<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<article resource="http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2002/150-2002/expression/cz/act/2004/22-2004/cs" vocab="http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2002/150-2002/expression/cz/act/2004/22-2004/cs/" prefix="frbr: http://purl.org/vocab/frbr/core# salt: http://salt.semanticauthoring.org/ontologies/sdo#">
<section class="uvod">
<p>150</p>
<p>ZÁKON</p>
<p>ze dne 21. března 2002</p>
<p>soudní řád správní</p>
<p>Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:</p>
</section>
<section class="obsah">
<section class="cast" resource="outline/cast-prvni"><header><h1>ČÁST PRVNÍ</h1><h1>ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ</h1></header>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-i"><header><h1>HLAVA I</h1><h1>OBECNÁ USTANOVENÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/1"><header><h1>§ 1</h1></header><p>Tento zákon upravuje</p>
<section class="pismeno" resource="section/1/a"><p>a) pravomoc a příslušnost soudů jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví a některé otázky organizace soudů a postavení soudců,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/b"><p>b) postup soudů, účastníků řízení (dále jen „účastník“) a dalších osob ve správním soudnictví.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/2"><header><h1>§ 2</h1></header><p>Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/3"><header><h1>§ 3</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/3/1"><p>(1) Ve správním soudnictví jednají a rozhodují krajské soudy a Nejvyšší správní soud. U krajských soudů vykonávají správní soudnictví specializované senáty a specializovaní samosoudci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/3/2"><p>(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahují se na organizaci soudů a postavení soudců, rozhodujících ve správním soudnictví, obecné právní předpisy.<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span></p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-ii"><header><h1>HLAVA II</h1><h1>PRAVOMOC A PŘÍSLUŠNOST SOUDŮ</h1></header>
<h2 class="nadpis">Pravomoc soudů</h2>
<section class="paragraf" resource="section/4"><header><h1>§ 4</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/4/1"><p>(1) Soudy ve správním soudnictví rozhodují o</p>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/a"><p>a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dálejen „správní orgán“),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/b"><p>b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/c"><p>c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/d"><p>d) kompetenčních žalobách.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/4/2"><p>(2) Ve správním soudnictví dále soudy rozhodují</p>
<section class="pismeno" resource="section/4/2/a"><p>a) ve věcech volebních, a ve věcech místního referenda</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/2/b"><p>b) ve věcech politických stran a politických hnutí.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/5"><header><h1>§ 5</h1></header><p>Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/6"><header><h1>§ 6</h1></header><p>Z rozhodování soudů ve správním soudnictví jsou vyloučeny věci, o nichž to stanoví tento nebo zvláštní zákon.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/7"><header><h1>§ 7</h1><h1>Příslušnost soudů</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/7/1"><p>(1) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/7/2"><p>(2) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v posledním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/7/3"><p>(3) Ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/7/4"><p>(4) Ve věcech nemocenského pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci rozhodl v prvním stupni.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/7/5"><p>(5) Byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému. Byla-li věc nesprávně postoupena Nejvyššímu správnímu soudu, vrátí ji Nejvyšší správní soud krajskému soudu, který ji postoupil, nebo ji postoupí krajskému soudu věcně a místně příslušnému.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/7/6"><p>(6) Není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-iii"><header><h1>HLAVA III</h1><h1>VYLOUČENÍ SOUDCŮ, PŘIKÁZÁNÍ VĚCI JINÉMU SOUDU, DOŽÁDÁNÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/8"><header><h1>§ 8</h1><h1>Vyloučení soudců a dalších osob</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/8/1"><p>(1) Soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/8/2"><p>(2) Z obdobných důvodů je vyloučena i jiná osoba, která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci soudu, (dále jen „soudní osoba“) a též tlumočník a znalec.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/8/3"><p>(3) Soudce, který zjistí důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce nebo jiný senát. Má-li předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li se věc předsedy soudu, rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce, Nejvyššího správního soudu, jiný jeho senát.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/8/4"><p>(4) Soudní osoba, tlumočník nebo znalec sdělí důvody své podjatosti předsedovi senátu. O vyloučení rozhoduje senát. Ustanovení odstavce 3 se užije přiměřeně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/8/5"><p>(5) Účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/9"><header><h1>§ 9</h1><h1>Přikázání věci jinému soudu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/9/1"><p>(1) Nejvyšší správní soud přikáže věc jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátůmístně příslušného soudu nelze sestavit senát.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/9/2"><p>(2) Nejvyšší správní soud může věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/9/3"><p>(3) Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu přikázání.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/10"><header><h1>§ 10</h1><h1>Dožádání</h1></header><p>Úkony, které by příslušný soud mohl provést jen s obtížemi nebo neúčelnými náklady anebo které v jeho obvodu provést nelze, provede podle jeho dožádání okresní soud nebo specializovaný senát krajského soudu.</p></section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-druha"><header><h1>ČÁST DRUHÁ</h1><h1>ORGANIZACE</h1></header>
<section class="hlava" resource="outline/cast-druha/hlava-i"><header><h1>HLAVA I</h1><h1>NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/11"><header><h1>§ 11</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/11/1"><p>(1) Zřizuje se Nejvyšší správní soud.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/11/2"><p>(2) Sídlem Nejvyššího správního soudu je Brno.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/12"><header><h1>§ 12</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/12/1"><p>(1) Nejvyšší správní soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech v případech stanovených tímto zákonem, a dále rozhoduje v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/2"><p>(2) Nejvyšší správní soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů ve správním soudnictví a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudůpřijímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/3"><p>(3) V zájmu zákonného a jednotného rozhodování správních orgánů se Nejvyšší správní soud v případech a postupem v tomto zákoně stanoveným může při své rozhodovací činnosti usnést na zásadním usnesení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/13"><header><h1>§ 13</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/13/1"><p>(1) Nejvyšší správní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/13/2"><p>(2) Předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu jmenuje a odvolává z řad soudců tohoto soudu prezident republiky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/13/3"><p>(3) Rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu vykonávají soudci. Předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu Nejvyššího správního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Předsedové kolegií kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost kolegií. Předsedové senátů kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost senátů.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/14"><header><h1>§ 14</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/14/1"><p>(1) Soudci Nejvyššího správního soudu je jmenován alespoň jeden asistent soudce. Pracovní poměr asistenta soudce vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/14/2"><p>(2) Asistenta soudce jmenuje a odvolává předseda Nejvyššího správního soudu na návrh soudce, o jehož asistenta se jedná. Funkce asistenta soudce se považuje za zrušenou, zanikne-li funkce příslušného soudce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/14/3"><p>(3) Asistentem soudce může být jmenován bezúhonný občan, kterýmá vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice. Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by odsouzen nebyl.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/14/4"><p>(4) Asistent soudce je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i po zániku funkce. Této povinnosti jej může zprostit předseda Nejvyššího správního soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/15"><header><h1>§ 15</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/15/1"><p>(1) Soudci Nejvyššího správního soudu se zařazují rozvrhem práce do kolegií podle hlavních úseků své činnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/15/2"><p>(2) O počtu kolegií rozhoduje plénum Nejvyššího správního soudu (dále jen „plénum“) na návrh předsedy Nejvyššího správního soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/16"><header><h1>§ 16</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/16/1"><p>(1) Nejvyšší správní soud rozhoduje v senátech nebo v rozšířených senátech, nestanoví-li tento zákon, že rozhoduje a činí jednotlivé úkony předseda senátu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/16/2"><p>(2) Senát se skládá</p>
<section class="pismeno" resource="section/16/2/a"><p>a) z předsedy a šesti soudců ve věcech volebních, ve věcech politických stran a politických hnutí a v řízení o kompetenčních žalobách,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/16/2/b"><p>b) z předsedy a dvou soudců v ostatních případech.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/16/3"><p>(3) Rozšířený senát se skládá</p>
<section class="pismeno" resource="section/16/3/a"><p>a) z předsedy a šesti soudců, rozhoduje-li o věci postoupené mu senátem složeným podle odstavce 2 písm. b),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/16/3/b"><p>b) z předsedy a osmi soudců v ostatních případech.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/17"><header><h1>§ 17</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/17/1"><p>(1) Dospěl-li senát Nejvyššího správního soudu při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, postoupí věc k rozhodnutí rozšířenému senátu. Při postoupení svůj odlišný právní názor zdůvodní.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17/2"><p>(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, byl-li odlišný právní názor již vysloven ve stanovisku Nejvyššího správního soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/18"><header><h1>§ 18</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/18/1"><p>(1) Dospěl-li senát Nejvyššího správního soudu při svém rozhodování opětovně k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru o téže právní otázce, o nějž se opírá rozhodnutí správního orgánu, může předložit tuto právní otázku rozšířenému senátu k posouzení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/18/2"><p>(2) Usnese-li se rozšířený senát na právním názoru shodném s dosavadní rozhodovací činností Nejvyššího správního soudu, přijme jej jako zásadní usnesení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/18/3"><p>(3) Zásadní usnesení uveřejní předseda Nejvyššího správního soudu ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a zašle je správnímu orgánu, jehož se rozhodnutí uvedené v odstavci 1 týkalo, a příslušnému ústřednímu správnímu úřadu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/18/4"><p>(4) Jednací řád Nejvyššího správního soudu (dále jen „jednací řád“) stanoví, ve kterých dalších případech může předseda Nejvyššího správního soudu předložit rozšířenému senátu k posouzení jiné právní otázky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/19"><header><h1>§ 19</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/19/1"><p>(1) V zájmu jednotného rozhodování soudůmůže předseda Nejvyššího správního soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího správního soudu nebo rozšířený senát na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout příslušnému kolegiu zaujetí stanoviska. K zaujetí stanoviska je potřebný souhlas většiny všech členů kolegia.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/19/2"><p>(2) Jde-li o otázky týkající se více kolegií nebo mezi nimi sporné, může předseda Nejvyššího správního soudu v zájmu jednotného rozhodování soudů na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout zaujetí stanoviska plénu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/19/3"><p>(3) Před zaujetím stanoviska si Nejvyšší správní soud může vyžádat vyjádření správních úřadů a jiných orgánů, správních senátů krajských soudů a jiných osob.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/20"><header><h1>§ 20</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/20/1"><p>(1) Plénum se skládá ze všech soudců Nejvyššího správního soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/2"><p>(2) Plénum se může platně usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů; k zaujetí stanoviska, k rozhodnutí o počtu kolegií je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/3"><p>(3) Předseda Nejvyššího správního soudu svolává plénum, určuje jeho program a řídí jeho zasedání. Předseda Nejvyššího správního soudu je povinen do jednoho měsíce svolat plénum, požádá-li o to nejméně třetina všech soudců Nejvyššího správního soudu; v takovém případě předseda Nejvyššího správního soudu určí program pléna podle návrhu toho, kdo o svolání pléna požádal.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/4"><p>(4) Zasedání pléna jsou neveřejná.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/5"><p>(5) Ministr spravedlnosti a předseda Nejvyššího soudu mají právo zúčastnit se zasedání pléna. Na zasedání pléna je možné přizvat také další osoby.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/21"><header><h1>§ 21</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/21/1"><p>(1) Plénum se usnáší na jednacím řádu Nejvyššího správního soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/21/2"><p>(2) V jednacím řádu Nejvyšší správní soud upraví zejména podrobněji postup při výkonu soudnictví, při jednání kolegií a pléna, při vytváření senátů a rozšířených senátů, při tvorbě rozvrhu práce, při prověrkách rozhodovací činnosti soudců Nejvyššího správního soudu, při sledování a vyhodnocování pravomocných rozhodnutí soudů, při přijímání zásadních usnesení, při zaujímání stanovisek, při vydávání Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a vnitřní organizaci Nejvyššího správního soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/22"><header><h1>§ 22</h1></header><p>Nejvyšší správní soud vydává Sbírku rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále jen „Sbírka rozhodnutí“), ve které se uveřejňují zejména vybraná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a krajských soudů vydaná ve správním soudnictví a stanoviska a zásadní usnesení Nejvyššího správního soudu.</p></section>
<h2 class="nadpis">Soudcovská rada Nejvyššího správního soudu</h2>
<section class="paragraf" resource="section/23"><header><h1>§ 23</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/23/1"><p>(1) Zřizuje se Soudcovská rada Nejvyššího správního soudu (dále jen „soudcovská rada“), která se skládá z pěti členů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/23/2"><p>(2) Funkce člena soudcovské rady je neslučitelná s funkcí předsedy, místopředsedy a předsedy kolegia Nejvyššího správního soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/23/3"><p>(3) Soudcovská rada je poradním orgánem předsedy Nejvyššího správního soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/24"><header><h1>§ 24</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/24/1"><p>(1) Soudcovskou radu svolává, určuje její program a řídí její jednání předseda soudcovské rady. Předseda soudcovské rady je povinen do jednoho měsíce svolat soudcovskou radu, požádá-li o to její člen, předseda nebo místopředseda Nejvyššího správního soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/24/2"><p>(2) Soudcovská rada se může platně usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů soudcovské rady.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/24/3"><p>(3) Zasedání soudcovské rady jsou neveřejná.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/24/4"><p>(4) Předseda nebo místopředseda Nejvyššího správního soudu se mohou účastnit zasedání soudcovské rady, činit návrhy a vyjadřovat se k projednávaným otázkám. Na zasedání soudcovské rady mohou být přizvány další osoby.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/25"><header><h1>§ 25</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/25/1"><p>(1) Soudcovská rada</p>
<section class="pismeno" resource="section/25/1/a"><p>a) vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy kolegia a předsedy senátu Nejvyššího správního soudu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/25/1/b"><p>b) vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce u Nejvyššího správního soudu nebo kteří mají být přeloženi od Nejvyššího správního soudu k jinému soudu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/25/1/c"><p>c) projednává návrhy rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu a jeho změn,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/25/1/d"><p>d) vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy Nejvyššího správního soudu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/25/1/e"><p>e) může požádat předsedu Nejvyššího správního soudu o svolání pléna a navrhnout mu program zasedání pléna,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/25/1/f"><p>f) plní i další úkoly, stanoví-li tak zvláštní zákon.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/25/2"><p>(2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) až d) předkládá soudcovské radě předseda Nejvyššího správního soudu; současně určí lhůtu, v níž má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů. Nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/3"><p>(3) K posudkům o rozhodovací a jiné činnosti soudců Nejvyššího správního soudu se soudcovská rada vyjadřuje na žádost předsedy Nejvyššího správního soudu nebo Rady pro odbornou způsobilost soudců (dále jen „Rada“).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/4"><p>(4) Členy senátu, který provádí prověrku rozhodovací činnosti soudců, soudcovská rada doporučí předsedovi Nejvyššího správního soudu na jeho žádost.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Státní správa Nejvyššího správního soudu</h2>
<section class="paragraf" resource="section/26"><header><h1>§ 26</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/26/1"><p>(1) Ústředním orgánem státní správy Nejvyššího správního soudu je Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/26/2"><p>(2) Státní správu Nejvyššího správního soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím předsedy Nejvyššího správního soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/26/3"><p>(3) Ministerstvo a předseda Nejvyššího správního soudu vykonávají v případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem státní správu Nejvyššího správního soudu s přihlédnutím k vyjádření soudcovské rady.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/27"><header><h1>§ 27</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/27/1"><p>(1) Předseda Nejvyššího správního soudu vykonává státní správu Nejvyššího správního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/27/2"><p>(2) Místopředseda Nejvyššího správního soudu se podílí na výkonu státní správy Nejvyššího správního soudu v rozsahu určeném jeho předsedou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/27/3"><p>(3) Předseda Nejvyššího správního soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem předsedy senátů a ostatní soudce Nejvyššího správního soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/27a"><header><h1>§ 27a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/27a/1"><p>(1) Ředitel správy Nejvyššího správního soudu (dále jen „ředitel správy soudu“) v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje provoz soudu a některé další činnosti související s výkonem státní správy Nejvyššího správního soudu; odpovědnost předsedy Nejvyššího správního soudu jako orgánu státní správy soudu tím není dotčena. Předseda Nejvyššího správního soudu si může vyhradit věci, které rozhoduje přímo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/27a/2"><p>(2) Ředitele správy soudu jmenuje a odvolává<span class="poznamka-link" resource="footnote/1a"><sup>1a</sup>)</span> předseda Nejvyššího správního soudu. Funkce ředitele správy soudu je vykonávána v pracovním poměru.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/28"><header><h1>§ 28</h1></header><p>Ministerstvo vykonává státní správu Nejvyššího správního soudu tím, že</p>
<section class="pismeno" resource="section/28/a"><p>a) zajišťuje chod soudu po stránce organizační, zejména každoročně po dohodě s předsedou Nejvyššího správního soudu stanoví s ohledem na množství projednávaných věcí počty soudců, asistentů soudců a dalších zaměstnanců u něj působících,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/b"><p>b) zajišťuje způsobem stanoveným tímto zákonem chod soudu po stránce personální,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/c"><p>c) zajišťuje chod soudu po stránce finanční a hospodářské, zejména tím, že zajišťuje financování a materiální zabezpečení soudu a provádí revize hospodářské činnosti soudu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/d"><p>d) organizuje, řídí a kontroluje výkon státní správy Nejvyššího správního soudu prováděný jeho předsedou,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/e"><p>e) organizuje a řídí odbornou přípravu zaměstnanců působících u Nejvyššího správního soudu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/f"><p>f) usměrňuje a řídí využívání informačních technologií,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/g"><p>g) organizuje, řídí a kontroluje zabezpečení úkolů obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných skutečností, bezpečnosti osob a majetku, požární ochrany a úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/h"><p>h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/29"><header><h1>§ 29</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/29/1"><p>(1) Předseda Nejvyššího správního soudu vykonává státní správu Nejvyššího správního soudu tím, že</p>
<section class="pismeno" resource="section/29/1/a"><p>a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího správního soudu soudci, asistenty soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/1/b"><p>b) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/1/c"><p>c) pečuje o zvyšování odborné úrovně asistentů soudců a ostatních zaměstnancůpůsobících u Nejvyššího správního soudu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/1/d"><p>d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/1/e"><p>e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/1/f"><p>f) kontroluje činnost ředitele správy soudu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/1/g"><p>g) zajišťuje bezpečnost Nejvyššího správního soudu a úkoly krizového řízení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/1/h"><p>h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/29/2"><p>(2) Předseda Nejvyššího správního soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost řízení vedených u Nejvyššího správního soudu. K tomu účelu</p>
<section class="pismeno" resource="section/29/2/a"><p>a) provádí prověrky soudních spisů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/2/b"><p>b) dohlíží na úroveň soudního jednání,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/2/c"><p>c) vyřizuje stížnosti.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/29/3"><p>(3) Ředitel správy soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu,</p>
