<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<article resource="http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2001/449-2001/expression/cz/act/2013/170-2013/cs" vocab="http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2001/449-2001/expression/cz/act/2013/170-2013/cs/" prefix="frbr: http://purl.org/vocab/frbr/core# salt: http://salt.semanticauthoring.org/ontologies/sdo#">
<section class="uvod">
<p>449</p>
<p>ZÁKON</p>
<p>ze dne 27. listopadu 2001</p>
<p>o myslivosti</p>
<p>Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:</p>
</section>
<section class="obsah">
<section class="cast" resource="outline/cast-prvni"><header><h1>ČÁST PRVNÍ</h1><h1>OBECNÁ USTANOVENÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/1"><header><h1>§ 1</h1><h1>Předmět a účel úpravy</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/1/1"><p>(1) Tento zákon upravuje</p>
<section class="pismeno" resource="section/1/1/a"><p>a) chov a zachování druhů zvěře volně žijících na území České republiky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/1/b"><p>b) výjimečné držení zvěře v zajetí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/1/c"><p>c) dovoz a vývoz živé zvěře,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/1/d"><p>d) dovoz a vypouštění živočichů, kteří zatím nežijí na území České republiky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/1/e"><p>e) tvorbu a využití honiteb,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/1/f"><p>f) postavení a právní poměry honebního společenstva,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/1/g"><p>g) ochranu myslivosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/1/h"><p>h) užívání honebních pozemků a zlepšování životních podmínek zvěře,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/1/i"><p>i) regulaci stavů zvěře, provádění lovu zvěře, včetně lovu zvěře na nehonebních pozemcích,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/1/j"><p>j) provádění lovu živočichů, kteří nejsou zvěří,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/1/k"><p>k) náhradu škody způsobené zvěří a při provozování myslivosti, jakož i náhradu škody způsobené na zvěři a na mysliveckých zařízeních,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/1/l"><p>l) kontrolu ulovené zvěře,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/1/m"><p>m) výkon státní správy myslivosti, dozoru a sankce za neplnění nebo porušení povinností,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/1/n"><p>n) státní podporu udržení historické a kulturní úrovně a tradic české myslivosti.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/1/2"><p>(2) Tento zákon se nevztahuje na jedince druhů zvěře, které jsou drženy v uznaných farmových chovech a které jsou považovány za hospodářská zvířata.<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span>,<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/2"><header><h1>§ 2</h1><h1>Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí</h1></header>
<section class="pismeno" resource="section/2/a"><p>a) myslivostí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/b"><p>b) zvěří obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v písmenech c) a d),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/c"><p>c) druhy zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimižjeČeská republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,<span class="poznamka-link" resource="footnote/3"><sup>3</sup>)</span> nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů<span class="poznamka-link" resource="footnote/4"><sup>4</sup>)</span> a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů: – savci: bobr evropský (Castor fiber), kočka divoká (Felis silvestris), los evropský (Alces alces), medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), vlk euroasijský (Canis lupus), vydra říční (Lutra lutra), – ptáci: čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca), havran polní (Corvus frugilegus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo), káně rousná (Buteo lagopus), kopřivka obecná (Anas strepera), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), koroptev polní (Perdix perdix), krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký (Corvus corax), křepelka polní (Coturnix coturnix), lžičák pestrý (Anas clypeata), moták pochop (Circus aeruginosus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), racek chechtavý (Larus ridibundus), raroh velký (Falco cherrug), sluka lesní (Scolopax rusticola), sojka obecná (Garrulus glandarius), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix), volavka popelavá (Ardea cinerea), výr velký (Bubo bubo),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/d"><p>d) druhy zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem: – savci: daněk skvrnitý (Dama dama), jelen evropský (Cervus elaphus), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), jezevec lesní (Meles meles), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), liška obecná (Vulpes vulpes), muflon (Ovis musimon), ondatra pižmová (Ondatra zibethica), prase divoké (Sus scrofa), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon), srnec obecný (Capreolus capreolus), tchoř tmavý (Mustela putorius), tchoř stepní (Mustela eversmannii) a zajíc polní (Lepus europaeus), – ptáci: bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), holub hřivnáč (Columba palumbus), husa běločelá (Anser albifrons), husa polní (Anser fabalis), husa velká (Anser anser), kachna divoká (Anas platyrhynchos), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca), perlička obecná (Numida meleagris), polák chocholačka (Aythya fuligula), polák velký (Aythya ferina), straka obecná (Pica pica), špaček obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/e"><p>e) nehonebními pozemky pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře,<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span>,<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/f"><p>f) honebními pozemky všechny pozemky v písmenu e) neuvedené,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/g"><p>g) souvislými honebními pozemky takové honební pozemky, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnými plochami,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/h"><p>h) právem myslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakožiužívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/i"><p>i) honitbou soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/j"><p>j) oborou druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/k"><p>k) bažantnicí část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/l"><p>l) jakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních podmínek v honitbě a stanovuje ji orgán státní správy myslivosti ve spolupráci s orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitbě,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/2/m"><p>m) držitelem honitby osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána a které v uznané honitbě přísluší provádět právo myslivosti.</p></section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-druha"><header><h1>ČÁST DRUHÁ</h1><h1>CHOV A ZUŠLECHŤOVÁNÍ ZVĚŘE</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/3"><header><h1>§ 3</h1><h1>Zásady chovu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/3/1"><p>(1) K zachování všech druhů zvěře v přírodě činí orgány státní správy myslivosti potřebná opatření. Přitom se poskytuje podpora a ochrana geograficky původním druhům zvěře. Chovem zvěře se rozumějí odborné zásahy sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/3/2"><p>(2) Držitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitby (dále jen „uživatel honitby“) je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby; uvádí v rámci jakostní třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a koeficient očekávané produkce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/3/3"><p>(3) Normované stavy zvěře se uvádí i pro oblasti chovu zvěře, které vymezuje na návrh jednoho nebo více držitelů honiteb rozhodnutím orgán státní správy myslivosti. Oblastí chovu zvěře je souvislé území tvořené souborem honiteb s přibližně stejnými vhodnými přírodními podmínkami pro zvěř a určené k chovu určitého druhu zvěře spárkaté, s výjimkou zvěře srnčí, jelence a prasete divokého, nebo jeho místní populace nebo poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev, tetřívek, jeřábek) nebo ohrožené druhy zvěře. U honitby určené pro chov uvedených druhů spárkaté zvěře musí celá její výměra být v oblasti tohoto chovu. Vytvoření oblasti chovu nesmí vést ke zvýšení ekologické zátěže dotčeného území.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/3/4"><p>(4) Vyhláška stanoví způsob stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře, zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/4"><header><h1>§ 4</h1><h1>Omezení směřující k zachování druhu zvěře</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/4/1"><p>(1) Orgán státní správy myslivosti můžezdůvodu obecného zájmu omezit v některých honitbách obvyklý způsob jejich mysliveckého užívání, stanovit jeho podmínky nebo vydat pokyny pro myslivecké hospodaření v takových honitbách.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/4/2"><p>(2) Dovoz a vývoz živé zvěře i jejích vývojových stadií lze provádět jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti, a to za podmínek v něm stanovených. K dovozu a vypouštění geograficky nepůvodních druhů živočichů, které jsou považovány za zvěř Mezinárodní mysliveckou organizací (CIC), je nutný předchozí souhlas orgánu ochrany přírody, orgánu státní správy myslivosti a dodržení veterinárních předpisů.<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span> Po takto povoleném vypuštění druhu se tento druh stává zvěří podle tohoto zákona.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/5"><header><h1>§ 5</h1><h1>Zákazy stanovené k zachování druhů zvěře</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/5/1"><p>(1) V zájmu zachování druhů zvěře se zakazuje</p>
<section class="pismeno" resource="section/5/1/a"><p>a) vypouštět do honiteb jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve farmových chovech,<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span>,<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> nebo jejich mláďata,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/5/1/b"><p>b) vypouštět do honiteb zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy zvěře a mezi druhy hospodářských zvířat,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/5/1/c"><p>c) vypouštět do honiteb zvěř, která byla chována v zajetí; výjimku z tohoto zákazu může povolit orgán státní ochrany přírody,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/5/1/d"><p>d) zavádět v honitbě další druhy zvěře bez předchozího souhlasu orgánu státní správy myslivosti po vyjádření orgánu státní ochrany přírody.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/5/2"><p>(2) Vypouštět zvěř do honitby může jen držitel honitby; jiná osoba jen s jeho souhlasem. Vypouštět zvěř lze jenom se souhlasem orgánů státní správy myslivosti, lesů a ochrany přírody pro danou honitbu, nejedná-li se o vypouštění zvěře po udělení výjimky podle odstavce 1 písm. c) nebo po vydání povolení podle odstavce 1 písm. d) anebo po povolení vydaném při dovozu zvěře.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/6"><header><h1>§ 6</h1><h1>Chovatelské přehlídky</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/6/1"><p>(1) Pro hodnocení kvality chované zvěře a kontroly lovené zvěře jsou orgány státní správy myslivosti ve svých územních obvodech, popřípadě pro oblast chovu zvěře oprávněny každoročně rozhodnout o konání chovatelské přehlídky trofejí a za tím účelem ustavit hodnotitelskou komisi. Pořádání chovatelské přehlídky mohou svěřit myslivecké organizaci.<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> O pořádání chovatelské přehlídky a její organizaci jsou uživatelé honiteb uvědoměni způsobem v místě obvyklým. Trofejí se rozumí rohy, parohy a parůžky rohaté a parohaté zvěře včetně lebky oddělené před prvním krčním obratlem, zbraně u prasete divokého, lebky a kůže některých šelem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/6/2"><p>(2) Pro hodnocení význačných trofejí (trofejí, které přesahují medailové bodové hodnoty podle metodiky Mezinárodní myslivecké organizace, a to jelen 215 b., sika japonský 260 b., sika Dybowského 400 b., daněk 190 b., srnec 140 b., jelenec 300 b., muflon 225 b., kamzík 110 b., kňour 125 b.) a hodnocení na celostátních výstavách nebo výstavách s mezinárodní účastí ustaví ústřední orgán státní správy myslivosti ústřední hodnotitelskou komisi a pověří některou mysliveckou organizaci<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> vedením evidence význačných trofejí České republiky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/6/3"><p>(3) Před vývozem význačné trofeje do zahraničí musí být trofej ohodnocena alespoň jedním členem ústřední hodnotitelské komise, vystavena hodnotitelská tabulka a pořízena fotodokumentace trofeje. Hodnotitelskou tabulku je povinna osoba převážející význačnou trofej do zahraničí předložit celnímu úřadu vývozu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/7"><header><h1>§ 7</h1><h1>Chov zvěře v zajetí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/7/1"><p>(1) Chov zvěře v zajetí je možný jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti. K žádosti o udělení souhlasu předkládá žadatel vyjádření veterinárních orgánů<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span> a orgánů na ochranu zvířat proti týrání<span class="poznamka-link" resource="footnote/7"><sup>7</sup>)</span> k navrhovaným podmínkám chovu. Souhlasu není třeba, jde-li o chov zvěře v zoologické zahradě zřízené obcí nebo krajem nebo jde-li o držení a chov loveckých dravců. Za chov zvěře v zajetí se nepovažuje krotký chov nebo polodivoký chov zvěře prováděný uživatelem honitby pro účely zazvěřování honiteb, péče o zraněnou zvěř prováděná uživatelem honitby po nezbytnou dobu, záchranné chovy a stanice potřebné péče o zraněné živočichy zřizované podle předpisů o ochraně přírody.<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span> Záchranné chovy zvláště chráněných živočichůapéče o zraněné živočichy zvláště nechráněné, pokud jsou zvěří, lze však provádět jen v zařízeních schválených také orgánem státní správy myslivosti. Vypouštění jedinců z těchto zařízení do honitby lze provádět jen po projednání s orgánem státní správy myslivosti a s vědomím držitele a uživatele honitby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/7/2"><p>(2) K dočasnému držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů loveckých plemen je třeba souhlasu orgánu státní správy myslivosti a orgánu na ochranu zvířat proti týrání, které mohou stanovit podmínky pro výkon této činnosti.</p></section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-treti"><header><h1>ČÁST TŘETÍ</h1><h1>OCHRANA MYSLIVOSTI A ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK ZVĚŘE</h1></header>
<section class="hlava" resource="outline/cast-treti/hlava-i"><header><h1>HLAVA I</h1><h1>OCHRANA MYSLIVOSTI</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/8"><header><h1>§ 8</h1><h1>Základní povinnosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/8/1"><p>(1) Ochranou myslivosti se rozumí ochrana zvěře před nepříznivými vlivy prostředí, před nakažlivými nemocemi, před škodlivými zásahy lidí a před volně pobíhajícími domácími zvířaty; ochrana životních podmínek zvěře, zajištění klidu v honitbě a ochrana mysliveckých zařízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/8/2"><p>(2) Každý, kdo vstupuje se svou činností do přírody, si musí počínat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování nebo zraňování zvěře a k poškozování jejích životních podmínek.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/9"><header><h1>§ 9</h1><h1>Omezení a zákazy dané v zájmu ochrany</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/9/1"><p>(1) Je zakázáno plašit zvěř jakýmkoliv způsobem, s výjimkou opatření k zabránění škodám působeným zvěří a dovolených způsobů lovu. Dále je zakázáno rušit zvěř při hnízdění a kladení mláďat a provádět další činnosti záporně působící na život zvěře jako volně žijících živočichů, pokud nejde o činnosti při obhospodařování pozemků nebo o činnosti při návštěvách honiteb jako součástí krajiny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/9/2"><p>(2) Rovněž je zakázáno poškozovat nebo ničit slaniska, napajedla, zařízení pro přikrmování, pozorování a lov zvěře a další myslivecká zařízení. K jejich vybudování a umístění je nutný předchozí souhlas vlastníka honebního pozemku. Nedá-li žádný z vlastníků honebních pozemků v honitbě tento souhlas, rozhodne o umístění slaniska, napajedla nebo zařízení pro přikrmování zvěře orgán státní správy myslivosti. Ustanovení zvláštních právních předpisů<span class="poznamka-link" resource="footnote/9"><sup>9</sup>)</span> tím nejsou dotčena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/9/3"><p>(3) Na žádost uživatele honitby může orgán státní správy myslivosti, zejména v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo provádění lovů, nařídit přiměřené omezení nebo i zákaz vstupu do honitby nebo jejích částí, omezení jízdy koňmi a tažnými psy a omezení jiných sportovních nebo zájmových činností. Uvedená opatření se nevztahují na hospodářskou činnost vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/9/4"><p>(4) Orgán státní správy myslivosti spolupracuje s dalšími orgány státní správy, jimž jsou právnické i fyzické osoby povinny oznamovat konání hromadných akcí v přírodě,<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> a sděluje těmto orgánům požadavky potřebné k ochraně zvěře a jejích životních podmínek.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/10"><header><h1>§ 10</h1></header><p>Povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků pozemků</p>
<section class="odstavec" resource="section/10/1"><p>(1) Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových chovů a zvířat z farmových chovů zvěře, nechat je volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/10/2"><p>(2) Při obhospodařování pozemků, jejich ohrazování při pastvě a podobně jsou vlastníci, popřípadě nájemci pozemků povinni dbát, aby nebyla zvěř zraňovánanebousmrcována;ustanovenípředpisůnaochranu zvířat proti týrání tím nejsou dotčena.<span class="poznamka-link" resource="footnote/7"><sup>7</sup>)</span> Ustanovení zvláštních právních předpisů na ochranu zvěře při obhospodařování pozemků nejsou dotčena.<span class="poznamka-link" resource="footnote/11"><sup>11</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/10/3"><p>(3) K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni</p>
<section class="pismeno" resource="section/10/3/a"><p>a) vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/3/b"><p>b) provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/3/c"><p>c) provozovatelé silážních jam a krechtů provádět opatření proti nežádoucímu přístupu zvěře.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/11"><header><h1>§ 11</h1><h1>Povinnosti uživatelů honiteb</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/11/1"><p>(1) V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honiteb povinni pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípaděuživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce lesních pozemků může tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích.<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/11/2"><p>(2) Uživatelé honiteb jsou povinni provést po oznámení vlastníků, popřípaděnájemců honebních pozemků podle § 10 odst. 3 písm. a) potřebná opatření k záchraně zvěře.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/11/3"><p>(3) Uživatelé honiteb jsou povinni provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/11/4"><p>(4) Uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním statistickém výkazu o honitbě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/11/5"><p>(5) Zjistí-li orgán státní správy myslivosti, že zvěř trpí hladem, a nezjedná-li uživatel honitby po výzvě orgánu státní správy myslivosti okamžitou nápravu, rozhodne tento orgán o krmení zvěře na náklad uživatele. Odvolání podané proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.<span class="poznamka-link" resource="footnote/13"><sup>13</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/11/6"><p>(6) Uživatelé honiteb jsou povinni s vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků, kteří na těchto pozemcích hospodaří a nejsou členy honebního společenstva, projednat alespoň 7 dnů předem konání činností, které mohou omezit obhospodařování těchto pozemků.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-treti/hlava-ii"><header><h1>HLAVA II</h1><h1>MYSLIVECKÁ STRÁŽ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/12"><header><h1>§ 12</h1><h1>Ustanovení myslivecké stráže</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/12/1"><p>(1) Uživatel honitby je povinen pro každých započatých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládádo 30 dnů od uzavření smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivosti o zrušení ustanovení myslivecké stráže; v případě užívání honitby na vlastní účet se návrh předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/2"><p>(2) Mysliveckou stráž ustanovuje orgán státní správy myslivosti na období 10 let; opakované ustanovení je možné. Návrh musí obsahovat písemný souhlas osoby navrhované na ustanovení mysliveckou stráží. Nesplní-li uživatel honitby povinnost podle odstavce 1, může ustanovit mysliveckou stráž orgán státní správy myslivosti a vyrozumí o tom uživatele honitby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/3"><p>(3) Mysliveckou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která</p>
<section class="pismeno" resource="section/12/3/a"><p>a) je starší 21 let,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/12/3/b"><p>b) má bydliště na území České republiky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/12/3/c"><p>c) je bezúhonná,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/12/3/d"><p>d) má způsobilost k právním úkonům,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/12/3/e"><p>e) je fyzicky a zdravotně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/12/3/f"><p>f) prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/12/3/g"><p>g) složila slib tohoto znění: „Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži.“,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/12/3/h"><p>h) má platný lovecký lístek a platný zbrojní průkaz a je pojištěna (§ 48),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/12/3/i"><p>i) vyslovila s ustanovením do funkce písemný souhlas.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/12/4"><p>(4) Za bezúhonného se podle tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo uznán vinným ze spáchání přestupku na úseku myslivosti<span class="poznamka-link" resource="footnote/14"><sup>14</sup>)</span> nebo komu byla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/5"><p>(5) K posouzení bezúhonnosti osoby požádá orgán státní správy myslivosti o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů.<span class="poznamka-link" resource="footnote/15"><sup>15</sup>)</span> Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního zákona.<span class="poznamka-link" resource="footnote/16"><sup>16</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/6"><p>(6) Orgán státní správy myslivosti před ustanovením prověří znalosti navrhované osoby podle odstavce 3 písm. f) a přijme její slib podle odstavce 3 písm. g). Ustanovení mysliveckou stráží provede vydáním služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže, ve kterém uvede dobu jeho platnosti a obvod působnosti. Obvod působnosti myslivecké stráže je vymezován honitbou (honitbami).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/7"><p>(7) Myslivecká stráž je povinna oznámit orgánu, který ji ustanovil, každou změnu podmínek uvedených v odstavci 3, a to do 30 dnů od vzniku této změny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/8"><p>(8) Vyhláška stanoví vzor služebního odznaku se státním znakem, vzor průkazu myslivecké stráže a podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/13"><header><h1>§ 13</h1></header><p>Zrušení ustanovení mysliveckou stráží</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/14"><header><h1>§ 14</h1><h1>Oprávnění myslivecké stráže</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/14/1"><p>(1) Myslivecká stráž je oprávněna</p>
