci nebo osobě identifikované k dani, je osoba, které je služba poskytnuta, povinna daňpřiznat a zaplatit podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/15/5"><p>(5) Při poskytnutí služby vztahující se k nemovitostem podle § 10 odst. 1, přepravní služby podle § 10 odst. 2, služby podle § 10 odst. 4, služby oceňování movité věci nebo prací na movité věci nebo služby přímo související s přepravou zboží mezi členskými státy podle § 10 odst. 5 nebo při poskytnutí služby podle § 10 odst. 12 a 13, zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, je osoba, která službu poskytla, povinna daň přiznat a zaplatit podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/15/6"><p>(6) Při poskytnutí nájmu prostředku pro dopravu podle § 10 odst. 9 zahraniční osobou povinnou k dani plátci nebo osobě identifikované k dani, je osoba, které je nájem poskytnut, povinna daň přiznat a zaplatit podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/15/7"><p>(7) Při poskytnutí nájmu prostředku pro dopravu podle § 10 odst. 9 zahraniční osobou povinnou k dani osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, je zahraniční osoba povinna daň přiznat a zaplatit podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/16"><header><h1>§ 16</h1><h1>Pořízení zboží z jiného členského státu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/16/1"><p>(1) Pořízením zboží z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím, které je odesláno nebo přepraveno pořizovateli, osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která uskutečňuje dodání zboží, pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, do jiného členského státu, než z kterého je zboží odesláno nebo přepraveno a nejedná se o dodání zboží s instalací nebo montáží osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou nebo o zasílání zboží podle § 18. Pořizovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která pořizuje zboží z jiného členského státu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/16/2"><p>(2) Pokud je však zboží pořízeno právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, je odesláno nebo přepraveno z třetí země a dovoz zboží je uskutečněn touto osobou do jiného členského státu, než ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží, považuje se zboží za odeslané nebo přepravené z členského státu, do kterého je dovoz zboží uskutečněn. Pokud je dovoz zboží uskutečněn právnickou osobou, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání, do tuzemska, má tato osoba nárok na vrácení zaplacené daně při dovozu zboží, pokud prokáže, že pořízení tohoto zboží bylo předmětem daně v členském státě, ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava tohoto zboží. Při vracení daně se postupuje přiměřeně podle § 82.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/16/3"><p>(3) Osoba povinná k dani nebo právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, které pořizují zboží z jiného členského státu, a pro které není pořízení zboží zjiného členského státu předmětem daně podle § 2 odst. 2 písm. b) mohou oznámit správci daně, že budou postupovat podle § 2 odst. 1 písm. c), přičemž jsou povinny takto postupovat nejméně 2 následující po sobě jdoucí kalendářní roky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/16/4"><p>(4) Za pořízení zboží z jiného členského státu plátcem se také považuje přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, za účelem následného dodání zboží v tuzemsku tomuto plátci. Plátce je povinen na základě dokladu o přemístění zboží vystaveného osobou registrovanou k dani v jiném členském státě daň přiznat a zaplatit podle § 108.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/16/5"><p>(5) Za pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu se považuje</p>
<section class="pismeno" resource="section/16/5/a"><p>a) použití zboží plátcem pro účely uskutečňování ekonomických činností v tuzemsku, které je odesláno nebo přepraveno tímto plátcem nebo jím zmocněnou třetí osobou z jiného členského státu do tuzemska podle § 13 odst. 6 a toto zboží bylo plátcem v rámci uskutečňování ekonomických činností v tomto jiném členském státě vyrobeno, nakoupeno, pořízeno z dalšího členského státu nebo dovezeno z třetí země,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/16/5/b"><p>b) přidělení zboží z jednoho členského státu do jiného ozbrojeným silám jiného členského státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, pro jejich použití nebo použití civilních zaměstnanců, kteří je doprovázejí, pokud zboží nebylo předmětem daně v členském státě, který zboží přiděluje, jestliže dovoz tohoto zboží není osvobozen od daně.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/17"><header><h1>§ 17</h1></header><p>Zjednodušený postup při dodání zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu</p>
<section class="odstavec" resource="section/17/1"><p>(1) Třístranným obchodem je obchod, který uzavřou tři osoby registrované k dani ve třech různých členských státech a předmětem obchodu je dodání téhož zboží mezi těmito třemi osobami s tím, že zboží je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17/2"><p>(2) Prodávajícím je osoba registrovaná k dani v členském státě, ze kterého je zboží odesláno nebo přepraveno přímo ke kupujícímu do členského státu, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17/3"><p>(3) Kupujícím je osoba registrovaná k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, a která kupuje zboží od prostřední osoby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17/4"><p>(4) Prostřední osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, než ve kterém je registrován k dani prodávající a kupující, která pořizuje zboží od prodávajícího v členském státě kupujícího s cílem následného dodání zboží kupujícímu v tomto členském státě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17/5"><p>(5) Při užití zjednodušeného postupu při třístranném obchodu se nesmí prostřední osoba registrovat k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží a uplatní osvobození od daně při pořízení zboží v tomto členském státě, za podmínek stanovených tímto členským státem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17/6"><p>(6) Pořízení zboží z jiného členského státu, které je uskutečněno prostřední osobou v tuzemsku, při užití zjednodušeného postupu v třístranném obchodu je osvobozeno od daně za těchto podmínek</p>
<section class="pismeno" resource="section/17/6/a"><p>a) pořízení zboží z jiného členského státu je uskutečněno prostřední osobou, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, ale je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/17/6/b"><p>b) pořízení zboží z jiného členského státu je uskutečněno prostřední osobou za účelem následného dodání zboží v tuzemsku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/17/6/c"><p>c) zboží pořízené prostřední osobou je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do tuzemska a je určeno pro kupujícího, pro kterého prostřední osoba uskutečňuje následné dodání zboží,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/17/6/d"><p>d) kupující je plátce nebo osoba identifikovaná k dani,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/17/6/e"><p>e) kupující je povinen přiznat a zaplatit daň podle § 108 u dodání zboží uskutečněného prostřední osobou jako při pořízení zboží z jiného členského státu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/17/7"><p>(7) Prostřední osoba, která je registrovaná k dani v jiném členském státě a pořizuje zboží z jiného členského státu a dodává zboží kupujícímu, který je plátcem nebo osobou identifikovanou k dani v tuzemsku, je při užití zjednodušeného postupu v třístranném obchodu povinna</p>
<section class="pismeno" resource="section/17/7/a"><p>a) splnit podmínky podle odstavce 6 pro uplatnění osvobození od daně při pořízení zboží z jiného členského státu uskutečněné v tuzemsku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/17/7/b"><p>b) oznámit stejné daňové identifikační číslo prodávajícímu a uvést je na daňovém dokladu pro kupujícího,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/17/7/c"><p>c) vystavit kupujícímu daňový doklad podle § 26 a sdělení, že se jednáotřístranný obchod; kupující je povinen oznámit prostřední osobě daňové identifikační číslo, které kupujícímu bylo přiděleno v tuzemsku, a přiznat a zaplatit daň podle § 108 na základě daňového dokladu vystaveného prostřední osobou, stejně jako při pořízení zboží z jiného členského státu.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/18"><header><h1>§ 18</h1><h1>Zasílání zboží</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/18/1"><p>(1) Zasíláním zboží se rozumí dodání zboží do jiného členského státu z tuzemska, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu plátcem, který zboží dodává, nebo jím zmocněnou třetí osobou, s výjimkou dodání nových dopravních prostředků a dodání zboží s montáží nebo instalací osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou, jestliže je zboží dodáno pro osobu, pro kterou pořízení zboží z jiného členského státu není předmětem daně v tomto státu. Zasíláním zboží se rozumí i dodání zboží z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, a to osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/18/2"><p>(2) Při zasílání zboží do jiného členského státu z tuzemska je plátce povinen se registrovat k dani v členském státě, do kterého uskutečňuje zasílání zboží, pokud hodnota dodaného zboží do jiného členského státu z tuzemska překročí částku stanovenou tímto členským státem.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/19"><header><h1>§ 19</h1></header><p>Dodání a pořízení nových dopravních prostředků uvnitř území Evropského společenství</p>
<section class="odstavec" resource="section/19/1"><p>(1) Plátce, který dodává za úplatu nový dopravní prostředek do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, uskutečňuje plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/19/2"><p>(2) Dnem prvního uvedení do provozu se u nových dopravních prostředků lodí a letadel rozumí den dodání výrobcem prvnímu kupujícímu nebo vlastníkovi nebo první den, kdy kupující nebo vlastník je oprávněn s dopravním prostředkem nakládat, a to ten den, který nastane dříve, nebo den, kdy byl dopravní prostředek výrobcem použit pro předváděcí účely. Za den prvního uvedení do provozu u pozemních motorových vozidel se považuje den, kdy bylo vozidlo registrováno k provozu ve státu výrobce, nebo den, kdy nastala povinnost toto vozidlo ve státu výrobce registrovat, a to ten den, který nastane dříve. Pokud není povinnost vozidlo registrovat ve státu výrobce, je dnem prvního uvedení do provozu den, kdy bylo vozidlo odvezeno kupujícím nebo jeho vlastníkem, nebo den dodání kupujícímu nebo jeho vlastníkovi nebo den, kdy kupující nebo vlastník s ním mohl nakládat, a to ten den, který nastane dříve, nebo den, kdy pozemní motorové vozidlo bylo použito pro předváděcí účely. Jestliže není den prvního uvedení do provozu takto stanoven, považuje se za den prvního uvedení do provozu den, kdy byl vystaven doklad o prodeji.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/19/3"><p>(3) Plátce, který pořizuje za úplatu nový dopravní prostředek od osoby registrované k dani v jiném členském státě, uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/19/4"><p>(4) Plátce, který dodává za úplatu nový dopravní prostředek do jiného členského státu osobě, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, uskutečňuje plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, pokud je nový dopravní prostředek přemístěn do jiného členského státu a plátce společně s pořizovatelem předloží místněpříslušnému správci daně hlášení o dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu ve lhůtě pro podání daňového přiznání, ke kterému přiloží kopii vystaveného daňového dokladu. Dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu osobě, která není registrovaná k dani, plátce neuvádí do souhrnného hlášení. Plátce, který pořizuje za úplatu nový dopravní prostředek z jiného členského státu od osoby, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, uskutečňuje také pořízení zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně v tuzemsku, a k daňovému přiznání je povinen přiložit hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a kopii daňového dokladu, který mu vystavil dodavatel.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/19/5"><p>(5) Osoba, která není plátcem, a příležitostně dodá nový dopravní prostředek, který je přemístěn do jiného členského státu, se považuje za osobu oprávněnou uplatnit nárok na odpočet daně, kterou zaplatila při nabytí nového dopravního prostředku ve sjednané ceně nebo při dovozu nebo při pořízení z jiného členského státu, a to maximálně do výše daně, kterou by byl povinen odvést plátce, pokud by dodání bylo zdanitelným plněním v tuzemsku. Tato osoba je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u svého místně příslušného správce daně v daňovém přiznání, ke kterému přiloží kopii daňového dokladu, a s hlášením o dodání nového dopravního prostředku předloží daňové přiznání do 10 dnů ode dne dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu. Pokud nárok na odpočet daně neuplatní v tomto daňovém přiznání nebo na požádání správce daně neposkytne informace nutné ke správnému stanovení nároku na odpočet daně, její nárok zaniká.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/19/6"><p>(6) Osoba, která není plátcem, a pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu, který bude registrován k provozu v tuzemsku, je povinna předložit daňové přiznání, ke kterému přiloží kopii daňového dokladu, hlášení o pořízení nového dopravního prostředku do 10 dnů ode dne pořízení. Na základě tohoto daňového přiznání správce daně vyměří částku daně, kterou je pořizující osoba povinna zaplatit místněpříslušnému správci daně do 25 dnů ode dne, kdy jí daň byla vyměřena. Správce daně osobě požívající výsad a imunit při pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu vydá potvrzení o osvobození od daně, pokud je pořízen nový dopravní prostředek v rámci množstevních limitů stanovených v § 80.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/19/7"><p>(7) Osoba, která pořizuje nový dopravní prostředek z jiného členského státu, který bude registrován v registru silničních motorových vozidel, může před podáním daňového přiznání podat hlášení o pořízení nového motorového vozidla a zaplatit zálohu ve výši daně z pořízení nového dopravního prostředku, kterou vypořádá v následně podaném daňovém přiznání. K hlášení o pořízení nového motorového vozidla je povinna přiložit kopii daňového dokladu, který jí vystavil dodavatel z jiného členského státu. Zaplacení zálohy správce daně na žádost pořizovatele potvrdí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/20"><header><h1>§ 20</h1><h1>Dovoz zboží</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/20/1"><p>(1) Dovozem zboží se rozumí vstup zboží z třetí země na území Evropského společenství.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/2"><p>(2) Za dovoz zboží se považuje vrácení zboží, které bylo umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma, zpět do tuzemska.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/3"><p>(3) Za dovoz zboží se považuje vstup zboží na území Evropského společenství z území podle § 3 odst. 2, pokud jsou součástí celního území Evropského společenství,<span class="poznamka-link" resource="footnote/14"><sup>14</sup>)</span> a z Normanských ostrovů a San Marina. U dovozu tohoto zboží postupují celní orgány tak, jako by se jednalo o dovoz zboží ze třetí země.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-ii/dil-4"><header><h1>Díl 4</h1><h1>Uskutečnění zdanitelného plnění a daňová povinnost</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/21"><header><h1>§ 21</h1><h1>Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží, poskytnutí služby a převodu nemovitosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/21/1"><p>(1) Daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/21/2"><p>(2) Při dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné</p>
<section class="pismeno" resource="section/21/2/a"><p>a) dnem dodání podle § 13 odst. 1 při prodeji podle kupní smlouvy,<span class="poznamka-link" resource="footnote/15"><sup>15</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/2/b"><p>b) dnem převzetí v ostatních případech, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/2/c"><p>c) dnem příklepu při prodeji zboží ve veřejné dražbě podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/16"><sup>16</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/21/3"><p>(3) Při převodu nemovitosti se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné</p>
<section class="pismeno" resource="section/21/3/a"><p>a) dnem doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí, včetně prodeje nemovitosti ve veřejné dražbě podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/16"><sup>16</sup>)</span> nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/3/b"><p>b) dnem zápisu změny vlastnického práva,<span class="poznamka-link" resource="footnote/17"><sup>17</sup>)</span> pokud nedochází k zápisu změny vlastnického práva vkladem.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/21/4"><p>(4) Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné</p>
<section class="pismeno" resource="section/21/4/a"><p>a) dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře, a to tím dnem, který nastane dříve, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/4/b"><p>b) dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu práva nebo k poskytnutí práva k využití; pokud je sjednán způsob stanovení ceny a k uvedenému dni není známa její výše, zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné ke dni přijetí platby.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/21/5"><p>(5) V ostatních případech se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné</p>
<section class="pismeno" resource="section/21/5/a"><p>a) dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/5/b"><p>b) dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem zjištění skutečné spotřeby, pokud je stanoven příslušnými technickými a provozními předpisy dodavatele, při dodání tepla, chladu, elektrické energie, plynu, vody, odstranění odpadních vod a telekomunikační služby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/5/c"><p>c) dnem použití majetku nebo využití služby při použití hmotného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/5/d"><p>d) dnem použití při použití majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/5/e"><p>e) dnem schválení technické způsobilosti příslušným úřadem při použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně, pro přestavbu, jejímžvýsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 75,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/5/f"><p>f) dnem, ke kterému přechází vlastnické právo ke vkladu [§ 13 odst. 4 písm. f), § 14 odst. 3 písm. f)], popřípadě jiná práva k tomuto vkladu, při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě, s výjimkou nemovitosti, kdy se postupuje podle odstavce 3,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/5/g"><p>g) dnem, ke kterému přechází vlastnické právo, popřípadě jiná práva k vydávanému majetku, při vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku, s výjimkou nemovitosti, kdy se postupuje podle odstavce 3,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/5/h"><p>h) dnem dodání třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem dodání třetí osobou, při dodání zboží na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu, kterou se příkazník zavazuje obstarat nějakou činnost pro příkazce, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/5/i"><p>i) dnem poskytnutí služby třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem poskytnutí služby třetí osobou, při poskytnutí služby na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu, kterou se příkazník zavazuje obstarat nějakou činnost pro příkazce.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/21/6"><p>(6) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze, a v případech, kdy se úplata za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/21/7"><p>(7) Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy,<span class="poznamka-link" resource="footnote/18"><sup>18</sup>)</span> smlouvy o nájmu podniku, smlouvy o nájmu dopravního prostředku, smlouvy o finančním pronájmu, smlouvy o dílo<span class="poznamka-link" resource="footnote/19"><sup>19</sup>)</span> nebo jiné obdobné smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové plnění, na které je uzavřena smlouva. Dílčí plnění se považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. U dílčích plnění uskutečněných podle smlouvy o dílo se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné i dnem podle odstavce 5 písm. a), a dnem uskutečnění zdanitelného plnění je ten den, který nastane dříve.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/21/8"><p>(8) U opakovaných plnění se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelných plnění ve sjednaných lhůtách během zdaňovacího období, přičemž se v rámci smlouvy jedná o plnění zbožím stejného druhu, které je navzájem zastupitelné nebo službou stejné povahy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/21/9"><p>(9) U zdanitelného plnění podle § 13 odst. 4 písm. i) vzniká povinnost přiznat daň ke dni jeho uskutečnění. Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné k poslednímu dni účetního období daného plátce nebo k poslednímu dni kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, za podmínek uvedených v § 13 odst. 4 písm. i).“. Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 10 až 12.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/21/9"><p>(9) Pro stanovení dne uskutečnění plnění u plnění osvobozených od daně platí odstavce 2 až 8 obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/22"><header><h1>§ 22</h1></header><p>Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží do jiného členského státu</p>
<section class="odstavec" resource="section/22/1"><p>(1) Daň na výstupu při dodání zboží do jiného členského státu, na které se nevztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22/2"><p>(2) Den uskutečnění zdanitelného plnění se při dodání zboží do jiného členského státu podle odstavce 1 stanoví podle § 21. Daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22/3"><p>(3) Při dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto dodání</p>
<section class="pismeno" resource="section/22/3/a"><p>a) dnem vystavení daňového dokladu, pokud byl daňový doklad vystaven plátcem před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22/3/b"><p>b) k patnáctému dni měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/22/4"><p>(4) Dodání zboží do jiného členského státu podle odstavce 3 je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat dodání zboží do jiného členského státu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/23"><header><h1>§ 23</h1><h1>Vznik daňové povinnosti při dovozu zboží</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/23/1"><p>(1) Daňová povinnost při dovozu zboží v tuzemsku vzniká</p>
<section class="pismeno" resource="section/23/1/a"><p>a) dnem propuštění zboží do celních režimů volný oběh, dočasné použití, aktivní zušlechťovací styk v systému navracení nebo dnem, kdy je zboží, které bylo dočasně vyvezeno v pasivním zušlechťovacím styku, dovezeno zpět do tuzemska a propuštěno do volného oběhu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/23/1/b"><p>b) dnem, kdy bylo zjištěno porušení podmínek stanovených pro příslušný režim, do kterého je zboží pod celním dohledem propuštěno, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/23/1/c"><p>c) dnem, kdy byl zjištěn nezákonný dovoz.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/23/2"><p>(2) Daň při dovozu zboží vyměří a vybere celní orgán a plátce ji neuvádí jako svou daňovou povinnost do daňového přiznání. Daň při dovozu zboží propuštěného do režimu dočasného použití vybere celní orgán uplynutím lhůty 34 měsíců nebo ukončením režimu dočasného použití.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/23/3"><p>(3) Na základě písemné žádosti plátce, za kterou je považováno uvedení kódu odpovídající režimu dovozu zboží podle tohoto odstavce do písemného celního prohlášení podaného a přijatého celním orgánem před zahájením celního řízení na propuštění zboží do celních režimů podle odstavce 1 písm. a), celní orgán není povinen daň vybrat za podmínky, že plátce tuto daň přizná jako svou daňovou povinnost do daňového přiznání za období, ve kterém dojde k propuštění zboží do celních režimů podle odstavce 1 písm. a).</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/24"><header><h1>§ 24</h1></header><p>Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnosti přiznat daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou</p>
<section class="odstavec" resource="section/24/1"><p>(1) Při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou je plátce povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění .</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/24/2"><p>(2) Den uskutečnění zdanitelného plnění se stanoví obdobně podle § 21. Daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/24/3"><p>(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží podle § 13 odst. 8 a 9.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/24a"><header><h1>§ 24a</h1></header><p>Uskutečnění plnění a povinnost přiznat poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko</p>
<section class="odstavec" resource="section/24a/1"><p>(1) Při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko je plátce povinen přiznat toto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Den uskutečnění plnění se stanoví obdobně podle § 21.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/24a/2"><p>(2) Plnění je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost je přiznat.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/24a/3"><p>(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží s místem plnění mimo tuzemsko.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/25"><header><h1>§ 25</h1></header><p>Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu</p>
<section class="odstavec" resource="section/25/1"><p>(1) Při pořízení zboží z jiného členského státu vzniká plátci povinnost přiznat daň</p>
<section class="pismeno" resource="section/25/1/a"><p>a) ke dni vystavení daňového dokladu, pokud byl daňový doklad vystaven osobou registrovanou k dani v jiném členském státě před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/25/1/b"><p>b) k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/25/2"><p>(2) Den uskutečnění zdanitelného plnění je den, v němž bylo pořízeno zboží z jiného členského státu, který se stanoví obdobně podle § 21. Daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-ii/dil-5"><header><h1>Díl 5</h1><h1>Daňové doklady</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/26"><header><h1>§ 26</h1><h1>Vystavování daňových dokladů</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/26/1"><p>(1) Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daněsnárokem na odpočet daně, je povinen na vyžádání za každé zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání, vystavit daňový doklad, a to nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně s nárokem na odpočet daně a do 15 dnů ode dne přijetí platby, pokud k přijetí platby došlo před uskutečněním zdanitelného plnění. Údaje o dani a základu daně se na daňových dokladech uvádějí v české měně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/26/2"><p>(2) Plátce, který uskutečňuje několik samostatných zdanitelných plnění nebo plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně pro jednu osobu, může vystavit za těchto několik samostatných zdanitelných plnění souhrnný daňový doklad. Pokud se plátce rozhodne vystavit souhrnný daňový doklad, je povinen jej vystavit nejpozději do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo první zdanitelné plnění nebo byla přijata první platba za plnění uvedená na tomto souhrnném dokladu. Údaje společné pro všechna samostatná zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daněsnárokem na odpočet daně mohou být na souhrnném daňovém dokladu uvedeny pouze jednou, údaje o datu uskutečnění plnění nebo přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve, jednotkové ceně bez daně a slevě, pokud není obsažena v jednotkové ceně, základu daně, sazbě daně, popřípadě osvobození od daně, a výši daně musí být uvedeny zvlášť pro každé samostatné plnění. Obdobně lze postupovat při vystavení daňového dokladu za zdanitelné plnění, na které byla před jeho uskutečněním ve stejném kalendářním měsíci přijata platba.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/26/3"><p>(3) Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daněsnárokem na odpočet daně, může zplnomocnit k vystavení daňového dokladu svým jménem</p>
<section class="pismeno" resource="section/26/3/a"><p>a) osobu, pro kterou se zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně uskutečňuje, pokud se plátce, který zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daněsnárokem na odpočet daně uskutečňuje, písemně zaváže, že přijme všechny takto vystavené daňové doklady, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/26/3/b"><p>b) třetí osobu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/26/4"><p>(4) Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daněsnárokem na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud je opatřen elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/20"><sup>20</sup>)</span> nebo pokud je zaručena věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací (EDI).<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/26/5"><p>(5) Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozenéoddaněsnárokem na odpočet daně, a to i v případě, že daňový doklad byl vystaven osobou podle odstavce 3. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného daňového dokladu a daňového dokladu při hromadnépřepravě osob odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na těchto dokladech výše daně uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění nebo osobou podle odstavce 3. Daň se vypočte podle § 37. Za správnost údajů, které musí být doplněny na daňovém dokladu podle § 31, 32 a 34, odpovídá osoba, která je povinna tyto údaje na daňovém dokladu uvést, pokud tento zákon nestanoví jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/26/6"><p>(6) Osoba, která není plátcem, s výjimkou osoby podle odstavce 3 a osoby dodávající nový dopravní prostředek podle § 19, nesmí vystavit doklad, který má náležitosti daňového dokladu. Vystaví-li jej, uloží se jí pokuta podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/22"><sup>22</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/26/7"><p>(7) Pokud jsou na daňovém dokladu uvedena plnění s různými sazbami daně nebo zdanitelná plnění a plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, musí být na tomto dokladu uvedeny základy daně a výše daně odděleně podle stanovených sazeb nebo osvobození od daně. U zjednodušeného daňového dokladu se částky včetně daně uvádí odděleně podle stanovených sazeb.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/26/8"><p>(8) Pokud je daňový doklad vystaven v cizím jazyce, je plátce, který daňový doklad vystavil nebo jehož jménem byl daňový doklad vystaven, nebo osoba, která takový daňový doklad přijala, povinna na žádost správce daně zajistit jeho překlad do českého jazyka.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/27"><header><h1>§ 27</h1><h1>Uchovávání daňových dokladů</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/27/1"><p>(1) Plátce je povinen uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, na jím zvoleném místě. Po tuto dobu plátce odpovídá za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost jejich obsahu, jejich čitelnost a na žádost správce daně za umožnění přístupu k nim bez zbytečného odkladu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/27/2"><p>(2) Daňový doklad v písemné formě lze převést do elektronické podoby a uchovávat pouze v této podobě, pokud metoda použitá pro převod a uchování zaručuje věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu a jeho čitelnost elektronickou výměnou informací (EDI)<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span> nebo je opatřen elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/20"><sup>20</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/27/3"><p>(3) Pokud plátce vystavuje, přijímá a uchovává daňové doklady v elektronické podobě a místem uchovávání není tuzemsko, musí plátce zajistit pro správce daně právo volného přístupu v reálném čase elektronicky k daňovým dokladům i datům zaručujícím věrohodnost jejich původu a neporušitelnost jejich obsahu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/27/4"><p>(4) Plátce je povinen předem oznámit správci daně místo uchovávání daňového dokladu, pokud toto místo není v tuzemsku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/27/5"><p>(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na právního nástupce plátce při uchovávání daňových dokladů rozhodných pro stanovení daňové povinnosti plátce a na osoby povinné k dani nebo právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, při uchovávání přijatých daňových dokladů.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/28"><header><h1>§ 28</h1></header><p>Daňový doklad při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby</p>
<section class="odstavec" resource="section/28/1"><p>(1) Daňovými doklady jsou zejména běžný daňový doklad, zjednodušený daňový doklad, souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, opravný daňový doklad, daňový dobropis nebo daňový vrubopis.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/2"><p>(2) Běžný daňový doklad musí obsahovat</p>
<section class="pismeno" resource="section/28/2/a"><p>a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/2/b"><p>b) daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/23"><sup>23</sup>)</span> plátce, který uskutečňuje plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/2/c"><p>c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/2/d"><p>d) daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/2/e"><p>e) evidenční číslo daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/2/f"><p>f) rozsah a předmět plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/2/g"><p>g) datum vystavení daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/2/h"><p>h) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, a to ten den, který nastane dříve, , pokud se liší od data vystavení daňového dokladu</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/2/i"><p>i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/2/j"><p>j) základ daně ,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/2/k"><p>k) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/2/l"><p>l) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/28/3"><p>(3) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úplatou za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem je povinen na požádání vystavit zjednodušenýdaňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí platby, pokud k přijetí dojde před uskutečněním zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad může plátce vystavit rovněž za služby, které jsou poskytovány prostřednictvím elektronických prostředků a jejich poskytnutí je podmíněno zaplacením a úplata za tyto služby je prováděna bankovním převodem. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen za zdanitelná plnění v ceně obsahující daň celkem nejvýše 10 000 Kč. Zjednodušený daňový doklad nelze vystavit v případě prodeje zboží, které je předmětem spotřební daně z lihu a tabákových výrobků, za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele. Tímto ustanovením není dotčena možnost vystavení běžného daňového dokladu podle odstavce 2.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/4"><p>(4) Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat</p>
<section class="pismeno" resource="section/28/4/a"><p>a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/4/b"><p>b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/4/c"><p>c) evidenční číslo daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/4/d"><p>d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/4/e"><p>e) datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/4/f"><p>f) základní nebo sníženou sazbu daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/4/g"><p>g) částku, kterou plátce získal nebo má získat za uskutečňované zdanitelné plnění celkem.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/28/5"><p>(5) Splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, je daňovým dokladem v případě nájemní smlouvy, smlouvy o nájmu podniku a smlouvy o finančním pronájmu, pokud obsahuje náležitosti jako běžný daňový doklad.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/6"><p>(6) Doklad o zaplacení vystavený podle § 26 je daňovým dokladem při hromadné přepravě osob. Doklad o zaplacení musí obsahovat obchodní firmu, nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, datum vystavení dokladu, sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, částku, kterou plátce získal nebo má získat za plnění celkem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/7"><p>(7) Doklad o zaplacení vystavený státním orgánem nebo jiným oprávněným subjektem nebo dražebníkem je daňovým dokladem při dražbě zboží nebo nemovitosti provedené na základě exekučního řízení. Na dokladu o zaplacení se uvedou údaje jako na běžném daňovém dokladu a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/8"><p>(8) Pokud je plátce povinen vystavit daňový doklad v případě přijetí platby přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně, nemusí daňový doklad obsahovat údaje podle odstavce 2 písm. i) a rozsah plnění.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/9"><p>(9) Platební kalendář, na němž je uveden rozpis plateb na předem stanovené období, je daňovým dokladem v případě, že osoba, pro niž je uskutečňováno zdanitelné plnění, provádí platby před uskutečněním zdanitelného plnění. Platební kalendář musí obsahovat stejné náležitosti jako běžný daňový doklad s výjimkou údajů podle odstavce 2 písm. h).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/10"><p>(10) Pokud se postupuje při uplatnění daně podle zvláštního režimu pro cestovní službu (§ 89) nebo pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi (§ 90), a na daňovém dokladu nelze uvést výši daně, uvede se sdělení, že se jedná o postup podle zvláštního režimu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/29"><header><h1>§ 29</h1><h1>Doklad o použití</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/29/1"><p>(1) Doklad o použití je daňový doklad, který musí vystavit plátce, který uskutečňuje zdanitelná plnění podle § 13 odst. 4, s výjimkou § 13 odst. 4 písm. d) a e), a podle § 14 odst. 3, s výjimkou § 14 odst. 3 písm. d) a e), a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Údaje o dani se na dokladu o použití uvádějí v české měně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/29/2"><p>(2) Doklad o použití musí obsahovat</p>
<section class="pismeno" resource="section/29/2/a"><p>a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/2/b"><p>b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/2/c"><p>c) účel použití,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/2/d"><p>d) evidenční číslo daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/2/e"><p>e) rozsah a předmět zdanitelného plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/2/f"><p>f) datum vystavení daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/2/g"><p>g) datum uskutečnění zdanitelného plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/2/h"><p>h) jednotkovou cenu bez daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/2/i"><p>i) základ daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/2/j"><p>j) základní nebo sníženou sazbu daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/2/k"><p>k) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/30"><header><h1>§ 30</h1><h1>Daňové doklady při dovozu a vývozu zboží</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/30/1"><p>(1) Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vzniká daňová povinnost, nebo rozhodnutí o ukončení celního režimu dočasného použití, vydané celním orgánem na tiskopisu písemného celního prohlášení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/30/2"><p>(2) Daňovým dokladem je i jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/30/3"><p>(3) Daňovým dokladem při vrácení zboží zpět do tuzemska je rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/30/4"><p>(4) Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku a tranzitu vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení nebo rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení s celně schváleným určením umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/30/5"><p>(5) Pokud je celní prohlášení podáno plátcem se souhlasem celního orgánu elektronicky, musí být ověřeno podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/20"><sup>20</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/31"><header><h1>§ 31</h1></header><p>Daňový doklad při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě</p>
<section class="odstavec" resource="section/31/1"><p>(1) Daňový doklad při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě musí obsahovat</p>
<section class="pismeno" resource="section/31/1/a"><p>a) název, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, která poskytuje službu, včetně kódu země,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/1/b"><p>b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby, které je služba poskytnuta,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/1/c"><p>c) evidenční číslo daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/1/d"><p>d) rozsah a předmět poskytnuté služby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/1/e"><p>e) datum vystavení daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/1/f"><p>f) datum uskutečnění služby , pokud se liší od data vystavení daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/1/g"><p>g) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/1/h"><p>h) základ daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/1/i"><p>i) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/1/j"><p>j) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/1/k"><p>k) sdělení, že osobou povinnou přiznat a zaplatit daň je plátce, pro kterého se služba uskutečňuje.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/31/2"><p>(2) Osoba, která je povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108 při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, je povinna doplnit na obdrženém daňovém dokladu chybějící údaje podle odstavce 1 písm. i), j) a základ daně v české měně. V případě daňového dokladu v elektronické podobě eviduje tato osoba chybějící údaje v evidenci pro daňové účely.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/31/3"><p>(3) Pokud je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň podle § 108 při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě daňový zástupce, neobsahuje daňový doklad údaje o daňovém identifikačním čísle osoby, které je služba poskytnuta, a údaj podle odstavce 1 písm. k). Daňový doklad však musí obsahovat sdělení, že daň je povinen přiznat a zaplatit daňový zástupce, obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání daňového zástupce a daňové identifikační číslo daňového zástupce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/31/4"><p>(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, pokud je místo plnění v tuzemsku.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/32"><header><h1>§ 32</h1></header><p>Daňový doklad při poskytnutí služby zahraniční osobou</p>
<section class="odstavec" resource="section/32/1"><p>(1) Daňový doklad při poskytnutí služby podle § 15 zahraniční osobou musí obsahovat</p>
<section class="pismeno" resource="section/32/1/a"><p>a) název, sídlo nebo místo podnikání osoby, která službu poskytuje, popřípadě její daňové identifikační číslo,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/32/1/b"><p>b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby, které je služba poskytnuta,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/32/1/c"><p>c) evidenční číslo daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/32/1/d"><p>d) rozsah a předmět poskytované služby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/32/1/e"><p>e) datum vystavení daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/32/1/f"><p>f) datum uskutečnění služby, , pokud se liší od data vystavení daňového dokladu</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/32/1/g"><p>g) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/32/1/h"><p>h) základ daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/32/1/i"><p>i) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/32/1/j"><p>j) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/32/2"><p>(2) Osoba, která je povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108 při poskytnutí služby zahraniční osobou povinnou k dani, je povinna doplnit na obdrženém daňovém dokladu chybějící údaje podle odstavce 1 písm. i), j) a základ daně v české měně. V případě daňového dokladu v elektronické podobě eviduje tato osoba chybějící údaje v evidenci pro daňové účely.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/32/3"><p>(3) Pokud je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň podle § 108 při poskytnutí služby zahraniční osobou povinnou k dani zahraniční osoba prostřednictvím daňového zástupce, neobsahuje daňový doklad údaje o daňovém identifikačním čísle osoby, které je služba poskytnuta. Daňový doklad musí obsahovat sdělení, že daň je povinen přiznat a zaplatit daňový zástupce, obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání daňového zástupce a daňové identifikační číslo daňového zástupce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/32/4"><p>(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se obdobně vztahují na dodání zboží s instalací nebo montáží zahraniční osobou povinnou k dani, pokud je místo plnění v tuzemsku.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/33"><header><h1>§ 33</h1><h1>Daňový doklad při poskytnutí služby</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/33/1"><p>(1) Plátce, který poskytuje službu s místem plnění mimo tuzemsko, je povinen vystavit za každé plnění daňový doklad obsahující náležitosti podle odstavce 2, a to nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění služby nebo přijetí platby, pokud platba předchází uskutečnění služby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/2"><p>(2) Daňový doklad při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko musí obsahovat</p>
<section class="pismeno" resource="section/33/2/a"><p>a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který poskytuje službu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/2/b"><p>b) daňové identifikační číslo plátce, který poskytuje službu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/2/c"><p>c) název, sídlo nebo místo podnikání osoby, které je služba poskytována,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/2/d"><p>d) daňové identifikační číslo osoby, které je služba poskytována, včetně kódu země,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/2/e"><p>e) evidenční číslo daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/2/f"><p>f) rozsah a předmět poskytované služby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/2/g"><p>g) datum vystavení daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/2/h"><p>h) datum uskutečnění služby nebo datum přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve, , pokud se liší od data vystavení daňového dokladu</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/2/i"><p>i) základ daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/2/j"><p>j) odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle kterého je místo plnění mimo tuzemsko,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/2/k"><p>k) pokud je daň ve státě, ve kterém se nachází místo plnění, povinna přiznat a zaplatit osoba, které je služba poskytována, sdělení o této skutečnosti.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/33/3"><p>(3) Pokud je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko plátce prostřednictvím daňového zástupce, musí daňový doklad podle odstavce 1 obsahovat sdělení, že daň je povinen přiznat a zaplatit daňový zástupce, a údaje k identifikaci daňového zástupce.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují obdobně i na dodání zboží s instalací nebo montáží s místem plnění mimo tuzemsko plátcem.</h2>
<section class="paragraf" resource="section/34"><header><h1>§ 34</h1></header><p>Daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu</p>
<section class="odstavec" resource="section/34/1"><p>(1) Plátce, který dodává zboží do jiného členského státu, je povinen vystavit za každé dodání zboží pro jinou osobu, která je registrována k dani v jiném členském státě, daňový doklad obsahující náležitosti podle odstavce 3, a to nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu nebo přijetí platby, pokud platba předchází dodání zboží.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/34/2"><p>(2) Plátce je povinen vystavit daňový doklad i při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/34/3"><p>(3) Daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu musí obsahovat</p>
<section class="pismeno" resource="section/34/3/a"><p>a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/34/3/b"><p>b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/34/3/c"><p>c) název, sídlo nebo místo podnikání pořizovatele,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/34/3/d"><p>d) evidenční číslo daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/34/3/e"><p>e) daňové identifikační číslo pořizovatele, včetně kódu země,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/34/3/f"><p>f) rozsah a předmět plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/34/3/g"><p>g) datum vystavení daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/34/3/h"><p>h) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve, , pokud se liší od data vystavení daňového dokladu</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/34/3/i"><p>i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/34/3/j"><p>j) základ daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/34/3/k"><p>k) sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/34/4"><p>(4) Při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18, pokud je místo plnění v tuzemsku, je plátce povinen vystavit daňový doklad podle odstavce 3, s výjimkou údajů podle písmen c), e) a k), a v dokladu uvést základní nebo sníženou sazbu daně, výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře a kód země, do které je zboží zasíláno. Při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18, pokud je místo plnění v jiném členském státě, je plátce povinen vystavit daňový doklad podle odstavce 3, s výjimkou písmen c), e) a k), a v dokladu uvést kód země, do které je zboží zasíláno, a sdělení, že místo plnění je v této zemi.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/34/5"><p>(5) Osoba, která dodává nový dopravní prostředek do jiného členského státu, je povinna uvést v dokladu sdělení, že se jedná o nový dopravní prostředek, a údaje podle § 4 odst. 3 písm a) a b).</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/35"><header><h1>§ 35</h1></header><p>Daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu</p>
<section class="odstavec" resource="section/35/1"><p>(1) Daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu musí obsahovat</p>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/a"><p>a) název, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, která dodává zboží, včetně kódu země,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/b"><p>b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo pořizovatele,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/c"><p>c) evidenční číslo daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/d"><p>d) rozsah a předmět pořízení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/e"><p>e) datum vystavení daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/f"><p>f) datum uskutečnění pořízení ,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/g"><p>g) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/h"><p>h) základ daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/i"><p>i) základní nebo sníženou sazbu daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/j"><p>j) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/35/2"><p>(2) Pořizovatel je povinen doplnit na obdrženém dokladu případné chybějící údaje podle odstavce 1 písm. i), j) a základ daně v české měně. V případě daňového dokladu v elektronické podobě eviduje tato osoba chybějící údaje v evidenci pro daňové účely.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-ii/dil-6"><header><h1>Díl 6</h1><h1>Základ daně a výpočet daně, oprava základu daně, daňový dobropis a vrubopis</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/36"><header><h1>§ 36</h1><h1>Základ daně</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/36/1"><p>(1) Základem daně je peněžní částka snížená o daň, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce, za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/2"><p>(2) Pokud plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, přijme platbu před uskutečněním zdanitelného plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečňováno, nebo od třetí osoby, je povinen z této přijaté částky přiznat daň. Tato částka je součástí základu daně podle odstavce 1 a daň za uskutečněné zdanitelné plnění se vypočítá podle § 37 z peněžní částky podle odstavce 1, která je snížena o přijatou platbu před uskutečněním zdanitelného plnění, ze které byla přiznána daň.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/3"><p>(3) Základ daně také zahrnuje</p>
<section class="pismeno" resource="section/36/3/a"><p>a) clo, dávky nebo poplatky podle § 38 odst. 1 písm. a),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/36/3/b"><p>b) spotřební daň,<span class="poznamka-link" resource="footnote/24"><sup>24</sup>)</span> pokud zákon nestanoví jinak v § 41,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/36/3/c"><p>c) dotace k ceně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/36/3/d"><p>d) vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění při jeho uskutečnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/36/3/e"><p>e) při poskytnutí služby i materiál přímo související s poskytovanou službou,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/36/3/f"><p>f) při dodání staveb i stavební a montážní práce spojené s výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami, konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/36/4"><p>(4) Za vedlejší výdaje se považují zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/5"><p>(5) Základ daně nezahrnuje</p>
<section class="pismeno" resource="section/36/5/a"><p>a) částku obdrženou plátcem od osoby, pro kterou se uskutečnilo zdanitelné plnění, na úhradu výdajů, u kterých nebyl uplatněn nárok na odpočet daně, a to maximálně do výše úhrady,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/36/5/b"><p>b) slevu z ceny, pokud je poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/36/6"><p>(6) Základem daně je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/25"><sup>25</sup>)</span> která je považována za cenu včetně daně, pokud jde</p>
<section class="pismeno" resource="section/36/6/a"><p>a) o přijetí úplaty za zdanitelné plnění, která není vyjádřena v penězích,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/36/6/b"><p>b) o použití hmotného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce podle § 13 odst. 4 písm. a) a § 14 odst. 3 písm. a),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/36/6/c"><p>c) o použití majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 13 odst. 4 písm. b) a § 14 odst. 3 písm. b),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/36/6/d"><p>d) o použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně pro přestavbu podle § 13 odst. 4 písm. g), jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 2 po přestavbě,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/36/6/e"><p>e) o vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku podle § 13 odst. 4 písm. c) a § 14 odst. 3 písm. c),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/36/6/f"><p>f) o pořízení obchodního majetku při jeho přemístění z jiného členského státu podle § 16 odst. 5, nebo o přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu podle § 13 odst. 6 nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/36/6/g"><p>g) o bezúplatné přenechání majetku a vydání podílu na majetku podle § 13 odst. 4 písm. d) a e) a § 14 odst. 3 písm. d) a e).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/36/7"><p>(7) Pokud se za uskutečněná plnění stanoví celková cena nebo hodnota, která zahrnuje dodání zboží, převod nemovitosti nebo poskytnutí služby s různými sazbami daně, popřípadě osvobozená od daně, základ daně se pro jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši odpovídající poměru cen zjištěných podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/25"><sup>25</sup>)</span> jednotlivých plnění k celkovému součtu těchto zjištěných cen. Tato celková cena nebo hodnota se považuje za částku obsahující daň.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/8"><p>(8) Pokud je při oceňování majetku vyžadován posudek více znalců, použije se pro zjištění poměru cen cena z posudku, v němž je cena nejvyšší, která se považuje za cenu obsahující daň.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/9"><p>(9) Základem daně při dodání platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu, je rozdíl mezi cenou, za kterou jsou prodávány, a jejich nominální hodnotou. Tento rozdíl se považuje za částku obsahující daň. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu, základem daně je nula.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/10"><p>(10) Při dodání výrobků ve vratných zálohovaných obalech je plátce daně povinen rozdělit základ daně na část vztahující se k dodávaným výrobkům a na část vztahující se k vratným zálohovaným obalům. Část základu daně vztahující se k vratným zálohovaným obalům je zvláštní peněžní částka, která je přímo vázána k vratnému obalu a jejíž vrácení po vrácení vratného obalu je kupujícímu při prodeji výrobku zaručeno<span class="poznamka-link" resource="footnote/26"><sup>26</sup>)</span> (dále jen „zvláštní peněžní částka“). Zvláštní peněžní částka se považuje za částku obsahující daň. Uvedený postup se nepoužije, pokud plátce daně není podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/26"><sup>26</sup>)</span> povinen vratné zálohované obaly vykoupit.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/37"><header><h1>§ 37</h1></header><p>Výpočet daně u dodání zboží, převodu nemovitosti a poskytnutí služby</p>
<section class="odstavec" resource="section/37/1"><p>(1) Daň se vypočte ze základu daně bez daně stanoveného podle § 36 jako součin částky za zdanitelné plnění bez daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 19 v případě základní sazby daně nebo číslo 5 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli číslo 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná čísla, vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře, popřípadě na padesátihaléře nebo se uvede v haléřích. Cena včetně daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako součet základu daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/37/2"><p>(2) Daňmůže plátce rovněž vypočítat z částky za zdanitelné plnění včetně daně nebo ceny zjištěné podle § 36 odst. 6 v úrovni včetně daně a koeficientu, kterýse vypočítá jako podíl, v jehožčitateli je číslo 19 v případě základní sazby daně nebo číslo 5 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli součet údaje v čitateli a čísla 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa, vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře, popřípadě na padesátihaléře nebo se uvede v haléřích. Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl částky za zdanitelné plnění obsahující daň a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/37/3"><p>(3) V případě, kdy vznikla povinnost přiznat daň z platby přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění, vypočte se daň za uskutečněné zdanitelné plnění pouze z rozdílu mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a základem daně nebo úhrnem základů daně podle § 36 odst. 2.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/38"><header><h1>§ 38</h1><h1>Základ daně a výpočet daně při dovozu zboží</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/38/1"><p>(1) Základem daně při dovozu zboží podle § 20 je součet</p>
<section class="pismeno" resource="section/38/1/a"><p>a) základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/38/1/b"><p>b) vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení, které se nachází na území dovážejícího členského státu, popřípadě do dalšího místa určení na území Evropského společenství, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/38/1/c"><p>c) příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/38/2"><p>(2) Prvním místem určení se rozumí místo uvedené v přepravním dokladu, na jehož základě je zboží dováženo do dovážejícího členského státu. Pokud není první místo určení uvedeno na přepravním dokladu, považuje se za první místo určení místo prvního přeložení dováženého zboží v dovážejícím členském státě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/38/3"><p>(3) Základem daně při vrácení nebo propuštění zboží, které bylo</p>
<section class="pismeno" resource="section/38/3/a"><p>a) plátcem dovezeno a umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud nedochází ke změně vlastnického vztahu, bez ohledu na skutečnost, zda zboží prošlo nebo neprošlo zpracovatelskými operacemi a plátce navrhuje jeho propuštění do tuzemska, je základ daně podle odstavce 1,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/38/3/b"><p>b) plátcem dovezeno a umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud došlo ke změně vlastnického vztahu a nový vlastník navrhuje jeho propuštění, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/25"><sup>25</sup>)</span> a popřípadě spotřební daně; pokud zboží prošlo zpracovatelskými operacemi, vstupuje do základu daně ještě výše nákladů na provedené zpracovatelské operace,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/38/3/c"><p>c) plátcem umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma, pokud nedochází ke změně vlastnického vztahu, je součet ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/25"><sup>25</sup>)</span> ke dni umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a popřípadě spotřební daně, pokud dochází ke změně vlastnického vztahu, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/25"><sup>25</sup>)</span> a popřípadě spotřební daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/38/3/d"><p>d) plátcem umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma, pokud došlo ke změně vlastnického vztahu a prošlo zpracovatelskými operacemi, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/25"><sup>25</sup>)</span> a popřípadě spotřební daně a výše nákladů na provedené zpracovatelské operace,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/38/3/e"><p>e) osobou, která není plátcem, umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma, prošlo zpracovatelskými operacemi a má být původním nebo novým vlastníkem propuštěno zpět do tuzemska, je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/38/4"><p>(4) U propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo vrácení zboží se daň vypočítá jako součin příslušného základu daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desítky haléřů nahoru. U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku se základ daně vypočte způsobem shodným s výpočtem základu pro vyměření cla.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/38/5"><p>(5) U propuštění zboží do režimu dočasného použití činí částka daně za každý, byť jen započatý kalendářní měsíc, během kterého bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití, 3 % z daně, která by měla být vyměřena za uvedené zboží, kdyby v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do volného oběhu. Takto stanovená daň nesmí být vyšší než ta, která by byla vyměřena v případě propuštění tohoto zboží do volného oběhu v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/38/6"><p>(6) Při ukončení režimu dočasného použití propuštěním zboží do režimu volného oběhu se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem daně při propuštění zboží do režimu volného oběhu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/39"><header><h1>§ 39</h1></header><p>Základ daně a výpočet daně při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou</p>
<section class="odstavec" resource="section/39/1"><p>(1) Základ daně při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou se stanoví obdobně podle § 36.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/39/2"><p>(2) Plátce je povinen si sám daň vypočítat podle § 37 písm. a).</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/40"><header><h1>§ 40</h1></header><p>Základ daně a výpočet daně při pořízení zboží z jiného členského státu</p>
<section class="odstavec" resource="section/40/1"><p>(1) Základ daně při pořízení zboží z jiného členského státu se stanoví obdobně podle § 36.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/40/2"><p>(2) Pokud je pořizovateli vrácena spotřební daň zaplacená v členském státě, ze kterého bylo zboží odesláno nebo přepraveno, dodatečně po pořízení zboží z tohoto členského státu, provede se oprava základu daně podle § 42.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/40/3"><p>(3) Plátce je povinen si sám daň vypočítat podle § 37 písm. a).</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/41"><header><h1>§ 41</h1></header><p>Základ daněavýpočet daně u zboží, které je v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně</p>
<section class="odstavec" resource="section/41/1"><p>(1) Základ daně při dovozu zboží, které je propuštěno do celního režimu volný oběh s následným umístěním do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/24"><sup>24</sup>)</span> se stanoví podle § 38 bez zahrnutí spotřební daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/41/2"><p>(2) U zboží, které je při pořízení z jiného členského státu v tuzemsku umístěno do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, se základ daně stanoví obdobně podle § 36 bez zahrnutí spotřební daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/41/3"><p>(3) U zboží, které je vyrobeno v tuzemsku v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně a v tomto režimu je dodáno, se základ daně stanoví podle § 36 bez zahrnutí spotřební daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/41/4"><p>(4) U zboží, které se nachází v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, a plátce uskutečňuje jeho dodání podle § 13 při uvedení zboží do volného daňového oběhu, se základ daně stanoví podle § 36.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/42"><header><h1>§ 42</h1></header><p>Oprava základu daně a výše daně u zdanitelných plnění</p>
<section class="odstavec" resource="section/42/1"><p>(1) Plátce může opravit výši daně</p>
<section class="pismeno" resource="section/42/1/a"><p>a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/42/1/b"><p>b) při snížení základu daně na základě sjednaných podmínek u zdanitelného plnění, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/42/1/c"><p>c) při vrácení spotřební daně podle § 40 odst. 2.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/42/2"><p>(2) Plátce je povinen opravit výši daně při zvýšení základu daně, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/42/3"><p>(3) Plátce je povinen opravit výši daně, pokud dojde k vrácení platby, u níž ke dni jejího přijetí vznikla povinnost přiznat daň a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/42/4"><p>(4) Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné</p>