<section class="pismeno" resource="section/29/3/a"><p>a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/3/b"><p>b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u Nejvyššího správního soudu s výjimkou soudců,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/3/c"><p>c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/3/d"><p>d) plní další úkoly související s výkonem státní správy Nejvyššího správního soudu podle pokynů předsedy soudu.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/30"><header><h1>§ 30</h1><h1>Stížnosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/30/1"><p>(1) Předseda Nejvyššího správního soudu vyřizuje stížnosti na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, asistenty soudců a dalšími zaměstnanci působícími u Nejvyššího správního soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/30/2"><p>(2) Podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti vyřizované předsedou Nejvyššího správního soudu, vyřizuje ministerstvo. Ministerstvo též vyřizuje stížnosti podle odstavce 1, jestliže si jejich vyřízení vyhradilo.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-druha/hlava-ii"><header><h1>HLAVA II</h1><h1>KRAJSKÉ SOUDY</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/31"><header><h1>§ 31</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/31/1"><p>(1) Krajský soud ve věcech správního soudnictví, nestanoví-li zákon jinak, rozhoduje ve specializovaných senátech složených z předsedy a dvou soudců.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/31/2"><p>(2) Ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění, nemocenské péče v ozbrojených silách, uchazečů o zaměstnání a jejich hmotného zabezpečení podle předpisů o zaměstnanosti, sociální péče a státní sociální podpory, ve věcech přestupků, jakož i v dalších věcech, v nichž tak stanoví zvláštní zákon, rozhoduje specializovaný samosoudce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/31/3"><p>(3) Stanoví-li tak tento zákon, rozhoduje a činí jednotlivé úkony předseda senátu. Práva a povinnosti předsedy senátu má i specializovaný samosoudce.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-treti"><header><h1>ČÁST TŘETÍ</h1><h1>ŘÍZENÍ VE SPRÁVNÍM SOUDNICTVÍ</h1></header>
<section class="hlava" resource="outline/cast-treti/hlava-i"><header><h1>HLAVA I</h1><h1>OBECNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/32"><header><h1>§ 32</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header><p>Řízení je zahájeno dnem, kdy návrh došel soudu; týká-li se návrh věcí uvedených v § 4 odst. 1, nazýváse návrh žalobou.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/33"><header><h1>§ 33</h1><h1>Účastníci řízení a jednání za ně</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/33/1"><p>(1) Účastníky jsou navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný) nebo ti, o nichž to stanoví tento zákon; odpůrcem (žalovaným) je ten, o němž to stanoví zákon.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/2"><p>(2) Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, a správní orgán; jinak i ten, komu ji zákon přiznává.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/3"><p>(3) Účastník je způsobilý samostatněčinit v řízení úkony (dále jen „procesní způsobilost“), jen jestliže má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Procesní způsobilost má i správní orgán a také ten, kdo je podle zákona oprávněn podat návrh.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/4"><p>(4) Za právnickou osobu jedná ten, kdo je k tomu oprávněn podle zvláštního zákona. Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby. Kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění na výzvu soudu prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat pouze jediná osoba.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/5"><p>(5) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, jedná za správní orgán jeho vedoucí, popřípadě jiná osoba k tomu oprávněná podle vnitřních předpisů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/6"><p>(6) Je-li účastníkem stát, jedná za něj ten, o němž to stanoví zvláštní zákon.<span class="poznamka-link" resource="footnote/4"><sup>4</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/7"><p>(7) Je-li účastníkem soud, jedná za senát, jehož se věc týká, jeho předseda.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/8"><p>(8) Podá-li více osob společný návrh, jedná v řízení každý sám za sebe a s účinky jen pro svou osobu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/34"><header><h1>§ 34</h1><h1>Osoby zúčastněné na řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/34/1"><p>(1) Osobami zúčastněnými na řízení jsou osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, a ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu výroku rozhodnutí soudu, nejsou-li účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení práva osob zúčastněných na řízení uplatňovat.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/34/2"><p>(2) Navrhovatel je povinen v návrhu označit osoby, které přicházejí v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení, jsou-li mu známy. Předseda senátu takové osoby vyrozumí o probíhajícím řízení a vyzve je, aby ve lhůtě, kterou jim k tomu současně stanoví, oznámily, zda v řízení budou uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení; takové oznámení lze učinit pouze v této lhůtě. Současně s vyrozuměním je poučí o jejich právech. Obdobně předseda senátu postupuje, zjistí-li se v průběhu řízení, že je tu další taková osoba. O osobních údajích, o těchto osobách uváděných, platí přiměřeně ustanovení § 37 odst. 3.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/34/3"><p>(3) Osoba zúčastněná na řízení má právo předkládat písemná vyjádření, nahlížet do spisu, být vyrozuměna o nařízeném jednání a žádat, aby jí bylo při jednání uděleno slovo. Doručuje se jí rozhodnutí, jímž se řízení u soudu končí. Osoba zúčastněná na řízení nemůže disponovat jeho předmětem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/34/4"><p>(4) Soud usnesením vysloví, že ten, kdo se domáhá postavení osoby zúčastněné na řízení, a podmínky pro to nesplňuje, není osobou zúčastněnou na řízení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/35"><header><h1>§ 35</h1><h1>Zastoupení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/35/1"><p>(1) Účastník, který nemá procesní způsobilost, musí být v řízení zastoupen zákonným zástupcem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/35/2"><p>(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, účastník může být zastoupen advokátem, popřípadě jinou osobou, která vykonává specializované právní poradenství podle zvláštních zákonů, týká-li se návrh oboru činnosti v nich uvedených.<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span> Za zastupování náleží odměna; pro určení její výše, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, se užije obdobně zvláštní právní předpis, jímž jsou stanoveny odměny a náhrady advokátům za poskytování právních služeb.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/35/3"><p>(3) Navrhovatel může být zastoupen též odborovou organizací, jejímž je členem. Za odborovou organizaci jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/35/4"><p>(4) Domáhá-li se soudní ochrany účastník, který tvrdí, že došlo správním orgánem k jeho diskriminaci z důvodu pohlaví, národního, sociálního nebo rasového původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, barvy pleti, jazyka, náboženství, víry, světového názoru, politického nebo jiného smýšlení, zdravotního postižení, věku, majetku, rodu nebo jiného postavení, anebo sexuální orientace, může být zastoupen též právnickou osobou, vzniklou na základě zvláštního zákona,<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> k jejímž činnostem, uvedeným ve stanovách, patří ochrana před takovou diskriminací. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/35/5"><p>(5) Účastník se může dát zastoupit také fyzickou osobou, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Soud takové zastoupení usnesením nepřipustí, není-li taková osoba zřejmě způsobilákřádnému zastupování nebo zastupuje v různých věcech opětovně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/35/6"><p>(6) V téže věci může mít účastník jen jednoho zástupce. Zástupce musí jednat osobně, nestanoví-li tak zvláštní zákon výslovně jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/35/7"><p>(7) Navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímžmůžebýt i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát. Požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/36"><header><h1>§ 36</h1><h1>Práva a povinnosti účastníků</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/36/1"><p>(1) Účastníci mají v řízení rovné postavení. Soud je povinen poskytnout jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv a poskytnout jim poučení o jejich procesních právech a povinnostech v rozsahu nezbytném pro to, aby v řízení neutrpěli újmu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/2"><p>(2) Náklady spojené s přibráním tlumočníka<span class="poznamka-link" resource="footnote/7"><sup>7</sup>)</span> platí stát.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/3"><p>(3) Účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/37"><header><h1>§ 37</h1><h1>Úkony účastníků a osob zúčastněných na řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/37/1"><p>(1) Účastníci a osoby zúčastněné na řízení mohou činit své úkony jakoukoli formou, pokud zákon pro některé úkony určitou formu nestanoví. Předseda senátu může vždy uložit, aby úkon byl proveden písemně nebo ústně do protokolu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/37/2"><p>(2) Podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona.<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span> Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží. Činí-li takový úkon kolektivní orgán nebo osoba, za niž podle zvláštního zákona nebo na jeho základě jedná kolektivní orgán, musí k němu být připojen opis usnesení takového orgánu, jímž byl s obsahem podání vysloven souhlas.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/37/3"><p>(3) Z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Ten, kdo činí podání, (dále jen „podatel“) v podání uvede o své osobě osobní údaje jen v nezbytném rozsahu; vždy uvede jméno, příjmení a adresu, na kterou mu lze doručovat. Jiné osobní údaje uvede jen tehdy, je-li toho třeba s ohledem na povahu věci, která má být soudem projednána. Podléhá-li podání soudnímu poplatku, musí být opatřeno kolkovou známkou v odpovídající hodnotě a musí k němu být připojeny listiny, jichž se podatel dovolává. Podání, které je třeba doručit ostatním účastníkům a osobám na řízení zúčastněným, musí být předloženo v potřebném počtu stejnopisů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/37/4"><p>(4) Navrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/37/5"><p>(5) Předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/38"><header><h1>§ 38</h1><h1>Předběžné opatření</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/38/1"><p>(1) Byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/38/2"><p>(2) K návrhu na předběžné opatření si soud podle potřeby vyžádá vyjádření ostatních účastníků.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/38/3"><p>(3) Návrh je nepřípustný, lze-li návrhu na zahájení řízení přiznat odkladný účinek nebo nastává-li tento účinek ze zákona.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/38/4"><p>(4) Soud může rozhodnutí o předběžném opatření zrušit nebo změnit, změní-li se poměry, a to i bez návrhu. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí, stalo vykonatelným.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/39"><header><h1>§ 39</h1><h1>Spojení a vyloučení věcí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/39/1"><p>(1) Samostatné žaloby směřující proti témuž rozhodnutí anebo proti rozhodnutím, která spolu skutkově souvisejí, může předseda senátu usnesením spojit ke společnému projednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/39/2"><p>(2) Směřuje-li jedna žaloba proti více rozhodnutím, může předseda senátu usnesením každé takové rozhodnutí vyloučit k samostatnému projednání, není-li společné řízení možné nebo vhodné.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/40"><header><h1>§ 40</h1><h1>Lhůty</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/40/1"><p>(1) Lhůta stanovenátímtozákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/40/2"><p>(2) Lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/40/3"><p>(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/40/4"><p>(4) Lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/40/5"><p>(5) Nestanoví-li zákon jinak, může předseda senátu z vážných omluvitelných důvodůnažádost zmeškání lhůty k provedení úkonu prominout. Žádost je třeba podat do dvou týdnů po odpadnutí překážky a je třeba s ní spojit zmeškaný úkon. Lhůtu určenou soudem může obdobně předseda senátu také prodloužit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/40/6"><p>(6) Nemá-li zvláštní zákon, jímž se stanoví lhůty k podání návrhu k soudu, ustanovení o počítání a běhu lhůt, platí ustanovení odstavců 1 až 4 obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/41"><header><h1>§ 41</h1><h1>Zvláštní ustanovení o běhu některých lhůt</h1></header><p>Stanoví-li zvláštní zákon ve věcech přestupků, kárných nebo disciplinárních nebo jiných správních deliktů (dále jen „správní delikt“) lhůty pro zánik odpovědnosti, popřípadě pro výkon rozhodnutí, tyto lhůty po dobu řízení před soudem podle tohoto zákona neběží. To platí obdobně o lhůtách pro zánik práva ve věcech daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů za porušení rozpočtové kázně, které jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, státních fondů a rozpočtůúzemních samosprávných celků.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/42"><header><h1>§ 42</h1><h1>Doručování</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/42/1"><p>(1) Soud doručuje písemnosti soudním doručovatelem, prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence nebo prostřednictvím veřejné datové sítě. Ukáže-li se toho potřeba, může soud požádat o doručení i jiný státní orgán.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/42/2"><p>(2) Má-li účastník nebo osoba zúčastněná na řízení zástupce, doručuje se pouze zástupci. Má-li však účastník nebo osoba zúčastněná na řízení něco osobně vykonat, doručí se i jim.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/42/3"><p>(3) Jestliže doručování písemností zřejmě bude spojeno s průtahy nebo s obtížemi, může předseda senátu uložit tomu, jehož se to týká, aby si pro doručování zvolil zmocněnce, jemuž lze doručovat bez obtíží, a poučí jej, že jinak se písemnosti budou ukládat u soudu s účinky doručení. Ten, komu bylo doručeno uložením, má právo vyzvednout si rozsudek nebo usnesení anebo požádat, aby mu byl zaslán na udanou adresu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/42/4"><p>(4) Je-li zřejmé, že doručování osobám zúčastněným na řízení bude neúměrně zdlouhavé, nákladné, administrativně náročné anebo nemožné, zejména pro jejich velký počet nebo proto, že je nelze jednotlivě určit, lze jim na základě opatření předsedy senátu doručit vyvěšením rozhodnutí nebo jiné písemnosti na úřední desce soudu. Soud může též uveřejnit své rozhodnutí nebo jinou písemnost způsobem umožňujícím dálkovýpřístup anebo na úřední desce obecního úřadu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/42/5"><p>(5) Nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/43"><header><h1>§ 43</h1><h1>Předvolání a předvedení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/43/1"><p>(1) Soud předvolává písemně nebo při jednání přítomné ústně. V naléhavých případech může předvolání učinit také telefonicky, telegraficky, popřípadě elektronickou cestou podepsané podle zvláštního zákona.<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/43/2"><p>(2) Nedostavil-li se ten, kdo byl předvolán, bez řádné omluvy, může být na příkaz předsedy senátu předveden, byl-li o možnosti předvedení poučen. Předvedení zajistí na náklady předváděného podle žádosti předsedy senátu orgán Policie České republiky nebo, má-li být předveden příslušník ozbrojeného sboru, velitel nebo náčelník tohoto sboru.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/44"><header><h1>§ 44</h1><h1>Pořádková pokuta</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/44/1"><p>(1) Tomu, kdo neuposlechne výzvy soudu nebo učiní urážlivé podání či přednes, může být usnesením uložena jako pořádkové opatření pořádková pokuta do výše 50 000 Kč, která je příjmem státního rozpočtu. Pokuta může být uložena i opakovaně a může být na odůvodněnou žádost podanou do právní moci rozhodnutí, jímž se řízení končí, usnesením zčásti nebo zcela prominuta.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/44/2"><p>(2) Pořádkovou pokutu vybírá a vymáhá soud, který ji uložil.<span class="poznamka-link" resource="footnote/9"><sup>9</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/45"><header><h1>§ 45</h1><h1>Nahlížení do spisu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/45/1"><p>(1) Účastníci, jejich zástupci a osoby zúčastněné na řízení mají právo nahlížet do soudního spisu a jeho příloh, s výjimkou protokolu o hlasování, a pořizovat si z něj výpisy a opisy nebo žádat, aby mu byl takový výpis nebo opis vydán.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/2"><p>(2) Jiným osobám může povolit nahlédnutí předseda senátu, prokáží-li právní zájem nebo vážnýdůvod a není-li to v rozporu s právy nebo právem chráněnými zájmy některého z účastníků.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/3"><p>(3) Při předložení spisu správní orgán vždy označí ty části spisu, které obsahují utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> nebo jiné skutečnosti chráněné podle zvláštních zákonů. Předseda senátu tyto části spisu vyloučí z nahlížení. To platí přiměřeně i o spisech soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/4"><p>(4) Z nahlížení nelze vyloučit části spisu uvedené v odstavci 3, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz soudem. Z nahlížení nelze dále vyloučit ani ty části spisu, do nichž měl účastník právo nahlížet v řízení před správním orgánem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/5"><p>(5) Do částí spisu uvedených v odstavci 3, které podle odstavce 4 z nahlížení nebyly vyloučeny, smí nahlížet pouze účastník a jeho zástupce, popřípadě též osoba, která se prokáže osvědčením pro příslušný stupeň utajení projednávaných skutečností chráněných zvláštním zákonem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> prokáže-li na nahlížení právní zájem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/6"><p>(6) Před nahlédnutím do spisu, který obsahuje skutečnosti uvedené v odstavci 3, poučí předseda senátu nahlížející osoby podle zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/11"><sup>11</sup>)</span> a o trestních následcích porušení tajnosti utajovaných skutečností. Podpisem protokolu o tomto poučení se poučené osoby stávají osobami určenými v rozsahu potřeby k seznámení s utajovanou skutečností. Stejnopis protokolu po jeho vyhotovení zašle Národnímu bezpečnostnímu úřadu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/46"><header><h1>§ 46</h1><h1>Odmítnutí návrhu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/46/1"><p>(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže</p>
<section class="pismeno" resource="section/46/1/a"><p>a) soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/46/1/b"><p>b) návrh byl podán předčasně nebo opožděně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/46/1/c"><p>c) návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/46/1/d"><p>d) návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/46/2"><p>(2) Soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o kterémá jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci.<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/46/3"><p>(3) Podle ustanovení odstavce 2 se nepostupuje, zastavil-li již dříve v téže věci soud v občanském soudním řízení pravomocně řízení proto, že věc má být vyřízena ve správním soudnictví.<span class="poznamka-link" resource="footnote/13"><sup>13</sup>)</span> V takovém případě soud navrhne senátu, zřízenému podle zvláštního zákona,<span class="poznamka-link" resource="footnote/14"><sup>14</sup>)</span> aby rozhodl kompetenční spor o věcnou příslušnost.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/46/4"><p>(4) Je-li mezi specializovaným senátem krajského soudu pro věci správního soudnictví a jiným senátem téhož krajského soudu sporné, zda jde o věc, kterou má soud projednat a rozhodnout o ní podle občanského soudního řádu, postupuje se podle zvláštního zákona;<span class="poznamka-link" resource="footnote/14"><sup>14</sup>)</span> ustanovení odstavce 2 se nepoužije.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/46/5"><p>(5) Podal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému. Byl-li návrh podán včas u soudu, platí, že opravný prostředek byl podán včas.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/47"><header><h1>§ 47</h1><h1>Zastavení řízení</h1></header><p>Soud řízení usnesením zastaví,</p>
<section class="pismeno" resource="section/47/a"><p>a) vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět; šlo-li však o společný návrh více osob, vezme předseda senátu toliko zpětvzetí návrhu jedním z navrhovatelů usnesením na vědomí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/47/b"><p>b) prohlásí-li navrhovatel, že byl po podání návrhu postupem správního orgánu plně uspokojen (§ 62),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/47/c"><p>c) stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.<span class="poznamka-link" resource="footnote/15"><sup>15</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/48"><header><h1>§ 48</h1><h1>Přerušení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/48/1"><p>(1) Předseda senátu řízení usnesením přeruší, jestliže</p>
<section class="pismeno" resource="section/48/1/a"><p>a) ve věci byl předložen Ústavnímu soudu návrh podle čl. 95 odst. 2 Ústavy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/1/b"><p>b) účastník ztratil procesní způsobilost a není zastoupen,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/1/c"><p>c) nelze v řízení bez zbytečného odkladu pokračovat s právním nástupcem účastníka,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/1/d"><p>d) rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení soud oprávněn řešit,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/1/e"><p>e) stanoví tak tento zákon.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/48/2"><p>(2) Předseda senátu řízení usnesením může přerušit, jestliže</p>