<section class="pismeno" resource="section/14/1/a"><p>a) požadovat od osob, které jsou v honitbě se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/1/b"><p>b) zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích<span class="poznamka-link" resource="footnote/17"><sup>17</sup>)</span> v honitbě dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí zvěře,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/1/c"><p>c) zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních právních předpisů držet střelnou zbraň i na honebních pozemcích, a neprodleně přivolat orgán Policie České republiky (dále jen „policie“),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/1/d"><p>d) odejmout osobám uvedeným v písmenech b) a c) střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj, chycenou, ulovenou nebo přepravovanou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku a vykázat je z honitby; o odnětí věci sepsat úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystavit potvrzení o odnětí věci a odňatou střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj odevzdat neprodleně orgánu policie; osoby uvedené v písmenech a) až d) jsou povinny výzvám či úkonům v nich uvedeným vyhovět, popřípadě jich uposlechnout,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/1/e"><p>e) usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/1/f"><p>f) usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrii říční a další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/1/g"><p>g) usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/1/h"><p>h) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/1/i"><p>i) ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení za přestupky podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/18"><sup>18</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/1/j"><p>j) vstupovat na pozemky v honitbě v rozsahu nezbytně nutném k výkonu funkce.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/14/2"><p>(2) Myslivecká stráž, která usmrtila psa nebo kočku, zdivočelé hospodářské zvíře nebo označené zvíře z farmového chovu zvěře, je povinna o tom neprodleně informovat jeho vlastníka, pokud je známý, a sdělit mu místo usmrcení zvířete a popřípadě jej na toto místo doprovodit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/14/3"><p>(3) Prohlídka dopravních prostředků a zavazadel podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem než zjištění, zda v těchto prostředcích a zavazadlech není neoprávněně nabytá zvěř.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/15"><header><h1>§ 15</h1><h1>Povinnosti myslivecké stráže</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/15/1"><p>(1) Myslivecká stráž je při své činnosti povinna</p>
<section class="pismeno" resource="section/15/1/a"><p>a) prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/15/1/b"><p>b) dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/15/1/c"><p>c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům policie nebo příslušným orgánům státní správy.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/15/2"><p>(2) Myslivecká stráž je povinna zabezpečit průkaz myslivecké stráže a služební odznak proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti je povinna neprodleně oznámit orgánu, který jí průkazaodznak vydal.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/16"><header><h1>§ 16</h1><h1>Odpovědnost za způsobenou škodu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/16/1"><p>(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc myslivecké stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně. Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu na zdraví v některých zvláštních případech. Při škodě na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci, se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/16/2"><p>(2) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou myslivecké stráži.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/16/3"><p>(3) Stát odpovídá obdobně podle odstavce 1 též za škodu způsobenou myslivecké stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů a dále za škodu způsobenou mysliveckou stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů, pokud se nejedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/16/4"><p>(4) Náhradu škody za stát poskytuje orgán státní správy myslivosti, který mysliveckou stráž ustanovil.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-ctvrta"><header><h1>ČÁST ČTVRTÁ</h1><h1>TVORBA A VYUŽITÍ HONITEB</h1></header>
<section class="hlava" resource="outline/cast-ctvrta/hlava-i"><header><h1>HLAVA I</h1><h1>NAVRHOVÁNÍ HONITEB</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/17"><header><h1>§ 17</h1><h1>Obecné zásady tvorby honiteb</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/17/1"><p>(1) Myslivost lze provozovat jen v rámci uznané honitby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17/2"><p>(2) Honitba je tvořena souvislými honebními pozemky. Orgán státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských nebo zájmu vlastníka prohlásí za nehonební pozemky i jiné pozemky než pozemky uvedené v § 2 písm. e), a to buď z vlastního podnětu nebo na návrh vlastníka.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17/3"><p>(3) Pomine-li důvod, pro který byl pozemek prohlášen za nehonební, prohlásí orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka pozemku nebo z vlastního podnětu a za souhlasu vlastníka pozemku tento pozemek za honební. Dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení pozemku za honební stává se tento pozemek součástí honitby, na jejímž území leží nebo se kterou má nejdelší společnou hranici.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17/4"><p>(4) Při tvorbě honiteb se nepřihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Každý honební pozemek musí však být celý zahrnut do některé honitby. Má-li honební pozemek tvořit hranici honitby, musí být tato hranice trvalá a v terénu zřetelná. Hranice honiteb se mají, pokud je to možné, krýt s hranicemi přírodními.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17/5"><p>(5) Honební pozemky tvořící honitbu musí spolu souviset. I pozemky jinak vyhovující pojmu souvislosti však nelze začlenit do jedné honitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17/6"><p>(6) Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 500 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se netýká okrajových částí honitby (výběžků). Stejně je nutno bránit vzniku hranice honitby, kterou by tvořilo rozhraní zemědělských a lesních pozemků. Za tím účelem se při tvorbě honiteb provádí vyrovnání hranic honiteb výměnou honebních pozemků nebo jejich přičleněním.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17/7"><p>(7) Minimální výměra honitby se stanoví pro oboru 50 ha, pro ostatní honitby 500 ha.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/18"><header><h1>§ 18</h1><h1>Uznání honitby</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/18/1"><p>(1) Návrh na uznání honitby podává vlastník honebních pozemků nebo přípravný výbor honebního společenstva (§ 19 odst. 4) orgánu státní správy myslivosti. Splňuje-li návrh podmínky stanovené v § 17 tohoto zákona, musí orgán státní správy myslivosti vydat rozhodnutí o uznání honitby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/18/2"><p>(2) Návrh na uznání vlastní honitby může podat vlastník souvislých honebních pozemků, které splňují podmínky uvedené v § 17.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/18/3"><p>(3) Vlastník honebních pozemků může spolu s dalšími vlastníky honebních pozemků vytvořit honební společenstvo, které pak může při splnění podmínek uvedených v § 17 podat návrh na uznání společenstevní honitby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/18/4"><p>(4) Navrhovatel může požádat, aby k honebním pozemkům dosahujícím minimální výměry byly přičleněny další souvislé honební pozemky jiných vlastníků, a to s uvedením důvodů tohoto přičlenění. Pokud se o přičlenění s těmito vlastníky dohodl, přiloží tuto dohodu k návrhu. Jestliže se navrhovatelé budoucích sousedních honiteb dohodnou o vzájemné výměně honebních pozemků, která co do jejich výměry nemusí být stejná, předloží tuto dohodu k návrhům. Pokud provádí přičlenění orgán státní správy z vlastního podnětu, může se tak stát jen se souhlasem držitele honitby. Celkový rozsah výměn a přičlenění, které se provádějí k vyrovnání hranic, nesmí být vyšší než 10 % výměry vlastních honebních pozemků navrhovatele honitby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/18/5"><p>(5) K návrhu na uznání obory se přikládá studie o vhodnosti přírodních a jiných podmínek pro intenzivní chov daného druhu zvěře, projekt chovu a výstavby potřebných zařízení a vyjádření veterinárních orgánů<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span> a orgánů na ochranu zvířat proti týrání<span class="poznamka-link" resource="footnote/7"><sup>7</sup>)</span> k navrhovaným podmínkám chovu. Totéž platí o návrhu na uznání honitby nebo její změny, žádá-li se současně nebo dodatečně, aby v jejím obvodu vznikla bažantnice.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/18/6"><p>(6) K návrhu na uznání honitby navrhovatel přikládá jím zpracované údaje o vlastnictví honebních pozemků včetně mapového zákresu hranic honitby na mapě zajišťující přesné odlišení hranic honiteb a návrh plánovaných druhů zvěře a jejich minimálních a normovaných stavů.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-ctvrta/hlava-ii"><header><h1>HLAVA II</h1><h1>HONEBNÍ SPOLEČENSTVO</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/19"><header><h1>§ 19</h1><h1>Založení honebního společenstva</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/19/1"><p>(1) Honební společenstvo je právnickou osobou založenou podle tohoto zákona,</p>
<section class="pismeno" resource="section/19/1/a"><p>a) jehož členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci (dále jen „vlastník“) souvislých honebních pozemků, jejichž výměra v součtu dosahuje výměry požadované tímto zákonem pro vznik společenstevní honitby, a</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/19/1/b"><p>b) která zajišťuje sama výkon práva myslivosti, anebo společenstevní honitbu pronajme podle tohoto zákona.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/19/2"><p>(2) Honební společenstvo nesmí vlastním jménem podnikat,<span class="poznamka-link" resource="footnote/19"><sup>19</sup>)</span> nesmí se účastnit na podnikání jiných osob a nesmí zřizovat ani organizační složky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/19/3"><p>(3) Název honebního společenstva tvoří označení „honební společenstvo“ a jméno obce, případně městského obvodu nebo městské části (dále jen „obec“),<span class="poznamka-link" resource="footnote/20"><sup>20</sup>)</span> v jejímžúzemí je většina honebních pozemků tvořících společenstevní honitbu. Má-li honební společenstvo stejný název s jiným honebním společenstvem v téže obci, je povinno doplnit název dostatečně odlišujícím dodatkem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/19/4"><p>(4) Návrh na registraci honebního společenstva spolu s návrhem na uznání společenstevní honitby podávají alespoň dva vlastníci honebních pozemků, kteří dosáhli věku 18 let, (dále jen „přípravný výbor“). Návrh podepíší členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem. Podpisy členů přípravného výboru musí být úředně ověřeny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/19/5"><p>(5) K návrhu na registraci přípravný výbor nebo honební společenstvo připojí ve dvojím vyhotovení</p>
<section class="pismeno" resource="section/19/5/a"><p>a) seznam vlastníků honebních pozemků, kteří jsou členy honebního společenstva (dále jen „seznam členů“), s uvedením jména, příjmení a bydliště,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/19/5/b"><p>b) mapový zákres honitby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/19/5/c"><p>c) souhlasy vlastníků honebních pozemků s členstvím v honebním společenstvu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/19/6"><p>(6) K návrhu na registraci honebního společenstva přípravný výbor dále připojí</p>
<section class="pismeno" resource="section/19/6/a"><p>a) zápis z jednání ustavující valné hromady honebního společenstva, na kterém byl zvolen honební starosta, případně honební výbor a schváleny stanovy, v nichž musí být uvedeny název a sídlo honebního společenstva, zásady hospodaření a další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/19/6/b"><p>b) stanovy honebního společenstva ve dvojím vyhotovení.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/19/7"><p>(7) Ustavující valné hromadě předsedá při zahájení člen přípravného výboru zmocněný k tomu ostatními členy tohoto výboru, dokud není zvolen předsedající ustavující valné hromady. Pro rozhodování ustavující valné hromady platí ustanovení § 22 odst. 3 až 5 obdobně. Zápis z ustavující valné hromady podepíší valnou hromadou zvolený honební starosta a zapisovatel.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/19/8"><p>(8) Honební společenstvo vede seznam členů, v němž se zapisuje počet hlasů jednotlivých členů, název a sídlo člena, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je členem. Honební společenstvo je povinno každému svému členu na jeho písemnou žádost a jen za úhradu nákladů vydat</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">opis seznamu všech členů nebo požadované části seznamu, a to nejpozději do 7 dnů od doručení žádosti.</h2>
<section class="paragraf" resource="section/20"><header><h1>§ 20</h1><h1>Vznik honebního společenstva</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/20/1"><p>(1) Návrh na registraci se podává příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Nemá-li návrh na registraci předepsané náležitosti anebo jsou-li údaje v něm neúplné nebo nepřesné, orgán státní správy myslivosti na to přípravnývýbor bezodkladně, nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu, upozorní s tím, že nebudou-li tyto vady ve stanovené lhůtě odstraněny, řízení bude zastaveno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/2"><p>(2) Pokud orgán státní správy myslivosti nezjistí důvod k odmítnutí registrace, provede registraci a zašle zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení předložených stanov a seznamu členů, na nichž vyznačí den registrace.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/3"><p>(3) Honební společenstvo vzniká dnem registrace. Ke stejnému dni zapíše orgán státní správy myslivosti honební společenstvo do rejstříku honebních společenstev. Vznik honebního společenstva, jeho název a sídlo oznámí orgán státní správy myslivosti do 7 dnů ode dne registrace Českému statistickému úřadu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/4"><p>(4) Orgán státní správy myslivosti odmítne zapsat honební společenstvo do rejstříku a uznat společenstevní honitbu, jestliže</p>
<section class="pismeno" resource="section/20/4/a"><p>a) celkovávýměra honebních pozemků ve vlastnictví osob uvedených v seznamu členů nedosahuje výměry stanovené tímto zákonem pro vznik společenstevní honitby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/20/4/b"><p>b) předložené stanovy nesplňují podmínky podle § 19 odst. 6 písm. a).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/20/5"><p>(5) Rozhodnutí o odmítnutí registrace honebního společenstva doručí orgán státní správy myslivosti zmocněnci přípravného výboru.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/21"><header><h1>§ 21</h1><h1>Valná hromada honebního společenstva</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/21/1"><p>(1) Do působnosti valné hromady náleží</p>
<section class="pismeno" resource="section/21/1/a"><p>a) volba a odvolání honebního starosty, který je zároveň předsedou honebního výboru, honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/1/b"><p>b) schvalovat návrhy honebního starosty nebo honebního výboru o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/1/c"><p>c) rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/1/d"><p>d) rozhodnutí o změně stanov,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/1/e"><p>e) rozhodnutí o přijetí vlastníka honebních pozemků přičleněných k honitbě za člena honebního společenstva,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/1/f"><p>f) rozhodnutí o dalších otázkách, stanoví-li tak tento zákon nebo vyhradí-li si to valná hromada.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/21/2"><p>(2) Valná hromada může přenést působnost podle odstavce 1 písm. c) na honební výbor.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/22"><header><h1>§ 22</h1><h1>Jednání valné hromady</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/22/1"><p>(1) Valnou hromadu svolává honební starosta zpravidla jednou ročně. V případě nečinnosti honebního starosty může valnou hromadu svolat honební místostarosta. Člen nebo členové honebního společenstva, jejichž hlasy činí alespoň 10 % všech hlasů, mohou požádat honebního starostu o svolání valné hromady k projednání navržených záležitostí. Honební starosta je povinen do 30 dnů od doručení této žádosti valnou hromadu svolat; pokud tuto valnou hromadu nesvolá, má právo valnou hromadu svolat člen nebo členové honebního společenstva, kteří podali žádost podle předchozí věty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22/2"><p>(2) Honební starosta je povinen vyrozumět všechny členy honebního společenstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání. Způsob vyrozumění může upřesnit valná hromada honebního společenstva. Návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby a návrh o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před konáním valné hromady. Součástí oznámení o konání valné hromady musí být také jakýkoliv návrh závazků, které mohou významným způsobem ovlivnit hospodaření honebního společenstva. Projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu, lze pouze se souhlasem všech přítomných členů honebního společenstva.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22/3"><p>(3) Hlasovací právo na valné hromadě přísluší pouze členům honebního společenstva. Na rozhodování se členové honebního společenstva podílejí podle výměry honebních pozemků, které vlastní a které tvoří společenstevní honitbu. Za každý, i započatý hektar výměry honebního pozemku, který v honitbě vlastní, přísluší členovi honebního společenstva jeden hlas.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22/4"><p>(4) Valná hromada je schopná se usnášet, pokud jsou přítomni členové nebo jejich zástupci, kteří mají alespoň polovinu hlasů. Nesejde-li se potřebný počet hlasů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného počátku valné hromady, může se valná hromada platně usnášet za jakéhokoliv počtu hlasů přítomných členů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22/5"><p>(5) Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. K rozhodnutí podle § 21 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo § 21 odst. 2 se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů. Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22/6"><p>(6) O rozhodnutích valné hromady musí být pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší honební starosta a valnou hromadou zvolený zapisovatel. Každýčlen honebního společenstva může, na své náklady, požádat o vydání kopie zápisu nebo jeho části. Honební společenstvo musí uchovávat zápisy po celou dobu jeho existence.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22/7"><p>(7) Členové honebního společenstva mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. V takovém případě osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, předloží návrh rozhodnutí členům k vyjádření s oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření. Nevyjádří-li se člen ve lhůtě, platí, že souhlasí. Osoba, která předložila návrh rozhodnutí, pak oznámí výsledky hlasování jednotlivým členům. Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem členům.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22/8"><p>(8) Považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká; toto platí obdobně i pro rozhodnutí přijaté podle odstavce 7.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/23"><header><h1>§ 23</h1><h1>Honební starosta</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/23/1"><p>(1) Honební starosta zastupuje honební společenstvo navenek. Uzavřít, změnit nebo vypovědět smlouvu o nájmu honitby může honební starosta jenom s předchozím souhlasem příslušného orgánu honebního společenstva, jinak je jím provedený úkon neplatný.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/23/2"><p>(2) Honebního starostu a jeho zástupce volí valná hromada na období 10 let způsobem uvedeným ve stanovách, a to z členů honebního společenstva nebo z fyzických osob, které navrhne člen honebního společenstva.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/23/3"><p>(3) Jestliže honební starosta zemře nebo se vzdá funkce, vykonává tuto funkci místostarosta až do zvolení nového honebního starosty nejbližší valnou hromadou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/23/4"><p>(4) Honební starosta obstarává všechny záležitosti honebního společenstva, pokud nejsou vyhrazeny valné hromadě; je přitom povinen řídit se pokyny valné hromady, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/23/5"><p>(5) Honební starosta je povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře. Honební starosta odpovídá honebnímu společenstvu za škodu, kterou způsobil porušením právních povinností při výkonu funkce. V řízení proti honebnímu starostovi zastupuje honební společenstvo určený člen honebního výboru, a není-li honební výbor zvolen, kterýkoliv člen honebního společenstva.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/23/6"><p>(6) Honebního starostu v době jeho nepřítomnosti zastupuje honební místostarosta; jedná a rozhoduje ve všech věcech, které jsou svěřeny honebnímu starostovi.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/24"><header><h1>§ 24</h1><h1>Honební výbor</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/24/1"><p>(1) Pokud počet členů honebního společenstva přesahuje 10, je honební společenstvo povinno zvolit honební výbor, který tvoří honební starosta, honební místostarosta a nejméně jeden a nejvýše 5 dalších členů honebního společenstva; počet členů určí stanovy. Pro svolávání honebního výboru platí ustanovení o svolávání valné hromady obdobně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/24/2"><p>(2) Neurčí-li stanovy jinak, může se honební výbor usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů; k usnesení je zapotřebí souhlasu většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího. O jednání honebního výboru musí být pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší všichni přítomní členové honebního výboru. Honební společenstvo musí uchovávat zápisy z jednání honebního výboru po celou dobu jeho existence.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/24/3"><p>(3) Stanovy mohou připustit i písemné hlasování nebo hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání honebního výboru, pokud s tím souhlasí všichni jeho členové.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/24/4"><p>(4) Při obstarání záležitostí honebního společenstva má honební výbor postavení honebního starosty, s výjimkou práva zastupovat honební společenstvo navenek.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/25"><header><h1>§ 25</h1></header><p>Zrušení a zánik honebního společenstva</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/26"><header><h1>§ 26</h1><h1>Členství v honebním společenstvu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/26/1"><p>(1) Převede-li člen honebního společenstva vlastnické právo k honebním pozemkům, které jsou součástí společenstevní honitby, jeho členství v honebním společenstvu zaniká; nabyvatel těchto pozemků se stane členem honebního společenstva, pokud do 30 dnů ode dne vzniku jeho vlastnického práva oznámí písemně honebnímu společenstvu, že trvá na členství.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/26/2"><p>(2) Členství v honebním společenstvu dále zaniká v případě, že správní úřad k tomu oprávněný podle tohoto zákona prohlásil pozemky ve vlastnictví člena honebního společenstva za nehonební.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/26/3"><p>(3) Člen honebního společenstva může ukončit své členství na základě písemného oznámení; členství zaniká posledním dnem kalendářního roku, ve kterém bylo oznámení učiněno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/26/4"><p>(4) Osoba, jejíž členství v honebním společenstvu zaniklo, má nárok na vypořádací podíl. Výši tohoto podílu nebo způsob jeho výpočtu určí stanovy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/26/5"><p>(5) Spoluvlastníci honebních pozemků, které jsou součástí společenstevní honitby, se musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva člena honebního společenstva, nebo mohou určit společného zmocněnce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/26/6"><p>(6) Vlastníci honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil do společenstevní honitby, se stávají řádnými členy honebního společenstva, pokud do 30 dnů od doručení vyrozumění o přičlenění oznámí písemně honebnímu společenstvu, že trvají na členství.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/27"><header><h1>§ 27</h1><h1>Majetek honebního společenstva</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/27/1"><p>(1) Honební společenstvo odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové honebního společenstva ručí za závazky honebního společenstva.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/27/2"><p>(2) Příjmem honebního společenstva mohou být</p>