<section class="pismeno" resource="section/42/4/a"><p>a) ve zdaňovacím období, ve kterém byl daňový dobropis doručen plátci, pro kterého se uskutečnilo zdanitelné plnění, pokud jde o opravu výše daně podle odstavce 1 písm. a), b) a c), nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/42/4/b"><p>b) ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava výše daně provedena, pokud jde o opravu výše daně podle odstavce 1 písm. d) 2 nebo 3.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/42/5"><p>(5) U opravy základu daně a výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. Pokud plátce vystavil doklad s jinou než platnou sazbou daně, musí nejprve provést samostatně opravu sazby daně podle § 49. Při opravě základu daně a výše daně v případě zdanitelných plnění uskutečněných pro jiného plátce vystaví plátce daňové doklady s náležitostmi podle § 43.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/42/6"><p>(6) Opravu základu daně a výše daně v případě zdanitelných plnění uskutečněných pro osobu, která není plátcem, provede plátce ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně provedena, vystavením dokladu o opravě základu a výše daně. Údaje o výši daně se uvádějí v české měně a doklad musí obsahovat</p>
<section class="pismeno" resource="section/42/6/a"><p>a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/42/6/b"><p>b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/42/6/c"><p>c) důvod opravy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/42/6/d"><p>d) evidenční číslo daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/42/6/e"><p>e) rozsah a předmět zdanitelného plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/42/6/f"><p>f) datum vystavení daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/42/6/g"><p>g) rozdíl mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění, v případě opravy výše daně podle odstavce 3 výši přijaté platby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/42/6/h"><p>h) základní nebo sníženou sazbu daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/42/6/i"><p>i) rozdíl ve výši daně odpovídající rozdílu mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění, v případě opravy výše daně podle odstavce 3 výši daně odpovídající výši přijaté platby uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/42/7"><p>(7) V případě opravy základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb provede opravu podle odstavce 1 písm. d) plátce vystavením dokladu o opravě základu a výše daně s náležitostmi podle odstavce 6 písm. a), b), c), d), f) a h), který dále musí obsahovat předmět plnění, na které byla platba původně přijata, celkovou výši plateb použitých na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a tomu odpovídající výši daně. Tyto údaje se uvádějí na doklad za všechny opravy v průběhu zdaňovacího období jednou částkou. Tento doklad se nedoručuje. Plátce je povinen jako součást evidence pro daňové účely evidovat soupisy dokladů vystavených podle tohoto odstavce. Pokud se v okamžiku opravy jiné zdanitelné plnění neuskutečnilo, považuje se částka odpovídající provedené opravě podle odstavce 1 písm. d) za platbu přijatou na toto jiné zdanitelné plnění před jeho uskutečněním.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/42/8"><p>(8) Opravu základu a výše daně může provést plátce nebo jeho právní nástupce, který uskutečnil původní zdanitelné plnění.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/43"><header><h1>§ 43</h1></header><p>Daňový dobropis a vrubopis při opravězákladu daně a výše daně u zdanitelných plnění</p>
<section class="odstavec" resource="section/43/1"><p>(1) Pokud dojde k opravě základu daně a výše daně podle § 42, plátce, který uskutečnil původní zdanitelné plnění, je povinen vyhotovit pro plátce, pro kterého uskutečnil zdanitelné plnění, daňový dobropis nebo daňový vrubopis, a to ke dni, kdy byla provedena oprava základu daně. Údaje o dani se v daňovém dobropise nebo v daňovém vrubopise uvádějí v české měně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/43/2"><p>(2) Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při opravě podle § 42 odst. 1 a 3.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/43/3"><p>(3) Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při opravě podle § 42 odst. 2.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/43/4"><p>(4) Daňový dobropis nebo daňový vrubopis musí obsahovat</p>
<section class="pismeno" resource="section/43/4/a"><p>a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání, plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/43/4/b"><p>b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/43/4/c"><p>c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/43/4/d"><p>d) daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/43/4/e"><p>e) evidenční číslo daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/43/4/f"><p>f) rozsah a předmět zdanitelného plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/43/4/g"><p>g) datum vystavení daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/43/4/h"><p>h) základní nebo sníženou sazbu daně, a dále</p></section>
<p>1. jde-li o daňový dobropis, evidenční číslo původního daňového dokladu, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění, v případě opravy výše daně podle odstavce 3 výši přijaté platby, a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desítky haléřůnahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích, 2. jde-li o daňový vrubopis, evidenční číslo původního daňového dokladu, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desítky haléřů nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/43/5"><p>(5) Pokud se oprava základu a výše danětýkávíce zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady podle § 28, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy na daňovém dobropisu nebo daňovém vrubopisu, uvedeny pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady však musí být na daňovém dobropisu nebo daňovém vrubopisu vždy uvedena čísla původních daňových dokladů, rozdíly mezi opraveným a původním základem daně a tomu odpovídající částky daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/43/6"><p>(6) Pokud byl za uskutečněné zdanitelné plnění vystaven jiný daňový doklad než běžný daňový doklad, při opravě základu a výše daně vystaví plátce doklad odpovídající účelem a obsahem daňovému dobropisu nebo daňovému vrubopisu s náležitostmi odpovídajícími původně vystavenému daňovému dokladu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/44"><header><h1>§ 44</h1><h1>Oprava výše daně při dovozu zboží</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/44/1"><p>(1) Pokud plátce zjistí po vyměření daně, že uplatnil nárok na odpočet daně ve výši daně vyměřené celním orgánem, přičemž došlo k nesprávnému uplatnění § 38, je povinen tuto skutečnost oznámit celnímu orgánu, kterýdaňpůvodně vyměřil. Pokud dojde k dodatečnému vyměření daně celním orgánem, má plátce nárok na odpočet daně za podmínek podle § 72 až 75.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/44/2"><p>(2) Pokud plátce uplatní nárok u celního orgánu, který rozhodne o vrácení daně z důvodu uplatněného pro její vrácení, a plátce již uplatnil nárok na odpočet daně v původní výši vyměřené a vybrané daně, daň celní orgán vrátí. Plátce je povinen snížit dříve uplatněnýnárok na odpočet daněočástku vrácené daně, a to v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň vrácena.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/45"><header><h1>§ 45</h1></header><p>Oprava základu a výše daně při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou</p>
<section class="odstavec" resource="section/45/1"><p>(1) Oprava základu a výše daně se při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou provádí podle § 42.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/2"><p>(2) Opravu provádí plátce na základě dokladu, ve kterém je odkazováno na původní daňový doklad, který vystavila osoba, která poskytla službu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/46"><header><h1>§ 46</h1></header><p>Oprava základu a výše daně při pořízení zboží z jiného členského státu</p>
<section class="odstavec" resource="section/46/1"><p>(1) Oprava základu a výše daně se při pořízení zboží z jiného členského státu provádí podle § 42.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/46/2"><p>(2) Opravu provádí pořizovatel na základě dokladu, ve kterém je odkazováno na původní doklad, na základě kterého bylo zboží pořízeno z jiného členského státu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/46/3"><p>(3) Doklad musí obsahovat</p>
<section class="pismeno" resource="section/46/3/a"><p>a) daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, která dodává zboží,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/46/3/b"><p>b) daňové identifikační číslo pořizovatele,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/46/3/c"><p>c) údaje nezbytné k provedení opravy základu daně.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/46a"><header><h1>§ 46a</h1></header><p>Oprava základu a výše daně při dodání zboží do jiného členského státu</p>
<section class="odstavec" resource="section/46a/1"><p>(1) Oprava základu a výše daně se při dodání zboží do jiného členského státu, na které se nevztahuje osvobození od daně, provádí podle § 42. Obdobně se postupuje také v případě opravy základu daně při dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/46a/2"><p>(2) Opravu provádí dodavatel na základě dokladu, ve kterém je odkazováno na původní doklad, na základě kterého bylo zboží dodáno do jiného členského státu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/46a/3"><p>(3) Doklad musí obsahovat</p>
<section class="pismeno" resource="section/46a/3/a"><p>a) daňové identifikační číslo plátce, který dodává zboží,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/46a/3/b"><p>b) daňové identifikační číslo pořizovatele,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/46a/3/c"><p>c) údaje nezbytné k provedení opravy základu daně.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-ii/dil-7"><header><h1>Díl 7</h1><h1>Sazby daně a oprava sazby daně</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/47"><header><h1>§ 47</h1><h1>Sazby daně u zdanitelného plnění</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/47/1"><p>(1) U zdanitelného plnění se uplatňuje</p>
<section class="pismeno" resource="section/47/1/a"><p>a) základní sazba daně ve výši 19 %, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/47/1/b"><p>b) snížená sazba daně ve výši 5 %.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/47/2"><p>(2) U zboží se uplatňuje základní sazba. U zboží uvedeného v příloze č. 1, tepla a chladu se uplatňuje snížená sazba.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/47/3"><p>(3) U služeb se uplatňuje základní sazba. U služeb uvedených v příloze č. 2 se uplatňuje snížená sazba.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/47/4"><p>(4) U převodu nemovitosti se uplatňuje základní sazba, pokud zákon nestanoví jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/47/5"><p>(5) U dodání stavby včetně nedokončené stavby, stavebních a montážních prácí spojených s jejich výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se do stavby jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují, se uplatní základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/47/6"><p>(6) U dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností uvedených v příloze č. 4 se uplatňuje snížená sazba.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/47/7"><p>(7) U dovozu zboží, u kterého se uplatňuje jednotná celní sazba a které zařazením patří do různých podpoložek Harmonizovaného systému, se uplatňuje základní sazba, pokud alespoň jeden druh zboží podléhá této sazbě daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/47/8"><p>(8) U základu daně podle § 36 odst. 10 vztahujícímu se k vratným obalům se použije sazba daně platná pro tento zálohovaný obal.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/48"><header><h1>§ 48</h1><h1>Sazby daně u bytové výstavby</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/48/1"><p>(1) U převodu bytového domu, rodinného domu a bytu se uplatní snížená sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak v § 56.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48/2"><p>(2) U dodání bytového domu, rodinného domu a bytu jako součásti těchto domů, a to i nedokončených, včetně stavebních a montážních prácí spojených s jejich výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se do nich jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují, se uplatní snížená sazba daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48/3"><p>(3) Bytovým domem je stavba pro bydlení, v níž z úhrnu podlahových ploch všech jejich místností a prostorů připadá víc než polovina na byty. Rodinný dům je stavba pro bydlení, v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena pro bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví. Bytem je místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení, včetně podílu na společných částech domu podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/27"><sup>27</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/49"><header><h1>§ 49</h1><h1>Oprava sazby daně a výše daně u plnění</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/49/1"><p>(1) Plátce je povinen provést opravu sazby daně a výše daně, pokud po vyměření daně z daňového přiznání zjistí, že uskutečnil plnění nebo přijal platbu, přičemž u tohoto plnění uplatnil jinou než platnou sníženou nebo základní sazbu daně, nebo osvobození od daně, a snížil tím svou daňovou povinnost. Opravu sazby daně provede plátce v dodatečném daňovém přiznání podle § 103.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/2"><p>(2) Pokud plátce zjistí po vyměření daně z daňového přiznání, že uskutečnil plnění nebo přijal platbu, přičemž u tohoto plnění v tomto daňovém přiznání uplatnil jinou než platnou sníženou nebo základní sazbu daně, nebo osvobození od daně, a zvýšil tím daňovou povinnost, nelze opravu sazby daně a výše daně provést.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/3"><p>(3) Pro opravu sazby daně avýše daně v důsledku uplatnění jiné než platné snížené nebo základní sazby daně nebo osvobození od daně při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou nebo při pořízení zboží z jiného členského státu platí obdobně odstavce 1 a 2.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/4"><p>(4) Pokud plátce zjistí po vyměření daně při dovozu zboží, že uplatnil nárok na odpočet daně ve výši daně vyměřené celním orgánem, přičemž došlo k nesprávnému uplatnění sazby daně, je povinen tuto skutečnost oznámit celnímu orgánu, který daň původně vyměřil. Pokud dojde k dodatečnému vyměření daně celním orgánem, má plátce nárok na odpočet daně za podmínek podle § 72 až 75. Pokud dojde k vrácení daně, je plátce povinen snížit dříve uplatněný nárok na odpočet daněočástku vrácené daně, a to v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň vrácena.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/50"><header><h1>§ 50</h1><h1>Opravný daňový doklad</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/50/1"><p>(1) Plátce může vystavit opravný daňový doklad při opravě sazby daně podle § 49 a dále v případě, že opravu sazby daně provede správce daně na základě vlastního zjištění a dodatečně vyměří daň za plnění, na které plátce vystavil daňový doklad, přičemž u tohoto plnění plátce uplatnil jinou než platnou sníženou nebo základní sazbu daně, osvobození od daně bez nároku na odpočet daně, popřípadě osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, a snížil tím svou daňovou povinnost.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/50/2"><p>(2) Opravný daňový doklad lze vystavit nejdříve dnem provedení opravy a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/50/3"><p>(3) Opravný daňový doklad musí obsahovat</p>
<section class="pismeno" resource="section/50/3/a"><p>a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/50/3/b"><p>b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/50/3/c"><p>c) obchodní firmu, popřípadě jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, pro něhož se uskutečňuje plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/50/3/d"><p>d) daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/50/3/e"><p>e) evidenční číslo daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/50/3/f"><p>f) rozsah a předmět plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/50/3/g"><p>g) datum vystavení dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/50/3/h"><p>h) evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu, na kterém plátce použil jinou než platnou sníženou nebo základní sazbu daně, popřípadě neoprávněně uplatnil osvobození od daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/50/3/i"><p>i) základ daně z původně vystaveného daňového dokladu se záporným znaménkem, původně použitou sazbu daně a výši daně se záporným znaménkem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/50/3/j"><p>j) základ daně z původně vystaveného daňového dokladu, správnou sazbu daně a výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/50/4"><p>(4) Pokud se oprava sazby daně týká více plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady podle § 26, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy na opravném daňovém dokladu, uvedeny pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady však musí být na opravném daňovém dokladu vždy uvedena čísla původních daňových dokladů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/50/5"><p>(5) Pokud byl za uskutečněné plnění vystaven jiný daňový doklad než běžný daňový doklad, při opravě sazby daně a výše daně u plnění vystaví plátce doklad odpovídající účelem a obsahem opravnému daňovému dokladu s náležitostmi odpovídajícími původně vystavenému daňovému dokladu.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-ii/dil-8"><header><h1>Díl 8</h1><h1>Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/51"><header><h1>§ 51</h1></header><p>Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně</p>
<section class="odstavec" resource="section/51/1"><p>(1) Při splnění podmínek stanovených v § 52 až 62 jsou od daně bez nároku na odpočet daně osvobozena tato plnění:</p>
<section class="pismeno" resource="section/51/1/a"><p>a) poštovní služby (§ 52),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/51/1/b"><p>b) rozhlasové a televizní vysílání (§ 53),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/51/1/c"><p>c) finanční činnosti (§ 54),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/51/1/d"><p>d) pojišťovací činnosti (§ 55),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/51/1/e"><p>e) převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení (§ 56),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/51/1/f"><p>f) výchova a vzdělávání (§ 57),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/51/1/g"><p>g) zdravotnické služby a zboží (§ 58),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/51/1/h"><p>h) sociální pomoc (§ 59),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/51/1/i"><p>i) provozování loterií a jiných podobných her (§ 60), uvedených v ustanovení § 2 písm. b), e), i), j) a k) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/51/1/j"><p>j) provozování loterií a jiných podobných her (§ 60),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/51/1/k"><p>k) ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 61),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/51/1/l"><p>l) dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně (§ 62).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/51/2"><p>(2) U plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat toto plnění.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/52"><header><h1>§ 52</h1><h1>Poštovní služby</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/52/1"><p>(1) Poštovními službami se pro účely tohoto zákona rozumí</p>
<section class="pismeno" resource="section/52/1/a"><p>a) dodání poštovní zásilky,<span class="poznamka-link" resource="footnote/28"><sup>28</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/52/1/b"><p>b) poštovní poukazy.<span class="poznamka-link" resource="footnote/28"><sup>28</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/52/2"><p>(2) Poštovní služby uvedené v odstavci 1 jsou osvobozeny od daně, pokud jsou provozovány držitelem poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/28"><sup>28</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/53"><header><h1>§ 53</h1><h1>Provozování rozhlasového a televizního vysílání</h1></header><p>Provozováním rozhlasového nebo televizního vysílání se pro účely osvobození od daně rozumí rozhlasové nebo televizní vysílání prováděné provozovateli vysílání ze zákona,<span class="poznamka-link" resource="footnote/29"><sup>29</sup>)</span> s výjimkou vysílání reklam,<span class="poznamka-link" resource="footnote/30"><sup>30</sup>)</span> teleshoppingu<span class="poznamka-link" resource="footnote/31"><sup>31</sup>)</span> nebo sponzorování.<span class="poznamka-link" resource="footnote/32"><sup>32</sup>)</span></p></section>
<section class="paragraf" resource="section/54"><header><h1>§ 54</h1><h1>Finanční činnosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/54/1"><p>(1) Finančními činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí</p>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/a"><p>a) převod cenných papírů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/b"><p>b) přijímání vkladů od veřejnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/c"><p>c) poskytování úvěrů a peněžních půjček,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/d"><p>d) platební styk a zúčtování,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/e"><p>e) vydávání platebních prostředků, zejména platebních karet nebo cestovních šeků,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/f"><p>f) poskytování bankovních záruk podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/33"><sup>33</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/g"><p>g) otevření, potvrzení a avizování akreditivu podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/34"><sup>34</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/h"><p>h) obstarávání inkasa podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/35"><sup>35</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/i"><p>i) směnárenská činnost,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/j"><p>j) operace týkající se peněz,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/k"><p>k) dodání zlata České národní bance a přijímání vkladů Českou národní bankou od bank nebo od státu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/l"><p>l) organizování regulovaného trhu s investičními nástroji,<span class="poznamka-link" resource="footnote/36"><sup>36</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/m"><p>m) přijímání nebo předávání pokynůtýkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka,<span class="poznamka-link" resource="footnote/36"><sup>36</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/n"><p>n) provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na cizí účet,<span class="poznamka-link" resource="footnote/36"><sup>36</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/o"><p>o) obchodování s investičními nástroji na vlastní účet pro jiného,<span class="poznamka-link" resource="footnote/36"><sup>36</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/p"><p>p) obhospodařování majetku zákazníka na základě smlouvy se zákazníkem, pokud je součástí majetku investiční nástroj,<span class="poznamka-link" resource="footnote/36"><sup>36</sup>)</span> s výjimkou správy nebo úschovy v oblasti investičních nástrojů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/q"><p>q) upisování nebo umísťování emisí investičních nástrojů,<span class="poznamka-link" resource="footnote/36"><sup>36</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/r"><p>r) vedení evidence investičních nástrojů,<span class="poznamka-link" resource="footnote/36"><sup>36</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/s"><p>s) vypořádání obchodů s investičními nástroji,<span class="poznamka-link" resource="footnote/36"><sup>36</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/t"><p>t) obchodování s devizovými hodnotami na vlastní účet nebo na účet zákazníka,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/u"><p>u) úplatné postoupení pohledávky postoupené jiným subjektem; osvobozeno od daně není poskytování služeb, jejichž předmětem je vymáhání dluhů a faktoring,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/v"><p>v) obhospodařování investičních fondů nebo podílových fondů podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/37"><sup>37</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/w"><p>w) vybírání rozhlasových nebo televizních poplatků,<span class="poznamka-link" resource="footnote/38"><sup>38</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/x"><p>x) výplata dávek důchodového pojištění (zabezpečení) nebo vybírání opakujících se plateb obyvatelstva,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/y"><p>y) sjednání nebo zprostředkování činností uvedených v písmenech a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), l), m), n), o), p), q), r), s), t) a u).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/54/2"><p>(2) Osvobození podle odstavce 1 písm. c) v případě operací souvisejících se správou úvěru může uplatnit pouze osoba poskytující úvěr.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/54/3"><p>(3) Osvobození podle odstavce 1 písm. e) v případě operací souvisejících s vydáváním platebních karet, zejména správy nebo blokace platební karty, může uplatnit pouze vydavatel tohoto platebního prostředku.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/55"><header><h1>§ 55</h1><h1>Pojišťovací činnosti</h1></header><p>Pojišťovacími činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí pojišťovací nebo zajišťovací činnosti včetně činností souvisejících s pojišťovací nebo zajišťovací činností, zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a činnosti v oblasti likvidace pojistných událostí vykonávané samostatnými likvidátory pojistných událostí a penzijní připojištění včetně jeho zprostředkování.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/56"><header><h1>§ 56</h1></header><p>Převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení</p>
<section class="odstavec" resource="section/56/1"><p>(1) Převod staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně po uplynutí tří let od nabytí nebo kolaudace. Za nabytí se nepovažuje vymezení bytů a nebytových prostor jako jednotky podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/27"><sup>27</sup>)</span>.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/56/2"><p>(2) Finanční pronájem staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně, s výjimkou uzavření smlouvy o finančním pronájmu do tří let po nabytí nebo kolaudaci stavby nebo před nabytím či kolaudací stavby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/56/3"><p>(3) Převod pozemků, včetně finančního pronájmu, je osvobozen od daně, s výjimkou převodu stavebních pozemků. Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení<span class="poznamka-link" resource="footnote/39"><sup>39</sup>)</span> provedena stavba spojená se zemí pevným základem. Nezastavěným pozemkem se rozumí pozemek, na kterém není stavba jako věc.<span class="poznamka-link" resource="footnote/40"><sup>40</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/56/4"><p>(4) Nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý nájem, nájem prostor a míst k parkování vozidel, nájem bezpečnostních schránek nebo trvale instalovaných zařízení a strojů. Trvale instalovanými zařízeními a stroji se rozumí zařízení nebo stroje, které jsou pevnou součástí stavby, ale podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/41"><sup>41</sup>)</span> jsou zařazeny do jiné odpisové skupiny než stavba.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/56/5"><p>(5) Plátce se může rozhodnout, že u nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností se uplatňuje daň. Plátce je povinen oznámit správci daně nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření nájemní smlouvy uplatňování daně u tohoto nájmu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/57"><header><h1>§ 57</h1><h1>Výchova a vzdělávání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/57/1"><p>(1) Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí</p>
<section class="pismeno" resource="section/57/1/a"><p>a) výchovná a vzdělávací činnost poskytovaná v základních školách, základních uměleckých školách, učilištích, středních odborných učilištích nebo střediscích nebo pracovištích praktického vyučování, gymnáziích, středních odborných školách nebo speciálních školách,<span class="poznamka-link" resource="footnote/42"><sup>42</sup>)</span> vysokých školách<span class="poznamka-link" resource="footnote/43"><sup>43</sup>)</span> nebo předškolních zařízeních nebo školských zařízeních,<span class="poznamka-link" resource="footnote/44"><sup>44</sup>)</span> nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/57/1/b"><p>b) činnost prováděná za účelem rekvalifikace zabezpečovaná pověřenými výchovně vzdělávacími zařízeními.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/57/2"><p>(2) Od daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňované v rámci výchovné nebo vzdělávací činnosti osobou uvedenou v odstavci 1.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/57/3"><p>(3) Osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na vzdělávací činnost, která není poskytována v rámci akreditovaného studijního programu, zejména na přípravné kurzy k přijímacím zkouškám, kvalifikační kurzy nebo přípravné kurzy ke studiu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/58"><header><h1>§ 58</h1><h1>Zdravotnické služby a zboží</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/58/1"><p>(1) Zdravotnickými službami se pro účely tohoto zákona rozumí služby zdravotní péče a související služby poskytované oprávněnými subjekty<span class="poznamka-link" resource="footnote/45"><sup>45</sup>)</span> pacientům a osobám, jimž je taková péče určena, a vymezené zvláštními právními předpisy.<span class="poznamka-link" resource="footnote/46"><sup>46</sup>)</span> Za zdravotnické služby se nepovažují zdanitelná plnění uskutečňovaná očními optiky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/58/2"><p>(2) Od daně je osvobozeno dodání zboží, které je spotřebováno v rámci zdravotnických služeb podle odstavce 1. Od daně je osvobozeno dodání lidské krve a jejích složek k přímému klinickému využití, lidských orgánů, tkání nebo mateřského mléka. Od daně je osvobozeno též dodání stomatologických výrobků, které jsou zdravotnickými prostředky podle zvláštních právních předpisů, stomatologickými laboratořemi včetně oprav tohoto zboží. Od daně není osvobozen výdej nebo prodej léčiv, potravin určených pro zvláštní výživu nebo zdravotnických prostředků na lékařský předpis i bez lékařského předpisu. Od daně je také osvobozeno poskytování dopravních služeb nemocným nebo zraněným osobám oprávněnými osobami za použití vozidel zvlášť konstruovaných k tomuto účelu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/58/3"><p>(3) Od daně je osvobozeno zdravotní pojištění podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/46"><sup>46</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/59"><header><h1>§ 59</h1><h1>Sociální pomoc</h1></header><p>Službami sociální pomoci se pro účely tohoto zákona rozumí služby sociální péče, ústavní sociální péče, ústavní sociální péče o staré občany, ústavní sociální péče o zdravotně postižené občany, ústavní sociální péče o děti a mládež, ústavní sociální péče o ostatní občany, ostatní sociální péče, denní sociální péče o děti a mládež (kromě zdravotně postižených), denní sociální péče o zdravotně postiženéděti a mládež, sociální péče poradenské a výchovné ve prospěch dětí a mládeže, služby sociální podpory, služby pracovní adaptace zdravotně postiženým nebo nezaměstnaným a ostatní sociální péče bez ubytování, poskytované podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/47"><sup>47</sup>)</span> poskytované veřejnoprávními subjekty nebo jinými právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/60"><header><h1>§ 60</h1><h1>Provozování loterií a jiných podobných her</h1></header><p>Provozováním loterií a jiných podobných her se pro účely tohoto zákona rozumí provozování loterií a jiných podobných her,<span class="poznamka-link" resource="footnote/48"><sup>48</sup>)</span> s výjimkou služeb souvisejících s jejich provozováním zajišťovaných pro provozovatele jinými osobami.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/61"><header><h1>§ 61</h1></header><p>Ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně Od daně jsou dále osvobozena tato plnění:</p>
<section class="pismeno" resource="section/61/a"><p>a) poskytnutí služeb jako protihodnoty členského příspěvku pro vlastní členy politických stran a hnutí, církví a náboženských společností, občanských sdružení včetně odborových organizací, profesních komor nebo jiných právnických osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž; od daně je osvobozeno také dodání zboží těmito osobami v souvislosti s poskytnutými službami,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/61/b"><p>b) poskytnutí služeb a dodání zboží veřejnoprávními subjekty nebo dobročinnými organizacemi, pokud tyto služby nebo zboží úzce souvisejí s ochranou dětí a mládeže,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/61/c"><p>c) poskytnutí pracovníků náboženskými nebo obdobnými organizacemi k činnostem uvedeným v písmenu b) a v § 57 až 59, a to s přihlédnutím k duchovní péči,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/61/d"><p>d) poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/61/e"><p>e) poskytnutí kulturních služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího, pokud jsou poskytovány právnickou osobou zřízenou zákonem, právnickou osobou zřízenou Ministerstvem kultury, vyššími územními samosprávnými celky nebo obcí podle zvláštního předpisu nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/61/f"><p>f) poskytování služeb a dodání zboží osobami, jejichž činnosti jsou osvobozeny od daně podle písmen b), c), d) a e) a podle § 57, 58 a 59 za podmínky, že toto osvobození od daně není způsobilé narušit hospodářskou soutěž a poskytování služeb a dodání zboží je těmito osobami prováděno výlučně za účelem získání finančních prostředků k činnostem, pro které jsou tyto osoby založeny nebo zřízeny.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/62"><header><h1>§ 62</h1></header><p>Dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně</p>
<section class="odstavec" resource="section/62/1"><p>(1) Plněním osvobozeným od daně je dodání zboží plátcem, u kterého při pořízení plátce neuplatnil nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 1.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/62/2"><p>(2) Plněním osvobozeným od daně je dodání zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 2 a 3.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-ii/dil-9"><header><h1>Díl 9</h1><h1>Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/63"><header><h1>§ 63</h1></header><p>Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně</p>
<section class="odstavec" resource="section/63/1"><p>(1) Od daně s nárokem na odpočet daně jsou osvobozena dále uvedená osvobozená plnění za podmínek stanovených v § 64 až 71:</p>
<section class="pismeno" resource="section/63/1/a"><p>a) dodání zboží do jiného členského státu (§ 64),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/63/1/b"><p>b) pořízení zboží z jiného členského státu (§ 65),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/63/1/c"><p>c) vývoz zboží (§ 66),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/63/1/d"><p>d) poskytnutí služby do třetí země (§ 67),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/63/1/e"><p>e) osvobození ve zvláštních případech (§ 68),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/63/1/f"><p>f) přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží (§ 69),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/63/1/g"><p>g) přeprava osob (§ 70),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/63/1/h"><p>h) dovoz zboží (§ 71).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/63/2"><p>(2) U plnění, která jsou osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat toto plnění.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/64"><header><h1>§ 64</h1><h1>Osvobození při dodání zboží do jiného členského státu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/64/1"><p>(1) Dodání zboží do jiného členského státu plátcem osobě registrované k dani v jiném členském státě, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou dodání zboží osobě, pro kterou pořízení zboží v jiném členském státě není předmětem daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/64/2"><p>(2) Dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu plátcem osobě v jiném členském státě, který je odeslán nebo přepraven z tuzemska plátcem nebo osobou, která nový dopravní prostředek pořizuje, nebo zmocněnou třetí osobou, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/64/3"><p>(3) Dodání zboží, které je předmětem spotřební daně, do jiného členského státu plátcem osobě povinné k dani, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, nebo právnické osobě, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud odeslání nebo přeprava zboží je uskutečněna podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/25"><sup>25</sup>)</span> a povinnost platit spotřební daň vzniká pořizovateli v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/64/4"><p>(4) Přemístění obchodního majetku plátce z tuzemska do jiného členského státu pro účely jeho podnikání podle § 13 odst. 6 je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud plátce prokáže, že zboží bylo přemístěno do jiného členského státu a bylo předmětem daně při pořízení zboží v tomto členském státě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/64/5"><p>(5) Dodání zboží do jiného členského státu lze prokázat písemným prohlášením pořizovatele nebo zmocněné třetí osoby, že zboží bylo přepraveno do jiného členského státu, nebo jinými důkazními prostředky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/65"><header><h1>§ 65</h1><h1>Osvobození při pořízení zboží z jiného členského státu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/65/1"><p>(1) Pořízení zboží z jiného členského státu je osvobozeno od daně, pokud dodání takového zboží plátcem v tuzemsku je osvobozeno od daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/65/2"><p>(2) Pořízení zboží z jiného členského státu je osvobozeno od daně, pokud dovoz takového zboží je osvobozen od daně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/66"><header><h1>§ 66</h1><h1>Osvobození při vývozu zboží</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/66/1"><p>(1) Vývozem zboží se rozumí dodání zboží z tuzemska, které bylo odesláno nebo přepraveno na místo určení ve třetí zemi nebo na území podle § 3 odst. 2, pokud jsou součástí celního území Evropského společenství,<span class="poznamka-link" resource="footnote/14"><sup>14</sup>)</span> a na Normanské ostrovy a do San Marina.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/66/2"><p>(2) Vývoz zboží je osvobozen od daně, pokud je odeslání nebo přeprava uskutečněna vývozcem nebo jím zmocněnou osobou. Vývoz zboží je také osvobozen od daně, pokud je odeslání nebo přeprava uskutečněna kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, popřípadě místo pobytu nebo místo, kde se obvykle zdržuje. Vývoz zboží není osvobozen od daně, pokud kupující přepravuje pohonné hmoty a potraviny pro vlastní potřebu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/66/3"><p>(3) Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, pokud je zboží propuštěno do režimu vývozu, do režimu pasivního zušlechťovacího styku, do režimu tranzitu nebo umístěno do svobodného celního skladu nebo pásma, zboží vystoupilo do třetí země a na daňovém dokladu prokazujícím vývoz zboží podle § 30 odst. 4 je celním orgánem uveden údaj o datu výstupu vyváženého zboží z území Evropského společenství nebo je potvrzeno umístění zboží do svobodného celního skladu nebo pásma. Pokud není výstup zboží z území Evropského společenství potvrzen celním orgánem, prokazuje plátce splnění podmínek pro osvobození od daně jinými důkazními prostředky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/66/4"><p>(4) Osvobození od daně při vývozu zboží je plátce oprávněn přiznat nejdříve ke dni výstupu vyváženého zboží z území Evropského společenství do třetí země.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/66/5"><p>(5) Vývoz zboží je plátce povinen uvést do daňového přiznání, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém byl oprávněn přiznat osvobození od daně. Plátce může uvést vývoz zboží do daňového přiznání pouze, pokud má plátce doklad prokazující vývoz zboží podle § 30 odst. 4.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/66/6"><p>(6) Plátce nemá nárok na vrácení daně u zpět vyváženého zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/67"><header><h1>§ 67</h1><h1>Osvobození při poskytnutí služby do třetí země</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/67/1"><p>(1) Poskytnutí služby do třetí země osobě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, s místem plnění v tuzemsku, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/67/2"><p>(2) Službou podle odstavce 1 jsou práce na movitém majetku, který je pořízen nebo dovezen za účelem provedení těchto prací v tuzemsku a následně je odeslán nebo přepraven do třetí země osobou, která tyto služby poskytla, nebo osobou, pro kterou jsou tyto služby poskytnuty, nebo zmocněnou třetí osobou.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/68"><header><h1>§ 68</h1><h1>Osvobození ve zvláštních případech</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/68/1"><p>(1) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání paliva a potravin lodím</p>
<section class="pismeno" resource="section/68/1/a"><p>a) používaným k plavbě po volném moři a přepravujícím cestující za úplatu nebo používaným k obchodní, průmyslové nebo rybářské činnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/68/1/b"><p>b) používaným k poskytnutí záchrany a pomoci na moři nebo k pobřežnímu rybolovu, s výjimkou zásobování lodí používaných k pobřežnímu rybolovu potravinami,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/68/1/c"><p>c) válečným, pokud opouštějí tuzemsko a směřují do zahraničních přístavů a kotvišť.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/68/2"><p>(2) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno</p>
<section class="pismeno" resource="section/68/2/a"><p>a) dodání, úprava, oprava, údržba nebo nájem námořních lodí uvedených v odstavci 1 písm. a) a b),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/68/2/b"><p>b) dodání, nájem, oprava nebo údržba zařízení včetně rybářského vybavení, které je na těchto lodích instalováno nebo používáno.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/68/3"><p>(3) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno</p>
<section class="pismeno" resource="section/68/3/a"><p>a) dodání, úprava, oprava, údržba nebo nájem letadel , které jsou užívány leteckými společnostmi provozujícími zejména přepravu osob a zboží mezi jednotlivými členskými státy a dále mezi členskými státy a třetími zeměmi,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/68/3/b"><p>b) dodání, nájem, oprava nebo údržba zařízení, které je na těchto letadlech instalováno nebo používáno.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/68/4"><p>(4) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání paliva a potravin letadlům uvedeným v odstavci 3.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/68/5"><p>(5) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby, s výjimkou služeb uvedených v odstavci 2, které přímo souvisejí s námořními loděmi uvedenými v odstavci 2 nebo přímo souvisejí s přepravovaným nákladem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/68/6"><p>(6) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby, s výjimkou služeb uvedených v odstavci 3, které přímo souvisejí s letadly uvedenými v odstavci 3 nebo přímo souvisejí s přepravovaným nákladem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/68/7"><p>(7) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby diplomatické misi, konzulárnímu úřadu, zvláštní misi, zastupitelství mezinárodní organizace nebo orgánu Evropských společenství se sídlem v jiném členském státě, pokud plátce uskutečňující toto dodání nebo poskytnutí služby prokáže nárok na osvobození tohoto dodání nebo poskytnutí služby osvědčením o osvobození od daně potvrzeným příslušným orgánem členského státu, na jehož území je sídlo diplomatické mise, konzulárního úřadu, zvláštní mise, zastupitelství mezinárodní organizace nebo orgánu Evropských společenství.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/68/8"><p>(8) Diplomatická mise, konzulární úřad, zvláštní mise, zastupitelství mezinárodní organizace nebo orgán Evropských společenství se sídlem v tuzemsku jsou povinny na vyžádání osoby registrované k dani v jiném členském státě, která těmto osobám dodává zboží nebo poskytuje službu, které jsou osvobozeny od daně, požádat správce daně o potvrzení osvědčení o osvobození od daně. Diplomatická mise, konzulární úřad, zvláštní mise nebo zastupitelství mezinárodní organizace jsou oprávněny od osoby registrované k dani v jiném členském státě pořizovat zboží nebo službu, které jsou osvobozeny od daně, pouze do určité výše. Pro stanovení této výše se použije § 80 obdobně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/68/9"><p>(9) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby</p>
<section class="pismeno" resource="section/68/9/a"><p>a) uskutečněné v tuzemsku, které jsou určeny pro použití ozbrojenými silami ostatních členských států Severoatlantické smlouvy nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/68/9/b"><p>b) do jiného členského státu pro ozbrojené síly jakéhokoli členského státu, který je členským státem Severoatlantické smlouvy a který není státem určení, které jsou určeny pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/68/10"><p>(10) Od daně s nárokem na odpočet je osvobozeno provozování loterií a jiných podobných her (§ 60), mimo her uvedených v ustanovení § 2 písm. b),</p>
<section class="pismeno" resource="section/68/10/e"><p>e) , i), j) a k) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/68/11"><p>(11) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zlata centrálním bankám jiných států.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/68/12"><p>(12) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží humanitárním a dobročinným organizacím, které je v rámci své humanitární, dobročinné nebo vzdělávací činnosti mimo území Evropského společenství odešlou nebo přepraví do třetí země.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/68/13"><p>(13) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, pokud je součástí plnění osvobozeného od daně podle § 66 až 69, s výjimkou odstavce 13, nebo plnění uskutečněného ve třetí zemi.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/68/14"><p>(14) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozena přeprava zboží mezi členskými státy, pokud se jedná o přepravu nebo odeslání zboží na ostrovy tvořící autonomní oblasti Azory a Madeira, z těchto ostrovů nebo mezi těmito ostrovy.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/69"><header><h1>§ 69</h1><h1>Osvobození přepravy a služeb přímo vázaných na dovoz a vývoz zboží</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/69/1"><p>(1) Přeprava zboží při vývozu je v tuzemsku osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Služby přímo vázané na dovoz, včetně přepravy zboží při dovozu, jsou v tuzemsku osvobozeny od daněsnárokem na odpočet daně, pokud jsou náklady na tyto služby zahrnuty do základu daně podle § 38.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/69/2"><p>(2) Za přepravu zboží vázanou na dovoz zboží podle § 12 odst. 2 a vývoz zboží se nepovažuje přeprava z místa v tuzemsku do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a naopak a mezi dvěma svobodnými celními sklady nebo svobodnými celními pásmy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/69/3"><p>(3) Služby, které jsou přímo vázány na dovoz zboží podle § 12 odst. 2 a vývoz zboží, s výjimkou služeb uvedených v § 51, jsou osvobozeny od daně s nárokem na odpočet daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/69/4"><p>(4) Osvobození od daně při uskutečňování přepravy při dovozu a vývozu zboží je plátce, který přepravu při dovozu a vývozu zboží uskutečňuje, povinen doložit správci daně přepravním dokladem potvrzeným pohraničním celním úřadem členského státu, který je vstupním státem při dovozu zboží nebo výstupním státem při vývozu zboží , popřípadě jinými důkazními prostředky. Přepravním dokladem se rozumí doklad, který je používán pro dopravní prostředek, jímžjepřeprava zboží při dovozu a vývozu uskutečňována. Plátce, který uskutečňuje přepravu při dovozu a vývozu zboží na základě postoupení závazku dalších osob, je povinen prokázat nárok na osvobození od daně přepravním dokladem, smlouvou o přepravě věci nebo jinými důkazními prostředky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/69/5"><p>(5) Osvobození od daně při poskytnutí služeb podle odstavce 3 je plátce, který tyto služby uskutečňuje, povinen doložit správci daně dokladem o zaplacení, popřípadě jinými doklady prokazujícími splnění podmínek pro osvobození od daně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/70"><header><h1>§ 70</h1><h1>Osvobození přepravy osob</h1></header><p>Přeprava osob mezi jednotlivými členskými státy a dále mezi členskými státy a třetími zeměmi je v tuzemsku osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Tato přeprava je osvobozena, i když je prováděna osobami, které jsou registrovány k dani v jiném členském státě, nebo zahraniční osobou povinnou k dani. Zpáteční přeprava se považuje za samostatnou přepravu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/71"><header><h1>§ 71</h1><h1>Osvobození při dovozu zboží</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/71/1"><p>(1) Dovoz zboží je osvobozen od daně, pokud je dováženému zboží přiznáno osvobození od cla podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/49"><sup>49</sup>)</span> s výjimkou dovozu vybavení domácností určeného k zařízení rekreačního objektu, zboží vzdělávací, kulturní a vědecké povahy, vědeckých nástrojů a přístrojů, nástrojů a přístrojů určených pro lékařský výzkum, stanovení lékařské diagnózy a provádění lékařských výkonů, pokud není osvobozen podle odstavce 2.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/2"><p>(2) Od daně je osvobozen dovoz zboží, pokud by dodání tohoto zboží plátcem v tuzemsku bylo osvobozeno od daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/3"><p>(3) U vráceného zboží je přiznán nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/4"><p>(4) Od daně je osvobozen dovoz zboží osobám požívajícím diplomatických výsad a imunit, a to v rozsahu vyplývajícím z mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/5"><p>(5) Od daně je osvobozen dovoz zboží mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, a to v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/6"><p>(6) Od daně je osvobozen dovoz zboží ozbrojenými silami ostatních členských států Severoatlantické smlouvy, které je určeno pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/7"><p>(7) Od daně je osvobozen dovoz úlovku do přístavu, který nebyl zpracován nebo který již byl konzervován za účelem prodeje, ale dosud nebyl dodán, pokud byl uskutečněn osobou podnikající v námořním rybářství.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/8"><p>(8) Od daně je osvobozen dovoz zboží, při kterém vzniká daňová povinnost v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně podle § 64.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/9"><p>(9) Od daně je osvobozen dovoz zlata Českou národní bankou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/10"><p>(10) Od daně jsou osvobozeny drobné zásilky zboží neobchodní povahy ze třetí země mezi fyzickými osobami, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.<span class="poznamka-link" resource="footnote/49"><sup>49</sup>)</span> Od daně nejsou osvobozeny zásilky obsahující zboží nad množstevní limity stanovené tímto zvláštním právním předpisem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/11"><p>(11) Od daně je osvobozen dovoz obchodního majetku a ostatního zařízení při přemístění podnikání ze třetí země, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/49"><sup>49</sup>)</span> s výjimkou ustanovení týkajících se půjčení, pronájmu, zastavení nebo převodu tohoto obchodního majetku nebo zařízení. Osvobození se nevztahuje na obchodní majetek a zařízení použité pro plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/12"><p>(12) Od daně je osvobozen dovoz laboratorních zvířat a biologických a chemických látek určených k výzkumu, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/49"><sup>49</sup>)</span> pokud jsou dovezeny bez úplaty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/13"><p>(13) Od daně je osvobozen dovoz zboží pro státní a dobročinné organizace, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/49"><sup>49</sup>)</span> pokud je toto zboží získáno bez úplaty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/14"><p>(14) Od daně je osvobozen dovoz zboží určeného pro užití zdravotně postiženými osobami, uskutečněný institucemi nebo organizacemi, jejichž hlavní činností je vzdělávání nebo pomoc zdravotně postiženým osobám, včetně zboží darovaného těmto institucím nebo organizacím, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.<span class="poznamka-link" resource="footnote/49"><sup>49</sup>)</span> Zboží, jehož dovoz byl osvobozen od daně podle tohoto odstavce, nesmí být použito pro jiné účely než vzdělávání, zaměstnávání nebo sociální přizpůsobení zdravotně postižených osob.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/15"><p>(15) Od daně je osvobozen dovoz pomocného materiálu k uskladnění a ochraně zboží při přepravě, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/49"><sup>49</sup>)</span> pokud úplata za tento materiál je zahrnuta do základu daně podle § 38.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-ii/dil-10"><header><h1>Díl 10</h1><h1>Odpočet daně</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/72"><header><h1>§ 72</h1><h1>Nárok na odpočet daně</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/72/1"><p>(1) Nárok na odpočet daně má plátce, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Nárok na uplatnění odpočtu daně vzniká dnem uskutečnění přijatého zdanitelného plnění nebo dnem přijetí platby, pokud platba je přijata plátcem, který uskutečňuje zdanitelné plnění, přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/72/2"><p>(2) Plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění, která použije k uskutečnění</p>
<section class="pismeno" resource="section/72/2/a"><p>a) zdanitelných plnění, u kterých vzniká povinnost přiznat daň na výstupu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/72/2/b"><p>b) plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/72/2/c"><p>c) plnění v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko, pokud u těchto přijatých zdanitelných plnění by plátce měl nárok na odpočet daně, pokud by se zdanitelná plnění uskutečnila s místem plnění v tuzemsku, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/72/2/d"><p>d) plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j) a l) až u) a v § 55 pro zahraniční osobu, která neuskutečňuje ekonomickou činnost v tuzemsku, nebo pokud jsou taková plněnípřímo spojena s vývozem zboží,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/72/2/e"><p>e) plnění uvedených v § 13 odst. 10 a § 14 odst. 5.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/72/3"><p>(3) Uplatněním odpočtu daně se rozumí uvedení odpočtu daně v daňovém přiznání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/72/4"><p>(4) Plátce má nárok na odpočet daně v plné výši u přijatých zdanitelných plnění, která použije výhradně pro uskutečnění plnění uvedených v odstavci 2. Pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak k uskutečnění plnění uvedených v odstavci 2, tak i plnění uvedených v § 75 odst. 1, je povinen krátit odpočet daně způsobem uvedeným v § 76.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/72/5"><p>(5) Pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak pro uskutečnění své ekonomické činnosti, tak pro účely s ní nesouvisející, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost. Pokud plátce u těchto přijatých zdanitelných plnění uplatní nárok na odpočet daně v plné výši, považuje se část přijatých zdanitelných plnění, kterou použije pro účely nesouvisející s jeho ekonomickou činností, za dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/72/6"><p>(6) Plátce daně má nárok na uplatnění odpočtu daně při vykoupení vratných zálohovaných obalů od osoby, pro kterou není dodání vratných zálohovaných obalů zdanitelným plněním, pokud je podle zvláštního právního předpisu povinen tento obal vykoupit, vratné zálohované obaly přijal a cenu, za kterou byly vratné zálohované obaly vykoupeny, uhradil. Pro nárok na odpočet daně a podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně platí přiměřeně ustanovení § 72 až 79 s výjimkou povinnosti prokazovat nárok na odpočet daně daňovým dokladem. Odpočet daně se vypočítá podle § 37 písm. b) z ceny, za kterou byly vratné zálohované obaly vykoupeny, nejvýše však ze zvláštní peněžní částky vztahující se k vykoupeným vratným zálohovaným obalům. Pro výpočet odpočtu daně se použije sazba daně pro vratné zálohované obaly platná v den jejich vykoupení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/73"><header><h1>§ 73</h1><h1>Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/73/1"><p>(1) Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem, který byl vystaven plátcem a byl zaúčtován podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/50"><sup>50</sup>)</span> popřípadě evidován podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví. V případě splátkového nebo platebního kalendáře je tato podmínka splněna zaúčtováním jednotlivých částek uvedených na těchto daňových dokladech, popřípadě jejím zaevidováním podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/2"><p>(2) Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo přijaté zdanitelné plnění nebo ve kterém byla přijata platba plátcem, který uskutečňuje zdanitelné plnění, pokud k přijetí došlo před uskutečněním zdanitelného plnění.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/3"><p>(3) Nárok na odpočet daně má plátce u přijatých zdanitelných plnění, u kterých byla vyměřena daň při dovozu zboží. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň vyměřena. Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem, který byl zaúčtován podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/48"><sup>48</sup>)</span> popřípadě evidován podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví. V případech, kdy byla plátci schválena žádost podle § 23 odst. 3, plátce prokazuje nárok na odpočet daně jejím uvedením v evidenci pro daňové účely.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/4"><p>(4) Pokud není dovezené zboží propuštěno do celního režimu, ve kterém vznikla povinnost vyměřit daň při dovozu zboží, nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém bylo doručeno rozhodnutí celního orgánu o vyměření daně. Nárok na odpočet daně lze uplatnit, pokud je daň při dovozu zboží zaplacena, údaj o zaplacení daně při dovozu zboží je celním orgánem na rozhodnutí uveden a toto rozhodnutí bylo zaúčtováno podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/50"><sup>50</sup>)</span> popřípadě evidováno podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/5"><p>(5) Pro uplatnění nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, u kterých byla vyměřena daň při dovozu, musí mít plátce daňový doklad s vyznačeným datem propuštění zboží, s výjimkou, kdy daňovým dokladem je jiné rozhodnutí celního orgánu. Pokud je daň dodatečně vyměřena podle § 44 odst. 1, lze odpočet daně uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň dodatečně vyměřena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/6"><p>(6) Plátce má nárok na odpočet daně u dovezených osobních automobilů propuštěných do režimu dočasného použití, za podmínek stanovených v odstavci 3, pokud je tento režim ukončen jejich zpětným vývozem do třetí země.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/7"><p>(7) Nárok na odpočet daně má plátce při pořízení zboží z jiného členského státu, pokud mu při tomto pořízení vznikla povinnost přiznat daň. Plátce při pořízení zboží z jiného členského státu prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem podle § 35, který byl zaúčtován podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/50"><sup>50</sup>)</span> popřípadě evidován podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví, a který byl vystaven osobou registrovanou k dani v jiném členském státě. Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátci vznikla povinnost přiznat daň podle § 25.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/8"><p>(8) Nárok na odpočet daně má plátce při poskytnutí služby podle § 15, pokud mu při tomto poskytnutí vznikla povinnost přiznat daň. Plátce při poskytnutí služby podle § 15 prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem podle § 31 nebo 32, který byl zaúčtován podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/50"><sup>50</sup>)</span> popřípadě evidován podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví, a který byl vystaven osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou povinnou k dani. Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátci vznikla povinnost přiznat daň podle § 24.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/9"><p>(9) Pokud u plnění vznikla povinnost přiznat daň na výstupu ke dni přijetí platby plátcem, který uskutečňuje zdanitelné plnění, dojde k vrácení platby a zdanitelné plnění se přitom neuskuteční, nemá plátce nárok na odpočet daně. Jestliže již plátce uplatnil nárok na odpočet daně, je povinen podat dodatečné daňové přiznání na zvýšení daňové povinnosti, pokud již neprovedl opravu odpočtu daně na základě daňového dobropisu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/10"><p>(10) U plátců, kteří uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> nebo jiné obdobné smlouvy, uplatňuje nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k činnosti sdružení určený účastník, který vede evidenci za sdružení podle § 100 odst. 3. Plátci podnikající společně na základě smlouvy o sdružení mohou uplatňovat nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro činnost sdružení jednotlivě, pokud uskutečňují zdanitelná plnění, ke kterým použijí tato přijatá zdanitelná plnění. Uskutečněná zdanitelná plnění plátci uvádějí ve svých daňových přiznáních. Jestliže je uplatňován nárok na odpočet daně jednotlivými účastníky sdružení, musí být těmito účastníky uplatněna daňnavýstupu ve vztahu k určenému účastníkovi sdružení, který přiznává daň na výstupu za činnost celého sdružení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/11"><p>(11) Nárok na odpočet daně lze uplatnit v řádném daňovém přiznání nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém mohl být nárok na odpočet daně uplatněn. Po uplynutí této lhůty lze nárok na odpočet daně uplatnit v dodatečném daňovém přiznání. Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl být nárok nejdříve uplatněn.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/12"><p>(12) Daňový doklad pro prokázání nároku na odpočet daně musí obsahovat všechny náležitosti stanovené tímto zákonem. Pokud doklad neobsahuje všechny náležitosti daňového dokladu, prokazuje se nárok podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/51"><sup>51</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/74"><header><h1>§ 74</h1><h1>Nárok na odpočet daně při změně režimu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/74/1"><p>(1) Osoba povinná k dani, která se stane plátcem, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u obchodního majetku evidovaného ke dni účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci způsobem uvedeným v § 72 až 77.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/74/2"><p>(2) Odpočet daně je možno uplatnit pouze u obchodního majetku pořízeného za posledních 12 měsíců přede dnem účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Podmínkou pro uplatnění odpočtu daně jsou daňové doklady nebo doklady vystavené plátcem, které obsahují částku za zdanitelné plnění, která je včetně daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/74/3"><p>(3) Nárok na odpočet daně se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/74/4"><p>(4) Při výpočtu nároku na odpočet daně se u obchodního majetku vymezeného v § 78 odst. 2 postupuje obdobně jako podle § 78 odst. 5 s tím, že daní na vstupu je daň vypočtená podle § 37 písm. b). Pro výpočet nároku na odpočet daně se použije u pořizovaného nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku a nedokončeného dlouhodobého nehmotného majetku hodnota podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> u zásob pořizovací cena podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> u majetku vytvořeného vlastní činností, s výjimkou majetku vymezeného v § 78 odst. 2, vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> a daň se vypočte podle § 37 písm. b). U obchodního majetku nabytého vkladem se pro výpočet nároku na odpočet daně u jednotlivých v předchozích větách uvedených druhů majetku použije částka, která byla v době jeho vložení základem daně u vkladatele.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/74/5"><p>(5) Při zrušení registrace je plátce povinen snížit nárok na odpočet daně z obchodního majetku evidovaného, nebo který měl být evidován, ke dni zrušení registrace, pokud u tohoto majetku nebo jeho části uplatnil odpočet daně. Při výpočtu částky snížení nároku na odpočet daně se použije § 72 až 77. Tato povinnost se týká i dovezeného zboží, které plátce užívá na základě smlouvy o finančním pronájmu, pokud bylo propuštěno do režimu volného oběhu a není k datu zrušení registrace součástí obchodního majetku plátce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/74/6"><p>(6) Plátce je povinen vypočtenou částku snížení nároku na odpočet daně uvést v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/74/7"><p>(7) Při výpočtu částky snížení nároku na odpočet daně u obchodního majetku vymezeného v § 78 odst. 2 se postupuje obdobně podle § 78 odst. 5. U pořizovaného nedokončeného dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku a u zásob je částka snížení nároku na odpočet daně ve výši uplatněného odpočtu daně u tohoto majetku. U majetku vytvořeného vlastní činností, s výjimkou majetku vymezeného v § 78 odst. 2, se částka snížení nároku na odpočet daně vypočte podle § 37 písm. a) z vlastních nákladů nebo reprodukční pořizovací ceny podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/75"><header><h1>§ 75</h1></header><p>Přijatá plnění, u nichž nemá plátce nárok na odpočet daně</p>
<section class="odstavec" resource="section/75/1"><p>(1) Nárok na uplatnění odpočtu daně nemá plátce u přijatých zdanitelných plnění, která použije k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, a to včetně uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 72 odst. 2 písm. d)].</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/75/2"><p>(2) Plátce nemá dále nárok na odpočet daně při pořízení osobního automobilu, a to i při pořizování formou finančního pronájmu a při technickém zhodnocení osobního automobilu podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/52"><sup>52</sup>)</span> Zákaz odpočtu se nevztahuje na nákup osobních automobilů plátcem za účelem jejich dalšího prodeje a finančního pronájmu. Zákaz odpočtu se nevztahuje rovněž na pořízení osobních automobilů určených na vývoz plátcem. Plátce však nemá nárok na odpočet daně, pokud osobní automobil pořízený za účelem dalšího prodeje, a to i v případě jeho pořízení formou finančního pronájmu, použije pro účel, u kterého nemá nárok na odpočet daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/75/3"><p>(3) Plátce nemánárok na odpočet daněupřijatých zdanitelných plnění použitých pro reprezentaci, která nelze podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/53"><sup>53</sup>)</span> uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/76"><header><h1>§ 76</h1><h1>Způsob krácení odpočtu daně</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/76/1"><p>(1) U přijatých zdanitelných plnění, u kterých je plátce povinen krátit odpočet daně podle § 72 odst. 4 (dále jen „krácená plnění“), se poměrná část nároku na odpočet daně vypočte jako součin daně na vstupu u krácených plnění za příslušné zdaňovací období a koeficientu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/76/2"><p>(2) Koeficient se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je součet částek bez daně za veškerá plátcem uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně uvedená v § 72 odst. 2 písm. a) až d) a ve jmenovateli celkový součet údajůvčitateli a součet veškerých plátcem uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně uvedených v § 75 odst. 1, popřípadě upravený podle odstavce 3. Do součtu částek bez daně za uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně se pro účely tohoto ustanovení započítávají také přijaté platby, pokud z těchto přijatých plateb plátci vznikla povinnost přiznat daň nebo uskutečnění plnění. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na dvě desetinná místa nahoru.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/76/3"><p>(3) Do výpočtu koeficientu se nezapočítávají</p>