<section class="pismeno" resource="section/48/2/a"><p>a) zjistí, že ve věci byl podán zákonem připouštěný podnět nebo návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí nebo takové řízení bylo zahájeno,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/2/b"><p>b) zákonný zástupce navrhovatele zemřel nebo ztratil procesní způsobilost,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/2/c"><p>c) navrhovatel je neznámého pobytu nebo sídla nebo se nemůže řízení účastnit pro překážku trvalejší povahy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/2/d"><p>d) senát nebo samosoudce, který má o návrhu rozhodnout, dospěl k závěru, že právní předpis nebo jednotlivé ustanovení, kterého mábýt ve věci použito, je v rozporu se zákonem, podal-li návrh na zrušení takového právního předpisu nebo jeho jednotlivého ustanovení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/2/e"><p>e) zjistí, že probíhá jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé nebo takové řízení sám vyvolá.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/48/3"><p>(3) Je-li řízení přerušeno, nekonají se jednání a neběží lhůty podle tohoto zákona.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48/4"><p>(4) Po odpadnutí překážky předseda senátu i bez návrhu usnesením vysloví, že se v řízení pokračuje.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/49"><header><h1>§ 49</h1><h1>Jednání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/49/1"><p>(1) K projednání věci samé nařídí předseda senátu jednání a předvolá k němu účastníky tak, aby měli k přípravě alespoň deset pracovních dnů. O jednání vyrozumí osoby zúčastněné na řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/2"><p>(2) Jednání je veřejné. Veřejnost může předseda senátu vyloučit, a to i pro určitou část jednání, jen z důvodu ochrany utajovaných skutečností, obchodního tajemství, mravnosti nebo veřejného pořádku. V takovém případě na žádost účastníka povolí účast na jednání dvěma jeho důvěrníkům, nemá-li tím být zjevně zmařen účel vyloučení veřejnosti, a poučí je o následcích porušení povinnosti mlčenlivosti. Mají-li být probírány utajované skutečnosti, musí se důvěrník prokázat osvědčením pro příslušný stupeň utajení projednávaných skutečností chráněných zvláštním zákonem.<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> Předseda senátu může také z jednací síně vykázat každého, kdo narušuje pořádek a důstojný průběh jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/3"><p>(3) Neúčast řádně předvolaných účastníků nebrání projednání a skončení věci, nejsou-li důvody pro odročení podle § 50.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/4"><p>(4) Jednání zahajuje a řídí předseda senátu. O námitkách proti opatření předsedy senátu při řízení jednání rozhoduje usnesením senát. Předseda senátu vede účastníky k tomu, aby se vyjádřili i o těch skutkových a právních otázkách, které podle mínění soudu jsou pro rozhodnutí určující, i když v dřívějších podáních účastníků uplatněny nebyly.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/5"><p>(5) V průběhu jednání mohou soudci a se souhlasem předsedy senátu účastníci a osoby zúčastněné na řízení klást otázky účastníkům, popřípadě svědkům a znalcům anebo je vyzvat k vyjádření k věci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/6"><p>(6) Jsou-li projednávány utajované skutečnosti, postupuje předseda senátu obdobně podle § 45 odst. 6.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/7"><p>(7) Zjistí-li soud při jednání, že tu jsou důvody pro přerušení nebo zastavení řízení, popřípadě odmítnutí návrhu, rozhodne o tom usnesením.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/8"><p>(8) Na závěr jednání musí být uděleno účastníkům slovo ke konečným návrhům.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/9"><p>(9) Rozsudek musí být vyhlášen jménem republiky a veřejně. Jakmile soud vyhlásí rozsudek, je jím vázán.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/10"><p>(10) Není-li možné vyhlásit rozsudek po skončení jednání, které mu předcházelo, oznámí předseda senátu účastníkům den a hodinu vyhlášení, kterou stanoví tak, aby se uskutečnilo nejpozději do jednoho měsíce, a jsou-li přítomni všichni účastníci, do deseti dnů po skončení tohoto jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/11"><p>(11) Rozsudek se vyhlašuje ústně, proběhlo-li ve věci jednání a při vyhlašování je přítomen alespoň jeden účastník nebo osoba zúčastněná na řízení anebo veřejnost. Jsou-li při vyhlašování rozsudku přítomny pouze soudní osoby, rozsudek soud vyhlásí vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce soudu po dobu čtrnácti dnů; den vyhlášení se na písemném vyhotovení poznamená.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/12"><p>(12) O jednání a dalších úkonech, při nichž soud jedná s účastníky nebo provádí dokazování, se sepisuje protokol. O osobních údajích, v protokolu uváděných, platí přiměřeně ustanovení § 37 odst. 3.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/13"><p>(13) Podrobnosti o průběhu jednání, porady, hlasování a sepisování protokolu stanoví jednací řád.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/50"><header><h1>§ 50</h1><h1>Odročení jednání</h1></header><p>Z důležitých důvodů může být jednání odročeno. Soud může odročit jednání též tehdy, jestliže to účastníci shodně navrhnou.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/51"><header><h1>§ 51</h1><h1>Rozhodování bez nařízení jednání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/51/1"><p>(1) Soud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/51/2"><p>(2) Stanoví-li tak tento zákon, rozhoduje soud bez jednání o věci samé i v dalších případech.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/52"><header><h1>§ 52</h1><h1>Dokazování</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/52/1"><p>(1) Soud rozhodne, které z navržených důkazů provede, a může provést i důkazy jiné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/52/2"><p>(2) Soud je vázán rozhodnutím soudů o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, jakož i rozhodnutím soudu o osobním stavu. O jiných otázkách si soud učiní úsudek sám; je-li tu však rozhodnutí o nich, soud z něj vychází, popřípadě tam, kde o nich náleží rozhodovat soudu, může uložit účastníku řízení, aby takové rozhodnutí vlastním návrhem vyvolal.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/53"><header><h1>§ 53</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/53/1"><p>(1) Ve věci samé rozhoduje soud rozsudkem; usnesením jen tam, kde to zákon stanoví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/53/2"><p>(2) V jiných věcech soud rozhoduje usnesením tam, kde to zákon stanoví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/53/3"><p>(3) Proti rozhodnutí soudu jsou opravné prostředky přípustné, jen stanoví-li tak tento zákon.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/54"><header><h1>§ 54</h1><h1>Rozsudek</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/54/1"><p>(1) Na rozsudku se usnáší senát nadpoloviční většinou hlasů v neveřejné poradě, při níž kromě členů senátu a zapisovatele nesmí být nikdo přítomen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/54/2"><p>(2) Rozsudek musí být písemně vyhotoven, musí obsahovat označení soudu, jména všech soudců, kteří ve věci rozhodli, označení účastníků, jejich zástupců, projednávané věci, výrok, odůvodnění, poučení o opravném prostředku a den a místo vyhlášení. Rozsudek podepisuje předseda senátu, a nemůže-li tak učinit, jiný člen senátu. O osobních údajích, v rozsudku uváděných, platí přiměřeně ustanovení § 37 odst. 3.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/54/3"><p>(3) Soud vyhotoví rozsudek nejpozději do jednoho měsíce od vyhlášení a učiní potřebná opatření k doručení stejnopisu rozsudku účastníkům do vlastních rukou a k doručení osobám na řízení zúčastněným. Tuto lhůtu může předseda soudu ze závažných důvodů prodloužit, nejvýše však o dva měsíce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/54/4"><p>(4) Předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/54/5"><p>(5) Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/54/6"><p>(6) Výrok pravomocného rozsudku je závazný pro účastníky, osoby na řízení zúčastněné a pro orgány veřejné moci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/54/7"><p>(7) Rozsudek je vykonatelný, jakmile uplyne lhůta k plnění, kterou soud ve výroku stanovil, a není-li vyslovena povinnost k plnění, nebo není-li stanovena lhůta k plnění, jeho právní mocí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/55"><header><h1>§ 55</h1><h1>Usnesení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/55/1"><p>(1) Usnesení se vyhlašuje veřejně, je-li učiněno při jednání. Usnesení, které není třeba doručovat a není součástí protokolu o jednání, obsahuje pouze stručné označení věci, výrok a údaj o dni vydání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/55/2"><p>(2) Soud je vázán usnesením, jakmile je vyhlásil, a nevyhlašuje-li se, doručením. Soud však není vázán usnesením, jímž se toliko upravuje vedení řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/55/3"><p>(3) Písemné vyhotovení usnesení se doručuje účastníkům a osobám na řízení zúčastněným jen tehdy, končí-li se jím řízení, jinak jen tomu, komu se jím ukládá povinnost nebo je-li to nutné pro vedení řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/55/4"><p>(4) Usnesení, jímž se řízení nekončí a jímž se nikomu neukládá povinnost, nemusí obsahovat odůvodnění.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/55/5"><p>(5) O usnesení platí přiměřeně ustanovení o rozsudku.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/56"><header><h1>§ 56</h1><h1>Přednostní vyřizování věcí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/56/1"><p>(1) Soud mimo pořadí věcí, v jakém k němu došly, vyřizuje přednostně návrhy na přiznání odkladného účinku, návrhy na předběžná opatření, návrhy na osvobození od soudních poplatků a návrhy na ustanovení zástupce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/56/2"><p>(2) Přednostně dále vyřizuje návrhy a žaloby ve věcech azylu, rozhodnutí o zajištění cizince a rozhodnutí o ukončení zvláštní ochrany a pomoci svědkům a dalším osobám v souvislosti s trestním řízením, jakož i v dalších případech, stanoví-li tak zvláštní zákon.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Náklady řízení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/57"><header><h1>§ 57</h1></header><p>Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, soudní poplatky, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady spojené s dokazováním, odměna zástupce, jeho hotové výdaje a tlumočné.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/58"><header><h1>§ 58</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/58/1"><p>(1) Svědek má právo na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku. Toto právo zaniká, není-li uplatněno do tří dnůodvýslechu nebo ode dne, kdy bylo svědku oznámeno, že k výslechu nedojde. O tom musí soud svědka poučit. Stejná práva má také osoba, které soud při dokazování uložil povinnost.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/58/2"><p>(2) Znalec a tlumočník mají právo na náhradu hotových výdajů a odměny za znaleckou a tlumočnickou činnost. Výši této odměny stanoví zvláštní právní předpis.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/58/3"><p>(3) O náhradách podle odstavců 1 a 2 rozhoduje předseda senátu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/59"><header><h1>§ 59</h1><h1>Placení nákladů řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/59/1"><p>(1) Každý z účastníků a osob zúčastněných na řízení platí náklady, které vzniknou jemu nebo jeho zástupci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/59/2"><p>(2) Stát platí náklady vynaložené na svědečné, znalečné, tlumočné a jiné náklady spojené s dokazováním. Předseda senátu však může účastníkovi, který nebyl osvobozen od soudních poplatků, usnesením uložit, aby složil zálohu na náklady provedení důkazu, který navrhl.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/60"><header><h1>§ 60</h1><h1>Náhrada nákladů řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/60/1"><p>(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Měl-li úspěch jen částečný, přizná mu soud právo na náhradu poměrné části nákladů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/60/2"><p>(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, mělo-li by být právo přiznáno správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/60/3"><p>(3) Žádnýzúčastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/60/4"><p>(4) Stát má proti neúspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, které platil, není-li tento účastník osvobozen od soudních poplatků.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/60/5"><p>(5) Osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Z důvodů zvláštního zřetele hodných může jí soud na návrh přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/60/6"><p>(6) Soud může uložit účastníkovi, svědkovi, znalci, tlumočníkovi nebo osobě, která měla při dokazování nějakou povinnost, aby státu nebo druhému účastníkovi nahradila náklady, které vznikly jejím zaviněním.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/60/7"><p>(7) Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladůúčastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/60/8"><p>(8) Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud přiznat účastníkovi, který měl ve věci alespoň částečný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení i v těch případech, kdy tento zákon stanoví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/61"><header><h1>§ 61</h1><h1>Výrok o náhradě nákladů řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/61/1"><p>(1) O povinnosti nahradit náklady řízení rozhodne soud zpravidla v rozsudku nebo usnesení, jímž se řízení končí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/61/2"><p>(2) Určit výši nákladů může předseda senátu až v písemném vyhotovení rozsudku nebo usnesení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/62"><header><h1>§ 62</h1><h1>Uspokojení navrhovatele</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/62/1"><p>(1) Dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Svůj záměr navrhovatele uspokojit sdělí správní orgán soudu a vyžádá si správní spisy, pokud je již soudu předložil.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/62/2"><p>(2) Předseda senátu stanoví lhůtu, v níž je třeba rozhodnutí vydat, opatření nebo úkon provést a oznámit je navrhovateli i soudu; uplyne-li tato lhůta marně, pokračuje soud v řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/62/3"><p>(3) Dojde-li oznámení odpůrce podle odstavce 2 soudu, vyzve předseda senátu navrhovatele, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda je postupem správního orgánu uspokojen. Zmeškání této lhůty nelze prominout.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/62/4"><p>(4) Soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen. Soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/62/5"><p>(5) Rozhodnutí, opatření nebo úkon podle odstavce 1 nabývá právní moci nebo obdobných právních účinků dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/63"><header><h1>§ 63</h1><h1>Výkon rozhodnutí</h1></header><p>Při výkonu rozhodnutí soudu, které bylo vydáno podle tohoto zákona, platí, že je-li uložena povinnost správnímu orgánu, který je</p>
<section class="pismeno" resource="section/63/a"><p>a) orgánem moci výkonné, je povinna ji splnit za stát jeho příslušná organizační složka,<span class="poznamka-link" resource="footnote/16"><sup>16</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/63/b"><p>b) fyzickou nebo právnickou osobou, na kterou byl zákonem přenesen výkon státní správy, je povinna ji splnit tato osoba,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/63/c"><p>c) orgánem veřejnoprávní korporace, je povinnou veřejnoprávní korporace.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/64"><header><h1>§ 64</h1><h1>Použití občanského soudního řádu</h1></header><p>Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu.</p></section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-treti/hlava-ii"><header><h1>HLAVA II</h1><h1>ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ</h1></header>
<section class="dil" resource="outline/cast-treti/hlava-ii/dil-1"><header><h1>Díl 1</h1><h1>Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/65"><header><h1>§ 65</h1><h1>Žalobní legitimace</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/65/1"><p>(1) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/65/2"><p>(2) Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/65/3"><p>(3) Rozhodl-li správní orgán o uložení trestu za správní delikt, může se ten, jemuž byl takový trest uložen, žalobou domáhat též upuštění od něj nebo jeho snížení v mezích zákonem dovolených.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/66"><header><h1>§ 66</h1><h1>Zvláštní žalobní legitimace k ochraně veřejného zájmu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/66/1"><p>(1) Za podmínek určených zákony upravujícími řízení před správními orgány, může žalobu podat ten správní orgán, o němž to takový zákon stanoví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/66/2"><p>(2) Žalobu je oprávněn podat nejvyšší státní zástupce, jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/66/3"><p>(3) Žalobu je oprávněn podat také ten, komu toto oprávnění výslovně svěřuje zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/66/4"><p>(4) Žaloba podle odstavců 1 až 3 je nepřípustná, pokud v ní uplatňované právní důvody byly uplatněny v téže věci v jiné žalobě již soudem zamítnuté.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/66/5"><p>(5) Žaloba podle odstavců 1 až 3 je dále nepřípustná, je-li podána další žaloba podle téhož odstavce, a to i tehdy, je-li podána jiným k tomu oprávněným, třebaže ten takovou žalobu ve věci dosud nepodal.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/67"><header><h1>§ 67</h1><h1>Žaloby ve věcech samosprávy</h1></header><p>Ustanovení tohoto dílu se přiměřeně použijí též v případě, kdy zvláštní zákon<span class="poznamka-link" resource="footnote/17"><sup>17</sup>)</span> svěřuje</p>
<section class="pismeno" resource="section/67/a"><p>a) správnímu úřadu pravomoc podat žalobu proti usnesení nebo opatření orgánu územního samosprávného celku v samostatné působnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/67/b"><p>b) orgánu územního samosprávného celku oprávnění podat žalobu proti rozhodnutí o rozpuštění zastupitelstva.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/68"><header><h1>§ 68</h1><h1>Nepřípustnost žaloby</h1></header><p>Žaloba je nepřípustná také tehdy,</p>
<section class="pismeno" resource="section/68/a"><p>a) nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/68/b"><p>b) jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/18"><sup>18</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/68/c"><p>c) je-li jediným jejím důvodem tvrzená nicotnost napadeného rozhodnutí, nedomáhal-li se žalobce vyslovení této nicotnosti v řízení před správním orgánem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/68/d"><p>d) směřuje-li jen proti důvodům rozhodnutí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/68/e"><p>e) domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/69"><header><h1>§ 69</h1><h1>Účastníci řízení</h1></header><p>Žalovaným je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/70"><header><h1>§ 70</h1><h1>Kompetenční výluky</h1></header><p>Ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu</p>
<section class="pismeno" resource="section/70/a"><p>a) které nejsou rozhodnutími,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/70/b"><p>b) předběžné povahy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/70/c"><p>c) jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/70/d"><p>d) jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věcí, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/70/e"><p>e) o nepřiznání nebo odnětí odborné způsobilosti fyzickým osobám, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání nebo zaměstnání nebo jiné činnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/70/f"><p>f) jejichž přezkoumání vylučuje zvláštní zákon.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/71"><header><h1>§ 71</h1><h1>Náležitosti žaloby</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/71/1"><p>(1) Žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat</p>
<section class="pismeno" resource="section/71/1/a"><p>a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/71/1/b"><p>b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/71/1/c"><p>c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/71/1/d"><p>d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/71/1/e"><p>e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/71/1/f"><p>f) návrh výroku rozsudku.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/71/2"><p>(2) K žalobě žalobce připojí jeden opis napadeného rozhodnutí. Žalobce může kdykoli za řízení žalobní body omezit. Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/72"><header><h1>§ 72</h1><h1>Lhůta pro podání žaloby</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/72/1"><p>(1) Žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Lhůta je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/72/2"><p>(2) Žalobu podle § 66 odst. 1 a 2 může oprávněný žalobce podat do tří let od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, a nenabývá-li rozhodnutí právní moci od doručení rozhodnutí poslednímu účastníku, který proti němu mohl žalobu sám podat. Žalobu podle § 66 odst. 3 může oprávněný žalobce podat, dokud neuplynula lhůta pro podání žaloby všem účastníkům, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/72/3"><p>(3) Jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo o věc, v nížměla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/72/4"><p>(4) Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/73"><header><h1>§ 73</h1><h1>Odkladný účinek žaloby</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/73/1"><p>(1) Podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/2"><p>(2) Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/3"><p>(3) Přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/4"><p>(4) Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/74"><header><h1>§ 74</h1><h1>Projednání žaloby</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/74/1"><p>(1) Předseda senátu doručí žalobu žalovanému do vlastních rukou a doručí ji těm osobám zúčastněným na řízení, jejichž okruh je ze žaloby zřejmý. Současně uloží žalovanému, aby nejdéle ve dvouměsíční lhůtě předložil správní spisy a své vyjádření k žalobě. Došlé vyjádření doručí žalobci a osobám zúčastněným na řízení; přitom může žalobci uložit, aby podal repliku. Předseda senátu může uložit i jiným osobám nebo úřadům, aby předložily své spisy k projednání věci potřebné, popřípadě také sdělily své stanovisko k věci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/74/2"><p>(2) Zjistí-li soud kdykoli před nařízením jednání, že jsou tu ještě další osoby zúčastněné na řízení, vyrozumí je předseda senátu o probíhajícím řízení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/75"><header><h1>§ 75</h1><h1>Přezkoumání napadeného rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/75/1"><p>(1) Při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/75/2"><p>(2) Soud přezkoumá v mezích žalobních bodůnapadené výroky rozhodnutí. Byl-li závazným podkladem přezkoumávaného rozhodnutí jiný úkon správního orgánu, přezkoumá soud k žalobní námitce také jeho zákonnost, není-li jím sám vázán a neumožňuje-li tento zákon žalobci napadnout takový úkon samostatnou žalobou ve správním soudnictví.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/76"><header><h1>§ 76</h1><h1>Rozhodování bez nařízení jednání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/76/1"><p>(1) Soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem</p>
<section class="pismeno" resource="section/76/1/a"><p>a) pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/76/1/b"><p>b) proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/76/1/c"><p>c) pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/76/2"><p>(2) Zjistí-li soud, že rozhodnutí trpí takovými vadami, které vyvolávají jeho nicotnost, vysloví rozsudkem tuto nicotnost i bez návrhu. Pokud se důvody nicotnosti týkají jen části rozhodnutí, soud vysloví nicotnou jen tuto část rozhodnutí, jestliže z povahy věci nevyplývá, že ji nelze oddělit od ostatních částí rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/76/3"><p>(3) Nejsou-li důvody pro postup podle ustanovení odstavců 1 a 2 nebo podle § 51, nařídí předseda senátu jednání. Z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2 soud napadené rozhodnutí zruší, popřípadě vysloví jeho nicotnost i tehdy, vyjdou-li tyto vady najevo při jednání.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/77"><header><h1>§ 77</h1><h1>Dokazování</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/77/1"><p>(1) Dokazování provádí soud při jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/77/2"><p>(2) V rámci dokazování může soud zopakovat nebo doplnit důkazy provedené správním orgánem, neupraví-li zvláštní zákon rozsah a způsob dokazování jinak. Soud jím provedené důkazy hodnotí jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy provedenými v řízení před správním orgánem a ve svém rozhodnutí vyjde ze skutkového a právního stavu takto zjištěného.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/78"><header><h1>§ 78</h1><h1>Rozsudek</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/78/1"><p>(1) Je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Pro nezákonnost zruší soud napadené rozhodnutí i tehdy, zjistí-li, že správní orgán překročil zákonem stanovené meze správního uvážení nebo jej zneužil.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/78/2"><p>(2) Rozhoduje-li soud o žalobě proti rozhodnutí, jímž správní orgán uložil trest za správní delikt, může soud, nejsou-li důvody pro zrušení rozhodnutí podle odstavce 1, ale trest byl uložen ve zjevně nepřiměřené výši, upustit od něj nebo jej snížit v mezích zákonem dovolených, lze-li takové rozhodnutí učinit na základě skutkového stavu, z něhož vyšel správní orgán, a který soud případně vlastním dokazováním v nikoli zásadních směrech doplnil, a navrhl-li takový postup žalobce v žalobě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/78/3"><p>(3) Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/78/4"><p>(4) Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/78/5"><p>(5) Právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/78/6"><p>(6) Zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/78/7"><p>(7) Soud zamítne žalobu, není-li důvodná.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-treti/hlava-ii/dil-2"><header><h1>Díl 2</h1><h1>Ochrana proti nečinnosti správního orgánu</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/79"><header><h1>§ 79</h1><h1>Žalobní legitimace a účastníci řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/79/1"><p>(1) Ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/79/2"><p>(2) Žalovaným je správní orgán, který podle žalobního tvrzení má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/80"><header><h1>§ 80</h1><h1>Lhůta pro podání žaloby a její náležitosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/80/1"><p>(1) Žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/80/2"><p>(2) Zmeškání lhůty nelze prominout.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/80/3"><p>(3) Žaloba kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat</p>