<section class="pismeno" resource="section/27/2/a"><p>a) příjem z využití společenstevní honitby na vlastní účet,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/27/2/b"><p>b) příjmy z pronájmu společenstevní honitby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/27/2/c"><p>c) dary a dědictví,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/27/2/d"><p>d) půjčky a úvěry a úroky z vkladů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/27/2/e"><p>e) jiné příjmy, stanoví-li tak zvláštní zákon.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/27/3"><p>(3) Honební společenstvo vede účetnictví podle zvláštního zákona.<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/28"><header><h1>§ 28</h1><h1>Rejstřík honebních společenstev</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/28/1"><p>(1) Rejstřík honebních společenstev vedený orgánem státní správy myslivosti je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se honebních společenstev. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/2"><p>(2) Rejstřík honebních společenstev je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si na své náklady kopie a výpisy. Na požádání vydá orgán státní správy myslivosti úřední potvrzení o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/3"><p>(3) Do rejstříku honebních společenstev se zapisují tyto údaje:</p>
<section class="pismeno" resource="section/28/3/a"><p>a) název a sídlo honebního společenstva s uvedením dne a čísla registrace,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/3/b"><p>b) zánik honebního společenstva s uvedením dne a právního důvodu výmazu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/3/c"><p>c) identifikační číslo honebního společenstva,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/3/d"><p>d) jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu honebního starosty, honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/3/e"><p>e) identifikace honebních pozemků tvořících společenstevní honitbu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/3/f"><p>f) zrušení honebního společenstva,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/3/g"><p>g) vstup do likvidace včetně jména, příjmení a adresy místa trvalého pobytu likvidátora,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/3/h"><p>h) prohlášení konkursu, jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu správce konkursní podstaty, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, zahájení řízení o vyrovnání.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/28/4"><p>(4) Do rejstříku honebních společenstev se zapíše také změna nebo zánik skutečností podle odstavce 3.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/5"><p>(5) Údaj o identifikačním čísle honebního společenstva oznamuje orgánu státní správy myslivosti Český statistický úřad.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-ctvrta/hlava-iii"><header><h1>HLAVA III</h1><h1>UZNÁNÍ HONITBY A JEJÍ ZMĚNY</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/29"><header><h1>§ 29</h1><h1>Řízení o uznání honitby</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/29/1"><p>(1) K řízení a k vydání rozhodnutí o uznání honitby je příslušný orgán státní správy myslivosti, v jehož územním obvodě leží honební pozemky navrhované honitby. Jestliže honební pozemky leží v obvodech více těchto orgánů, je příslušný orgán, v jehož obvodě leží největší část honebních pozemků.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/29/2"><p>(2) Pokud držitel honitby nezačne ve lhůtě 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby užívat honitbu sám nebo ji nepronajme, orgán státní správy myslivosti honební pozemky přičlení k jiné honitbě nebo rozděleně k několika honitbám a rozhodnutí o uznání původní honitby zruší.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/29/3"><p>(3) V rozhodnutí o uznání honitby se uvede její název, její držitel, výměra honebních pozemků v členění podle druhů kultur, popis hranic, vyznačení obvodu honitby, výčet a výměry honebních pozemkůpřičleněných s uvedením jejich vlastníků a důvodů přičlenění, jakostní třídy honitby pro jednotlivé druhy zvěře navržené držitelem honitby a jejich minimální a normované stavy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/29/4"><p>(4) Do nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby užívá honitbu její dosavadní uživatel. V rozhodnutí o uznání honitby nelze vyloučit odkladnýúčinek odvolání.<span class="poznamka-link" resource="footnote/13"><sup>13</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/30"><header><h1>§ 30</h1><h1>Přičlenění</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/30/1"><p>(1) Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, přičlení orgán státní správy myslivosti zpravidla k honitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění. Orgán státní správy myslivosti může rozhodnout o přičlenění, pouze souhlasí-li s tím držitel honitby, ke které má být honební pozemek přičleněn.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/30/2"><p>(2) Vlastníkům honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil podle odstavce 1, náleží od držitele honitby náhrada; jde-li o společenstevní honitbu, je náhradu povinno platit honební společenstvo. Nedohodnou-li se zúčastněné osoby o výši náhrady, určí náhradu orgán státní správy myslivosti a přihlédne přitom k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích. Náhrada je splatná do 31. března běžného roku zpětně. Náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník je členem honebního společenstva.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/31"><header><h1>§ 31</h1><h1>Změna a zánik honiteb</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/31/1"><p>(1) Vyžadují-li to zásady řádného mysliveckého hospodaření, může orgán státní správy myslivosti povolit změnu honitby vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků (dále jen „změna honitby“). Při změně honitby se nepřihlíží k územním hranicím obcí, okresů nebo krajů a výměry směňovaných pozemků nemusí být stejné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/31/2"><p>(2) Návrh na změnu honitby podávají držitelé dotčených honiteb společně, a to orgánu státní správy myslivosti, do jehož územního obvodu zasahují dotčené honební pozemky největší částí. Nedohodnou-li se vlastníci dotčených honiteb na předložení společného návrhu na změnu honitby, může návrh podat kterýkoliv z nich. Jde-li o společenstevní honitbu, podá návrh honební společenstvo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/31/3"><p>(3) Změnu honitby podle odstavců 1 a 2 orgán státní správy myslivosti nepovolí, pokud by vedla ke změně celkové výměry alespoň jedné z dotčených honiteb o více než 10 %. V důsledku změny honitby může klesnout její výměra i pod tímto zákonem stanovenou minimální výměru. Rozhodnutím o změně honitby nezaniká nájem honitby, je-li sjednán.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/31/4"><p>(4) Změnu honitby vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků, o kterou požádá vlastník honebních pozemků, provede orgán státní správy myslivosti vždy k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž vlastník o úpravu požádal.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/31/5"><p>(5) Orgán státní správy myslivosti může na návrh držitele honitby, orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa v odůvodněných případech rozhodnout o změně minimálních nebo normovaných stavů zvěře pro danou honitbu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/31/6"><p>(6) Honitba zaniká</p>
<section class="pismeno" resource="section/31/6/a"><p>a) zrušením, sloučením nebo rozdělením honitby na žádost jejich držitelů a nabytím právní moci nových rozhodnutí o uznání honitby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/6/b"><p>b) zrušením honebního společenstva,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/6/c"><p>c) poklesne-li výměra honitby pod minimální výměru v důsledku změny vlastnického práva k honebním pozemkům, zaniká honitba k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k poklesu došlo,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/6/d"><p>d) prohlásí-li orgán státní správy myslivosti v honitbě více než 10 % pozemků pod stanovenou minimální výměru za nehonební, zaniká honitba k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k prohlášení došlo,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/6/e"><p>e) rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti, není-li ohrazení obory funkční a nezjedná-li držitel honitby v přiměřené lhůtě stanovené orgánem státní správy myslivosti nápravu.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-ctvrta/hlava-iv"><header><h1>HLAVA IV</h1><h1>VYUŽITÍ HONITEB</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/32"><header><h1>§ 32</h1></header><p>Rozhodnutí držitele honitby o způsobu jejího využití</p>
<section class="odstavec" resource="section/32/1"><p>(1) Držitel honitby může honitbu využívat sám nebo ji může pronajmout.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/32/2"><p>(2) Pokud honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet, je povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání honitby svým členům. K této přednosti je povinno přihlížet i při rozhodnutí o pronájmu honitby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/32/3"><p>(3) Pronajmout lze honitbu jen</p>
<section class="pismeno" resource="section/32/3/a"><p>a) české fyzické osobě, která má platný český lovecký lístek,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/32/3/b"><p>b) mysliveckému sdružení vzniklému podle předpisů o sdružování občanů<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> za účelem nájmu honitby, jehož nejméně 3 členové splňují podmínku uvedenou v písmenu a),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/32/3/c"><p>c) české právnické osobě, která na pozemcích v těchto honitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří nebo která má myslivost uvedenu v předmětu své činnosti a jejíž statutární orgán nebo alespoň jeden jeho člen nebo odpovědný zástupce splňuje podmínku uvedenou v písmenu a).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/32/4"><p>(4) Právnické osoby, které hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravují, mohou pronajímat honitbu jen po provedení výběrového řízení. Výběrovým řízením se pro účely tohoto zákona rozumí právní úkony držitele honitby směřující ke vzniku smlouvy o nájmu honitby:</p>
<section class="pismeno" resource="section/32/4/a"><p>a) sdělení držitele honitby o podmínkách nájmu honitby, všem zájemcům o nájem honitby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/32/4/b"><p>b) sdělení rozhodnutí všem zájemcům o tom, který ze zájemců prokázal nejlepší záměr, mysliveckou odbornost, praxi a důvěryhodnost,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/32/4/c"><p>c) sdělení všem zájemcům o výši ceny, za kterou je honitba vybranému zájemci pronajímána,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/32/4/d"><p>d) sdělení plného obsahu uzavřené smlouvy s vybraným nájemcem všem zájemcům. V případě umístění dvou nebo více zájemců z řad mysliveckých spolků se sídlem v místě honitby na prvém místě rozhodne o nájemci větší počet členů mysliveckého spolku. V případě umístění více jiných zájemců na prvém místě rozhodne o vybraném nájemci los.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/32/5"><p>(5) Honitbu nelze rozdělit na části a v nich přenechat někomu provozování myslivosti; rovněž nelze přenechat lov zvěře za úplatu, pokud se nejedná o poplatkový odstřel s doprovodem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/32/6"><p>(6) Pokud je honitba pronajata mysliveckému sdružení, je toto myslivecké sdružení povinno upřednostnit přihlášky členství podané vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků této honitby.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/33"><header><h1>§ 33</h1><h1>Smlouva o nájmu honitby</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/33/1"><p>(1) Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let. Držitel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/2"><p>(2) Nájemné z honitby se stanoví dohodou smluvních stran, pokud tento zákon nestanoví jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/3"><p>(3) Pokud v případech stávající honitby na honebních pozemcích státu uplatní dosavadní nájemce zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy na další období, bude s ním jednáno o uzavření smlouvy podle podmínek stanovených pro výběrové řízení jako s prvním. Toto právo nevzniká, jestliže se držitel rozhodne užívat honitbu na vlastní náklad nebo pokud nájemce v průběhu uplynulé doby nájmu porušil nájemní smlouvu nebo mu byla orgánem státní správy myslivosti uložena pokuta podle zákona o myslivosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/4"><p>(4) Pokud nájemci honiteb na honebních pozemcích ve vlastnictví státu provedou opatření na ochranu proti škodám působeným zvěří po předchozím souhlasu zástupce právnické osoby, která hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravuje, přijme se toto plnění jako naturální plnění na nájem ve výši ceny takového opatření v místě honitby obvyklé.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/5"><p>(5) Při zániku smlouvy o nájmu honitby se mezi stranami vyrovná rozdíl v hodnotě mysliveckých zařízení existujících při vzniku a zániku smlouvy, pokud se nedohodnou strany jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/6"><p>(6) Smlouva o nájmu honitby zaniká</p>
<section class="pismeno" resource="section/33/6/a"><p>a) uplynutím doby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/6/b"><p>b) zánikem honitby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/6/c"><p>c) zánikem nebo smrtí nájemce honitby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/6/d"><p>d) přestane-li nájemce splňovat podmínku uvedenou v § 32 odst. 3,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/6/e"><p>e) dohodou,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/6/f"><p>f) výpovědí s 18měsíční výpovědní lhůtou po změně držitele honitby v případě, že nový držitel honitby ji bude využívat na vlastní účet,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/6/g"><p>g) výpovědí pronajímatele nebo nájemce pro nedodržení podmínek smlouvy o nájmu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/6/h"><p>h) rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti v případech, kdy porušením smlouvy nájemcem dojde k vážnému ohrožení životního prostředí anebo poklesu počtu zvěře v honitbě pod stanovené minimální stavy.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/33/7"><p>(7) Přejde-li vlastnické právo k honebním pozemkům v honitbě, která je pronajata, vstupuje nový vlastník do smlouvy o nájmu honitby na místo vlastníka dosavadního. Dojde-li ke změně pronajaté honitby podle § 31 odst. 4, upraví se stávající nájemní smlouva k datu provedené změny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/8"><p>(8) Držitel honitby je povinen oznámit písemně orgánu státní správy myslivosti zánik smlouvy o nájmu honitby v případech uvedených v odstavci 6 písm. a) až g), a to do 15 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/9"><p>(9) Není-li tímto zákonem nebo smlouvou o nájmu stanoveno jinak, řídí se právní vztahy ze smlouvy o nájmu honitby ustanoveními občanského zákoníku o nájmu. Pronájem části honitby nebo podnájem honitby nebo její části je zakázán.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/34"><header><h1>§ 34</h1><h1>Evidence využití honiteb</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/34/1"><p>(1) Orgán státní správy myslivosti vede evidenci honiteb v územním obvodu své působnosti a evidenci jejich využití na základě vydaných rozhodnutí nebo jiných úkonů a skutečností.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/34/2"><p>(2) V rámci evidence využití honiteb jsou vedeny evidence mysliveckých hospodářů a mysliveckých stráží s jejich osobními údaji, s daty jmenování, odvolání a vydání průkazů, jakož i evidence loveckých psů používaných pro honitbu.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-pata"><header><h1>ČÁST PÁTÁ</h1><h1>MYSLIVECKÉ HOSPODAŘENÍ A LOV</h1></header>
<section class="hlava" resource="outline/cast-pata/hlava-i"><header><h1>HLAVA I</h1><h1>MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/35"><header><h1>§ 35</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/35/1"><p>(1) Uživatel honitby je povinen navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení mysliveckého hospodáře. Předpokladem pro zastávání této funkce je, že navržená osoba</p>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/a"><p>a) má způsobilost k právním úkonům,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/b"><p>b) je starší 21 let,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/c"><p>c) je bezúhonná,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/d"><p>d) má bydliště na území České republiky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/e"><p>e) má platný lovecký lístek,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/f"><p>f) má platný zbrojní průkaz skupiny C,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/g"><p>g) je pojištěna (§ 48), a</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/h"><p>h) složila zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo úspěšně ukončila studia na střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost povinným vyučovacím předmětem, nebo složila vyšší odbornou mysliveckou zkoušku nebo složila zkoušku pro myslivecké hospodáře; potvrzení o složení zkoušky vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/35/2"><p>(2) Navrhnout ustanovení mysliveckého hospodáře je uživatel honitby povinen do 15 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby, po uzavření smlouvy o nájmu honitby nebo po nabytí právní moci, rozhodnutí o odvolání, popřípadě po zániku funkce dosavadního mysliveckého hospodáře, jakož i po doručení rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto jmenovat mysliveckým hospodářem navrženou osobu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/35/3"><p>(3) Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn</p>
<section class="pismeno" resource="section/35/3/a"><p>a) vypracovat a spolu se zástupcem uživatele honitby podepisovat úkony týkající se mysliveckého hospodaření, například návrh plánu mysliveckého hospodaření a statistický výkaz o stavu honitby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/3/b"><p>b) zastupovat uživatele honitby při jednání týkajícím se mysliveckého hospodaření,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/3/c"><p>c) kontrolovat ulovenou zvěř a její označení, být předem zpraven o provádění dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla ze sousední honitby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/3/d"><p>d) požadovat předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném pojištění od osob, které loví v honitbě zvěř; při zjištění neplatnosti loveckého lístku nebo nepředložení potvrzení o povinném pojištění vyzvat lovce, aby honitbu opustil, a případ oznámit orgánu státní správy myslivosti; uvedené osoby jsou povinny předložit požadované doklady, popřípadě honitbu opustit,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/3/e"><p>e) usmrcovat toulavé psy a kočky, další zvířata škodlivá myslivosti, zdivočelá domácí zvířata a volněse pohybující zvířata z farmových chovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) a g),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/3/f"><p>f) vést společné lovy, požadovat předložení dokladů loveckých psů, zastavit provádění společného lovu, nejsou-li splněny podmínky pro něj stanovené, nebo není-li dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/35/4"><p>(4) Myslivecký hospodář je při své činnosti povinen</p>