<section class="pismeno" resource="section/76/3/a"><p>a) prodej dlouhodobého hmotného nebo dlouhodobého nehmotného majetku, který plátce používal pro svou ekonomickou činnost,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/76/3/b"><p>b) finanční činnosti podle § 54, a to pouze v případě, že tato plnění jsou příležitostnou nebo vedlejší činností plátce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/76/3/c"><p>c) příležitostnýpřevod nebo nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor podle § 56.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/76/4"><p>(4) Pokud je součet uskutečněných plnění bez nároku na odpočet daně, která se započítávají do jmenovatele koeficientu, popřípadě upravený podle odstavce 3 kladný a celkový součet údajů v čitateli koeficientu je nulový nebo záporný, potom se koeficient považuje za roven nule. Pokud je součet uskutečněných plnění bez nároku na odpočet daně, která se započítávají do jmenovatele koeficientu, popřípadě upravený podle odstavce 3 , nulový nebo záporný a celkový součet cen v čitateli koeficientu je nulový nebo kladný, potom se koeficient považuje za roven jedné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/76/5"><p>(5) Pokud je koeficient podle odstavců 1 až 4 roven 0,95 nebo vyšší, považuje se za roven jedné a plátce za příslušné zdaňovací období u krácených zdanitelných plnění mánárok na uplatnění odpočtu daně v plné výši.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/76/6"><p>(6) Ve zdaňovacím období běžného kalendářního roku provede plátce krácení odpočtu daně koeficientem vypočteným z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku při vypořádání odpočtu daně (dále jen „zálohový koeficient“). Pokud údaje pro výpočet koeficientu za předcházející kalendářní rok neexistují, stanoví si výši zálohového koeficientu plátce podle předběžného odhadu. Správce daně v případě pochybností o správnosti výše zálohového koeficientu stanoveného plátcem postupuje podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/54"><sup>54</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/76/7"><p>(7) Po skončení kalendářního roku provede plátce vypořádání nároku na odpočet daně u krácených plnění za všechna zdaňovací období příslušného kalendářního roku (dále jen „vypořádávané období“). Vypořádání uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku. Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi vypočteným nárokem na odpočet daně u krácených plnění z údajů za celé vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně u krácených plnění v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání. Vypočtený nárok na odpočet daně u krácených plnění je součtem daně na vstupu za tato krácená plnění za celé vypořádávané období vynásobený koeficientem, který je vypočten z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané období (dále jen „vypořádací koeficient“).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/76/8"><p>(8) V případě zrušení registrace postupuje plátce, popřípadě právní nástupce, podle odstavce 7, přičemž vypořádávané období pro vypořádání nároku na odpočet daně u krácených zdanitelných plnění je od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém došlo ke zrušení registrace, do dne uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace. Vypořádání uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období registrace.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/76/9"><p>(9) V případě opravy přijatých nebo uskutečněných plnění za zdaňovací období dosud nevypořádaného roku plátce provede krácení odpočtu daně zálohovým koeficientem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/76/10"><p>(10) V případě opravy uskutečněných plnění za zdaňovací období již vypořádaného roku v rámci tří bezprostředně předcházejících kalendářních roků se pro opravu odpočtu daně použije nově vypočtený vypořádací koeficient z údajů za celé vypořádávané období, s promítnutím všech oprav. K opravovanému zdaňovacímu období se oprava vypořádání vyměří. Obdobně se postupuje u opravy za již vypořádané období v rámci téhož kalendářního roku. U zdaňovacích období předcházejících lhůtě podle první věty se nový vypořádací koeficient nepočítá a pro zkrácení odpočtu daně se použije poslední vypočtený vypořádací koeficient. V případě opravy pouze přijatých zdanitelných plnění za zdaňovací období již vypořádaná se pro zkrácení odpočtu daně použije poslední vypočtený vypořádací koeficient.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/77"><header><h1>§ 77</h1><h1>Oprava odpočtu daně</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/77/1"><p>(1) Pokud byla provedena oprava základu daně, která má za následek snížení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, povinen provést opravu odpočtu daně. Opravu odpočtu daně provede plátce v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém obdržel daňový dobropis, popřípadě jiný doklad související s opravou základu daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/77/2"><p>(2) Plátce, který uplatnil odpočet daně z platby, kdy platba nebo její část byla následovně použita na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem, je povinen provést opravu odpočtu. Opravu odpočtu daně provede plátce v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla platba nebo její část použita na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozené od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a to z částky, která byla použita na úhradu jiných plnění.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/77/3"><p>(3) Pokud byla provedena oprava výše daně v důsledku opravy sazby daně podle § 49, je plátce, pro něhož se uskutečnilo zdanitelné plnění, oprávněn provést opravu odpočtu daně. Opravu odpočtu daně je plátce oprávněn provést na základě přijatého opravného daňového dokladu, popřípadě jiného dokladu souvisejícího s opravou sazby daně, nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla provedena oprava výše daně, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, v němž vznikl nárok na uplatnění odpočtu daně, jehož se oprava týká.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/77/4"><p>(4) Odpočet daně opravený podle odstavců1až 3 týkající se krácených plnění podléhádále krácení podle § 76.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/78"><header><h1>§ 78</h1><h1>Úprava odpočtu daně</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/78/1"><p>(1) Odpočet daně u pořízeného dlouhodobého hmotného nebo dlouhodobého nehmotného majetku podléhá úpravě, pokud v období 5 po sobě jdoucích kalendářních rocích, počínaje rokem, ve kterém byl majetek pořízen, (dále jen „období pro úpravu odpočtu daně“) dojde ke změněvnároku na odpočet daněvdůsledku změny účelu použití tohoto majetku podle odstavce 3 nebo 4.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/78/2"><p>(2) Úprava odpočtu daně se provede u odpočtu daně pouze u dlouhodobého</p>
<section class="pismeno" resource="section/78/2/a"><p>a) hmotného majetku, jehož vstupní cena podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/3"><sup>3</sup>)</span> je vyšší než 40 000 Kč, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/78/2/b"><p>b) nehmotného majetku, jehož vstupní cena podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/3"><sup>3</sup>)</span> je vyšší než 60 000 Kč.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/78/3"><p>(3) Plátce je povinen provést úpravu odpočtu daně při změně použití majetku podle odstavce 2, pokud při jeho pořízení</p>
<section class="pismeno" resource="section/78/3/a"><p>a) uplatnil nárok na odpočet daně v plné výši podle § 72 odst. 2 a použije jej pro účely, pro které je povinen odpočet daně krátit podle § 72 odst. 4 nebo nárok na odpočet daně nemá podle § 75 odst. 1, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/78/3/b"><p>b) uplatnil nárok na odpočet daně ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4 a použije jej pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá podle § 75 odst. 1.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/78/4"><p>(4) Plátce je oprávněn provést úpravu odpočtu daně při změně použití majetku podle odstavce 2, pokud při jeho pořízení</p>
<section class="pismeno" resource="section/78/4/a"><p>a) neměl nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 1 a použije jej pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši podle § 72 odst. 2 nebo ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/78/4/b"><p>b) uplatnil nárok na odpočet daně ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4 a použije jej pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši podle § 72 odst. 2.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/78/5"><p>(5) Částka úpravy odpočtu daně se vypočítá jako podíl, v jehož jmenovateli je číslo 5 a v čitateli součin</p>
<section class="pismeno" resource="section/78/5/a"><p>a) daně na vstupu při pořízení majetku, který je předmětem úpravy odpočtu daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/78/5/b"><p>b) rozdílu mezi ukazatelem nároku na odpočet daně ke dni provedení úpravy odpočtu daně a ukazatelem nároku na odpočet daně</p></section>
<p>1. ke dni pořízení majetku, pokud je úprava odpočtu daně prováděna poprvé, nebo 2. ke dni provedení předchozí úpravy odpočtu daně, a c) počtu roků zbývajících do konce období pro úpravu odpočtu daně, do počtu roků se započítává i rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/78/6"><p>(6) Ukazatelem nároku na odpočet daně je</p>
<section class="pismeno" resource="section/78/6/a"><p>a) číslo 0, pokud plátce nemánárok na odpočet daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/78/6/b"><p>b) číslo 1, pokud plátce má nárok na odpočet daně v plné výši, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/78/6/c"><p>c) hodnota posledního vypočteného vypořádacího koeficientu, pokud je plátce povinen nárok na odpočet daně krátit.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/78/7"><p>(7) Úprava odpočtu daně se provede pouze v případě, že rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně podle odstavce 5 písm. b) je větší než 10 procentních bodů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/78/8"><p>(8) Za změnu účelu použití se považuje také, pokud v průběhu období pro úpravu odpočtu daně u majetku podle odstavce 2 dojde k uskutečnění dodání zboží nebo převodu nemovitosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/78/9"><p>(9) Pro úpravu odpočtu daně u majetku podle odstavce 2, který byl vytvořen vlastní činností a převeden do užívání, platí obdobně odstavce 1 až 8 s tím, že období pro úpravu odpočtu se vymezuje jako období zahrnující rok, ve kterém byl majetek převeden do užívání, a následující čtyři kalendářní roky. Částka daně na vstupu u majetku vytvořeného vlastní činností se vypočítá podle § 37 z vlastních nákladů nebo reprodukční pořizovací ceny podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/78/10"><p>(10) Úpravu odpočtu daně podle odstavců 1 až 9 provede plátce za kalendářní rok v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém ke změně účelu použití došlo. V daňovém přiznání za toto zdaňovací období vznikne plátci povinnost snížit odpočet daně, popřípadě nárok na zvýšení odpočtu daně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/79"><header><h1>§ 79</h1><h1>Vyrovnání odpočtu daně</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/79/1"><p>(1) Odpočet daně uplatněný při pořízení dlouhodobého hmotného nebo dlouhodobého nehmotného majetku ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4 podléhá vyrovnání, pokud v období 4 po sobě jdoucích kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl majetek pořízen, vznikne rozdíl mezi vypořádacími koeficienty větší než 10 procentních bodů. Rozdílem mezi vypořádacími koeficienty je rozdíl mezi vypořádacím koeficientem za některý ze 4 po sobě jdoucích kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl majetek pořízen, a vypořádacím koeficientem za rok, ve kterém byl majetek pořízen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/79/2"><p>(2) Vyrovnání odpočtu daně se provede u odpočtu daně pouze u majetku vymezeného v § 78 odst. 2.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/79/3"><p>(3) Částka vyrovnání odpočtu daně za příslušný kalendářní rok se vypočítá jako podíl, v jehož jmenovateli je číslo 5 a v čitateli součin celkové výše daně na vstupu u majetku, který je předmětem vyrovnání odpočtu daně, a rozdílu mezi vypořádacími koeficienty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/79/4"><p>(4) Pokud je vypočtená částka vyrovnání odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn provést vyrovnání odpočtu daně. Pokud je vypočtená částka vyrovnání odpočtu daně záporná, je plátce povinen provést vyrovnání odpočtu daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/79/5"><p>(5) Pro odpočet daně uplatněný u majetku ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4 v důsledku provedené úpravy odpočtu daně při změně účelu použití podle § 78 platí odstavce 1 až 4 obdobně. s tím, že při výpočtu rozdílu mezi vypořádacími koeficienty se místo vypořádacího koeficientu za rok, ve kterém byl majetek pořízen, použije vypořádací koeficient za rok, ve kterém byla tato úprava odpočtu daně provedena</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/79/6"><p>(6) Vyrovnání odpočtu daně podle odstavců 1 až 5 provede plátce za kalendářní rok v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období příslušného kalendářního roku. V daňovém přiznání za toto zdaňovací období vznikne plátci povinnost snížit odpočet daně, popřípadě nárok na zvýšení odpočtu daně.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-ii/dil-11"><header><h1>Díl 11</h1><h1>Vracení daně a prodej zboží za ceny bez daně</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/80"><header><h1>§ 80</h1><h1>Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/80/1"><p>(1) Pro účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit podle smluv, které jsou součástí českého právního řádu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/55"><sup>55</sup>)</span> (dále jen „osoba požívající výsad a imunit“) rozumí:</p>
<section class="pismeno" resource="section/80/1/a"><p>a) diplomatická mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen „konzulární úřad“), akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/1/b"><p>b) zvláštní mise,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/1/c"><p>c) zastupitelství mezinárodní organizace,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/1/d"><p>d) orgány Evropských společenství,<span class="poznamka-link" resource="footnote/56"><sup>56</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/1/e"><p>e) člen diplomatické mise,<span class="poznamka-link" resource="footnote/57"><sup>57</sup>)</span> konzulárního úřadu<span class="poznamka-link" resource="footnote/58"><sup>58</sup>)</span> nebo orgánu Evropských společenství se sídlem v tuzemsku, s výjimkou člena služebního personálu a soukromé služební osoby, který je akreditován pro Českou republiku a nemá místo trvalého pobytu v tuzemsku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/1/f"><p>f) úředník zastupitelství mezinárodní organizace, který nemá místo trvalého pobytu v tuzemsku a není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí v tuzemsku, a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá místo trvalého pobytu v tuzemsku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/1/g"><p>g) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu d) nebo e), pokud s ní žije ve společné domácnosti na území České republiky, dosáhl věku 15 let, není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/80/2"><p>(2) Osobě požívající výsad a imunit se vrací zaplacená daň, pokud cena za zdanitelné plnění včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji je vyšší než 4 000 Kč, s výjimkou nákupu pohonných hmot pro motorová vozidla, telekomunikačních služeb nebo služeb spojených se sběrem a odvozem komunálních odpadů, s odběrem elektrické energie, vody, plynu, topných olejů pro výrobu tepla. Daň zaplacená v cenách zboží a služeb (dále jen „zaplacená daň“) se vrací</p>
<section class="pismeno" resource="section/80/2/a"><p>a) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo v tuzemsku, a její osobě uvedené v odstavci 1 písm. e), včetně jejích rodinných příslušníků podle odstavce 1 písm. g), na základě principu vzájemnosti, maximálně v rozsahu, v jakém je vracena daň české osobě požívající výsad a imunit v cizím státu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/2/b"><p>b) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo v tuzemsku, ale její vysílající stát neuplatňuje daně jako součást ceny zboží a služeb, maximálně do výše 3 000 000 Kč za kalendářní rok, členu diplomatické mise nebo konzulárního úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. e) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok a jeho rodinným příslušníkům podle odstavce 1 písm. g) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/2/c"><p>c) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která je akreditována pro Českou republiku, ale má sídlo mimo území tuzemska, maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/2/d"><p>d) osobě uvedené v odstavci 1 písm. e), která je akreditována pro Českou republiku, ale mámísto trvalého pobytu mimo území tuzemska, maximálně do výše 10 000 Kč za kalendářní rok,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/2/e"><p>e) osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) maximálně do výše 500 000 Kč za kalendářní rok,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/2/f"><p>f) osobě uvedené v odstavci 1 písm. f), včetně jejích rodinných příslušníků podle odstavce 1 písm. g), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/80/3"><p>(3) U členů orgánu Evropských společenství, který má sídlo v tuzemsku, včetně jejich rodinných příslušníků se daň vrací maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/80/4"><p>(4) Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti a jeho osobní, věcný a hodnotový rozsah v příloze vyplněného daňového přiznání, přičemž tato příloha tvoří nedílnou součást daňového přiznání. Pokud cena včetně daně za zboží a služby poskytnuté v souvislosti s nákupem, výstavbou, rekonstrukcí nebo údržbou nemovitosti nacházející se v tuzemsku, ve které sídlí diplomatická mise nebo konzulární úřad, je vyšší než 100 000 Kč, zaplacená daň se vrátí, jestliže vysílající stát cizí diplomatické mise nebo konzulárního úřadu samostatně potvrdí přiznání nároku na vracení daně ve stejném rozsahu pro české diplomatické mise nebo konzulární úřady. Princip vzájemnosti se nevztahuje na zvláštní mise a mezinárodní organizace, jejich členy, včetně rodinných příslušníků.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/80/5"><p>(5) Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na vrácení daně této osobě zaniká uplynutím 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. a) až d) má nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží a služby za podmínky, že nakoupené zboží a služby použije výlučně pro svou úřední potřebu. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. e) až g) má nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží a služby za podmínky, že nakoupené zboží a služby použije výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/80/6"><p>(6) Nárok na vrácení daně se prokazuje běžným daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji zboží nebo služeb, který je plátce uskutečňující zdanitelné plnění na požádání osoby uvedené v odstavci 1 povinen vystavit s těmito náležitostmi:</p>
<section class="pismeno" resource="section/80/6/a"><p>a) obchodní firma nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání, nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/6/b"><p>b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/6/c"><p>c) název, popřípadě jméno a příjmení osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/6/d"><p>d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/6/e"><p>e) evidenční číslo dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/6/f"><p>f) datum uskutečnění zdanitelného plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/6/g"><p>g) sazbu daně a základ daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/6/h"><p>h) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nahoru,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/6/i"><p>i) výši ceny včetně daně celkem.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/80/7"><p>(7) Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání, které se podává příslušnému správci daně na tiskopise předepsaném a vydaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení prvního zdaňovacího období v kalendářním roce a nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/80/8"><p>(8) Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vracení daně procesní postavení daňového subjektu podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/59"><sup>59</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/80/9"><p>(9) Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) kalendářní měsíc a u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) kalendářní čtvrtletí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/80/10"><p>(10) Pro účely vracení daně podává daňové přiznání osoba požívající výsad a imunit takto:</p>
<section class="pismeno" resource="section/80/10/a"><p>a) diplomatická mise, zvláštní mise, konzulární úřad nebo orgán Evropských společenství podávají daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich sídla v tuzemsku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/10/b"><p>b) člen diplomatické mise, zvláštní mise, konzulárního úřadu, orgánu Evropských společenství se sídlem v tuzemsku, včetně jejich rodinných příslušníků, podávají daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/10/c"><p>c) zastupitelství mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich sídla v tuzemsku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/10/d"><p>d) úředník zastupitelství mezinárodní organizace uvedený v odstavci 1 písm. f), včetně jeho rodinných příslušníků, podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich místa trvalého pobytu v České republice,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/10/e"><p>e) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 2 písm. d), včetně jejich členů podle odstavce 2 písm. e) nebo orgánu Evropských společenství se sídlem v jiném členském státě než tuzemsko, podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/80/11"><p>(11) Osobě požívající výsad a imunit se vrátí zaplacená daň do 30 dnů ode dne následujícího po jejím vyměření. Pokud je podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, správce daně vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby ve lhůtě stanovené správcem daně vady nebo pochybnosti odstranila. Daň správce daně nevrátí, pokud nejsou odstraněny vady nebo pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/80/12"><p>(12) Osoba uvedená v odstavci 1, která uplatnila nárok na vrácení daně u zboží podle tohoto ustanovení, nesmí při vývozu zboží uplatnit nárok na vrácení daně zahraničním fyzickým osobám podle § 83.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/80/13"><p>(13) U zakoupeného motorového vozidla se vrací daň za podmínky, že ve lhůtě 24 měsíců ode dne, kdy byla daň vrácena, nebude motorové vozidlo zapůjčeno, pronajato, zastaveno nebo převedeno úplatně či neúplatně na jinou osobu. Pokud je motorové vozidlo zapůjčeno, pronajato, zastaveno nebo převedeno úplatně či neúplatně na jinou osobu před uplynutím lhůty 24 měsíců, musí osoba požívající výsad a imunit vrácenou daň v plném rozsahu uhradit příslušnému finančnímu úřadu. Daň nemusí být vrácena zpět příslušnému finančnímu úřadu pouze za podmínky, že osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. e) a f) zakoupené motorové vozidlo, u něhož uplatnila nárok na vrácení daně, převede úplatně pouze na jinou osobu požívající výsad a imunit.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/81"><header><h1>§ 81</h1><h1>Vracení daně v rámci zahraniční pomoci</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/81/1"><p>(1) Pokud mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu, obsahuje ustanovení, že nenávratná zahraniční pomoc je osvobozena od daně nebo z prostředků zahraniční pomoci nesmí být hrazena daň, má osoba, která takovou daň zaplatila, nárok na vrácení daně, a to na základě žádosti. Daň se nevrací u programů a projektů financovaných ze zdrojů Evropské unie. s výjimkou programů předvstupní pomoci</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/81/2"><p>(2) Osoba, která žádá o vrácení daně (dále jen „žadatel“), musí v žádosti o vrácení daně uvést obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, daňové identifikační číslo nebo rodné číslo, popřípadě jiné identifikační číslo. Žádost o vrácení daně podává žadatel místně příslušnému finančnímu úřadu, s výjimkou zahraniční osoby, která podávážádost Finančnímu úřadu pro Prahu 1.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/81/3"><p>(3) Žádost o vrácení daně musí být doložena</p>
<section class="pismeno" resource="section/81/3/a"><p>a) daňovými doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, které byly vystaveny plátcem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/81/3/b"><p>b) dokladem o zaplacení daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/81/3/c"><p>c) potvrzením o původu finančních prostředků a o tom, že nakoupené zboží nebo poskytnutá služba je součástí některého programu nenávratné zahraniční pomoci, které vydá Ministerstvo financí nebo osoba Ministerstvem financí k vystavení takového potvrzení oprávněná.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/81/4"><p>(4) Na dokladu o prodeji zboží nebo poskytnutí služby je plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, povinen uvést</p>
<section class="pismeno" resource="section/81/4/a"><p>a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/81/4/b"><p>b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/81/4/c"><p>c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, sídlo nebo místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu osoby, pro kterou se zdanitelné plnění uskutečňuje,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/81/4/d"><p>d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/81/4/e"><p>e) evidenční číslo daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/81/4/f"><p>f) datum uskutečnění zdanitelného plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/81/4/g"><p>g) sazbu daně a základ daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/81/4/h"><p>h) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nahoru,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/81/4/i"><p>i) výši ceny včetně daně celkem.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/81/5"><p>(5) Nárok na vrácení daně má osoba z jiného členského státu nebo zahraniční osoba, které mohou být žadateli o vrácení daně, pokud daň za nakoupené zboží nebo poskytnutou službu v rámci zahraniční pomoci zaplatily. Nárok na vrácení daně má i plátce, který ve prospěch osoby z jiného členského státu nebo zahraniční osoby uskutečnil zdanitelné plnění a uplatnil daňnavýstupu, pokud tyto osoby nepožádají o vrácení daně. V tomto případě neobsahuje žádost o vrácení daně doklad o zaplacení daně, ale musí být v žádosti o vrácení daně osobou z jiného členského státu nebo zahraniční osobou potvrzeno, že tyto osoby nepožádají o vrácení daně. Tímto potvrzením těmto osobám nárok na vrácení daně zaniká.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/81/6"><p>(6) Žadatel, který není plátcem, má pro účely vracení daně procesní postavení daňového subjektu podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/59"><sup>59</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/81/7"><p>(7) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdéle do 15 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. Pokud není nárok na vrácení daně uplatněn do této lhůty, nárok zaniká.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/81/8"><p>(8) Pokud je podaná žádost neúplná nebo pokud vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti podané žádosti, daň se nevrátí, dokud nejsou odstraněny vady a pochybnosti týkající se podané žádosti. Osobě, která má nárok na vrácení daně, se daň vrátí nejpozději do 30 dnů ode dne následujícího po dni podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/81/9"><p>(9) Pokud plátce daně uplatní nárok na vrácení daně podle odstavců1až 7, neuplatní nárok na odpočet daně podle tohoto zákona.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/82"><header><h1>§ 82</h1></header><p>Vracení daně osobám registrovaným k dani v jiných členských státech</p>
<section class="odstavec" resource="section/82/1"><p>(1) Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně nakoupeného zboží nebo poskytnuté služby v tuzemsku nebo při dovozu zboží může uplatnit osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku a neuskutečňuje v tuzemsku v kalendářním roce, ve kterém žádá o vrácení daně, ekonomickou činnost, s výjimkou plnění podle § 66, 68 a 69 a s výjimkou plnění podle § 15 a § 13 odst. 8, pokud je povinen přiznat a zaplatit daň podle § 108 plátce, pro kterého je plnění poskytnuto.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/82/2"><p>(2) Nárok na vrácení daně může být osobou registrovanou k dani v jiném členském státě uplatněn u zboží a služeb za obdobných podmínek, za nichž může být plátcem uplatněn nárok na odpočet daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/82/3"><p>(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem podání písemné žádosti na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí. Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě podává žádost o vrácení daně Finančnímu úřadu pro Prahu 1. Žádost musí osoba registrovaná k dani v jiném členském státě</p>
<section class="pismeno" resource="section/82/3/a"><p>a) vyplnit v českém jazyce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/82/3/b"><p>b) doložit daňovými doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, které byly vystaveny plátcem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/82/3/c"><p>c) doložit potvrzením, že žadatel je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, které vystaví příslušný úřad ke správě daně se sídlem v jiném členském státě, v němž je žádající osoba registrována k dani, , toto potvrzení nesmí být starší než 1 rok od jeho vydání</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/82/3/d"><p>d) doložit písemným prohlášením, že v kalendářním roce, ve kterém uplatňuje nárok na vrácení daně, nedodala zboží nebo neposkytla službu s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou plnění podle § 66, 68 a 69 a s výjimkou plnění podle § 15 a § 13 odst. 8, pokud je povinen přiznat a zaplatit daň podle § 108 plátce, pro kterého je plnění poskytnuto.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/82/4"><p>(4) Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě má pro účely vracení daně procesní postavení daňového subjektu podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/59"><sup>59</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/82/5"><p>(5) Na doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby vystavený plátcem na žádost osoby registrované k dani jiného členského státu je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést</p>
<section class="pismeno" resource="section/82/5/a"><p>a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/82/5/b"><p>b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/82/5/c"><p>c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, sídlo nebo místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/82/5/d"><p>d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/82/5/e"><p>e) evidenční číslo daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/82/5/f"><p>f) datum uskutečnění zdanitelného plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/82/5/g"><p>g) sazbu daně a základ daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/82/5/h"><p>h) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/82/5/i"><p>i) výši ceny včetně daně celkem.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/82/6"><p>(6) Období pro uplatnění vrácení daně musí zahrnovat nejméně tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce v kalendářním roce, ale ne více než jeden kalendářní rok. Období pro uplatnění vrácení daně může být kratší nežtři měsíce pouze v případě, že se jedná o zbývající období kalendářního roku. Žádost o vrácení daně za zbytkové období kalendářního roku může obsahovat také nákupy zboží nebo služeb, případně dovozy zboží, které nebyly zahrnuty v předcházejících žádostech, ale týkají se příslušného kalendářního roku. Žádost nesmí obsahovat vrácení daně, které se vztahuje kpředcházejícím kalendářním rokům. Žádost o vrácení daně za příslušný kalendářní rok lze podat nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, jinak nárok zaniká.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/82/7"><p>(7) Pokud je podaná žádost neúplná nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti podané žádosti, daň se nevrátí, dokud nejsou odstraněny vady a pochybnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/82/8"><p>(8) Osobě registrované k dani v jiném členském státu, které vznikl nárok na vrácení daně, se daň vrátí nejpozději do 6 měsíců ode dne následujícího po dni podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/82/9"><p>(9) Daň bude vrácena, pokud částka vrácené daně činí</p>
<section class="pismeno" resource="section/82/9/a"><p>a) nejméně 7 000 Kč za období kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než 3 měsíce, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/82/9/b"><p>b) nejméně 1 000 Kč za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než 3 měsíce, je-li to zbytek kalendářního roku.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/83"><header><h1>§ 83</h1><h1>Vracení daně zahraničním osobám povinným k dani</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/83/1"><p>(1) Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně nakoupeného zboží a poskytnuté služby v tuzemsku může uplatnit zahraniční osoba povinná k dani, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje, v tuzemsku a neuskutečňuje v tuzemsku v kalendářním roce, ve kterém žádá o vrácení daně, ekonomickou činnost, s výjimkou plnění podle § 66 až69asvýjimkou plnění podle § 15 a § 13 odst. 8, pokud je povinen přiznat a zaplatit daň podle § 108 plátce, pro kterého je plnění poskytnuto</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/83/2"><p>(2) Daň se vrací na základě principu vzájemnosti. Principem vzájemnosti se rozumí, že stát, ve kterém má zahraniční osoba sídlo nebo místo trvalého pobytu, nevyměřuje daň z přidané hodnoty nebo obdobnou všeobecnou daň ze spotřeby, nebo pokud je taková daň vybrána, je osobě povinné k dani se sídlem nebo místem trvalého pobytu v tuzemsku ve výši vybrané daně vrácena. Nárok na vrácení daně může být zahraniční osobou uplatněn u zboží a služeb za obdobných podmínek, za nichž může být plátcem uplatněn nárok na odpočet daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/83/3"><p>(3) Nárok na vrácení daně uplatňuje zahraniční osoba podáním žádosti o vrácení daně Finančnímu úřadu pro Prahu 1 na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí. Žádost o vrácení daně může za zahraniční osobu podat i tuzemská právnická nebo fyzická osoba za podmínky, že k podání žádosti je zahraniční osobou zmocněna.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/83/4"><p>(4) Žádost musí zahraniční osoba</p>
<section class="pismeno" resource="section/83/4/a"><p>a) vyplnit v českém jazyce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/83/4/b"><p>b) doložit daňovými doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, které byly vystaveny plátcem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/83/4/c"><p>c) doložit potvrzením, že žadatel je osobou registrovanou k dani z přidané hodnoty nebo jiné podobné dani ve třetí zemi, které vystaví příslušný úřad ke správě daně v zemi, kde je zahraniční osoba registrována,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/83/4/d"><p>d) doložit písemným prohlášením, že v kalendářním roce, ve kterém uplatňuje nárok na vrácení daně, nedodala zboží nebo neposkytla službu s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou plnění podle § 66 až69asvýjimkou plnění podle § 15 a § 13 odst. 8, pokud je povinen přiznat a zaplatit daň podle § 108 plátce, pro kterého je plnění poskytnuto.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/83/5"><p>(5) Zahraniční osoba má pro účely vracení daně procesní postavení daňového subjektu podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/59"><sup>59</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/83/6"><p>(6) Na doklad o prodeji zboží nebo služby vystavený plátcem na žádost zahraniční osoby je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést údaje stanovené v § 82 odst. 5.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/83/7"><p>(7) Období pro uplatnění vrácení daně musí zahrnovat nejméně tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce v kalendářním roce, ale ne více než jeden kalendářní rok. Období pro uplatnění vrácení daně může být kratší nežtři měsíce pouze v případě, že se jedná o zbývající období kalendářního roku. Žádost o vrácení daně za zbytkové období kalendářního roku může obsahovat také nákupy zboží nebo služeb, případně dovozy zboží, které nebyly zahrnuty v předcházejících žádostech, ale týkají se příslušného kalendářního roku. Žádost nesmí obsahovat vrácení daně, které se vztahuje kpředcházejícím kalendářním rokům. Žádost o vrácení daně za příslušný kalendářní rok lze podat nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, jinak nárok zaniká.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/83/8"><p>(8) Pokud je podaná žádost neúplná nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti podané žádosti, daň se nevrátí, dokud nejsou odstraněny vady a pochybnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/83/9"><p>(9) Zahraniční osobě, které vznikl nárok na vrácení daně, daň se vrátí nejpozději do 6 měsíců ode dne následujícího po dni podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/83/10"><p>(10) Daň bude vrácena, pokud částka vrácené daně činí Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.</p>
<section class="pismeno" resource="section/83/10/a"><p>a) nejméně 7 000 Kč za období kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než 3 měsíce, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/83/10/b"><p>b) nejméně 1 000 Kč za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než 3 měsíce, je-li to zbytek kalendářního roku.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/83/11"><p>(11) Druhy zboží, u kterých nelze daň vrátit, jsou:</p>
<section class="pismeno" resource="section/83/11/a"><p>a) zboží a služby poskytované pro osobní spotřebu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/83/11/b"><p>b) cestovní náklady, náklady na ubytování a stravování zahraniční osoby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/83/11/c"><p>c) zboží a služby spojené s reprezentací zahraniční osoby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/83/11/d"><p>d) telefonní poplatky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/83/11/e"><p>e) taxislužba,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/83/11/f"><p>f) pohonné hmoty s výjimkou nafty.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/84"><header><h1>§ 84</h1></header><p>Vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží</p>
<section class="odstavec" resource="section/84/1"><p>(1) Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně zboží nakoupeného v tuzemsku může uplatnit osoba, která</p>
<section class="pismeno" resource="section/84/1/a"><p>a) nemá trvalý pobyt na území Evropského společenství a její pobyt ve třetí zemi je zapsán v cestovním pasu nebo jiném dokladu totožnosti, který uznává za platný Česká republika,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/84/1/b"><p>b) neuskutečňuje ekonomickou činnost v tuzemsku (dále jen „zahraniční fyzická osoba“).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/84/2"><p>(2) Zahraniční fyzická osoba může uplatnit nárok na vracení daně, pokud</p>
<section class="pismeno" resource="section/84/2/a"><p>a) nakoupené zboží nemá obchodní charakter,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/84/2/b"><p>b) nakoupí zboží, jehož cena včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dnu je vyšší než 2 000 Kč,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/84/2/c"><p>c) nakoupené zboží podle písmene b) vyveze v cestovním styku.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/84/3"><p>(3) Prodávající je povinen na vyžádání zahraniční fyzické osoby vystavit doklad o prodeji zboží, na kterém musí uvést tyto údaje:</p>
<section class="pismeno" resource="section/84/3/a"><p>a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/84/3/b"><p>b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/84/3/c"><p>c) rozsah a předmět zdanitelného plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/84/3/d"><p>d) evidenční číslo daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/84/3/e"><p>e) datum uskutečnění zdanitelného plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/84/3/f"><p>f) sazbu daně a základ daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/84/3/g"><p>g) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/84/3/h"><p>h) výši ceny včetně daně celkem.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/84/4"><p>(4) Nárok na vrácení daně nevzniká u těchto druhů zboží:</p>
<section class="pismeno" resource="section/84/4/a"><p>a) uhlovodíková paliva a maziva,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/84/4/b"><p>b) tabákové výrobky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/84/4/c"><p>c) alkoholické nápoje,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/84/4/d"><p>d) potraviny a další zboží uvedené pod číselným kódem Harmonizovaného systému v kapitolách 01 až 21.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/84/5"><p>(5) Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě vznikne, pokud</p>
<section class="pismeno" resource="section/84/5/a"><p>a) zahraniční fyzická osoba nakoupené zboží vyveze nejpozději do 3 kalendářních měsíců od konce měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění uvedené na dokladu o prodeji zboží,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/84/5/b"><p>b) výstup zboží z území Evropského společenství je potvrzen celním orgánem na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/84/5/c"><p>c) zahraniční fyzická osoba doloží doklad o prodeji zboží vystavený plátcem, který se váže k vyváženému zboží, a potvrzený tiskopis o vývozu zboží podle písmene b).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/84/6"><p>(6) Zahraniční fyzická osoba je povinna pro účely vydání potvrzení o vývozu zboží předložit celnímu orgánu vyvážené zboží, tiskopis o vývozu zboží a doklad o prodeji zboží. Vývoz zboží s uvedením data o vývozu a splnění podmínek podle odstavce 2 celní orgán potvrdí po předložení zboží zahraniční fyzickou osobou, pokud údaje na dokladu o prodeji zboží souhlasí s údaji uvedenými na tiskopisu o vývozu zboží a zboží uvedené v tomto tiskopisu je skutečně vyváženo. Celní orgán doklad o prodeji zboží označí otiskem razítka a vrátí zahraniční fyzické osobě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/84/7"><p>(7) Nárok na vrácení daně může uplatnit zahraniční fyzická osoba, popřípadě jiná osoba, kterou zahraniční fyzická osoba zmocní, pouze u plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění. Plátce je povinen daň vrátit</p>
<section class="pismeno" resource="section/84/7/a"><p>a) zahraniční fyzické osobě přímo, pokud osobně požádá o vrácení daně a předloží doklad o prodeji zboží a tiskopis o vývozu zboží potvrzený celním orgánem, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/84/7/b"><p>b) jiné osobě na základě jejího prohlášení, že jedná jménem a ve prospěch zahraniční fyzické osoby, pokud předloží doklad o prodeji zboží a potvrzený tiskopis o vývozu zboží celním orgánem.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/84/8"><p>(8) Plátce vrácenou daň uvede nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se vrácení daně uskutečnilo, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Potvrzený tiskopis o vývozu zboží je plátce povinen uchovávat po dobu stanovenou v § 27 odst. 1. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/84/9"><p>(9) Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě zaniká, pokud tato osoba nebo jiná osoba podle odstavce 7 písm. b) nepředloží doklady uvedené v odstavci 7 prodávajícímu do 6 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/85"><header><h1>§ 85</h1><h1>Vracení daně osobám se zdravotním postižením</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/85/1"><p>(1) Osoba se zdravotním postižením má nárok na vrácení zaplacené daně u osobního automobilu zakoupeného v tuzemsku, a to i formou finančního pronájmu. Při nákupu osobního automobilu formou finančního pronájmu nevzniká nárok na vrácení daně z přirážky leasingové společnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/85/2"><p>(2) Pro účely tohoto ustanovení se osobou se zdravotním postižením rozumí fyzická osoba, které byl rozhodnutím příslušného úřadu přiznán příspěvek na zakoupení osobního automobilu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/85/3"><p>(3) Daň se vrací osobě se zdravotním postižením za jeden osobní automobil nakoupený v tuzemsku v období 5 let, nejvýše však do výše 100 000 Kč.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/85/4"><p>(4) Nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavce 3 může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejdříve</p>
<section class="pismeno" resource="section/85/4/a"><p>a) za kalendářní měsíc, ve kterém byl osobní automobil zakoupen, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/85/4/b"><p>b) při ukončení finančního pronájmu a převodu vlastnického práva na nájemce, pokud byl osobní automobil nakoupen formou finančního pronájmu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/85/5"><p>(5) Při zakoupení ojetého osobního automobilu může osoba se zdravotním postižením uplatnit nárok na vrácení daně vypočtené ze základu daně podle § 90.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/85/6"><p>(6) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejpozději do 6 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, a v případě nakoupeného osobního automobilu formou finančního pronájmu nejpozději do 6 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém bylo převedeno vlastnické právo na nájemce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/85/7"><p>(7) Osoba se zdravotním postižením, která má nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavců 1 a 2, může uplatnit tento nárok podáním žádosti o vrácení daně správci daně místně příslušnému podle jejího trvalého pobytu. Osobě se zdravotním postižením, která má nárok na vrácení daně, se daň vrátí do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/85/8"><p>(8) Žádost o vrácení daně musí obsahovat</p>
<section class="pismeno" resource="section/85/8/a"><p>a) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zdravotně postižené osoby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/85/8/b"><p>b) rozhodnutí podle odstavce 2,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/85/8/c"><p>c) daňový doklad podle § 26 nebo doklad o prodeji osobního automobilu, který byl vystaven plátcem.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/85/9"><p>(9) Na dokladu o prodeji osobního automobilu je plátce povinen uvést</p>
<section class="pismeno" resource="section/85/9/a"><p>a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/85/9/b"><p>b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/85/9/c"><p>c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, sídlo nebo místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu osoby, pro kterou se zdanitelné plnění uskutečňuje,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/85/9/d"><p>d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/85/9/e"><p>e) evidenční číslo dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/85/9/f"><p>f) datum uskutečnění zdanitelného plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/85/9/g"><p>g) sazbu daně a základ daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/85/9/h"><p>h) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/85/9/i"><p>i) výši ceny včetně daně celkem.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/86"><header><h1>§ 86</h1><h1>Vracení daně ozbrojeným silám cizích států</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/86/1"><p>(1) Nárok na vrácení daně vzniká ozbrojeným silám vysílajícího státu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/60"><sup>60</sup>)</span> který je členským státem Organizace Severoatlantické smlouvy, popřípadě Organizaci Severoatlantické smlouvy, pokud smlouva, která je součástí českého právního řádu, stanoví, že vybrané druhy zboží, služeb a stavby se v tuzemsku osvobodí od daně; to neplatí v případě, že osvobození od daně se uplatní podle § 68 odst. 9.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/86/2"><p>(2) Vybranými druhy zboží, služeb a stavbami se podle odstavce 1 rozumí</p>
<section class="pismeno" resource="section/86/2/a"><p>a) uhlovodíková paliva a maziva pro služební vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil nebo civilní složky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/86/2/b"><p>b) stavby uskutečňované v rámci projektu bezpečnostních investic Organizace Severoatlantické smlouvy, včetně vybavení těchto staveb,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/86/2/c"><p>c) služby související s provozem staveb uvedených v písmenu b).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/86/3"><p>(3) Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu, popřípadě Organizace Severoatlantické smlouvy uplatní nárok na vrácení daně prostřednictvím Ministerstva obrany u Finančního úřadu pro Prahu 1, a to na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/86/4"><p>(4) Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu, popřípadě Organizace Severoatlantické smlouvy mají pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/86/5"><p>(5) Žádost o vrácení daně musí být doložena daňovými doklady podle § 28 nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, které jsou vystaveny plátcem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/86/6"><p>(6) Na doklad o prodeji zboží nebo služeb je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést</p>
<section class="pismeno" resource="section/86/6/a"><p>a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/86/6/b"><p>b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/86/6/c"><p>c) název subjektu podle odstavce 1, pro který se uskutečňuje zdanitelné plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/86/6/d"><p>d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/86/6/e"><p>e) evidenční číslo dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/86/6/f"><p>f) datum uskutečnění zdanitelného plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/86/6/g"><p>g) sazbu daně a základ daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/86/6/h"><p>h) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/86/6/i"><p>i) výši ceny nezahrnující daň celkem.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/86/7"><p>(7) Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti nebo po dni, ve kterém dojde k odstranění vad žádosti. Ministerstvo obrany vrátí daň osobám podle odstavce 1. Nárok na vrácení daně zaniká nejpozději do 6 kalendářních měsíců od konce měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/87"><header><h1>§ 87</h1><h1>Prodej zboží za ceny bez daně</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/87/1"><p>(1) Zboží lze prodávat na základě povolení celního úřadu za ceny bez daně v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel fyzickým osobám při jejich bezprostředním výstupu z území Evropského společenství.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/87/2"><p>(2) Zboží, které je předmětem spotřební daně, lze dodávat do prostor uvedených v odstavci 1 pouze v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/87/3"><p>(3) U zboží, které bylo dodáno plátcem v tuzemsku a bylo umístěno do prostor uvedených v odstavci 1, držitel povolení může uplatnit nárok na odpočet daně za podmínek stanovených tímto zákonem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/87/4"><p>(4) Zboží lze prodávat za ceny bez daně fyzickým osobám po ověření, že jejich bezprostřední cílová stanice je ve třetí zemi. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při prodeji zboží bylo na dokladu o prodeji vyznačeno číslo letu, druh zboží a cena bez daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/87/5"><p>(5) Povolení k prodeji za ceny bez daně vydává celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti, a to i v případě povolení k prodeji za ceny bez daně na palubách letadel.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/87/6"><p>(6) Návrh na povolení musí obsahovat tyto náležitosti:</p>
<section class="pismeno" resource="section/87/6/a"><p>a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo navrhovatele, pokud je navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a daňové identifikační číslo nebo datum narození navrhovatele, pokud je navrhovatel fyzickou osobou,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/87/6/b"><p>b) označení prostor podle odstavce 1, popřípadě uvedení leteckých linek, na kterých hodlá navrhovatel prodávat zboží za ceny bez daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/87/6/c"><p>c) název, popřípadě označení prodávaného zboží,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/87/6/d"><p>d) souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně v prostorách uvedených v odstavci 1, popřípadě souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně na palubách letadel,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/87/6/e"><p>e) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku, který nesmí být v den podání návrhu starší 30 dnů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/87/6/f"><p>f) doklad o tom, že navrhovatel nemá v tuzemsku nedoplatek evidovaný správcem daně nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně penále, který nesmí být v den podání návrhu starší 30 dnů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/87/6/g"><p>g) výpis z evidence Rejstříku trestů, pokud je navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisyzevidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, pokud je navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 dnů.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/87/7"><p>(7) Celní úřad vydá povolení, pokud návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 6 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním řízení či vyrovnacím řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/87/8"><p>(8) Celní úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 dnů; pokud nelze vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Jestliže nemůže celní úřad rozhodnout do 60 dnů, popřípadě do 90 dnů, musí o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/87/9"><p>(9) V povolení k prodeji za ceny bez daně celní úřad stanoví druhy zboží, které mohou být prodávány za ceny bez daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/87/10"><p>(10) Celní úřad může v povolení stanovit podmínky pro zabezpečení zboží v prostorách uvedených v odstavci 1 a na palubách letadel a prostorů, ve kterých je zboží skladováno před jejich umístěním do prostor uvedených v odstavci 1 a na paluby letadel.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/87/11"><p>(11) Držitel povolení musí nejpozději do 15 dnů ode dne vzniku změny oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností a údajů uvedených v odstavci 6. U změny sídla, popřípadě místa podnikání, označení prostor, popřípadě leteckých linek nebo druhů zboží, celní úřad rozhodne o změně povolení. U změny ostatních skutečnostíaúdajů, které jsou uvedeny v povolení, celní úřad vydá nové povolení a odejme předchozí povolení. Doručené nebo sdělené nové rozhodnutí o vydání povolení musí současně ve výrokové části obsahovat rozhodnutí o odejmutí původního povolení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/87/12"><p>(12) Povolení zaniká</p>
<section class="pismeno" resource="section/87/12/a"><p>a) zánikem právnické osoby, pokud je držitel právnickou osobou,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/87/12/b"><p>b) úmrtím držitele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele za mrtvého, pokud je držitel fyzickou osobou,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/87/12/c"><p>c) nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurz na majetek držitele, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/87/12/d"><p>d) dnem zániku živnostenského oprávnění.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/87/13"><p>(13) Celní úřad povolení odejme, pokud</p>
<section class="pismeno" resource="section/87/13/a"><p>a) se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno a držitel nepožádal o jeho změnu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/87/13/b"><p>b) držitel o to požádá, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/87/13/c"><p>c) držitel nedodržuje podmínky týkající se prodeje zboží za ceny bez daně stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem nebo podmínky uvedené v povolení.</p></section>
</section>
</section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-iii"><header><h1>HLAVA III</h1><h1>ZVLÁŠTNÍ REŽIMY</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/88"><header><h1>§ 88</h1></header><p>Zvláštní režim pro poskytnutí elektronických služeb</p>
<section class="odstavec" resource="section/88/1"><p>(1) Zahraniční osoba povinná k dani, která není v tuzemsku osobou povinnou přiznat a zaplatit daň s výjimkou § 108 odst. 1 písm. o) a povinnost přiznat a zaplatit daň nemá ani v jiném členském státě (dále jen „evidovaná osoba“), může postupovat podle zvláštního režimu, pokud poskytne elektronickou službu osobě, která není osobou povinnou k dani a která má sídlo, místo pobytu nebo se obvykle zdržuje na území Evropského společenství, a pokud postupuje podle zvláštního režimu při poskytnutí všech elektronických služeb, na které lze uplatnit tento zvláštní režim.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/88/2"><p>(2) Pro účely tohoto ustanovení se rozumí</p>
<section class="pismeno" resource="section/88/2/a"><p>a) státem identifikace členský stát, který si evidovaná osoba zvolí jako stát, ve kterém se přihlásí k postupu podle zvláštního režimu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/2/b"><p>b) státem spotřeby členský stát, ve kterém je podle § 10 odst. 10 místo plnění při poskytnutí elektronické služby.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/88/3"><p>(3) Evidovaná osoba, která si zvolí tuzemsko jako stát identifikace, je povinna oznámit Finančnímu úřadu Brno I</p>
<section class="pismeno" resource="section/88/3/a"><p>a) zahájení a zrušení činnosti podle zvláštního režimu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/3/b"><p>b) změny, na jejichž základě není oprávněna dále postupovat podle zvláštního režimu, a</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/3/c"><p>c) změny týkající se údajů o zahájení činnosti.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/88/4"><p>(4) Oznámení podle odstavce 3 musí být učiněno elektronicky ve formě stanovené Ministerstvem financí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/88/5"><p>(5) Oznámení podle odstavce 3 může být učiněno také v anglickém jazyce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/88/6"><p>(6) Pokud se jedná o oznámení zahájení činnosti podle zvláštního režimu, je v něm evidovaná osoba povinna uvést</p>
<section class="pismeno" resource="section/88/6/a"><p>a) název, pod kterým podniká,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/6/b"><p>b) adresu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/6/c"><p>c) elektronické adresy včetně identifikace jejich webových stránek,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/6/d"><p>d) prohlášení, že není plátcem ani osobou evidovanou k dani v jiném členském státě, a</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/6/e"><p>e) daňové identifikační číslo, které jí bylo přiděleno ve třetí zemi.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/88/7"><p>(7) Po oznámení zahájení činnosti podle zvláštního režimu přidělí Finanční úřad Brno I na žádost evidované osobě daňové evidenční číslo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/88/8"><p>(8) Evidovaná osoba, která si zvolí tuzemsko jako stát identifikace, je povinna podat hlášení o dani Finančnímu úřadu Brno I za každé kalendářní čtvrtletí nejpozději do 20 dnů po skončení příslušného kalendářního čtvrtletí a zaplatit daň v eurech ve výši daně uvedené v hlášení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/88/9"><p>(9) Hlášení o dani musí být podáno elektronicky ve formě stanovené Ministerstvem financí. Evidovaná osoba je povinna v hlášení uvést</p>
<section class="pismeno" resource="section/88/9/a"><p>a) daňové evidenční číslo,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/9/b"><p>b) celkovou částku za poskytnuté elektronické služby za kalendářní čtvrtletí, sníženou o daň, pro každý stát spotřeby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/9/c"><p>c) výši daně v eurech vyčíslenou podle příslušných sazeb daně z částky poskytnuté služby ve státu spotřeby a</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/9/d"><p>d) celkovou výši daně za elektronické služby poskytnuté podle zvláštního režimu na území Evropského společenství.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/88/10"><p>(10) Evidovaná osoba, která si zvolí tuzemsko jako stát identifikace, je povinna uchovávat záznamy o plnění, na které se vztahuje zvláštní režim, po dobu 10 let od konce roku, ve kterém se plnění uskutečnilo, a v této době je povinna na vyžádání správce daně záznamy elektronicky poskytnout. Správce daně daň nevyměřuje a postupuje pouze v souladu s hlášením a provedenou platbou daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/88/11"><p>(11) Správce daně odejme evidované osobě, která si zvolí tuzemsko jako členský stát identifikace, daňové evidenční číslo, pokud</p>
<section class="pismeno" resource="section/88/11/a"><p>a) evidovaná osoba opakovaně poruší podmínky zvláštního režimu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/11/b"><p>b) evidovaná osoba správci daně oznámí, že již nebude poskytovat elektronické služby podle zvláštního režimu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/11/c"><p>c) zjistí, že evidovaná osoba přestala poskytovat elektronické služby podle zvláštního režimu, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/11/d"><p>d) evidovaná osoba nesplňuje podmínky pro postup podle zvláštního režimu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/88/12"><p>(12) Jestliže správce daně odejme evidované osobě daňové evidenční číslo, evidovaná osoba není oprávněna postupovat podle zvláštního režimu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/88/13"><p>(13) Rozhodnutí o odejmutí se doručuje evidované osobě elektronicky bez zaručeného elektronického podpisu stejným způsobem, jakým je podáváno oznámení podle odstavce 3.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/89"><header><h1>§ 89</h1><h1>Zvláštní režim pro cestovní službu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/89/1"><p>(1) Zvláštní režim je povinen použít poskytovatel cestovní služby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, při poskytnutí cestovní služby zákazníkovi. Zvláštní režim není oprávněn použít poskytovatel cestovní služby při poskytnutí služby za účelem obstarání cestovní služby jménem a na účet jiné osoby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/89/2"><p>(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí</p>
<section class="pismeno" resource="section/89/2/a"><p>a) poskytovatelem cestovní služby plátce, který poskytuje zákazníkovi cestovní službu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/89/2/b"><p>b) zákazníkem osoba, které je poskytnuta cestovní služba a je touto osobou spotřebována,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/89/2/c"><p>c) cestovní službou poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje kombinace služeb cestovního ruchu<span class="poznamka-link" resource="footnote/61"><sup>61</sup>)</span> a popřípadě zboží, pokud jsou jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani; poskytnutí cestovní služby se považuje za poskytnutí jedné služby, přestože k uskutečnění cestovní služby se využije více služeb cestovního ruchu a popřípadě zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani; za cestovní službu se považuje i poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje pouze jednu nakoupenou službu cestovního ruchu. ubytování nebo dopravy</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/89/3"><p>(3) Při poskytnutí cestovní služby je základem daně přirážka poskytovatele cestovní služby snížená o daň z přirážky. Tato přirážka se stanoví jako rozdíl mezi celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a součtem skutečných úhrad za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/89/4"><p>(4) Místo plnění při poskytnutí cestovní služby se stanoví podle § 9.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/89/5"><p>(5) Poskytovatel cestovní služby je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění cestovní služby. Cestovní služba se považuje za uskutečněnou dnem poskytnutí cestovní služby. Za poskytnutí cestovní služby se považuje den poskytnutí poslední služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/89/6"><p>(6) U cestovní služby se uplatňuje základní sazba daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/89/7"><p>(7) Pokud jednotlivé služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty mimo území Evropského společenství, cestovní služba je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Jestliže služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty jak mimo území Evropského společenství, tak i na území Evropského společenství, je cestovní služba osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám mimo území Evropského společenství a na území Evropského společenství.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/89/8"><p>(8) Poskytovatel cestovní služby nemá nárok na odpočet daně ani na vrácení daně v jiném členském státě u zboží a služeb cestovního ruchu nakoupených od plátců nebo od osob registrovaných k dani v jiném členském státě, které poskytuje zákazníkovi jako součást cestovní služby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/89/9"><p>(9) Poskytovatel cestovní služby při poskytnutí cestovní služby nesmí samostatně uvést na daňovém dokladu daň týkající se přirážky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/89/10"><p>(10) Plátce, kterému byla poskytnuta cestovní služba, nemá nárok na odpočet daně z přirážky, kterou je povinen zaplatit v ceně za tuto poskytnutou službu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/89/11"><p>(11) Pokud poskytovatel cestovní služby poskytuje vlastní službu nebo zboží vytvořené vlastní činností, které nesmí zahrnout do cestovní služby, je povinen uplatňovat daň u těchto zdanitelných plnění podle příslušné sazby daně a daň se vypočítá z ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/25"><sup>25</sup>)</span>, která se považuje za peněžní částku včetně daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/89/12"><p>(12) Pokud poskytovatel cestovní služby uplatňuje daň a současně je povinen použít zvláštní režim, je také povinen vést v evidenci pro daňové účely samostatně plnění podle jednotlivých způsobů uplatňování daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/89/13"><p>(13) Plátce je povinen opravit základ daně a výši daně u poskytnuté cestovní služby při změně ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu podle odstavce 3, případně jiné změny, pokud tato změna má za následek zvýšení daňové povinnosti. Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění a plátce je povinen provést opravu ke dni změny ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu podle odstavce 3, případně jiné změny. Pro výpočet daně se použije sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. Jestliže změna ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu podle odstavce 3, případně jiné změny, má za následek snížení daňové povinnosti, může plátce opravit základ daně a výši daně stejným způsobem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/89/14"><p>(14) Pokud však plátce poskytuje cestovní služby jiné osobě povinné k dani, která není poskytovatelem cestovní služby, pro účely uskutečňování ekonomických činností, nemusí uplatňovat zvláštní režim a uplatňuje u jednotlivých nakoupených služeb cestovního ruchu daňnavýstupu podle příslušné sazby daně, pokud všechny nakoupené služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty v tuzemsku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/89/15"><p>(15) Zvláštní režim není oprávněn použít plátce, který poskytuje službu spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby. Poskytnutí této služby je zdanitelným plněním, pokud není osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně podle § 68 odst. 13. Daň se vypočítá z úplaty, kterou plátce obdržel nebo má obdržet za poskytnutou službu, kteráse považuje za peněžní částku včetně daně. Pokud jsou služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě poskytnuty jak mimo území Evropského společenství, tak i na území Evropského společenství, je poskytnutí služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám cestovního ruchu mimo území Evropského společenství a na území Evropského společenství.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/90"><header><h1>§ 90</h1></header><p>Zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi</p>