<section class="pismeno" resource="section/80/3/a"><p>a) označení věci, v níž se žalobce ochrany proti nečinnosti domáhá,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/3/b"><p>b) vylíčení rozhodujících skutečností,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/3/c"><p>c) označení důkazů, jichž se žalobce dovolává,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/3/d"><p>d) návrh výroku rozsudku.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/81"><header><h1>§ 81</h1><h1>Rozsudek</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/81/1"><p>(1) Soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/81/2"><p>(2) Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/81/3"><p>(3) Soud zamítne žalobu, není-li důvodná.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-treti/hlava-ii/dil-3"><header><h1>Díl 3</h1><h1>Řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/82"><header><h1>§ 82</h1><h1>Žalobní legitimace</h1></header><p>Každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu, trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/83"><header><h1>§ 83</h1><h1>Žalovaný</h1></header><p>Žalovaným je správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah; jde-li o zásah ozbrojených sil, veřejného ozbrojeného sboru, ozbrojeného bezpečnostního sboru nebo jiného obdobného sboru, který není správním orgánem, anebo příslušníka takového sboru, je žalovaným správní orgán, který takový sbor řídí nebo jemuž je takový sbor podřízen, a u obecní policie obec.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/84"><header><h1>§ 84</h1><h1>Lhůta pro podání žaloby a její náležitosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/84/1"><p>(1) Žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/84/2"><p>(2) Zmeškání lhůty nelze prominout.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/84/3"><p>(3) Žaloba mimo obecných náležitostí podání musí obsahovat</p>
<section class="pismeno" resource="section/84/3/a"><p>a) označení zásahu, proti němuž se žalobce ochrany domáhá,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/84/3/b"><p>b) vylíčení rozhodujících skutečností,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/84/3/c"><p>c) označení důkazů, jichž se žalobce dovolává,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/84/3/d"><p>d) návrh výroku rozsudku.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/85"><header><h1>§ 85</h1><h1>Nepřípustnost žaloby</h1></header><p>Žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky nebo domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/86"><header><h1>§ 86</h1><h1>Zastavení řízení</h1></header><p>Soud zastaví řízení, zjistí-li, že po podání žaloby již zásah ani jeho důsledky netrvají a nehrozí opakování zásahu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/87"><header><h1>§ 87</h1><h1>Rozsudek</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/87/1"><p>(1) Soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/87/2"><p>(2) Soud rozsudkem zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem. Šlo-li o zásah ozbrojených sil, veřejného ozbrojeného sboru, ozbrojeného bezpečnostního sboru nebo jiného obdobného sboru, uloží soud tento zákaz nebo příkaz správnímu orgánu nebo obci, která takový sbor řídí nebo které je takový sbor podřízen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/87/3"><p>(3) Soud zamítne žalobu, není-li důvodná.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-treti/hlava-ii/dil-4"><header><h1>Díl 4</h1><h1>Soudnictví ve věcech volebních</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/88"><header><h1>§ 88</h1><h1>Ochrana ve věcech seznamů voličů</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/88/1"><p>(1) Jestliže správní orgán, který vede podle zvláštních zákonů stálý seznam voličů, neodstraní chyby nebo nedostatky ve stálém seznamu voličů a jeho dodatku,<span class="poznamka-link" resource="footnote/19"><sup>19</sup>)</span> může se osoba tím dotčená obrátit na soud příslušný podle sídla správního orgánu s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu nebo jeho dodatku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/88/2"><p>(2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a správní orgán uvedený v odstavci 1.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/88/3"><p>(3) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do tří dnů poté, kdy návrh došel soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/89"><header><h1>§ 89</h1><h1>Ochrana ve věcech registrace</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/89/1"><p>(1) Soudní ochrany se lze domáhat ve věcech, v nichž správní orgán podle zvláštních zákonů<span class="poznamka-link" resource="footnote/20"><sup>20</sup>)</span></p>
<section class="pismeno" resource="section/89/1/a"><p>a) odmítl kandidátní listinu nebo odmítl přihlášku k registraci,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/89/1/b"><p>b) škrtl kandidáta na kandidátní listině,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/89/1/c"><p>c) registroval kandidátní listinu nebo přihlášku k registraci.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/89/2"><p>(2) Návrhem podle odstavce 1 písm. a) se může politická strana, politické hnutí nebo jejich koalice (dále jen „politická strana“), nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, jestliže podali kandidátní listinu, nebo u voleb do Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“), nezávislý kandidát nebo politická strana, která podala přihlášku k registraci, domáhat vydání rozhodnutí o povinnosti správního orgánu kandidátní listinu nebo přihlášku k registraci registrovat. Účastníky jsou navrhovatel a správní orgán.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/89/3"><p>(3) Návrhem podle odstavce 1 písm. b) se může politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, které podalo kandidátní listinu, nebo ten, kdo byl rozhodnutím správního orgánu z této kandidátní listiny vyškrtnut, domáhat vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině. Účastníky jsou navrhovatel a správní orgán.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/89/4"><p>(4) Návrhem podle odstavce 1 písm. c) se může politická strana, nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, které podalo kandidátní listinu, nebo u voleb do Senátu nezávislý kandidát nebo politická strana, která podala přihlášku k registraci, domáhat vydání rozhodnutí o zrušení registrace kandidátní listiny jiné politické strany, nezávislého kandidáta, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, nebo zrušení registrace přihlášky jiného kandidáta. Účastníky jsou navrhovatel, správní orgán, který provedl registraci, a ten, o jehož registraci se jedná.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/89/5"><p>(5) Soud rozhodne usnesením, a to do patnácti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Jednání není třeba nařizovat.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/90"><header><h1>§ 90</h1><h1>Neplatnost voleb a hlasování</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/90/1"><p>(1) Za podmínek stanovených zvláštními zákony<span class="poznamka-link" resource="footnote/20"><sup>20</sup>)</span> může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/90/2"><p>(2) Účastníky jsou navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/90/3"><p>(3) Soud rozhodne usnesením, a to do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Jednání není třeba nařizovat.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/91"><header><h1>§ 91</h1><h1>Ochrana ve věcech zániku mandátu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/91/1"><p>(1) Za podmínek stanovených zvláštními zákony<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span> může se člen zastupitelstva, jehož mandát zanikl, nebo politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl člen zastupitelstva zařazen, domáhat zrušení usnesení zastupitelstva nebo zrušení rozhodnutí správního orgánu, který o zániku mandátu člena zastupitelstva rozhodl.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/91/2"><p>(2) Účastníky jsou navrhovatel a ten, kdo byl k podanému návrhu také oprávněn, územní samosprávný celek, o usnesení jehož zastupitelstva jde, popřípadě správní orgán, který rozhodnutí vydal.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">(3) Soud rozhodne usnesením, a to do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Jednání není třeba nařizovat.</h2>
<section class="paragraf" resource="section/92"><header><h1>§ 92</h1><h1>Nepřípustnost návrhu</h1></header><p>Návrh je nepřípustný též tehdy, byl-li podán u věcně nebo místně nepříslušného soudu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/93"><header><h1>§ 93</h1><h1>Zvláštní ustanovení o řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/93/1"><p>(1) Ustanovení tohoto zákona o povinném zastoupení se neužijí; to neplatí o zastoupení zákonným zástupcem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/93/2"><p>(2) Návrh, jímž se řízení zahajuje, nebo úkony, jimiž se řízením nebo jeho předmětem disponuje, lze provést pouze písemně nebo ústně do protokolu u věcně a místně příslušného soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/93/3"><p>(3) Zmeškání lhůty k podání návrhu nelze prominout.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/93/4"><p>(4) Na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/93/5"><p>(5) Usnesení soud doručí účastníkům a vyvěsí jej na úřední desce soudu. Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-treti/hlava-ii/dil-5"><header><h1>Díl 5</h1><h1>Zvláštní řízení ve věcech politických stran a politických hnutí</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/94"><header><h1>§ 94</h1><h1>Návrh</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/94/1"><p>(1) Návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem domáhat</p>
<section class="pismeno" resource="section/94/1/a"><p>a) určení, že návrh na registraci, popřípadě návrh na registraci změny stanov nemá nedostatky,<span class="poznamka-link" resource="footnote/22"><sup>22</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/94/1/b"><p>b) rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti.<span class="poznamka-link" resource="footnote/23"><sup>23</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/94/2"><p>(2) Návrh podle odstavce 1 písm. b), s výjimkou návrhu na znovuobnovení činnosti, je nepřípustný, byl-li podán v době, o níž zvláštní zákon stanoví, že v ní nelze činnost politické strany nebo politického hnutí pozastavit nebo je rozpustit. Byl-li však návrh podán předtím, soud řízení na tuto dobu přeruší.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/94/3"><p>(3) Účastníky jsou ti, o nichž to stanoví zvláštní zákon.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/95"><header><h1>§ 95</h1><h1>Příslušnost</h1></header><p>K řízení o návrhu podle ustanovení § 94 odst. 1 písm. b) je příslušný Nejvyšší správní soud.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/96"><header><h1>§ 96</h1><h1>Rozsudek</h1></header><p>O návrhu podle ustanovení § 94 odst. 1 písm. b) rozhoduje soud podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.</p></section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-treti/hlava-ii/dil-6"><header><h1>Díl 6</h1><h1>Řízení o kompetenčních žalobách</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/97"><header><h1>§ 97</h1><h1>Kompetenční spor</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/97/1"><p>(1) Soud rozhoduje kladný nebo záporný kompetenční spor, jehož stranami jsou</p>
<section class="pismeno" resource="section/97/1/a"><p>a) správní úřad a orgán územní, zájmové nebo profesní samosprávy, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/97/1/b"><p>b) orgány územní, zájmové nebo profesní samosprávy navzájem, anebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/97/1/c"><p>c) ústřední správní úřady navzájem.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/97/2"><p>(2) Kladným kompetenčním sporem je spor, ve kterém si správní orgány osobují pravomoc vydat rozhodnutí o tomtéž právu nebo povinnosti téhož účastníka řízení před správním orgánem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/97/3"><p>(3) Záporným kompetenčním sporem je spor, ve kterém správní orgány popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí o tomtéž právu nebo povinnosti téhož účastníka řízení před správním orgánem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/97/4"><p>(4) K řízení je příslušný Nejvyšší správní soud.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/98"><header><h1>§ 98</h1><h1>Žalobní legitimace a účastníci řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/98/1"><p>(1) Žalobu je oprávněn podat</p>
<section class="pismeno" resource="section/98/1/a"><p>a) správní orgán, který si v kladném kompetenčním sporu osobuje pravomoc o věci vydat rozhodnutí a popírá pravomoc správního orgánu, který ve věci vede řízení nebo rozhodl,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/98/1/b"><p>b) správní orgán, který v záporném kompetenčním sporu popírá svou pravomoc o věci vést řízení a rozhodovat a tvrdí, že tato pravomoc náleží jinému správnímu orgánu, který svou pravomoc popřel,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/98/1/c"><p>c) ten, o jehož právech nebo povinnostech bylo nebo mělo být rozhodováno v řízení před správním orgánem.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/98/2"><p>(2) Žalovaným je správní orgán, který je druhou stranou kompetenčního sporu; je-li podána žaloba osobou uvedenou v odstavci 1 písm. c), jsou žalovanými správní orgány, mezi nimiž je pravomoc sporná.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/98/3"><p>(3) Má-li soud za to, že řízení a vydání rozhodnutí může být v pravomoci jiného správního orgánu než toho, který je označen žalobou za účastníka kompetenčního sporu, usnesením jej přibere do řízení jako dalšího žalovaného.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/98/4"><p>(4) Je-li stranou kompetenčního sporu správní úřad, jedná za něj ústřední orgán státní správy příslušný podle úseku státní správy; není-li jej nebo je-li sporná také tato jeho příslušnost, jednáv řízení správní úřad sám.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/98/5"><p>(5) Každý, kdo byl účastníkem řízení, v němž kompetenční spor vznikl, má postavení osoby zúčastněné na řízení, nepodal-li žalobu sám.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/99"><header><h1>§ 99</h1><h1>Nepřípustnost</h1></header><p>Žaloba je nepřípustná,</p>
<section class="pismeno" resource="section/99/a"><p>a) nejde-li o kompetenční spor, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/99/b"><p>b) přísluší-li rozhodovat o kompetenčním sporu jinému orgánu podle zvláštního zákona, anebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/99/c"><p>c) lze-li na návrh žalobce kompetenční spor odstranit, a to i jako otázku předběžnou, v jiném řízení podle tohoto nebo zvláštního zákona, s výjimkou ústavní stížnosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/100"><header><h1>§ 100</h1><h1>Rozhodnutí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/100/1"><p>(1) Soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu je v době jeho rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/100/2"><p>(2) Neodmítne-li soud žalobu, nezastaví-li řízení nebo nerozhodne-li o postoupení věci, rozsudkem určí, který ze správních orgánů má pravomoc vydat rozhodnutí ve věci uvedené v žalobě. Současně vysloví nicotnost všech rozhodnutí správních orgánů nebo jejich jednotlivých výroků, pokud jsou v rozporu s určením pravomoci soudem; ustanovení § 76 odst. 2 platí obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/101"><header><h1>§ 101</h1><h1>Náhrada nákladů řízení</h1></header><p>Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-treti/hlava-iii"><header><h1>HLAVA III</h1><h1>OPRAVNÉ PROSTŘEDKY</h1></header>
<section class="dil" resource="outline/cast-treti/hlava-iii/dil-1"><header><h1>Díl 1</h1><h1>Kasační stížnost</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/102"><header><h1>§ 102</h1><h1>Přípustnost</h1></header><p>Kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/103"><header><h1>§ 103</h1><h1>Důvody kasační stížnosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/103/1"><p>(1) Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené</p>
<section class="pismeno" resource="section/103/1/a"><p>a) nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/103/1/b"><p>b) vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/103/1/c"><p>c) zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/103/1/d"><p>d) nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/103/1/e"><p>e) nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/103/2"><p>(2) Ustanovení odstavce 1 se užije přiměřeně také pro důvody kasační stížnosti směřující proti rozhodnutí krajského soudu o pořádkové pokutě.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/104"><header><h1>§ 104</h1><h1>Nepřípustnost</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/104/1"><p>(1) Kasační stížnost ve věcech volebních a ve věcech místního referenda je nepřípustná.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/104/2"><p>(2) Kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, je nepřípustná.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/104/3"><p>(3) Kasační stížnost je dále nepřípustná proti rozhodnutí,</p>
<section class="pismeno" resource="section/104/3/a"><p>a) jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/104/3/b"><p>b) jímž se pouze upravuje vedení řízení, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/104/3/c"><p>c) které je podle své povahy dočasné.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/104/4"><p>(4) Kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/105"><header><h1>§ 105</h1></header><p>Účastníci řízení o kasační stížnosti a jejich zastoupení</p>
<section class="odstavec" resource="section/105/1"><p>(1) Účastníky řízení o kasační stížnosti jsou stěžovatel a všichni, kdo byli účastníky původního řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/105/2"><p>(2) Stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/106"><header><h1>§ 106</h1><h1>Náležitosti, místo a lhůta podání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/106/1"><p>(1) Kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/106/2"><p>(2) Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Osobě, která tvrdí, že o ní soud nesprávně vyslovil, že není osobou zúčastněnou na řízení, a osobě, která práva osoby zúčastněné na řízení uplatnila teprve po vydání napadeného rozhodnutí, běží lhůta k podání kasační stížnosti ode dne doručení rozhodnutí poslednímu z účastníků. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/106/3"><p>(3) Nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/106/4"><p>(4) Kasační stížnost se podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/107"><header><h1>§ 107</h1><h1>Odkladný účinek</h1></header><p>Kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 4 se užije přiměřeně.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/108"><header><h1>§ 108</h1></header><p>Postup krajského soudu po podání kasační stížnosti</p>
<section class="odstavec" resource="section/108/1"><p>(1) Má-li kasační stížnost vady, avšak není zjevně opožděná nebo podaná tím, kdo k jejímu podání zjevně není oprávněn, postará se předseda senátu o jejich odstranění. Nejsou-li důvody pro jiný postup, soud doručí kasační stížnost ostatním účastníkům řízení a osobám zúčastněným na řízení, poskytne jim možnost vyjádřit se k jejímu obsahu a vyžádá spisy správního orgánu, popřípadě opatří další podklady potřebné pro rozhodnutí. Poté předloží kasační stížnost se spisy Nejvyššímu správnímu soudu; při předložení sdělí své stanovisko k tomu, zda byla lhůta k podání kasační stížnosti dodržena a zda stížnost byla podána oprávněnou osobou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/108/2"><p>(2) Byla-li kasační stížnost před předložením věci Nejvyššímu správnímu soudu vzata zpět, krajský soud usnesením řízení o kasační stížnosti zastaví.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/109"><header><h1>§ 109</h1><h1>Řízení před Nejvyšším správním soudem</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/109/1"><p>(1) O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání. Považuje-li to za vhodné nebo provádí-li dokazování, nařídí k projednání kasační stížnosti jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/109/2"><p>(2) Nejvyšší správní soud je vázán rozsahem kasační stížnosti; to neplatí, je-li na napadeném výroku závislý výrok, který napaden nebyl, nebo je-li rozhodnutí správního orgánu nicotné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/109/3"><p>(3) Nejvyšší správní soud je vázán důvody kasační stížnosti; to neplatí, bylo-li řízení před soudem zmatečné [§ 103 odst. 1 písm. c)] nebo bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, anebo je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné [§ 103 odst. 1 písm. d)], jakoživpřípadech, kdy je rozhodnutí správního orgánu nicotné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/109/4"><p>(4) Ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí, Nejvyšší správní soud nepřihlíží.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/110"><header><h1>§ 110</h1><h1>Rozsudek</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/110/1"><p>(1) Dospěje-li Nejvyšší správní soud k tomu, že kasační stížnost je důvodná, rozsudkem zruší rozhodnutí krajského soudu a věc mu vrátí k dalšímu řízení; jestliže jižvřízení před krajským soudem byly důvody pro zastavení řízení, odmítnutí návrhu nebo postoupení věci, rozhodne o tom současně se zrušením rozhodnutí krajského soudu Nejvyšší správní soud. Není-li kasační stížnost důvodná, Nejvyšší správní soud ji rozsudkem zamítne.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/110/2"><p>(2) Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, rozhodnekrajský soud v novém rozhodnutí i o náhradě nákladůřízení o kasační stížnosti. Rozhodl-li Nejvyšší správní soud současně o odmítnutí návrhu, zastavení řízení nebo o postoupení věci, rozhodne i o nákladech řízení, které předcházelo zrušenému rozhodnutí krajského soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/110/3"><p>(3) Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/110/4"><p>(4) Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu doručí účastníkům řízení a osobám zúčastněným na řízení krajský soud.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-treti/hlava-iii/dil-2"><header><h1>Díl 2</h1><h1>Obnova řízení</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/111"><header><h1>§ 111</h1><h1>Důvody obnovy</h1></header><p>Řízení ukončené pravomocným rozsudkem se na návrh účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo důkazy nebo skutečnosti, které bez jeho viny nebyly nebo nemohly být v původním řízení uplatněny, popřípadě bylo jinak rozhodnuto o předběžné otázce, jestliže výsledek obnoveného řízení může být pro něj příznivější.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/112"><header><h1>§ 112</h1><h1>Účastníci řízení</h1></header><p>Účastníkem řízení je ten, kdo podal návrh na obnovu řízení, a dále ti, kdo byli účastníky řízení před soudem, proti jehož rozhodnutí návrh na obnovu řízení směřuje.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/113"><header><h1>§ 113</h1><h1>Příslušnost</h1></header><p>K řízení je příslušný soud, který vydal rozhodnutí, proti němuž návrh na obnovu řízení směřuje.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/114"><header><h1>§ 114</h1><h1>Přípustnost návrhu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/114/1"><p>(1) Obnova řízení je přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení</p>