<section class="pismeno" resource="section/35/4/a"><p>a) prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/4/b"><p>b) zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/4/c"><p>c) navrhovat uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitbě; odpovídá mu za toto hospodaření,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/4/d"><p>d) vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/4/e"><p>e) evidovat vydané povolenky k lovu, v honitbě používané lovecké psy (s rozdělením na psy započítané do minimálního předepsaného počtu pro honitbu a na psy ostatní), vést další předepsané evidence,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/4/f"><p>f) nejpozději následující den po skončení honu zajistit provedení společné dohledávky s použitím loveckých psů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/4/g"><p>g) vyloučit z účasti na honu střelce, honce i další osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla; uvedené osoby jsou povinny místo honu opustit,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/4/h"><p>h) provádět a zajišťovat opatření na ochranu zvěře,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/4/i"><p>i) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby a orgánu státní správy myslivosti, který jej ustanovil,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/4/j"><p>j) zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní správy myslivosti, který mu průkaz vydal.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/35/5"><p>(5) Myslivecký hospodář může v odůvodněných případech na dočasnou dobu pro některý úkon přenést své povinnosti a oprávnění s výjimkou oprávnění podle odstavce 3 písm. e) na osobu, která drží lovecký lístek nejméně předchozích 5 let.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/35/6"><p>(6) Mysliveckého hospodáře ustanovuje a odvolává orgán státní správy myslivosti na návrh uživatele honitby. Pro ustanovování a odvolávání platí obdobně ustanovení § 12 odst. 3 a § 13.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/35/7"><p>(7) Vyhláška stanoví vzor průkazu mysliveckého hospodáře, dále způsob provádění zkoušek pro myslivecké hospodáře, a které mysliveckéorganizaceaškoly, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-pata/hlava-ii"><header><h1>HLAVA II</h1><h1>PLÁN MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/36"><header><h1>§ 36</h1><h1>Vypracování plánu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/36/1"><p>(1) Uživatel honitby je povinen každoročně provést v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti [§ 59 odst. 2 písm. c)] sčítání zvěře v honitbě a do 5 dnů výsledek písemně oznámit příslušnému orgánu státní správy myslivosti (§ 60). Držitel honitby a držitelé sousedních honiteb mají právo účastnit se svým zástupcem sčítání a vyjádřit se orgánu státní správy myslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý držitel honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně orgánu státní správy myslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/2"><p>(2) Uživatel honitby je povinen vypracovat každoročně plán mysliveckého hospodaření v honitbě (dále jen „plán“). Při vypracování plánu vychází z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech, z výsledkůsčítání zvěře, ze stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře, poměrů pohlaví a koeficientů očekávané produkce, jakož i ze záměrů, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby. V části týkající se mysliveckého hospodaření se uvádí i zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení, opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře. Jestliže je honitba v oblasti chovu zvěře, vychází plán ze závěrů a doporučení orgánu státní správy myslivosti, který vymezil příslušnou oblast chovu zvěře.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/3"><p>(3) Vypracovaný plán předloží uživatel honitby držiteli honitby k vyjádření. Jestliže se držitel honitby do 15 dnů od doručení plánu k němu nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Pokud po vyjádření držitele honitby nedojde mezi ním a uživatelem honitby k dohodě o plánu, určí jej na návrh některého z nich orgán státní správy myslivosti rozhodnutím. Odsouhlasený, popřípadě dohodnutý plán je uživatel honitby povinen zaslat orgánu státní správy myslivosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/4"><p>(4) Orgán státní správy myslivosti je oprávněn kontrolovat plnění plánů zaslaných mu podle odstavce 2 nebo 3 a změněných plánů podle § 37. Za tím účelem, není-li dohodnuto jinak, mu uživatel honitby předkládá měsíční písemná hlášení o plnění plánu, a to do pátého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž k lovu došlo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/5"><p>(5) V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu státní správy myslivosti u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/6"><p>(6) Vyhláška stanoví podmínky, vzor a bližší pokyny vypracování plánu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/37"><header><h1>§ 37</h1><h1>Změny a plnění plánu</h1></header><p>Za změny plánu se považují samostatná rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o snížení stavů zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení. Na plnění plánu se započítává zvěř získaná lovem na nehonebních pozemcích, při dohledávce zvěře a nalezená zvěř uhynulá.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/38"><header><h1>§ 38</h1><h1>Myslivecká evidence a statistika</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/38/1"><p>(1) Uživatel honitby je povinen vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení orgánu státní správy myslivosti pro statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického zjišťování.<span class="poznamka-link" resource="footnote/22"><sup>22</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/38/2"><p>(2) Pověřené obecní úřady v přenesené působnosti dále zpracovávají statistická hlášení o myslivosti za honitby ve své územní působnosti.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-pata/hlava-iii"><header><h1>HLAVA III</h1><h1>POVOLENÍ LOVU VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/39"><header><h1>§ 39</h1></header><p>Snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/40"><header><h1>§ 40</h1><h1>Povolení lovu mimo dobu lovu</h1></header><p>Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, která není hájena, mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov orgán státní správy myslivosti. Pokud mezi žadatelem a uživatelem honitby nedojde k dohodě, může být v povolení rozhodnuto i o způsobu lovu, náhradách a podobně. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/41"><header><h1>§ 41</h1><h1>Povolení lovu na nehonebních pozemcích</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/41/1"><p>(1) Vznikne-li potřeba jednorázově omezit nebo trvale regulovat stavy některého druhu zvěře, popřípadě i jiných živočichů (například zdivočelých holubů ve městech) na nehonebních pozemcích, povolí lov na těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků, popřípadě nájemců nebo z vlastního podnětu orgán státní správy myslivosti. Povolit lze lov i mimo dobu lovu. Provedením lovu orgán státní správy myslivosti pověří uživatele honitby, v jejímž obvodu jsou nehonební pozemky, popřípadě uživatele nejbližší honitby, kterému také patří ulovená zvěř; v katastrálních územích, v nichž není žádný honební pozemek, pověří osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř patří těmto osobám. Orgán státní správy myslivosti v pověření stanoví podmínky pro provedení lovu, zejména určí denní dobu, zásady vzájemné koordinace postupu osob nebo omezení vstupu na hřbitovy nebo do chatových a zahrádkářských osad. Pokud se jedná o nehonební pozemky prohlášené orgánem státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských (§ 17 odst. 2), provádí lov na těchto pozemcích organizace v oboru působnosti Ministerstva obrany.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/41/2"><p>(2) Pověřené osoby a osoby určené příslušným uživatelem honitby jsou oprávněny vstupovat s loveckou zbraní, loveckým psem, popřípadě loveckým dravcem na nehonební pozemky, a to po předchozím souhlasu vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-pata/hlava-iv"><header><h1>HLAVA IV</h1><h1>DOBY LOVU A JEHO PODMÍNKY</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/42"><header><h1>§ 42</h1><h1>Doba lovu a podmínky lovu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/42/1"><p>(1) Lovit lze jen zvěř, která není hájena, a to ve stanovené době lovu. Pokud orgán ochrany přírody rozhodne o odlovu živočichů, kteří nejsou zvěří, může tento odlov provést za stanovených podmínek osoba oprávněná podle tohoto zákona (držitel loveckého lístku).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/42/2"><p>(2) Vyhláška stanoví dobu lovu jednotlivých druhů zvěře a bližší podmínky provádění lovu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/43"><header><h1>§ 43</h1><h1>Dohledávka zvěře</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/43/1"><p>(1) Uživatel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti je oprávněn použít loveckého psa.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/43/2"><p>(2) Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutnémíře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to po předchozím vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků, který semůže dohledávky zvěře zúčastnit a který má povinnost provedení dohledávky umožnit. Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/43/3"><p>(3) Dohledaná zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby, který je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/44"><header><h1>§ 44</h1><h1>Používání loveckých psů a loveckých dravců</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/44/1"><p>(1) Uživatel honitby je povinen držet a v honitbě používat lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/44/2"><p>(2) Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití; nemusí jít o druh zvěře uvedený v § 2 písm. c). Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti. Držení a chov loveckého dravce jsou možné jen po povolení výjimky ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů podle předpisů o ochraně přírody<span class="poznamka-link" resource="footnote/23"><sup>23</sup>)</span> a za podmínek v povolení uvedených. Držitel loveckého dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické organizace.<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/44/3"><p>(3) Vyhláška stanoví bližší pokyny o používání loveckých dravců a o používání loveckých psů, o jejich počtu stanoveném pro jednotlivé druhy honiteb a společné lovy, dále způsob provádění zkoušek psů z výkonu a sokolnických zkoušek, a které myslivecké organizace<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-pata/hlava-v"><header><h1>HLAVA V</h1><h1>ZAKÁZANÉ ZPŮSOBY LOVU</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/45"><header><h1>§ 45</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/45/1"><p>(1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se</p>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/a"><p>a) chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/b"><p>b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/c"><p>c) lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/d"><p>d) lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/e"><p>e) nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/f"><p>f) lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/g"><p>g) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/h"><p>h) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/i"><p>i) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/j"><p>j) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/24"><sup>24</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/k"><p>k) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/l"><p>l) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/m"><p>m) lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/n"><p>n) lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/o"><p>o) dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/p"><p>p) střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/r"><p>r) lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/s"><p>s) lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/t"><p>t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/u"><p>u) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/v"><p>v) střílet zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/45/1/w"><p>w) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva. na mokřadech</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/45/2"><p>(2) V rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře může být uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písm. g), jde-li o lov v noci, a dále v odstavci 1 písm. m), t) a u).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/3"><p>(3) Zákazy nebo omezení lovu stanovené zvláštními právními předpisy zůstávají nedotčeny.<span class="poznamka-link" resource="footnote/25"><sup>25</sup>)</span></p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-pata/hlava-vi"><header><h1>HLAVA VI</h1><h1>POVOLENKA K LOVU, LOVECKÝ LÍSTEK A POVINNÉ POJIŠTĚNÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/46"><header><h1>§ 46</h1><h1>Povolenka k lovu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/46/1"><p>(1) Kdo loví zvěř, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/46/2"><p>(2) Povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel honitby na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Pro osoby lovící na společném lovu může povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu). Uživatel honitby je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 3 roky od skončení jejich platnosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/47"><header><h1>§ 47</h1><h1>Lovecký lístek</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/47/1"><p>(1) Lovecké lístky vydává orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt. Cizincům a českým občanům, kteří nemají trvalý pobyt v České republice, vydává lovecký lístek orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu se zdržují.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/47/2"><p>(2) Druhy loveckých lístků jsou:</p>
<section class="pismeno" resource="section/47/2/a"><p>a) lovecký lístek pro české občany,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/47/2/b"><p>b) lovecký lístek pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost povinným vyučovacím předmětem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/47/2/c"><p>c) lovecký lístek pro cizince.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/47/3"><p>(3) Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že</p>
<section class="pismeno" resource="section/47/3/a"><p>a) je starší 16 let,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/47/3/b"><p>b) má způsobilost k právním úkonům,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/47/3/c"><p>c) složil zkoušku z myslivosti nebo zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivost, nebo je žákem, posluchačem nebo absolventem střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost povinným vyučovacím předmětem; u cizince se za průkaz o složení zkoušky z myslivosti považuje platný doklad opravňující k lovu vystavený v cizině; potvrzení o vykonané zkoušce z myslivosti vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/47/3/d"><p>d) je bezúhonný (§ 12 odst. 4); k prokázání bezúhonnosti předloží výpis z evidence Rejstříku trestů;<span class="poznamka-link" resource="footnote/15"><sup>15</sup>)</span> k uloženým pokutám za přestupky na úseku myslivosti<span class="poznamka-link" resource="footnote/14"><sup>14</sup>)</span> a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/47/3/e"><p>e) je pojištěn (§ 48).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/47/4"><p>(4) Orgán státní správy myslivosti odebere nejdéle na dobu 5 let lovecký lístek, zjistí-li dodatečně takovou okolnost, pro kterou by vydání loveckého lístku muselo být odepřeno, nebo vznikla-li taková okolnost po jeho vydání. Orgán státní správy myslivosti může vydání loveckého lístku odepřít, bylo-li proti žadateli zahájeno soudní řízení pro trestný čin nebo správní řízení k uložení pokuty podle § 64.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/47/5"><p>(5) Vyhláška stanoví podrobnosti vydávání a odebírání loveckých lístků, povinné náležitosti povolenky k lovu a dále obsah zkoušek z myslivosti a způsob jejich provádění, a které myslivecké organizace<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací zkoušek z myslivosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/48"><header><h1>§ 48</h1><h1>Povinné pojištění</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/48/1"><p>(1) Každý, kdo loví zvěř, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 20 000 000 Kč a za škodu na věci s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 500 000 Kč na jednu pojistnou událost. Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, nesmějí obsahovat výluku, v důsledku které se pojištění nevztahuje na případy neopatrného chování pojištěného.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48/2"><p>(2) Za členy mysliveckých organizací,<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> které mají uzavřeny hromadné pojistné smlouvy s pojišťovnami a jejichž členové platí pojistné současně s členským příspěvkem, je potvrzením o povinném pojištění členský průkaz myslivecké organizace, v němž je potvrzeno zaplacení členského příspěvku na běžný rok a uvedena poznámka, že v členském příspěvku je placeno i povinné pojištění podle tohoto zákona.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48/3"><p>(3) Jiné osoby než uvedené v odstavci 2 prokazují své pojištění pojistkou pojišťovny.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-pata/hlava-vii"><header><h1>HLAVA VII</h1><h1>KONTROLA A ZUŽITKOVÁNÍ ZVĚŘE</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/49"><header><h1>§ 49</h1><h1>Způsob kontroly ulovené zvěře</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/49/1"><p>(1) Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedené dohledávce označen nesnímatelnou plombou; zúčtovatelné plomby vydává uživatelům honiteb orgán státní správy myslivosti. U ostatní zvěře ulovené na společných lovech musí být při přepravě více než 10 kusů vystaven uživatelem honitby lístek o původu zvěře; to platí i u zvěře dohledané po provedení společného lovu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/2"><p>(2) Vyhláška stanoví druhy plomb, lístků o původu zvěře, způsoby jejich výdeje, evidence, připevňování, snímání a podobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/50"><header><h1>§ 50</h1><h1>Ošetření ulovené zvěře</h1></header><p>Ošetření zvěře po jejím ulovení se řídí veterinárními předpisy;<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span> to platí i pro ošetření usmrceného zdivočelého hospodářského zvířete nebo označeného zvířete z farmového chovu zvěře.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/51"><header><h1>§ 51</h1><h1>Uvádění ulovené zvěře do oběhu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/51/1"><p>(1) Uživatel honitby může prodávat jen zvěř, zvěřinu a jiné části zvěře pocházející ze své honitby; o ulovené zvěři, jejím prodeji a vlastní spotřebě je povinen vést evidenci. Při prodeji je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/51/2"><p>(2) Ke každému kusu zvěře spárkaté musí přepravující osoba mít u sebe vyplněný lístek o původu zvěře, z něhož je patrné datum ulovení a honitba, v níž byl uloven, a číslo plomby. Lístek o původu zvěře je přepravující osoba povinna předat příjemci zvěře. Příjemce zvěře je povinen uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu 1 měsíc ode dne převzetí, podnikatel obchodující se zvěřinou nebo zvěřinu spotřebovávající k pohostinské nebo jiné činnosti do 6 měsíců ode dne nabytí zvěře. Uvádění zvěře do oběhu podléhá veterinárním předpisům.<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span> Pokud je u některých druhů zvěře doba lovu rozdílná podle jejího pohlaví, smí být zvěřina nakupována od uživatelů honiteb jen tehdy, lze-li bezpečně určit pohlaví kusu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/51/3"><p>(3) Přeprava živé zvěře po provedeném odchytu může být prováděna jen po splnění požadavků stanovených veterinárními předpisy.<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span> Mláďata zvěře spárkaté do věku 6 měsíců mohou být přemisťována pouze s matkou.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-sesta"><header><h1>ČÁST ŠESTÁ</h1><h1>ŠKODY ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM HONITBY, ZVĚŘÍ A NA ZVĚŘI</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/52"><header><h1>§ 52</h1><h1>Odpovědnost uživatele honitby</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/52/1"><p>(1) Uživatel honitby je povinen hradit</p>
<section class="pismeno" resource="section/52/1/a"><p>a) škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/52/1/b"><p>b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/52/2"><p>(2) Vykonává-li právo myslivosti sdružení,<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> ručí jeho členové za závazek k náhraděškody společně a nerozdílně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/52/3"><p>(3) Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory se zprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž neodpovídá.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/53"><header><h1>§ 53</h1><h1>Opatření k zábraně škod působených zvěří</h1></header><p>Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů<span class="poznamka-link" resource="footnote/26"><sup>26</sup>)</span> ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/54"><header><h1>§ 54</h1><h1>Neuhrazované škody způsobené zvěří</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/54/1"><p>(1) Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří, na neoplocených květinových školkách nebo zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na vysokocenných plodinách. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybnostech orgán státní správy myslivosti. Nehradí se rovněžškody způsobené zvěří na zemědělských plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích, pokud osoba, která plodiny uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné ochrany proti škodám působeným zvěří.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/54/2"><p>(2) Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/54/3"><p>(3) Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.<span class="poznamka-link" resource="footnote/27"><sup>27</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/55"><header><h1>§ 55</h1><h1>Uplatnění nároků</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/55/1"><p>(1) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit</p>
<section class="pismeno" resource="section/55/1/a"><p>a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/55/1/b"><p>b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/55/2"><p>(2) Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/55/3"><p>(3) Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody, může poškozený ve lhůtě 1 měsíce uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/55/4"><p>(4) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/56"><header><h1>§ 56</h1><h1>Náhrada škod způsobených na zvěři</h1></header><p>Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí obecné předpisy.<span class="poznamka-link" resource="footnote/28"><sup>28</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-sedma"><header><h1>ČÁST SEDMÁ</h1><h1>STÁTNÍ SPRÁVA MYSLIVOSTI</h1></header>
<section class="hlava" resource="outline/cast-sedma/hlava-i"><header><h1>HLAVA I</h1><h1>ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY MYSLIVOSTI A JEJICH PŮSOBNOST</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/57"><header><h1>§ 57</h1><h1>Orgány státní správy myslivosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/57/1"><p>(1) Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je Ministerstvo zemědělství. Na území národních parkůjeústředním orgánem státní správy Ministerstvo životního prostředí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/57/2"><p>(2) Na území krajů je orgánem státní správy myslivosti krajský úřad v přenesené působnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/57/3"><p>(3) Na území hlavního města Prahy je orgánem státní správy myslivosti Magistrát hlavního města Prahy. Přenesená působnost, která je tímto zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům, může být statutem hlavního města Prahy svěřena městským částem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/57/4"><p>(4) Na území obcí je orgánem státní správy pověřený obecní úřad v přenesené působnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/57/5"><p>(5) Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů vpřenesené působnosti a obcí vpřenesenépůsobnosti Ministerstvo zemědělství. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím a krajům.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/57/6"><p>(6) Ministr zemědělství zřizuje Mysliveckou radu jako svůj poradní sbor složený zejména ze zástupců jiných správních úřadů, celostátně působících mysliveckých organizací,<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> zemědělských a lesnických organizací, vysokých škol a výzkumných ústavů sčinností na úseku myslivosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/58"><header><h1>§ 58</h1><h1>Působnost Ministerstva zemědělství</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/58/1"><p>(1) Ministerstvo zemědělství rozhoduje ve věcech</p>