<section class="odstavec" resource="section/90/1"><p>(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí</p>
<section class="pismeno" resource="section/90/1/a"><p>a) uměleckými díly, sběratelskými předměty, starožitnostmi zboží uvedené v příloze č. 4,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/90/1/b"><p>b) použitým zbožím hmotný movitý majetek, který je vhodný k dalšímu použití v nezměněném stavu nebo po opravě, kromě uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností uvedených v příloze č. 4 a kromě drahých kovů a drahokamů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/90/1/c"><p>c) obchodníkem plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která v rámci uskutečňování ekonomických činností pořizuje nebo dováží použité zboží, umělecké předměty, sběratelské předměty nebo starožitnosti za účelem dalšího prodeje, jednající na vlastní účet nebo na účet jiné osoby, pokud ji náleží odměna.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/90/2"><p>(2) Zvláštní režim může použít obchodník při dodání použitého zboží včetně dodání použitého zboží na základě smlouvy o finančním pronájmu, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, pokud je toto zboží obchodníkovi dodáno</p>
<section class="pismeno" resource="section/90/2/a"><p>a) osobou, která není plátcem ani osobou registrovanou k dani v jiném členském státě,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/90/2/b"><p>b) jiným plátcem nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, pro které dodání tohoto zboží je osvobozeno od daně podle § 62, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/90/2/c"><p>c) jiným obchodníkem, pokud při dodání tohoto zboží tímto jiným obchodníkem byl použit zvláštní režim.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/90/3"><p>(3) Pokud podle odstavce 2 písm. c) je dodání použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, jiným obchodníkem z jiného členského státu, předmětem daně s použitím zvláštního režimu v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy tohoto zboží, není pořízení tohoto zbožízjiného členského státu předmětem daně v tuzemsku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/90/4"><p>(4) Při použití zvláštního režimu je základem daně přirážka snížená o daň z přirážky. Tato přirážka se stanoví jako rozdíl mezi prodejní cenou obchodníka a pořizovací cenou tohoto zboží. Pokud je tento rozdíl záporný, základem daně je nula. Pro účely tohoto ustanovení se rozumí</p>
<section class="pismeno" resource="section/90/4/a"><p>a) prodejní cenou úplata, která byla nebo má být získaná obchodníkem od osoby, které je zboží dodáno, nebo od třetí strany, včetně dotace k ceně , daní, cel, poplatků a vedlejších výdajů jako provize, náklady na balné, přepravu a pojištění požadované obchodníkem od osoby, které je zboží dodáno, s výjimkou částek uvedených v § 36 odst. 5,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/90/4/b"><p>b) pořizovací cenou úplata stanovená v písmenu a), která byla nebo má být získaná od obchodníka osobou, která mu zboží dodává.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/90/5"><p>(5) Obchodník se může rozhodnout pro používání zvláštního režimu při dodání</p>
<section class="pismeno" resource="section/90/5/a"><p>a) uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, které sám dovezl,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/90/5/b"><p>b) uměleckého díla, které mu dodal zhotovitel díla nebo jeho právní nástupce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/90/5/c"><p>c) uměleckého díla, které mu dodal jiný plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, kteří nejsou obchodníky, u kterého byla uplatněna snížená sazba daně.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/90/6"><p>(6) Pokud obchodník postupuje podle odstavce 5, je povinen stanovit základ daně podle odstavce 4. Pořizovací cena pro výpočet přirážky při dovozu zboží podle odstavce 5 písm. a) se stanoví jako součet základu daně při dovozu tohoto zboží a daně vyměřené při dovozu zboží.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/90/7"><p>(7) Postup podle odstavce 5 je obchodník povinen oznámit správci daně. Obchodník je povinen postupovat podle zvláštního režimu nejméně dva následující po sobě jdoucí kalendářní roky ode dne oznámení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/90/8"><p>(8) Pokud při dodání použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti jsou splněny podmínky pro osvobození vývozu zboží podle § 66, je dodání tohoto zboží, jestliže je předmětem zvláštního režimu, také osvobozeno od daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/90/9"><p>(9) Plátce nemánárok na odpočet daně z přirážky, kterou je povinen zaplatit v prodejní ceně zboží, které mu bylo dodáno obchodníkem, pokud je dodání tohoto zboží předmětem zvláštního režimu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/90/10"><p>(10) Obchodník při dodání zboží, které je předmětem zvláštního režimu, nemánárok na odpočet daně</p>
<section class="pismeno" resource="section/90/10/a"><p>a) u uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, které sám dovezl,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/90/10/b"><p>b) u uměleckého díla, které mu dodal zhotovitel díla nebo jeho právní nástupce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/90/10/c"><p>c) u uměleckého díla, které mu dodal jiný plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, kteří nejsou obchodníky, u kterého byla uplatněna snížená sazba daně.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/90/11"><p>(11) Pokud se použije zvláštní režim při dodání zboží do jiného členského státu, nepoužije se § 8 a 64. Zvláštní režim nelze použít při dodání nového dopravního prostředku z tuzemska do jiného členského státu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/90/12"><p>(12) Pokud obchodník uplatňuje daň a současně používá zvláštní režim, je povinen vést v evidenci pro daňové účely samostatně plnění podle jednotlivých způsobů uplatňování daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/90/13"><p>(13) Obchodník při dodání zboží, které je předmětem zvláštního režimu, nesmí samostatně uvést na daňovém dokladu daň týkající se přirážky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/90/14"><p>(14) Pokud obchodník uplatňuje daň při</p>
<section class="pismeno" resource="section/90/14/a"><p>a) dodání uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, které sám dovezl, má nárok na odpočet daně při dovozu tohoto zboží,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/90/14/b"><p>b) dodání uměleckého díla, které mu dodal zhotovitel díla nebo jeho právní nástupce, má nárok na odpočet daně u dodaného uměleckého díla,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/90/14/c"><p>c) dodání uměleckého díla, které mu dodal jiný plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, kteří nejsou obchodníky, u kterého byla uplatněna daň, má nárok na odpočet daně u dodaného uměleckého díla, přičemžmůže uplatnit nárok na odpočet daně u tohoto zboží nejdříve ve zdaňovacím období, ve kterém je povinen přiznat daň.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/91"><header><h1>§ 91</h1></header><p>Zvláštní režim pro plátce, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu Plátci, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu a nejsou prokazatelně schopni vykazovat daň na výstupu na základě kontrolovatelné denní evidence tržeb, mohou požádat příslušného správce daně o stanovení individuálního způsobu stanovení daňové povinnosti. Správce daně je povinen stanovit plátci na základě konkrétních podmínek vedení záznamní povinnosti ve smyslu § 100 a zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/62"><sup>62</sup>)</span> individuální způsob stanovení daňové povinnosti. Správce daně zároveň určí plátci i dobu, na kterou se tato výjimka vztahuje.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/92"><header><h1>§ 92</h1><h1>Zvláštní režim pro investiční zlato</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/92/1"><p>(1) Investičním zlatem se rozumí</p>
<section class="pismeno" resource="section/92/1/a"><p>a) zlato ve tvaru uzančních slitků o hmotnosti připouštěné na trhy zlata a ryzosti nejméně 995 tisícin,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/92/1/b"><p>b) zlaté mince, které</p></section>
<p>1. mají ryzost nejméně 900 tisícin, 2. byly vyraženy po roce 1800, 3. jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a 4. jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/92/2"><p>(2) Česká národní banka uveřejní ve Věstníku České národní banky seznam zlatých mincí, které splňují podmínky podle odstavce 1 písm. b).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/92/3"><p>(3) Od daně je osvobozeno dodání investičního zlata v tuzemsku, pořízení z jiného členského státu a jeho dovoz. Osvobození od daně se vztahuje i na</p>
<section class="pismeno" resource="section/92/3/a"><p>a) investiční zlato s osvědčením pro fyzicky alokované a nealokované zlato,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/92/3/b"><p>b) investiční zlato obchodované na zlatých účtech, a to zejména úvěry a swapy zakládající k investičnímu zlatu vlastnické právo nebo právní nárok, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/92/3/c"><p>c) termínované obchody s investičním zlatem, včetně futures a forwardů, které zahrnují převod vlastnického práva nebo právního nároku k investičnímu zlatu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/92/4"><p>(4) Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozena služba osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění dodání zlata.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/92/5"><p>(5) Plátce, který investiční zlato vyrobí nebo zlato přemění na investiční zlato, se může rozhodnout, že uplatní daň u dodání investičního zlata, které by bylo osvobozeno podle odstavce 3, jinému plátci nebo osobě registrované k dani v jiném členském státě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/92/6"><p>(6) U zprostředkovatelské služby, která spočívá v obstarání dodání investičního zlata podle odstavce 4, může být uplatněna daň, pokud plátce při dodání investičního zlata uplatnil daň podle odstavce 5.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/92/7"><p>(7) Plátce, který dodává investiční zlato osvobozené od daně, má nárok na odpočet daně v plné výši</p>
<section class="pismeno" resource="section/92/7/a"><p>a) při nakoupení investičního zlata, u něhož byla uplatněna daň podle odstavce 5,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/92/7/b"><p>b) při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zlata, které není investičním zlatem, a které následně plátce nebo jím zmocněná třetí osoba přemění na investiční zlato, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/92/7/c"><p>c) při nakoupení služby, spočívající ve změně formy, hmotnosti nebo ryzosti zlata, včetně investičního zlata.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/92/8"><p>(8) Plátce, který investiční zlato vyrobí nebo zlato přemění na investiční zlato, má nárok na odpočet daně v plné výši při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zboží nebo služby, přímo související s výrobou investičního zlata nebo přeměnou zlata na investiční zlato.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/92a"><header><h1>§ 92a</h1><h1>Zvláštní režim pro dodávání zlata</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/92a/1"><p>(1) Za zlato se pro účely tohoto ustanovení považuje</p>
<section class="pismeno" resource="section/92a/1/a"><p>a) zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší s výjimkou investičního zlata v podobě neopracované, zejména slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu,</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/92a/2"><p>(2) Při dodání zlata s místem plnění v tuzemsku plátcem jinému plátci, osobě registrované k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobě povinné k dani s výjimkou vývozu a dodání zlata do jiného členského státu, jsou povinny přiznat daň osoby, kterým je zlato dodáno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/92a/3"><p>(3) Plátce, který dodává zlato osobám podle odstavce 2, je povinen správci daně oznámit první dodání zlata každé osobě nejpozději do dne prvního dodání této osobě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/92a/4"><p>(4) Plátce, který dodává zlato osobám podle odstavce 2, je povinen vystavit daňový doklad nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/92a/5"><p>(5) Daňový doklad musí obsahovat</p>
<section class="pismeno" resource="section/92a/5/a"><p>a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který dodává zlato,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/92a/5/b"><p>b) daňové identifikační číslo plátce, který dodává zlato,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/92a/5/c"><p>c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo název, sídlo nebo místo podnikání osoby, které je zlato dodáno,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/92a/5/d"><p>d) daňové identifikační číslo plátce, kterému je zlato dodáno,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/92a/5/e"><p>e) evidenční číslo daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/92a/5/h"><p>h) datum uskutečnění plnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/92a/5/k"><p>k) sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/92a/5/j"><p>j) základ daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/92a/5/f"><p>f) rozsah a předmět plnění včetně váhy a ryzosti zlata,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/92a/5/g"><p>g) datum vystavení daňového dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/92a/5/i"><p>i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/92a/5/b"><p>b) investiční zlato při dodání podle § 92 odst. 5.</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/92a/5/l"><p>l) sdělení, že výše daně je povinna doplnit a přiznat osoba, které je zlato dodáno.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/92a/6"><p>(6) Osoby podle odstavce 2, kterým je zlato dodáno, jsou povinny doplnit na obdrženém daňovém dokladu výši daně uvedenou v korunách a v haléřích, popř. zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře. Za správnost vypočtené daně odpovídají tyto osoby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/92a/7"><p>(7) Osoby podle odstavce 2, kterým je zlato dodáno, jsou povinny přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/92a/8"><p>(8) Zvláštní režim se nepoužije při dodání zlata České národní bance.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-iv"><header><h1>HLAVA IV</h1><h1>SPRÁVA DANĚ V TUZEMSKU</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/93"><header><h1>§ 93</h1><h1>Správa daně</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/93/1"><p>(1) Při správě daně a při řízení o věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle právního předpisu upravujícího správu daní,<span class="poznamka-link" resource="footnote/59"><sup>59</sup>)</span> pokud tento zákon nestanoví jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/93/2"><p>(2) Při dovozu a vývozu zboží se postupuje podle právního předpisu upravujícího správu cla<span class="poznamka-link" resource="footnote/14"><sup>14</sup>)</span>, pokud tento zákon nestanoví jinak.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/94"><header><h1>§ 94</h1><h1>Plátci</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/94/1"><p>(1) Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 kalendářních měsícůpřesáhne částku uvedenou v § 6, se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat. Pokud nesplní registrační povinnost, stává se plátcem dnem účinnosti registrace uvedeným na osvědčení o registraci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/94/2"><p>(2) Osoby povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, které uskutečňují zdanitelná plnění na základě smlouvy o sdružení<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> nebo jiné obdobné smlouvy, jejichž individuální obrat nepřekročí částku podle § 6, ale celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v § 6, se stávají plátci dnem účinnosti uvedeným na osvědčení o registraci. Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s jiným plátcem, se stává plátcem dnem uzavření této smlouvy. Osoby povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, se stávají plátci dnem účinnosti uvedeným na osvědčení o registraci účastníka, který se zaregistroval jako plátce nejdříve.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/94/3"><p>(3) Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která nabývá majetek pro účely uskutečňování ekonomických činností na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/63"><sup>63</sup>)</span> a osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která nabývá majetek od plátce na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladem podniku nebo části podniku, tvořící organizační složku podniku, se stává plátcem dnem nabytí majetku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/94/4"><p>(4) Osoby povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, na které při přeměně společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/64"><sup>64</sup>)</span> přechází nebo je převáděno jmění zanikající společnosti nebo družstva, pokud zanikající společnost nebo družstvo byly plátcem, se stávají plátci dnem zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Právnická osoba, která při změně právní formy na jinou formu podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/64"><sup>64</sup>)</span> nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků, nepřestává být plátcem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/94/5"><p>(5) Osoba povinná k dani, která jako osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu pokračuje po zemřelém plátci v živnosti, se stává plátcem ke dni následujícímu po dni úmrtí plátce. Při ukončení dědického řízení se dědic, kterému je majetek vydáván a který pokračuje po zemřelém plátci v živnosti, stává plátcem ke dni následujícímu po dni vydání majetku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/94/6"><p>(6) Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, a uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu, se stává plátcem dnem, kdy hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce převýší částku 10 000 EUR nebo ekvivalentní částku v jiné měně. Do celkové hodnoty pořízeného zboží podle § 2 odst. 2 písm. b) se započítává hodnota zboží dodaného osobě povinné k dani formou zasílání zboží podle § 18 a hodnota zboží, které bylo touto osobou nakoupeno v jiném členském státě a přemístěno do tuzemska. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň z pořízeného zboží, jehož hodnotou překročí uvedenou částku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/94/7"><p>(7) Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, které je zasíláno zboží podle § 18, které je předmětem spotřební daně, se stává plátcem dnem dodání zboží. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň ze zboží dodaného v tento den.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/94/8"><p>(8) Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, které jsou poskytovány služby uvedené v § 10 odst. 1, 2, 4, 5, 6, 9, 12 a 13 osobou registrovanou k dani v jiném členském státu, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, nebo zahraniční osobou povinnou k dani, se stává plátcem dnem poskytnutí uvedených služeb. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň již ze služeb poskytnutých tento den.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/94/9"><p>(9) Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, které je dodáno zboží podle § 13 odst. 8 osobou registrovanou k dani v jiném členském státu, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, nebo zahraniční osobou povinnou k dani, se stává plátcem dnem dodání zboží. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň ze zboží dodaného v tento den.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/94/10"><p>(10) Plátce je povinen uvádět daňové identifikační číslo ve struktuře kód země CZ a kmenováčást, kterou tvoří obecný identifikátor podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/65"><sup>65</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/94/11"><p>(11) Osoba registrovaná v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, nebo zahraniční osoba povinná k dani, která uskuteční plnění s místem plnění v tuzemsku a je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň z tohoto plnění podle § 108, se stává plátcem dnem uvedeným na osvědčení o registraci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/94/12"><p>(12) Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, které nejsou registrovány jako plátci a je jim dodáno zlato podle § 92a s místem plnění v tuzemsku, se stávají plátcem dnem uskutečnění dodání tohoto zlata.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/95"><header><h1>§ 95</h1><h1>Registrace plátce</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/95/1"><p>(1) Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, jejíž obrat překročil částku uvedenou v § 6, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/95/2"><p>(2) Osoby povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinny, pokud celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v § 6, podat jednotlivě přihlášku k registraci ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem, je povinna podat přihlášku k registraci ke dni uzavření této smlouvy. Osoby povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, které podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nejsou plátci, jsou povinny podat přihlášku k registraci k datu účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci účastníka, který je registrován jako plátce nejdříve. Současněspřihláškou k registraci předloží jednotliví účastníci správci daně písemnou smlouvu o sdružení a sdělí jméno určeného účastníka sdružení, který povede daňovou evidenci za sdružení podle § 100 odst. 3.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/95/3"><p>(3) Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která nabývá majetek pro účely uskutečňování ekonomických činností na základě rozhodnutí o privatizaci nebo na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladem podniku nebo části podniku, tvořící organizační složku podniku, je povinna podat přihlášku k registraci nejpozději do dne nabytí majetku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/95/4"><p>(4) Osoby povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, na které při přeměně společnosti nebo družstva přechází nebo je převáděno jmění zanikající společnosti nebo družstva, pokud zanikající společnost nebo družstvo byly plátcem, jsou povinny podat přihlášku k registraci do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Právnická osoba, která je plátcem a při změně právní formy na jinou formu nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, je povinna do dne zápisu změny právní formy v obchodním rejstříku oznámit změnu správci daně, který ji vyznačí na osvědčení o registraci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/95/5"><p>(5) Osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, která pokračuje po zemřelém plátci v živnosti a není plátcem, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne úmrtí plátce, pokud při zrušení registrace v důsledku úmrtí plátce nepostupovala podle § 74 odst. 5. Při ukončení dědického řízení je dědic, kterému je vydáván majetek zemřelého plátce, který pokračuje po zemřelém plátci v živnosti a není plátcem, povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne vydání majetku, pokud neuplatnil postup podle § 74 odst. 5. Obdobně se postupuje v případěúmrtí plátce, který podnikal podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/66"><sup>66</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/95/6"><p>(6) Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, a uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu, je povinna podat přihlášku k registraci nejpozději do dne, kdy překročila částku podle § 2 odst. 2 písm. b).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/95/7"><p>(7) Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je osvobozena od uplatňování daně, protože její obrat nepřesáhl částku podle § 6, může předložit přihlášku k registraci kdykoliv a plátcem se stává ode dne účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/95/8"><p>(8) Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, je osvobozena od povinnosti registrovat se jako plátce a není oprávněna podat přihlášku k registraci. Pokud tato osoba začne uskutečňovat zdanitelná plnění a plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, je povinna podat přihlášku k registraci podle odstavce 1, pokud její celkový obrat přesáhne limit stanovený v § 6 odst. 1. Jestliže se osoba povinná k dani rozhodne uplatňovat daň u nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor podle § 56, může podat přihlášku k registraci kdykoliv.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/95/9"><p>(9) Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, pro kterou je uskutečněno zasílání zboží podle § 18, které je předmětem spotřební daně, je povinna podat přihlášku k registraci nejpozději ke dni prvního dodání zboží.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/95/10"><p>(10) Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, které jsou poskytovány služby podle § 10 odst. 1, 2, 4, 5, 6, 9, 12 a 13 osobou registrovanou v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, nebo zahraniční osobou povinnou k dani, je povinna podat přihlášku k registraci nejpozději do dne, kdy jí byly služby poskytnuty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/95/11"><p>(11) Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, které je dodáno zboží podle § 13 odst. 8, je povinna podat přihlášku k registraci nejpozději do dne, kdy jí bylo zboží dodáno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/95/12"><p>(12) Osoba povinná k dani, která se stane plátcem podle § 94 odst. 11, je povinna podat přihlášku k registraci Finančnímu úřadu pro Prahu 1 nejpozději k datu uskutečnění plnění. V přihlášce k registraci je povinna uvést všechna daňová identifikační čísla, která jí byla přidělena v jiném členském státě nebo ve třetí zemi. Pokud tato osoba začne uskutečňovat plnění v tuzemsku prostřednictvím provozovny, je povinna tuto skutečnost oznámit Finančnímu úřadu pro Prahu 1, který provede změnu místní příslušnosti podle adresy provozovny. Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu ani místo pobytu v tuzemsku, která uskutečňuje pouze přemístění zboží z jiného členského státu a následné dodání jednomu kupujícímu podle § 16 odst. 4, není povinna předložit přihlášku k registraci, pokud kupující zaplatí daň z přemístěného zboží jako při pořízení zboží z jiného členského státu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/95/13"><p>(13) Osoba povinná k dani, která se stane plátcem podle § 94 odst. 12, je povinna podat přihlášku k registraci Finančnímu úřadu pro Prahu 1 nejpozději k datu dodání zlata podle § 92a.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/96"><header><h1>§ 96</h1><h1>Osoby identifikované k dani</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/96/1"><p>(1) Osobou identifikovanou k dani je právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání a neuskutečňuje ekonomické činnosti v tuzemsku, nebo osoba povinná k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, pokud pořizují zboží z jiného členského státu a hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce převýší částku 10 000 EUR nebo ekvivalentní částku v jiné měně přepočtenou na českou měnu. Do celkové hodnoty pořízeného zboží podle § 2 odst. 2 písm. b) se započítává hodnota zboží dodaného osobě formou zasílání zboží podle § 18 a hodnota zboží, které bylo nakoupeno touto osobou v jiném členském státě a přemístěno do tuzemska. Osoba identifikovaná k dani je povinna přiznat a zaplatit daň z pořízení zboží, jehož hodnotou převýší stanovenou částku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/96/2"><p>(2) Osobou identifikovanou k dani je vždy právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, nebo osoba, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, pokud je jí zasíláno zboží, které je předmětem spotřební daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/96/3"><p>(3) Osoba identifikovaná k dani je povinna uvádět daňové identifikační číslo ve struktuře kód země CZ a kmenová část, kterou tvoří obecný identifikátor podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/65"><sup>65</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/97"><header><h1>§ 97</h1><h1>Registrace osob identifikovaných k dani</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/97/1"><p>(1) Osoba identifikovaná k dani podle § 96 odst. 1 je povinna podat přihlášku k přidělení daňového identifikačního čísla pro účely přiznání a zaplacení daně místně příslušnému správci daně nejpozději do dne, kdy hodnota pořízeného zboží překročila stanovenou částku, a osobou identifikovanou k dani se stává dnem překročení stanovené částky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/97/2"><p>(2) Osoba identifikovaná k dani podle § 96 odst. 2 je povinna podat přihlášku k přidělení daňového identifikačního čísla pro přiznání a zaplacení daně místně příslušnému správci daně nejpozději do 15 dnů ode dne dodání uvedeného zboží a osobou identifikovanou k dani se stává dnem dodání zboží.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/97/3"><p>(3) Právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, nebo osoba, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, mohou v případě, že pořizují zboží z jiného členského státu, podat přihlášku k přidělení daňového identifikačního čísla místně příslušnému správci daně, i když hodnota pořízeného zboží nepřekročí částku 10 000 EUR nebo ekvivalentní částku v jiné měně přepočtenou na českou měnu, a osobou identifikovanou k dani musí zůstat nejméně dva následující po sobě jdoucí kalendářní roky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/98"><header><h1>§ 98</h1></header><p>Náhrada za nesplnění zákonné registrační povinnosti</p>
<section class="odstavec" resource="section/98/1"><p>(1) Nesplní-li osoba povinná k dani povinnost se registrovat podle § 95 odst. 1, je povinna uhradit správci daně částku ve výši 10 % z celkových příjmů nebo výnosů jako náhradu za zdanitelná plnění, která uskutečnila bez daně. Celková částka se počítá od data, kdy se osoba povinná k dani měla stát plátcem, do data, kdy se stala plátcem na základě rozhodnutí správce daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/98/2"><p>(2) Nesplní-li osoba identifikovaná k dani, která pořizuje zboží z jiného členského státu, povinnost se registrovat, je povinna uhradit správci daně jako náhradu částku ve výši 10 % z hodnoty zboží, které pořídila neoprávněně bez daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/98/3"><p>(3) Rozhodnutí o uložení náhrady musí být odůvodněno a včas podané odvolání má odkladné účinky. Platba uvedené částky se považuje za příjem daně podle tohoto zákona.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/99"><header><h1>§ 99</h1><h1>Zdaňovací období</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/99/1"><p>(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/99/2"><p>(2) Pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/99/3"><p>(3) Plátce, jehož obrat za předcházející kalendářní rok dosáhl 2 000 000 Kč, je oprávněn si zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto změnu oznámí správci daně. Osoba povinná k dani, která podává přihlášku k registraci, si může zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc, pokud v předcházejícím kalendářním roce dosáhla výše uvedeného obratu a tuto skutečnost uvede do přihlášky k registraci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/99/4"><p>(4) Zdaňovací období plátce, který podniká společně s jinými plátci na základě smlouvy o sdružení<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> nebo jiné obdobné smlouvy, se stanoví ze součtu obratu dosaženého všemi účastníky v rámci sdružení a obratu plátce dosaženého mimo sdružení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/99/5"><p>(5) Při přeměně společnosti fúzí se zdaňovací období zúčastněných společností nebo družstev stanoví ze součtu obratů zúčastněných společností nebo družstev. Při přeměně společnosti nebo družstva rozdělením se zdaňovací období nově založených nástupnických společností nebo družstev, popřípadě nástupnických společností nebo družstev při rozdělení sloučením stanoví tak, že se přiřadí ke každé nástupnické společnosti obrat zanikající společnosti nebo družstva v poměru, v jakém na ně bylo převedeno jmění ze zanikající společnosti nebo družstva. Při převodu jmění na společníka se zdaňovací období stanoví z obratu společnosti, která se zrušuje bez likvidace, a obratu společníka.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/99/6"><p>(6) Pokud není znám obrat za předcházející kalendářní rok, stanoví se zdaňovací období podle odstavce 1 nebo 2 z předpokládaného ročního obratu v běžném roce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/99/7"><p>(7) Prvním zdaňovacím obdobím plátce je kalendářní čtvrtletí nebo kalendářní měsíc, ve kterém se osoba povinná k dani stala plátcem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/99/8"><p>(8) Změnu zdaňovacího období ze čtvrtletního na měsíční anebo z měsíčního na čtvrtletní je plátce oprávněn provést nejdříve od počátku následujícího kalendářního roku. Plátce je povinen oznámit správci daně změnu zdaňovacího období nejpozději do 31. ledna příslušného kalendářního roku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/99/9"><p>(9) Zdaňovacím obdobím pro osobu identifikovanou k dani je kalendářní čtvrtletí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/99/10"><p>(10) Zdaňovacím obdobím plátce podle § 94 odst. 11 je kalendářní čtvrtletí.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">(11) Při prohlášení konkurzu končí probíhající zdaňovací období dnem, který předchází dni prohlášení konkurzu. Další zdaňovací období plátce začíná dnem prohlášení konkurzu a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém byl prohlášen konkurz. Pro další období se považuje za zdaňovací období plátce kalendářní měsíc. Při zrušení konkurzu končí zdaňovací období dnem předcházejícím dni zrušení konkurzu, a pokud registrace plátce trvá, začíná zdaňovací období dnem zrušení konkurzu a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém byl konkurz zrušen. Do konce kalendářního roku, ve kterém byl konkurz zrušen, je zdaňovacím obdobím plátce kalendářní měsíc a v následujícím kalendářním roce se zdaňovací období určí podle odstavců 1 až 3.</h2>
<section class="paragraf" resource="section/100"><header><h1>§ 100</h1><h1>Evidence pro daňové účely</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/100/1"><p>(1) Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně veškeré údaje vztahující se k jeho daňové povinnosti, zejména údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti. Plátce je povinen vést evidenci v takovém členění, aby sestavil daňové přiznání, a jestliže uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani, aby sestavil souhrnné hlášení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/100/2"><p>(2) Plátce je povinen vést také evidenci uskutečněných plnění, která jsou osvobozená od daně nebo nejsou předmětem daně. Plátce, který nemá povinnost vést účetnictví nebo účetnictví nevede dobrovolně, je povinen vést evidenci obchodního majetku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/100/3"><p>(3) Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci pro účely daně podle odstavců 1 a 2 za činnost, pro kterou se sdružili, odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení, který za sdružení plní všechny povinnosti a uplatňuje práva vyplývající z tohoto zákona pro ostatní jednotlivé účastníky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/100/4"><p>(4) Plátce, který pořizuje zboží z jiného členského státu, a osoba identifikovaná k dani jsou povinni vést evidenci o hodnotě pořízeného zboží v členění na pořízení zboží z jednotlivých členských států.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/101"><header><h1>§ 101</h1><h1>Daňové přiznání a splatnost daně</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/101/1"><p>(1) Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí, a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost, pokud zákon nestanoví jinak. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, s výjimkou daně u dovezeného zboží podle § 20, u kterého je splatnost daně stanovena celními předpisy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/101/2"><p>(2) Při prohlášení konkurzu je plátce povinen podat daňové přiznání za uplynulou část zdaňovacího období ke dni předcházejícímu prohlášení konkurzu, a to do 30 dnů po prohlášení konkurzu. Při ukončení konkurzu je plátce povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl konkurz zrušen, nejpozději ke dni zrušení konkurzu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/101/3"><p>(3) Plátce, který jako osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu pokračuje po zemřelém plátci v živnosti, je povinen podat za zemřelého daňové přiznání ke dni úmrtí do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo k úmrtí plátce. Při ukončení dědického řízení, kdy je majetek vydáván dědici, je osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, která pokračovala po zemřelém plátci v živnosti, povinna podat poslední daňové přiznání ke dni ukončení dědického řízení. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/101/4"><p>(4) Zanikne-li společnost nebo družstvo zrušením bez likvidace, je daňové přiznání za část zdaňovacího období ke dni předcházejícímu dni zániku plátce povinen podat právní nástupce plátce, a to s uvedením, že je podává za zaniklého plátce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/101/5"><p>(5) Plátce, který jako určený účastník sdružení<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> vede evidenci pro daňovéúčely za sdružení podle § 100 odst. 3, je povinen uvést ve svém daňovém přiznání zdanitelná plnění a daňovou povinnost ze své činnosti a zdanitelná plnění a daňovou povinnost z činnosti celého sdružení. Ostatní účastníci sdružení v daňovém přiznání uvádějí pouze zdanitelná plnění a daňovou povinnost ze své vlastní činnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/101/6"><p>(6) Osoba identifikovaná k dani je povinna do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém jí vznikla daňová povinnost, podat daňové přiznání. Daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/101/7"><p>(7) Plátce podle § 94 odst. 11 je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém mu vznikla daňová povinnost, podat daňové přiznání. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/102"><header><h1>§ 102</h1><h1>Souhrnné hlášení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/102/1"><p>(1) Plátce, který uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, je povinen podat souhrnné hlášení o dodání zboží do jiného členského státu na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí (dále jen „souhrnné hlášení“). V souhrnném hlášení uvede také přemístění obchodního majetku pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností do jiného členského státu, a pokud je prostřední osobou při zjednodušeném postupu v třístranném obchodu podle § 17, také dodání zboží kupujícímu. Údaje o hodnotě dodaného zboží se uvádějí v české měně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/102/2"><p>(2) Souhrnné hlášení za sdružení<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> podává určený účastník sdružení, který podává daňové přiznání za sdružení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/102/3"><p>(3) Souhrnné hlášení za každé kalendářní čtvrtletí podává plátce do 25 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, a to současně s daňovým přiznáním.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/102/4"><p>(4) Pokud plátce, který podal souhrnné hlášení, zjistí, že uvedl chybné údaje, je povinen do 15 dnů od data zjištění chybných údajů podat následné souhrnné hlášení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/102/5"><p>(5) Správce daně údaje v souhrnném hlášení, popřípadě v následném souhrnném hlášení prověří, případné nejasnosti odstraní a údaje využije při stanovení daňové povinnosti. Obdobný postup uplatní ohledně údajů, které správce daně obdrží v rámci mezinárodní spolupráce.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/103"><header><h1>§ 103</h1><h1>Dodatečné daňové přiznání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/103/1"><p>(1) Plátce je povinen předložit dodatečné daňové přiznání, pokud</p>
<section class="pismeno" resource="section/103/1/a"><p>a) souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/103/1/b"><p>b) provádí opravu, při které se nemění poslední známá daňová povinnost, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/103/1/c"><p>c) provádí opravu sazby a výše daně podle § 49.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/103/2"><p>(2) Plátce může předložit dodatečné daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/67"><sup>67</sup>)</span> pokud souhrnem oprav snižuje daňovou povinnost.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/103/3"><p>(3) V dodatečném daňovém přiznání podle odstavce 1 písm. a) a b) a odstavce 2 plátce uvádí pouze rozdíly od údajů, ze kterých byla stanovena předcházející daňová povinnost příslušného zdaňovacího období.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/103/4"><p>(4) V dodatečném daňovém přiznání podle odstavce 1 písm. c) plátce uvádí původní základ daně se záporným znaménkem, a pokud se nejedná o opravu zdanitelného plnění osvobozeného od daně, uvede i výši daně na výstupu s nesprávnou sníženou sazbou se záporným znaménkem. Dále uvede základ daně s kladným znaménkem, a pokud se nejedná o zdanitelné plnění osvobozené od daně, uvede s kladným znaménkem i výši daně na výstupu se správnou základní nebo sníženou sazbou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/103/5"><p>(5) Pro osobu identifikovanou k dani platí odstavce 1 až 4 obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/104"><header><h1>§ 104</h1><h1>Nesprávné uvedení daňové povinnosti za jiné zdaňovací období</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/104/1"><p>(1) Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daňové povinnosti v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a nesnížil tím daňovou povinnost, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/104/2"><p>(2) Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daňové povinnosti v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a snížil tím daňovou povinnost, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří, ale uplatní úrok z prodlení podle zákona upravujícího správu daní<span class="poznamka-link" resource="footnote/68"><sup>68</sup>)</span> z částky daně uvedené v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období za každý den krácení státního rozpočtu. Úrok z prodlení je splatný ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/104/3"><p>(3) Pro osobu identifikovanou k dani platí odstavce 1 a 2 obdobně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/104/4"><p>(4) Sankce podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/68"><sup>68</sup>)</span> se neuplatní.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/105"><header><h1>§ 105</h1><h1>Vracení nadměrného odpočtu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/105/1"><p>(1) Vznikne-li v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek,<span class="poznamka-link" resource="footnote/69"><sup>69</sup>)</span> vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. Tento postup se neuplatní, pokud vznikne vratitelný přeplatek změnou daňové povinnosti na základě dodatečného vyměření, a postupuje se podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/69"><sup>69</sup>)</span> Prohlášením konkurzu se daňové řízení nepřerušuje a po prohlášení konkurzu se plátci vrátí vyměřený nadměrný odpočet, pokud nemá daňové nedoplatky vzniklé před prohlášením i po prohlášení konkurzu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/105/2"><p>(2) Pokud vznikne v důsledku neoprávněného uplatnění odpočtu daně daňový nedoplatek, podléhá tento úroku z prodlení podle zákona upravujícího správu daní<span class="poznamka-link" resource="footnote/68"><sup>68</sup>)</span> od počátku běhu lhůty podle odstavce 1. Úrok z prodlení se neuplatní do doby vrácení nadměrného odpočtu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/105/3"><p>(3) Za den vzniku vratitelného přeplatku se považuje den vyměření a vratitelný přeplatek se vrátí, pokud činí více než 100 Kč.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/106"><header><h1>§ 106</h1></header><p>Zrušení registrace</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/107"><header><h1>§ 107</h1></header><p>Zrušení registrace osoby identifikované k dani</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/108"><header><h1>§ 108</h1><h1>Osoby povinné přiznat a zaplatit daň</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/108/1"><p>(1) Přiznat a zaplatit daň správci daně je povinen</p>
<section class="pismeno" resource="section/108/1/a"><p>a) plátce, který uskutečňuje zdanitelná plnění v tuzemsku, s výjimkou dodání zlata podle § 92a.</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/108/1/b"><p>b) plátce, kterému jsou poskytnuty služby podle § 10 odst. 7 s místem plnění v tuzemsku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/108/1/c"><p>c) kupující, který je plátcem nebo osobou identifikovanou k dani, kterému je dodáváno zboží za podmínek stanovených v § 17,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/108/1/d"><p>d) plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kterým je dodáváno zboží podle § 13 odst. 8,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/108/1/e"><p>e) osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která dodává zboží podle § 13 odst. 9,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/108/1/f"><p>f) plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kteří uskutečňují pořízení zboží z jiného členského státu, včetně pořízení zboží, které je předmětem spotřební daně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/108/1/g"><p>g) plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kterým jsou poskytnuty služby podle § 10 odst. 1, 2, 4, 5, 9, 12 a 13 s místem plnění v tuzemsku osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou povinnou k dani,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/108/1/h"><p>h) osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která uskutečňuje zasílání zboží do tuzemska podle § 18 osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, pokud hodnota dodaného zboží, s výjimkou zboží, které je předmětem spotřební daně, přesáhne částku 35 000 EUR za kalendářní rok,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/108/1/i"><p>i) osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která uskutečňuje zasílání zboží do tuzemska podle § 18, které je předmětem spotřební daně, osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/108/1/j"><p>j) osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která poskytuje služby uvedené v § 10 odst. 1, 2, 4, 5, 9, 12 a 13 nebo dodává zboží podle § 13 odst. 9 s místem plnění v tuzemsku osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/108/1/k"><p>k) osoba, které je při dovozu zboží toto zboží propuštěno do celního režimu, u kterého vznikla daňová povinnost,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/108/1/l"><p>l) osoba, která pořizuje nový dopravní prostředek z jiného členského státu, , popřípadě uskutečňuje jinou ekonomickou činnost v tuzemsku</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/108/1/m"><p>m) zahraniční osoba povinná k dani, která poskytuje služby podle § 10 odst. 1, 2, 4, 5, 9, 10, 11 a 12 nebo dodává zboží podle § 13 odst. 9 s místem plnění v tuzemsku osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/108/1/n"><p>n) daňový zástupce podle § 109,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/108/1/o"><p>o) osoba, která uvede daň na daňovém dokladu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/108/1/p"><p>p) zahraniční osoba povinná k dani, která poskytuje elektronické služby podle zvláštního režimu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/108/2"><p>(2) Osoby povinné přiznat a zaplatit daň mají procesní postavení daňového subjektu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/108/3"><p>(3) Osoba určená k zajištění prodeje obchodního majetku plátce, která přijala úplatu za uskutečněný prodej obchodního majetku, je povinna zajistit daň a odvést ji na osobní daňový účet plátce vedený u místně příslušného správce daně. Tato osoba je povinna oznámit správci daně uskutečnění a výši zdanitelného plnění ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnil prodej obchodního majetku plátce.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/109"><header><h1>§ 109</h1></header><p>(zrušen)</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/110"><header><h1>§ 110</h1></header><p>Regulační opatření za stavu nouze, ohrožení státu a válečného stavu Je-li vyhlášen nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav, může vláda nařízením na časově omezenou nezbytně nutnou dobu, odpovídající charakteru a intenzitě ohrožení bezpečnosti České republiky,</p>
<section class="pismeno" resource="section/110/a"><p>a) provést úpravu sazeb daně, nejvýše však o 5 procentních bodů, případně přeřadit zboží nebo služby ze základní do snížené sazby daně a naopak,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/110/b"><p>b) umožnit plátcům, kteří uskutečňují zdanitelná plnění pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory, havarijní služby a subjekty hospodářské mobilizace, dodávat stanovené druhy zboží a poskytovat stanovené služby těmto subjektům bez daně, při zachování nároku na odpočet daně v plné výši.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-druha"><header><h1>ČÁST DRUHÁ</h1><h1>PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/111"><header><h1>§ 111</h1><h1>Přechodná ustanovení</h1></header>
<section class="bod" resource="section/111/1"><p>1. Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv s tím souvisejících, platí dosavadní právní předpisy.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/2"><p>2. Podle dosavadních právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se až do svého ukončení posuzují všechny procesní lhůty, které začaly běžet před účinností tohoto zákona. Lhůty pro uplatnění práv podle bodu 1 se řídí dosavadními právními předpisy.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/3"><p>3. Plátce registrovaný podle dosavadních předpisů je plátcem podle tohoto zákona.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/4"><p>4. Plátce, který podává daňové přiznání za kalendářní čtvrtletí, je povinen do 25. července 2004 podat daňové přiznání za měsíc duben 2004 podle dosavadních právních předpisů.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/5"><p>5. Zdaňovacím obdobím pro plátce, který podává daňové přiznání za kalendářní čtvrtletí a tento plátce postupoval podle bodu 4, je období od 1. května 2004 do 30. června 2004. Od 1. července 2004 plátce podává daňové přiznání podle § 99.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/6"><p>6. Osvědčení o registraci, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti. Daňová identifikační čísla přidělená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaregistrovaným daňovým subjektům se mění tak, že první tři číslice a pomlčka se nahrazují kódem „CZ“. Daňový subjekt je povinen uvádět takto změněné daňové identifikační číslo. Na žádost daňového subjektu správce daně vyznačí změnu daňového identifikačního čísla v osvědčení o registraci.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/7"><p>7. Pro stanovení výše obratu uvedené v § 6 tohoto zákona se pro účely registrace nepřihlíží k obratu dosaženému před účinností tohoto zákona.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/8"><p>8. Ve zdaňovacích obdobích roku 2004 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije jako zálohový koeficient pro zkracování nároku na odpočet daně podle § 76 odst. 6 koeficient vypočtený při vypořádání odpočtu daně za zdaňovací období kalendářního roku 2003.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/9"><p>9. Při zrušení registrace počínaje dnem účinnosti tohoto zákona plátce, který při uplatnění nároku na odpočet daně u majetku v období do 31. prosince 2000 použil koeficient podle § 20 dosavadního zákona, upraví částku snížení nároku na odpočet daně podle § 74 odst. 5 koeficientem stanoveným podle § 76 tohoto zákona.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/10"><p>10. Při vypořádání nároku na odpočet daně od</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/1"><p>1. ledna 2004 do 31. prosince 2004 postupuje plátce tak, že za období od 1. ledna 2004 do data účinnosti tohoto zákona provede vypořádání podle znění § 20 dosavadního zákona, a za období od data účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2004 podle § 76 tohoto zákona. Vypořádání za období od 1. ledna 2004 do data účinnosti tohoto zákona plátce uvede do daňového přiznání za měsíc duben 2004. V případě dodatečné opravy uskutečněných zdanitelných plnění za již vypořádané období podle předchozí věty plátce postupuje podle § 20 odst. 11 dosavadního zákona. Vypořádání za období od data účinnosti tohoto zákona do</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/31"><p>31. prosince 2004 plátce uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období roku 2004. Ve zdaňovacích obdobích roku 2005 se použije jako zálohový koeficient pro zkracování nároku na odpočet daně podle § 76 odst. 6 koeficient vypočtený při vypořádání odpočtu daně za zdaňovací období od data účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2004.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/11"><p>11. U smluv uzavřených do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, u nichž byly do tohoto dne poskytnuty zálohy na zdanitelná plnění, která budou uskutečněna po nabytí účinnosti tohoto zákona, je plátce daně povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Záloha zaplacená před datem účinnosti tohoto zákona není přijatou platbou podle tohoto zákona. U smluv uzavřených do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona na plnění, která budou uskutečněna po nabytí účinnosti tohoto zákona a budou zdanitelnými plněními podle tohoto zákona, je plátce, který je povinen přiznat a zaplatit daň, povinen tuto daňpřiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, pokud je platba přijata po nabytí účinnosti tohoto zákona. Částka zaplacená před datem účinnosti tohoto zákona není přijatou platbou podle tohoto zákona.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/12"><p>12. Pro smlouvy o finančním pronájmu, které byly uzavřeny a předmět smlouvy byl předán do užívání do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí příslušná ustanovení zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném do dne předcházejícího datu nabytí účinnosti tohoto zákona.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/13"><p>13. Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě se může zaregistrovat ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud bude uskutečňovat zdanitelná plnění v tuzemsku.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/14"><p>14. U zboží, které bylo v jiném členském státě nebo nově přistupujícím členském státě propuštěno do celního režimu vývoz nebo tranzit do 30. dubna 2004 a po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vstoupí do tuzemska, se postupuje jako při dovozu zboží.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/15"><p>15. U zboží, které bylo v tuzemsku propuštěno do celního režimu vývoz, tranzit nebo pasivní zušlechťovací styk do 30. dubna 2004 a po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vstoupí do jiného členského státu, se postupuje jako při vývozu zboží.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/16"><p>16. Ustanovení § 36 odst. 10 se poprvé použije pro vratné zálohované obaly vykoupené po 30. dubnu 2004.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/17"><p>17. U služeb ubytovacích zařazených v SKP 55 se uplatní v období od účinnosti tohoto zákona do</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/31"><p>31. prosince 2004 snížená sazba.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/18"><p>18. Pro stanovení místa plnění podle § 8 odst. 3 v období od účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2004 neplatí podmínka, že hodnota dodaného zboží do jiného členského státu nebyla překročena v předcházejícím kalendářním roce.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/19"><p>19. Rozhodnutí o záznamní povinnosti vydané správci daně podle § 18 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to s platností do 31. prosince 2004, zůstávají v platnosti i po dni účinnosti tohoto zákona.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/20"><p>20. U převodu nemovitosti, u kterého dojde k právním účinkům vkladu do 30. dubna 2004, se použijí dosavadní právní předpisy.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/21"><p>21. U zboží, které bylo dovezeno ze zemí, které byly členskými státy před účinností tohoto zákona, a propuštěno do příslušných celních režimů, se postupuje při uplatnění daně po účinnosti tohoto zákona podle celních předpisů.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/22"><p>22. U programů předvstupní pomoci se po účinnosti tohoto zákona vrací daň podle § 81 až do ukončení těchto programů.</p></section>
<section class="bod" resource="section/111/23"><p>23. Pokud bude zboží před účinností tohoto zákona propuštěno do režimu vývozu a jeho výstup do jiného členského státu po účinnosti tohoto zákona nebude potvrzen celním orgánem, prokazuje plátce splnění podmínek pro osvobození od daně jinými důkazními prostředky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/112"><header><h1>§ 112</h1><h1>Zrušovací ustanovení</h1></header><p>Zrušuje se:</p>
<section class="bod" resource="section/112/1"><p>1. Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty.</p></section>
<section class="bod" resource="section/112/2"><p>2. Zákon č. 321/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb.</p></section>
<section class="bod" resource="section/112/3"><p>3. Zákon č. 258/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.</p></section>
<section class="bod" resource="section/112/4"><p>4. Zákon č. 133/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.</p></section>
<section class="bod" resource="section/112/5"><p>5. Zákon č. 208/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/113"><header><h1>§ 113</h1><h1>Účinnost</h1></header><p>ustanovení § 51 odst. 1 písm. i) a § 68 odst. 10. která pozbývají platnosti dnem 31. prosince 2004.</p>
<section class="pismeno" resource="section/113/a"><p>a) ustanovení § 23 odst. 3, § 73 odst. 3 věty poslední a § 51 odst. 1 písm. j), která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2005,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/113/c"><p>c) ustanovení § 85, které pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2006.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="zaver">
<p>Zaorálek v. r.</p>
<p>Špidla v. r.</p>
</section>
<section class="poznamky">
<p class="poznamka" resource="footnote/1"><span><sup>1</sup>)</span> Směrnice Rady 77/388/EHS, ve znění směrnice Rady 91/680/EHS.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/2"><span><sup>2</sup>)</span> § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/3"><span><sup>3</sup>)</span> § 26 a 29 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/4"><span><sup>4</sup>)</span> Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/5"><span><sup>5</sup>)</span> § 476 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/6"><span><sup>6</sup>)</span> § 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/7"><span><sup>7</sup>)</span> § 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/8"><span><sup>8</sup>)</span> § 61 a 233 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/9"><span><sup>9</sup>)</span> § 61 a 259 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/10"><span><sup>10</sup>)</span> § 829 a násl. občanského zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/11"><span><sup>11</sup>)</span> Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/12"><span><sup>12</sup>)</span> § 114 a násl. obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/13"><span><sup>13</sup>)</span> § 227 a násl. obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/14"><span><sup>14</sup>)</span> Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/15"><span><sup>15</sup>)</span> § 409 a násl. obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/16"><span><sup>16</sup>)</span> Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/17"><span><sup>17</sup>)</span> § 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/18"><span><sup>18</sup>)</span> § 663 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/19"><span><sup>19</sup>)</span> § 536 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/20"><span><sup>20</sup>)</span> Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/21"><span><sup>21</sup>)</span> Čl. 2 Doporučení Komise 1994/820/ES ze dne 19. října 1994 o právních aspektech elektronické výměny informací.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/22"><span><sup>22</sup>)</span> § 37 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/23"><span><sup>23</sup>)</span> § 33 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/24"><span><sup>24</sup>)</span> Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/25"><span><sup>25</sup>)</span> Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/26"><span><sup>26</sup>)</span> § 9 odst. 1 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/27"><span><sup>27</sup>)</span> Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/28"><span><sup>28</sup>)</span> Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 225/2003 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/29"><span><sup>29</sup>)</span> § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/30"><span><sup>30</sup>)</span> § 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 231/2001 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/31"><span><sup>31</sup>)</span> § 2 odst. 1 písm. n) zákona č. 231/2001 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/32"><span><sup>32</sup>)</span> § 2 odst. 1 písm. o) zákona č. 231/2001 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/33"><span><sup>33</sup>)</span> § 313 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/34"><span><sup>34</sup>)</span> § 682 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/35"><span><sup>35</sup>)</span> § 692 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/36"><span><sup>36</sup>)</span> Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/37"><span><sup>37</sup>)</span> Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/38"><span><sup>38</sup>)</span> Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/39"><span><sup>39</sup>)</span> § 66 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/40"><span><sup>40</sup>)</span> § 118 a 119 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/41"><span><sup>41</sup>)</span> Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/42"><span><sup>42</sup>)</span> § 2, 57a a 57b zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 210/ 2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/43"><span><sup>43</sup>)</span> Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/44"><span><sup>44</sup>)</span> Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. § 12 odst. 5 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 139/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 284/2002 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/45"><span><sup>45</sup>)</span> Zákon č. 548/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/46"><span><sup>46</sup>)</span> Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/47"><span><sup>47</sup>)</span> Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/48"><span><sup>48</sup>)</span> Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/49"><span><sup>49</sup>)</span> Nařízení Rady č. 918/83 (EHS) ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/50"><span><sup>50</sup>)</span> § 3 odst. 1 zákona o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/51"><span><sup>51</sup>)</span> § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/52"><span><sup>52</sup>)</span> § 33 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 168/1998 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/53"><span><sup>53</sup>)</span> § 25 odst. 1 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/54"><span><sup>54</sup>)</span> § 43 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/55"><span><sup>55</sup>)</span> Například vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2001 Sb. m. s., o přijetí Dohody o právním postavení Organizace Severoatlantické smlouvy, zástupců států a mezinárodního personálu.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/56"><span><sup>56</sup>)</span> Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství v České republice.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/57"><span><sup>57</sup>)</span> Čl. 1 vyhlášky č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/58"><span><sup>58</sup>)</span> Čl. 1 vyhlášky č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/59"><span><sup>59</sup>)</span> Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/60"><span><sup>60</sup>)</span> Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/61"><span><sup>61</sup>)</span> Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/62"><span><sup>62</sup>)</span> § 39 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/63"><span><sup>63</sup>)</span> Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/64"><span><sup>64</sup>)</span> § 69 a násl., § 254 a násl. obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/65"><span><sup>65</sup>)</span> § 33 odst. 12 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/66"><span><sup>66</sup>)</span> § 2 odst. 2 písm. c) a d) obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/67"><span><sup>67</sup>)</span> § 47 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/68"><span><sup>68</sup>)</span> § 63 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/69"><span><sup>69</sup>)</span> § 64 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
</section>
</article>
dcterms:language
cs
n7:txtValue
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
Předmět úpravyTento zákon upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen „daň“). Daň se uplatňuje na zboží, nemovitosti a služby za podmínek stanovených tímto zákonem.