<section class="pismeno" resource="section/114/1/a"><p>a) o ochraně před zásahem správního orgánu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/114/1/b"><p>b) ve věcech politických stran a politických hnutí.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/114/2"><p>(2) Obnova řízení není přípustná proti rozhodnutí o kasační stížnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/114/3"><p>(3) Obnova řízení není dále přípustná, směřuje-li návrh jen proti důvodům rozhodnutí nebo proti výroku o nákladech řízení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/115"><header><h1>§ 115</h1><h1>Lhůta k podání návrhu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/115/1"><p>(1) Návrh na obnovu řízení lze podat ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy ten, kdo obnovu řízení navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/115/2"><p>(2) Po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí však může být návrh podán jen tehdy, jestliže byl zrušen trestní rozsudek, jímž byl soud při svém rozhodování vázán.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/115/3"><p>(3) Zmeškání lhůty nelze prominout.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/116"><header><h1>§ 116</h1><h1>Náležitosti návrhu</h1></header><p>Návrh musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu se napadá, zákonný důvod návrhu, vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že návrh je podán ve lhůtě, a návrh na provedení důkazů, jimiž má být důvodnost návrhu prokázána.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/117"><header><h1>§ 117</h1><h1>Odkladný účinek návrhu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/117/1"><p>(1) Podaný návrh nemá odkladný účinek; soud jej však může na návrh přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 4 se užije přiměřeně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/117/2"><p>(2) Právní mocí rozhodnutí o povolení obnovy se vykonatelnost obnovou dotčeného rozhodnutí odkládá do právní moci rozhodnutí v obnoveném řízení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/118"><header><h1>§ 118</h1><h1>Řízení o povolení obnovy</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/118/1"><p>(1) Soud je vázán uplatněnými důvody návrhu. To neplatí, jestliže na napadeném výroku je závislý výrok, který napaden nebyl.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/118/2"><p>(2) Shledá-li soud důvody pro povolení obnovy řízení, usnesením ji povolí; jinak návrh usnesením zamítne.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/119"><header><h1>§ 119</h1><h1>Řízení obnovené</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/119/1"><p>(1) Byla-li obnova řízení pravomocně povolena, pokračuje soud v řízení o původním návrhu. K řádnému zjištění skutkového stavu, který tu byl v době jeho původního rozhodnutí, provede nově navržené důkazy a rozhodne o původním návrhu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/119/2"><p>(2) Novým rozhodnutím se nahrazuje rozhodnutí původní. Ve výroku o nákladech řízení rozhodne soud současně také o nákladech řízení o povolení obnovy řízení.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-treti/hlava-iii/dil-3"><header><h1>Díl 3</h1><h1>Společné ustanovení</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/120"><header><h1>§ 120</h1></header><p>Není-li v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-ctvrta"><header><h1>ČÁST ČTVRTÁ</h1><h1>ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ K POSTAVENÍ SOUDCŮ VE SPRÁVNÍM SOUDNICTVÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/121"><header><h1>§ 121</h1><h1>Přidělování soudců</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/121/1"><p>(1) K výkonu funkce ke krajskému soudu, v níž bude jednat a rozhodovat ve věcech správního soudnictví, lze soudce v souladu s jeho předchozím souhlasem přidělit, vykonával-li v oboru ústavního, správního nebo finančního práva po dobu nejméně pěti let právní praxi nebo vědeckou, popřípadě pedagogickou činnost nebo odůvodňují-li to výsledky jeho přípravné služby a justiční zkoušky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/121/2"><p>(2) K výkonu funkce k Nejvyššímu správnímu soudu lze po předchozím souhlasu předsedy Nejvyššího správního soudu soudce v souladu s jeho předchozím souhlasem přidělit, vykonával-li v oboru ústavního, správního nebo finančního práva po dobu nejméně deseti let právní praxi nebo vědeckou, popřípadě pedagogickou činnost.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Překládání soudců</h2>
<section class="paragraf" resource="section/122"><header><h1>§ 122</h1></header><p>K Nejvyššímu správnímu soudu může být se svým souhlasem nebo na svou žádost přeložen soudce, který má právní praxi po dobu nejméně deseti let a který svými odbornými znalostmi a zkušenostmi dává záruky řádného výkonu této funkce.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/123"><header><h1>§ 123</h1></header><p>Dojde-li zákonem ke změně v organizaci soudů působících ve správním soudnictví nebo ke změně obvodů soudů a nelze-li řádný výkon soudnictví zajistit jinak, lze soudce přiděleného nebo přeloženého k výkonu funkce ke krajskému soudu i bez jeho souhlasu nebo žádosti přeložit na jiný krajský soud nebo k Nejvyššímu správnímu soudu, jsou-li splněny podmínky podle § 122. Obdobně lze soudce přiděleného nebo přeloženého k výkonu funkce k Nejvyššímu správnímu soudu přeložit na krajský soud.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/124"><header><h1>§ 124</h1></header><p>K výkonu funkce k Nejvyššímu správnímu soudu lze soudce přeložit jen se souhlasem předsedy tohoto soudu.</p></section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-pata"><header><h1>ČÁST PÁTÁ</h1><h1>USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/125"><header><h1>§ 125</h1><h1>Přechodné ustanovení k odborné justiční zkoušce</h1></header><p>Po dobu pěti let od účinnosti tohoto zákona může složit odbornou justiční zkoušku ten, kdo splňuje předpoklady pro funkci soudce, s výjimkou odborné justiční zkoušky, a vykonával v oboru ústavního, správního nebo finančního práva v délce nejméně šesti let právní praxi nebo vědeckou, popřípadě pedagogickou činnost; ministerstvo mu umožní vykonat odbornou justiční zkoušku do 6 měsíců od podání žádosti o složení zkoušky.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/126"><header><h1>§ 126</h1></header><p>Přechodná ustanovení k přidělení a přeložení soudců</p>
<section class="odstavec" resource="section/126/1"><p>(1) Soudci přidělení nebo přeložení k výkonu funkce k vrchním soudům, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona podle rozvrhu práce rozhodují věci správního soudnictví, se dnem účinnosti tohoto zákona stávají soudci přeloženými k výkonu funkce k Nejvyššímu správnímu soudu, pokud s tím souhlasí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/126/2"><p>(2) Soudci přidělení nebo přeložení k výkonu funkce ke krajským soudům, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona podle rozvrhu práce rozhodují věci správního soudnictví, se dnem účinnosti tohoto zákona stávají soudci specializovaných senátů krajských soudů k vyřizování věcí správního soudnictví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/126/3"><p>(3) Po dobu pěti let ode dne účinnosti tohoto zákona může být k výkonu funkce k Nejvyššímu správnímu soudu přeložen soudce, který svými znalostmi, zkušenostmi a dosavadním výkonem soudcovské funkce dává záruku řádného výkonu této funkce; ustanovení § 122 se neužije.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/126/4"><p>(4) Po dobu pěti let ode dne účinnosti tohoto zákona může být k výkonu funkce ke krajskému soudu ve správním soudnictví přeložen soudce okresního soudu, který svými znalostmi, zkušenostmi a dosavadním výkonem soudcovské funkce dávázáruku řádného výkonu této funkce; ustanovení zvláštního zákona o délce výkonu soudcovské funkce pro přeložení soudce ke krajskému soudu se neužije.<span class="poznamka-link" resource="footnote/24"><sup>24</sup>)</span></p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Přechodná ustanovení k soudcovské radě</h2>
<section class="paragraf" resource="section/127"><header><h1>§ 127</h1></header><p>Do doby ustavení soudcovské rady se ustanovení § 25 nepoužije.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/128"><header><h1>§ 128</h1></header><p>První shromáždění soudců Nejvyššího správního soudu k volbě soudcovské rady svolá předseda Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/129"><header><h1>§ 129</h1></header><p>Přechodná ustanovení k opravným prostředkům proti rozhodnutí správního orgánu</p>
<section class="odstavec" resource="section/129/1"><p>(1) Ve věcech správního soudnictví, v nichž zvláštní zákon svěřuje soudu rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů podle části páté hlavy třetí občanského soudního řádu, ve znění účinném k 31. prosinci 2002, lze ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozhodnutí, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinak, žalobu podle části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona, jsou-li splněny podmínky tam stanovené. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, má podání žaloby odkladný účinek.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/129/2"><p>(2) Řízení o opravných prostředcích podaných přede dnem účinnosti tohoto zákona, o nichž soud nerozhodl do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí v řízení podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona; jde-li o řízení ve věcech, o nichž má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, soud postupuje podle § 68 písm. b). Účinky procesních úkonů v těchto řízeních učiněných zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona. Ustanovení § 46 odst. 2 až 4 se užijí obdobně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/129/3"><p>(3) Bylo-li přede dnem účinnosti tohoto zákona podáno proti rozhodnutí soudu o opravném prostředku proti rozhodnutí správního orgánu odvolání ve věcech, v nichž to zákon připouštěl, a nebylo o něm rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zastavuje se řízení o odvolání dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Účastník tohoto řízení může do 31. ledna 2003 podat proti rozhodnutí soudu o opravném prostředku kasační stížnost podle tohoto zákona.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/129/4"><p>(4) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona proti rozhodnutí vrchního soudu o odvolání proti rozhodnutí krajského soudu o opravném prostředku podáno dovolání, a nebylo o něm rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí řízení Nejvyšší správní soud v řízení podle ustanovení části třetí hlavy třetí dílu prvního tohoto zákona. Účinky procesních úkonů v těchto řízeních učiněných zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/130"><header><h1>§ 130</h1><h1>Přechodná ustanovení k ostatním neskončeným věcem</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/130/1"><p>(1) Řízení podle části páté hlavy druhé občanského soudního řádu účinného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona; jde-li o řízení ve věcech, o nichž má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, soud postupuje podle § 68 písm. b). Účinky procesních úkonů v těchto řízeních učiněných zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona. Ustanovení § 46 odst. 2 až 4 se užijí obdobně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/130/2"><p>(2) Řízení ve věcech volebního soudnictví a ve věcech politických stran a politických hnutí zahájená podle občanského soudního řádu a neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona projedná a dokončí soud příslušný podle dosavadních právních předpisů.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/131"><header><h1>§ 131</h1><h1>Přechodné ustanovení ke kasačním stížnostem</h1></header><p>Kasační stížnost lze podat proti rozhodnutím krajských soudů vydaným po dni účinnosti tohoto zákona.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/132"><header><h1>§ 132</h1><h1>Přechodné ustanovení k věcné příslušnosti soudů</h1></header><p>Věci správního soudnictví, v nichž nebylo rozhodnuto do dne účinnosti tohoto zákona a v nichž byla dána věcná příslušnost k řízení okresním soudům, převezme a dokončí krajský soud věcně příslušný podle tohoto zákona. Nestanoví-li tento zákon jinak, věci správního soudnictví, v nichž nebylo rozhodnuto do dne účinnosti tohoto zákona a v nichž byla dána věcná příslušnost k řízení vrchním soudům nebo Nejvyššímu soudu, převezme a dokončí Nejvyšší správní soud.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/133"><header><h1>§ 133</h1><h1>Přechodné ustanovení k odměně za zastoupení</h1></header><p>Odměna za zastupování advokátem nebo notářem v řízeních, která byla zahájena přede dnem účinnosti tohoto zákona, se stanoví podle dosavadních právních předpisů.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/134"><header><h1>§ 134</h1><h1>Zmocňovací ustanovení</h1></header><p>Ministerstvo právním předpisem upraví podrobnosti pro vyřizování věcí správního soudnictví krajskými soudy, organizaci práce a úkoly jejich zaměstnanců při výkonu správního soudnictví.</p></section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-sesta"><header><h1>ČÁST ŠESTÁ</h1><h1>ÚČINNOST</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/135"><header><h1>§ 135</h1></header><p>Tento zákon nabýváúčinnosti dnem 1. ledna 2003.</p></section>
</section>
</section>
<section class="zaver">
<p>Klaus v. r.</p>
<p>Havel v. r.</p>
<p>v z. Rychetský v. r.</p>
</section>
<section class="poznamky">
<p class="poznamka" resource="footnote/1"><span><sup>1</sup>)</span> Například zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudůaozměně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění zákona č. 151/2002 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/2"><span><sup>2</sup>)</span> Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/3"><span><sup>3</sup>)</span> Hlava III díl 5 zákona o soudech a soudcích.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/4"><span><sup>4</sup>)</span> § 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/5"><span><sup>5</sup>)</span> Například zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/6"><span><sup>6</sup>)</span> Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/7"><span><sup>7</sup>)</span> Čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/8"><span><sup>8</sup>)</span> Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/9"><span><sup>9</sup>)</span> § 1 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/10"><span><sup>10</sup>)</span> Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/11"><span><sup>11</sup>)</span> § 15 odst. 3 zákona č. 148/1998 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/12"><span><sup>12</sup>)</span> Část třetí a část pátá občanského soudního řádu.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/13"><span><sup>13</sup>)</span> § 104b občanského soudního řádu.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/14"><span><sup>14</sup>)</span> Zákon č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/15"><span><sup>15</sup>)</span> Například zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/16"><span><sup>16</sup>)</span> § 3 zákona č. 219/2000 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/17"><span><sup>17</sup>)</span> Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/18"><span><sup>18</sup>)</span> Část pátá občanského soudního řádu.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/19"><span><sup>19</sup>)</span> § 28 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/20"><span><sup>20</sup>)</span> Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 491/2001 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/21"><span><sup>21</sup>)</span> Zákon č. 130/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 491/2001 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/22"><span><sup>22</sup>)</span> § 7 a 11 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/23"><span><sup>23</sup>)</span> § 14 a 15 zákona č. 424/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/24"><span><sup>24</sup>)</span> § 71 odst. 3 zákona o soudech a soudcích.</p>
</section>
</article>
dcterms:language
cs
n4:txtValue
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
Tento zákon upravuje
pravomoc a příslušnost soudů jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví a některé otázky organizace soudů a postavení soudců,
postup soudů, účastníků řízení (dále jen „účastník“) a dalších osob ve správním soudnictví.
Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.
Ve správním soudnictví jednají a rozhodují krajské soudy a Nejvyšší správní soud. U krajských soudů vykonávají správní soudnictví specializované senáty a specializovaní samosoudci.
Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahují se na organizaci soudů a postavení soudců, rozhodujících ve správním soudnictví, obecné právní předpisy.
PRAVOMOC A PŘÍSLUŠNOST SOUDŮ
Pravomoc soudů
Soudy ve správním soudnictví rozhodují o
žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“),
ochraně proti nečinnosti správního orgánu,
ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu,
kompetenčních žalobách.
Ve správním soudnictví dále soudy rozhodují
ve věcech volebních, a ve věcech místního referenda
ve věcech politických stran a politických hnutí.
Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.
Z rozhodování soudů ve správním soudnictví jsou vyloučeny věci, o nichž to stanoví tento nebo zvláštní zákon.
Příslušnost soudů
Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud.
Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v posledním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.
Ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
Ve věcech nemocenského pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci rozhodl v prvním stupni.
Byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému. Byla-li věc nesprávně postoupena Nejvyššímu správnímu soudu, vrátí ji Nejvyšší správní soud krajskému soudu, který ji postoupil, nebo ji postoupí krajskému soudu věcně a místně příslušnému.
Není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
VYLOUČENÍ SOUDCŮ, PŘIKÁZÁNÍ VĚCI
JINÉMU SOUDU, DOŽÁDÁNÍ
Vyloučení soudců a dalších osob
Soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Z obdobných důvodů je vyloučena i jiná osoba, která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci soudu, (dále jen „soudní osoba“) a též tlumočník a znalec.
Soudce, který zjistí důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce nebo jiný senát. Má-li předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li se věc předsedy soudu, rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce, Nejvyššího správního soudu, jiný jeho senát.
Soudní osoba, tlumočník nebo znalec sdělí důvody své podjatosti předsedovi senátu. O vyloučení rozhoduje senát. Ustanovení odstavce 3 se užije přiměřeně.
Účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.
Přikázání věci jinému soudu
Nejvyšší správní soud přikáže věc jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát.
Nejvyšší správní soud může věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné.
Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu přikázání.
DožádáníÚkony, které by příslušný soud mohl provést jen s obtížemi nebo neúčelnými náklady anebo které v jeho obvodu provést nelze, provede podle jeho dožádání okresní soud nebo specializovaný senát krajského soudu.
ORGANIZACE
NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD
Zřizuje se Nejvyšší správní soud.
Sídlem Nejvyššího správního soudu je Brno.
Nejvyšší správní soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech v případech stanovených tímto zákonem, a dále rozhoduje v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.
Nejvyšší správní soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů ve správním soudnictví a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů přijímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu.
V zájmu zákonného a jednotného rozhodování správních orgánů se Nejvyšší správní soud v případech a postupem v tomto zákoně stanoveným může při své rozhodovací činnosti usnést na zásadním usnesení.
Nejvyšší správní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců.
Předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu jmenuje a odvolává z řad soudců tohoto soudu prezident republiky.
Rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu vykonávají soudci. Předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu Nejvyššího správního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Předsedové kolegií kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost kolegií. Předsedové senátů kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost senátů.
Soudci Nejvyššího správního soudu je jmenován alespoň jeden asistent soudce. Pracovní poměr asistenta soudce vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Asistenta soudce jmenuje a odvolává předseda Nejvyššího správního soudu na návrh soudce, o jehož asistenta se jedná. Funkce asistenta soudce se považuje za zrušenou, zanikne-li funkce příslušného soudce.
Asistentem soudce může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice. Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by odsouzen nebyl.
Asistent soudce je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i po zániku funkce. Této povinnosti jej může zprostit předseda Nejvyššího správního soudu.
Soudci Nejvyššího správního soudu se zařazují rozvrhem práce do kolegií podle hlavních úseků své činnosti.
O počtu kolegií rozhoduje plénum Nejvyššího správního soudu (dále jen „plénum“) na návrh předsedy Nejvyššího správního soudu.
Nejvyšší správní soud rozhoduje v senátech nebo v rozšířených senátech, nestanoví-li tento zákon, že rozhoduje a činí jednotlivé úkony předseda senátu.
Senát se skládá
z předsedy a šesti soudců ve věcech volebních, ve věcech politických stran a politických hnutí a v řízení o kompetenčních žalobách,
z předsedy a dvou soudců v ostatních případech.
Rozšířený senát se skládá
z předsedy a šesti soudců, rozhoduje-li o věci postoupené mu senátem složeným podle odstavce 2 písm. b),
z předsedy a osmi soudců v ostatních případech.
Dospěl-li senát Nejvyššího správního soudu při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, postoupí věc k rozhodnutí rozšířenému senátu. Při postoupení svůj odlišný právní názor zdůvodní.
Ustanovení odstavce 1 neplatí, byl-li odlišný právní názor již vysloven ve stanovisku Nejvyššího správního soudu.
Dospěl-li senát Nejvyššího správního soudu při svém rozhodování opětovně k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru o téže právní otázce, o nějž se opírá rozhodnutí správního orgánu, může předložit tuto právní otázku rozšířenému senátu k posouzení.
Usnese-li se rozšířený senát na právním názoru shodném s dosavadní rozhodovací činností Nejvyššího správního soudu, přijme jej jako zásadní usnesení.
Zásadní usnesení uveřejní předseda Nejvyššího správního soudu ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a zašle je správnímu orgánu, jehož se rozhodnutí uvedené v odstavci 1 týkalo, a příslušnému ústřednímu správnímu úřadu.
Jednací řád Nejvyššího správního soudu (dále jen „jednací řád“) stanoví, ve kterých dalších případech může předseda Nejvyššího správního soudu předložit rozšířenému senátu k posouzení jiné právní otázky.
V zájmu jednotného rozhodování soudů může předseda Nejvyššího správního soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího správního soudu nebo rozšířený senát na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout příslušnému kolegiu zaujetí stanoviska. K zaujetí stanoviska je potřebný souhlas většiny všech členů kolegia.
Jde-li o otázky týkající se více kolegií nebo mezi nimi sporné, může předseda Nejvyššího správního soudu v zájmu jednotného rozhodování soudů na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout zaujetí stanoviska plénu.
Před zaujetím stanoviska si Nejvyšší správní soud může vyžádat vyjádření správních úřadů a jiných orgánů, správních senátů krajských soudů a jiných osob.
Plénum se skládá ze všech soudců Nejvyššího správního soudu.
Plénum se může platně usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů; k zaujetí stanoviska, k rozhodnutí o počtu kolegií je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů.
Předseda Nejvyššího správního soudu svolává plénum, určuje jeho program a řídí jeho zasedání. Předseda Nejvyššího správního soudu je povinen do jednoho měsíce svolat plénum, požádá-li o to nejméně třetina všech soudců Nejvyššího správního soudu; v takovém případě předseda Nejvyššího správního soudu určí program pléna podle návrhu toho, kdo o svolání pléna požádal.
Zasedání pléna jsou neveřejná.
Ministr spravedlnosti a předseda Nejvyššího soudu mají právo zúčastnit se zasedání pléna. Na zasedání pléna je možné přizvat také další osoby.
Plénum se usnáší na jednacím řádu Nejvyššího správního soudu.
V jednacím řádu Nejvyšší správní soud upraví zejména podrobněji postup při výkonu soudnictví, při jednání kolegií a pléna, při vytváření senátů a rozšířených senátů, při tvorbě rozvrhu práce, při prověrkách rozhodovací činnosti soudců Nejvyššího správního soudu, při sledování a vyhodnocování pravomocných rozhodnutí soudů, při přijímání zásadních usnesení, při zaujímání stanovisek, při vydávání Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a vnitřní organizaci Nejvyššího správního soudu.
Nejvyšší správní soud vydává Sbírku rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále jen „Sbírka rozhodnutí“), ve které se uveřejňují zejména vybraná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a krajských soudů vydaná ve správním soudnictví a stanoviska a zásadní usnesení Nejvyššího správního soudu.