<section class="pismeno" resource="section/58/1/a"><p>a) opatření k zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/1/b"><p>b) dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře (§ 4 odst. 2),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/1/c"><p>c) myslivosti týkajících se organizací v oboru působnosti Ministerstva obrany,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/1/d"><p>d) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/58/2"><p>(2) Ministerstvo zemědělství dále</p>
<section class="pismeno" resource="section/58/2/a"><p>a) řídí výkon státní správy myslivosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/2/b"><p>b) organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/2/c"><p>c) vypracovává koncepce rozvoje myslivosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/2/d"><p>d) účastní se na mezinárodní spolupráci, programech a projektech,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/2/e"><p>e) dbá na zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/2/f"><p>f) ustavuje ústřední hodnotitelskou komisi trofejí (§ 6 odst. 2),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/2/g"><p>g) pověřuje některou mysliveckou organizaci<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> vedením evidence význačných trofejí (§ 6 odst. 2),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/2/h"><p>h) pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře (§ 35 odst. 7),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/2/i"><p>i) pověřuje právnické osoby prováděním sokolnických zkoušek, zkoušek psů z výkonu (§ 44 odst. 3) a zkoušek z myslivosti (§ 47 odst. 5),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/2/j"><p>j) pověřuje celostátně působící myslivecké organizace<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> pořádáním celostátních a mezinárodních mysliveckých výstav nebo jinými vybranými úkoly na úseku myslivosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/2/k"><p>k) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/2/l"><p>l) zabezpečuje provádění vyšších odborných mysliveckých zkoušek (§ 58 odst. 3),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/2/m"><p>m) podporuje vybrané činnosti myslivosti poskytováním služeb nebo finančních příspěvků, zejména v oblastech výchovy a vzdělávání, podpory ohrožených a vzácných druhů zvěře, vyhodnocení chovu zvěře a chovatelských přehlídek, osvěty a propagace myslivosti, zlepšování životního prostředí zvěře, myslivecké kynologie, sokolnictví a chovu dravců, využití dravců v ochraně rostlin, preventivních veterinárních opatření a zdolávání nákaz v chovech zvěře,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/2/n"><p>n) zpracovává statistická hlášení o myslivosti.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/58/3"><p>(3) Obsahem vyšších odborných mysliveckých zkoušek je ověření znalostí myslivosti a obecně závazných právních předpisů o myslivosti a předpisů souvisejících. Tyto zkoušky neskládají absolventi střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo osoby, které složily zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivost. Bližší podrobnosti o obsahu a rozsahu vyšších odborných mysliveckých zkoušek, včetně způsobu jejich provádění, stanoví vyhláška.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/59"><header><h1>§ 59</h1><h1>Působnost krajů</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/59/1"><p>(1) Kraj v přenesené působnosti rozhoduje ve věcech</p>
<section class="pismeno" resource="section/59/1/a"><p>a) souhlasu s chovem zvěře v zajetí (§ 7 odst. 1),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/59/1/b"><p>b) omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách (§ 4 odst. 1),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/59/1/c"><p>c) vymezení oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 3),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/59/1/d"><p>d) prohlášení dalších pozemků za nehonební (§ 17 odst. 2),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/59/1/e"><p>e) povolení použití dravců jako loveckých (§ 44 odst. 2),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/59/1/f"><p>f) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/59/2"><p>(2) Kraj v přenesené působnosti</p>
<section class="pismeno" resource="section/59/2/a"><p>a) vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 3),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/59/2/b"><p>b) organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěře (§ 6 odst. 1),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/59/2/c"><p>c) určuje termíny sčítání zvěře (§ 36 odst. 1),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/59/2/d"><p>d) zpracovává statistická hlášení o myslivosti (§ 38),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/59/2/e"><p>e) podílí se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/59/2/f"><p>f) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní veřejností,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/59/2/g"><p>g) ustanovuje mysliveckou stráž (§ 12 odst. 1).</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/60"><header><h1>§ 60</h1><h1>Působnost obcí</h1></header><p>Ve věcech neuvedených v § 57 až 59 vykonávají státní správu na úseku myslivosti obecní úřady obcí s rozšířenou působností.</p></section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-sedma/hlava-ii"><header><h1>HLAVA II</h1><h1>DOZOR V MYSLIVOSTI</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/61"><header><h1>§ 61</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/61/1"><p>(1) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí dozírají v rámci svých působností stanovených zvláštním právním předpisem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/29"><sup>29</sup>)</span> jak orgány státní správy myslivosti, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na jejich základě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/61/2"><p>(2) Kraje a obce v přenesené působnosti dozírají na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Soustavně dozírají, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, zda uživatelé honiteb myslivecky hospodaří v souladu s tímto zákonem, provádějí ochranu myslivosti a dodržují zásady chovu zvěře.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/61/3"><p>(3) Orgány státní správy myslivosti ukládají rozhodnutím opatření k odstranění zjištěných nedostatků a opatření ke zlepšení; jsou oprávněny v případě nutnosti rozhodnout o omezení užívání honitby do doby odstranění nedostatků nebo jejich příčin.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/61/4"><p>(4) Odborní zaměstnanci orgánů státní správy myslivosti jsou oprávněni nosit při výkonu své funkce služební stejnokroj.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/61/5"><p>(5) Vyhláška stanoví podrobnosti o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy myslivosti a o jejich označení.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-sedma/hlava-iii"><header><h1>HLAVA III</h1><h1>PODPORA MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ A SPOLKOVÉ MYSLIVOSTI</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/62"><header><h1>§ 62</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/62/1"><p>(1) Stát podporuje vybrané činnosti mysliveckého hospodaření uvedené v této části zákona poskytováním služeb nebo finančních příspěvků. Finanční příspěvky mohou být poskytnuty zejména na</p>
<section class="pismeno" resource="section/62/1/a"><p>a) zlepšování životního prostředí zvěře,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/62/1/b"><p>b) podporu ohrožených druhů zvěře,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/62/1/c"><p>c) oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/62/1/d"><p>d) chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/62/1/e"><p>e) použití dravců v ochraně rostlin,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/62/1/f"><p>f) preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěře,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/62/1/g"><p>g) ozeleňování krajiny včetně oplocování dřevin,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/62/1/h"><p>h) chovatelské přehlídky a myslivecké výstavy, propagaci a osvětu myslivosti.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/62/2"><p>(2) Pravidla poskytování finančních příspěvků se připraví každoročně v rámci pravidel podpory hospodaření v lesích,<span class="poznamka-link" resource="footnote/30"><sup>30</sup>)</span> která jsou přílohou státního rozpočtu a pravidel používání prostředků z Fondu životního prostředí.<span class="poznamka-link" resource="footnote/31"><sup>31</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/62/3"><p>(3) Stát podporuje spolkovou myslivost nepřímo tím, že ve výběrovém řízení na nájemce honiteb na pozemcích státu mají přednost myslivecké spolky, jejichž sídlo je v místě honiteb, pokud neprojevil zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy dosavadní nájemce podle § 33 odst. 3. V případě, že se do výběrového řízení přihlásí více mysliveckých spolků, postupuje se podle § 32 odst. 4 tohoto zákona.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-osma"><header><h1>ČÁST OSMÁ</h1><h1>SANKCE</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/63"><header><h1>§ 63</h1><h1>Přestupky</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/63/1"><p>(1) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu</p>
<section class="pismeno" resource="section/63/1/a"><p>a) až do výše 10 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 9 odst. 1, § 10 odst. 2 nebo 3 nebo uložené podle § 9 odst. 3,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/63/1/b"><p>b) až do výše 30 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 5 odst. 2, § 9 odst. 2, § 10 odst. 1 nebo § 14 odst. 1 písm. a) až d).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/63/2"><p>(2) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše 30 000 Kč držiteli loveckého lístku, který se dopustí přestupku tím, že poruší některé pravidlo lovu uvedené v § 41 až 45 nebo v § 49 odst. 1; může přitom uložit zákaz činnosti do doby 2 let; při uloženém zákazu činnosti se odebere lovecký lístek; lze rovněž vyslovit propadnutí věci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/63/3"><p>(3) Byl-li přestupek spáchán opakovaně, lze uložit pokutu až do výše, která je dvojnásobkem částky uvedené v odstavci 1 nebo 2.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/63/4"><p>(4) Pro přestupky, řízení o nich a výnosech uložených pokut platí obecné předpisy o přestupcích.<span class="poznamka-link" resource="footnote/18"><sup>18</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/64"><header><h1>§ 64</h1><h1>Pokuty</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/64/1"><p>(1) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše 40 000 Kč právnické osobě, která nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 5 odst. 2, § 7 odst. 1 nebo 2, § 9 odst. 1 nebo 2, § 10 a § 32 odst. 3, 4 nebo 5.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/64/2"><p>(2) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše 200 000 Kč tomu, kdo nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 4 odst. 2, § 5 odst. 1, § 51 odst. 2 nebo 3 nebo uložené podle § 61 odst. 3.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/64/3"><p>(3) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu</p>
<section class="pismeno" resource="section/64/3/a"><p>a) až do výše 10 000 Kč uživateli honitby, který nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 11 odst. 1, 2, 4 nebo 6, § 36 odst. 1, § 44 odst. 1 nebo 2 nebo uvede nepravdivéúdaje o honitbě a zvěři v ní,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/64/3/b"><p>b) až do výše 40 000 Kč uživateli honitby, který neplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 43 odst. 1 nebo uložené podle § 4 odst. 1,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/64/3/c"><p>c) až do výše 200 000 Kč uživateli honitby, který nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 3 odst. 2, § 11 odst. 3, § 41 až 43, § 45, § 49 odst. 1 nebo § 51 odst. 1.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/64/4"><p>(4) Při nesplnění lovu celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře podle plánu mysliveckého hospodaření, pokud tím dochází k překročení normovaného stavu tohoto druhu zvěře, lze uložit uživateli honitby pokutu až do výše 200 000 Kč; stejnou pokutu lze uložit i při nečinnosti v plnění povinností podle § 11 odst. 5 a § 36 odst. 2 a 3.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/64/5"><p>(5) Za opakované nesplnění nebo porušení povinností uvedených v odstavcích 1 až 4 lze uložit pokutu až do výše dvojnásobku částky v nich uvedené.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/64/6"><p>(6) Při rozhodování o výši pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům nesplnění nebo porušení povinností a k okolnostem, za nichž k nim došlo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/64/7"><p>(7) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán státní správy myslivosti dověděl o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k němu došlo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/64/8"><p>(8) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/64/9"><p>(9) Pokutu vybírá a vymáhá celní úřad podle zvláštních právních předpisů.<span class="poznamka-link" resource="footnote/32"><sup>32</sup>)</span> Výnos pokuty je příjmem Státního fondu životního prostředí.<span class="poznamka-link" resource="footnote/31"><sup>31</sup>)</span></p></section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-devata"><header><h1>ČÁST DEVÁTÁ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/65"><header><h1>§ 65</h1></header><p>Vztah ke správnímu řádu Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na rozhodování podle tohoto zákona správní řád.<span class="poznamka-link" resource="footnote/33"><sup>33</sup>)</span></p></section>
<section class="paragraf" resource="section/66"><header><h1>§ 66</h1></header><p>Vztah k předpisům o ochraně přírody Orgány státní správy myslivosti vydávají rozhodnutí, jimiž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny podle § 3 odst. 1 a 2, § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 1 písm. d), § 5 odst. 2, § 7, § 9 odst. 3 a 4, § 36 odst. 1, § 39, 40, § 41 odst. 1 a § 44 odst. 2, jen po dohodě s orgány ochrany přírody,<span class="poznamka-link" resource="footnote/34"><sup>34</sup>)</span> pokud zvláštní právní předpisy o ochraně přírody a krajiny nestanoví jinak.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/67"><header><h1>§ 67</h1></header><p>Vztah k řízení podle jiných předpisů V řízení podle zvláštních právních předpisů,<span class="poznamka-link" resource="footnote/35"><sup>35</sup>)</span> které se dotýká honiteb a životních podmínek zvěře, je orgán státní správy myslivosti dotčeným orgánem státní správy.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/68"><header><h1>§ 68</h1></header><p>Zmocňovací ustanovení Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 4, § 12 odst. 8, § 35 odst. 7, § 42 odst. 2, § 44 odst. 3, § 47 odst. 5, § 49 odst. 2, § 58 odst. 3 a § 61 odst. 5 a v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhlášku k provedení § 14 odst. 1 písm. f).</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/69"><header><h1>§ 69</h1><h1>Přechodná ustanovení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/69/1"><p>(1) Honitby a obory uznané podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány; to platí i pro obory o výměře nižší než 50 ha a samostatné bažantnice uznané podle dosavadních předpisů, které se stávají honitbami podle tohoto zákona, i když nedosahují výměry 500 ha. Pokud honitba nebo obora uznaná podle dosavadních předpisů dosahuje zákonné výměry podle tohoto zákona, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitby, je osoba, které byla honitba uznána podle dosavadních předpisů, povinna podat do 31. prosince 2002 orgánu státní správy myslivosti návrh na uvedení honitby do souladu s tímto zákonem, jinak honitba zaniká k 31. březnu 2003.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/69/2"><p>(2) Právní povaha honebních společenstev vzniklých podle dosavadních předpisů se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne jeho účinnosti. Honební společenstvo přijme stanovy, popřípadějepřizpůsobí úpravě podle tohoto zákona a zvolí orgány nejpozději do 9 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak honební společenstvo a společenstevní honitba zanikají. Po zániku honebního společenstva se provede likvidace.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/69/3"><p>(3) Smlouvy o nájmu honiteb, obor a samostatných bažantnic uzavřené podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/69/4"><p>(4) Platnost vydaných loveckých lístků, složených zkoušek mysliveckých, sokolnických a loveckých psů, jmenování mysliveckých stráží a mysliveckých hospodářů a povolení k držení loveckých dravců ke dni účinnosti tohoto zákona zůstává zachována.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/69/5"><p>(5) Řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/69/6"><p>(6) Okresní úřady vykonávají až do svého zrušení státní správu na úseku myslivosti v rozsahu vymezeném pro pověřené obecní úřady v přenesené působnosti (§ 60).</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/70"><header><h1>§ 70</h1><h1>Zrušovací ustanovení</h1></header><p>Zrušuje se zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 96/1977 Sb., zákona č. 143/1991 Sb., zákona č. 270/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 238/ /1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.</p></section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-desata"><header><h1>ČÁST DESÁTÁ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/71"><header><h1>§ 71</h1></header><p>Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002, s výjimkou ustanovení § 45 odst. 1 písm. l), které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, a ustanovení § 45 odst. 1 písm. w), které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2010.</p></section>
</section>
</section>
<section class="zaver">
<p>Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.</p>
</section>
<section class="poznamky">
<p class="poznamka" resource="footnote/1"><span><sup>1</sup>)</span> § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/2"><span><sup>2</sup>)</span> § 1 a násl. zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/3"><span><sup>3</sup>)</span> Například Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů uveřejněná pod č. 127/1994 Sb. a Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin uveřejněná pod č. 572/1992 Sb., dále předpisy Evropské unie: směrnice Rady č. 79/409/EEC z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků, směrnice Rady č. 92/43/EEC z 21. května 1992 o ochraně stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, nařízení Rady č. 3254/91/EEC z 4. listopadu 1991 zakazující používání nášlapných pastí, nařízení Rady č. 338/97/EEC z 9. prosince 1996 o ochraně volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulující obchod s těmito druhy.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/4"><span><sup>4</sup>)</span> Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/5"><span><sup>5</sup>)</span> Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu. Vyhláška č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/6"><span><sup>6</sup>)</span> Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/7"><span><sup>7</sup>)</span> Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/8"><span><sup>8</sup>)</span> § 50 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 16 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/9"><span><sup>9</sup>)</span> Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/10"><span><sup>10</sup>)</span> Například § 20 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/11"><span><sup>11</sup>)</span> Například zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, vyhláška č. 40/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/12"><span><sup>12</sup>)</span> Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/13"><span><sup>13</sup>)</span> § 55 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/14"><span><sup>14</sup>)</span> § 35 a 46 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/15"><span><sup>15</sup>)</span> Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/16"><span><sup>16</sup>)</span> § 69 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/17"><span><sup>17</sup>)</span> § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/18"><span><sup>18</sup>)</span> Zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/19"><span><sup>19</sup>)</span> § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/20"><span><sup>20</sup>)</span> § 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/21"><span><sup>21</sup>)</span> Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/22"><span><sup>22</sup>)</span> Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/23"><span><sup>23</sup>)</span> § 56 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/24"><span><sup>24</sup>)</span> § 22 a násl. zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/25"><span><sup>25</sup>)</span> Například § 21, 30, § 34 odst. 2 a § 60 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 14 zákona č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/26"><span><sup>26</sup>)</span> Například § 32 zákona č. 289/1995 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/27"><span><sup>27</sup>)</span> Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/28"><span><sup>28</sup>)</span> § 101 občanského zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/29"><span><sup>29</sup>)</span> Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/30"><span><sup>30</sup>)</span> § 46 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/31"><span><sup>31</sup>)</span> Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/32"><span><sup>32</sup>)</span> Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/33"><span><sup>33</sup>)</span> Zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/34"><span><sup>34</sup>)</span> § 65 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/35"><span><sup>35</sup>)</span> Například § 126 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
</section>
</article>
dcterms:language
cs
n7:txtValue
OBECNÁ USTANOVENÍ
Předmět a účel úpravy
Tento zákon upravuje
chov a zachování druhů zvěře volně žijících na území České republiky,
výjimečné držení zvěře v zajetí,
dovoz a vývoz živé zvěře,
dovoz a vypouštění živočichů, kteří zatím nežijí na území České republiky,
tvorbu a využití honiteb,
postavení a právní poměry honebního společenstva,
ochranu myslivosti,
užívání honebních pozemků a zlepšování životních podmínek zvěře,
regulaci stavů zvěře, provádění lovu zvěře, včetně lovu zvěře na nehonebních pozemcích,
provádění lovu živočichů, kteří nejsou zvěří,
náhradu škody způsobené zvěří a při provozování myslivosti, jakož i náhradu škody způsobené na zvěři a na mysliveckých zařízeních,
kontrolu ulovené zvěře,
výkon státní správy myslivosti, dozoru a sankce za neplnění nebo porušení povinností,
státní podporu udržení historické a kulturní úrovně a tradic české myslivosti.