Předmět daně
Předmětem daně je
dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě (dále jen „převod nemovitosti“) za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku,
poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku,
pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“) za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani,
dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.
Předmětem daně však není pořízení zboží z jiného členského státu, s výjimkou pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, jestliže dodání tohoto zboží v tuzemsku by bylo osvobozeno od daně podle § 68 odst. 1 až 9, nebo
pokud je pořízení zboží uskutečněno osobou osvobozenou od uplatňování daně podle § 6 nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání a která není plátcem nebo osobou identifikovanou k dani, nejedná se o pořízení zboží podle písmene a), a celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v běžném kalendářním roce částku 326 000 Kč a tato částka nebyla ani překročena v předcházejícím kalendářním roce; do stanovené částky se nezapočítává hodnota nového dopravního prostředku a hodnota zboží, které je předmětem spotřební daně, při pořízení z jiného členského státu.
Plnění, která jsou předmětem daně, jsou zdanitelnými plněními, pokud nejsou osvobozena od daně.
Územní působnost
Pro účely tohoto zákona se rozumí
tuzemskem území České republiky,
třetí zemí území mimo území Evropského společenství,
územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství.
Z území Evropského společenství jsou pro účely tohoto zákona vyloučena následující území jednotlivých členských států:
ze Spolkové republiky Německo ostrov Helgoland a území Bu¨singen,
ze Španělského království Ceuta, Melilla a Kanárské ostrovy,
z Italské republiky Livigno, Campione ď Italia a italské vody jezera Lugano,
z Francouzské republiky zámořské departementy,
z Řecké republiky hora Athos.
pokud je pořízení zboží uskutečněno osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání,
Území Monackého knížectví se pro účely tohoto zákona považuje za území Francouzské republiky a území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Vymezení základních pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
úplatou zaplacení v penězích nebo platebními prostředky nahrazujícími peníze nebo poskytnutí nepeněžitého plnění,
jednotkovou cenou cena za měrnou jednotku množství zboží nebo cena za službu anebo nemovitost,
daní na vstupu daň, která je obsažena v částce za přijaté plnění, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo daň při poskytnutí služby zahraniční osobou,
daní při dovozu zboží daň, kterou je při dovozu zboží do tuzemska povinna zaplatit osoba, které vznikla daňová povinnost podle § 23,
daní při pořízení zboží daň, kterou je povinen přiznat pořizovatel při pořízení zboží z jiného členského státu,
daní při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě daň, kterou je povinen přiznat plátce, kterému byly poskytnuty služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku,
daní při poskytnutí služby zahraniční osobou daň, kterou je povinen přiznat plátce, kterému byly poskytnuty služby zahraniční osobou povinnou k dani,
daní na výstupu daň, kterou je plátce povinen přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění nebo z přijaté platby, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo daň při poskytnutí služby zahraniční osobou,
odpočtem daně daň na vstupu, popřípadě krácená podle § 76,
osvobozením od daně bez nároku na odpočet daně osvobození od daně u plnění podle § 51, ve vztahu k nimž nelze uplatnit nárok na odpočet daně,
osvobozením od daně s nárokem na odpočet daně osvobození od daně u plnění podle § 63, u nichž lze uplatnit nárok na odpočet daně,
vlastní daňovou povinností daňová povinnost, kdy daň na výstupu převyšuje odpočet daně za zdaňovací období,
nadměrným odpočtem daňová povinnost, kdy odpočet daně převyšuje daň na výstupu za zdaňovací období,
daňovou povinností vlastní daňová povinnost nebo nadměrný odpočet,
zvýšením daňové povinnosti zvýšení vlastní daňové povinnosti nebo snížení nadměrného odpočtu,
snížením daňové povinnosti snížení vlastní daňové povinnosti nebo zvýšení nadměrného odpočtu,
dotací k ceně přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropského společenství či dle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku,
správcem daně je příslušný finanční úřad; při dovozu zboží je správcem daně příslušný celní úřad s výjimkou případů, kdy daňová povinnost při dovozu zboží vzniká plátci podle § 23 odst. 3,
plátcem osoba povinná k dani, která byla registrovaná k dani v tuzemsku podle § 95,
osobou identifikovanou k dani osoba, která byla registrována podle § 97,
osobou registrovanou k dani v jiném členském státě osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v jiném z členských států,
zahraniční osobou osoba, která nemá na území Evropského společenství sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje,
místem pobytu fyzické osoby adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky, adresa místa pobytu osoby z jiného členského státu nebo adresa místa pobytu zahraniční osoby,
místem podnikání u fyzických osob povinných k dani místo, kde uskutečňuje ekonomické činnosti,
veřejnoprávním subjektem stát a jeho organizační složky, kraje, obce, jakož i právnické osoby, které byly založeny nebo zřízeny zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy,
provozovnou místo, které má personální a materiální vybavení nutné k zajištění ekonomických činností.
Zbožím jsou věci movité, elektrická energie, teplo, chlad, plyn a voda. Za zboží se považuje nemovitost, která se nezapisuje do katastru nemovitostí. Za zboží se nepovažují peníze a cenné papíry. Penězi se pro účely tohoto zákona rozumí platné bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny. Za platné bankovky, státovky a mince se považují i takové, jejichž platnost byla ukončena, ale lze je ještě za platné bankovky, státovky a mince vyměnit. Za zboží se však považují
bankovky a mince české měny při jejich dodání výrobcem České národní bance, nebo při jejich pořízení z jiného členského státu, nebo jejich dovoz Českou národní bankou,
bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro sběratelské účely za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle směnného kurzu vyhlašovaného Českou národní bankou,
cenné papíry v listinné podobě při jejich dodání výrobcem emitentovi v tuzemsku, nebo při jejich pořízení z jiného členského státu nebo jejich dovozu a vývozu jako výrobku.
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
dopravním prostředkem loď delší než 7,5 m, letadlo o maximální vzletové hmotnosti větší než 1550 kg, vozidlo určené k provozu na silničních pozemních komunikacích s obsahem válců větším než 48 cm3 nebo s výkonem větším než 7,2 kW, pokud jsou určeny k přepravě osob nebo zboží, s výjimkou námořních lodí užívaných k obchodní, průmyslové, rybářské nebo záchranářské činnosti a letadel využívaných leteckými společnostmi pro mezinárodní leteckou přepravu,
novým dopravním prostředkem dopravní prostředek, který
byl dodán do 3 měsíců, v případě pozemního motorového vozidla do 6 měsíců, ode dne prvního uvedení do provozu, nebo
má najeto méně než 6000 km v případě pozemního motorového vozidla, u lodí najeto méně než 100 hodin, u letadel nalétáno méně než 40 hodin,
obchodním majetkem souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností a o kterém je tato osoba povinna účtovat nebo jej evidovat,
majetkem vytvořeným vlastní činností dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek včetně nedokončeného majetku a zásoby, oceněné vlastními náklady nebo reprodukční pořizovací cenou podle zvláštního právního předpisu,
kolaudací kolaudace nové stavby a též kolaudace, která je provedena po změně stavby podle zvláštního právního předpisu, pokud cena této změny bez daně je vyšší než 30 % zůstatkové ceny stavby ke dni zahájení stavebního řízení,
osobním automobilem dopravní prostředek, který má v technickém osvědčení nebo technickém průkazu zapsanou kategorii M<>1 nebo M<>1G; pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie zvláštním právním předpisem4a<>),
finančním pronájmem přenechání zboží nebo nemovitosti za úplatu do užívání podle smlouvy o finančním pronájmu, pokud si strany v této smlouvě sjednají, že uživatel je oprávněn nebo povinen nabýt zboží nebo nemovitost, která je předmětem smlouvy, nejpozději úhradou posledního závazku ze smlouvy; takový finanční pronájem se posuzuje obdobně jako dodání zboží nebo převod nemovitosti,
nájmem věci i podnájem věci,
prodejem podniku prodej podniku nebo části podniku, tvořící organizační složku podniku, podle zvláštního právního předpisu; za prodej podniku se považuje rovněž vydražení podniku nebo jeho organizační složky ve veřejné dražbě.
Pro účely tohoto zákona se pro přepočet cizí měny na české koruny použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, popřípadě přiznat osvobození od daně.
UPLATŇOVÁNÍ DANĚ
Daňové subjekty
Osoby povinné k dani
Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti.
Ekonomickou činností uvedenou v odstavci 1 se pro účely tohoto zákona rozumí činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu nebo jako příjmy, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zvláštního právního předpisu.
Veřejnoprávní subjekt se při výkonu působností v oblasti veřejné správy nepovažuje za osobu povinnou k dani, a to i v případě, kdy za to přijímá úhradu. Pokud však uskutečňováním některých z těchto výkonů došlo podle rozhodnutí příslušného orgánu k výraznému narušení hospodářské soutěže, považuje se, pokud jde o tento výkon, za osobu povinnou k dani, a to ode dne nabytí právní moci vydaného rozhodnutí. Veřejnoprávní subjekt se však vždy považuje za osobu povinnou k dani, pokud uskutečňuje činnosti uvedené v příloze č. 3.
Za samostatnou osobu povinnou k dani se pro účely tohoto zákona považuje organizační složka státu, která je účetní jednotkou, a v hlavním městě Praze jak hlavní město Praha, tak i každá jeho městská část.
Osoby osvobozené od uplatňování daně
Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 94).
Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí výnosy za uskutečněná plnění s výjimkou plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, u osob, které mají povinnost vést účetnictví nebo účetnictví vedou dobrovolně, nebo příjmy za uskutečněná plnění, s výjimkou plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, u ostatních osob. Do obratu se také zahrnují výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 56, které nejsou příležitostnou činností osoby povinné k dani, a výnosy nebo příjmy z finančních činností a pojišťovacích činností, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 a 55, které nejsou příležitostnou nebo doplňkovou činností osoby povinné k dani. Do obratu se nezahrnují výnosy nebo příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku. Obratem veřejnoprávního subjektu se pro účely tohoto zákona rozumí výnosy za zdanitelná plnění uskutečněná účetní jednotkou.
Místo plnění
Místo plnění při dodání zboží a převodu nemovitosti
Místem plnění při dodání zboží, pokud je dodání zboží uskutečněno bez odeslání nebo přepravy, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje.
Místem plnění při dodání zboží, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno osobou, která uskutečňuje dodání zboží, nebo osobou, pro kterou se uskutečňuje dodání zboží, nebo zmocněnou třetí osobou, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava zboží začíná. Pokud však odeslání nebo přeprava zboží začíná ve třetí zemi, za místo plnění při dovozu zboží a následného dodání zboží osobou, která dovoz zboží uskutečnila, se považuje členský stát, ve kterém vznikla daňová povinnost při dovozu zboží.
Pokud je dodání zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou, za místo plnění se považuje místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno.
Pokud však zboží je dodáno na palubě lodě, letadla nebo vlaku během přepravy cestujících uskutečněné na území Evropského společenství, za místo plnění se považuje místo zahájení přepravy cestujících. Zpáteční přeprava se považuje za samostatnou přepravu.
Pro účely odstavce 4 se rozumí
místem zahájení přepravy cestujících první místo, kde mohli nastoupit cestující na území Evropského společenství,
místem ukončení přepravy cestujících poslední místo, kde mohli vystoupit cestující na území Evropského společenství,
přepravou cestujících uskutečněnou na území Evropského společenství část přepravy uskutečněná bez zastávky ve třetí zemi mezi místem zahájení a ukončení přepravy cestujících.
Místem plnění při převodu nemovitosti je místo, kde se nemovitost nachází.
Místo plnění při dodání plynu a elektřiny
Místem plnění při dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo při dodání elektřiny obchodníkovi je místo, kde má obchodník sídlo, místo podnikání nebo kde má provozovnu, pro kterou je toto zboží dodáno, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje.
Obchodníkem se pro účely tohoto ustanovení rozumí osoba povinná k dani, která nakupuje plyn nebo elektřinu zejména za účelem jejich dalšího prodeje a její vlastní spotřeba tohoto zboží je zanedbatelná.
Místem plnění při dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo při dodání elektřiny jiné osobě než osobě uvedené v odstavci 1 je místo, kde osoba, které je zboží dodáno, toto zboží spotřebuje. Pokud osoba, které je takto zboží dodáno, nespotřebuje všechno dodané zboží, považuje se za místo plnění pro toto nespotřebované zboží místo, kde má tato osoba, které je zboží dodáno, sídlo, místo podnikání nebo kde má provozovnu, pro kterou je toto zboží dodáno, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje.
Místo plnění při zasílání zboží
Za místo plnění při zasílání zboží podle § 18 se považuje místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy osobě, pro kterou se dodání uskutečňuje.
Pokud je zboží při zasílání zboží odesláno nebo přepraveno z třetí země a dovoz zboží je uskutečněn plátcem, který uskutečňuje zasílání zboží, do jiného členského státu, než ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží osobě, které má být dodáno, považuje se zboží za odeslané nebo přepravené z členského státu, do kterého byl dovoz zboží uskutečněn.
Pokud je však při zasílání zboží podle § 18 dodáno zboží, s výjimkou zboží, které je předmětem spotřební daně, je místem plnění místo stanovené podle § 7 odst. 2, jestliže celková hodnota dodaného zboží do členského státu bez daně nepřekročí v jednom kalendářním roce částku stanovenou tímto členským státem a tato částka nebyla ani překročena v předcházejícím kalendářním roce.
Pokud plátce při zasílání zboží podle § 18, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska, nepřekročí celkovou hodnotu dodaného zboží podle odstavce 3, může oznámit správci daně, že za místo plnění považuje místo stanovené podle odstavce 1. Obdobně se postupuje, pokud je zasílání zboží uskutečněno z jiného členského státu do tuzemska. Podle odstavce 1 je plátce povinen při stanovení místa plnění postupovat nejméně 2 následující po sobě jdoucí kalendářní roky ode dne oznámení.
Místo plnění při poskytnutí služby
Za místo plnění při poskytnutí služby se považuje místo, kde má osoba poskytující službu sídlo nebo místo podnikání, popřípadě místo pobytu nebo místo, kde se obvykle zdržuje.
Pokud však osoba poskytuje službu prostřednictvím provozovny, považuje se za místo plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.
Místo plnění při poskytnutí služby ve zvláštních případech
Za místo plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti, včetně služby realitní kanceláře, odhadce nebo služby architekta a stavebního dozoru, se považuje místo, kde se nemovitost nachází.
Místem plnění při poskytnutí přepravní služby je území, kde se přeprava uskutečňuje. Pokud je však poskytnuta přeprava zboží mezi členskými státy, místem plnění je místo zahájení přepravy. Jestliže je však přeprava zboží mezi členskými státy poskytnuta pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, než ve kterém je zahájena přeprava, považuje se za místo plnění území členského státu, který vydal daňové identifikační číslo, které tato osoba poskytla pro poskytnutí této služby.
Pro účely odstavce 2 se rozumí
přepravou zboží mezi členskými státy přeprava zboží, pokud místo zahájení a místo ukončení přepravy je na území dvou různých členských států; za přepravu zboží mezi členskými státy se považuje také přeprava, kdy místo zahájení a místo ukončení přepravy je na území stejného členského státu, a tato přeprava je přímo spojena s přepravou zboží, kde místo zahájení a místo ukončení přepravy je na území dvou různých členských států,
místem zahájení přepravy zboží místo, kde přeprava zboží začíná,
místem ukončení přepravy zboží místo, kde přeprava zboží končí.
Místem plnění při poskytnutí
služby kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, výchovné, vzdělávací a zábavní, pořádání kongresů, výstav a veletrhů, včetně organizování těchto služeb a poskytnutí s nimi přímo souvisejících služeb,
služby přímo související s přepravní službou,
služby oceňování movité věci nebo práce na movité věci,
je místo, kde je tato služba uskutečňována.
Pokud však je poskytnuta služba přímo související s přepravou zboží mezi členskými státy nebo služba oceňování movité věci nebo práce na movité věci osobě registrované k dani v jiném členském státě, než ve kterém je tato služba uskutečněna, za místo plnění se považuje území členského státu, který vydal daňové identifikační číslo, které tato osoba poskytla pro poskytnutí této služby. Jestliže však movitá věc nebyla odeslána nebo přepravena z území členského státu, ve kterém byla služba oceňování movité věci nebo práce na movité věci uskutečněna, za místo plnění se nepovažuje členský stát, který vydal daňové identifikační číslo, které tato osoba poskytla pro poskytnutí této služby, ale místem plnění je místo, kde je tato služba uskutečněna.
Při poskytnutí služby zahraniční osobě nebo osobě registrované k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, je místem plnění místo, kde má osoba, které je služba poskytnuta, sídlo, místo podnikání, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje, nebo místo, kde mají tyto osoby provozovnu, je-li služba poskytnuta pro tuto provozovnu, pokud jde o tyto služby:
převod a postoupení autorského práva, patentu, licence, ochranné známky a podobného práva,
reklamní službu,
poradenskou, inženýrskou, konzultační, právní, účetní a jinou podobnou službu, stejně jako zpracování dat , poskytnutí informací, překladatelské a tlumočnické služby,
bankovní, finanční a pojišťovací službu, s výjimkou nájmu bezpečnostních schránek,
poskytnutí pracovní síly,
nájem movité věci, s výjimkou všech druhů prostředků pro dopravu,
telekomunikační službu,
rozhlasové a televizní vysílání,
elektronickou službu,
přijetí závazku zdržet se zcela nebo zčásti v pokračování nebo vykonávání podnikatelské činnosti nebo práva uvedeného v tomto odstavci,
poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění služby uvedené v tomto odstavci,
poskytnutí přístupu k přepravní, distribuční nebo přenosové soustavě pro plyn nebo elektřinu, přepravu, distribuci nebo přenos plynu anebo elektřiny jejím prostřednictvím, včetně přímo souvisejících služeb.
Při poskytnutí služby podle odstavce 6 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, plátci, který má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, nebo osobě povinné k dani podle § 6 odst. 1 je místem plnění tuzemsko.
Pro účely tohoto zákona se rozumí
elektronickou službou dodání webových stránek (website supply), hostitelství webových stránek (web-hosting), vzdálená údržba programového vybavení, dodání programů a jejich aktualizace, dodání prezentace, textů a informací, včetně vytvoření dostupné databáze, dodání hudby, filmů a her, včetně hazardních her, a dodání politických, kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých a zábavních vysílání, dodání výuky na dálku; za poskytnutí elektronické služby se nepovažuje komunikace přes elektronickou poštu mezi osobou, která službu poskytuje, a osobou, které je služba poskytována,
telekomunikační službou služba spojená s přenosem, vysíláním nebo příjmem signálů, textových dokumentů, obrázků a zvuků nebo jakékoliv informace prostřednictvím kabelu, rádia, optických nebo elektromagnetických systémů včetně příslušného přenosu nebo stanovení práva využívat kapacitu pro tento přenos, vysílání nebo příjem nebo přístup k informačním sítím.
Pokud je však nájem dopravního prostředku
poskytnut zahraniční osobě, a ke skutečnému užití nebo spotřebě po celou dobu nájmu dochází ve třetí zemi, nestanoví se místo plnění v tuzemsku podle § 9, ale za místo plnění se považuje tato třetí země,
poskytnut zahraniční osobou povinnou k dani, a ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku, i když jen po část doby nájmu, nestanoví se místo plnění ve třetí zemi podle § 9, ale za místo plnění se považuje tuzemsko.
Při poskytnutí elektronické služby zahraniční osobou povinnou k dani osobě, která není osobou povinnou k dani, se za místo plnění považuje tuzemsko, pokud má osoba, pro kterou je služba poskytnuta, sídlo nebo místo pobytu, popřípadě místo, kde se obvykle zdržuje, v tuzemsku.
Při poskytnutí telekomunikační služby, rozhlasového a televizního vysílání zahraniční osobou povinnou k dani osobě, která není osobou povinnou k dani, a která má sídlo nebo místo pobytu, popřípadě místo, kde se obvykle zdržuje, v tuzemsku, za místo plnění se považuje tuzemsko, pokud ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku.
Místem plnění při poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění
přepravy zboží mezi členskými státy, je místo zahájení přepravy,
služby přímo související s přepravou zboží mezi členskými státy, je místo, kde je služba související uskutečněna,
jiné služby než uvedené v písmenech a), b) nebo v odstavci 6 nebo v zajištění zboží, je místo, kde je zajištěná služba uskutečněna nebo kde je dodání nebo pořízení zboží uskutečněno.
Pokud je však služba osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, podle odstavce 12 poskytnuta pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, než ve kterém je místo plnění zajištěné služby nebo zboží podle písmen a) až c), považuje se za místo plnění území členského státu, který vydal daňové identifikační číslo, které tato osoba uvedla pro poskytnutí služby.
Místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu
Za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy pořizovateli.
Za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje členský stát, který vydal daňové identifikační číslo, které pořizovatel poskytl osobě registrované k dani v jiném členském státě, která mu dodává zboží, pokud ukončení odeslání nebo přepravy zboží je v jiném členském státě, než který vydal toto daňové identifikační číslo, a jestliže pořizovatel neprokáže, že pořízení zboží z jiného členského státu bylo předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží. Tímto ustanovením není dotčeno ustanovení odstavce 1.
Pokud je však pořízení zboží z jiného členského státu předmětem daně podle odstavce 1 v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží následně potom, co bylo předmětem daně v tuzemsku, protože daňové identifikační číslo, které pořizovatel poskytl osobě, která mu dodává zboží a která je registrovaná k dani v jiném členském státě, bylo vydáno v tuzemsku, základ daně se sníží v tuzemsku o základ daně, z kterého byla odvedena daň v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží.
Pokud však je použit zjednodušený postup při dodání zboží do jiného členského státu formou třístranného obchodu podle § 17, za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje místo stanovené podle odstavce 1, pokud pořizovatel uskutečnil pořízení zboží z jiného členského státu za účelem následného dodání zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží podle odstavce 1 a osoba, které bylo zboží dodáno v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, přiznala a zaplatila daň jako při pořízení zboží z jiného členského státu a pořizovatel podal souhrnné hlášení.
Místo plnění při dovozu zboží
Místem plnění při dovozu zboží je území členského státu, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje na území Evropského společenství.
Zdanitelná plnění
Dodání zboží a převod nemovitosti
Dodáním zboží se pro účely tohoto zákona rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Převodem nemovitosti se pro účely tohoto zákona rozumí převod nemovitosti, která se zapisuje do katastru nemovitostí, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo příslušnosti k hospodaření. Převod nemovitosti, která se nezapisuje do katastru nemovitostí, se považuje za dodání zboží.
Dodáním zboží do jiného členského státu je dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu.
Za dodání zboží nebo převod nemovitosti se považuje
převod vlastnického práva k majetku za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu,
dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; toto dodání zboží se považuje za samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné dodání zboží komisionářem třetí osobě nebo komitentovi,
předání dovezeného zboží, které je ve vlastnictví osoby z třetí země a po propuštění do volného oběhu je předáno další osobě v tuzemsku beze změny vlastnického vztahu.
Za dodání zboží nebo převod nemovitosti za úplatu se také považuje
použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce,
použití hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně,
vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně,,
přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody, které plátce pořídil od jiné osoby, pokud při jejich pořízení uplatnil nárok na odpočet daně, dále přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody, které plátce pořídil od osoby, která není plátcem daně,
dodání vratného obalu spolu se zbožím v tuzemsku plátcem, který uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh10a<>), jestliže vratný obal stejného druhu nebyl tomuto plátci vrácen k poslednímu dni příslušného účetního období10b<>) daného plátce nebo k poslednímu dni příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví. Pro účely tohoto zákona jsou za vratné obaly stejného druhu považovány také vratné obaly se shodnou výší zvláštní peněžní částky účtované při dodání vratného obalu spolu se zbožím. Toto ustanovení se nevztahuje na dodání vratných obalů spolu se zbožím, u kterého by se uplatnilo osvobození od daně podle § 63. Toto ustanovení se použije nejdříve pro vratné obaly dodané spolu se zbožím po nabytí účinnosti tohoto zákona.
Pokud má však zboží při vstupu na území Evropského společenství postavení dočasně uskladněného zboží nebo je umístěno do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu, nebo je propuštěno do celního režimu uskladnění v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému, dočasné použití s úplným osvobozením od cla nebo tranzit, je místem plnění při dovozu zboží území členského státu, ve kterém je ukončen příslušný režim.
při rozpuštění sdružení bezúplatné přenechání věcí vnesených nebo bezúplatné přenechání získaného podílu majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku vytvořeného společnou činností ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví,
při vystoupení nebo vyloučení účastníka ze sdružení bezúplatné přenechání věcí vnesených ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví nebo vydání podílu majetku vytvořeného společnou činností v nepeněžité podobě ve hmotném majetku účastníkovi sdružení, který vystupuje nebo je vyloučen,
vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě ve hmotném majetku pouze při vložení osobě, která není plátcem, pokud vkladatel při nabytí majetku nebo u jeho části uplatnil odpočet daně, s výjimkou vložení hmotného majetku, který je součástí vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku,
přestavba motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně, jejímž výsledkem je osobní automobil, u kterého není nárok na odpočet daně.
Použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce se pro účely tohoto zákona rozumí použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců, a použití obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.
Za dodání zboží za úplatu se považuje také přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu. Přemístěním obchodního majetku se pro účely tohoto zákona rozumí odeslání nebo přeprava majetku tímto plátcem nebo jím zmocněnou třetí osobou z tuzemska do jiného členského státu pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností v jiném členském státě. Za dodání zboží do jiného členského státu plátcem se považuje také přemístění zboží, které bylo pořízeno tímto plátcem podle § 16 odst. 4, z tuzemska do jiného členského státu.
Za přemístění obchodního majetku do jiného členského státu se nepovažuje odeslání nebo přeprava zboží pro účely
dodání zboží spojené s instalací nebo montáží plátcem, který zboží dodává, nebo jím zmocněnou třetí osobou v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží,
zasílání zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží,
dodání zboží plátcem na palubě lodí, letadel nebo vlaků během přepravy cestujících podle § 7 odst. 4, zboží v tomto členském státě osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně,
vývozu zboží plátcem, pokud je zboží propuštěno do režimu vývozu,
poskytnutí služby pro plátce, zahrnující práce na zboží fyzicky uskutečněné v členském státě, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží za podmínky, že zboží po provedení prací je vráceno zpět plátci do tuzemska, ze kterého bylo původně odesláno nebo přepraveno,
přechodného užití zboží v členském státě, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží, pro účely poskytnutí služby plátcem, nebo
přechodného užití zboží na dobu nepřekračující 24 měsíců na území jiného členského státu, ve kterém by se na dovoz stejného zboží ze třetí země pro přechodné užití vztahoval režim dočasného použití s plným osvobozením od cla.
Při dodání zboží s instalací nebo montáží podle § 7 odst. 3 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, plátci nebo osobě identifikované k dani, je osoba, pro kterou je uskutečněno dodání zboží s instalací nebo montáží, povinna daň přiznat a zaplatit podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku. Při dodání plynu nebo elektřiny podle § 7a odst. 1 nebo 3 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, které nemají v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, plátci nebo osobě identifikované k dani, je osoba, pro kterou se toto dodání zboží uskutečnilo, povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku.
Při dodání zboží s instalací nebo montáží podle § 7 odst. 3 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, je osoba, která dodává zboží s instalací nebo montáží, povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108. Při dodání plynu nebo elektřiny podle § 7a odst. 1 nebo 3 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, které nemají v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, je osoba, která dodává toto zboží, povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku.
Za dodání zboží nebo převod nemovitosti se však nepovažuje
prodej podniku nebo vklad podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, pokud se jedná o hmotný majetek,
vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštního právního předpisu, nebo
dodání zboží plátcem v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, pokud je dodání
poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu bez úplaty, který je označen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně,
přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody, které plátce pořídil od jiného plátce, pokud při jejich pořízení neuplatnil nárok na odpočet daně, a dále přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody, které plátce pořídil od neplátce, pokud přijatá úhrada nepřevyšuje částku, za kterou plátce za teplo, chlad, elektřinu, plyn a vodu pořídil a o této skutečnosti účtuje odpovídajícím způsobem podle zvláštního předpisu.11a<>),
dodání vratného obalu spolu se zbožím kupujícímu, pokud zákon nestanoví jinak; pokud je vratný obal dodán za úplatu, není jeho dodání považováno za dodání zboží pouze v případě, že je kupujícímu při dodání zboží zaručeno vrácení této úplaty po vrácení vratného obalu11b<>), nebo
vrácení vratného obalu bez úplaty či za úplatu.
Poskytnutí služby
Poskytnutím služby se pro účely tohoto zákona rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitosti. Poskytnutím služby se rozumí také
převod práv,
poskytnutí práva využití věci nebo práva anebo jiné majetkově využitelné hodnoty,
vznik a zánik věcného břemene,
přijetí závazku zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci.
Za poskytnutí služby se považuje
poskytnutí služby za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu,
poskytnutí služby prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; tato služba se považuje za samostatné poskytnutí služby komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné poskytnutí služby komisionářem třetí osobě nebo komitentovi.
Za poskytnutí služby za úplatu se také považuje
poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce,
použití nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností v případech, kdy plátce nemá nárok na odpočet daně,
vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku, pokud byl u majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně,
při rozpuštění sdružení bezúplatné přenechání vneseného nehmotného majetku nebo bezúplatné přenechání získaného podílu majetku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku vytvořeného společnou činností ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví,
při vystoupení nebo vyloučení účastníka ze sdružení bezúplatné přenechání vneseného nehmotného majetku nebo vydání podílu majetku vytvořeného společnou činností v nepeněžité podobě v nehmotném majetku účastníkovi sdružení, který vystupuje nebo je vyloučen, nebo která není plátcem, pokud vkladatel při nabytí majetku nebo u jeho části uplatnil odpočet daně, s výjimkou vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku,
přeúčtování služeb, které plátce pořídil od jiné osoby, pokud při jejich pořízení uplatnil nárok na odpočet daně, dále přeúčtování služeb, které plátce pořídil od osoby, která není plátcem daně.
Pro účely tohoto zákona se za poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce rozumí
dočasné využití obchodního majetku pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, nebo
poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců nebo jiné účely než souvisejících s uskutečňováním jeho ekonomických činností, pokud u přímo souvisejících přijatých plnění byl uplatněn odpočet daně.
Za poskytnutí služby se však nepovažuje
prodej podniku nebo vklad podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku,
vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku , včetně poskytnutí služby, jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštních právních předpisů o nápravě majetkových křivd,
převod obchodního podílu, popřípadě převod členství v družstvu,
postoupení vlastní pohledávky vzniklé plátci,
přeúčtování služeb, které plátce pořídil od jiného plátce, pokud při jejich pořízení neuplatnil nárok na odpočet daně, a dále přeúčtování služeb od neplátce, pokud přijatá úhrada nepřevyšuje částku, za kterou plátce služby pořídil a o této skutečnosti účtuje odpovídajícím způsobem podle zvláštního předpisu11a<>).
Poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou
Při poskytnutí služby podle § 10 odst. 7 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, plátci nebo osobě identifikované k dani, jsou tyto osoby povinny daň přiznat a zaplatit podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku a nejedná se o poskytnutí služby, která je osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51.
Při poskytnutí elektronické služby podle § 10 odst. 10 zahraniční osobou povinnou k dani osobě, která není osobou povinnou k dani, pokud je místo plnění v tuzemsku, je zahraniční osoba povinna daň přiznat a zaplatit podle § 108, pokud neuplatňuje zvláštní režim podle § 88.
Při poskytnutí telekomunikační služby, rozhlasového nebo televizního vysílání, podle § 10 odst. 11 zahraniční osobou povinnou k dani osobě, která není osobou povinnou k dani, pokud je místo plnění v tuzemsku, je zahraniční osoba povinna daň přiznat a zaplatit podle § 108.
vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě v nehmotném majetku pouze při vložení osobě,
Při poskytnutí služby vztahující se k nemovitostem podle § 10 odst. 1, přepravní služby podle § 10 odst. 2, služby podle § 10 odst. 4, služby oceňování movité věci nebo prací na movité věci nebo služby přímo související s přepravou zboží mezi členskými státy podle § 10 odst. 5 nebo při poskytnutí služby podle § 10 odst. 12 a 13, zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, plátci nebo osobě identifikované k dani, je osoba, které je služba poskytnuta, povinna daň přiznat a zaplatit podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku.
Při poskytnutí služby vztahující se k nemovitostem podle § 10 odst. 1, přepravní služby podle § 10 odst. 2, služby podle § 10 odst. 4, služby oceňování movité věci nebo prací na movité věci nebo služby přímo související s přepravou zboží mezi členskými státy podle § 10 odst. 5 nebo při poskytnutí služby podle § 10 odst. 12 a 13, zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, je osoba, která službu poskytla, povinna daň přiznat a zaplatit podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku.
Při poskytnutí nájmu prostředku pro dopravu podle § 10 odst. 9 zahraniční osobou povinnou k dani plátci nebo osobě identifikované k dani, je osoba, které je nájem poskytnut, povinna daň přiznat a zaplatit podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku.
Při poskytnutí nájmu prostředku pro dopravu podle § 10 odst. 9 zahraniční osobou povinnou k dani osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, je zahraniční osoba povinna daň přiznat a zaplatit podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku.
Pořízení zboží z jiného členského státu
Pořízením zboží z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném členském státě, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která uskutečňuje dodání zboží, nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou. Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje dodání zboží s instalací nebo montáží osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou nebo zasílání zboží podle § 18. Pořizovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která pořizuje zboží z jiného členského státu.
Pokud je však zboží pořízeno právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, je odesláno nebo přepraveno z třetí země a dovoz zboží je uskutečněn touto osobou do jiného členského státu, než ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží, považuje se zboží za odeslané nebo přepravené z členského státu, do kterého je dovoz zboží uskutečněn. Pokud je dovoz zboží uskutečněn právnickou osobou, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání, do tuzemska, má tato osoba nárok na vrácení zaplacené daně při dovozu zboží, pokud prokáže, že pořízení tohoto zboží bylo předmětem daně v členském státě, ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava tohoto zboží. Při vracení daně se postupuje přiměřeně podle § 82.
Osoba povinná k dani nebo právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, které pořizují zboží z jiného členského státu, a pro které není pořízení zboží z jiného členského státu předmětem daně podle § 2 odst. 2 písm. b) mohou oznámit správci daně, že budou postupovat podle § 2 odst. 1 písm. c), přičemž jsou povinny takto postupovat nejméně 2 následující po sobě jdoucí kalendářní roky.
Za pořízení zboží z jiného členského státu plátcem se také považuje přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, za účelem následného dodání zboží v tuzemsku tomuto plátci. Plátce je povinen na základě dokladu o přemístění zboží vystaveného osobou registrovanou k dani v jiném členském státě daň přiznat a zaplatit podle § 108.
Za pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu se považuje
přemístění zboží plátcem pro účely uskutečňování ekonomických činností v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska a toto zboží bylo plátcem v rámci uskutečňování ekonomických činností v tomto jiném členském státě vyrobeno, nakoupeno, pořízeno z dalšího členského státu nebo dovezeno z třetí země,
přidělení zboží z jednoho členského státu do jiného ozbrojeným silám jiného členského státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, pro jejich použití nebo použití civilních zaměstnanců, kteří je doprovázejí, pokud zboží nebylo předmětem daně v členském státě, který zboží přiděluje, jestliže dovoz tohoto zboží není osvobozen od daně.
Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje přemístění obchodního majetku z jiného členského státu do tuzemska pro účely uvedené v § 13 odst. 7.
Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje nabytí vratného obalu za úplatu.
Zjednodušený postup při dodání zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu
Třístranným obchodem je obchod, který uzavřou tři osoby registrované k dani ve třech různých členských státech a předmětem obchodu je dodání téhož zboží mezi těmito třemi osobami s tím, že zboží je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího.
Prodávajícím je osoba registrovaná k dani v členském státě, ze kterého je zboží odesláno nebo přepraveno přímo ke kupujícímu do členského státu, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží.
Kupujícím je osoba registrovaná k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, a která kupuje zboží od prostřední osoby.
Prostřední osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, než ve kterém je registrován k dani prodávající a kupující, která pořizuje zboží od prodávajícího v členském státě kupujícího s cílem následného dodání zboží kupujícímu v tomto členském státě.
Při užití zjednodušeného postupu při třístranném obchodu se nesmí prostřední osoba registrovat k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží a uplatní osvobození od daně při pořízení zboží v tomto členském státě, za podmínek stanovených tímto členským státem.
Pořízení zboží z jiného členského státu, které je uskutečněno prostřední osobou v tuzemsku, při užití zjednodušeného postupu v třístranném obchodu je osvobozeno od daně za těchto podmínek
pořízení zboží z jiného členského státu je uskutečněno prostřední osobou, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, ale je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě,
pořízení zboží z jiného členského státu je uskutečněno prostřední osobou za účelem následného dodání zboží v tuzemsku,
zboží pořízené prostřední osobou je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do tuzemska a je určeno pro kupujícího, pro kterého prostřední osoba uskutečňuje následné dodání zboží,
kupující je plátce nebo osoba identifikovaná k dani,
kupující je povinen přiznat a zaplatit daň podle § 108 u dodání zboží uskutečněného prostřední osobou jako při pořízení zboží z jiného členského státu.
Prostřední osoba, která je registrovaná k dani v jiném členském státě a pořizuje zboží z jiného členského státu a dodává zboží kupujícímu, který je plátcem nebo osobou identifikovanou k dani v tuzemsku, je při užití zjednodušeného postupu v třístranném obchodu povinna
splnit podmínky podle odstavce 6 pro uplatnění osvobození od daně při pořízení zboží z jiného členského státu uskutečněné v tuzemsku,
oznámit stejné daňové identifikační číslo prodávajícímu a uvést je na daňovém dokladu pro kupujícího,
vystavit kupujícímu daňový doklad se sdělením, že se jedná o třístranný obchod.
Kupující je povinen oznámit prostřední osobě daňové identifikační číslo, které kupujícímu bylo přiděleno v tuzemsku, a přiznat a zaplatit daň podle § 108 na základě daňového dokladu vystaveného prostřední osobou, stejně jako při pořízení zboží z jiného členského státu.
Zasílání zboží
Zasíláním zboží se rozumí dodání zboží do jiného členského státu z tuzemska, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu plátcem, který zboží dodává, nebo jím zmocněnou třetí osobou, s výjimkou dodání nových dopravních prostředků, dodání zboží s montáží nebo instalací osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou, a s výjimkou dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny, jestliže je zboží dodáno pro osobu, pro kterou pořízení zboží z jiného členského státu není předmětem daně v tomto státu. Zasíláním zboží se rozumí i dodání zboží za podmínek vymezených v první větě z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani.
Při zasílání zboží do jiného členského státu z tuzemska je plátce povinen se registrovat k dani v členském státě, do kterého uskutečňuje zasílání zboží, pokud hodnota dodaného zboží do jiného členského státu z tuzemska překročí částku stanovenou tímto členským státem.
Dodání a pořízení nových dopravních prostředků uvnitř území Evropského společenství
Plátce, který dodává za úplatu nový dopravní prostředek do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, uskutečňuje plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně.
Dnem prvního uvedení do provozu se u nových dopravních prostředků lodí a letadel rozumí den dodání výrobcem prvnímu kupujícímu nebo vlastníkovi nebo první den, kdy kupující nebo vlastník je oprávněn s dopravním prostředkem nakládat, a to ten den, který nastane dříve, nebo den, kdy byl dopravní prostředek výrobcem použit pro předváděcí účely. Za den prvního uvedení do provozu u pozemních motorových vozidel se považuje den, kdy bylo vozidlo registrováno k provozu ve státu výrobce, nebo den, kdy nastala povinnost toto vozidlo ve státu výrobce registrovat, a to ten den, který nastane dříve. Pokud není povinnost vozidlo registrovat ve státu výrobce, je dnem prvního uvedení do provozu den, kdy bylo vozidlo odvezeno kupujícím nebo jeho vlastníkem, nebo den dodání kupujícímu nebo jeho vlastníkovi nebo den, kdy kupující nebo vlastník s ním mohl nakládat, a to ten den, který nastane dříve, nebo den, kdy pozemní motorové vozidlo bylo použito pro předváděcí účely. Jestliže není den prvního uvedení do provozu takto stanoven, považuje se za den prvního uvedení do provozu den, kdy byl vystaven doklad o prodeji.
Plátce, který pořizuje za úplatu nový dopravní prostředek od osoby registrované k dani v jiném členském státě, uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu.
Plátce, který dodává za úplatu nový dopravní prostředek do jiného členského státu osobě, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, uskutečňuje plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, pokud je nový dopravní prostředek přemístěn do jiného členského státu a plátce společně s pořizovatelem předloží místně příslušnému správci daně hlášení o dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu ve lhůtě pro podání daňového přiznání, ke kterému přiloží kopii vystaveného daňového dokladu. Dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu osobě, která není registrovaná k dani, plátce neuvádí do souhrnného hlášení. Plátce, který pořizuje za úplatu nový dopravní prostředek z jiného členského státu od osoby, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, uskutečňuje také pořízení zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně v tuzemsku, a k daňovému přiznání je povinen přiložit hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a kopii daňového dokladu, který mu vystavil dodavatel.
Osoba, která není plátcem, a příležitostně dodá nový dopravní prostředek, který je přemístěn do jiného členského státu, se považuje za osobu oprávněnou uplatnit nárok na odpočet daně, kterou zaplatila při nabytí nového dopravního prostředku ve sjednané ceně nebo při dovozu nebo při pořízení z jiného členského státu, a to maximálně do výše daně, kterou by byl povinen odvést plátce, pokud by dodání bylo zdanitelným plněním v tuzemsku. Tato osoba je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u svého místně příslušného správce daně v daňovém přiznání, ke kterému přiloží kopii daňového dokladu, a s hlášením o dodání nového dopravního prostředku předloží daňové přiznání do 10 dnů ode dne dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu. Pokud nárok na odpočet daně neuplatní v tomto daňovém přiznání nebo na požádání správce daně neposkytne informace nutné ke správnému stanovení nároku na odpočet daně, její nárok zaniká.
Osoba, která není plátcem, a pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu, který bude registrován k provozu v tuzemsku, je povinna předložit daňové přiznání, ke kterému přiloží kopii daňového dokladu, hlášení o pořízení nového dopravního prostředku do 10 dnů ode dne pořízení. Na základě tohoto daňového přiznání správce daně vyměří částku daně, kterou je pořizující osoba povinna zaplatit místně příslušnému správci daně do 25 dnů ode dne, kdy jí daň byla vyměřena. Správce daně osobě požívající výsad a imunit při pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu vydá potvrzení o osvobození od daně, pokud je pořízen nový dopravní prostředek v rámci množstevních limitů stanovených v § 80.
Osoba, která pořizuje nový dopravní prostředek z jiného členského státu, který bude registrován v registru silničních motorových vozidel, může před podáním daňového přiznání podat hlášení o pořízení nového motorového vozidla a zaplatit zálohu ve výši daně z pořízení nového dopravního prostředku, kterou vypořádá v následně podaném daňovém přiznání. K hlášení o pořízení nového motorového vozidla je povinna přiložit kopii daňového dokladu, který jí vystavil dodavatel z jiného členského státu. Zaplacení zálohy správce daně na žádost pořizovatele potvrdí.
Dovoz zboží
Dovozem zboží se rozumí vstup zboží z třetí země na území Evropského společenství.
Za dovoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje vrácení zboží, které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Za vrácení zboží do tuzemska se nepovažuje dodání zboží do jiného členského státu přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma a vývoz zboží přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma.
Za dovoz zboží se považuje vstup zboží na území Evropského společenství z území podle § 3 odst. 2, pokud jsou součástí celního území Evropského společenství, a z Normanských ostrovů a San Marina. U dovozu tohoto zboží postupují celní orgány tak, jako by se jednalo o dovoz zboží ze třetí země.
Uskutečnění zdanitelného plnění a daňová povinnost
Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží, poskytnutí služby a převodu nemovitosti
Daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň.
U dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. h) a při poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. g), pouze však u služeb souvisejících s nájmem nemovitostí, vzniká povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
Při dodání zboží včetně převodu nemovitostí a při poskytování služeb, které uskutečňují osoby, které v souladu s příslušnými předpisy nevedou účetnictví, vzniká povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
Při dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné
dnem dodání podle § 13 odst. 1 při prodeji podle kupní smlouvy,
dnem převzetí v ostatních případech , kromě dodání nemovité věci, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, kde se plnění považuje za uskutečněné okamžikem účinnosti smlouvy,, nebo
dnem příklepu při vydražení zboží ve veřejné dražbě podle zvláštního právního předpisu.
Při převodu nemovitosti se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné
dnem doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí, včetně prodeje nemovitosti ve veřejné dražbě podle zvláštního právního předpisu, nebo
dnem zápisu změny vlastnického práva, pokud nedochází k zápisu změny vlastnického práva vkladem.
Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné
dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou platbu, a to tím dnem, který nastane dříve, nebo
dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu práva nebo k poskytnutí práva k využití; pokud je sjednán způsob stanovení ceny a k uvedenému dni není známa její výše, zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné ke dni přijetí platby.
Vostatních případech se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné
dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo,
dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem zjištění skutečné spotřeby, pokud je stanoven příslušnými technickými a provozními předpisy dodavatele, při dodání tepla, chladu, elektrické energie, plynu, vody, odstranění odpadních vod a telekomunikační služby,
dnem použití majetku nebo využití služby při použití hmotného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce,
dnem schválení technické způsobilosti příslušným úřadem při použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně, pro přestavbu, jejímž výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 75,
dnem, ke kterému přechází vlastnické právo ke vkladu [§ 13 odst. 4 písm. f), § 14 odst. 3 písm. f)], popřípadě jiná práva k tomuto vkladu, při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě, s výjimkou nemovitosti, kdy se postupuje podle odstavce 3,
dnem, ke kterému přechází vlastnické právo, popřípadě jiná práva k vydávanému majetku, při vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku, s výjimkou nemovitosti, kdy se postupuje podle odstavce 3,
dnem dodání třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem dodání třetí osobou, při dodání zboží na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu nebo smlouvy obdobného typu, kterou se příkazník zavazuje obstarat nějakou činnost pro příkazce, nebo
dnem poskytnutí služby třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem poskytnutí služby třetí osobou, při poskytnutí služby na základě komisionářské smlouvy nebo
dnem zjištění přeúčtovávané částky při přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody a služeb podle § 13 odst. 4 písm. h), § 14 odst. 3 písm. g).
Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze, a v případech, kdy se úplata za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu.
dnem použití při použití majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně,
U zdanitelného plnění podle § 13 odst. 4 písm. i) vzniká povinnost přiznat daň ke dni jeho uskutečnění. Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné k poslednímu dni účetního období daného plátce nebo k poslednímu dni kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, za podmínek uvedených v § 13 odst. 4 písm. i).
Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy, smlouvy o nájmu podniku, smlouvy o nájmu dopravního prostředku, smlouvy o finančním pronájmu, smlouvy o dílo nebo jiné obdobné smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové plnění, na které je uzavřena smlouva. Dílčí plnění se považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. U dílčích plnění uskutečněných podle smlouvy o dílo se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné i dnem podle odstavce 5 písm. a), a dnem uskutečnění zdanitelného plnění je ten den, který nastane dříve.
U opakovaných plnění se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelných plnění ve sjednaných lhůtách během zdaňovacího období, přičemž se v rámci smlouvy jedná o plnění zbožím stejného druhu, které je navzájem zastupitelné nebo službou stejné povahy.
Pro stanovení dne uskutečnění plnění u plnění osvobozených od daně platí odstavce 2 až 8 obdobně.
Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží do jiného členského státu
Daň na výstupu při dodání zboží do jiného členského státu, na které se nevztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve.
Den uskutečnění zdanitelného plnění se při dodání zboží do jiného členského státu podle odstavce 1 stanoví podle § 21. Daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň.
Při dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto dodání
dnem vystavení daňového dokladu, pokud byl daňový doklad vystaven plátcem před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu, nebo
k patnáctému dni měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu.
Dodání zboží do jiného členského státu podle odstavce 3 je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat dodání zboží do jiného členského státu.
Vznik daňové povinnosti při dovozu zboží
Daňová povinnost při dovozu zboží v tuzemsku vzniká
dnem propuštění zboží do celních režimů volný oběh, dočasné použití, aktivní zušlechťovací styk v systému navracení nebo dnem, kdy je zboží, které bylo dočasně vyvezeno v pasivním zušlechťovacím styku, dovezeno zpět do tuzemska a propuštěno do volného oběhu,
dnem, kdy bylo zjištěno porušení podmínek stanovených pro příslušný režim, do kterého je zboží pod celním dohledem propuštěno, nebo
dnem, kdy byl zjištěn nezákonný dovoz.
Daň při dovozu zboží vyměří a vybere celní orgán a plátce ji neuvádí jako svou daňovou povinnost do daňového přiznání. Daň při dovozu zboží propuštěného do režimu dočasného použití vybere celní orgán uplynutím lhůty 34 měsíců nebo ukončením režimu dočasného použití.
Na základě písemné žádosti plátce, za kterou je považováno uvedení kódu odpovídající režimu dovozu zboží podle tohoto odstavce do písemného celního prohlášení podaného a přijatého celním orgánem před zahájením celního řízení na propuštění zboží do celních režimů podle odstavce 1 písm. a), celní orgán není povinen daň vybrat za podmínky, že plátce tuto daň přizná jako svou daňovou povinnost do daňového přiznání za období, ve kterém dojde k propuštění zboží do celních režimů podle odstavce 1 písm. a).
Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnosti přiznat daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou
Při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou je plátce povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění .
Den uskutečnění zdanitelného plnění se stanoví obdobně podle § 21. Daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň.
Ustanovení odstavců 1 a 2 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží a dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo dodání elektřiny podle § 13 odst. 8 a 9.
Uskutečnění plnění a povinnost přiznat poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko
Při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko je plátce povinen přiznat toto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Den uskutečnění plnění se stanoví obdobně podle § 21.
Plnění je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost je přiznat.
Ustanovení odstavců 1 a 2 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží s místem plnění mimo tuzemsko.
Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu
Při pořízení zboží z jiného členského státu vzniká plátci povinnost přiznat daň
ke dni vystavení daňového dokladu, pokud byl daňový doklad vystaven osobou registrovanou k dani v jiném členském státě před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, nebo
k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno.
Za den pořízení zboží z jiného členského státu se považuje den uskutečnění zdanitelného plnění podle § 21. Daň jsou plátce nebo osoba identifikovaná k dani povinni uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém jim vznikla povinnost přiznat daň.
Daňové doklady
Vystavování daňových dokladů
Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, je povinen na vyžádání za každé zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání, vystavit daňový doklad, a to nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně s nárokem na odpočet daně a do 15 dnů ode dne přijetí platby, pokud k přijetí platby došlo před uskutečněním zdanitelného plnění. Údaje o dani a základu daně se na daňových dokladech uvádějí v české měně.
Plátce, který uskutečňuje několik samostatných zdanitelných plnění nebo plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně pro jednu osobu, může vystavit za těchto několik samostatných zdanitelných plnění souhrnný daňový doklad. Pokud se plátce rozhodne vystavit souhrnný daňový doklad, je povinen jej vystavit nejpozději do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo první zdanitelné plnění nebo byla přijata první platba za plnění uvedená na tomto souhrnném dokladu. Údaje společné pro všechna samostatná zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně mohou být na souhrnném daňovém dokladu uvedeny pouze jednou, údaje o datu uskutečnění plnění nebo přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve, jednotkové ceně bez daně a slevě, pokud není obsažena v jednotkové ceně, základu daně, sazbě daně, popřípadě osvobození od daně, a výši daně musí být uvedeny zvlášť pro každé samostatné plnění. Obdobně lze postupovat při vystavení daňového dokladu za zdanitelné plnění, na které byla před jeho uskutečněním ve stejném kalendářním měsíci přijata platba.
Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, může zplnomocnit k vystavení daňového dokladu svým jménem
osobu, pro kterou se zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně uskutečňuje, pokud se plátce, který zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně uskutečňuje, písemně zaváže, že přijme všechny takto vystavené daňové doklady, nebo
třetí osobu.
Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud jej plátce nebo osoba uvedená v odstavci 3 opatřila zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu podle zvláštního právního předpisu nebo pokud je zaručena věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací (EDI).
Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, a to i v případě, že daňový doklad byl vystaven osobou podle odstavce 3. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného daňového dokladu a daňového dokladu při hromadné přepravě osob odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na těchto dokladech výše daně uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění nebo osobou podle odstavce 3. Daň se vypočte podle § 37. Za správnost údajů, které musí být doplněny na daňovém dokladu podle § 31, 32 a 34, odpovídá osoba, která je povinna tyto údaje na daňovém dokladu uvést, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Osoba, která není plátcem, s výjimkou osoby podle odstavce 3 a osoby dodávající nový dopravní prostředek podle § 19, nesmí vystavit doklad, který má náležitosti daňového dokladu. Vystaví-li jej, uloží se jí pokuta podle zvláštního právního předpisu.
Pokud jsou na daňovém dokladu uvedena plnění s různými sazbami daně nebo zdanitelná plnění a plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, musí být na tomto dokladu uvedeny základy daně a výše daně odděleně podle stanovených sazeb nebo osvobození od daně. U zjednodušeného daňového dokladu se částky včetně daně uvádí odděleně podle stanovených sazeb.
Pokud je daňový doklad vystaven v cizím jazyce, je plátce, který daňový doklad vystavil nebo jehož jménem byl daňový doklad vystaven, nebo osoba, která takový daňový doklad přijala, povinna na žádost správce daně zajistit jeho překlad do českého jazyka.
Uchovávání daňových dokladů
Plátce je povinen uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, na jím zvoleném místě. Po tuto dobu plátce odpovídá za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost jejich obsahu, jejich čitelnost a na žádost správce daně za umožnění přístupu k nim bez zbytečného odkladu.
Daňový doklad v písemné formě lze převést do elektronické podoby a uchovávat pouze v této podobě, pokud metoda použitá pro převod a uchování zaručuje věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu a jeho čitelnost elektronickou výměnou informací (EDI) nebo je opatřen elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu.
Pokud plátce vystavuje, přijímá a uchovává daňové doklady v elektronické podobě a místem uchovávání není tuzemsko, musí plátce zajistit pro správce daně právo volného přístupu v reálném čase elektronicky k daňovým dokladům i datům zaručujícím věrohodnost jejich původu a neporušitelnost jejich obsahu.
Plátce je povinen předem oznámit správci daně místo uchovávání daňového dokladu, pokud toto místo není v tuzemsku.
Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na právního nástupce plátce při uchovávání daňových dokladů rozhodných pro stanovení daňové povinnosti plátce a na osoby povinné k dani nebo právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, při uchovávání přijatých daňových dokladů.
Daňový doklad při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby
Daňovými doklady jsou zejména běžný daňový doklad, zjednodušený daňový doklad, souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, opravný daňový doklad, daňový dobropis nebo daňový vrubopis.
Běžný daňový doklad musí obsahovat
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění,
daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění,
daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem,
evidenční číslo daňového dokladu,
rozsah a předmět plnění,
datum vystavení daňového dokladu,
datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, a to ten den, který nastane dříve, , pokud se liší od data vystavení daňového dokladu
jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,
základ daně ,
základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,
výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře.
Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úplatou za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem je povinen na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí platby, pokud k přijetí dojde před uskutečněním zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad může plátce vystavit rovněž za služby, které jsou poskytovány prostřednictvím elektronických prostředků a jejich poskytnutí je podmíněno zaplacením a úplata za tyto služby je prováděna bankovním převodem. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen za zdanitelná plnění v ceně obsahující daň celkem nejvýše 10 000 Kč. Zjednodušený daňový doklad nelze vystavit v případě prodeje zboží, které je předmětem spotřební daně z lihu a tabákových výrobků, za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele. Tímto ustanovením není dotčena možnost vystavení běžného daňového dokladu podle odstavce 2.
Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
evidenční číslo daňového dokladu,
rozsah a předmět zdanitelného plnění,
datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve,
základní nebo sníženou sazbu daně,
částku, kterou plátce získal nebo má získat za uskutečňované zdanitelné plnění celkem.
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění,
Splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, je daňovým dokladem v případě nájemní smlouvy, smlouvy o nájmu podniku a smlouvy o finančním pronájmu, pokud obsahuje náležitosti jako běžný daňový doklad.
Doklad o zaplacení vystavený podle § 26 je daňovým dokladem při hromadné přepravě osob. Doklad o zaplacení musí obsahovat obchodní firmu, nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, datum vystavení dokladu, sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, částku, kterou plátce získal nebo má získat za plnění celkem.
Doklad o zaplacení vystavený státním orgánem nebo jiným oprávněným subjektem nebo dražebníkem je daňovým dokladem při dražbě zboží nebo nemovitosti provedené na základě exekučního řízení. Na dokladu o zaplacení se uvedou údaje jako na běžném daňovém dokladu a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení.
Pokud je plátce povinen vystavit daňový doklad v případě přijetí platby přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně, nemusí daňový doklad obsahovat údaje podle odstavce 2 písm. i) a rozsah plnění.
Platební kalendář, na němž je uveden rozpis plateb na předem stanovené období, je daňovým dokladem v případě, že osoba, pro niž je uskutečňováno zdanitelné plnění, provádí platby před uskutečněním zdanitelného plnění. Platební kalendář musí obsahovat stejné náležitosti jako běžný daňový doklad s výjimkou údajů podle odstavce 2 písm. h).
Pokud se postupuje při uplatnění daně podle zvláštního režimu pro cestovní službu (§ 89) nebo pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi (§ 90), a na daňovém dokladu nelze uvést výši daně, uvede se sdělení, že se jedná o postup podle zvláštního režimu.
Doklad o použití
Doklad o použití je daňový doklad, který musí vystavit plátce, který uskutečňuje zdanitelná plnění podle § 13 odst. 4, s výjimkou § 13 odst. 4 písm. d) a e), a podle § 14 odst. 3, s výjimkou § 14 odst. 3 písm. d) a e), a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Údaje o dani se na dokladu o použití uvádějí v české měně.
Doklad o použití musí obsahovat
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
účel použití,
evidenční číslo daňového dokladu,
rozsah a předmět zdanitelného plnění,
datum vystavení daňového dokladu,
datum uskutečnění zdanitelného plnění,
jednotkovou cenu bez daně,
základ daně,
základní nebo sníženou sazbu daně,
výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře.
Daňové doklady při dovozu a vývozu zboží
Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vzniká daňová povinnost, nebo rozhodnutí o ukončení celního režimu dočasného použití, vydané celním orgánem na tiskopisu písemného celního prohlášení.
Daňovým dokladem je i jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena.
Daňovým dokladem při vrácení zboží zpět do tuzemska je rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena.
Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk učiněné na písemném celním prohlášení (Jednotném správním dokladu). Je-li zboží umístěno ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku, daňovým dokladem je písemné rozhodnutí celního orgánu o umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu, které může být učiněno i na tiskopisu Jednotného správního dokladu24a<>).
Pokud je celní prohlášení podáno plátcem se souhlasem celního orgánu elektronicky, musí být ověřeno podle zvláštního právního předpisu.
Při dovozu a vývozu plynu nebo elektřiny platí ustanovení § 34 a 35 obdobně.
Daňový doklad při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě
Daňový doklad při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě musí obsahovat
název, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, která poskytuje službu, včetně kódu země,
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby, které je služba poskytnuta,
evidenční číslo daňového dokladu,
rozsah a předmět poskytnuté služby,
datum vystavení daňového dokladu,
datum uskutečnění služby , pokud se liší od data vystavení daňového dokladu,
jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,
základ daně,
základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,
výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře,
sdělení, že osobou povinnou přiznat a zaplatit daň je plátce, pro kterého se služba uskutečňuje.
Osoba, která je povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108 při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, je povinna doplnit na obdrženém daňovém dokladu chybějící údaje podle odstavce 1 písm. i), j) a základ daně v české měně. V případě daňového dokladu v elektronické podobě eviduje tato osoba chybějící údaje v evidenci pro daňové účely.
Pokud je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň podle § 108 při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě daňový zástupce, neobsahuje daňový doklad údaje o daňovém identifikačním čísle osoby, které je služba poskytnuta, a údaj podle odstavce 1 písm. k). Daňový doklad však musí obsahovat sdělení, že daň je povinen přiznat a zaplatit daňový zástupce, obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání daňového zástupce a daňové identifikační číslo daňového zástupce.
Ustanovení odstavců 1 až 3 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, pokud je místo plnění v tuzemsku.
Daňový doklad při poskytnutí služby zahraniční osobou
Daňový doklad při poskytnutí služby podle § 15 zahraniční osobou musí obsahovat
název, sídlo nebo místo podnikání osoby, která službu poskytuje, popřípadě její daňové identifikační číslo,
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby, které je služba poskytnuta,
evidenční číslo daňového dokladu,
rozsah a předmět poskytované služby,
datum vystavení daňového dokladu,
datum uskutečnění služby, , pokud se liší od data vystavení daňového dokladu
jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,
základ daně,
základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,
výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře.
Osoba, která je povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108 při poskytnutí služby zahraniční osobou povinnou k dani, je povinna doplnit na obdrženém daňovém dokladu chybějící údaje podle odstavce 1 písm. i), j) a základ daně v české měně. V případě daňového dokladu v elektronické podobě eviduje tato osoba chybějící údaje v evidenci pro daňové účely.
Pokud je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň podle § 108 při poskytnutí služby zahraniční osobou povinnou k dani zahraniční osoba prostřednictvím daňového zástupce, neobsahuje daňový doklad údaje o daňovém identifikačním čísle osoby, které je služba poskytnuta. Daňový doklad musí obsahovat sdělení, že daň je povinen přiznat a zaplatit daňový zástupce, obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání daňového zástupce a daňové identifikační číslo daňového zástupce.
Ustanovení odstavců 1 až 3 se obdobně vztahují na dodání zboží s instalací nebo montáží zahraniční osobou povinnou k dani, pokud je místo plnění v tuzemsku.
Daňový doklad při poskytnutí služby
Plátce, který poskytuje službu s místem plnění mimo tuzemsko, je povinen vystavit za každé plnění daňový doklad obsahující náležitosti podle odstavce 2, a to nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění služby nebo přijetí platby, pokud platba předchází uskutečnění služby.
Daňový doklad připoskytnutí službysmístem plnění mimo tuzemsko musí obsahovat
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který poskytuje službu,
daňové identifikační číslo plátce, který poskytuje službu,
název, sídlo nebo místo podnikání osoby, které je služba poskytována,
daňové identifikační číslo osoby, které je služba poskytována, včetně kódu země,
evidenční číslo daňového dokladu,
rozsah a předmět poskytované služby,
datum vystavení daňového dokladu,
datum uskutečnění služby nebo datum přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve, , pokud se liší od data vystavení daňového dokladu
základ daně,
odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle kterého je místo plnění mimo tuzemsko,
pokud je daň ve státě, ve kterém se nachází místo plnění, povinna přiznat a zaplatit osoba, které je služba poskytována, sdělení o této skutečnosti.
Pokud je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko plátce prostřednictvím daňového zástupce, musí daňový doklad podle odstavce 1 obsahovat sdělení, že daň je povinen přiznat a zaplatit daňový zástupce, a údaje k identifikaci daňového zástupce.
Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují obdobně i na dodání zboží s instalací nebo montáží s místem plnění mimo tuzemsko plátcem.
Daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu
Plátce, který dodává zboží do jiného členského státu, je povinen vystavit za každé dodání zboží pro jinou osobu, která je registrována k dani v jiném členském státě, daňový doklad obsahující náležitosti podle odstavce 3, a to nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu nebo přijetí platby, pokud platba předchází dodání zboží.
Plátce při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18 je povinen vystavit daňový doklad nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu nebo přijetí platby, pokud platba předchází dodání zboží.
Daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu musí obsahovat
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění,
daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění,
název, sídlo nebo místo podnikání pořizovatele,
evidenční číslo daňového dokladu,
daňové identifikační číslo pořizovatele, včetně kódu země,
rozsah a předmět plnění,
datum vystavení daňového dokladu,
datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve, , pokud se liší od data vystavení daňového dokladu
jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,
základ daně,
sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona.
Při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18, pokud je místo plnění v tuzemsku, je plátce povinen vystavit daňový doklad podle odstavce 3, s výjimkou údajů podle písmen c), e) a k), a v dokladu uvést základní nebo sníženou sazbu daně, výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře a kód země, do které je zboží zasíláno. Při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18, pokud je místo plnění v jiném členském státě, je plátce povinen vystavit daňový doklad podle odstavce 3, s výjimkou písmen c), e) a k), a v dokladu uvést kód země, do které je zboží zasíláno, a sdělení, že místo plnění je v této zemi.
Osoba, která dodává nový dopravní prostředek do jiného členského státu, je povinna uvést v dokladu sdělení, že se jedná o nový dopravní prostředek, a údaje podle § 4 odst. 3 písm a) a b).
Daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu
Daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu musí obsahovat
název, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, která dodává zboží, včetně kódu země,
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo pořizovatele,
evidenční číslo daňového dokladu,
rozsah a předmět pořízení,
datum vystavení daňového dokladu,
datum uskutečnění pořízení ,
jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,
základ daně,
základní nebo sníženou sazbu daně,
výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře.
Pořizovatel je povinen doplnit na obdrženém daňovém dokladu nebo v evidenci pro daňové účely chybějící údaje podle odstavce 1 písm. f), g), i) a j) a základ daně v české měně.
Základ daně a výpočet daně, oprava základu daně, daňový dobropis a vrubopis
Základ daně
Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, vyjma daně za toto zdanitelné plnění.
Základem daně v případě přijetí platby před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté platby snížená o daň.
Základ daně také zahrnuje
clo, dávky nebo poplatky podle § 38 odst. 1 písm. a),
spotřební daň, pokud zákon nestanoví jinak v § 41,
dotace k ceně,
vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění při jeho uskutečnění,
při poskytnutí služby i materiál přímo související s poskytovanou službou,
při dodání staveb i stavební a montážní práce spojené s výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami, konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují.
Za vedlejší výdaje se považují zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize.
Základ daně se sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Do základu daně se nezahrnuje rozdíl ze zaokrouhlení částky daně za zdanitelné plnění na desetihaléře nebo na padesátihaléře.
ního právního předpisu,25<>) která je považována za cenu včetně daně, pokud jde
o přijetí úplaty za zdanitelné plnění, která není vyjádřena v penězích,
o použití hmotného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce podle § 13 odst. 4 písm. a) a § 14 odst. 3 písm. a),
o použití majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 13 odst. 4 písm. b) a § 14 odst. 3 písm. b),
o použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně pro přestavbu podle § 13 odst. 4 písm. g), jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 2 po přestavbě,
o vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačnímzůstatkupodle§13odst. 4písm. c)a§14 odst. 3 písm. c),
o pořízení obchodního majetku při jeho přemístění z jiného členského státu podle § 16 odst. 5, nebo
o bezúplatné přenechání majetku a vydání podílu na majetku podle § 13 odst. 4 písm. d) a e) a § 14 odst. 3 písm. d) a e).
Pokud se za uskutečněná plnění stanoví celková cena nebo hodnota, která zahrnuje dodání zboží, převod nemovitosti nebo poskytnutí služby s různými sazbami daně, popřípadě osvobozená od daně, základ daně se pro jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši odpovídající poměru cen zjištěných podle zvláštního právního předpisu jednotlivých plnění k celkovému součtu těchto zjištěných cen. Tato celková cena nebo hodnota se považuje za částku obsahující daň.
Pokud je při oceňování majetku vyžadován posudek více znalců, použije se pro zjištění poměru cen cena z posudku, v němž je cena nejvyšší, která se považuje za cenu obsahující daň.
Základem daně je cena zjištěná podle zvlášt-
Základem daně při dodání platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu, je rozdíl mezi cenou, za kterou jsou prodávány, a jejich nominální hodnotou. Tento rozdíl se považuje za částku obsahující daň. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu, základem daně je nula.
Při dodání výrobků ve vratných zálohovaných obalech je plátce daně povinen rozdělit základ daně na část vztahující se k dodávaným výrobkům a na část vztahující se k vratným zálohovaným obalům. Část základu daně vztahující se k vratným zálohovaným obalům je zvláštní peněžní částka, která je přímo vázána k vratnému obalu a jejíž vrácení po vrácení vratného obalu je kupujícímu při prodeji výrobku zaručeno (dále jen „zvláštní peněžní částka“). Zvláštní peněžní částka se považuje za částku obsahující daň. Uvedený postup se nepoužije, pokud plátce daně není podle zvláštního právního předpisu povinen vratné zálohované obaly vykoupit.
Výpočet daně u dodání zboží, převodu nemovitosti a poskytnutí služby
Daň se vypočte ze základu daně bez daně stanoveného podle § 36 jako součin částky za zdanitelné plnění bez daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 19 v případě základní sazby daně nebo číslo 5 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli číslo 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná čísla, vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře, popřípadě na padesátihaléře nebo se uvede v haléřích. Cena včetně daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako součet základu daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.
Daň může plátce rovněž vypočítat z částky za zdanitelné plnění včetně daně nebo ceny zjištěné podle § 36 odst. 6 v úrovni včetně daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 19 v případě základní sazby daně nebo číslo 5 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli součet údaje v čitateli a čísla 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa, vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře, popřípadě na padesátihaléře nebo se uvede v haléřích. Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl částky za zdanitelné plnění obsahující daň a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.
V případě, kdy vznikla povinnost přiznat daň z platby přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění, vypočte se daň za uskutečněné zdanitelné plnění pouze z rozdílu mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a základem daně nebo úhrnem základů daně podle § 36 odst. 2.
Základ daně a výpočet daně při dovozu zboží
Základem daně při dovozu zboží podle § 20 je součet
základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla,
vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení, které se nachází na území dovážejícího členského státu, popřípadě do dalšího místa určení na území Evropského společenství, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo,
příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak.
dené v přepravním dokladu, na jehož základě je zboží dováženo do dovážejícího členského státu. Pokud není první místo určení uvedeno na přepravním dokladu, považuje se za první místo určení místo prvního přeložení dováženého zboží v dovážejícím členském státě.
Základem daně při vrácení nebo propuštění zboží, které bylo
plátcem dovezeno a umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud nedochází ke změně vlastnického vztahu, bez ohledu na skutečnost, zda zboží prošlo nebo neprošlo zpracovatelskými operacemi a plátce navrhuje jeho propuštění do tuzemska, je základ daně podle odstavce 1,
plátcem dovezeno a umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud došlo ke změně vlastnického vztahu a nový vlastník navrhuje jeho propuštění, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu a popřípadě spotřební daně; pokud zboží prošlo zpracovatelskými operacemi, vstupuje do základu daně ještě výše nákladů na provedené zpracovatelské operace,
plátcem umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma, pokud nedochází ke změně vlastnického vztahu, je součet ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu ke dni umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a popřípadě spotřební daně, pokud dochází ke změně vlastnického vztahu, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu a popřípadě spotřební daně,
plátcem umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma, pokud došlo ke změně vlastnického vztahu a prošlo zpracovatelskými operacemi, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu a popřípadě spotřební daně a výše nákladů na provedené zpracovatelské operace,
osobou, která není plátcem, umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma, prošlo zpracovatelskými operacemi a má být původním nebo novým vlastníkem propuštěno zpět do tuzemska, je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace.
Prvním místem určení se rozumí místo uve-
U propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo vrácení zboží se daň vypočítá jako součin příslušného základu daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desítky haléřů nahoru. U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku se základ daně vypočte způsobem shodným s výpočtem základu pro vyměření cla.
U propuštění zboží do režimu dočasného použití činí částka daně za každý, byť jen započatý kalendářní měsíc, během kterého bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití, 3 % z daně, která by měla být vyměřena za uvedené zboží, kdyby v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do volného oběhu. Takto stanovená daň nesmí být vyšší než ta, která by byla vyměřena v případě propuštění tohoto zboží do volného oběhu v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití.
Při ukončení režimu dočasného použití propuštěním zboží do režimu volného oběhu se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem daně při propuštění zboží do režimu volného oběhu.
Základ daně a výpočet daně při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou
Základ daně při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou se stanoví obdobně podle § 36.
Plátce je povinen si sám daň vypočítat podle § 37 odstavce 1.
Základ daně a výpočet daně při pořízení zboží z jiného členského státu
Základ daně při pořízení zboží z jiného členského státu se stanoví obdobně podle § 36.
Pokud je pořizovateli vrácena spotřební daň zaplacená v členském státě, ze kterého bylo zboží odesláno nebo přepraveno, dodatečně po pořízení zboží z tohoto členského státu, provede se oprava základu daně podle § 42.
Plátce je povinen si sám daň vypočítat podle § 37 odstavce 1.
Základ daně a výpočet daně u zboží, které je v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně
Základ daně při dovozu zboží, které je propuštěno do celního režimu volný oběh s následným umístěním do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně podle zvláštního právního předpisu, se stanoví podle § 38 bez zahrnutí spotřební daně.
U zboží, které je při pořízení z jiného členského státu v tuzemsku umístěno do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, se základ daně stanoví obdobně podle § 36 bez zahrnutí spotřební daně.
U zboží, které je vyrobeno v tuzemsku v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně a v tomto režimu je dodáno, se základ daně stanoví podle § 36 bez zahrnutí spotřební daně.
U zboží, které se nachází v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, a plátce uskutečňuje jeho dodání podle § 13 při uvedení zboží do volného daňového oběhu, se základ daně stanoví podle § 36.
Oprava základu daně a výše daně u zdanitelných plnění
Plátce může opravit výši daně
při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,
při snížení základu daně na základě sjednaných podmínek u zdanitelného plnění, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění,
při vrácení spotřební daně podle § 40 odst. 2,
při použití platby, ze které vznikla plátci povinnost přiznat daň, na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně.
Plátce je povinen opravit výši daně při zvýšení základu daně, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění.
Plátce je povinen opravit výši daně, pokud dojde k vrácení platby, u níž ke dni jejího přijetí vznikla povinnost přiznat daň a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo.
Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné
ve zdaňovacím období, ve kterém byl daňový dobropis doručen plátci, pro kterého se uskutečnilo zdanitelné plnění, pokud jde o opravu výše daně podle odstavce 1 písm. a), b) a c), nebo
ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava výše daně provedena, pokud jde o opravu výše daně podle odstavce 1 písm. d) 2 nebo 3.
U opravy základu daně a výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. Pokud plátce vystavil doklad s jinou než platnou sazbou daně, musí nejprve provést samostatně opravu sazby daně podle § 49. Při opravě základu daně a výše daně v případě zdanitelných plnění uskutečněných pro jiného plátce vystaví plátce daňové doklady s náležitostmi podle § 43.
Opravu základu daně a výše daně v případě zdanitelných plnění uskutečněných pro osobu, která není plátcem, provede plátce ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně provedena, vystavením dokladu o opravě základu a výše daně. Údaje o výši daně se uvádějí v české měně a doklad musí obsahovat
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
důvod opravy,
evidenční číslo daňového dokladu,
rozsah a předmět zdanitelného plnění,
datum vystavení daňového dokladu,
rozdíl mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění, v případě opravy výše daně podle odstavce 3 výši přijaté platby,
základní nebo sníženou sazbu daně,
rozdíl ve výši daně odpovídající rozdílu mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění, v případě opravy výše daně podle odstavce 3 výši daně odpovídající výši přijaté platby uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře.
V případě opravy základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb provede opravu podle odstavce 1 písm. d) plátce vystavením dokladu o opravě základu a výše daně s náležitostmi podle odstavce 6 písm. a), b), c), d), f) a h), který dále musí obsahovat předmět plnění, na které byla platba původně přijata, celkovou výši plateb použitých na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a tomu odpovídající výši daně. Tyto údaje se uvádějí na doklad za všechny opravy v průběhu zdaňovacího období jednou částkou. Tento doklad se nedoručuje. Plátce je povinen jako součást evidence pro daňové účely evidovat soupisy dokladů vystavených podle tohoto odstavce. Pokud se v okamžiku opravy jiné zdanitelné plnění neuskutečnilo, považuje se částka odpovídající provedené opravě podle odstavce 1 písm. d) za platbu přijatou na toto jiné zdanitelné plnění před jeho uskutečněním.
Opravu základu a výše daně může provést plátce nebo jeho právní nástupce, který uskutečnil původní zdanitelné plnění.
Daňový dobropis a vrubopis při opravě základu daně a výše daně u zdanitelných plnění
Pokud dojde k opravě základu daně a výše daně podle § 42, plátce, který uskutečnil původní zdanitelné plnění, je povinen vyhotovit pro plátce, pro kterého uskutečnil zdanitelné plnění, daňový dobropis nebo daňový vrubopis, a to ke dni, kdy byla provedena oprava základu daně. Údaje o dani se v daňovém dobropise nebo v daňovém vrubopise uvádějí v české měně.
Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při opravě podle § 42 odst. 1 a 3.
Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při opravě podle § 42 odst. 2.
Daňový dobropis nebo daňový vrubopis musí obsahovat
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání, plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,
daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,
evidenční číslo daňového dokladu,
rozsah a předmět zdanitelného plnění,
datum vystavení daňového dokladu,
základní nebo sníženou sazbu daně, a dále
jde-li o daňový dobropis, evidenční číslo původního daňového dokladu, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění, v případě opravy výše daně podle odstavce 3 výši přijaté platby, a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desítky haléřů nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích,
jde-li o daňový vrubopis, evidenční číslo původního daňového dokladu, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desítky haléřů nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.
Pokud se oprava základu a výše daně týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady podle § 28, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy na daňovém dobropisu nebo daňovém vrubopisu, uvedeny pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady však musí být na daňovém dobropisu nebo daňovém vrubopisu vždy uvedena čísla původních daňových dokladů, rozdíly mezi opraveným a původním základem daně a tomu odpovídající částky daně.
Pokud byl za uskutečněné zdanitelné plnění vystaven jiný daňový doklad než běžný daňový doklad, při opravě základu a výše daně vystaví plátce doklad odpovídající účelem a obsahem daňovému dobropisu nebo daňovému vrubopisu s náležitostmi odpovídajícími původně vystavenému daňovému dokladu.
Oprava výše daně při dovozu zboží
Pokud plátce zjistí po vyměření daně, že uplatnil nárok na odpočet daně ve výši daně vyměřené celním orgánem, přičemž došlo k nesprávnému uplatnění § 38, je povinen tuto skutečnost oznámit celnímu orgánu, který daň původně vyměřil. Pokud dojde k dodatečnému vyměření daně celním orgánem, má plátce nárok na odpočet daně za podmínek podle § 72 až 75.
Pokud plátce uplatní nárok u celního orgánu, který rozhodne o vrácení daně z důvodu uplatněného pro její vrácení, a plátce již uplatnil nárok na odpočet daně v původní výši vyměřené a vybrané daně, daň celní orgán vrátí. Plátce je povinen snížit dříve uplatněný nárok na odpočet daně o částku vrácené daně, a to v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň vrácena.
Oprava základu a výše daně při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou
Oprava základu a výše daně se při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou provádí podle § 42.
Opravu provádí plátce na základě dokladu, ve kterém je odkazováno na původní daňový doklad, který vystavila osoba, která poskytla službu.
Oprava základu a výše daně při pořízení zboží z jiného členského státu
Oprava základu a výše daně se při pořízení zboží z jiného členského státu provádí podle § 42.
Opravu provádí pořizovatel na základě dokladu, ve kterém je odkazováno na původní doklad, na základě kterého bylo zboží pořízeno z jiného členského státu.
Doklad musí obsahovat
daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, která dodává zboží,
daňové identifikační číslo pořizovatele,
údaje nezbytné k provedení opravy základu daně.
Oprava základu a výše daně při dodání zboží do jiného členského státu
Oprava základu a výše daně se při dodání zboží do jiného členského státu, na které se nevztahuje osvobození od daně, provádí podle § 42. Obdobně se postupuje také v případě opravy základu daně při dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně.
Opravu provádí dodavatel na základě dokladu, ve kterém je odkazováno na původní doklad, na základě kterého bylo zboží dodáno do jiného členského státu.
Doklad musí obsahovat
daňové identifikační číslo plátce, který dodává zboží,
daňové identifikační číslo pořizovatele,
údaje nezbytné k provedení opravy základu daně.
Sazby daně a oprava sazby daně
Sazby daně u zdanitelného plnění
U zdanitelného plnění se uplatňuje
základní sazba daně ve výši 19 %, nebo
snížená sazba daně ve výši 5 %.
U zboží se uplatňuje základní sazba. U zboží uvedeného v příloze č. 1, tepla a chladu se uplatňuje snížená sazba.
U služeb se uplatňuje základní sazba. U služeb uvedených v příloze č. 2 se uplatňuje snížená sazba.
U převodu nemovitosti se uplatňuje základní sazba, pokud zákon nestanoví jinak.
U dodání stavby včetně nedokončené stavby, stavebních a montážních prácí spojených s jejich výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se do stavby jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují, se uplatní základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak.
U dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností uvedených v příloze č. 4 se uplatňuje snížená sazba.
U dovozu zboží, u kterého se uplatňuje jednotná celní sazba a které zařazením patří do různých podpoložek Harmonizovaného systému, se uplatňuje základní sazba, pokud alespoň jeden druh zboží podléhá této sazbě daně.
U základu daně podle § 36 odst. 10 vztahujícímu se k vratným obalům se použije sazba daně platná pro tento zálohovaný obal.
Sazby daně u bytové výstavby
U převodu bytového domu, rodinného domu a bytu, včetně nedokončeného bytového domu, rodinného domu a bytu, se uplatní snížená sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak.
U dodání bytového domu, rodinného domu a bytu jako součásti těchto domů, a to i nedokončených, včetně stavebních a montážních prácí spojených s jejich výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se do nich jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují, se uplatní snížená sazba daně.
Bytovým domem je stavba pro bydlení, v níž z úhrnu podlahových ploch všech jejich místností a prostorů připadá víc než polovina na byty. Rodinný dům je stavba pro bydlení, v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena pro bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví. Bytem je místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení, včetně podílu na společných částech domu podle zvláštního právního předpisu.
Oprava sazby daně a výše daně u plnění
Plátce je povinen provést opravu sazby daně a výše daně, pokud po vyměření daně z daňového přiznání zjistí, že uskutečnil plnění nebo přijal platbu, přičemž u tohoto plnění uplatnil jinou než platnou sníženou nebo základní sazbu daně, nebo osvobození od daně, a snížil tím svou daňovou povinnost. Opravu sazby daně provede plátce v dodatečném daňovém přiznání podle § 103.
Pokud plátce zjistí po vyměření daně z daňového přiznání, že uskutečnil plnění nebo přijal platbu, přičemž u tohoto plnění v tomto daňovém přiznání uplatnil jinou než platnou sníženou nebo základní sazbu daně, nebo osvobození od daně, a zvýšil tím daňovou povinnost, nelze opravu sazby daně a výše daně provést.
Pro opravu sazby daně a výše daně v důsledku uplatnění jiné než platné snížené nebo základní sazby daně nebo osvobození od daně při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou nebo při pořízení zboží z jiného členského státu platí obdobně odstavce 1 a 2.
Pokud plátce zjistí po vyměření daně při dovozu zboží, že uplatnil nárok na odpočet daně ve výši daně vyměřené celním orgánem, přičemž došlo k nesprávnému uplatnění sazby daně, je povinen tuto skutečnost oznámit celnímu orgánu, který daň původně vyměřil. Pokud dojde k dodatečnému vyměření daně celním orgánem, má plátce nárok na odpočet daně za podmínek podle § 72 až 75. Pokud dojde k vrácení daně, je plátce povinen snížit dříve uplatněný nárok na odpočet daně o částku vrácené daně, a to v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň vrácena.
Opravný daňový doklad
Plátce může vystavit opravný daňový doklad při opravě sazby daně podle § 49 a dále v případě, že opravu sazby daně provede správce daně na základě vlastního zjištění a dodatečně vyměří daň za plnění, na které plátce vystavil daňový doklad, přičemž u tohoto plnění plátce uplatnil jinou než platnou sníženou nebo základní sazbu daně, osvobození od daně bez nároku na odpočet daně, popřípadě osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, a snížil tím svou daňovou povinnost.
Opravný daňový doklad lze vystavit nejdříve dnem provedení opravy a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění.
Opravný daňový doklad musí obsahovat
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění,
daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění,
obchodní firmu, popřípadě jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, pro něhož se uskutečňuje plnění,
daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje plnění,
evidenční číslo daňového dokladu,
rozsah a předmět plnění,
datum vystavení dokladu,
evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu, na kterém plátce použil jinou než platnou sníženou nebo základní sazbu daně, popřípadě neoprávněně uplatnil osvobození od daně,
základ daně z původně vystaveného daňového dokladu se záporným znaménkem, původně použitou sazbu daně a výši daně se záporným znaménkem,
základ daně z původně vystaveného daňového dokladu, správnou sazbu daně a výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře.
Pokud se oprava sazby daně týká více plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady podle § 26, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy na opravném daňovém dokladu, uvedeny pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady však musí být na opravném daňovém dokladu vždy uvedena čísla původních daňových dokladů.
Pokud byl za uskutečněné plnění vystaven jiný daňový doklad než běžný daňový doklad, při opravě sazby daně a výše daně u plnění vystaví plátce doklad odpovídající účelem a obsahem opravnému daňovému dokladu s náležitostmi odpovídajícími původně vystavenému daňovému dokladu.
Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně
Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně
Při splnění podmínek stanovených v § 52 až 62 jsou od daně bez nároku na odpočet daně osvobozena tato plnění:
poštovní služby (§ 52),
rozhlasové a televizní vysílání (§ 53),
finanční činnosti (§ 54),
pojišťovací činnosti (§ 55),
převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení (§ 56),
výchova a vzdělávání (§ 57),
zdravotnické služby a zboží (§ 58),
sociální pomoc (§ 59),
provozování loterií a jiných podobných her (§ 60), uvedených v ustanovení § 2 písm. b), e), i), j) a k) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů,
provozování loterií a jiných podobných her (§ 60),
ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 61),
dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně (§ 62).
U plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat toto plnění.
Od daně bez nároku na odpočet daně jsou osvobozena plnění uvedená v odstavci 1 písm. a) až l), pokud jsou přeúčtována plátcem jiné osobě a přeúčtovaná částka nepřevyšuje částku, za kterou plátce tato plnění pořídil.
Poštovní služby
Poštovními službami se pro účely tohoto zákona rozumí
dodání poštovní zásilky,
poštovní poukazy.
Poštovní služby uvedené v odstavci 1 jsou osvobozeny od daně, pokud jsou provozovány držitelem poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence podle zvláštního právního předpisu.
Od daně je osvobozeno dodání poštovních známek platných pro použití v rámci poštovních služeb v tuzemsku a dalších obdobných cenin za částku nepřevyšující nominální hodnotu nebo částku podle poštovních ceníků.
Provozování rozhlasového a televizního vysíláníProvozováním rozhlasového nebo televizního vysílání se pro účely osvobození od daně rozumí rozhlasové nebo televizní vysílání prováděné provozovateli vysílání ze zákona, s výjimkou vysílání reklam, teleshoppingu nebo sponzorování.
Finanční činnosti
Finančními činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí
převod cenných papírů,
přijímání vkladů od veřejnosti,
poskytování úvěrů a peněžních půjček,
platební styk a zúčtování,
vydávání platebních prostředků, zejména platebních karet nebo cestovních šeků,
poskytování bankovních záruk podle zvláštního právního předpisu,
otevření, potvrzení a avizování akreditivu podle zvláštního právního předpisu,
obstarávání inkasa podle zvláštního právního předpisu,
směnárenská činnost,
operace týkající se peněz,
dodání zlata České národní bance a přijímání vkladů Českou národní bankou od bank nebo od státu,
organizování regulovaného trhu s investičními nástroji,
přijímání nebo předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka,
provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na cizí účet,
obchodování s investičními nástroji na vlastní účet pro jiného,
obhospodařování majetku zákazníka na základě smlouvy se zákazníkem, pokud je součástí majetku investiční nástroj, s výjimkou správy nebo úschovy v oblasti investičních nástrojů,
upisování nebo umísťování emisí investičních nástrojů,
vedení evidence investičních nástrojů,
vypořádání obchodů s investičními nástroji,
obchodování s devizovými hodnotami na vlastní účet nebo na účet zákazníka,
úplatné postoupení pohledávky postoupené jiným subjektem; osvobozeno od daně není poskytování služeb, jejichž předmětem je vymáhání dluhů a faktoring,
obhospodařování investičních fondů nebo podílových fondů podle zvláštního právního předpisu,
vybírání rozhlasových nebo televizních poplatků,
výplata dávek důchodového pojištění (zabezpečení) nebo vybírání opakujících se plateb obyvatelstva,
sjednání nebo zprostředkování činností uvedených v písmenech a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), l), m), n), o), p), q), r), s), t) a u).
Osvobození podle odstavce 1 písm. c) v případě operací souvisejících se správou úvěru může uplatnit pouze osoba poskytující úvěr.
Osvobození podle odstavce 1 písm. e) v případě operací souvisejících s vydáváním platebních karet, zejména správy nebo blokace platební karty, může uplatnit pouze vydavatel tohoto platebního prostředku.
Pojišťovací činnostiPojišťovacími činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí pojišťovací nebo zajišťovací činnosti včetně činností souvisejících s pojišťovací nebo zajišťovací činností, zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a činnosti v oblasti likvidace pojistných událostí vykonávané samostatnými likvidátory pojistných událostí a penzijní připojištění včetně jeho zprostředkování.
Převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení
Převod staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně po uplynutí tří let od nabytí nebo kolaudace. Za nabytí se nepovažuje vymezení bytů a nebytových prostor jako jednotky podle zvláštního právního předpisu.
prostor je osvobozen od daně, s výjimkou uzavření smlouvy o finančním pronájmu do pěti let po nabytí nebo kolaudaci stavby nebo před nabytím či kolaudací stavby.
Převod pozemků, včetně finančního pronájmu, je osvobozen od daně, s výjimkou převodu stavebních pozemků. Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení provedena stavba spojená se zemí pevným základem. Nezastavěným pozemkem se rozumí pozemek, na kterém není stavba jako věc.
Nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý nájem, nájem prostor a míst k parkování vozidel, nájem bezpečnostních schránek nebo trvale instalovaných zařízení a strojů. Trvale instalovanými zařízeními a stroji se rozumí zařízení nebo stroje, které jsou pevnou součástí stavby, ale podle zvláštního právního předpisu jsou zařazeny do jiné odpisové skupiny než stavba.
Plátce se může rozhodnout, že u nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností se uplatňuje daň. Plátce je povinen oznámit správci daně nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření nájemní smlouvy uplatňování daně u tohoto nájmu.
Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí
výchovná a vzdělávací činnost poskytovaná v mateřských školách, základních školách, středních školách, konzervatořích, vyšších odborných školách, základních uměleckých školách, dále výchovná a vzdělávací činnost v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy uskutečňované na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování nebo odborné praxe a o podmínkách pro jejich konání,
školské služby poskytované ve školských zařízeních, které jsou zapsány ve školském rejstříku a které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách podle písmene a) nebo s ním přímo souvisejí; dále zajištění ústavní nebo ochranné výchovy anebo preventivně výchovné péče,
vzdělávací činnost poskytovaná na vysokých školách44a<>)
v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech,
v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných v rámci akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů,
v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných podle zvláštních právních předpisů44b<>),
v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných jako Univerzita třetího věku,
činnost prováděná za účelem rekvalifikace uchazečů o zaměstnání, zájemců o zaměstnání a fyzických osob se zdravotním postižením zařazených na pracovní rehabilitaci akreditovanými zařízeními44c<>), nebo zařízeními, která provádějí tuto činnost podle zvláštních právních předpisů a mají uzavřenou dohodu s úřadem práce,
výchovná a vzdělávací činnost v rámci plnění povinné školní docházky žáků ve školách zřízených na území České republiky a nezapsaných do školského rejstříku, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky44d<>),
jazykové vzdělání poskytované fyzickými a právnickými osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání uznanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy44e<>) a dále jazykové vzdělání poskytované osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání v přípravných kurzech pro vykonání standardizovaných jazykových zkoušek uznaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy44f<>),
výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity poskytované dětem a mládeži příspěvkovými organizacemi a nestátními neziskovými organizacemi dětí a mládeže, kterým jsou na tyto činnosti poskytovány prostředky ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona nebo ze zdrojů Evropské unie.
Od daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňované v rámci výchovy a vzdělávání osobou uvedenou v odstavci 1.
Zdravotnické služby a zboží
Zdravotnickými službami se pro účely tohoto zákona rozumí služby zdravotní péče a související služby poskytované oprávněnými subjekty pacientům a osobám, jimž je taková péče určena, a hrazené podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Za zdravotnické služby se nepovažují zdanitelná plnění uskutečňovaná očními optiky.
Od daně je osvobozeno dodání zboží, které je spotřebováno v rámci zdravotnických služeb podle odstavce 1. Od daně je osvobozeno dodání lidské krve a jejích složek k přímému klinickému využití, lidských orgánů, tkání nebo mateřského mléka. Od daně je osvobozeno též dodání stomatologických výrobků, které jsou zdravotnickými prostředky podle zvláštních právních předpisů, stomatologickými laboratořemi včetně oprav tohoto zboží. Od daně není osvobozen výdej nebo prodej léčiv, potravin určených pro zvláštní výživu nebo zdravotnických prostředků na lékařský předpis i bez lékařského předpisu. Od daně je také osvobozeno poskytování dopravních služeb nemocným nebo zraněným osobám oprávněnými osobami za použití vozidel zvlášť konstruovaných k tomuto účelu.
Od daně je osvobozeno zdravotní pojištění podle zvláštního právního předpisu.
Sociální pomocSlužbami sociální pomoci se pro účely tohoto zákona rozumí služby sociální péče, ústavní sociální péče, ústavní sociální péče o staré občany, ústavní sociální péče o zdravotně postižené občany, ústavní sociální péče o děti a mládež, ústavní sociální péče o ostatní občany, ostatní sociální péče, denní sociální péče o děti a mládež (kromě zdravotně postižených), denní sociální péče o zdravotně postižené děti a mládež, sociální péče poradenské a výchovné ve prospěch dětí a mládeže, služby sociální podpory, služby pracovní adaptace zdravotně postiženým nebo nezaměstnaným a ostatní sociální péče bez ubytování, poskytované podle zvláštního právního předpisu, poskytované veřejnoprávními subjekty nebo jinými právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání.
Provozování loterií a jiných podobných herProvozováním loterií a jiných podobných her se pro účely tohoto zákona rozumí provozování loterií a jiných podobných her, s výjimkou služeb souvisejících s jejich provozováním zajišťovaných pro provozovatele jinými osobami.
Ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daněOd daně jsou dále osvobozena tato plnění:
poskytnutí služeb jako protihodnoty členského příspěvku pro vlastní členy politických stran a hnutí, církví a náboženských společností, občanských sdružení včetně odborových organizací, profesních komor nebo jiných právnických osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž; od daně je osvobozeno také dodání zboží těmito osobami v souvislosti s poskytnutými službami,
poskytnutí služeb a dodání zboží úzce souvisejícího s ochranou a výchovou dětí a mládeže veřejnoprávními subjekty nebo právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání,
poskytnutí pracovníků náboženskými nebo obdobnými organizacemi k činnostem uvedeným v písmenu b) a v § 57 až 59, a to s přihlédnutím k duchovní péči,
poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost,
poskytnutí kulturních služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího krajem, obcí, právnickou osobou zřízenou zákonem, právnickou osobou zřízenou Ministerstvem kultury nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání,
poskytování služeb a dodání zboží osobami, jejichž činnosti jsou osvobozeny od daně podle písmen b), c), d) a e) a podle § 57, 58 a 59 za podmínky, že se jedná pouze o dodání zboží nebo poskytnutí služeb při příležitostných akcích pořádaných výlučně za účelem získání finančních prostředků k činnostem, pro které jsou tyto osoby založeny nebo zřízeny, pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž.
Dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně
Plněním osvobozeným od daně je dodání zboží plátcem, u kterého při pořízení plátce neuplatnil nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 1.
Plněním osvobozeným od daně je dodání zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 2 a 3.
Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně
Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně
Od daně s nárokem na odpočet daně jsou osvobozena dále uvedená osvobozená plnění za podmínek stanovených v § 64 až 71:
dodání zboží do jiného členského státu (§ 64),
pořízení zboží z jiného členského státu (§ 65),
vývoz zboží (§ 66),
poskytnutí služby do třetí země (§ 67),
osvobození ve zvláštních případech (§ 68),
přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží (§ 69),
přeprava osob (§ 70),
dovoz zboží (§ 71).
U plnění, která jsou osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat toto plnění.
Osvobození při dodání zboží do jiného členského státu
Dodání zboží do jiného členského státu plátcem osobě registrované k dani v jiném členském státě, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou dodání zboží osobě, pro kterou pořízení zboží v jiném členském státě není předmětem daně.
Dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu plátcem osobě v jiném členském státě, který je odeslán nebo přepraven z tuzemska plátcem nebo osobou, která nový dopravní prostředek pořizuje, nebo zmocněnou třetí osobou, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně.
Dodání zboží, které je předmětem spotřební daně, do jiného členského státu plátcem osobě povinné k dani, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, nebo právnické osobě, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud odeslání nebo přeprava zboží je uskutečněna podle zvláštního právního předpisu, a povinnost platit spotřební daň vzniká pořizovateli v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží.
Přemístění obchodního majetku plátce z tuzemska do jiného členského státu pro účely jeho podnikání podle § 13 odst. 6 je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud plátce prokáže, že zboží bylo přemístěno do jiného členského státu a bylo předmětem daně při pořízení zboží v tomto členském státě.
Dodání zboží do jiného členského státu lze prokázat písemným prohlášením pořizovatele nebo zmocněné třetí osoby, že zboží bylo přepraveno do jiného členského státu, nebo jinými důkazními prostředky.
Osvobození při pořízení zboží z jiného členského státu
Pořízení zboží z jiného členského státu je osvobozeno od daně, pokud dodání takového zboží plátcem v tuzemsku je osvobozeno od daně.
Pořízení zboží z jiného členského státu je osvobozeno od daně, pokud dovoz takového zboží je osvobozen od daně.
Osvobození při vývozu zboží
Vývozem zboží se rozumí výstup zboží z území Evropského společenství nebo na území podle § 3 odst. 2, pokud jsou součástí celního území Evropského společenství, a na Normanské ostrovy a do San Marina.
Vývoz zboží je osvobozen od daně, pokud je odeslání nebo přeprava uskutečněna vývozcem nebo jím zmocněnou osobou. Vývoz zboží je také osvobozen od daně, pokud je odeslání nebo přeprava uskutečněna kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, popřípadě místo pobytu nebo místo, kde se obvykle zdržuje. Vývoz zboží není osvobozen od daně, pokud kupující přepravuje pohonné hmoty a potraviny pro vlastní potřebu.
Vývoz je uskutečněn, pokud je zboží propuštěno do celního režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk48a<>), zboží vystoupilo do třetí země a výstup zboží je potvrzen na daňovém dokladu48b<>). Není-li výstup zboží celním orgánem potvrzen, plátce prokazuje splnění podmínky výstupu zboží do třetí země jinými důkazními prostředky.
Umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu se pro účely tohoto zákona považuje za vývoz, který je uskutečněn tehdy, pokud zboží bylo umístěno ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku a umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu bylo potvrzeno písemným rozhodnutím celního úřadu.
Osvobození od daně při vývozu zboží je plátce oprávněn přiznat nejdříve ke dni výstupu vyváženého zboží z území Evropského společenství do třetí země.
Vývoz zboží je plátce povinen uvést do daňového přiznání, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém byl oprávněn přiznat osvobození od daně. Plátce může uvést vývoz zboží do daňového přiznání pouze, pokud může vývoz zboží prokázat.
Plátce nemá nárok na vrácení daně u zpět vyváženého zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.
Osvobození při poskytnutí služby do třetí země
Poskytnutí služby do třetí země osobě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, s místem plnění v tuzemsku, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně.
Službou podle odstavce 1 jsou práce na movitém majetku, který je pořízen nebo dovezen za účelem provedení těchto prací v tuzemsku a následně je odeslán nebo přepraven do třetí země osobou, která tyto služby poskytla, nebo osobou, pro kterou jsou tyto služby poskytnuty, nebo zmocněnou třetí osobou.
Osvobození ve zvláštních případech
Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání paliva a potravin lodím
používaným k plavbě po volném moři a přepravujícím cestující za úplatu nebo používaným k obchodní, průmyslové nebo rybářské činnosti,
používaným k poskytnutí záchrany a pomoci na moři nebo k pobřežnímu rybolovu, s výjimkou zásobování lodí používaných k pobřežnímu rybolovu potravinami,
válečným, pokud opouštějí tuzemsko a směřují do zahraničních přístavů a kotvišť.
Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno
dodání, úprava, oprava, údržba nebo nájem námořních lodí uvedených v odstavci 1 písm. a) a b),
dodání, nájem, oprava nebo údržba zařízení včetně rybářského vybavení, které je na těchto lodích instalováno nebo používáno.
Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno
dodání, úprava, oprava, údržba nebo nájem letadel , které jsou užívány leteckými společnostmi provozujícími zejména přepravu osob a zboží mezi jednotlivými členskými státy a dále mezi členskými státy a třetími zeměmi,
dodání, nájem, oprava nebo údržba zařízení, které je na těchto letadlech instalováno nebo používáno.
Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání paliva a potravin letadlům uvedeným v odstavci 3.
Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby, s výjimkou služeb uvedených v odstavci 2, které přímo souvisejí s námořními loděmi uvedenými v odstavci 2 nebo přímo souvisejí s přepravovaným nákladem.
Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby, s výjimkou služeb uvedených v odstavci 3, které přímo souvisejí s letadly uvedenými v odstavci 3 nebo přímo souvisejí s přepravovaným nákladem.
Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby diplomatické misi, konzulárnímu úřadu, zvláštní misi, zastupitelství mezinárodní organizace nebo orgánu Evropských společenství se sídlem v jiném členském státě, pokud plátce uskutečňující toto dodání nebo poskytnutí služby prokáže nárok na osvobození tohoto dodání nebo poskytnutí služby osvědčením o osvobození od daně potvrzeným příslušným orgánem členského státu, na jehož území je sídlo diplomatické mise, konzulárního úřadu, zvláštní mise, zastupitelství mezinárodní organizace nebo orgánu Evropských společenství.
Diplomatická mise, konzulární úřad, zvláštní mise, zastupitelství mezinárodní organizace nebo orgán Evropských společenství se sídlem v tuzemsku jsou povinny na vyžádání osoby registrované k dani v jiném členském státě, která těmto osobám dodává zboží nebo poskytuje službu, které jsou osvobozeny od daně, požádat správce daně o potvrzení osvědčení o osvobození od daně. Diplomatická mise, konzulární úřad, zvláštní mise nebo zastupitelství mezinárodní organizace jsou oprávněny od osoby registrované k dani v jiném členském státě pořizovat zboží nebo službu, které jsou osvobozeny od daně, pouze do určité výše. Pro stanovení této výše se použije § 80 obdobně.
Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby
uskutečněné v tuzemsku, které jsou určeny pro použití ozbrojenými silami ostatních členských států Severoatlantické smlouvy nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí,
do jiného členského státu pro ozbrojené síly jakéhokoli členského státu, který je členským státem Severoatlantické smlouvy a který není státem určení, které jsou určeny pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí.
Od daně s nárokem na odpočet je osvobozeno provozování loterií a jiných podobných her (§ 60), mimo her uvedených v ustanovení § 2 písm. b), e), i), j) a k) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.
Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zlata centrálním bankám jiných států.
Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží humanitárním a dobročinným organizacím, které je v rámci své humanitární, dobročinné nebo vzdělávací činnosti mimo území Evropského společenství odešlou nebo přepraví do třetí země.
Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, pokud je součástí plnění osvobozeného od daně podle § 66 až 69, s výjimkou odstavce 13, nebo plnění uskutečněného ve třetí zemi.
Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozena přeprava zboží mezi členskými státy, pokud se jedná o přepravu nebo odeslání zboží na ostrovy tvořící autonomní oblasti Azory a Madeira, z těchto ostrovů nebo mezi těmito ostrovy.
Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží umístěného ve svobodném skladu nebo ve svobodném pásmu, poskytnutí služeb vztahujících se ke zboží umístěnému ve svobodném skladu nebo ve svobodném pásmu.
Osvobození přepravy a služeb přímo vázaných na dovoz a vývoz zboží
Přeprava zboží při vývozu je v tuzemsku osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Služby přímo vázané na dovoz, včetně přepravy zboží při dovozu, jsou v tuzemsku osvobozeny od daně s nárokem na odpočet daně, pokud jsou náklady na tyto služby zahrnuty do základu daně podle § 38.
Za přepravu zboží vázanou na dovoz zboží podle § 12 odst. 2 a vývoz zboží se nepovažuje přeprava z místa v tuzemsku do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a naopak a mezi dvěma svobodnými celními sklady nebo svobodnými celními pásmy.