Soudcovská rada Nejvyššího správního soudu
Zřizuje se Soudcovská rada Nejvyššího správního soudu (dále jen „soudcovská rada“), která se skládá z pěti členů.
Funkce člena soudcovské rady je neslučitelná s funkcí předsedy, místopředsedy a předsedy kolegia Nejvyššího správního soudu.
Soudcovská rada je poradním orgánem předsedy Nejvyššího správního soudu.
Soudcovskou radu svolává, určuje její program a řídí její jednání předseda soudcovské rady. Předseda soudcovské rady je povinen do jednoho měsíce svolat soudcovskou radu, požádá-li o to její člen, předseda nebo místopředseda Nejvyššího správního soudu.
Soudcovská rada se může platně usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů soudcovské rady.
Zasedání soudcovské rady jsou neveřejná.
Předseda nebo místopředseda Nejvyššího správního soudu se mohou účastnit zasedání soudcovské rady, činit návrhy a vyjadřovat se k projednávaným otázkám. Na zasedání soudcovské rady mohou být přizvány další osoby.
Soudcovská rada
vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy kolegia a předsedy senátu Nejvyššího správního soudu,
vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce u Nejvyššího správního soudu nebo kteří mají být přeloženi od Nejvyššího správního soudu k jinému soudu,
projednává návrhy rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu a jeho změn,
vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy Nejvyššího správního soudu,
může požádat předsedu Nejvyššího správního soudu o svolání pléna a navrhnout mu program zasedání pléna,
plní i další úkoly, stanoví-li tak zvláštní zákon.
Návrhy podle odstavce 1 písm. a) až d) předkládá soudcovské radě předseda Nejvyššího správního soudu; současně určí lhůtu, v níž má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů. Nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí.
K posudkům o rozhodovací a jiné činnosti soudců Nejvyššího správního soudu se soudcovská rada vyjadřuje na žádost předsedy Nejvyššího správního soudu nebo Rady pro odbornou způsobilost soudců (dále jen „Rada“).
Členy senátu, který provádí prověrku rozhodovací činnosti soudců, soudcovská rada doporučí předsedovi Nejvyššího správního soudu na jeho žádost.
Státní správa Nejvyššího správního soudu
Ústředním orgánem státní správy Nejvyššího správního soudu je Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“).
Státní správu Nejvyššího správního soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím předsedy Nejvyššího správního soudu.
Ministerstvo a předseda Nejvyššího správního soudu vykonávají v případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem státní správu Nejvyššího správního soudu s přihlédnutím k vyjádření soudcovské rady.
Předseda Nejvyššího správního soudu vykonává státní správu Nejvyššího správního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
Místopředseda Nejvyššího správního soudu se podílí na výkonu státní správy Nejvyššího správního soudu v rozsahu určeném jeho předsedou.
Předseda Nejvyššího správního soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem předsedy senátů a ostatní soudce Nejvyššího správního soudu.
Ředitel správy Nejvyššího správního soudu (dále jen „ředitel správy soudu“) v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje provoz soudu a některé další činnosti související s výkonem státní správy Nejvyššího správního soudu; odpovědnost předsedy Nejvyššího správního soudu jako orgánu státní správy soudu tím není dotčena. Předseda Nejvyššího správního soudu si může vyhradit věci, které rozhoduje přímo.
Ředitele správy soudu jmenuje a odvolává1a<>) předseda Nejvyššího správního soudu. Funkce ředitele správy soudu je vykonávána v pracovním poměru.
Ministerstvo vykonává státní správu Nejvyššího správního soudu tím, že
zajišťuje chod soudu po stránce organizační, zejména každoročně po dohodě s předsedou Nejvyššího správního soudu stanoví s ohledem na množství projednávaných věcí počty soudců, asistentů soudců a dalších zaměstnanců u něj působících,
zajišťuje způsobem stanoveným tímto zákonem chod soudu po stránce personální,
zajišťuje chod soudu tím, že zabezpečuje financování jeho hospodaření a materiálního zabezpečení v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a provádí kontroly hospodaření,1b<>)
řídí a kontroluje výkon státní správy Nejvyššího správního soudu prováděný jeho předsedou ve věcech majetku státu a státního rozpočtu a organizuje výkon státní správy soudu prováděný jeho předsedou v ostatních věcech,
organizuje a řídí odbornou přípravu zaměstnanců působících u Nejvyššího správního soudu,
usměrňuje a řídí využívání informačních technologií,
organizuje, řídí a kontroluje zabezpečení úkolů obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných skutečností, bezpečnosti osob a majetku, požární ochrany a úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
plní další úkoly, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
Předseda Nejvyššího správního soudu vykonává státní správu Nejvyššího správního soudu tím, že
zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího správního soudu soudci, asistenty soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,
dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,
pečuje o zvyšování odborné úrovně asistentů soudců a ostatních zaměstnanců působících u Nejvyššího správního soudu,
dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,
kontroluje činnost ředitele správy soudu,
zajišťuje bezpečnost Nejvyššího správního soudu a úkoly krizového řízení,
plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
Předseda Nejvyššího správního soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost řízení vedených u Nejvyššího správního soudu. K tomu účelu
provádí prověrky soudních spisů,
dohlíží na úroveň soudního jednání,
vyřizuje stížnosti.
Ředitel správy soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu,
zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u Nejvyššího správního soudu s výjimkou soudců,
zajišťuje řádný chod soudních kanceláří,
plní další úkoly související s výkonem státní správy Nejvyššího správního soudu podle pokynů předsedy soudu.
Stížnosti
Předseda Nejvyššího správního soudu vyřizuje stížnosti na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, asistenty soudců a dalšími zaměstnanci působícími u Nejvyššího správního soudu.
KRAJSKÉ SOUDY
Krajský soud ve věcech správního soudnictví, nestanoví-li zákon jinak, rozhoduje ve specializovaných senátech složených z předsedy a dvou soudců.
Ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění, nemocenské péče v ozbrojených silách, uchazečů o zaměstnání a jejich hmotného zabezpečení podle předpisů o zaměstnanosti, sociální péče a státní sociální podpory, ve věcech přestupků, jakož i v dalších věcech, v nichž tak stanoví zvláštní zákon, rozhoduje specializovaný samosoudce.
Stanoví-li tak tento zákon, rozhoduje a činí jednotlivé úkony předseda senátu. Práva a povinnosti předsedy senátu má i specializovaný samosoudce.
ŘÍZENÍ VE SPRÁVNÍM SOUDNICTVÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ
Zahájení řízeníŘízení je zahájeno dnem, kdy návrh došel soudu; týká-li se návrh věcí uvedených v § 4 odst. 1, nazývá se návrh žalobou.
Účastníci řízení a jednání za ně
Účastníky jsou navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný) nebo ti, o nichž to stanoví tento zákon; odpůrcem (žalovaným) je ten, o němž to stanoví zákon.
Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, a správní orgán; jinak i ten, komu ji zákon přiznává.
Podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti vyřizované předsedou Nejvyššího správního soudu, vyřizuje ministerstvo. Ministerstvo též vyřizuje stížnosti podle odstavce 1, jestliže si jejich vyřízení vyhradilo.
Účastník je způsobilý samostatně činit v řízení úkony (dále jen „procesní způsobilost“), jen jestliže má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Procesní způsobilost má i správní orgán a také ten, kdo je podle zákona oprávněn podat návrh.
Za právnickou osobu jedná ten, kdo je k tomu oprávněn podle zvláštního zákona. Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby. Kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění na výzvu soudu prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat pouze jediná osoba.
Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, jedná za správní orgán jeho vedoucí, popřípadě jiná osoba k tomu oprávněná podle vnitřních předpisů.
Je-li účastníkem stát, jedná za něj ten, o němž to stanoví zvláštní zákon.
Je-li účastníkem soud, jedná za senát, jehož se věc týká, jeho předseda.
Podá-li více osob společný návrh, jedná v řízení každý sám za sebe a s účinky jen pro svou osobu.
Osoby zúčastněné na řízení
Osobami zúčastněnými na řízení jsou osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, a ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu výroku rozhodnutí soudu, nejsou-li účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení práva osob zúčastněných na řízení uplatňovat.
Navrhovatel je povinen v návrhu označit osoby, které přicházejí v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení, jsou-li mu známy. Předseda senátu takové osoby vyrozumí o probíhajícím řízení a vyzve je, aby ve lhůtě, kterou jim k tomu současně stanoví, oznámily, zda v řízení budou uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení; takové oznámení lze učinit pouze v této lhůtě. Současně s vyrozuměním je poučí o jejich právech. Obdobně předseda senátu postupuje, zjistí-li se v průběhu řízení, že je tu další taková osoba. O osobních údajích, o těchto osobách uváděných, platí přiměřeně ustanovení § 37 odst. 3.
Osoba zúčastněná na řízení má právo předkládat písemná vyjádření, nahlížet do spisu, být vyrozuměna o nařízeném jednání a žádat, aby jí bylo při jednání uděleno slovo. Doručuje se jí rozhodnutí, jímž se řízení u soudu končí. Osoba zúčastněná na řízení nemůže disponovat jeho předmětem.
máhá postavení osoby zúčastněné na řízení, a podmínky pro to nesplňuje, není osobou zúčastněnou na řízení.
Zastoupení
Účastník, který nemá procesní způsobilost, musí být v řízení zastoupen zákonným zástupcem.
Nestanoví-li tento zákon jinak, účastník může být zastoupen advokátem, popřípadě jinou osobou, která vykonává specializované právní poradenství podle zvláštních zákonů, týká-li se návrh oboru činnosti v nich uvedených. Za zastupování náleží odměna; pro určení její výše, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, se užije obdobně zvláštní právní předpis, jímž jsou stanoveny odměny a náhrady advokátům za poskytování právních služeb.
Navrhovatel může být zastoupen též odborovou organizací, jejímž je členem. Za odborovou organizaci jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen.
Domáhá-li se soudní ochrany účastník, který tvrdí, že došlo správním orgánem k jeho diskriminaci z důvodu pohlaví, národního, sociálního nebo rasového původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, barvy pleti, jazyka, náboženství, víry, světového názoru, politického nebo jiného smýšlení, zdravotního postižení, věku, majetku, rodu nebo jiného postavení, anebo sexuální orientace, může být zastoupen též právnickou osobou, vzniklou na základě zvláštního zákona, k jejímž činnostem, uvedeným ve stanovách, patří ochrana před takovou diskriminací. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen.
Účastník se může dát zastoupit také fyzickou osobou, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Soud takové zastoupení usnesením nepřipustí, není-li taková osoba zřejmě způsobilá k řádnému zastupování nebo zastupuje v různých věcech opětovně.
V téže věci může mít účastník jen jednoho zástupce. Zástupce musí jednat osobně, nestanoví-li tak zvláštní zákon výslovně jinak.
Soud usnesením vysloví, že ten, kdo se do-
Navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát. Požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení.
Práva a povinnosti účastníků
Účastníci mají v řízení rovné postavení. Soud je povinen poskytnout jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv a poskytnout jim poučení o jejich procesních právech a povinnostech v rozsahu nezbytném pro to, aby v řízení neutrpěli újmu.
Náklady spojené s přibráním tlumočníka platí stát.
Účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
Úkony účastníků a osob zúčastněných na řízení
Účastníci a osoby zúčastněné na řízení mohou činit své úkony jakoukoli formou, pokud zákon pro některé úkony určitou formu nestanoví. Předseda senátu může vždy uložit, aby úkon byl proveden písemně nebo ústně do protokolu.
Podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona. Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží. Činí-li takový úkon kolektivní orgán nebo osoba, za niž podle zvláštního zákona nebo na jeho základě jedná kolektivní orgán, musí k němu být připojen opis usnesení takového orgánu, jímž byl s obsahem podání vysloven souhlas.
Z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Ten, kdo činí podání, (dále jen „podatel“) v podání uvede o své osobě osobní údaje jen v nezbytném rozsahu; vždy uvede jméno, příjmení a adresu, na kterou mu lze doručovat. Jiné osobní údaje uvede jen tehdy, je-li toho třeba s ohledem na povahu věci, která má být soudem projednána. Podléhá-li podání soudnímu poplatku, musí být opatřeno kolkovou známkou v odpovídající hodnotě a musí k němu být připojeny listiny, jichž se podatel dovolává. Podání, které je třeba doručit ostatním účastníkům a osobám na řízení zúčastněným, musí být předloženo v potřebném počtu stejnopisů.
Navrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl.
Předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
Předběžné opatření
Byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat.
K návrhu na předběžné opatření si soud podle potřeby vyžádá vyjádření ostatních účastníků.
Návrh je nepřípustný, lze-li návrhu na zahájení řízení přiznat odkladný účinek nebo nastává-li tento účinek ze zákona.
Soud může rozhodnutí o předběžném opatření zrušit nebo změnit, změní-li se poměry, a to i bez návrhu. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí, stalo vykonatelným.
Spojení a vyloučení věcí
Samostatné žaloby směřující proti témuž rozhodnutí anebo proti rozhodnutím, která spolu skutkově souvisejí, může předseda senátu usnesením spojit ke společnému projednání.
Směřuje-li jedna žaloba proti více rozhodnutím, může předseda senátu usnesením každé takové rozhodnutí vyloučit k samostatnému projednání, není-li společné řízení možné nebo vhodné.
Lhůty
Lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.
Lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.
Lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Nestanoví-li zákon jinak, může předseda senátu z vážných omluvitelných důvodů na žádost zmeškání lhůty k provedení úkonu prominout. Žádost je třeba podat do dvou týdnů po odpadnutí překážky a je třeba s ní spojit zmeškaný úkon. Lhůtu určenou soudem může obdobně předseda senátu také prodloužit.
Nemá-li zvláštní zákon, jímž se stanoví lhůty k podání návrhu k soudu, ustanovení o počítání a běhu lhůt, platí ustanovení odstavců 1 až 4 obdobně.
Zvláštní ustanovení o běhu některých lhůtStanoví-li zvláštní zákon ve věcech přestupků, kárných nebo disciplinárních nebo jiných správních deliktů (dále jen „správní delikt“) lhůty pro zánik odpovědnosti, popřípadě pro výkon rozhodnutí, tyto lhůty po dobu řízení před soudem podle tohoto zákona neběží. To platí obdobně o lhůtách pro zánik práva ve věcech daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů za porušení rozpočtové kázně, které jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků.
Doručování
Soud doručuje písemnosti soudním doručovatelem, prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence nebo prostřednictvím veřejné datové sítě. Ukáže-li se toho potřeba, může soud požádat o doručení i jiný státní orgán.
Má-li účastník nebo osoba zúčastněná na řízení zástupce, doručuje se pouze zástupci. Má-li však účastník nebo osoba zúčastněná na řízení něco osobně vykonat, doručí se i jim.
Jestliže doručování písemností zřejmě bude spojeno s průtahy nebo s obtížemi, může předseda senátu uložit tomu, jehož se to týká, aby si pro doručování zvolil zmocněnce, jemuž lze doručovat bez obtíží, a poučí jej, že jinak se písemnosti budou ukládat u soudu s účinky doručení. Ten, komu bylo doručeno uložením, má právo vyzvednout si rozsudek nebo usnesení anebo požádat, aby mu byl zaslán na udanou adresu.
Je-li zřejmé, že doručování osobám zúčastněným na řízení bude neúměrně zdlouhavé, nákladné, administrativně náročné anebo nemožné, zejména pro jejich velký počet nebo proto, že je nelze jednotlivě určit, lze jim na základě opatření předsedy senátu doručit vyvěšením rozhodnutí nebo jiné písemnosti na úřední desce soudu. Soud může též uveřejnit své rozhodnutí nebo jinou písemnost způsobem umožňujícím dálkový přístup anebo na úřední desce obecního úřadu.
Nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení.
Předvolání a předvedení
Soud předvolává písemně nebo při jednání přítomné ústně. V naléhavých případech může předvolání učinit také telefonicky, telegraficky, popřípadě elektronickou cestou podepsané podle zvláštního zákona.
Nedostavil-li se ten, kdo byl předvolán, bez řádné omluvy, může být na příkaz předsedy senátu předveden, byl-li o možnosti předvedení poučen. Předvedení zajistí na náklady předváděného podle žádosti předsedy senátu orgán Policie České republiky nebo, má-li být předveden příslušník ozbrojeného sboru, velitel nebo náčelník tohoto sboru.
Pořádková pokuta
Tomu, kdo neuposlechne výzvy soudu nebo učiní urážlivé podání či přednes, může být usnesením uložena jako pořádkové opatření pořádková pokuta do výše 50 000 Kč, která je příjmem státního rozpočtu. Pokuta může být uložena i opakovaně a může být na odůvodněnou žádost podanou do právní moci rozhodnutí, jímž se řízení končí, usnesením zčásti nebo zcela prominuta.
Pořádkovou pokutu vybírá a vymáhá soud, který ji uložil.
Nahlížení do spisu
Účastníci, jejich zástupci a osoby zúčastněné na řízení mají právo nahlížet do soudního spisu a jeho příloh, s výjimkou protokolu o hlasování, a pořizovat si z něj výpisy a opisy nebo žádat, aby mu byl takový výpis nebo opis vydán.
Jiným osobám může povolit nahlédnutí předseda senátu, prokáží-li právní zájem nebo vážný důvod a není-li to v rozporu s právy nebo právem chráněnými zájmy některého z účastníků.
Při předložení spisu správní orgán vždy označí ty části spisu, které obsahují utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem nebo jiné skutečnosti chráněné podle zvláštních zákonů. Předseda senátu tyto části spisu vyloučí z nahlížení. To platí přiměřeně i o spisech soudu.
Z nahlížení nelze vyloučit části spisu uvedené v odstavci 3, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz soudem. Z nahlížení nelze dále vyloučit ani ty části spisu, do nichž měl účastník právo nahlížet v řízení před správním orgánem.
Do částí spisu uvedených v odstavci 3, které podle odstavce 4 z nahlížení nebyly vyloučeny, smí nahlížet pouze účastník a jeho zástupce, popřípadě též osoba, která se prokáže osvědčením pro příslušný stupeň utajení projednávaných skutečností chráněných zvláštním zákonem, prokáže-li na nahlížení právní zájem.
Před nahlédnutím do spisu, který obsahuje skutečnosti uvedené v odstavci 3, poučí předseda senátu nahlížející osoby podle zvláštního zákona a o trestních následcích porušení tajnosti utajovaných skutečností. Podpisem protokolu o tomto poučení se poučené osoby stávají osobami určenými v rozsahu potřeby k seznámení s utajovanou skutečností. Stejnopis protokolu po jeho vyhotovení zašle Národnímu bezpečnostnímu úřadu.
Odmítnutí návrhu
Nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže
soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat,
návrh byl podán předčasně nebo opožděně,
návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou,
návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
Soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.
Podle ustanovení odstavce 2 se nepostupuje, zastavil-li již dříve v téže věci soud v občanském soudním řízení pravomocně řízení proto, že věc má být vyřízena ve správním soudnictví. V takovém případě soud navrhne senátu, zřízenému podle zvláštního zákona, aby rozhodl kompetenční spor o věcnou příslušnost.
Je-li mezi specializovaným senátem krajského soudu pro věci správního soudnictví a jiným senátem téhož krajského soudu sporné, zda jde o věc, kterou má soud projednat a rozhodnout o ní podle občanského soudního řádu, postupuje se podle zvláštního zákona; ustanovení odstavce 2 se nepoužije.
Podal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému. Byl-li návrh podán včas u soudu, platí, že opravný prostředek byl podán včas.
Zastavení řízeníSoud řízení usnesením zastaví,
vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět; šlo-li však o společný návrh více osob, vezme předseda senátu toliko zpětvzetí návrhu jedním z navrhovatelů usnesením na vědomí,
prohlásí-li navrhovatel, že byl po podání návrhu postupem správního orgánu plně uspokojen (§ 62),
stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
Přerušení řízení
Předseda senátu řízení usnesením přeruší, jestliže
ve věci byl předložen Ústavnímu soudu návrh podle čl. 95 odst. 2 Ústavy,
účastník ztratil procesní způsobilost a není zastoupen,
nelze v řízení bez zbytečného odkladu pokračovat s právním nástupcem účastníka,
rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení soud oprávněn řešit,
stanoví tak tento zákon.