Tento zákon se nevztahuje na jedince druhů zvěře, které jsou drženy v uznaných farmových chovech a které jsou považovány za hospodářská zvířata.,
Vymezení pojmůPro účely tohoto zákona se rozumí
myslivostí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví,
zvěří obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v písmenech c) a d),
druhy zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů:
uživatelem honitby držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitby honitbu pronajal,
za vlastníka honebního pozemku se pro účely tohoto zákona považuje i právnická osoba, která byla k výkonu vlastnických práv státu a jiných majetkových práv státu na pozemcích ve vlastnictví státu zřízena nebo založena.
– savci: bobr evropský (Castor fiber), kočka divoká (Felis silvestris), los evropský (Alces alces), medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), vlk euroasijský (Canis lupus), vydra říční (Lutra lutra),
– ptáci: čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca), havran polní (Corvus frugilegus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), jestřáb lesní (Acci-
piter gentilis), káně lesní (Buteo buteo), káně rousná (Buteo lagopus), kopřivka obecná (Anas strepera), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), koroptev polní (Perdix perdix), krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký (Corvus corax), křepelka polní (Coturnix coturnix), lžičák pestrý (Anas clypeata), moták pochop (Circus aeruginosus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), racek chechtavý (Larus ridibundus), raroh velký (Falco cherrug), sluka lesní (Scolopax rusticola), sojka obecná (Garrulus glandarius), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix), volavka popelavá (Ardea cinerea), výr velký (Bubo bubo), d) druhy zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem:
– savci: daněk skvrnitý (Dama dama), jelen evropský (Cervus elaphus), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), jezevec lesní (Meles meles), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), liška obecná (Vulpes vulpes), muflon (Ovis musimon), ondatra pižmová (Ondatra zibethica), prase divoké (Sus scrofa), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon), srnec obecný (Capreolus capreolus), tchoř tmavý (Mustela putorius), tchoř stepní (Mustela eversmannii) a zajíc polní (Lepus europaeus), – ptáci: bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), holub hřivnáč (Columba palumbus), husa běločelá (Anser albifrons), husa polní (Anser fabalis), husa velká (Anser anser), kachna divoká (Anas platyrhynchos), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca), perlička obecná (Numida meleagris), polák chocholačka (Aythya fuligula), polák velký (Aythya ferina), straka obecná (Pica pica), špaček obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone),
nehonebními pozemky pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře,, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti,
honebními pozemky všechny pozemky v písmenu e) neuvedené,
souvislými honebními pozemky takové honební pozemky, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnými plochami,
právem myslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků,
honitbou soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona,
oborou druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat,
bažantnicí část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů,
jakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních podmínek v honitbě a stanovuje ji orgán státní správy myslivosti ve spolupráci s orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitbě,
držitelem honitby osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána a které v uznané honitbě přísluší provádět právo myslivosti.
CHOV A ZUŠLECHŤOVÁNÍ ZVĚŘE
Zásady chovu
K zachování všech druhů zvěře v přírodě činí orgány státní správy myslivosti potřebná opatření. Přitom se poskytuje podpora a ochrana geograficky původním druhům zvěře. Chovem zvěře se rozumějí odborné zásahy sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav.
Držitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitby (dále jen „uživatel honitby“) je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby; uvádí v rámci jakostní třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a koeficient očekávané produkce.
Normované stavy zvěře se uvádí i pro oblasti chovu zvěře, které vymezuje na návrh jednoho nebo více držitelů honiteb rozhodnutím orgán státní správy myslivosti. Oblastí chovu zvěře je souvislé území tvořené souborem honiteb s přibližně stejnými vhodnými přírodními podmínkami pro zvěř a určené k chovu určitého druhu zvěře spárkaté, s výjimkou zvěře srnčí, jelence a prasete divokého, nebo jeho místní populace nebo poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev, tetřívek, jeřábek) nebo ohrožené druhy zvěře. U honitby určené pro chov uvedených druhů spárkaté zvěře musí celá její výměra být v oblasti tohoto chovu. Vytvoření oblasti chovu nesmí vést ke zvýšení ekologické zátěže dotčeného území.
Vyhláška stanoví způsob stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře, zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd.
Omezení směřující k zachování druhu zvěře
Orgán státní správy myslivosti může z důvodu obecného zájmu omezit v některých honitbách obvyklý způsob jejich mysliveckého užívání, stanovit jeho podmínky nebo vydat pokyny pro myslivecké hospodaření v takových honitbách.
Dovoz a vývoz živé zvěře i jejích vývojových stadií lze provádět jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti, a to za podmínek v něm stanovených. K dovozu a vypouštění geograficky nepůvodních druhů živočichů, které jsou považovány za zvěř Mezinárodní mysliveckou organizací (CIC), je nutný předchozí souhlas orgánu ochrany přírody, orgánu státní správy myslivosti a dodržení veterinárních předpisů. Po takto povoleném vypuštění druhu se tento druh stává zvěří podle tohoto zákona.
Zákazy stanovené k zachování druhů zvěře
V zájmu zachování druhů zvěře se zakazuje
vypouštět do honiteb jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve farmových chovech,, nebo jejich mláďata,
vypouštět do honiteb zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy zvěře a mezi druhy hospodářských zvířat,
vypouštět do honiteb zvěř, která byla chována v zajetí; výjimku z tohoto zákazu může povolit orgán státní ochrany přírody,
zavádět v honitbě další druhy zvěře bez předchozího souhlasu orgánu státní správy myslivosti po vyjádření orgánu státní ochrany přírody.
Vypouštět zvěř do honitby může jen držitel honitby; jiná osoba jen s jeho souhlasem. Vypouštět zvěř lze jenom se souhlasem orgánů státní správy myslivosti, lesů a ochrany přírody pro danou honitbu, nejedná-li se o vypouštění zvěře po udělení výjimky podle odstavce 1 písm. c) nebo po vydání povolení podle odstavce 1 písm. d) anebo po povolení vydaném při dovozu zvěře.
Chovatelské přehlídky
Pro hodnocení kvality chované zvěře a kontroly lovené zvěře jsou orgány státní správy myslivosti ve svých územních obvodech, popřípadě pro oblast chovu zvěře oprávněny každoročně rozhodnout o konání chovatelské přehlídky trofejí a za tím účelem ustavit hodnotitelskou komisi. Pořádání chovatelské přehlídky mohou svěřit myslivecké organizaci. O pořádání chovatelské přehlídky a její organizaci jsou uživatelé honiteb uvědoměni způsobem v místě obvyklým. Trofejí se rozumí rohy, parohy a parůžky rohaté a parohaté zvěře včetně lebky oddělené před prvním krčním obratlem, zbraně u prasete divokého, lebky a kůže některých šelem.
Pro hodnocení význačných trofejí (trofejí, které přesahují medailové bodové hodnoty podle metodiky Mezinárodní myslivecké organizace, a to jelen 215 b., sika japonský 260 b., sika Dybowského 400 b., daněk 190 b., srnec 140 b., jelenec 300 b., muflon 225 b., kamzík 110 b., kňour 125 b.) a hodnocení na celostátních výstavách nebo výstavách s mezinárodní účastí ustaví ústřední orgán státní správy myslivosti ústřední hodnotitelskou komisi a pověří některou mysliveckou organizaci vedením evidence význačných trofejí České republiky.
Před vývozem význačné trofeje do zahraničí musí být trofej ohodnocena alespoň jedním členem ústřední hodnotitelské komise, vystavena hodnotitelská tabulka a pořízena fotodokumentace trofeje. Hodnotitelskou tabulku je povinna osoba převážející význačnou trofej do zahraničí předložit celnímu úřadu vývozu.
Chov zvěře v zajetí
Chov zvěře v zajetí je možný jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti. K žádosti o udělení souhlasu předkládá žadatel vyjádření veterinárních orgánů a orgánů na ochranu zvířat proti týrání k navrhovaným podmínkám chovu. Souhlasu není třeba, jde-li o chov zvěře v zoologické zahradě zřízené obcí nebo krajem nebo jde-li o držení a chov loveckých dravců. Za chov zvěře v zajetí se nepovažuje krotký chov nebo polodivoký chov zvěře prováděný uživatelem honitby pro účely zazvěřování honiteb, péče o zraněnou zvěř prováděná uživatelem honitby po nezbytnou dobu, záchranné chovy a stanice potřebné péče o zraněné živočichy zřizované podle předpisů o ochraně přírody. Záchranné chovy zvláště chráněných živočichů a péče o zraněné živočichy zvláště nechráněné, pokud jsou zvěří, lze však provádět jen v zařízeních schválených také orgánem státní správy myslivosti. Vypouštění jedinců z těchto zařízení do honitby lze provádět jen po projednání s orgánem státní správy myslivosti a s vědomím držitele a uživatele honitby.
K dočasnému držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů loveckých plemen je třeba souhlasu orgánu státní správy myslivosti a orgánu na ochranu zvířat proti týrání, které mohou stanovit podmínky pro výkon této činnosti.
OCHRANA MYSLIVOSTI A ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK ZVĚŘE
OCHRANA MYSLIVOSTI
Základní povinnosti
Ochranou myslivosti se rozumí ochrana zvěře před nepříznivými vlivy prostředí, před nakažlivými nemocemi, před škodlivými zásahy lidí a před volně pobíhajícími domácími zvířaty; ochrana životních podmínek zvěře, zajištění klidu v honitbě a ochrana mysliveckých zařízení.
Každý, kdo vstupuje se svou činností do přírody, si musí počínat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování nebo zraňování zvěře a k poškozování jejích životních podmínek.
Omezení a zákazy dané v zájmu ochrany
Je zakázáno plašit zvěř jakýmkoliv způsobem, s výjimkou opatření k zabránění škodám působeným zvěří a dovolených způsobů lovu. Dále je zakázáno rušit zvěř při hnízdění a kladení mláďat a provádět další činnosti záporně působící na život zvěře jako volně žijících živočichů, pokud nejde o činnosti při obhospodařování pozemků nebo o činnosti při návštěvách honiteb jako součástí krajiny.
Rovněž je zakázáno poškozovat nebo ničit slaniska, napajedla, zařízení pro přikrmování, pozorování a lov zvěře a další myslivecká zařízení. K jejich vybudování a umístění je nutný předchozí souhlas vlastníka honebního pozemku. Nedá-li žádný z vlastníků honebních pozemků v honitbě tento souhlas, rozhodne o umístění slaniska, napajedla nebo zařízení pro přikrmování zvěře orgán státní správy myslivosti. Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.
Na žádost uživatele honitby může orgán státní správy myslivosti, zejména v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo provádění lovů, nařídit přiměřené omezení nebo i zákaz vstupu do honitby nebo jejích částí, omezení jízdy koňmi a tažnými psy a omezení jiných sportovních nebo zájmových činností. Uvedená opatření se nevztahují na hospodářskou činnost vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků.
Orgán státní správy myslivosti spolupracuje s dalšími orgány státní správy, jimž jsou právnické i fyzické osoby povinny oznamovat konání hromadných akcí v přírodě, a sděluje těmto orgánům požadavky potřebné k ochraně zvěře a jejích životních podmínek.
Povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků pozemků
Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových chovů a zvířat z farmových chovů zvěře, nechat je volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího.
Při obhospodařování pozemků, jejich ohrazování při pastvě a podobně jsou vlastníci, popřípadě nájemci pozemků povinni dbát, aby nebyla zvěř zraňovánanebousmrcována;ustanovenípředpisůnaochranu zvířat proti týrání tím nejsou dotčena. Ustanovení zvláštních právních předpisů na ochranu zvěře při obhospodařování pozemků nejsou dotčena.
K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni
vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin,
provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji,
provozovatelé silážních jam a krechtů provádět opatření proti nežádoucímu přístupu zvěře.
Povinnosti uživatelů honiteb
V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honiteb povinni pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce lesních pozemků může tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích.
Uživatelé honiteb jsou povinni provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků podle § 10 odst. 3 písm. a) potřebná opatření k záchraně zvěře.
Uživatelé honiteb jsou povinni provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.
Uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení seuvádějívplánumysliveckéhohospodařeníavročním statistickém výkazu o honitbě.
orgánu státní správy myslivosti okamžitou nápravu, rozhodne tento orgán o krmení zvěře na náklad uživatele. Odvolání podané proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.13<>)
Uživatelé honiteb jsou povinni s vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků, kteří na těchto pozemcích hospodaří a nejsou členy honebního společenstva, projednat alespoň 7 dnů předem konání činností, které mohou omezit obhospodařování těchto pozemků.
MYSLIVECKÁ STRÁŽ
Ustanovení myslivecké stráže
Uživatel honitby je povinen pro každých započatých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládá do 30 dnů od uzavření smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivosti o zrušení ustanovení myslivecké stráže; v případě užívání honitby na vlastní účet se návrh předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby.
Mysliveckou stráž ustanovuje orgán státní správy myslivosti na období 10 let; opakované ustanovení je možné. Návrh musí obsahovat písemný souhlas osoby navrhované na ustanovení mysliveckou stráží. Nesplní-li uživatel honitby povinnost podle odstavce 1, může ustanovit mysliveckou stráž orgán státní správy myslivosti a vyrozumí o tom uživatele honitby.
Mysliveckou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která
je starší 21 let,
má bydliště na území České republiky,
je bezúhonná,
má způsobilost k právním úkonům,
je fyzicky a zdravotně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže,
prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,
Zjistí-li orgán státní správy myslivosti, že zvěř trpí hladem, a nezjedná-li uživatel honitby po výzvě
složila slib tohoto znění: „Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži.“,
má platný lovecký lístek a platný zbrojní průkaz a je pojištěna (§ 48),
vyslovila s ustanovením do funkce písemný souhlas.
Za bezúhonného se podle tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo uznán vinným ze spáchání přestupku na úseku myslivosti nebo komu byla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona.
K posouzení bezúhonnosti osoby požádá orgán státní správy myslivosti o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů. Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního zákona.
Orgán státní správy myslivosti před ustanovením prověří znalosti navrhované osoby podle odstavce 3 písm. f) a přijme její slib podle odstavce 3 písm. g). Ustanovení mysliveckou stráží provede vydáním služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže, ve kterém uvede dobu jeho platnosti a obvod působnosti. Obvod působnosti myslivecké stráže je vymezován honitbou (honitbami).
Myslivecká stráž je povinna oznámit orgánu, který ji ustanovil, každou změnu podmínek uvedených v odstavci 3, a to do 30 dnů od vzniku této změny.
Vyhláška stanoví vzor služebního odznaku se státním znakem, vzor průkazu myslivecké stráže a podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování.
Zrušení ustanovení mysliveckou stráží
Ustanovení mysliveckou stráží zaniká
uplynutím doby, na kterou byl vystaven průkaz myslivecké stráže,
zánikem nájmu honitby u osoby, která byla ustanovena na návrh nájemce této honitby,
smrtí myslivecké stráže,
doručením oznámení myslivecké stráže orgánu státní správy myslivosti o skončení výkonu funkce, nebo
Orgán státní správy myslivosti ustanovení myslivecké stráže zruší, pokud osoba přestala tuto funkci vykonávat nebo přestala splňovat podmínky stanovené v § 12 odst. 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Orgán státní správy myslivosti může ustanovení myslivecké stráže zrušit též na návrh uživatele honitby anebo z vlastního podnětu, pokud myslivecká stráž porušila při výkonu svých povinností tento zákon.
Osoba, jejíž ustanovení mysliveckou stráží zaniklo podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e), je povinna neprodleně odevzdat služební odznak a průkaz myslivecké stráže orgánu státní správy myslivosti, který ji ustanovil mysliveckou stráží. V případě, že k zániku ustanovení došlo podle odstavce 1 písm. c), přechází uvedená povinnost na dědice, popřípadě na jinou osobu, která má služební odznak a průkaz myslivecké stráže ve své dispozici.