Služby, které jsou přímo vázány na dovoz zboží podle § 12 odst. 2 a vývoz zboží, s výjimkou služeb uvedených v § 51, jsou osvobozeny od daně s nárokem na odpočet daně.
Osvobození od daně při uskutečňování přepravy při dovozu a vývozu zboží je plátce, který přepravu při dovozu a vývozu zboží uskutečňuje, povinen doložit správci daně přepravním dokladem potvrzeným pohraničním celním úřadem členského státu, který je vstupním státem při dovozu zboží nebo výstupním státem při vývozu zboží , popřípadě jinými důkazními prostředky. Přepravním dokladem se rozumí doklad, který je používán pro dopravní prostředek, jímž je přeprava zboží při dovozu a vývozu uskutečňována. Plátce, který uskutečňuje přepravu při dovozu a vývozu zboží na základě postoupení závazku dalších osob, je povinen prokázat nárok na osvobození od daně přepravním dokladem, smlouvou o přepravě věci nebo jinými důkazními prostředky.
Osvobození od daně při poskytnutí služeb podle odstavce 3 je plátce, který tyto služby uskutečňuje, povinen doložit správci daně dokladem o zaplacení, popřípadě jinými doklady prokazujícími splnění podmínek pro osvobození od daně.
Osvobození přepravy osobPřeprava osob mezi jednotlivými členskými státy a dále mezi členskými státy a třetími zeměmi je v tuzemsku osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Tato přeprava je osvobozena, i když je prováděna osobami, které jsou registrovány k dani v jiném členském státě, nebo zahraniční osobou povinnou k dani. Zpáteční přeprava se považuje za samostatnou přepravu.
Osvobození při dovozu zboží
Dovoz zboží je osvobozen od daně, pokud je dováženému zboží přiznáno osvobození od cla podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou dovozu vybavení domácností určeného k zařízení rekreačního objektu, zboží vzdělávací, kulturní a vědecké povahy, vědeckých nástrojů a přístrojů, nástrojů a přístrojů určených pro lékařský výzkum, stanovení lékařské diagnózy a provádění lékařských výkonů, pokud není osvobozen podle odstavce 2.
Od daně je osvobozen dovoz zboží, pokud by dodání tohoto zboží plátcem v tuzemsku bylo osvobozeno od daně.
U vráceného zboží je přiznán nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla.
Od daně je osvobozen dovoz zboží osobám požívajícím diplomatických výsad a imunit, a to v rozsahu vyplývajícím z mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla.
Od daně je osvobozen dovoz zboží mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, a to v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla.
Od daně je osvobozen dovoz zboží ozbrojenými silami ostatních členských států Severoatlantické smlouvy, které je určeno pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí.
Od daně je osvobozen dovoz úlovku do přístavu, který nebyl zpracován nebo který již byl konzervován za účelem prodeje, ale dosud nebyl dodán, pokud byl uskutečněn osobou podnikající v námořním rybářství.
Od daně je osvobozen dovoz zboží, při kterém vzniká daňová povinnost v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně podle § 64.
Od daně je osvobozen dovoz zlata Českou národní bankou.
Od daně je osvobozen dovoz plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy a dovoz elektřiny.
kými osobami, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.49<>) Od daně nejsou osvobozeny zásilky obsahující zboží nad množstevní limity stanovené tímto zvláštním právním předpisem.
Od daně je osvobozen dovoz obchodního majetku a ostatního zařízení při přemístění podnikání ze třetí země, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, s výjimkou ustanovení týkajících se půjčení, pronájmu, zastavení nebo převodu tohoto obchodního majetku nebo zařízení. Osvobození se nevztahuje na obchodní majetek a zařízení použité pro plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51.
Od daně je osvobozen dovoz laboratorních zvířat a biologických a chemických látek určených k výzkumu, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, pokud jsou dovezeny bez úplaty.
Od daně je osvobozen dovoz zboží pro státní a dobročinné organizace, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, pokud je toto zboží získáno bez úplaty.
Od daně je osvobozen dovoz zboží určeného pro užití zdravotně postiženými osobami, uskutečněný institucemi nebo organizacemi, jejichž hlavní činností je vzdělávání nebo pomoc zdravotně postiženým osobám, včetně zboží darovaného těmto institucím nebo organizacím, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Zboží, jehož dovoz byl osvobozen od daně podle tohoto odstavce, nesmí být použito pro jiné účely než vzdělávání, zaměstnávání nebo sociální přizpůsobení zdravotně postižených osob.
Od daně je osvobozen dovoz pomocného materiálu k uskladnění a ochraně zboží při přepravě, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, pokud úplata za tento materiál je zahrnuta do základu daně podle § 38.
Odpočet daně
Nárok na odpočet daně
Od daně jsou osvobozeny drobné zásilky zboží neobchodní povahy ze třetí země mezi fyzic-
Nárok na odpočet daně má plátce, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Nárok na uplatnění odpočtu daně vzniká dnem uskutečnění přijatého zdanitelného plnění nebo dnem přijetí platby, pokud platba je přijata plátcem, který uskutečňuje zdanitelné plnění, přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění.
Plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění, která použije k uskutečnění
zdanitelných plnění, u kterých vzniká povinnost přiznat daň na výstupu,
plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně,
plnění v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko, pokud u těchto přijatých zdanitelných plnění by plátce měl nárok na odpočet daně, pokud by se zdanitelná plnění uskutečnila s místem plnění v tuzemsku, nebo
plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j) a l) až u) a v § 55 pro zahraniční osobu, která neuskutečňuje ekonomickou činnost v tuzemsku, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží,
plnění uvedených v § 13 odst. 10 písm. a), b, c), e) a f) a v § 14 odst. 5 písm. a) až d).
Odpočet daně lze uplatnit v daňovém přiznání, nebo při daňové kontrole49b<>).
Plátce má nárok na odpočet daně v plné výši u přijatých zdanitelných plnění, která použije výhradně pro uskutečnění plnění uvedených v odstavci 2. Pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak k uskutečnění plnění uvedených v odstavci 2, tak i plnění uvedených v § 75 odst. 1, je povinen krátit odpočet daně způsobem uvedeným v § 76.
Pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak pro uskutečnění své ekonomické činnosti, tak pro účely s ní nesouvisející, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost. Pokud plátce u těchto přijatých zdanitelných plnění uplatní nárok na odpočet daně v plné výši, považuje se část přijatých zdanitelných plnění, kterou použije pro účely nesouvisející s jeho ekonomickou činností, za dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a).
Plátce daně má nárok na uplatnění odpočtu daně při vykoupení vratných zálohovaných obalů od osoby, pro kterou není dodání vratných zálohovaných obalů zdanitelným plněním, pokud je podle zvláštního právního předpisu povinen tento obal vykoupit, vratné zálohované obaly přijal a cenu, za kterou byly vratné zálohované obaly vykoupeny, uhradil. Pro nárok na odpočet daně a podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně platí přiměřeně ustanovení § 72 až 79 s výjimkou povinnosti prokazovat nárok na odpočet daně daňovým dokladem. Odpočet daně se vypočítá podle § 37 písm. b) z ceny, za kterou byly vratné zálohované obaly vykoupeny, nejvýše však ze zvláštní peněžní částky vztahující se k vykoupeným vratným zálohovaným obalům. Pro výpočet odpočtu daně se použije sazba daně pro vratné zálohované obaly platná v den jejich vykoupení.
Pro nárok na uplatnění odpočtu daně u přijatých plnění osvobozených od daně, u kterých byla plátcem, který uskutečnil tato plnění, uplatněna daň na výstupu a nelze provést opravu výše daně podle § 49 odst. 2, platí odstavce 1 až 5 obdobně.
Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně
Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem, který byl vystaven plátcem a byl zaúčtován podle zvláštního právního předpisu, popřípadě evidován podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví. V případě splátkového nebo platebního kalendáře je tato podmínka splněna zaúčtováním jednotlivých částek uvedených na těchto daňových dokladech, popřípadě jejím zaevidováním podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví.
Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo přijaté zdanitelné plnění nebo ve kterém byla přijata platba plátcem, který uskutečňuje zdanitelné plnění, pokud k přijetí došlo před uskutečněním zdanitelného plnění.
Nárok na odpočet daně má plátce u přijatých zdanitelných plnění, u kterých byla vyměřena daň při dovozu zboží. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň vyměřena. Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem, který byl zaúčtován podle zvláštního právního předpisu, popřípadě evidován podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví. V případech, kdy byla plátci schválena žádost podle § 23 odst. 3, plátce prokazuje nárok na odpočet daně jejím uvedením v evidenci pro daňové účely.
Pokud není dovezené zboží propuštěno do celního režimu, ve kterém vznikla povinnost vyměřit daň při dovozu zboží, nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém bylo doručeno rozhodnutí celního orgánu o vyměření daně. Nárok na odpočet daně lze uplatnit, pokud je daň při dovozu zboží zaplacena, údaj o zaplacení daně při dovozu zboží je celním orgánem na rozhodnutí uveden a toto rozhodnutí bylo zaúčtováno podle zvláštního právního předpisu, popřípadě evidováno podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví.
Pro uplatnění nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, u kterých byla vyměřena daň při dovozu, musí mít plátce daňový doklad s vyznačeným datem propuštění zboží, s výjimkou, kdy daňovým dokladem je jiné rozhodnutí celního orgánu.
Pokud je daň dodatečně vyměřena podle § 44 odst. 1, lze odpočet daně uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň dodatečně vyměřena.
Plátce má nárok na odpočet daně u dovezených osobních automobilů propuštěných do režimu dočasného použití, za podmínek stanovených v odstavci 3, pokud je tento režim ukončen jejich zpětným vývozem do třetí země.
Nárok na odpočet daně má plátce při pořízení zboží z jiného členského státu, pokud mu při tomto pořízení vznikla povinnost přiznat daň. Plátce při pořízení zboží z jiného členského státu prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem podle § 35, který byl zaúčtován podle zvláštního právního předpisu, popřípadě evidován podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví, a který byl vystaven osobou registrovanou k dani v jiném členském státě. Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátci vznikla povinnost přiznat daň podle § 25.
Nárok na odpočet daně má plátce při poskytnutí služby podle § 15, pokud mu při tomto poskytnutí vznikla povinnost přiznat daň. Plátce při poskytnutí služby podle § 15 prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem podle § 31 nebo 32, který byl zaúčtován podle zvláštního právního předpisu, popřípadě evidován podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví, a který byl vystaven osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou povinnou k dani. Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátci vznikla povinnost přiznat daň podle § 24.
Pokud u plnění vznikla povinnost přiznat daň na výstupu ke dni přijetí platby plátcem, který uskutečňuje zdanitelné plnění, a zdanitelné plnění se přitom neuskuteční, nemá plátce nárok na odpočet daně. Jestliže již plátce uplatnil nárok na odpočet daně, je povinen podat dodatečné daňové přiznání na zvýšení daňové povinnosti, pokud již neprovedl opravu odpočtu daně na základě daňového dobropisu.
U plátců, kteří uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, uplatňuje nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k činnosti sdružení určený účastník, který vede evidenci za sdružení podle § 100 odst. 3. Plátci podnikající společně na základě smlouvy o sdružení mohou uplatňovat nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro činnost sdružení jednotlivě, pokud uskutečňují zdanitelná plnění, ke kterým použijí tato přijatá zdanitelná plnění. Uskutečněná zdanitelná plnění plátci uvádějí ve svých daňových přiznáních. Jestliže je uplatňován nárok na odpočet daně jednotlivými účastníky sdružení, musí být těmito účastníky uplatněna daň na výstupu ve vztahu k určenému účastníkovi sdružení, který přiznává daň na výstupu za činnost celého sdružení.
Nárok na odpočet daně lze uplatnit v řádném daňovém přiznání nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém mohl být nárok na odpočet daně uplatněn. Po uplynutí této lhůty lze nárok na odpočet daně uplatnit v dodatečném daňovém přiznání. Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl být nárok nejdříve uplatněn.
Daňový doklad pro prokázání nároku na odpočet daně musí obsahovat všechny náležitosti stanovené tímto zákonem. Pokud doklad neobsahuje všechny náležitosti daňového dokladu, prokazuje se nárok podle zvláštního právního předpisu.
Nárok na odpočet daně při změně režimu
Osoba povinná k dani, která se stane plátcem, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u obchodního majetku evidovaného ke dni účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci způsobem uvedeným v § 72 až 77.
Odpočet daně je možno uplatnit pouze u obchodního majetku pořízeného za posledních 12 měsíců přede dnem účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Podmínkou pro uplatnění odpočtu daně jsou daňové doklady nebo doklady vystavené plátcem, které obsahují částku za zdanitelné plnění, která je včetně daně.
Nárok na odpočet daně se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci.
Při výpočtu nároku na odpočet daně se u obchodního majetku vymezeného v § 78 odst. 2 postupuje obdobně jako podle § 78 odst. 5 s tím, že daní na vstupu je daň vypočtená podle § 37 písm. b). Pro výpočet nároku na odpočet daně se použije u pořizovaného nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku a nedokončeného dlouhodobého nehmotného majetku hodnota podle zvláštního právního předpisu, u zásob pořizovací cena podle zvláštního právního předpisu, u majetku vytvořeného vlastní činností, s výjimkou majetku vymezeného v § 78 odst. 2, vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena podle zvláštního právního předpisu a daň se vypočte podle § 37 písm. b). U obchodního majetku nabytého vkladem se pro výpočet nároku na odpočet daně u jednotlivých v předchozích větách uvedených druhů majetku použije částka, která byla v době jeho vložení základem daně u vkladatele.
Při zrušení registrace je plátce povinen snížit nárok na odpočet daně z obchodního majetku evidovaného, nebo který měl být evidován, ke dni zrušení registrace, pokud u tohoto majetku nebo jeho části uplatnil odpočet daně. Při výpočtu částky snížení nároku na odpočet daně se použije § 72 až 77. Tato povinnost se týká i dovezeného zboží, které plátce užívá na základě smlouvy o finančním pronájmu, pokud bylo propuštěno do režimu volného oběhu a není k datu zrušení registrace součástí obchodního majetku plátce.
Plátce je povinen vypočtenou částku snížení nároku na odpočet daně uvést v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace.
Při výpočtu částky snížení nároku na odpočet daně u obchodního majetku vymezeného v § 78 odst. 2 se postupuje obdobně podle § 78 odst. 5. U pořizovaného nedokončeného dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku a u zásob je částka snížení nároku na odpočet daně ve výši uplatněného odpočtu daně u tohoto majetku. U majetku vytvořeného vlastní činností, s výjimkou majetku vymezeného v § 78 odst. 2, se částka snížení nároku na odpočet daně vypočte podle § 37 písm. a) z vlastních nákladů nebo reprodukční pořizovací ceny podle zvláštního právního předpisu.
Přijatá plnění, u nichž nemá plátce nárok na odpočet daně
Nárok na uplatnění odpočtu daně nemá plátce u přijatých zdanitelných plnění, která použije k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně uvedených v § 51, a to včetně uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 72 odst. 2 písm. d)].
Plátce nemá dále nárok na odpočet daně při pořízení osobního automobilu, a to i při pořizování formou finančního pronájmu a při technickém zhodnocení osobního automobilu podle zvláštního právního předpisu. Zákaz odpočtu se nevztahuje na nákup osobních automobilů plátcem za účelem jejich dalšího prodeje a finančního pronájmu. Zákaz odpočtu se nevztahuje rovněž na pořízení osobních automobilů určených na vývoz plátcem. Plátce však nemá nárok na odpočet daně, pokud osobní automobil pořízený za účelem dalšího prodeje, a to i v případě jeho pořízení formou finančního pronájmu, použije pro účel, u kterého nemá nárok na odpočet daně.
Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro reprezentaci, která nelze podle zvláštního právního předpisu uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Způsob krácení odpočtu daně
U přijatých zdanitelných plnění, u kterých je plátce povinen krátit odpočet daně podle § 72 odst. 4 (dále jen „krácená plnění“), se poměrná část nároku na odpočet daně vypočte jako součin daně na vstupu u krácených plnění za příslušné zdaňovací období a koeficientu.
Koeficient se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je součet částek bez daně za veškerá plátcem uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně uvedená v § 72 odst. 2 písm. a) až d) a ve jmenovateli celkový součet údajů v čitateli a součet veškerých plátcem uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně uvedených v § 75 odst. 1, popřípadě upravený podle odstavce 3. Do součtu částek bez daně za uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně se pro účely tohoto ustanovení započítávají také přijaté platby, pokud z těchto přijatých plateb plátci vznikla povinnost přiznat daň nebo uskutečnění plnění. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na dvě desetinná místa nahoru.
Do výpočtu koeficientu se nezapočítávají
prodej dlouhodobého hmotného nebo dlouhodobého nehmotného majetku, který plátce používal pro svou ekonomickou činnost,
finanční činnosti podle § 54, a to pouze v případě, že tato plnění jsou příležitostnou nebo vedlejší činností plátce,
příležitostný převod nebo nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor podle § 56.
Pokud je součet uskutečněných plnění bez nároku na odpočet daně, která se započítávají do jmenovatele koeficientu, popřípadě upravený podle odstavce 3 kladný a celkový součet údajů v čitateli koeficientu je nulový nebo záporný, potom se koeficient považuje za roven nule. Pokud je součet uskutečněných plnění bez nároku na odpočet daně, která se započítávají do jmenovatele koeficientu, popřípadě upravený podle odstavce 3 , nulový nebo záporný a celkový součet cen v čitateli koeficientu je nulový nebo kladný, potom se koeficient považuje za roven jedné.
Pokud je koeficient podle odstavců 1 až 4 roven 0,95 nebo vyšší, považuje se za roven jedné a plátce za příslušné zdaňovací období u krácených zdanitelných plnění má nárok na uplatnění odpočtu daně v plné výši.
Ve zdaňovacím období běžného kalendářního roku provede plátce krácení odpočtu daně koeficientem vypočteným z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku při vypořádání odpočtu daně (dále jen „zálohový koeficient“). Pokud údaje pro výpočet koeficientu za předcházející kalendářní rok neexistují, stanoví si výši zálohového koeficientu plátce podle předběžného odhadu. Správce daně v případě pochybností o správnosti výše zálohového koeficientu stanoveného plátcem postupuje podle zvláštního právního předpisu.
Po skončení kalendářního roku provede plátce vypořádání nároku na odpočet daně u krácených plnění za všechna zdaňovací období příslušného kalendářního roku (dále jen „vypořádávané období“). Vypořádání uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku. Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi vypočteným nárokem na odpočet daně u krácených plnění z údajů za celé vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně u krácených plnění v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání. Vypočtený nárok na odpočet daně u krácených plnění je součtem daně na vstupu za tato krácená plnění za celé vypořádávané období vynásobený koeficientem, který je vypočten z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané období (dále jen „vypořádací koeficient“).
V případě zrušení registrace postupuje plátce, popřípadě právní nástupce, podle odstavce 7, přičemž vypořádávané období pro vypořádání nároku na odpočet daně u krácených zdanitelných plnění je od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém došlo ke zrušení registrace, do dne uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace. Vypořádání uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období registrace.
V případě opravy přijatých nebo uskutečněných plnění za zdaňovací období dosud nevypořádaného roku plátce provede krácení odpočtu daně zálohovým koeficientem.
V případě opravy uskutečněných plnění za zdaňovací období již vypořádaného roku v rámci tří bezprostředně předcházejících kalendářních roků se pro opravu odpočtu daně použije nově vypočtený vypořádací koeficient z údajů za celé vypořádávané období, s promítnutím všech oprav. K opravovanému zdaňovacímu období se oprava vypořádání vyměří. Obdobně se postupuje u opravy za již vypořádané období v rámci téhož kalendářního roku. U zdaňovacích období předcházejících lhůtě podle první věty se nový vypořádací koeficient nepočítá a pro zkrácení odpočtu daně se použije poslední vypočtený vypořádací koeficient. V případě opravy pouze přijatých zdanitelných plnění za zdaňovací období již vypořádaná se pro zkrácení odpočtu daně použije poslední vypočtený vypořádací koeficient.
Oprava odpočtu daně
Pokud byla provedena oprava základu daně, která má za následek snížení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, povinen provést opravu odpočtu daně. Opravu odpočtu daně provede plátce v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém obdržel daňový dobropis, popřípadě jiný doklad související s opravou základu daně.
Plátce, který uplatnil odpočet daně z platby, kdy platba nebo její část byla následovně použita na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem, je povinen provést opravu odpočtu. Opravu odpočtu daně provede plátce v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla platba nebo její část použita na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozené od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a to z částky, která byla použita na úhradu jiných plnění.
Pokud byla provedena oprava výše daně v důsledku opravy sazby daně podle § 49, je plátce, pro něhož se uskutečnilo zdanitelné plnění, oprávněn provést opravu odpočtu daně. Opravu odpočtu daně je plátce oprávněn provést na základě přijatého opravného daňového dokladu, popřípadě jiného dokladu souvisejícího s opravou sazby daně, nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla provedena oprava výše daně, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, v němž vznikl nárok na uplatnění odpočtu daně, jehož se oprava týká.
Odpočet daně opravený podle odstavců 1 až 3 týkající se krácených plnění podléhá dále krácení podle § 76.
Úprava odpočtu daně
Odpočet daně u pořízeného dlouhodobého hmotného nebo dlouhodobého nehmotného majetku podléhá úpravě, pokud v období 5 po sobě jdoucích kalendářních rocích, počínaje rokem, ve kterém byl majetek pořízen, (dále jen „období pro úpravu odpočtu daně“) dojde ke změně v nároku na odpočet daně v důsledku změny účelu použití tohoto majetku podle odstavce 3 nebo 4.
Úprava odpočtu daně se provede u odpočtu daně pouze u dlouhodobého
hmotného majetku, jehož vstupní cena podle zvláštního právního předpisu je vyšší než 40 000 Kč, nebo
nehmotného majetku, jehož vstupní cena podle zvláštního právního předpisu je vyšší než 60 000 Kč.
Plátce je povinen provést úpravu odpočtu daně při změně použití majetku podle odstavce 2, pokud při jeho pořízení
uplatnil nárok na odpočet daně v plné výši podle § 72 odst. 2 a použije jej pro účely, pro které je povinen odpočet daně krátit podle § 72 odst. 4 nebo nárok na odpočet daně nemá podle § 75 odst. 1, nebo
uplatnil nárok na odpočet daně ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4 a použije jej pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá podle § 75 odst. 1.
Plátce je oprávněn provést úpravu odpočtu daně při změně použití majetku podle odstavce 2, pokud při jeho pořízení
neměl nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 1 a použije jej pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši podle § 72 odst. 2 nebo ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4, nebo
uplatnil nárok na odpočet daně ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4 a použije jej pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši podle § 72 odst. 2.
Částka úpravy odpočtu daně se vypočítá jako podíl, v jehož jmenovateli je číslo 5 a v čitateli součin
daně na vstupu při pořízení majetku, který je předmětem úpravy odpočtu daně,
rozdílu mezi ukazatelem nároku na odpočet daně ke dni provedení úpravy odpočtu daně a ukazatelem nároku na odpočet daně
ke dni pořízení majetku, pokud je úprava odpočtu daně prováděna poprvé, nebo
ke dni provedení předchozí úpravy odpočtu daně, a
počtu roků zbývajících do konce období pro úpravu odpočtu daně, do počtu roků se započítává i rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna.
Ukazatelem nároku na odpočet daně je
číslo 0, pokud plátce nemá nárok na odpočet daně,
číslo 1, pokud plátce má nárok na odpočet daně v plné výši, nebo
hodnota posledního vypočteného vypořádacího koeficientu, pokud je plátce povinen nárok na odpočet daně krátit.
Úprava odpočtu daně se provede pouze v případě, že rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně podle odstavce 5 písm. b) je větší než 10 procentních bodů.
Za změnu účelu použití se považuje také, pokud v průběhu období pro úpravu odpočtu daně u majetku podle odstavce 2 dojde k uskutečnění dodání zboží nebo převodu nemovitosti.
Pro úpravu odpočtu daně u majetku podle odstavce 2, který byl vytvořen vlastní činností a převeden do užívání, platí obdobně odstavce 1 až 8 s tím, že období pro úpravu odpočtu se vymezuje jako období zahrnující rok, ve kterém byl majetek převeden do užívání, a následující čtyři kalendářní roky. Částka daně na vstupu u majetku vytvořeného vlastní činností se vypočítá podle § 37 z vlastních nákladů nebo reprodukční pořizovací ceny podle zvláštního právního předpisu.
Úpravu odpočtu daně podle odstavců 1 až 9 provede plátce za kalendářní rok v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém ke změně účelu použití došlo. V daňovém přiznání za toto zdaňovací období vznikne plátci povinnost snížit odpočet daně, popřípadě nárok na zvýšení odpočtu daně.
Vyrovnání odpočtu daně
Odpočet daně uplatněný při pořízení dlouhodobého hmotného nebo dlouhodobého nehmotného majetku ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4 podléhá vyrovnání, pokud v období 4 po sobě jdoucích kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl majetek pořízen, vznikne rozdíl mezi vypořádacími koeficienty větší než 10 procentních bodů. Rozdílem mezi vypořádacími koeficienty je rozdíl mezi vypořádacím koeficientem za některý ze 4 po sobě jdoucích kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl majetek pořízen, a vypořádacím koeficientem za rok, ve kterém byl majetek pořízen.
Vyrovnání odpočtu daně se provede u odpočtu daně pouze u majetku vymezeného v § 78 odst. 2.
Částka vyrovnání odpočtu daně za příslušný kalendářní rok se vypočítá jako podíl, v jehož jmenovateli je číslo 5 a v čitateli součin celkové výše daně na vstupu u majetku, který je předmětem vyrovnání odpočtu daně, a rozdílu mezi vypořádacími koeficienty.
Pokud je vypočtená částka vyrovnání odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn provést vyrovnání odpočtu daně. Pokud je vypočtená částka vyrovnání odpočtu daně záporná, je plátce povinen provést vyrovnání odpočtu daně.
Pro odpočet daně uplatněný u majetku ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4 v důsledku provedené úpravy odpočtu daně při změně účelu použití podle § 78 platí odstavce 1 až 4 obdobně. s tím, že při výpočtu rozdílu mezi vypořádacími koeficienty se místo vypořádacího koeficientu za rok, ve kterém byl majetek pořízen, použije vypořádací koeficient za rok, ve kterém byla tato úprava odpočtu daně provedena
Vyrovnání odpočtu daně podle odstavců 1 až 5 provede plátce za kalendářní rok v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období příslušného kalendářního roku. V daňovém přiznání za toto zdaňovací období vznikne plátci povinnost snížit odpočet daně, popřípadě nárok na zvýšení odpočtu daně.
Vracení daně a prodej zboží za ceny bez daně
Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit
Pro účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit podle smluv, které jsou součástí českého právního řádu, (dále jen „osoba požívající výsad a imunit“) rozumí:
diplomatická mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen „konzulární úřad“), akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,
zvláštní mise,
zastupitelství mezinárodní organizace,
orgány Evropských společenství,
člen diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo orgánu Evropských společenství se sídlem v tuzemsku, s výjimkou člena služebního personálu a soukromé služební osoby, který je akreditován pro Českou republiku a nemá místo trvalého pobytu v tuzemsku, a není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí v tuzemsku, a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá místo trvalého pobytu v tuzemsku,
rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu d) nebo e), pokud s ní žije ve společné domácnosti na území České republiky, dosáhl věku 15 let, není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.
Osobě požívající výsad a imunit se vrací zaplacená daň, pokud cena za zdanitelné plnění včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji je vyšší než 4 000 Kč, s výjimkou nákupu pohonných hmot pro motorová vozidla, telekomunikačních služeb nebo služeb spojených se sběrem a odvozem komunálních odpadů, s odběrem elektrické energie, vody, plynu, topných olejů pro výrobu tepla. Daň zaplacená v cenách zboží a služeb (dále jen „zaplacená daň“) se vrací
osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo v tuzemsku, a její osobě uvedené v odstavci 1 písm. e), včetně jejích rodinných příslušníků podle odstavce 1 písm. g), na základě principu vzájemnosti, maximálně v rozsahu, v jakém je vracena daň české osobě požívající výsad a imunit v cizím státu,
osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo v tuzemsku, ale její vysílající stát neuplatňuje daně jako součást ceny zboží a služeb, maximálně do výše 3 000 000 Kč za kalendářní rok, členu diplomatické mise nebo konzulárního úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. e) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok a jeho rodinným příslušníkům podle odstavce 1 písm. g) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok,
úředník zastupitelství mezinárodní organizace, který nemá místo trvalého pobytu v tuzemsku
osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která je akreditována pro Českou republiku, ale má sídlo mimo území tuzemska, maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok,
osobě uvedené v odstavci 1 písm. e), která je akreditována pro Českou republiku, ale má místo trvalého pobytu mimo území tuzemska, maximálně do výše 10 000 Kč za kalendářní rok,
osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) maximálně do výše 500 000 Kč za kalendářní rok,
osobě uvedené v odstavci 1 písm. f), včetně jejích rodinných příslušníků podle odstavce 1 písm. g), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok.
U členů orgánu Evropských společenství, který má sídlo v tuzemsku, včetně jejich rodinných příslušníků se daň vrací maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok.
Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti a jeho osobní, věcný a hodnotový rozsah v příloze vyplněného daňového přiznání, přičemž tato příloha tvoří nedílnou součást daňového přiznání. Pokud cena včetně daně za zboží a služby poskytnuté v souvislosti s nákupem, výstavbou, rekonstrukcí nebo údržbou nemovitosti nacházející se v tuzemsku, ve které sídlí diplomatická mise nebo konzulární úřad, je vyšší než 100 000 Kč, zaplacená daň se vrátí, jestliže vysílající stát cizí diplomatické mise nebo konzulárního úřadu samostatně potvrdí přiznání nároku na vracení daně ve stejném rozsahu pro české diplomatické mise nebo konzulární úřady. Princip vzájemnosti se nevztahuje na zvláštní mise a mezinárodní organizace, jejich členy, včetně rodinných příslušníků.
Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na vrácení daně této osobě zaniká uplynutím 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. a) až d) má nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží a služby za podmínky, že nakoupené zboží a služby použije výlučně pro svou úřední potřebu. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. e) až g) má nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží a služby za podmínky, že nakoupené zboží a služby použije výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu.
Nárok na vrácení daně se prokazuje běžným daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji zboží nebo služeb, který je plátce uskutečňující zdanitelné plnění na požádání osoby uvedené v odstavci 1 povinen vystavit s těmito náležitostmi: sídlo nebo místo podnikání, nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
název, popřípadě jméno a příjmení osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění,
rozsah a předmět zdanitelného plnění,
evidenční číslo dokladu,
datum uskutečnění zdanitelného plnění,
sazbu daně a základ daně,
výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nahoru,
výši ceny včetně daně celkem.
Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání, které se podává příslušnému správci daně na tiskopise předepsaném a vydaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení prvního zdaňovacího období v kalendářním roce a nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku.
Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vracení daně procesní postavení daňového subjektu podle zvláštního právního předpisu.
Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) kalendářní měsíc a u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) kalendářní čtvrtletí.
Pro účely vracení daně podává daňové přiznání osoba požívající výsad a imunit takto:
diplomatická mise, zvláštní mise, konzulární úřad nebo orgán Evropských společenství podávají daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich sídla v tuzemsku,
člen diplomatické mise, zvláštní mise, konzulárního úřadu, orgánu Evropských společenství se sídlem v tuzemsku, včetně jejich rodinných příslušníků, podávají daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a),
zastupitelství mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich sídla v tuzemsku,
úředník zastupitelství mezinárodní organizace uvedený v odstavci 1 písm. f), včetně jeho rodinných příslušníků, podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich místa trvalého pobytu v České republice,
obchodní firma nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu,
diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 2 písm. d), včetně jejich členů podle odstavce 2 písm. e) nebo orgánu Evropských společenství se sídlem v jiném členském státě než tuzemsko, podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1.
Osobě požívající výsad a imunit se vrátí zaplacená daň do 30 dnů ode dne následujícího po jejím vyměření. Pokud je podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, správce daně vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby ve lhůtě stanovené správcem daně vady nebo pochybnosti odstranila. Daň správce daně nevrátí, pokud nejsou odstraněny vady nebo pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání.
Osoba uvedená v odstavci 1, která uplatnila nárok na vrácení daně u zboží podle tohoto ustanovení, nesmí při vývozu zboží uplatnit nárok na vrácení daně zahraničním fyzickým osobám podle § 83.
U zakoupeného motorového vozidla se vrací daň za podmínky, že ve lhůtě 24 měsíců ode dne, kdy byla daň vrácena, nebude motorové vozidlo zapůjčeno, pronajato, zastaveno nebo převedeno úplatně či neúplatně na jinou osobu. Pokud je motorové vozidlo zapůjčeno, pronajato, zastaveno nebo převedeno úplatně či neúplatně na jinou osobu před uplynutím lhůty 24 měsíců, musí osoba požívající výsad a imunit vrácenou daň v plném rozsahu uhradit příslušnému finančnímu úřadu. Daň nemusí být vrácena zpět příslušnému finančnímu úřadu pouze za podmínky, že osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. e) a f) zakoupené motorové vozidlo, u něhož uplatnila nárok na vrácení daně, převede úplatně pouze na jinou osobu požívající výsad a imunit.
Vracení daně v rámci zahraniční pomoci
Pokud mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu, obsahuje ustanovení, že nenávratná zahraniční pomoc je osvobozena od daně nebo z prostředků zahraniční pomoci nesmí být hrazena daň, má osoba, která takovou daň zaplatila, nárok na vrácení daně, a to na základě žádosti. Daň se nevrací u programů a projektů financovaných ze zdrojů Evropské unie. s výjimkou programů předvstupní pomoci
Osoba, která žádá o vrácení daně (dále jen „žadatel“), musí v žádosti o vrácení daně uvést obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, daňové identifikační číslo nebo rodné číslo, popřípadě jiné identifikační číslo. Žádost o vrácení daně podává žadatel místně příslušnému finančnímu úřadu, s výjimkou zahraniční osoby, která podává žádost Finančnímu úřadu pro Prahu 1.
Žádost o vrácení daně musí být doložena
daňovými doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, které byly vystaveny plátcem,
dokladem o zaplacení daně,
potvrzením o původu finančních prostředků a o tom, že nakoupené zboží nebo poskytnutá služba je součástí některého programu nenávratné zahraniční pomoci, které vydá Ministerstvo financí nebo osoba Ministerstvem financí k vystavení takového potvrzení oprávněná.
Na dokladu o prodeji zboží nebo poskytnutí služby je plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, povinen uvést
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, sídlo nebo místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu osoby, pro kterou se zdanitelné plnění uskutečňuje,
rozsah a předmět zdanitelného plnění,
evidenční číslo daňového dokladu,
datum uskutečnění zdanitelného plnění,
sazbu daně a základ daně,
výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nahoru,
výši ceny včetně daně celkem.
Nárok na vrácení daně má osoba z jiného členského státu nebo zahraniční osoba, které mohou být žadateli o vrácení daně, pokud daň za nakoupené zboží nebo poskytnutou službu v rámci zahraniční pomoci zaplatily. Nárok na vrácení daně má i plátce, který ve prospěch osoby z jiného členského státu nebo zahraniční osoby uskutečnil zdanitelné plnění a uplatnil daň na výstupu, pokud tyto osoby nepožádají o vrácení daně. V tomto případě neobsahuje žádost o vrácení daně doklad o zaplacení daně, ale musí být v žádosti o vrácení daně osobou z jiného členského státu nebo zahraniční osobou potvrzeno, že tyto osoby nepožádají o vrácení daně. Tímto potvrzením těmto osobám nárok na vrácení daně zaniká.
Žadatel, který není plátcem, má pro účely vracení daně procesní postavení daňového subjektu podle zvláštního právního předpisu.
Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdéle do 15 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. Pokud není nárok na vrácení daně uplatněn do této lhůty, nárok zaniká.
Pokud je podaná žádost neúplná nebo pokud vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti podané žádosti, daň se nevrátí, dokud nejsou odstraněny vady a pochybnosti týkající se podané žádosti. Osobě, která má nárok na vrácení daně, se daň vrátí nejpozději do 30 dnů ode dne následujícího po dni podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.
Pokud plátce daně uplatní nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 7, neuplatní nárok na odpočet daně podle tohoto zákona.
Vracení daně osobám registrovaným k dani v jiných členských státech
Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně nakoupeného zboží nebo poskytnuté služby v tuzemsku nebo při dovozu zboží může uplatnit osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku a neuskutečňuje v tuzemsku v kalendářním roce, ve kterém žádá o vrácení daně, ekonomickou činnost, s výjimkou plnění podle § 66, 68 a 69 a s výjimkou plnění podle § 15 a § 13 odst. 8, pokud je povinen přiznat a zaplatit daň podle § 108 plátce, pro kterého je plnění poskytnuto.
Nárok na vrácení daně může být osobou registrovanou k dani v jiném členském státě uplatněn u zboží a služeb za obdobných podmínek, za nichž může být plátcem uplatněn nárok na odpočet daně.
Nárok na vrácení daně vzniká dnem podání písemné žádosti na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí. Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě podává žádost o vrácení daně Finančnímu úřadu pro Prahu 1. Žádost musí osoba registrovaná k dani v jiném členském státě
vyplnit v českém jazyce,
doložit daňovými doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, které byly vystaveny plátcem,
doložit potvrzením, že žadatel je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, které vystaví příslušný úřad ke správě daně se sídlem v jiném členském státě, v němž je žádající osoba registrována k dani, , toto potvrzení nesmí být starší než 1 rok od jeho vydání
doložit písemným prohlášením, že v období, za které žádá o vrácení daně, splnila podmínky stanovené v odstavci 1.
Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě má pro účely vracení daně procesní postavení daňového subjektu podle zvláštního právního předpisu.
Na doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby vystavený plátcem na žádost osoby registrované k dani jiného členského státu je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, sídlo nebo místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění,
rozsah a předmět zdanitelného plnění,
evidenční číslo daňového dokladu,
datum uskutečnění zdanitelného plnění,
sazbu daně a základ daně,
výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře,
výši ceny včetně daně celkem.
Období pro uplatnění vrácení daně musí zahrnovat nejméně tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce v kalendářním roce, ale ne více než jeden kalendářní rok. Období pro uplatnění vrácení daně může být kratší než tři měsíce pouze v případě, že se jedná o zbývající období kalendářního roku. Žádost o vrácení daně za zbytkové období kalendářního roku může obsahovat také nákupy zboží nebo služeb, případně dovozy zboží, které nebyly zahrnuty v předcházejících žádostech, ale týkají se příslušného kalendářního roku. Žádost nesmí obsahovat vrácení daně, které se vztahuje k předcházejícím kalendářním rokům. Žádost o vrácení daně za příslušný kalendářní rok lze podat nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, jinak nárok zaniká.
Pokud je podaná žádost neúplná nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti podané žádosti, daň se nevrátí, dokud nejsou odstraněny vady a pochybnosti.
Osobě registrované k dani v jiném členském státu, které vznikl nárok na vrácení daně, se daň vrátí nejpozději do 6 měsíců ode dne následujícího po dni podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.
Daň bude vrácena, pokud částka vrácené daně činí
nejméně 7 000 Kč za období kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než 3 měsíce, nebo
nejméně 1 000 Kč za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než 3 měsíce, je-li to zbytek kalendářního roku.
Vracení daně zahraničním osobám povinným k dani
Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně nakoupeného zboží a poskytnuté služby v tuzemsku může uplatnit zahraniční osoba povinná k dani, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje, v tuzemsku a neuskutečňuje v tuzemsku v kalendářním roce, ve kterém žádá o vrácení daně, ekonomickou činnost,svýjimkouplněnípodle§66až69 asvýjimkou plnění podle § 15 a § 13 odst. 8, pokud je povinen přiznat a zaplatit daň podle § 108 plátce, pro kterého je plnění poskytnuto
Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně nakoupeného zboží a poskytnuté služby v tuzemsku může uplatnit i evidovaná osoba podle § 88 odst. 1, která je identifikována v kterémkoliv členském státě k zvláštnímu režimu pro poskytování elektronické služby, pokud nakoupené zboží nebo poskytnutou službu použije pro účely poskytnutí elektronické služby podle zvláštního režimu. Pro tuto osobu se neuplatní odstavce 3, 11 a 12.
Daň se vrací na základě principu vzájemnosti. Principem vzájemnosti se rozumí, že stát, ve kterém má zahraniční osoba sídlo nebo místo trvalého pobytu, nevyměřuje daň z přidané hodnoty nebo obdobnou všeobecnou daň ze spotřeby, nebo pokud je taková daň vybrána, je osobě povinné k dani se sídlem nebo místem trvalého pobytu v tuzemsku ve výši vybrané daně vrácena. Nárok na vrácení daně může být zahraniční osobou uplatněn u zboží a služeb za obdobných podmínek, za nichž může být plátcem uplatněn nárok na odpočet daně.
Nárok na vrácení daně uplatňuje zahraniční osoba podáním žádosti o vrácení daně Finančnímu úřadu pro Prahu 1 na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí. Žádost o vrácení daně může za zahraniční osobu podat i tuzemská právnická nebo fyzická osoba za podmínky, že k podání žádosti je zahraniční osobou zmocněna.
Žádost musí zahraniční osoba
vyplnit v českém jazyce,
doložit daňovými doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, které byly vystaveny plátcem,
doložit potvrzením, že žadatel je osobou registrovanou k dani z přidané hodnoty nebo jiné podobné dani ve třetí zemi, které vystaví příslušný úřad ke správě daně v zemi, kde je zahraniční osoba registrována, , toto potvrzení nesmí být starší než 1 rok od jeho vydání
doložit písemným prohlášením, že v kalendářním roce, ve kterém uplatňuje nárok na vrácení daně, nedodala zboží nebo neposkytla službu s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou plnění podle § 66 až 69 a s výjimkou plnění podle § 15 a § 13 odst. 8, pokud je povinen přiznat a zaplatit daň podle § 108 plátce, pro kterého je plnění poskytnuto.
Zahraniční osoba má pro účely vracení daně procesní postavení daňového subjektu podle zvláštního právního předpisu.
Na doklad o prodeji zboží nebo služby vystavený plátcem na žádost zahraniční osoby je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést údaje stanovené v § 82 odst. 5.
Období pro uplatnění vrácení daně musí zahrnovat nejméně tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce v kalendářním roce, ale ne více než jeden kalendářní rok. Období pro uplatnění vrácení daně může být kratší než tři měsíce pouze v případě, že se jedná o zbývající období kalendářního roku. Žádost o vrácení daně za zbytkové období kalendářního roku může obsahovat také nákupy zboží nebo služeb, případně dovozy zboží, které nebyly zahrnuty v předcházejících žádostech, ale týkají se příslušného kalendářního roku. Žádost nesmí obsahovat vrácení daně, které se vztahuje k předcházejícím kalendářním rokům. Žádost o vrácení daně za příslušný kalendářní rok lze podat nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, jinak nárok zaniká.
Pokud je podaná žádost neúplná nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti podané žádosti, daň se nevrátí, dokud nejsou odstraněny vady a pochybnosti.
Zahraniční osobě, které vznikl nárok na vrácení daně, daň se vrátí nejpozději do 6 měsíců ode dne následujícího po dni podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.
Daň bude vrácena, pokud částka vrácené daně činí
nejméně 7 000 Kč za období kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než 3 měsíce, nebo
nejméně 1 000 Kč za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než 3 měsíce, je-li to zbytek kalendářního roku.
Druhy zboží, u kterých nelze daň vrátit, jsou:
zboží a služby poskytované pro osobní spotřebu,
cestovní náklady, náklady na ubytování a stravování zahraniční osoby,
zboží a služby spojené s reprezentací zahraniční osoby,
telefonní poplatky,
taxislužba,
pohonné hmoty s výjimkou nafty.
Vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží
Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně zboží nakoupeného v tuzemsku může uplatnit osoba, která
nemá trvalý pobyt na území Evropského společenství a její pobyt ve třetí zemi je zapsán v cestovním pasu nebo jiném dokladu totožnosti, který uznává za platný Česká republika,
neuskutečňuje ekonomickou činnost v tuzemsku (dále jen „zahraniční fyzická osoba“).
Zahraniční fyzická osoba může uplatnit nárok na vracení daně, pokud
nakoupené zboží nemá obchodní charakter,
nakoupí zboží, jehož cena včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dnu je vyšší než 2 000 Kč,
nakoupené zboží podle písmene b) vyveze v cestovním styku.
Prodávající je povinen na vyžádání zahraniční fyzické osoby vystavit doklad o prodeji zboží, na kterém musí uvést tyto údaje:
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
rozsah a předmět zdanitelného plnění,
evidenční číslo daňového dokladu,
datum uskutečnění zdanitelného plnění,
sazbu daně a základ daně,
výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře,
výši ceny včetně daně celkem.
Nárok na vrácení daně nevzniká u těchto druhů zboží:
uhlovodíková paliva a maziva,
tabákové výrobky,
alkoholické nápoje,
potraviny a další zboží uvedené pod číselným kódem Harmonizovaného systému v kapitolách 01 až 21.
Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě vznikne, pokud
zahraniční fyzická osoba nakoupené zboží vyveze nejpozději do 3 kalendářních měsíců od konce měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění uvedené na dokladu o prodeji zboží,
výstup zboží z území Evropského společenství je potvrzen celním orgánem na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí,
zahraniční fyzická osoba doloží doklad o prodeji zboží vystavený plátcem, který se váže k vyváženému zboží, a potvrzený tiskopis o vývozu zboží podle písmene b).
Zahraniční fyzická osoba je povinna pro účely vydání potvrzení o vývozu zboží předložit celnímu orgánu vyvážené zboží, tiskopis o vývozu zboží a doklad o prodeji zboží. Vývoz zboží s uvedením data o vývozu a splnění podmínek podle odstavce 2 celní orgán potvrdí po předložení zboží zahraniční fyzickou osobou, pokud údaje na dokladu o prodeji zboží souhlasí s údaji uvedenými na tiskopisu o vývozu zboží a zboží uvedené v tomto tiskopisu je skutečně vyváženo. Celní orgán doklad o prodeji zboží označí otiskem razítka a vrátí zahraniční fyzické osobě.
Nárok na vrácení daně může uplatnit zahraniční fyzická osoba, popřípadě jiná osoba, kterou zahraniční fyzická osoba zmocní, pouze u plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění. Plátce je povinen daň vrátit
zahraniční fyzické osobě přímo, pokud osobně požádá o vrácení daně a předloží doklad o prodeji zboží a tiskopis o vývozu zboží potvrzený celním orgánem, nebo
jiné osobě na základě jejího prohlášení, že jedná jménem a ve prospěch zahraniční fyzické osoby, pokud předloží doklad o prodeji zboží a potvrzený tiskopis o vývozu zboží celním orgánem.
Plátce vrácenou daň uvede nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se vrácení daně uskutečnilo, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Potvrzený tiskopis o vývozu zboží je plátce povinen uchovávat po dobu stanovenou v § 27 odst. 1. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.
Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě zaniká, pokud tato osoba nebo jiná osoba podle odstavce 7 písm. b) nepředloží doklady uvedené v odstavci 7 prodávajícímu do 6 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.
Vracení daně osobám se zdravotním postižením
Osoba se zdravotním postižením má nárok na vrácení zaplacené daně u osobního automobilu zakoupeného v tuzemsku, a to i formou finančního pronájmu. Při nákupu osobního automobilu formou finančního pronájmu nevzniká nárok na vrácení daně z přirážky leasingové společnosti.
Pro účely tohoto ustanovení se osobou se zdravotním postižením rozumí fyzická osoba, které byl rozhodnutím příslušného úřadu přiznán příspěvek na zakoupení osobního automobilu.
Daň se vrací osobě se zdravotním postižením za jeden osobní automobil nakoupený v tuzemsku v období 5 let, nejvýše však do výše 100 000 Kč.
Nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavce 3 může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejdříve
za kalendářní měsíc, ve kterém byl osobní automobil zakoupen, nebo
při ukončení finančního pronájmu a převodu vlastnického práva na nájemce, pokud byl osobní automobil nakoupen formou finančního pronájmu.
Při zakoupení ojetého osobního automobilu může osoba se zdravotním postižením uplatnit nárok na vrácení daně vypočtené ze základu daně podle § 90.
Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejpozději do 6 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, a v případě nakoupeného osobního automobilu formou finančního pronájmu nejpozději do 6 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém bylo převedeno vlastnické právo na nájemce.
Osoba se zdravotním postižením, která má nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavců 1 a 2, může uplatnit tento nárok podáním žádosti o vrácení daně správci daně místně příslušnému podle jejího trvalého pobytu. Osobě se zdravotním postižením, která má nárok na vrácení daně, se daň vrátí do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.
Žádost o vrácení daně musí obsahovat
jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zdravotně postižené osoby,
rozhodnutí podle odstavce 2,
daňový doklad podle § 26 nebo doklad o prodeji osobního automobilu, který byl vystaven plátcem.
Na dokladu o prodeji osobního automobilu je plátce povinen uvést
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, sídlo nebo místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu osoby, pro kterou se zdanitelné plnění uskutečňuje,
rozsah a předmět zdanitelného plnění,
evidenční číslo dokladu,
datum uskutečnění zdanitelného plnění,
sazbu daně a základ daně,
výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře,
Vracení daně ozbrojeným silám cizích států
Nárok na vrácení daně vzniká ozbrojeným silám vysílajícího státu, který je členským státem Organizace Severoatlantické smlouvy, popřípadě Organizaci Severoatlantické smlouvy, pokud smlouva, která je součástí českého právního řádu, stanoví, že vybrané druhy zboží, služeb a stavby se v tuzemsku osvobodí od daně; to neplatí v případě, že osvobození od daně se uplatní podle § 68 odst. 9.
Vybranými druhy zboží, služeb a stavbami se podle odstavce 1 rozumí
uhlovodíková paliva a maziva pro služební vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil nebo civilní složky,
stavby uskutečňované v rámci projektu bezpečnostních investic Organizace Severoatlantické smlouvy, včetně vybavení těchto staveb,
služby související s provozem staveb uvedených v písmenu b).
Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu, popřípadě Organizace Severoatlantické smlouvy uplatní nárok na vrácení daně prostřednictvím Ministerstva obrany u Finančního úřadu pro Prahu 1, a to na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí.
Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu, popřípadě Organizace Severoatlantické smlouvy mají pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.
Žádost o vrácení daně musí být doložena daňovými doklady podle § 28 nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, které jsou vystaveny plátcem.
Na doklad o prodeji zboží nebo služeb je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
název subjektu podle odstavce 1, pro který se uskutečňuje zdanitelné plnění,
rozsah a předmět zdanitelného plnění,
evidenční číslo dokladu,
datum uskutečnění zdanitelného plnění,
sazbu daně a základ daně,
výši ceny včetně daně celkem.
výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře,
výši ceny nezahrnující daň celkem.
Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti nebo po dni, ve kterém dojde k odstranění vad žádosti. Ministerstvo obrany vrátí daň osobám podle odstavce 1. Nárok na vrácení daně zaniká nejpozději do 6 kalendářních měsíců od konce měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.
Prodej zboží za ceny bez daně
Zboží lze prodávat na základě povolení celního úřadu za ceny bez daně v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel fyzickým osobám při jejich bezprostředním výstupu z území Evropského společenství.
Zboží, které je předmětem spotřební daně, lze dodávat do prostor uvedených v odstavci 1 pouze v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně.
U zboží, které bylo dodáno plátcem v tuzemsku a bylo umístěno do prostor uvedených v odstavci 1, držitel povolení může uplatnit nárok na odpočet daně za podmínek stanovených tímto zákonem.
Zboží lze prodávat za ceny bez daně fyzickým osobám po ověření, že jejich bezprostřední cílová stanice je ve třetí zemi. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při prodeji zboží bylo na dokladu o prodeji vyznačeno číslo letu, druh zboží a cena bez daně.
Povolení k prodeji za ceny bez daně vydává celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti, a to i v případě povolení k prodeji za ceny bez daně na palubách letadel.
Návrh na povolení musí obsahovat tyto náležitosti:
obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo navrhovatele, pokud je navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a daňové identifikační číslo nebo datum narození navrhovatele, pokud je navrhovatel fyzickou osobou,
označení prostor podle odstavce 1, popřípadě uvedení leteckých linek, na kterých hodlá navrhovatel prodávat zboží za ceny bez daně,
název, popřípadě označení prodávaného zboží,
souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně v prostorách uvedených v odstavci 1, popřípaděsouhlasprovozovateleletištěsprodejem za ceny bez daně na palubách letadel,
výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku, který nesmí být v den podání návrhu starší 30 dnů,
doklad o tom, že navrhovatel nemá v tuzemsku nedoplatek evidovaný správcem daně nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně penále, který nesmí být v den podání návrhu starší 30 dnů,
výpis z evidence Rejstříku trestů, pokud je navrhovatelem fyzická osoba,nebovýpisyzevidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, pokud je navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 dnů.
Celní úřad vydá povolení, pokud návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 6 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním řízení či vyrovnacím řízení.
Celní úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 dnů; pokud nelze vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Jestliže nemůže celní úřad rozhodnout do 60 dnů, popřípadě do 90 dnů, musí o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.
V povolení k prodeji za ceny bez daně celní úřad stanoví druhy zboží, které mohou být prodávány za ceny bez daně.
Celní úřad může v povolení stanovit podmínky pro zabezpečení zboží v prostorách uvedených v odstavci 1 a na palubách letadel a prostorů, ve kterých je zboží skladováno před jejich umístěním do prostor uvedených v odstavci 1 a na paluby letadel.