Předseda senátu řízení usnesením může přerušit, jestliže
zjistí, že ve věci byl podán zákonem připouštěný podnět nebo návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí nebo takové řízení bylo zahájeno,
zákonný zástupce navrhovatele zemřel nebo ztratil procesní způsobilost,
navrhovatel je neznámého pobytu nebo sídla nebo se nemůže řízení účastnit pro překážku trvalejší povahy,
senát nebo samosoudce, který má o návrhu rozhodnout, dospěl k závěru, že právní předpis nebo jednotlivé ustanovení, kterého má být ve věci použito, je v rozporu se zákonem, podal-li návrh na zrušení takového právního předpisu nebo jeho jednotlivého ustanovení,
zjistí, že probíhá jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé nebo takové řízení sám vyvolá.
Je-li řízení přerušeno, nekonají se jednání a neběží lhůty podle tohoto zákona.
Jednání
K projednání věci samé nařídí předseda senátu jednání a předvolá k němu účastníky tak, aby měli k přípravě alespoň deset pracovních dnů. O jednání vyrozumí osoby zúčastněné na řízení.
Jednání je veřejné. Veřejnost může předseda senátu vyloučit, a to i pro určitou část jednání, jen z důvodu ochrany utajovaných skutečností, obchodního tajemství, mravnosti nebo veřejného pořádku. V takovém případě na žádost účastníka povolí účast na jednání dvěma jeho důvěrníkům, nemá-li tím být zjevně zmařen účel vyloučení veřejnosti, a poučí je o následcích porušení povinnosti mlčenlivosti. Mají-li být probírány utajované skutečnosti, musí se důvěrník prokázat osvědčením pro příslušný stupeň utajení projednávaných skutečností chráněných zvláštním zákonem. Předseda senátu může také z jednací síně vykázat každého, kdo narušuje pořádek a důstojný průběh jednání.
Neúčast řádně předvolaných účastníků nebrání projednání a skončení věci, nejsou-li důvody pro odročení podle § 50.
Jednání zahajuje a řídí předseda senátu. O námitkách proti opatření předsedy senátu při řízení jednání rozhoduje usnesením senát. Předseda senátu vede účastníky k tomu, aby se vyjádřili i o těch skutkových a právních otázkách, které podle mínění soudu jsou pro rozhodnutí určující, i když v dřívějších podáních účastníků uplatněny nebyly.
V průběhu jednání mohou soudci a se souhlasem předsedy senátu účastníci a osoby zúčastněné na řízení klást otázky účastníkům, popřípadě svědkům a znalcům anebo je vyzvat k vyjádření k věci.
Jsou-li projednávány utajované skutečnosti, postupuje předseda senátu obdobně podle § 45 odst. 6.
Zjistí-li soud při jednání, že tu jsou důvody pro přerušení nebo zastavení řízení, popřípadě odmítnutí návrhu, rozhodne o tom usnesením.
Na závěr jednání musí být uděleno účastníkům slovo ke konečným návrhům.
Rozsudek musí být vyhlášen jménem republiky a veřejně. Jakmile soud vyhlásí rozsudek, je jím vázán.
Po odpadnutí překážky předseda senátu i bez návrhu usnesením vysloví, že se v řízení pokračuje.
Není-li možné vyhlásit rozsudek po skončení jednání, které mu předcházelo, oznámí předseda senátu účastníkům den a hodinu vyhlášení, kterou stanoví tak, aby se uskutečnilo nejpozději do jednoho měsíce, a jsou-li přítomni všichni účastníci, do deseti dnů po skončení tohoto jednání.
Rozsudek se vyhlašuje ústně, proběhlo-li ve věci jednání a při vyhlašování je přítomen alespoň jeden účastník nebo osoba zúčastněná na řízení anebo veřejnost. Jsou-li při vyhlašování rozsudku přítomny pouze soudní osoby, rozsudek soud vyhlásí vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce soudu po dobu čtrnácti dnů; den vyhlášení se na písemném vyhotovení poznamená.
O jednání a dalších úkonech, při nichž soud jedná s účastníky nebo provádí dokazování, se sepisuje protokol. O osobních údajích, v protokolu uváděných, platí přiměřeně ustanovení § 37 odst. 3.
Podrobnosti o průběhu jednání, porady, hlasování a sepisování protokolu stanoví jednací řád.
Odročení jednáníZ důležitých důvodů může být jednání odročeno. Soud může odročit jednání též tehdy, jestliže to účastníci shodně navrhnou.
Rozhodování bez nařízení jednání
Soud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen.
Stanoví-li tak tento zákon, rozhoduje soud bez jednání o věci samé i v dalších případech.
Dokazování
Soud rozhodne, které z navržených důkazů provede, a může provést i důkazy jiné.
Soud je vázán rozhodnutím soudů o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, jakož i rozhodnutím soudu o osobním stavu. O jiných otázkách si soud učiní úsudek sám; je-li tu však rozhodnutí o nich, soud z něj vychází, popřípadě tam, kde o nich náleží rozhodovat soudu, může uložit účastníku řízení, aby takové rozhodnutí vlastním návrhem vyvolal.
Rozhodnutí
Ve věci samé rozhoduje soud rozsudkem; usnesením jen tam, kde to zákon stanoví.
V jiných věcech soud rozhoduje usnesením tam, kde to zákon stanoví.
Proti rozhodnutí soudu jsou opravné prostředky přípustné, jen stanoví-li tak tento zákon.
Rozsudek
Na rozsudku se usnáší senát nadpoloviční většinou hlasů v neveřejné poradě, při níž kromě členů senátu a zapisovatele nesmí být nikdo přítomen.
Rozsudek musí být písemně vyhotoven, musí obsahovat označení soudu, jména všech soudců, kteří ve věci rozhodli, označení účastníků, jejich zástupců, projednávané věci, výrok, odůvodnění, poučení o opravném prostředku a den a místo vyhlášení. Rozsudek podepisuje předseda senátu, a nemůže-li tak učinit, jiný člen senátu. O osobních údajích, v rozsudku uváděných, platí přiměřeně ustanovení § 37 odst. 3.
Soud vyhotoví rozsudek nejpozději do jednoho měsíce od vyhlášení a učiní potřebná opatření k doručení stejnopisu rozsudku účastníkům do vlastních rukou a k doručení osobám na řízení zúčastněným. Tuto lhůtu může předseda soudu ze závažných důvodů prodloužit, nejvýše však o dva měsíce.
Předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.
Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci.
Výrok pravomocného rozsudku je závazný pro účastníky, osoby na řízení zúčastněné a pro orgány veřejné moci.
Rozsudek je vykonatelný, jakmile uplyne lhůta k plnění, kterou soud ve výroku stanovil, a není-li vyslovena povinnost k plnění, nebo není-li stanovena lhůta k plnění, jeho právní mocí.
Usnesení
Usnesení se vyhlašuje veřejně, je-li učiněno při jednání. Usnesení, které není třeba doručovat a není součástí protokolu o jednání, obsahuje pouze stručné označení věci, výrok a údaj o dni vydání.
Soud je vázán usnesením, jakmile je vyhlásil, a nevyhlašuje-li se, doručením. Soud však není vázán usnesením, jímž se toliko upravuje vedení řízení.
Písemné vyhotovení usnesení se doručuje účastníkům a osobám na řízení zúčastněným jen tehdy, končí-li se jím řízení, jinak jen tomu, komu se jím ukládá povinnost nebo je-li to nutné pro vedení řízení.
Usnesení, jímž se řízení nekončí a jímž se nikomu neukládá povinnost, nemusí obsahovat odůvodnění.
O usnesení platí přiměřeně ustanovení o rozsudku.
Přednostní vyřizování věcí
Soud mimo pořadí věcí, v jakém k němu došly, vyřizuje přednostně návrhy na přiznání odkladného účinku, návrhy na předběžná opatření, návrhy na osvobození od soudních poplatků a návrhy na ustanovení zástupce.
Přednostně dále vyřizuje návrhy a žaloby ve věcech azylu, rozhodnutí o zajištění cizince a rozhodnutí o ukončení zvláštní ochrany a pomoci svědkům a dalším osobám v souvislosti s trestním řízením, jakož i v dalších případech, stanoví-li tak zvláštní zákon.
Náklady řízení
Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, soudní poplatky, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady spojené s dokazováním, odměna zástupce, jeho hotové výdaje a tlumočné.
Svědek má právo na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku. Toto právo zaniká, není-li uplatněno do tří dnů od výslechu nebo ode dne, kdy bylo svědku oznámeno, že k výslechu nedojde. O tom musí soud svědka poučit. Stejná práva má také osoba, které soud při dokazování uložil povinnost.
Znalec a tlumočník mají právo na náhradu hotových výdajů a odměny za znaleckou a tlumočnickou činnost. Výši této odměny stanoví zvláštní právní předpis.
O náhradách podle odstavců 1 a 2 rozhoduje předseda senátu.
Placení nákladů řízení
Každý z účastníků a osob zúčastněných na řízení platí náklady, které vzniknou jemu nebo jeho zástupci.
Stát platí náklady vynaložené na svědečné, znalečné, tlumočné a jiné náklady spojené s dokazováním. Předseda senátu však může účastníkovi, který nebyl osvobozen od soudních poplatků, usnesením uložit, aby složil zálohu na náklady provedení důkazu, který navrhl.
Náhrada nákladů řízení
Nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Měl-li úspěch jen částečný, přizná mu soud právo na náhradu poměrné části nákladů.
Ustanovení odstavce 1 neplatí, mělo-li by být právo přiznáno správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.
Stát má proti neúspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, které platil, není-li tento účastník osvobozen od soudních poplatků.
Osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Z důvodů zvláštního zřetele hodných může jí soud na návrh přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení.
Soud může uložit účastníkovi, svědkovi, znalci, tlumočníkovi nebo osobě, která měla při dokazování nějakou povinnost, aby státu nebo druhému účastníkovi nahradila náklady, které vznikly jejím zaviněním.
Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává.
Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud přiznat účastníkovi, který měl ve věci alespoň částečný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení i v těch případech, kdy tento zákon stanoví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Výrok o náhradě nákladů řízení
O povinnosti nahradit náklady řízení rozhodne soud zpravidla v rozsudku nebo usnesení, jímž se řízení končí.
Určit výši nákladů může předseda senátu až v písemném vyhotovení rozsudku nebo usnesení.
Uspokojení navrhovatele
Dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Svůj záměr navrhovatele uspokojit sdělí správní orgán soudu a vyžádá si správní spisy, pokud je již soudu předložil.
Předseda senátu stanoví lhůtu, v níž je třeba rozhodnutí vydat, opatření nebo úkon provést a oznámit je navrhovateli i soudu; uplyne-li tato lhůta marně, pokračuje soud v řízení.
Dojde-li oznámení odpůrce podle odstavce 2 soudu, vyzve předseda senátu navrhovatele, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda je postupem správního orgánu uspokojen. Zmeškání této lhůty nelze prominout.
Soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen. Soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo.
Rozhodnutí, opatření nebo úkon podle odstavce 1 nabývá právní moci nebo obdobných právních účinků dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení.
Výkon rozhodnutíPři výkonu rozhodnutí soudu, které bylo vydáno podle tohoto zákona, platí, že je-li uložena povinnost správnímu orgánu, který je
orgánem moci výkonné, je povinna ji splnit za stát jeho příslušná organizační složka,
fyzickou nebo právnickou osobou, na kterou byl zákonem přenesen výkon státní správy, je povinna ji splnit tato osoba,
orgánem veřejnoprávní korporace, je povinnou veřejnoprávní korporace.
Použití občanského soudního řáduNestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu.
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ
Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu
Žalobní legitimace
Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí.
Rozhodl-li správní orgán o uložení trestu za správní delikt, může se ten, jemuž byl takový trest uložen, žalobou domáhat též upuštění od něj nebo jeho snížení v mezích zákonem dovolených.
Zvláštní žalobní legitimace k ochraně veřejného zájmu
Za podmínek určených zákony upravujícími řízení před správními orgány, může žalobu podat ten správní orgán, o němž to takový zákon stanoví.
Žalobu je oprávněn podat nejvyšší státní zástupce, jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem.
Žalobu je oprávněn podat také ten, komu toto oprávnění výslovně svěřuje zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.
Žaloba podle odstavců 1 až 3 je nepřípustná, pokud v ní uplatňované právní důvody byly uplatněny v téže věci v jiné žalobě již soudem zamítnuté.
Žaloba podle odstavců 1 až 3 je dále nepřípustná, je-li podána další žaloba podle téhož odstavce, a to i tehdy, je-li podána jiným k tomu oprávněným, třebaže ten takovou žalobu ve věci dosud nepodal.
Žaloby ve věcech samosprávyUstanovení tohoto dílu se přiměřeně použijí též v případě, kdy zvláštní zákon svěřuje
správnímu úřadu pravomoc podat žalobu proti usnesení nebo opatření orgánu územního samosprávného celku v samostatné působnosti,
orgánu územního samosprávného celku oprávnění podat žalobu proti rozhodnutí o rozpuštění zastupitelstva.
Nepřípustnost žalobyŽaloba je nepřípustná také tehdy,
nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného,
jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu,
je-li jediným jejím důvodem tvrzená nicotnost napadeného rozhodnutí, nedomáhal-li se žalobce vyslovení této nicotnosti v řízení před správním orgánem,
směřuje-li jen proti důvodům rozhodnutí,
domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.
Účastníci řízeníŽalovaným je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla.
Kompetenční výlukyZe soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu
které nejsou rozhodnutími,
předběžné povahy,
jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem, votního stavu osob nebo technického stavu věcí, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak,
o nepřiznání nebo odnětí odborné způsobilosti fyzickým osobám, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání nebo zaměstnání nebo jiné činnosti,
jejichž přezkoumání vylučuje zvláštní zákon.
Náležitosti žaloby
Žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat
označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci,
označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy,
označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá,
žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné,
jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést,
návrh výroku rozsudku.
K žalobě žalobce připojí jeden opis napadeného rozhodnutí. Žalobce může kdykoli za řízení žalobní body omezit. Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.
Lhůta pro podání žaloby
Žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Lhůta je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje.
jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdra-
Žalobu podle § 66 odst. 1 a 2 může oprávněný žalobce podat do tří let od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, a nenabývá-li rozhodnutí právní moci od doručení rozhodnutí poslednímu účastníku, který proti němu mohl žalobu sám podat. Žalobu podle § 66 odst. 3 může oprávněný žalobce podat, dokud neuplynula lhůta pro podání žaloby všem účastníkům, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
Jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.
Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.
Odkladný účinek žaloby
Podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly.
Projednání žaloby
Předseda senátu doručí žalobu žalovanému do vlastních rukou a doručí ji těm osobám zúčastněným na řízení, jejichž okruh je ze žaloby zřejmý. Současně uloží žalovanému, aby nejdéle ve dvouměsíční lhůtě předložil správní spisy a své vyjádření k žalobě. Došlé vyjádření doručí žalobci a osobám zúčastněným na řízení; přitom může žalobci uložit, aby podal repliku. Předseda senátu může uložit i jiným osobám nebo úřadům, aby předložily své spisy k projednání věci potřebné, popřípadě také sdělily své stanovisko k věci.
Zjistí-li soud kdykoli před nařízením jednání, že jsou tu ještě další osoby zúčastněné na řízení, vyrozumí je předseda senátu o probíhajícím řízení.
Přezkoumání napadeného rozhodnutí
Při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.
Soud přezkoumá v mezích žalobních bodů napadené výroky rozhodnutí. Byl-li závazným podkladem přezkoumávaného rozhodnutí jiný úkon správního orgánu, přezkoumá soud k žalobní námitce také jeho zákonnost, není-li jím sám vázán a neumožňuje-li tento zákon žalobci napadnout takový úkon samostatnou žalobou ve správním soudnictví.
Rozhodování bez nařízení jednání
Soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem
pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí,
proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění,
pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
Zjistí-li soud, že rozhodnutí trpí takovými vadami, které vyvolávají jeho nicotnost, vysloví rozsudkem tuto nicotnost i bez návrhu. Pokud se důvody nicotnosti týkají jen části rozhodnutí, soud vysloví nicotnou jen tuto část rozhodnutí, jestliže z povahy věci nevyplývá, že ji nelze oddělit od ostatních částí rozhodnutí.
Nejsou-li důvody pro postup podle ustanovení odstavců 1 a 2 nebo podle § 51, nařídí předseda senátu jednání. Z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2 soud napadené rozhodnutí zruší, popřípadě vysloví jeho nicotnost i tehdy, vyjdou-li tyto vady najevo při jednání.
Dokazování
Dokazování provádí soud při jednání.
V rámci dokazování může soud zopakovat nebo doplnit důkazy provedené správním orgánem, neupraví-li zvláštní zákon rozsah a způsob dokazování jinak. Soud jím provedené důkazy hodnotí jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy provedenými v řízení před správním orgánem a ve svém rozhodnutí vyjde ze skutkového a právního stavu takto zjištěného.
Rozsudek
Je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Pro nezákonnost zruší soud napadené rozhodnutí i tehdy, zjistí-li, že správní orgán překročil zákonem stanovené meze správního uvážení nebo jej zneužil.
Rozhoduje-li soud o žalobě proti rozhodnutí, jímž správní orgán uložil trest za správní delikt, může soud, nejsou-li důvody pro zrušení rozhodnutí podle odstavce 1, ale trest byl uložen ve zjevně nepřiměřené výši, upustit od něj nebo jej snížit v mezích zákonem dovolených, lze-li takové rozhodnutí učinit na základě skutkového stavu, z něhož vyšel správní orgán, a který soud případně vlastním dokazováním v nikoli zásadních směrech doplnil, a navrhl-li takový postup žalobce v žalobě.
Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo.
Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.
Právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán.
Zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí.
Soud zamítne žalobu, není-li důvodná.
Ochrana proti nečinnosti správního orgánu
Žalobní legitimace a účastníci řízení
Ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.
Žalovaným je správní orgán, který podle žalobního tvrzení má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení.
Lhůta pro podání žaloby a její náležitosti
Žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon.
Zmeškání lhůty nelze prominout.
Žaloba kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat
označení věci, v níž se žalobce ochrany proti nečinnosti domáhá,
vylíčení rozhodujících skutečností,
označení důkazů, jichž se žalobce dovolává,
návrh výroku rozsudku.
Rozsudek
Soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.
Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.
Soud zamítne žalobu, není-li důvodná.
Řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu
Žalobní legitimaceKaždý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu, trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování.
ŽalovanýŽalovaným je správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah; jde-li o zásah ozbrojených sil, veřejného ozbrojeného sboru, ozbrojeného bezpečnostního sboru nebo jiného obdobného sboru, který není správním orgánem, anebo příslušníka takového sboru, je žalovaným správní orgán, který takový sbor řídí nebo jemuž je takový sbor podřízen, a u obecní policie obec.
Lhůta pro podání žaloby a její náležitosti
Žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.
Zmeškání lhůty nelze prominout.
Žaloba mimo obecných náležitostí podání musí obsahovat
označení zásahu, proti němuž se žalobce ochrany domáhá,
vylíčení rozhodujících skutečností,
označení důkazů, jichž se žalobce dovolává,
návrh výroku rozsudku.
Nepřípustnost žalobyŽaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky nebo domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.
Zastavení řízeníSoud zastaví řízení, zjistí-li, že po podání žaloby již zásah ani jeho důsledky netrvají a nehrozí opakování zásahu.
Rozsudek
Soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.
Soud rozsudkem zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem. Šlo-li o zásah ozbrojených sil, veřejného ozbrojeného sboru, ozbrojeného bezpečnostního sboru nebo jiného obdobného sboru, uloží soud tento zákaz nebo příkaz správnímu orgánu nebo obci, která takový sbor řídí nebo které je takový sbor podřízen.
Soudnictví ve věcech volebních
Ochrana ve věcech seznamů voličů
Jestliže správní orgán, který vede podle zvláštních zákonů stálý seznam voličů, neodstraní chyby nebo nedostatky ve stálém seznamu voličů a jeho dodatku, může se osoba tím dotčená obrátit na soud příslušný podle sídla správního orgánu s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu nebo jeho dodatku.
Účastníky řízení jsou navrhovatel a správní orgán uvedený v odstavci 1.
Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do tří dnů poté, kdy návrh došel soudu.
Ochrana ve věcech registrace
Soudní ochrany se lze domáhat ve věcech, v nichž správní orgán podle zvláštních zákonů
odmítl kandidátní listinu nebo odmítl přihlášku k registraci,
škrtl kandidáta na kandidátní listině,
registroval kandidátní listinu nebo přihlášku k registraci.