Oprávnění myslivecké stráže
Myslivecká stráž je oprávněna
zrušením ustanovení orgánem státní správy myslivosti.
požadovat od osob, které jsou v honitbě se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu,
zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích v honitbě dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí zvěře,
zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních právních předpisů držet střelnou zbraň i na honebních pozemcích, a neprodleně přivolat orgán Policie České republiky (dále jen „policie“),
odejmout osobám uvedeným v písmenech b) a c) střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj, chycenou, ulovenou nebo přepravovanou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku a vykázat je z honitby; o odnětí věci sepsat úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystavit potvrzení o odnětí věci a odňatou střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj odevzdat neprodleně orgánu policie; osoby uvedené v písmenech a) až d) jsou povinny výzvám či úkonům v nich uvedeným vyhovět, popřípadě jich uposlechnout,
usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení,
usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrii říční a další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí,
usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován,
požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky,
ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení za přestupky podle zvláštního právního předpisu,
vstupovat na pozemky v honitbě v rozsahu nezbytně nutném k výkonu funkce.
Myslivecká stráž, která usmrtila psa nebo kočku, zdivočelé hospodářské zvíře nebo označené zvíře z farmového chovu zvěře, je povinna o tom neprodleně informovat jeho vlastníka, pokud je známý, a sdělit mu místo usmrcení zvířete a popřípadě jej na toto místo doprovodit.
Prohlídka dopravních prostředků a zavazadel podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem než zjištění, zda v těchto prostředcích a zavazadlech není neoprávněně nabytá zvěř.
Povinnosti myslivecké stráže
Myslivecká stráž je při své činnosti povinna
dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti,
oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům policie nebo příslušným orgánům státní správy.
Myslivecká stráž je povinna zabezpečit průkaz myslivecké stráže a služební odznak proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti je povinna neprodleně oznámit orgánu, který jí průkaz a odznak vydal.
Odpovědnost za způsobenou škodu
Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc myslivecké stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně. Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu na zdraví v některých zvláštních případech. Při škodě na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci, se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou myslivecké stráži.
Stát odpovídá obdobně podle odstavce 1 též za škodu způsobenou myslivecké stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů a dále za škodu způsobenou mysliveckou stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů, pokud se nejedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
Náhradu škody za stát poskytuje orgán státní správy myslivosti, který mysliveckou stráž ustanovil.
TVORBA A VYUŽITÍ HONITEB
NAVRHOVÁNÍ HONITEB
Obecné zásady tvorby honiteb
prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak,
Myslivost lze provozovat jen v rámci uznané honitby.
Honitba je tvořena souvislými honebními pozemky. Orgán státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských nebo zájmu vlastníka prohlásí za nehonební pozemky i jiné pozemky než pozemky uvedené v § 2 písm. e), a to buď z vlastního podnětu nebo na návrh vlastníka.
Pomine-li důvod, pro který byl pozemek prohlášen za nehonební, prohlásí orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka pozemku nebo z vlastního podnětu a za souhlasu vlastníka pozemku tento pozemek za honební. Dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení pozemku za honební stává se tento pozemek součástí honitby, na jejímž území leží nebo se kterou má nejdelší společnou hranici.
Při tvorbě honiteb se nepřihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Každý honební pozemek musí však být celý zahrnut do některé honitby. Má-li honební pozemek tvořit hranici honitby, musí být tato hranice trvalá a v terénu zřetelná. Hranice honiteb se mají, pokud je to možné, krýt s hranicemi přírodními.
Honební pozemky tvořící honitbu musí spolu souviset. I pozemky jinak vyhovující pojmu souvislosti však nelze začlenit do jedné honitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou.
Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 500 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se netýká okrajových částí honitby (výběžků). Stejně je nutno bránit vzniku hranice honitby, kterou by tvořilo rozhraní zemědělských a lesních pozemků. Za tím účelem se při tvorbě honiteb provádí vyrovnání hranic honiteb výměnou honebních pozemků nebo jejich přičleněním.
Minimální výměra honitby se stanoví pro oboru 50 ha, pro ostatní honitby 500 ha.
Uznání honitby
Návrh na uznání honitby podává vlastník honebních pozemků nebo přípravný výbor honebního společenstva (§ 19 odst. 4) orgánu státní správy myslivosti. Splňuje-li návrh podmínky stanovené v § 17 tohoto zákona, musí orgán státní správy myslivosti vydat rozhodnutí o uznání honitby.
Návrh na uznání vlastní honitby může podat vlastník souvislých honebních pozemků, které splňují podmínky uvedené v § 17.
Vlastník honebních pozemků může spolu s dalšími vlastníky honebních pozemků vytvořit honební společenstvo, které pak může při splnění podmínek uvedených v § 17 podat návrh na uznání společenstevní honitby.
se o přičlenění s těmito vlastníky dohodl, přiloží tuto dohodu k návrhu. Jestliže se navrhovatelé budoucích sousedních honiteb dohodnou o vzájemné výměně honebních pozemků, která co do jejich výměry nemusí být stejná, předloží tuto dohodu k návrhům. Pokud provádí přičlenění orgán státní správy z vlastního podnětu, může se tak stát jen se souhlasem držitele honitby. Celkový rozsah výměn a přičlenění, které se provádějí k vyrovnání hranic, nesmí být vyšší než 10 % výměry vlastních honebních pozemků navrhovatele honitby.
K návrhu na uznání obory se přikládá studie o vhodnosti přírodních a jiných podmínek pro intenzivní chov daného druhu zvěře, projekt chovu a výstavby potřebných zařízení a vyjádření veterinárních orgánů a orgánů na ochranu zvířat proti týrání k navrhovaným podmínkám chovu. Totéž platí o návrhu na uznání honitby nebo její změny, žádá-li se současně nebo dodatečně, aby v jejím obvodu vznikla bažantnice.
K návrhu na uznání honitby navrhovatel přikládá údaje o vlastnictví honebních pozemků, identifikaci honebních pozemků včetně mapového zákresu hranic honitby na přehledové mapě nejméně v měřítku 1 : 2880, 1 : 2000 nebo měřítku podrobnějším a návrh plánovaných druhů zvěře a jejich minimálních a normovaných stavů.
HONEBNÍ SPOLEČENSTVO
Založení honebního společenstva
Honební společenstvo je právnickou osobou založenou podle tohoto zákona,
jehož členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci (dále jen „vlastník“) souvislých honebních pozemků, jejichž výměra v součtu dosahuje výměry požadované tímto zákonem pro vznik společenstevní honitby, a
která zajišťuje sama výkon práva myslivosti, anebo společenstevní honitbu pronajme podle tohoto zákona.
Navrhovatel může požádat, aby k honebním pozemkům dosahujícím minimální výměry byly přičleněny další souvislé honební pozemky jiných vlastníků, a to s uvedením důvodů tohoto přičlenění. Pokud
Honební společenstvo nesmí vlastním jménem podnikat, nesmí se účastnit na podnikání jiných osob a nesmí zřizovat ani organizační složky.
Název honebního společenstva tvoří označení „honební společenstvo“ a jméno obce, případně městského obvodu nebo městské části (dále jen „obec“), v jejímž území je většina honebních pozemků tvořících společenstevní honitbu. Má-li honební společenstvo stejný název s jiným honebním společenstvem v téže obci, je povinno doplnit název dostatečně odlišujícím dodatkem.
Návrh na registraci honebního společenstva spolu s návrhem na uznání společenstevní honitby podávají alespoň dva vlastníci honebních pozemků, kteří dosáhli věku 18 let, (dále jen „přípravný výbor“). Návrh podepíší členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem. Podpisy členů přípravného výboru musí být úředně ověřeny.
K návrhu na registraci přípravný výbor nebo honební společenstvo připojí ve dvojím vyhotovení
seznam vlastníků honebních pozemků, kteří jsou členy honebního společenstva (dále jen „seznam členů“), s uvedením jména, příjmení a bydliště,
mapový zákres honitby,
souhlasy vlastníků honebních pozemků s členstvím v honebním společenstvu.
K návrhu na registraci honebního společenstva přípravný výbor dále připojí
zápis z jednání ustavující valné hromady honebního společenstva, na kterém byl zvolen honební starosta, případně honební výbor a schváleny stanovy, v nichž musí být uvedeny název a sídlo honebního společenstva, zásady hospodaření a další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon,
stanovy honebního společenstva ve dvojím vyhotovení.
Ustavující valné hromadě předsedá při zahájení člen přípravného výboru zmocněný k tomu ostatními členy tohoto výboru, dokud není zvolen předsedající ustavující valné hromady. Pro rozhodování ustavující valné hromady platí ustanovení § 22 odst. 3 až 5 obdobně. Zápis z ustavující valné hromady podepíší valnou hromadou zvolený honební starosta a zapisovatel.
opis seznamu všech členů nebo požadované části seznamu, a to nejpozději do 7 dnů od doručení žádosti.
Vznik honebního společenstva
Návrh na registraci se podává příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Nemá-li návrh na registraci předepsané náležitosti anebo jsou-li údaje v něm neúplné nebo nepřesné, orgán státní správy myslivosti na to přípravný výbor bezodkladně, nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu, upozorní s tím, že nebudou-li tyto vady ve stanovené lhůtě odstraněny, řízení bude zastaveno.
Pokud orgán státní správy myslivosti nezjistí důvod k odmítnutí registrace, provede registraci a zašle zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení předložených stanov a seznamu členů, na nichž vyznačí den registrace.
Honební společenstvo vzniká dnem registrace. Ke stejnému dni zapíše orgán státní správy myslivosti honební společenstvo do rejstříku honebních společenstev. Vznik honebního společenstva, jeho název a sídlo oznámí orgán státní správy myslivosti do 7 dnů ode dne registrace Českému statistickému úřadu.
Orgán státní správy myslivosti odmítne zapsat honební společenstvo do rejstříku a uznat společenstevní honitbu, jestliže
celková výměra honebních pozemků ve vlastnictví osob uvedených v seznamu členů nedosahuje výměry stanovené tímto zákonem pro vznik společenstevní honitby,
předloženéstanovynesplňují podmínkypodle§19 odst. 6 písm. a).
Rozhodnutí o odmítnutí registrace honebního společenstva doručí orgán státní správy myslivosti zmocněnci přípravného výboru.
Valná hromada honebního společenstva
Do působnosti valné hromady náleží
volba a odvolání honebního starosty, který je zároveň předsedou honebního výboru, honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru,
Honební společenstvo vede seznam členů, v němž se zapisuje počet hlasů jednotlivých členů, název a sídlo člena, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je členem. Honební společenstvo je povinno každému svému členu na jeho písemnou žádost a jen za úhradu nákladů vydat
schvalovat návrhy honebního starosty nebo honebního výboru o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku,
rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby,
rozhodnutí o změně stanov,
rozhodnutí o přijetí vlastníka honebních pozemků přičleněných k honitbě za člena honebního společenstva,
rozhodnutí o dalších otázkách, stanoví-li tak tento zákon nebo vyhradí-li si to valná hromada.
Valná hromada může přenést působnost podle odstavce 1 písm. c) na honební výbor.
Jednání valné hromady
Valnou hromadu svolává honební starosta zpravidla jednou ročně. V případě nečinnosti honebního starosty může valnou hromadu svolat honební místostarosta. Člen nebo členové honebního společenstva, jejichž hlasy činí alespoň 10 % všech hlasů, mohou požádat honebního starostu o svolání valné hromady k projednání navržených záležitostí. Honební starosta je povinen do 30 dnů od doručení této žádosti valnou hromadu svolat; pokud tuto valnou hromadu nesvolá, má právo valnou hromadu svolat člen nebo členové honebního společenstva, kteří podali žádost podle předchozí věty.
Honební starosta je povinen vyrozumět všechny členy honebního společenstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání. Způsob vyrozumění může upřesnit valná hromada honebního společenstva. Návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby a návrh o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před konáním valné hromady. Součástí oznámení o konání valné hromady musí být také jakýkoliv návrh závazků, které mohou významným způsobem ovlivnit hospodaření honebního společenstva. Projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu, lze pouze se souhlasem všech přítomných členů honebního společenstva.
Hlasovací právo na valné hromadě přísluší pouze členům honebního společenstva. Na rozhodování se členové honebního společenstva podílejí podle výměry honebních pozemků, které vlastní a které tvoří společenstevní honitbu. Za každý, i započatý hektar výměry honebního pozemku, který v honitbě vlastní, přísluší členovi honebního společenstva jeden hlas.
Valná hromada je schopná se usnášet, pokud jsou přítomni členové nebo jejich zástupci, kteří mají alespoň polovinu hlasů. Nesejde-li se potřebný počet hlasů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného počátku valné hromady, může se valná hromada platně usnášet za jakéhokoliv počtu hlasů přítomných členů.
Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. K rozhodnutí podle § 21 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo § 21 odst. 2 se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů. Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k rozhodnutí.
O rozhodnutích valné hromady musí být pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší honební starosta a valnou hromadou zvolený zapisovatel. Každý člen honebního společenstva může, na své náklady, požádat o vydání kopie zápisu nebo jeho části. Honební společenstvo musí uchovávat zápisy po celou dobu jeho existence.
Členové honebního společenstva mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. V takovém případě osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, předloží návrh rozhodnutí členům k vyjádření s oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření. Nevyjádří-li se člen ve lhůtě, platí, že souhlasí. Osoba, která předložila návrh rozhodnutí, pak oznámí výsledky hlasování jednotlivým členům. Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem členům.
Považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká; toto platí obdobně i pro rozhodnutí přijaté podle odstavce 7.
Honební starosta
Honební starosta zastupuje honební společenstvo navenek. Uzavřít, změnit nebo vypovědět smlouvu o nájmu honitby může honební starosta jenom s předchozím souhlasem příslušného orgánu honebního společenstva, jinak je jím provedený úkon neplatný.
Honebního starostu a jeho zástupce volí valná hromada na období 10 let způsobem uvedeným ve stanovách, a to z členů honebního společenstva nebo z fyzických osob, které navrhne člen honebního společenstva.
Jestliže honební starosta zemře nebo se vzdá funkce, vykonává tuto funkci místostarosta až do zvolení nového honebního starosty nejbližší valnou hromadou.
Honební starosta obstarává všechny záležitosti honebního společenstva, pokud nejsou vyhrazeny valné hromadě; je přitom povinen řídit se pokyny valné hromady, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami.
Honební starosta je povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře. Honební starosta odpovídá honebnímu společenstvu za škodu, kterou způsobil porušením právních povinností při výkonu funkce. V řízení proti honebnímu starostovi zastupuje honební společenstvo určený člen honebního výboru, a není-li honební výbor zvolen, kterýkoliv člen honebního společenstva.
Honebního starostu v době jeho nepřítomnosti zastupuje honební místostarosta; jedná a rozhoduje ve všech věcech, které jsou svěřeny honebnímu starostovi.
Honební výbor
Pokud počet členů honebního společenstva přesahuje 10, je honební společenstvo povinno zvolit honební výbor, který tvoří honební starosta, honební místostarosta a nejméně jeden a nejvýše 5 dalších členů honebního společenstva; počet členů určí stanovy. Pro svolávání honebního výboru platí ustanovení o svolávání valné hromady obdobně.
Neurčí-li stanovy jinak, může se honební výbor usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů; k usnesení je zapotřebí souhlasu většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího. O jednání honebního výboru musí být pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší všichni přítomní členové honebního výboru. Honební společenstvo musí uchovávat zápisy z jednání honebního výboru po celou dobu jeho existence.
Stanovy mohou připustit i písemné hlasování nebo hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání honebního výboru, pokud s tím souhlasí všichni jeho členové.
Při obstarání záležitostí honebního společenstva má honební výbor postavení honebního starosty, s výjimkou práva zastupovat honební společenstvo navenek.
Zrušení a zánik honebního společenstva
Honební společenstvo zaniká dnem výmazu z rejstříku. Zániku honebního společenstva předchází jeho zrušení s likvidací. Honební společenstvo se zrušuje
dnem zániku společenstevní honitby,
uplynutím doby, na kterou bylo založeno,
dnem uvedeným v rozhodnutí valné hromady o zrušení honebního společenstva, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato; rozhodnout o zrušení lze pouze tak, aby nejpozději v den zrušení zanikla smlouva nájmu honitby, je-li uzavřena.
Na likvidaci majetku a závazků zrušeného honebního společenstva se použijí předpisy o likvidaci majetku a závazků obchodních společností. Zjistí-li likvidátor kdykoliv v průběhu likvidace, že majetek zrušeného honebního společenstva je předlužen, je povinen navrhnout prohlášení konkursu. Skončí-li likvidace majetkovým zůstatkem, naloží s ním likvidátor způsobem určeným ve stanovách.
Likvidátora jmenuje valná hromada honebního společenstva. Neučiní-li tak bez zbytečného odkladu, je likvidátor jmenován soudem. Odměnu likvidátora stanoví ten, kdo likvidátora jmenoval.
Zánik honebního společenstva oznámí orgán státní správy myslivosti do 7 dnů od výmazu Českému statistickému úřadu.
Členství v honebním společenstvu
Převede-li člen honebního společenstva vlastnické právo k honebním pozemkům, které jsou součástí společenstevní honitby, jeho členství v honebním společenstvu zaniká; nabyvatel těchto pozemků se stane členem honebního společenstva, pokud do 30 dnů ode dne vzniku jeho vlastnického práva oznámí písemně honebnímu společenstvu, že trvá na členství.
Členství v honebním společenstvu dále zaniká v případě, že správní úřad k tomu oprávněný podle tohoto zákona prohlásil pozemky ve vlastnictví člena honebního společenstva za nehonební.
Člen honebního společenstva může ukončit své členství na základě písemného oznámení; členství zaniká posledním dnem kalendářního roku, ve kterém bylo oznámení učiněno.
Osoba, jejíž členství v honebním společenstvu zaniklo, má nárok na vypořádací podíl. Výši tohoto podílu nebo způsob jeho výpočtu určí stanovy.
Spoluvlastníci honebních pozemků, které jsou součástí společenstevní honitby, se musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva člena honebního společenstva, nebo mohou určit společného zmocněnce.
Vlastníci honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil do společenstevní honitby, se stávají řádnými členy honebního společenstva, pokud do 30 dnů od doručení vyrozumění o přičlenění oznámí písemně honebnímu společenstvu, že trvají na členství.
Majetek honebního společenstva
Honební společenstvo odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové honebního společenstva ručí za závazky honebního společenstva.
Příjmem honebního společenstva mohou být
příjem z využití společenstevní honitby na vlastní účet,
příjmy z pronájmu společenstevní honitby,
dary a dědictví,
půjčky a úvěry a úroky z vkladů,
jiné příjmy, stanoví-li tak zvláštní zákon.
Honební společenstvo vede účetnictví podle zvláštního zákona.