Držitel povolení musí nejpozději do 15 dnů ode dne vzniku změny oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností a údajů uvedených v odstavci 6. U změny sídla, popřípadě místa podnikání, označení prostor, popřípadě leteckých linek nebo druhů zboží, celní úřad rozhodne o změně povolení. U změny ostatních skutečností a údajů, které jsou uvedeny v povolení, celní úřad vydá nové povolení a odejme předchozí povolení. Doručené nebo sdělené nové rozhodnutí o vydání povolení musí současně ve výrokové části obsahovat rozhodnutí o odejmutí původního povolení.
Povolení zaniká
zánikem právnické osoby, pokud je držitel právnickou osobou,
úmrtím držitele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele za mrtvého, pokud je držitel fyzickou osobou,
nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurz na majetek držitele, nebo
dnem zániku živnostenského oprávnění.
Celní úřad povolení odejme, pokud
se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno a držitel nepožádal o jeho změnu,
držitel o to požádá, nebo
držitel nedodržuje podmínky týkající se prodeje zboží za ceny bez daně stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem nebo podmínky uvedené v povolení.
ZVLÁŠTNÍ REŽIMY
Zvláštní režim pro poskytnutí elektronických služeb
Zahraniční osoba povinná k dani, která není v tuzemsku osobou povinnou přiznat a zaplatit daň s výjimkou § 108 odst. 1 písm. o) a povinnost přiznat a zaplatit daň nemá ani v jiném členském státě (dále jen „evidovaná osoba“), může postupovat podle zvláštního režimu, pokud poskytne elektronickou službu osobě, která není osobou povinnou k dani a která má sídlo, místo pobytu nebo se obvykle zdržuje na území Evropského společenství, a pokud postupuje podle zvláštního režimu při poskytnutí všech elektronických služeb, na které lze uplatnit tento zvláštní režim.
Pro účely tohoto ustanovení se rozumí
státem identifikace členský stát, který si evidovaná osoba zvolí jako stát, ve kterém se přihlásí k postupu podle zvláštního režimu,
státem spotřeby členský stát, ve kterém je podle § 10 odst. 10 místo plnění při poskytnutí elektronické služby.
Evidovaná osoba, která si zvolí tuzemsko jako stát identifikace, je povinna oznámit Finančnímu úřadu Brno I
zahájení a zrušení činnosti podle zvláštního režimu,
změny, na jejichž základě není oprávněna dále postupovat podle zvláštního režimu, a
změny týkající se údajů o zahájení činnosti.
Oznámení podle odstavce 3 musí být učiněno elektronicky ve formě stanovené Ministerstvem financí.
Oznámení podle odstavce 3 může být učiněno také v anglickém jazyce.
Pokud se jedná o oznámení zahájení činnosti podle zvláštního režimu, je v něm evidovaná osoba povinna uvést
název, pod kterým podniká,
adresu,
elektronické adresy včetně identifikace jejich webových stránek,
prohlášení, že není plátcem ani osobou evidovanou k dani v jiném členském státě, a
daňové identifikační číslo, které jí bylo přiděleno ve třetí zemi.
Po oznámení zahájení činnosti podle zvláštního režimu přidělí Finanční úřad Brno I na žádost evidované osobě daňové evidenční číslo.
Evidovaná osoba, která si zvolí tuzemsko jako stát identifikace, je povinna podat hlášení o dani Finančnímu úřadu Brno I za každé kalendářní čtvrtletí nejpozději do 20 dnů po skončení příslušného kalendářního čtvrtletí a zaplatit daň v eurech ve výši daně uvedené v hlášení.
Hlášení o dani musí být podáno elektronicky ve formě stanovené Ministerstvem financí. Evidovaná osoba je povinna v hlášení uvést
daňové evidenční číslo,
celkovou částku za poskytnuté elektronické služby za kalendářní čtvrtletí, sníženou o daň, pro každý stát spotřeby,
výši daně v eurech vyčíslenou podle příslušných sazeb daně z částky poskytnuté služby ve státu spotřeby a
celkovou výši daně za elektronické služby poskytnuté podle zvláštního režimu na území Evropského společenství.
Evidovaná osoba, která si zvolí tuzemsko jako stát identifikace, je povinna uchovávat záznamy o plnění, na které se vztahuje zvláštní režim, po dobu 10 let od konce roku, ve kterém se plnění uskutečnilo, a v této době je povinna na vyžádání správce daně záznamy elektronicky poskytnout. Správce daně daň nevyměřuje a postupuje pouze v souladu s hlášením a provedenou platbou daně.
Správce daně odejme evidované osobě, která si zvolí tuzemsko jako členský stát identifikace, daňové evidenční číslo, pokud
evidovaná osoba opakovaně poruší podmínky zvláštního režimu,
evidovaná osoba správci daně oznámí, že již nebude poskytovat elektronické služby podle zvláštního režimu,
zjistí, že evidovaná osoba přestala poskytovat elektronické služby podle zvláštního režimu, nebo
evidovaná osoba nesplňuje podmínky pro postup podle zvláštního režimu.
Jestliže správce daně odejme evidované osobě daňové evidenční číslo, evidovaná osoba není oprávněna postupovat podle zvláštního režimu.
Rozhodnutí o odejmutí se doručuje evidované osobě elektronicky bez zaručeného elektronického podpisu stejným způsobem, jakým je podáváno oznámení podle odstavce 3.
Zvláštní režim pro cestovní službu
Zvláštní režim je povinen použít poskytovatel cestovní služby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, při poskytnutí cestovní služby zákazníkovi. Zvláštní režim není oprávněn použít poskytovatel cestovní služby při poskytnutí služby za účelem obstarání cestovní služby jménem a na účet jiné osoby.
Pro účely tohoto zákona se rozumí
poskytovatelem cestovní služby plátce, který poskytuje zákazníkovi cestovní službu,
zákazníkem osoba, které je poskytnuta cestovní služba,
cestovní službou poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje kombinace služeb cestovního ruchu a popřípadě zboží, pokud jsou jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani; poskytnutí cestovní služby se považuje za poskytnutí jedné služby, přestože k uskutečnění cestovní služby se využije více služeb cestovního ruchu a popřípadě zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani; za cestovní službu se považuje i poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje pouze jednu nakoupenou službu cestovního ruchu. ubytování nebo dopravy
Při poskytnutí cestovní služby je základem daně přirážka poskytovatele cestovní služby snížená o daň z přirážky. Tato přirážka se stanoví jako rozdíl mezi celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a součtem skutečných úhrad za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula.
Místo plnění při poskytnutí cestovní služby se stanoví podle § 9.
Poskytovatel cestovní služby je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění cestovní služby. Cestovní služba se považuje za uskutečněnou dnem poskytnutí cestovní služby. Za poskytnutí cestovní služby se považuje den poskytnutí poslední služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě.
U cestovní služby se uplatňuje základní sazba daně.
Pokud jednotlivé služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty mimo území Evropského společenství, cestovní služba je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Jestliže služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty jak mimo území Evropského společenství, tak i na území Evropského společenství, je cestovní služba osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám mimo území Evropského společenství a na území Evropského společenství.
Poskytovatel cestovní služby nemá nárok na odpočet daně ani na vrácení daně v jiném členském státě u zboží a služeb cestovního ruchu nakoupených od plátců nebo od osob registrovaných k dani v jiném členském státě, které poskytuje zákazníkovi jako součást cestovní služby.
Poskytovatel cestovní služby při poskytnutí cestovní služby nesmí samostatně uvést na daňovém dokladu daň týkající se přirážky.
Plátce, kterému byla poskytnuta cestovní služba, nemá nárok na odpočet daně z přirážky, kterou je povinen zaplatit v ceně za tuto poskytnutou službu.
Pokud poskytovatel cestovní služby poskytuje vlastní službu nebo zboží vytvořené vlastní činností, které nesmí zahrnout do cestovní služby, je povinen uplatňovat daň u těchto zdanitelných plnění podle příslušné sazby daně a daň se vypočítá z ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu, která se považuje za peněžní částku včetně daně.
Pokud poskytovatel cestovní služby uplatňuje daň a současně je povinen použít zvláštní režim, je také povinen vést v evidenci pro daňové účely samostatně plnění podle jednotlivých způsobů uplatňování daně.
Plátce je povinen opravit základ daně a výši daně u poskytnuté cestovní služby při změně ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu podle odstavce 3, případně jiné změny, pokud tato změna má za následek zvýšení daňové povinnosti. Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění a plátce je povinen provést opravu ke dni změny ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu podle odstavce 3, případně jiné změny. Pro výpočet daně se použije sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. Jestliže změna ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu podle odstavce 3, případně jiné změny, má za následek snížení daňové povinnosti, může plátce opravit základ daně a výši daně stejným způsobem.
Pokud však plátce poskytuje cestovní služby jiné osobě povinné k dani, která není poskytovatelem cestovní služby, pro účely uskutečňování ekonomických činností, nemusí uplatňovat zvláštní režim a uplatňuje u jednotlivých nakoupených služeb cestovního ruchu daň na výstupu podle příslušné sazby daně, pokud všechny nakoupené služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty v tuzemsku.
Zvláštní režim není oprávněn použít plátce, který poskytuje službu spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby. Poskytnutí této služby je zdanitelným plněním, pokud není osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně podle § 68 odst. 13. Daň se vypočítá z úplaty, kterou plátce obdržel nebo má obdržet za poskytnutou službu, která se považuje za peněžní částku včetně daně. Pokud jsou služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě poskytnuty jak mimo území Evropského společenství, tak i na území Evropského společenství, je poskytnutí služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám cestovního ruchu mimo území Evropského společenství a na území Evropského společenství.
Zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi
Pro účely tohoto zákona se rozumí
uměleckými díly, sběratelskými předměty, starožitnostmi zboží uvedené v příloze č. 4,
použitým zbožím hmotný movitý majetek, který je vhodný k dalšímu použití v nezměněném stavu nebo po opravě, kromě uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností uvedených v příloze č. 4 a kromě drahých kovů a drahokamů,
obchodníkem plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která v rámci uskutečňování ekonomických činností pořizuje nebo dováží použité zboží, umělecké předměty, sběratelské předměty nebo starožitnosti za účelem dalšího prodeje, jednající na vlastní účet nebo na účet jiné osoby, pokud ji náleží odměna.
Zvláštní režim může použít obchodník při dodání použitého zboží včetně dodání použitého zboží na základě smlouvy o finančním pronájmu, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, pokud je toto zboží obchodníkovi dodáno
osobou, která není plátcem ani osobou registrovanou k dani v jiném členském státě,
jiným plátcem nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, pro které dodání tohoto zboží je osvobozeno od daně podle § 62, nebo
jiným obchodníkem, pokud při dodání tohoto zboží tímto jiným obchodníkem byl použit zvláštní režim.
Pokud podle odstavce 2 písm. c) je dodání použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, jiným obchodníkem z jiného členského státu, předmětem daně s použitím zvláštního režimu v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy tohoto zboží, není pořízení tohoto zboží z jiného členského státu předmětem daně v tuzemsku.
Při použití zvláštního režimu je základem daně přirážka snížená o daň z přirážky. Tato přirážka se stanoví jako rozdíl mezi prodejní cenou obchodníka a pořizovací cenou tohoto zboží. Pokud je tento rozdíl záporný, základem daně je nula. Pro účely tohoto ustanovení se rozumí
prodejní cenou úplata, která byla nebo má být získaná obchodníkem od osoby, které je zboží dodáno, nebo od třetí strany, včetně dotace k ceně , daní, cel, poplatků a vedlejších výdajů jako provize, náklady na balné, přepravu a pojištění požadované obchodníkem od osoby, které je zboží dodáno, s výjimkou částek uvedených v § 36 odst. 5,
pořizovací cenou úplata stanovená v písmenu a), která byla nebo má být získaná od obchodníka osobou, která mu zboží dodává.
Obchodník se může rozhodnout pro používání zvláštního režimu při dodání
uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, které sám dovezl,
uměleckého díla, které mu dodal zhotovitel díla nebo jeho právní nástupce,
uměleckého díla, které mu dodal jiný plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, kteří nejsou obchodníky, u kterého byla uplatněna snížená sazba daně.
Pokud obchodník postupuje podle odstavce 5, je povinen stanovit základ daně podle odstavce 4. Pořizovací cena pro výpočet přirážky při dovozu zboží podle odstavce 5 písm. a) se stanoví jako součet základu daně při dovozu tohoto zboží a daně vyměřené při dovozu zboží.
Postup podle odstavce 5 je obchodník povinen oznámit správci daně. Obchodník je povinen postupovat podle zvláštního režimu nejméně dva následující po sobě jdoucí kalendářní roky ode dne oznámení.
Pokud při dodání použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti jsou splněny podmínky pro osvobození vývozu zboží podle § 66, je dodání tohoto zboží, jestliže je předmětem zvláštního režimu, také osvobozeno od daně.
Plátce nemá nárok na odpočet daně z přirážky, kterou je povinen zaplatit v prodejní ceně zboží, které mu bylo dodáno obchodníkem, pokud je dodání tohoto zboží předmětem zvláštního režimu.
Obchodník při dodání zboží, které je předmětem zvláštního režimu, nemá nárok na odpočet daně
u uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, které sám dovezl,
u uměleckého díla, které mu dodal zhotovitel díla nebo jeho právní nástupce,
u uměleckého díla, které mu dodal jiný plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, kteří nejsou obchodníky, u kterého byla uplatněna snížená sazba daně.
Pokud se použije zvláštní režim při dodání zboží do jiného členského státu, nepoužije se § 8 a 64. Zvláštní režim nelze použít při dodání nového dopravního prostředku z tuzemska do jiného členského státu.
Pokud obchodník uplatňuje daň a současně používá zvláštní režim, je povinen vést v evidenci pro daňové účely samostatně plnění podle jednotlivých způsobů uplatňování daně.
Obchodník při dodání zboží, které je předmětem zvláštního režimu, nesmí samostatně uvést na daňovém dokladu daň týkající se přirážky.
Pokud obchodník uplatňuje daň při
dodání uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, které sám dovezl, má nárok na odpočet daně při dovozu tohoto zboží,
dodání uměleckého díla, které mu dodal zhotovitel díla nebo jeho právní nástupce, má nárok na odpočet daně u dodaného uměleckého díla,
dodání uměleckého díla, které mu dodal jiný plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, kteří nejsou obchodníky, u kterého byla uplatněna daň, má nárok na odpočet daně u dodaného uměleckého díla,
přičemž může uplatnit nárok na odpočet daně u tohoto zboží nejdříve ve zdaňovacím období, ve kterém je povinen přiznat daň.
Zvláštní režim pro plátce, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavuPlátci, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu a nejsou prokazatelně schopni vykazovat daň na výstupu na základě kontrolovatelné denní evidence tržeb, mohou požádat příslušného správce daně o stanovení individuálního způsobu stanovení daňové povinnosti. Správce daně je povinen stanovit plátci na základě konkrétních podmínek vedení záznamní povinnosti ve smyslu § 100 a zvláštního právního předpisu individuální způsob stanovení daňové povinnosti. Správce daně zároveň určí plátci i dobu, na kterou se tato výjimka vztahuje.
Zvláštní režim pro investiční zlato
Investičním zlatem se rozumí
zlato ve tvaru uzančních slitků o hmotnosti připouštěné na trhy zlata a ryzosti nejméně 995 tisícin,
zlaté mince, které
mají ryzost nejméně 900 tisícin,
byly vyraženy po roce 1800,
jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a
jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %.
Česká národní banka uveřejní ve Věstníku České národní banky seznam zlatých mincí, které splňují podmínky podle odstavce 1 písm. b).
Od daně je osvobozeno dodání investičního zlata v tuzemsku, pořízení z jiného členského státu a jeho dovoz. Osvobození od daně se vztahuje i na
investiční zlato s osvědčením pro fyzicky alokované a nealokované zlato,
investiční zlato obchodované na zlatých účtech, a to zejména úvěry a swapy zakládající k investičnímu zlatu vlastnické právo nebo právní nárok, nebo
termínované obchody s investičním zlatem, včetně futures a forwardů, které zahrnují převod vlastnického práva nebo právního nároku k investičnímu zlatu.
Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozena služba osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění dodání zlata.
Plátce, který investiční zlato vyrobí nebo zlato přemění na investiční zlato, se může rozhodnout, že uplatní daň u dodání investičního zlata, které by bylo osvobozeno podle odstavce 3, jinému plátci nebo osobě registrované k dani v jiném členském státě.
U zprostředkovatelské služby, která spočívá v obstarání dodání investičního zlata podle odstavce 4, může být uplatněna daň, pokud plátce při dodání investičního zlata uplatnil daň podle odstavce 5.
Plátce, který dodává investiční zlato osvobozené od daně, má nárok na odpočet daně v plné výši
při nakoupení investičního zlata, u něhož byla uplatněna daň podle odstavce 5,
při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zlata, které není investičním zlatem, a které následně plátce nebo jím zmocněná třetí osoba přemění na investiční zlato, nebo
při nakoupení služby, spočívající ve změně formy, hmotnosti nebo ryzosti zlata, včetně investičního zlata.
Plátce, který investiční zlato vyrobí nebo zlato přemění na investiční zlato, má nárok na odpočet daně v plné výši při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zboží nebo služby, přímo související s výrobou investičního zlata nebo přeměnou zlata na investiční zlato.
Zvláštní režim pro dodávání zlata
Za zlato se pro účely tohoto ustanovení považuje
zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší s výjimkou investičního zlata v podobě neopracované, zejména slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu,
investiční zlato při dodání podle § 92 odst. 5.
Při dodání zlata s místem plnění v tuzemsku plátcem jinému plátci, osobě registrované k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobě povinné k dani s výjimkou vývozu a dodání zlata do jiného členského státu, jsou povinny přiznat daň osoby, kterým je zlato dodáno.
Plátce, který dodává zlato osobám podle odstavce 2, je povinen správci daně oznámit první dodání zlata každé osobě nejpozději do dne prvního dodání této osobě.
Plátce, který dodává zlato osobám podle odstavce 2, je povinen vystavit daňový doklad nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění.
Daňový doklad musí obsahovat
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který dodává zlato,
daňové identifikační číslo plátce, který dodává zlato,
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo název, sídlo nebo místo podnikání osoby, které je zlato dodáno,
daňové identifikační číslo plátce, kterému je zlato dodáno,
evidenční číslo daňového dokladu,
rozsah a předmět plnění včetně váhy a ryzosti zlata,
datum vystavení daňového dokladu,
datum uskutečnění plnění,
jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,
základ daně,
sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,
sdělení, že výše daně je povinna doplnit a přiznat osoba, které je zlato dodáno.
Osoby podle odstavce 2, kterým je zlato dodáno, jsou povinny doplnit na obdrženém daňovém dokladu výši daně uvedenou v korunách a v haléřích, popř. zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře. Za správnost vypočtené daně odpovídají tyto osoby.
Osoby podle odstavce 2, kterým je zlato dodáno, jsou povinny přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
Zvláštní režim se nepoužije při dodání zlata České národní bance.
SPRÁVA DANĚ V TUZEMSKU
Správa daně
Při správě daně a při řízení o věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle právního předpisu upravujícího správu daní, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Při dovozu a vývozu zboží se postupuje podle právního předpisu upravujícího správu cla, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Plátci
Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12kalendářních měsíců přesáhnečástku uvedenou v§6, se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat. Pokud nesplní registrační povinnost, stává se plátcem dnem účinnosti registrace uvedeným na osvědčení o registraci.
Osoby povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, které uskutečňují zdanitelná plnění na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jejichž individuální obrat nepřekročí částku podle § 6, ale celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v § 6, se stávají plátci dnem účinnosti uvedeným na osvědčení o registraci. Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s jiným plátcem, se stává plátcem dnem uzavření této smlouvy. Osoby povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, se stávají plátci dnem účinnosti uvedeným na osvědčení o registraci účastníka, který se zaregistroval jako plátce nejdříve.
Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která nabývá majetek pro účely uskutečňování ekonomických činností na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu, a osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která nabývá majetek od plátce na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladem podniku nebo části podniku, tvořící organizační složku podniku, se stává plátcem dnem nabytí majetku.
Osoby povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, na které při přeměně společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu přechází nebo je převáděno jmění zanikající společnosti nebo družstva, pokud zanikající společnost nebo družstvo byly plátcem, se stávají plátci dnem zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Právnická osoba, která při změně právní formy na jinou formu podle zvláštního právního předpisu nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků, nepřestává být plátcem.
Osoba povinná k dani, která jako osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu pokračuje po zemřelém plátci v živnosti, se stává plátcem ke dni následujícímu po dni úmrtí plátce. Při ukončení dědického řízení se dědic, kterému je majetek vydáván a který pokračuje po zemřelém plátci v živnosti, stává plátcem ke dni následujícímu po dni vydání majetku.
Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, a uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu, se stává plátcem dnem, kdy hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce převýší částku 10 000 EUR nebo ekvivalentní částku v jiné měně. Do celkové hodnoty pořízeného zboží podle § 2 odst. 2 písm. b) se započítává hodnota zboží dodaného osobě povinné k dani formou zasílání zboží podle § 18 a hodnota zboží, které bylo touto osobou nakoupeno v jiném členském státě a přemístěno do tuzemska. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň z pořízeného zboží, jehož hodnotou překročí uvedenou částku.
Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, které je zasíláno zboží podle § 18, které je předmětem spotřební daně, se stává plátcem dnem dodání zboží. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň ze zboží dodaného v tento den.
Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, které jsou poskytovány služby uvedené v § 10 odst. 1, 2, 4, 5, 6, 9, 12 a 13 osobou registrovanou k dani v jiném členském státu, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, nebo zahraniční osobou povinnou k dani, se stává plátcem dnem poskytnutí uvedených služeb. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň již ze služeb poskytnutých tento den.
Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, které je dodáno zboží podle § 13 odst. 8 osobou registrovanou k dani v jiném členském státu, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, nebo zahraniční osobou povinnou k dani, se stává plátcem dnem dodání zboží. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň ze zboží dodaného v tento den.
Plátce je povinen uvádět daňové identifikační číslo ve struktuře kód země CZ a kmenová část, kterou tvoří obecný identifikátor podle zvláštního právního předpisu.
Osoba registrovaná v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, nebo zahraniční osoba povinná k dani, která uskuteční plnění s místem plnění v tuzemsku a je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň z tohoto plnění podle § 108, se stává plátcem dnem uvedeným na osvědčení o registraci.
Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, které nejsou registrovány jako plátci a je jim dodáno zlato podle § 92a s místem plnění v tuzemsku, se stávají plátcem dnem uskutečnění dodání tohoto zlata.
Registrace plátce
Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, jejíž obrat překročil částku uvedenou v § 6, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit.
Osoby povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinny, pokud celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v § 6, podat jednotlivě přihlášku k registraci ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem, je povinna podat přihlášku k registraci ke dni uzavření této smlouvy. Osoby povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, které podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nejsou plátci, jsou povinny podat přihlášku k registraci k datu účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci účastníka, který je registrován jako plátce nejdříve. Současně s přihláškou k registraci předloží jednotliví účastníci správci daně písemnou smlouvu o sdružení a sdělí jméno určeného účastníka sdružení, který povede daňovou evidenci za sdružení podle § 100 odst. 3.
Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která nabývá majetek pro účely uskutečňování ekonomických činností na základě rozhodnutí o privatizaci nebo na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladem podniku nebo části podniku, tvořící organizační složku podniku, je povinna podat přihlášku k registraci nejpozději do dne nabytí majetku.
Osoby povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, na které při přeměně společnosti nebo družstva přechází nebo je převáděno jmění zanikající společnosti nebo družstva, pokud zanikající společnost nebo družstvo byly plátcem, jsou povinny podat přihlášku k registraci do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Právnická osoba, která je plátcem a při změně právní formy na jinou formu nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, je povinna do dne zápisu změny právní formy v obchodním rejstříku oznámit změnu správci daně, který ji vyznačí na osvědčení o registraci.
Osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, která pokračuje po zemřelém plátci v živnosti a není plátcem, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne úmrtí plátce, pokud při zrušení registrace v důsledku úmrtí plátce nepostupovala podle § 74 odst. 5. Při ukončení dědického řízení je dědic, kterému je vydáván majetek zemřelého plátce, který pokračuje po zemřelém plátci v živnosti a není plátcem, povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne vydání majetku, pokud neuplatnil postup podle § 74 odst. 5. Obdobně se postupuje v případě úmrtí plátce, který podnikal podle zvláštního právního předpisu.
Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, a uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu, je povinna podat přihlášku k registraci nejpozději do dne, kdy překročila částku podle § 2 odst. 2 písm. b).
Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je osvobozena od uplatňování daně, protože její obrat nepřesáhl částku podle § 6, může předložit přihlášku k registraci kdykoliv a plátcem se stává ode dne účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci.
Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, je osvobozena od povinnosti registrovat se jako plátce a není oprávněna podat přihlášku k registraci. Pokud tato osoba začne uskutečňovat zdanitelná plnění a plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, je povinna podat přihlášku k registraci podle odstavce 1, pokud její celkový obrat přesáhne limit stanovený v § 6 odst. 1. Jestliže se osoba povinná k dani rozhodne uplatňovat daň u nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor podle § 56, může podat přihlášku k registraci kdykoliv.
Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, pro kterou je uskutečněno zasílání zboží podle § 18, které je předmětem spotřební daně, je povinna podat přihlášku k registraci nejpozději ke dni prvního dodání zboží.
Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, které jsou poskytovány služby podle § 10 odst. 1, 2, 4, 5, 6, 9, 12 a 13 osobou registrovanou v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, nebo zahraniční osobou povinnou k dani, je povinna podat přihlášku k registraci nejpozději do dne, kdy jí byly služby poskytnuty.
Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, které je dodáno zboží podle § 13 odst. 8, je povinna podat přihlášku k registraci nejpozději do dne, kdy jí bylo zboží dodáno.
Osoba povinná k dani, která se stane plátcem podle § 94 odst. 11, je povinna podat přihlášku k registraci Finančnímu úřadu pro Prahu 1 nejpozději k datu uskutečnění plnění. V přihlášce k registraci je povinna uvést všechna daňová identifikační čísla, která jí byla přidělena v jiném členském státě nebo ve třetí zemi. Pokud tato osoba začne uskutečňovat plnění v tuzemsku prostřednictvím provozovny, je povinna tuto skutečnost oznámit Finančnímu úřadu pro Prahu 1, který provede změnu místní příslušnosti podle adresy provozovny. Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu ani místo pobytu v tuzemsku, která uskutečňuje pouze přemístění zboží z jiného členského státu a následné dodání jednomu kupujícímu podle § 16 odst. 4, není povinna předložit přihlášku k registraci, pokud kupující zaplatí daň z přemístěného zboží jako při pořízení zboží z jiného členského státu.
Osoba povinná k dani, která se stane plátcem podle § 94 odst. 12, je povinna podat přihlášku k registraci Finančnímu úřadu pro Prahu 1 nejpozději k datu dodání zlata podle § 92a.
Osoby identifikované k dani
Osobou identifikovanou k dani je právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání a neuskutečňuje ekonomické činnosti v tuzemsku, nebo osoba povinná k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, pokud pořizují zboží z jiného členského státu a hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce převýší částku 10 000 EUR nebo ekvivalentní částku v jiné měně přepočtenou na českou měnu. Do celkové hodnoty pořízeného zboží podle § 2 odst. 2 písm. b) se započítává hodnota zboží dodaného osobě formou zasílání zboží podle § 18 a hodnota zboží, které bylo nakoupeno touto osobou v jiném členském státě a přemístěno do tuzemska. Osoba identifikovaná k dani je povinna přiznat a zaplatit daň z pořízení zboží, jehož hodnotou převýší stanovenou částku.
Osobou identifikovanou k dani je osoba povinná k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, pokud jsou jí poskytovány služby podle § 10 odst. 7 osobou registrovanou k dani v jiném členském státu nebo zahraniční osobou povinnou k dani.
Osobou identifikovanou k dani je vždy právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání , včetně veřejnoprávního subjektu,, nebo osoba, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, pokud je jí zasíláno zboží, které je předmětem spotřební daně.
Osoba identifikovaná k dani je povinna uvádět daňové identifikační číslo ve struktuře kód země CZ a kmenová část, kterou tvoří obecný identifikátor podle zvláštního právního předpisu.
Registrace osob identifikovaných k dani
Osoba identifikovaná k dani podle § 96 odst. 1 je povinna podat přihlášku k přidělení daňového identifikačního čísla pro účely přiznání a zaplacení daně místně příslušnému správci daně nejpozději do dne, kdy hodnota pořízeného zboží překročila stanovenou částku, a osobou identifikovanou k dani se stává dnem překročení stanovené částky.
Osoba identifikovaná k dani podle § 96 odst. 2 je povinna podat přihlášku k přidělení daňového identifikačního čísla pro účely přiznání a zaplacení daně místně příslušnému správci daně nejpozději do dne, kdy jí byla poskytnuta služba, a osobou identifikovanou k dani se stává dnem poskytnutí služby nebo dodání zboží.
Osoba identifikovaná k dani podle § 96 odst. 2 je povinna podat přihlášku k přidělení daňového identifikačního čísla pro přiznání a zaplacení daně místně příslušnému správci daně nejpozději do 15 dnů ode dne dodání uvedeného zboží a osobou identifikovanou k dani se stává dnem dodání zboží.
Právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, nebo osoba, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, mohou v případě, že pořizují zboží z jiného členského státu, podat přihlášku k přidělení daňového identifikačního čísla místně příslušnému správci daně, i když hodnota pořízeného zboží nepřekročí částku 10 000 EUR nebo ekvivalentní částku v jiné měně přepočtenou na českou měnu, a osobou identifikovanou k dani musí zůstat nejméně dva následující po sobě jdoucí kalendářní roky.
Náhrada za nesplnění zákonné registrační povinnosti
Nesplní-li osoba povinná k dani povinnost se registrovat podle § 95 odst. 1, je povinna uhradit správci daně částku ve výši 10 % z celkových příjmů nebo výnosů jako náhradu za zdanitelná plnění, která uskutečnila bez daně. Celková částka se počítá od data, kdy se osoba povinná k dani měla stát plátcem, do data, kdy se stala plátcem na základě rozhodnutí správce daně.
Nesplní-li osoba identifikovaná k dani, která pořizuje zboží z jiného členského státu, povinnost se registrovat, je povinna uhradit správci daně jako náhradu částku ve výši 10 % z hodnoty zboží, které pořídila neoprávněně bez daně.
Rozhodnutí o uložení náhrady musí být odůvodněno a včas podané odvolání má odkladné účinky. Platba uvedené částky se považuje za příjem daně podle tohoto zákona.
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč.
Pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.
Plátce, jehož obrat za předcházející kalendářní rok dosáhl 2 000 000 Kč, je oprávněn si zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto změnu oznámí správci daně. Osoba povinná k dani, která podává přihlášku k registraci, si může zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc, pokud v předcházejícím kalendářním roce dosáhla výše uvedeného obratu a tuto skutečnost uvede do přihlášky k registraci.
Zdaňovací období plátce, který podniká společně s jinými plátci na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, se stanoví ze součtu obratu dosaženého všemi účastníky v rámci sdružení a obratu plátce dosaženého mimo sdružení.
Při přeměně společnosti fúzí se zdaňovací období zúčastněných společností nebo družstev stanoví ze součtu obratů zúčastněných společností nebo družstev. Při přeměně společnosti nebo družstva rozdělením se zdaňovací období nově založených nástupnických společností nebo družstev, popřípadě nástupnických společností nebo družstev při rozdělení sloučením stanoví tak, že se přiřadí ke každé nástupnické společnosti obrat zanikající společnosti nebo družstva v poměru, v jakém na ně bylo převedeno jmění ze zanikající společnosti nebo družstva. Při převodu jmění na společníka se zdaňovací období stanoví z obratu společnosti, která se zrušuje bez likvidace, a obratu společníka.
Pokud není znám obrat za předcházející kalendářní rok, stanoví se zdaňovací období podle odstavce 1 nebo 2 z předpokládaného ročního obratu v běžném roce.
Prvním zdaňovacím obdobím plátce je kalendářní čtvrtletí nebo kalendářní měsíc, ve kterém se osoba povinná k dani stala plátcem.
Změnu zdaňovacího období ze čtvrtletního na měsíční anebo z měsíčního na čtvrtletní je plátce oprávněn provést nejdříve od počátku následujícího kalendářního roku. Plátce je povinen oznámit správci daně změnu zdaňovacího období nejpozději do 31. ledna příslušného kalendářního roku.
Zdaňovacím obdobím pro osobu identifikovanou k dani je kalendářní čtvrtletí.
Zdaňovacím obdobím plátce podle § 94 odst. 11 je kalendářní čtvrtletí.
Při prohlášení konkurzu končí probíhající zdaňovací období dnem, který předchází dni prohlášení konkurzu. Další zdaňovací období plátce začíná dnem prohlášení konkurzu a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém byl prohlášen konkurz. Pro další období se považuje za zdaňovací období plátce kalendářní měsíc. Při zrušení konkurzu končí zdaňovací období dnem předcházejícím dni zrušení konkurzu, a pokud registrace plátce trvá, začíná zdaňovací období dnem zrušení konkurzu a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém byl konkurz zrušen. Do konce kalendářního roku, ve kterém byl konkurz zrušen, je zdaňovacím obdobím plátce kalendářní měsíc a v následujícím kalendářním roce se zdaňovací období určí podle odstavců 1 až 3.
Evidence pro daňové účely
Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně veškeré údaje vztahující se k jeho daňové povinnosti, zejména údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti. Plátce je povinen vést evidenci v takovém členění, aby sestavil daňové přiznání, a jestliže uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani, aby sestavil souhrnné hlášení.
Plátce je povinen vést také evidenci uskutečněných plnění, která jsou osvobozená od daně nebo nejsou předmětem daně. Plátce, který nemá povinnost vést účetnictví nebo účetnictví nevede dobrovolně, je povinen vést evidenci obchodního majetku.
Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci pro účely daně podle odstavců 1 a 2 za činnost, pro kterou se sdružili, odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení, který za sdružení plní všechny povinnosti a uplatňuje práva vyplývající z tohoto zákona pro ostatní jednotlivé účastníky.
Plátce, který pořizuje zboží z jiného členského státu, a osoba identifikovaná k dani jsou povinni vést evidenci o hodnotě pořízeného zboží v členění na pořízení zboží z jednotlivých členských států.
Daňové přiznání a splatnost daně
Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí, a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost, pokud zákon nestanoví jinak. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, s výjimkou daně vyměřované v souvislosti s dovozem zboží podle § 2066a<>)., u kterého je splatnost daně stanovena celními předpisy.
Při prohlášení konkurzu je plátce povinen podat daňové přiznání za uplynulou část zdaňovacího období ke dni předcházejícímu prohlášení konkurzu, a to do 30 dnů po prohlášení konkurzu. Při ukončení konkurzu je plátce povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl konkurz zrušen, nejpozději ke dni zrušení konkurzu.
Plátce, který jako osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu pokračuje po zemřelém plátci v živnosti, je povinen podat za zemřelého daňové přiznání ke dni úmrtí do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo k úmrtí plátce. Při ukončení dědického řízení, kdy je majetek vydáván dědici, je osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, která pokračovala po zemřelém plátci v živnosti, povinna podat poslední daňové přiznání ke dni ukončení dědického řízení. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Zanikne-li společnost nebo družstvo zrušením bez likvidace, je daňové přiznání za část zdaňovacího období ke dni předcházejícímu dni zániku plátce povinen podat právní nástupce plátce, a to s uvedením, že je podává za zaniklého plátce.
Plátce, který jako určený účastník sdružení vede evidenci pro daňové účely za sdružení podle § 100 odst. 3, je povinen uvést ve svém daňovém přiznání zdanitelná plnění a daňovou povinnost ze své činnosti a zdanitelná plnění a daňovou povinnost z činnosti celého sdružení. Ostatní účastníci sdružení v daňovém přiznání uvádějí pouze zdanitelná plnění a daňovou povinnost ze své vlastní činnosti.
Osoba identifikovaná k dani je povinna do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém jí vznikla daňová povinnost, podat daňové přiznání. Daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Plátce podle § 94 odst. 11 je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém mu vznikla daňová povinnost, podat daňové přiznání. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Souhrnné hlášení
Plátce, který uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, je povinen podat souhrnné hlášení o dodání zboží do jiného členského státu na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí (dále jen „souhrnné hlášení“). V souhrnném hlášení uvede také přemístění obchodního majetku pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností do jiného členského státu, a pokud je prostřední osobou při zjednodušeném postupu v třístranném obchodu podle § 17, také dodání zboží kupujícímu. Údaje o hodnotě dodaného zboží se uvádějí v české měně.
Souhrnné hlášení za sdružení podává určený účastník sdružení, který podává daňové přiznání za sdružení.
Souhrnné hlášení za každé kalendářní čtvrtletí podává plátce do 25 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, a to současně s daňovým přiznáním.
Pokud plátce, který podal souhrnné hlášení, zjistí, že uvedl chybné údaje, je povinen do 15 dnů od data zjištění chybných údajů podat následné souhrnné hlášení.
Správce daně údaje v souhrnném hlášení, popřípadě v následném souhrnném hlášení prověří, případné nejasnosti odstraní a údaje využije při stanovení daňové povinnosti. Obdobný postup uplatní ohledně údajů, které správce daně obdrží v rámci mezinárodní spolupráce.
Dodatečné daňové přiznání
Plátce je povinen předložit dodatečné daňové přiznání, pokud
souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost,
provádí opravu, při které se nemění poslední známá daňová povinnost, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené,
provádí opravu sazby a výše daně podle § 49.
Plátce může předložit dodatečné daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem, pokud souhrnem oprav snižuje daňovou povinnost.
V dodatečném daňovém přiznání podle odstavce 1 písm. a) a b) a odstavce 2 plátce uvádí pouze rozdíly od údajů, ze kterých byla stanovena předcházející daňová povinnost příslušného zdaňovacího období.
V dodatečném daňovém přiznání podle odstavce 1 písm. c) plátce uvádí původní základ daně se záporným znaménkem, a pokud se nejedná o opravu zdanitelného plnění osvobozeného od daně, uvede i výši daně na výstupu s nesprávnou sníženou sazbou se záporným znaménkem. Dále uvede základ daně s kladným znaménkem, a pokud se nejedná o zdanitelné plnění osvobozené od daně, uvede s kladným znaménkem i výši daně na výstupu se správnou základní nebo sníženou sazbou.
Pro osobu identifikovanou k dani platí odstavce 1 až 4 obdobně.
Nesprávné uvedení daňové povinnosti za jiné zdaňovací období
Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daňové povinnosti v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a nesnížil tím daňovou povinnost, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří.
Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daňové povinnosti v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a snížil tím daňovou povinnost, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří, ale uplatní úrok z prodlení podle zákona upravujícího správu daní z částky daně uvedené v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období za každý den krácení státního rozpočtu. Úrok z prodlení je splatný ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.
Pro osobu identifikovanou k dani platí odstavce 1 a 2 obdobně.
Sankce podle zvláštního právního předpisu se neuplatní.
Vracení nadměrného odpočtu
Vznikne-li v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek, vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. Tento postup se neuplatní, pokud vznikne vratitelný přeplatek změnou daňové povinnosti na základě dodatečného vyměření, a postupuje se podle zvláštního právního předpisu. Prohlášením konkurzu se daňové řízení nepřerušuje a po prohlášení konkurzu se plátci vrátí vyměřený nadměrný odpočet, pokud nemá daňové nedoplatky vzniklé před prohlášením i po prohlášení konkurzu.
Pokud vznikne v důsledku neoprávněného uplatnění odpočtu daně daňový nedoplatek, podléhá tento úroku z prodlení podle zákona upravujícího správu daní od počátku běhu lhůty podle odstavce 1. Úrok z prodlení se neuplatní do doby vrácení nadměrného odpočtu.
Za den vzniku vratitelného přeplatku se považuje den vyměření a vratitelný přeplatek se vrátí, pokud činí více než 100 Kč.
Zrušení registrace
O zrušení registrace může plátce požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci, pokud jeho obrat nepřesáhl za nejbližších předcházejících 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč.
Plátci podnikající na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy mohou požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při vystoupení nebo vyloučení ze sdružení za podmínek uvedených v odstavci 1, nebo pokud přestanou být osobou povinnou k dani, a to po vypořádání majetku. Při rozpuštění sdružení mohou požádat všichni účastníci sdružení o zrušení registrace po vypořádání majetku ve sdružení. Obratem účastníka sdružení je pro účely zrušení registrace součet jeho obratu za zdanitelná plnění uskutečňovaná mimo sdružení a podílu obratu sdružení připadajícího na něho ze sdružení. Podíl obratu připadajícího na účastníka sdružení se stanoví podle smlouvy, jinak rovným dílem.
Plátce podle § 95 odst. 3, 4 a 5 však může požádat o zrušení registrace nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy se stal plátcem, pokud jeho obrat nepřesáhl za nejbližší předcházející tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce částku 250 000 Kč. Při zrušení registrace je plátce povinen snížit nárok na odpočet daně podle § 74 odst. 5.
Pokud plátce žádá o zrušení registrace, je povinen prokázat, že existují důvody pro zrušení registrace uvedené v odstavci 1.
Pokud dojde ke zrušení registrace v důsledku úmrtí plátce, je jeho právní nástupce povinen postupovat podle § 74 odst. 5. To neplatí, pokud osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu pokračuje po zemřelém plátci v živnosti a současně je plátcem nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 15 dnů ode dne úmrtí plátce. Ke dni vydání majetku dědici, popřípadě správci dědictví, který nepokračuje v živnosti po zemřelém plátci, je osoba oprávněná, která pokračovala po zemřelém plátci v živnosti, povinna postupovat u vydaného majetku podle § 74 odst. 5. Tato povinnost se nevztahuje na případ, kdy je majetek vydán dědici, který pokračuje v živnosti a současně je plátcem nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 15 dnů ode dne vydání majetku. Obdobně se postupuje v případě úmrtí plátce, který podnikal podle zvláštního právního předpisu.
Zrušení společnosti nebo družstva bez likvidace se nepovažuje za zrušení s povinností snížit nárok na odpočet daně podle § 74 odst. 5, pokud jsou všechny zúčastněné společnosti nebo družstva plátci. Obdobně se postupuje i v případě, kdy fyzická osoba, která je plátcem, ukončí podnikatelskou činnost tím způsobem, že celý svůj obchodní majetek vloží do právnické osoby, která bezprostředně v činnosti pokračuje a jejíž je jediným zakladatelem, nebo v případě, kdy dojde ke zrušení registrace právnické osoby, která je plátcem a byla založená jedinou fyzickou osobou a v činnosti zaniklé právnické osoby pokračuje tato fyzická osoba jako podnikatel, anebo v případě, kdy dojde k přeměně, sloučení, splynutí nebo rozdělení státního podniku nebo osoby, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, jestliže jsou plátci.
Správce daně je však oprávněn zrušit registraci plátce, pokud
plátce neuskutečnil bez oznámení důvodu správci daně po dobu dvanácti po sobě následujících měsíců zdanitelné plnění,
plátce neplní své povinnosti vyplývající z tohoto zákona, nebo
plátce přestane být osobou povinnou k dani.
Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 7 má odkladný účinek a účinnost zrušení registrace nastává dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace.
Správce daně je oprávněn zrušit registraci plátce podle § 94 odst. 11 k 31. lednu následujícího kalendářního roku, pokud tomuto plátci nevznikla v průběhu běžného kalendářního roku žádná povinnost přiznat a zaplatit daň.
Zrušení registrace osoby identifikované k dani
Osoba identifikovaná k dani, která pořizuje zboží z jiného členského státu, může požádat o zrušení registrace, pokud hodnota pořízeného zboží v běžném roce nepřekročila částku 326 000 Kč bez daně a pokud tuto částku nepřekročila ani v roce předcházejícím, nebo pokud uplynula lhůta uvedená v § 16 odst. 3. Žádost o zrušení registrace je povinna tato osoba podat nejpozději 2 měsíce před skončením druhého kalendářního roku, a pokud žádost nepodá, prodlužuje se její registrace o následující dva kalendářní roky.
Osoba identifikovaná k dani, které byly poskytnuty služby podle § 10 odst. 7 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou povinnou k dani, může požádat o zrušení registrace k 31. lednu následujícího kalendářního roku, pokud jí nevznikla v průběhu běžného roku žádná povinnost přiznat a zaplatit daň. Při podání žádosti o zrušení postupuje podle odstavce 1.
Osoby povinné přiznat a zaplatit daň
Přiznat a zaplatit daň správci daně je povinen
plátce, který uskutečňuje zdanitelná plnění v tuzemsku, s výjimkou dodání zlata podle § 92a.
plátce, kterému jsou poskytnuty služby podle § 10 odst. 7 s místem plnění v tuzemsku,
kupující, který je plátcem nebo osobou identifikovanou k dani, kterému je dodáváno zboží za podmínek stanovených v § 17,
plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kterým je dodáváno zboží podle § 13 odst. 8,
osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která dodává zboží podle § 13 odst. 9,
plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kteří uskutečňují pořízení zboží z jiného členského státu, včetně pořízení zboží, které je předmětem spotřební daně,
plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kterým jsou poskytnuty služby podle § 10 odst. 1, 2, 4, 5, 9, 12 a 13 s místem plnění v tuzemsku osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou povinnou k dani,
osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která uskutečňuje zasílání zboží do tuzemska podle § 18 osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, pokud hodnota dodaného zboží, s výjimkou zboží, které je předmětem spotřební daně, přesáhne částku 35 000 EUR za kalendářní rok,
osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která uskutečňuje zasílání zboží do tuzemska podle § 18, které je předmětem spotřební daně, osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani,
osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která poskytuje služby uvedené v § 10 odst. 1, 2, 4, 5, 9, 12 a 13 nebo dodává zboží podle § 13 odst. 9 s místem plnění v tuzemsku osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani,
osoba, které je při dovozu zboží toto zboží propuštěno do celního režimu, u kterého vznikla daňová povinnost,
osoba, která pořizuje nový dopravní prostředek z jiného členského státu, , popřípadě uskutečňuje jinou ekonomickou činnost v tuzemsku
zahraniční osoba povinná k dani, která poskytuje služby podle § 10 odst. 1, 2, 4, 5, 9, 10, 11 a 12 nebo dodává zboží podle § 13 odst. 9 s místem plnění v tuzemsku osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani,
daňový zástupce podle § 109,
osoba, která uvede daň na daňovém dokladu,
zahraniční osoba povinná k dani, která poskytuje elektronické služby podle zvláštního režimu,
plátce, osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, kterým je dodáno zlato podle § 92a.
Osoby povinné přiznat a zaplatit daň mají procesní postavení daňového subjektu.
Osoba určená k zajištění prodeje obchodního majetku plátce, která přijala úplatu za uskutečněný prodej obchodního majetku, je povinna zajistit daň a odvést ji na osobní daňový účet plátce vedený u místně příslušného správce daně. Tato osoba je povinna oznámit správci daně uskutečnění a výši zdanitelného plnění ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnil prodej obchodního majetku plátce.
(zrušen)
Regulační opatření za stavu nouze, ohrožení státu a válečného stavuJe-li vyhlášen nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav, může vláda nařízením na časově omezenou nezbytně nutnou dobu, odpovídající charakteru a intenzitě ohrožení bezpečnosti České republiky,
provést úpravu sazeb daně, nejvýše však o 5 procentních bodů, případně přeřadit zboží nebo služby ze základní do snížené sazby daně a naopak,
umožnit plátcům, kteří uskutečňují zdanitelná plnění pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory, havarijní služby a subjekty hospodářské mobilizace, dodávat stanovené druhy zboží a poskytovat stanovené služby těmto subjektům bez daně, při zachování nároku na odpočet daně v plné výši.
PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ
A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Přechodná ustanovení
Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv s tím souvisejících, platí dosavadní právní předpisy.
Podle dosavadních právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se až do svého ukončení posuzují všechny procesní lhůty, které začaly běžet před účinností tohoto zákona. Lhůty pro uplatnění práv podle bodu 1 se řídí dosavadními právními předpisy.
Plátce registrovaný podle dosavadních předpisů je plátcem podle tohoto zákona.
Plátce, který podává daňové přiznání za kalendářní čtvrtletí, je povinen do 25. července 2004 podat daňové přiznání za měsíc duben 2004 podle dosavadních právních předpisů.
Zdaňovacím obdobím pro plátce, který podává daňové přiznání za kalendářní čtvrtletí a tento plátce postupoval podle bodu 4, je období od 1. května 2004 do 30. června 2004. Od 1. července 2004 plátce podává daňové přiznání podle § 99.
Osvědčení o registraci, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti. Daňová identifikační čísla přidělená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaregistrovaným daňovým subjektům se mění tak, že první tři číslice a pomlčka se nahrazují kódem „CZ“. Daňový subjekt je povinen uvádět takto změněné daňové identifikační číslo. Na žádost daňového subjektu správce daně vyznačízměnudaňovéhoidentifikačníhočíslav osvědčení o registraci.
Pro stanovení výše obratu uvedené v § 6 tohoto zákona se pro účely registrace nepřihlíží k obratu dosaženému před účinností tohoto zákona.
Ve zdaňovacích obdobích roku 2004 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije jako zálohový koeficient pro zkracování nároku na odpočet daně podle § 76 odst. 6 koeficient vypočtený při vypořádání odpočtu daně za zdaňovací období kalendářního roku 2003.
Při zrušení registrace počínaje dnem účinnosti tohoto zákona plátce, který při uplatnění nároku na odpočet daně u majetku v období do 31. prosince 2000 použil koeficient podle § 20 dosavadního zákona, upraví částku snížení nároku na odpočet daně podle § 74 odst. 5 koeficientem stanoveným podle § 76 tohoto zákona.
Při vypořádání nároku na odpočet daně od
ledna2004do31.prosince2004 postupuje plátce tak, že za období od 1. ledna 2004 do data účinnosti tohoto zákona provede vypořádání podle znění § 20 dosavadního zákona, a za období od data účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2004 podle § 76 tohoto zákona. Vypořádání za období od 1. ledna 2004 do data účinnosti tohoto zákona plátce uvede do daňového přiznání za měsíc duben 2004. V případě dodatečné opravy uskutečněných zdanitelných plnění za již vypořádané období podle předchozí věty plátce postupuje podle § 20 odst. 11 dosavadního zákona. Vypořádání za období od data účinnosti tohoto zákona do
prosince2004plátceuvededo daňového přiznání za poslední zdaňovací období roku 2004. Ve zdaňovacích obdobích roku 2005 se použije jako zálohový koeficient pro zkracování nároku na odpočet daně podle § 76 odst. 6 koeficient vypočtený při vypořádání odpočtu daně za zdaňovací období od data účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2004.
U smluv uzavřených do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, u nichž byly do tohoto dne poskytnuty zálohy na zdanitelná plnění, která budou uskutečněna po nabytí účinnosti tohoto zákona, je plátce daně povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Záloha zaplacená před datem účinnosti tohoto zákona není přijatou platbou podle tohoto zákona. U smluv uzavřených do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona na plnění, která budou uskutečněna po nabytí účinnosti tohoto zákona a budou zdanitelnými plněními podle tohoto zákona, je plátce, který je povinen přiznat a zaplatit daň, povinen tuto daň přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, pokud je platba přijata po nabytí účinnosti tohoto zákona. Částka zaplacená před datem účinnosti tohoto zákona není přijatou platbou podle tohoto zákona.
Pro smlouvy o finančním pronájmu, které byly uzavřeny a předmět smlouvy byl předán do užívání do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí příslušná ustanovení zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném do dne předcházejícího datu nabytí účinnosti tohoto zákona.
Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě se může zaregistrovat ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud bude uskutečňovat zdanitelná plnění v tuzemsku.
U zboží, které bylo v jiném členském státě nebo nově přistupujícím členském státě propuštěno do celního režimu vývoz nebo tranzit do 30. dubna 2004 a po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vstoupí do tuzemska, se postupuje jako při dovozu zboží.
U zboží, které bylo v tuzemsku propuštěno do celního režimu vývoz, tranzit nebo pasivní zušlechťovací styk do 30. dubna 2004 a po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vstoupí do jiného členského státu, se postupuje jako při vývozu zboží.
Ustanovení § 36 odst. 10 se poprvé použije pro vratné zálohované obaly vykoupené po 30. dubnu 2004.
U služeb ubytovacích zařazených v SKP 55 se uplatní v období od účinnosti tohoto zákona do
prosince 2004 snížená sazba.
Pro stanovení místa plnění podle § 8 odst. 3 v období od účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2004 neplatí podmínka, že hodnota dodaného zboží do jiného členského státu nebyla překročena v předcházejícím kalendářním roce.
Rozhodnutí o záznamní povinnosti vydané správci daně podle § 18 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to s platností do 31. prosince 2004, zůstávají v platnosti i po dni účinnosti tohoto zákona.
U převodu nemovitosti, u kterého dojde k právním účinkům vkladu do 30. dubna 2004, se použijí dosavadní právní předpisy.
U zboží, které bylo dovezeno ze zemí, které byly členskými státy před účinností tohoto zákona, a propuštěno do příslušných celních režimů, se postupuje při uplatnění daně po účinnosti tohoto zákona podle celních předpisů.
U programů předvstupní pomoci se po účinnosti tohoto zákona vrací daň podle § 81 až do ukončení těchto programů.
Pokud bude zboží před účinností tohoto zákona propuštěno do režimu vývozu a jeho výstup do jiného členského státu po účinnosti tohoto zákona nebude potvrzen celním orgánem, prokazuje plátce splnění podmínek pro osvobození od daně jinými důkazními prostředky.
Zrušovací ustanoveníZrušuje se:
Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty.
Zákon č. 321/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb.
Zákon č. 258/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 133/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 208/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Účinnostustanovení § 51 odst. 1 písm. i) a § 68 odst. 10. která pozbývají platnosti dnem 31. prosince 2004.
ustanovení § 23 odst. 3, § 73 odst. 3 věty poslední a § 51 odst. 1 písm. j), která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2005,
ustanovení § 85, které pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2006.