Návrhem podle odstavce 1 písm. a) se může politická strana, politické hnutí nebo jejich koalice (dále jen „politická strana“), nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, jestliže podali kandidátní listinu, nebo u voleb do Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“), nezávislý kandidát nebo politická strana, která podala přihlášku k registraci, domáhat vydání rozhodnutí o povinnosti správního orgánu kandidátní listinu nebo přihlášku k registraci registrovat. Účastníky jsou navrhovatel a správní orgán.
Soud zamítne žalobu, není-li důvodná.
Návrhem podle odstavce 1 písm. b) se může politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, které podalo kandidátní listinu, nebo ten, kdo byl rozhodnutím správního orgánu z této kandidátní listiny vyškrtnut, domáhat vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině. Účastníky jsou navrhovatel a správní orgán.
Návrhem podle odstavce 1 písm. c) se může politická strana, nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, které podalo kandidátní listinu, nebo u voleb do Senátu nezávislý kandidát nebo politická strana, která podala přihlášku k registraci, domáhat vydání rozhodnutí o zrušení registrace kandidátní listiny jiné politické strany, nezávislého kandidáta, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, nebo zrušení registrace přihlášky jiného kandidáta. Účastníky jsou navrhovatel, správní orgán, který provedl registraci, a ten, o jehož registraci se jedná.
Soud rozhodne usnesením, a to do patnácti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Jednání není třeba nařizovat.
Neplatnost voleb a hlasování
Za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.
Účastníky jsou navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena.
Soud rozhodne usnesením, a to do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Jednání není třeba nařizovat.
Ochrana ve věcech zániku mandátu
Za podmínek stanovených zvláštními zákony může se člen zastupitelstva, jehož mandát zanikl, nebo politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl člen zastupitelstva zařazen, domáhat zrušení usnesení zastupitelstva nebo zrušení rozhodnutí správního orgánu, který o zániku mandátu člena zastupitelstva rozhodl.
Účastníky jsou navrhovatel a ten, kdo byl k podanému návrhu také oprávněn, územní samosprávný celek, o usnesení jehož zastupitelstva jde, popřípadě správní orgán, který rozhodnutí vydal.
Soud rozhodne usnesením, a to do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Jednání není třeba nařizovat. § 92
Nepřípustnost návrhu
Návrh je nepřípustný též tehdy, byl-li podán u věcně nebo místně nepříslušného soudu.
Zvláštní ustanovení o řízení
Ustanovení tohoto zákona o povinném zastoupení se neužijí; to neplatí o zastoupení zákonným zástupcem.
Návrh, jímž se řízení zahajuje, nebo úkony, jimiž se řízením nebo jeho předmětem disponuje, lze provést pouze písemně nebo ústně do protokolu u věcně a místně příslušného soudu.
Zmeškání lhůty k podání návrhu nelze prominout.
Na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.
Usnesení soud doručí účastníkům a vyvěsí jej na úřední desce soudu. Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení.
Zvláštní řízení ve věcech politických stran a politických hnutí
Návrh
Návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem domáhat
určení, že návrh na registraci, popřípadě návrh na registraci změny stanov nemá nedostatky,
rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti.
Návrh podle odstavce 1 písm. b), s výjimkou návrhu na znovuobnovení činnosti, je nepřípustný, byl-li podán v době, o níž zvláštní zákon stanoví, že v ní nelze činnost politické strany nebo politického hnutí pozastavit nebo je rozpustit. Byl-li však návrh podán předtím, soud řízení na tuto dobu přeruší.
Účastníky jsou ti, o nichž to stanoví zvláštní zákon.
PříslušnostK řízení o návrhu podle ustanovení § 94 odst. 1 písm. b) je příslušný Nejvyšší správní soud.
RozsudekO návrhu podle ustanovení § 94 odst. 1 písm. b) rozhoduje soud podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
Řízení o kompetenčních žalobách
Kompetenční spor
Soud rozhoduje kladný nebo záporný kompetenční spor, jehož stranami jsou
správní úřad a orgán územní, zájmové nebo profesní samosprávy, nebo
orgány územní, zájmové nebo profesní samosprávy navzájem, anebo
ústřední správní úřady navzájem.
Kladným kompetenčním sporem je spor, ve kterém si správní orgány osobují pravomoc vydat rozhodnutí o tomtéž právu nebo povinnosti téhož účastníka řízení před správním orgánem.
Záporným kompetenčním sporem je spor, ve kterém správní orgány popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí o tomtéž právu nebo povinnosti téhož účastníka řízení před správním orgánem.
K řízení je příslušný Nejvyšší správní soud.
Žalobní legitimace a účastníci řízení
Žalobu je oprávněn podat
správní orgán, který si v kladném kompetenčním sporu osobuje pravomoc o věci vydat rozhodnutí a popírá pravomoc správního orgánu, který ve věci vede řízení nebo rozhodl,
správní orgán, který v záporném kompetenčním sporu popírá svou pravomoc o věci vést řízení a rozhodovat a tvrdí, že tato pravomoc náleží jinému správnímu orgánu, který svou pravomoc popřel,
ten, o jehož právech nebo povinnostech bylo nebo mělo být rozhodováno v řízení před správním orgánem.
Žalovaným je správní orgán, který je druhou stranou kompetenčního sporu; je-li podána žaloba osobou uvedenou v odstavci 1 písm. c), jsou žalovanými správní orgány, mezi nimiž je pravomoc sporná.
Má-li soud za to, že řízení a vydání rozhodnutí může být v pravomoci jiného správního orgánu než toho, který je označen žalobou za účastníka kompetenčního sporu, usnesením jej přibere do řízení jako dalšího žalovaného.
Je-li stranou kompetenčního sporu správní úřad, jedná za něj ústřední orgán státní správy příslušný podle úseku státní správy; není-li jej nebo je-li sporná také tato jeho příslušnost, jedná v řízení správní úřad sám.
Každý, kdo byl účastníkem řízení, v němž kompetenční spor vznikl, má postavení osoby zúčastněné na řízení, nepodal-li žalobu sám.
NepřípustnostŽaloba je nepřípustná,
nejde-li o kompetenční spor, nebo
přísluší-li rozhodovat o kompetenčním sporu jinému orgánu podle zvláštního zákona, anebo
lze-li na návrh žalobce kompetenční spor odstranit, a to i jako otázku předběžnou, v jiném řízení podle tohoto nebo zvláštního zákona, s výjimkou ústavní stížnosti.
Rozhodnutí
Soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu je v době jeho rozhodnutí.
Neodmítne-li soud žalobu, nezastaví-li řízení nebo nerozhodne-li o postoupení věci, rozsudkem určí, který ze správních orgánů má pravomoc vydat rozhodnutí ve věci uvedené v žalobě. Současně vysloví nicotnost všech rozhodnutí správních orgánů nebo jejich jednotlivých výroků, pokud jsou v rozporu s určením pravomoci soudem; ustanovení § 76 odst. 2 platí obdobně.
Náhrada nákladů řízeníŽádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
OPRAVNÉ PROSTŘEDKY
Kasační stížnost
PřípustnostKasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak.
Důvody kasační stížnosti
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené
nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení,
vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost,
zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce,
nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé,
nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.
Ustanovení odstavce 1 se užije přiměřeně také pro důvody kasační stížnosti směřující proti rozhodnutí krajského soudu o pořádkové pokutě.
Nepřípustnost
Kasační stížnost ve věcech volebních je nepřípustná.
Kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, je nepřípustná.
Kasační stížnost je dále nepřípustná proti rozhodnutí,
jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu,
jímž se pouze upravuje vedení řízení, nebo
které je podle své povahy dočasné.
Kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.
Účastníci řízení o kasační stížnosti a jejich zastoupení
Účastníky řízení o kasační stížnosti jsou stěžovatel a všichni, kdo byli účastníky původního řízení.
Stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Náležitosti, místo a lhůta podání
Kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně.
Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Osobě, která tvrdí, že o ní soud nesprávně vyslovil, že není osobou zúčastněnou na řízení, a osobě, která práva osoby zúčastněné na řízení uplatnila teprve po vydání napadeného rozhodnutí, běží lhůta k podání kasační stížnosti ode dne doručení rozhodnutí poslednímu z účastníků. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
Kasační stížnost se podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu.
Odkladný účinekKasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 4 se užije přiměřeně.
Postup krajského soudu po podání kasační stížnosti
Má-li kasační stížnost vady, avšak není zjevně opožděná nebo podaná tím, kdo k jejímu podání zjevně není oprávněn, postará se předseda senátu o jejich odstranění. Nejsou-li důvody pro jiný postup, soud doručí kasační stížnost ostatním účastníkům řízení a osobám zúčastněným na řízení, poskytne jim možnost vyjádřit se k jejímu obsahu a vyžádá spisy správního orgánu, popřípadě opatří další podklady potřebné pro rozhodnutí. Poté předloží kasační stížnost se spisy Nejvyššímu správnímu soudu; při předložení sdělí své stanovisko k tomu, zda byla lhůta k podání kasační stížnosti dodržena a zda stížnost byla podána oprávněnou osobou.
Byla-li kasační stížnost před předložením věci Nejvyššímu správnímu soudu vzata zpět, krajský soud usnesením řízení o kasační stížnosti zastaví.
Řízení před Nejvyšším správním soudem
O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání. Považuje-li to za vhodné nebo provádí-li dokazování, nařídí k projednání kasační stížnosti jednání.
Nejvyšší správní soud je vázán rozsahem kasační stížnosti; to neplatí, je-li na napadeném výroku závislý výrok, který napaden nebyl, nebo je-li rozhodnutí správního orgánu nicotné.
Nejvyšší správní soud je vázán důvody kasační stížnosti; to neplatí, bylo-li řízení před soudem zmatečné [§ 103 odst. 1 písm. c)] nebo bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, anebo je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné[§103odst. 1písm. d)],jakoživpřípadech, kdy je rozhodnutí správního orgánu nicotné.
Ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí, Nejvyšší správní soud nepřihlíží.
Rozsudek
Dospěje-li Nejvyšší správní soud k tomu, že kasační stížnost je důvodná, rozsudkem zruší rozhodnutí krajského soudu a věc mu vrátí k dalšímu řízení; jestliže již v řízení před krajským soudem byly důvody pro zastavení řízení, odmítnutí návrhu nebo postoupení věci, rozhodne o tom současně se zrušením rozhodnutí krajského soudu Nejvyšší správní soud. Není-li kasační stížnost důvodná, Nejvyšší správní soud ji rozsudkem zamítne.
Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti. Rozhodl-li Nejvyšší správní soud současně o odmítnutí návrhu, zastavení řízení nebo o postoupení věci, rozhodne i o nákladech řízení, které předcházelo zrušenému rozhodnutí krajského soudu.
Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí.
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu doručí účastníkům řízení a osobám zúčastněným na řízení krajský soud.
Obnova řízení
Důvody obnovyŘízení ukončené pravomocným rozsudkem se na návrh účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo důkazy nebo skutečnosti, které bez jeho viny nebyly nebo nemohly být v původním řízení uplatněny, popřípadě bylo jinak rozhodnuto o předběžné otázce, jestliže výsledek obnoveného řízení může být pro něj příznivější.
Účastníci řízeníÚčastníkem řízení je ten, kdo podal návrh na obnovu řízení, a dále ti, kdo byli účastníky řízení před soudem, proti jehož rozhodnutí návrh na obnovu řízení směřuje.
PříslušnostK řízení je příslušný soud, který vydal rozhodnutí, proti němuž návrh na obnovu řízení směřuje.
Přípustnost návrhu
Obnova řízení je přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení
o ochraně před zásahem správního orgánu,
ve věcech politických stran a politických hnutí.
Obnova řízení není přípustná proti rozhodnutí o kasační stížnosti.
Obnova řízení není dále přípustná, směřuje-li návrh jen proti důvodům rozhodnutí nebo proti výroku o nákladech řízení.
Lhůta k podání návrhu
Návrh na obnovu řízení lze podat ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy ten, kdo obnovu řízení navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy.
Po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí však může být návrh podán jen tehdy, jestliže byl zrušen trestní rozsudek, jímž byl soud při svém rozhodování vázán.
Zmeškání lhůty nelze prominout.
Náležitosti návrhuNávrh musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu se napadá, zákonný důvod návrhu, vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že návrh je podán ve lhůtě, a návrh na provedení důkazů, jimiž má být důvodnost návrhu prokázána.
Odkladný účinek návrhu
Podaný návrh nemá odkladný účinek; soud jej však může na návrh přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 4 se užije přiměřeně.
Právní mocí rozhodnutí o povolení obnovy se vykonatelnost obnovou dotčeného rozhodnutí odkládá do právní moci rozhodnutí v obnoveném řízení.
Řízení o povolení obnovy
Soud je vázán uplatněnými důvody návrhu. To neplatí, jestliže na napadeném výroku je závislý výrok, který napaden nebyl.
Shledá-li soud důvody pro povolení obnovy řízení, usnesením ji povolí; jinak návrh usnesením zamítne.
Řízení obnovené
Byla-li obnova řízení pravomocně povolena, pokračuje soud v řízení o původním návrhu. K řádnému zjištění skutkového stavu, který tu byl v době jeho původního rozhodnutí, provede nově navržené důkazy a rozhodne o původním návrhu.
Novým rozhodnutím se nahrazuje rozhodnutí původní. Ve výroku o nákladech řízení rozhodne soud současně také o nákladech řízení o povolení obnovy řízení.
Společné ustanovení
Není-li v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I.
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ K POSTAVENÍ
SOUDCŮ VE SPRÁVNÍM SOUDNICTVÍ
Přidělování soudců
K výkonu funkce ke krajskému soudu, v níž bude jednat a rozhodovat ve věcech správního soudnictví, lze soudce v souladu s jeho předchozím souhlasem přidělit, vykonával-li v oboru ústavního, správního nebo finančního práva po dobu nejméně pěti let právní praxi nebo vědeckou, popřípadě pedagogickou činnost nebo odůvodňují-li to výsledky jeho přípravné služby a justiční zkoušky.
K výkonu funkce k Nejvyššímu správnímu soudu lze po předchozím souhlasu předsedy Nejvyššího správního soudu soudce v souladu s jeho předchozím souhlasem přidělit, vykonával-li v oboru ústavního, správního nebo finančního práva po dobu nejméně deseti let právní praxi nebo vědeckou, popřípadě pedagogickou činnost.
Překládání soudců
K Nejvyššímu správnímu soudu může být se svým souhlasem nebo na svou žádost přeložen soudce, který má právní praxi po dobu nejméně deseti let a který svými odbornými znalostmi a zkušenostmi dává záruky řádného výkonu této funkce.
Dojde-li zákonem ke změně v organizaci soudů působících ve správním soudnictví nebo ke změně obvodů soudů a nelze-li řádný výkon soudnictví zajistit jinak, lze soudce přiděleného nebo přeloženého k výkonu funkce ke krajskému soudu i bez jeho souhlasu nebo žádosti přeložit na jiný krajský soud nebo k Nejvyššímu správnímu soudu, jsou-li splněny podmínky podle § 122. Obdobně lze soudce přiděleného nebo přeloženého k výkonu funkce k Nejvyššímu správnímu soudu přeložit na krajský soud.
K výkonu funkce k Nejvyššímu správnímu soudu lze soudce přeložit jen se souhlasem předsedy tohoto soudu.
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ
Přechodné ustanovení k odborné justiční zkoušcePo dobu pěti let od účinnosti tohoto zákona může složit odbornou justiční zkoušku ten, kdo splňuje předpoklady pro funkci soudce, s výjimkou odborné justiční zkoušky, a vykonával v oboru ústavního, správního nebo finančního práva v délce nejméně šesti let právní praxi nebo vědeckou, popřípadě pedagogickou činnost; ministerstvo mu umožní vykonat odbornou justiční zkoušku do 6 měsíců od podání žádosti o složení zkoušky.
Přechodná ustanovení k přidělení a přeložení soudců
Soudci přidělení nebo přeložení k výkonu funkce k vrchním soudům, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona podle rozvrhu práce rozhodují věci správního soudnictví, se dnem účinnosti tohoto zákona stávají soudci přeloženými k výkonu funkce k Nejvyššímu správnímu soudu, pokud s tím souhlasí.
Soudci přidělení nebo přeložení k výkonu funkce ke krajským soudům, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona podle rozvrhu práce rozhodují věci správního soudnictví, se dnem účinnosti tohoto zákona stávají soudci specializovaných senátů krajských soudů k vyřizování věcí správního soudnictví.
Po dobu pěti let ode dne účinnosti tohoto zákona může být k výkonu funkce k Nejvyššímu správnímu soudu přeložen soudce, který svými znalostmi, zkušenostmi a dosavadním výkonem soudcovské funkce dává záruku řádného výkonu této funkce; ustanovení § 122 se neužije.
Přechodná ustanovení k soudcovské radě
Do doby ustavení soudcovské rady se ustanovení § 25 nepoužije.
První shromáždění soudců Nejvyššího správního soudu k volbě soudcovské rady svolá předseda Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení k opravným prostředkům proti rozhodnutí správního orgánu
Ve věcech správního soudnictví, v nichž zvláštní zákon svěřuje soudu rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů podle části páté hlavy třetí občanského soudního řádu, ve znění účinném k 31. prosinci 2002, lze ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozhodnutí, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinak, žalobu podle části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona, jsou-li splněny podmínky tam stanovené. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, má podání žaloby odkladný účinek.
Řízení o opravných prostředcích podaných přede dnem účinnosti tohoto zákona, o nichž soud nerozhodl do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí v řízení podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona; jde-li o řízení ve věcech, o nichž má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, soud postupuje podle § 68 písm. b). Účinky procesních úkonů v těchto řízeních učiněných zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona. Ustanovení § 46 odst. 2 až 4 se užijí obdobně.
Po dobu pěti let ode dne účinnosti tohoto zákona může být k výkonu funkce ke krajskému soudu ve správním soudnictví přeložen soudce okresního soudu, který svými znalostmi, zkušenostmi a dosavadním výkonem soudcovské funkce dává záruku řádného výkonu této funkce; ustanovení zvláštního zákona o délce výkonu soudcovské funkce pro přeložení soudce ke krajskému soudu se neužije.
Bylo-li přede dnem účinnosti tohoto zákona podáno proti rozhodnutí soudu o opravném prostředku proti rozhodnutí správního orgánu odvolání ve věcech, v nichž to zákon připouštěl, a nebylo o něm rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zastavuje se řízení o odvolání dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Účastník tohoto řízení může do 31. ledna 2003 podat proti rozhodnutí soudu o opravném prostředku kasační stížnost podle tohoto zákona.
Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona proti rozhodnutí vrchního soudu o odvolání proti rozhodnutí krajského soudu o opravném prostředku podáno dovolání, a nebylo o něm rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí řízení Nejvyšší správní soud v řízení podle ustanovení části třetí hlavy třetí dílu prvního tohoto zákona. Účinky procesních úkonů v těchto řízeních učiněných zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.
Přechodná ustanovení k ostatním neskončeným věcem
Řízení podle části páté hlavy druhé občanského soudního řádu účinného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona; jde-li o řízení ve věcech, o nichž má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, soud postupuje podle § 68 písm. b). Účinky procesních úkonů v těchto řízeních učiněných zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona. Ustanovení § 46 odst. 2 až 4 se užijí obdobně.
Řízení ve věcech volebního soudnictví a ve věcech politických stran a politických hnutí zahájená podle občanského soudního řádu a neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona projedná a dokončí soud příslušný podle dosavadních právních předpisů.
Přechodné ustanovení ke kasačním stížnostemKasační stížnost lze podat proti rozhodnutím krajských soudů vydaným po dni účinnosti tohoto zákona.
Přechodné ustanovení k věcné příslušnosti soudůVěci správního soudnictví, v nichž nebylo rozhodnuto do dne účinnosti tohoto zákona a v nichž byla dána věcná příslušnost k řízení okresním soudům, převezme a dokončí krajský soud věcně příslušný podle tohoto zákona. Nestanoví-li tento zákon jinak, věci správního soudnictví, v nichž nebylo rozhodnuto do dne účinnosti tohoto zákona a v nichž byla dána věcná příslušnost k řízení vrchním soudům nebo Nejvyššímu soudu, převezme a dokončí Nejvyšší správní soud.
Přechodné ustanovení k odměně za zastoupeníOdměna za zastupování advokátem nebo notářem v řízeních, která byla zahájena přede dnem účinnosti tohoto zákona, se stanoví podle dosavadních právních předpisů.
Zmocňovací ustanoveníMinisterstvo právním předpisem upraví podrobnosti pro vyřizování věcí správního soudnictví krajskými soudy, organizaci práce a úkoly jejich zaměstnanců při výkonu správního soudnictví.
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.