Rejstřík honebních společenstev
Rejstřík honebních společenstev vedený orgánem státní správy myslivosti je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se honebních společenstev. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy.
Rejstřík honebních společenstev je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si na své náklady kopie a výpisy. Na požádání vydá orgán státní správy myslivosti úřední potvrzení o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden.
Do rejstříku honebních společenstev se zapisují tyto údaje:
název a sídlo honebního společenstva s uvedením dne a čísla registrace,
zánik honebního společenstva s uvedením dne a právního důvodu výmazu,
identifikační číslo honebního společenstva,
jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu honebního starosty, honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru,
identifikace honebních pozemků tvořících společenstevní honitbu,
zrušení honebního společenstva,
vstup do likvidace včetně jména, příjmení a adresy místa trvalého pobytu likvidátora,
prohlášení konkursu, jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu správce konkursní podstaty, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, zahájení řízení o vyrovnání.
Do rejstříku honebních společenstev se zapíše také změna nebo zánik skutečností podle odstavce 3.
Údaj o identifikačním čísle honebního společenstva oznamuje orgánu státní správy myslivosti Český statistický úřad.
UZNÁNÍ HONITBY A JEJÍ ZMĚNY
Řízení o uznání honitby
K řízení a k vydání rozhodnutí o uznání honitby je příslušný orgán státní správy myslivosti, v jehož územním obvodě leží honební pozemky navrhované honitby. Jestliže honební pozemky leží v obvodech více těchto orgánů, je příslušný orgán, v jehož obvodě leží největší část honebních pozemků.
Pokud držitel honitby nezačne ve lhůtě 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby užívat honitbu sám nebo ji nepronajme, orgán státní správy myslivosti honební pozemky přičlení k jiné honitbě nebo rozděleně k několika honitbám a rozhodnutí o uznání původní honitby zruší.
V rozhodnutí o uznání honitby se uvede její název, její držitel, výměra honebních pozemků v členění podle druhů kultur, popis hranic, vyznačení obvodu honitby, výčet a výměry honebních pozemků přičleněných s uvedením jejich vlastníků a důvodů přičlenění, jakostní třídy honitby pro jednotlivé druhy zvěře navržené držitelem honitby a jejich minimální a normované stavy.
Do nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby užívá honitbu její dosavadní uživatel. V rozhodnutí o uznání honitby nelze vyloučit odkladný účinek odvolání.
Přičlenění
Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, přičlení orgán státní správy myslivosti zpravidla k honitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění. Orgán státní správy myslivosti může rozhodnout o přičlenění, pouze souhlasí-li s tím držitel honitby, ke které má být honební pozemek přičleněn.
Vlastníkům honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil podle odstavce 1, náleží od držitele honitby náhrada; jde-li o společenstevní honitbu, je náhradu povinno platit honební společenstvo. Nedohodnou-li se zúčastněné osoby o výši náhrady, určí náhradu orgán státní správy myslivosti a přihlédne přitom k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích. Náhrada je splatná do 31. března běžného roku zpětně. Náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník je členem honebního společenstva.
Změna a zánik honiteb
Vyžadují-li to zásady řádného mysliveckého hospodaření, může orgán státní správy myslivosti povolit změnu honitby vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků (dále jen „změna honitby“). Při změně honitby se nepřihlíží k územním hranicím obcí, okresů nebo krajů a výměry směňovaných pozemků nemusí být stejné.
Návrh na změnu honitby podávají držitelé dotčených honiteb společně, a to orgánu státní správy myslivosti, do jehož územního obvodu zasahují dotčené honební pozemky největší částí. Nedohodnou-li se vlastníci dotčených honiteb na předložení společného návrhu na změnu honitby, může návrh podat kterýkoliv z nich. Jde-li o společenstevní honitbu, podá návrh honební společenstvo.
Změnu honitby podle odstavců 1 a 2 orgán státní správy myslivosti nepovolí, pokud by vedla ke změně celkové výměry alespoň jedné z dotčených honiteb o více než 10 %. V důsledku změny honitby může klesnout její výměra i pod tímto zákonem stanovenou minimální výměru. Rozhodnutím o změně honitby nezaniká nájem honitby, je-li sjednán.
Změnu honitby vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků, o kterou požádá vlastník honebních pozemků, provede orgán státní správy myslivosti vždy k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž vlastník o úpravu požádal.
Orgán státní správy myslivosti může na návrh držitele honitby, orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa v odůvodněných případech rozhodnout o změně minimálních nebo normovaných stavů zvěře pro danou honitbu.
Honitba zaniká
zrušením, sloučením nebo rozdělením honitby na žádost jejich držitelů a nabytím právní moci nových rozhodnutí o uznání honitby,
zrušením honebního společenstva,
poklesne-li výměra honitby pod minimální výměru v důsledku změny vlastnického práva k honebním pozemkům, zaniká honitba k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k poklesu došlo,
prohlásí-li orgán státní správy myslivosti v honitbě více než 10 % pozemků pod stanovenou minimální výměru za nehonební, zaniká honitba k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k prohlášení došlo,
rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti, není-li ohrazení obory funkční a nezjedná-li držitel honitby v přiměřené lhůtě stanovené orgánem státní správy myslivosti nápravu.
VYUŽITÍ HONITEB
Rozhodnutí držitele honitby o způsobu jejího využití
Držitel honitby může honitbu využívat sám nebo ji může pronajmout.
Pokud honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet, je povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání honitby svým členům. K této přednosti je povinno přihlížet i při rozhodnutí o pronájmu honitby.
Pronajmout lze honitbu jen
české fyzické osobě, která má platný český lovecký lístek,
mysliveckému sdružení vzniklému podle předpisů o sdružování občanů za účelem nájmu honitby, jehož nejméně 3 členové splňují podmínku uvedenou v písmenu a),
české právnické osobě, která na pozemcích v těchto honitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří nebo která má myslivost uvedenu v předmětu své činnosti a jejíž statutární orgán nebo alespoň jeden jeho člen nebo odpovědný zástupce splňuje podmínku uvedenou v písmenu a).
Právnické osoby, které hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravují, mohou pronajímat honitbu jen po provedení výběrového řízení. Výběrovým řízením se pro účely tohoto zákona rozumí právní úkony držitele honitby směřující ke vzniku smlouvy o nájmu honitby:
sdělení držitele honitby o podmínkách nájmu honitby, všem zájemcům o nájem honitby,
sdělení rozhodnutí všem zájemcům o tom, který ze zájemců prokázal nejlepší záměr, mysliveckou odbornost, praxi a důvěryhodnost,
sdělení všem zájemcům o výši ceny, za kterou je honitba vybranému zájemci pronajímána,
sdělení plného obsahu uzavřené smlouvy s vybraným nájemcem všem zájemcům.
V případě umístění dvou nebo více zájemců z řad mysliveckých spolků se sídlem v místě honitby na prvém místě rozhodne o nájemci větší počet členů mysliveckého spolku. V případě umístění více jiných zájemců na prvém místě rozhodne o vybraném nájemci los.
Honitbu nelze rozdělit na části a v nich přenechat někomu provozování myslivosti; rovněž nelze přenechat lov zvěře za úplatu, pokud se nejedná o poplatkový odstřel s doprovodem.
Pokud je honitba pronajata mysliveckému sdružení, je toto myslivecké sdružení povinno upřednostnit přihlášky členství podané vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků této honitby.
Smlouva o nájmu honitby
Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let. Držitel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti.
Nájemné z honitby se stanoví dohodou smluvních stran, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Pokud v případech stávající honitby na honebních pozemcích státu uplatní dosavadní nájemce zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy na další období, bude s ním jednáno o uzavření smlouvy podle podmínek stanovených pro výběrové řízení jako s prvním. Toto právo nevzniká, jestliže se držitel rozhodne užívat honitbu na vlastní náklad nebo pokud nájemce v průběhu uplynulé doby nájmu porušil nájemní smlouvu nebo mu byla orgánem státní správy myslivosti uložena pokuta podle zákona o myslivosti.
Pokud nájemci honiteb na honebních pozemcích ve vlastnictví státu provedou opatření na ochranu proti škodám působeným zvěří po předchozím souhlasu zástupce právnické osoby, která hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravuje, přijme se toto plnění jako naturální plnění na nájem ve výši ceny takového opatření v místě honitby obvyklé.
Při zániku smlouvy o nájmu honitby se mezi stranami vyrovná rozdíl v hodnotě mysliveckých zařízení existujících při vzniku a zániku smlouvy, pokud se nedohodnou strany jinak.
Smlouva o nájmu honitby zaniká
uplynutím doby,
zánikem honitby,
zánikem nebo smrtí nájemce honitby,
přestane-li nájemce splňovat podmínku uvedenou v § 32 odst. 3,
dohodou,
výpovědí s 18měsíční výpovědní lhůtou po změně držitele honitby v případě, že nový držitel honitby ji bude využívat na vlastní účet,
výpovědí pronajímatele nebo nájemce pro nedodržení podmínek smlouvy o nájmu,
rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti v případech, kdy porušením smlouvy nájemcem dojde k vážnému ohrožení životního prostředí anebo poklesu počtu zvěře v honitbě pod stanovené minimální stavy.
Přejde-li vlastnické právo k honebním pozemkům v honitbě, která je pronajata, vstupuje nový vlastník do smlouvy o nájmu honitby na místo vlastníka dosavadního. Dojde-li ke změně pronajaté honitby podle § 31 odst. 4, upraví se stávající nájemní smlouva k datu provedené změny.
Držitel honitby je povinen oznámit písemně orgánu státní správy myslivosti zánik smlouvy o nájmu honitby v případech uvedených v odstavci 6 písm. a) až g), a to do 15 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo.
Není-li tímto zákonem nebo smlouvou o nájmu stanoveno jinak, řídí se právní vztahy ze smlouvy o nájmu honitby ustanoveními občanského zákoníku o nájmu. Pronájem části honitby nebo podnájem honitby nebo její části je zakázán.
Evidence využití honiteb
Orgán státní správy myslivosti vede evidenci honiteb v územním obvodu své působnosti a evidenci jejich využití na základě vydaných rozhodnutí nebo jiných úkonů a skutečností.
V rámci evidence využití honiteb jsou vedeny evidence mysliveckých hospodářů a mysliveckých stráží s jejich osobními údaji, s daty jmenování, odvolání a vydání průkazů, jakož i evidence loveckých psů používaných pro honitbu.
MYSLIVECKÉ HOSPODAŘENÍ A LOV
MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ
Uživatel honitby je povinen navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení mysliveckého hospodáře. Předpokladem pro zastávání této funkce je, že navržená osoba
má způsobilost k právním úkonům,
je starší 21 let,
je bezúhonná,
má bydliště na území České republiky,
má platný lovecký lístek,
má platný zbrojní průkaz skupiny C,
je pojištěna (§ 48), a
složila zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo úspěšně ukončila studia na střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo složila vyšší odbornou mysliveckou zkoušku anebo složila zkoušku pro myslivecké hospodáře; potvrzení o složení zkoušky vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou.
Navrhnout ustanovení mysliveckého hospodáře je uživatel honitby povinen do 15 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby, popřípadě rozhodnutí o schválení nájmu honitby, rozhodnutí o odvolání, popřípadě po zániku funkce dosavadního mysliveckého hospodáře, jakož i po doručení rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto jmenovat mysliveckým hospodářem navrženou osobu.
Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn
vypracovat a spolu se zástupcem uživatele honitby podepisovat úkony týkající se mysliveckého hospodaření, například návrh plánu mysliveckého hospodaření a statistický výkaz o stavu honitby,
zastupovat uživatele honitby při jednání týkajícím se mysliveckého hospodaření,
kontrolovat ulovenou zvěř a její označení, být předem zpraven o provádění dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla ze sousední honitby,
požadovat předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném pojištění od osob, které loví v honitbě zvěř; při zjištění neplatnosti loveckého lístku nebo nepředložení potvrzení o povinném pojištění vyzvat lovce, aby honitbu opustil, a případ oznámit orgánu státní správy myslivosti; uvedené osoby jsou povinny předložit požadované doklady, popřípadě honitbu opustit,
usmrcovat toulavé psy a kočky, další zvířata škodlivá myslivosti, zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) a g),
vést společné lovy, požadovat předložení dokladů loveckých psů, zastavit provádění společného lovu, nejsou-li splněny podmínky pro něj stanovené, nebo není-li dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní.
Myslivecký hospodář je při své činnosti povinen
prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře,
zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře,
navrhovat uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitbě; odpovídá mu za toto hospodaření,
vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti,
evidovat vydané povolenky k lovu, v honitbě používané lovecké psy (s rozdělením na psy započítané do minimálního předepsaného počtu pro honitbu a na psy ostatní), vést další předepsané evidence,
nejpozději následující den po skončení honu zajistit provedení společné dohledávky s použitím loveckých psů,
vyloučit z účasti na honu střelce, honce i další osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla; uvedené osoby jsou povinny místo honu opustit,
provádět a zajišťovat opatření na ochranu zvěře,
oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby a orgánu státní správy myslivosti, který jej ustanovil,
zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní správy myslivosti, který mu průkaz vydal.
Myslivecký hospodář může v odůvodněných případech na dočasnou dobu pro některý úkon přenést své povinnosti a oprávnění s výjimkou oprávnění podle odstavce 3 písm. e) na osobu, která drží lovecký lístek nejméně předchozích 5 let.
Mysliveckého hospodáře ustanovuje a odvolává orgán státní správy myslivosti na návrh uživatele honitby. Pro ustanovování a odvolávání platí obdobně ustanovení § 12 odst. 3 a § 13.
Vyhláška stanoví vzor průkazu mysliveckého hospodáře, dále způsob provádění zkoušek pro myslivecké hospodáře, a které myslivecké organizace a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek.
PLÁN MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ
Vypracování plánu
Uživatel honitby je povinen každoročně provést v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti [§ 59 odst. 2 písm. c)] sčítání zvěře v honitbě a do 5 dnů výsledek písemně oznámit příslušnému orgánu státní správy myslivosti (§ 60). Držitel honitby a držitelé sousedních honiteb mají právo účastnit se svým zástupcem sčítání a vyjádřit se orgánu státní správy myslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý držitel honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně orgánu státní správy myslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání.
Uživatel honitby je povinen vypracovat každoročně plán mysliveckého hospodaření v honitbě (dále jen „plán“). Při vypracování plánu vychází z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech, z výsledků sčítání zvěře, ze stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře, poměrů pohlaví a koeficientů očekávané produkce, jakož i ze záměrů, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby. V části týkající se mysliveckého hospodaření se uvádí i zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení, opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře. Jestliže je honitba v oblasti chovu zvěře, vychází plán ze závěrů a doporučení orgánu státní správy myslivosti, který vymezil příslušnou oblast chovu zvěře.
Vypracovaný plán předloží uživatel honitby držiteli honitby k vyjádření. Jestliže se držitel honitby do 15 dnů od doručení plánu k němu nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Pokud po vyjádření držitele honitby nedojde mezi ním a uživatelem honitby k dohodě o plánu, určí jej na návrh některého z nich orgán státní správy myslivosti rozhodnutím. Odsouhlasený, popřípadě dohodnutý plán je uživatel honitby povinen zaslat orgánu státní správy myslivosti.
Orgán státní správy myslivosti je oprávněn kontrolovat plnění plánů zaslaných mu podle odstavce 2 nebo 3 a změněných plánů podle § 37. Za tím účelem, není-li dohodnuto jinak, mu uživatel honitby předkládá měsíční písemná hlášení o plnění plánu, a to do pátého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž k lovu došlo.
V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu státní správy myslivosti u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu.
Vyhláška stanoví podmínky, vzor a bližší pokyny vypracování plánu.
Změny a plnění plánu nehonebních pozemcích, při dohledávce zvěře a nalezená zvěř uhynulá.
Myslivecká evidence a statistika
Uživatel honitby je povinen vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení orgánu státní správy myslivosti pro statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického zjišťování.
Pověřené obecní úřady v přenesené působnosti dále zpracovávají statistická hlášení o myslivosti za honitby ve své územní působnosti.
POVOLENÍ LOVU VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH
Snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovuVyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí.
Povolení lovu mimo dobu lovuVyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, která není hájena, mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov orgán státní správy myslivosti. Pokud mezi žadatelem a uživatelem honitby nedojde k dohodě, může být v povolení rozhodnuto i o způsobu lovu, náhradách a podobně. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.
Za změny plánu se považují samostatná rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o snížení stavů zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení. Na plnění plánu se započítává zvěř získaná lovem na
Povolení lovu na nehonebních pozemcích
Vznikne-li potřeba jednorázově omezit nebo trvale regulovat stavy některého druhu zvěře, popřípadě i jiných živočichů (například zdivočelých holubů ve městech) na nehonebních pozemcích, povolí lov na těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků, popřípadě nájemců nebo z vlastního podnětu orgán státní správy myslivosti. Povolit lze lov i mimo dobu lovu. Provedením lovu orgán státní správy myslivosti pověří uživatele honitby, v jejímž obvodu jsou nehonební pozemky, popřípadě uživatele nejbližší honitby, kterému také patří ulovená zvěř; v katastrálních územích, v nichž není žádný honební pozemek, pověří osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř patří těmto osobám. Orgán státní správy myslivosti v pověření stanoví podmínky pro provedení lovu, zejména určí denní dobu, zásady vzájemné koordinace postupu osob nebo omezení vstupu na hřbitovy nebo do chatových a zahrádkářských osad. Pokud se jedná o nehonební pozemky prohlášené orgánem státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských (§ 17 odst. 2), provádí lov na těchto pozemcích organizace v oboru působnosti Ministerstva obrany.
Pověřené osoby a osoby určené příslušným uživatelem honitby jsou oprávněny vstupovat s loveckou zbraní, loveckým psem, popřípadě loveckým dravcem na nehonební pozemky, a to po předchozím souhlasu vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků.
DOBY LOVU A JEHO PODMÍNKY
Doba lovu a podmínky lovu
Lovit lze jen zvěř, která není hájena, a to ve stanovené době lovu. Pokud orgán ochrany přírody rozhodne o odlovu živočichů, kteří nejsou zvěří, může tento odlov provést za stanovených podmínek osoba oprávněná podle tohoto zákona (držitel loveckého lístku).
Vyhláška stanoví dobu lovu jednotlivých druhů zvěře a bližší podmínky provádění lovu.
Dohledávka zvěře
Uživatel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti je oprávněn použít loveckého psa.
Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to po předchozím vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků, který se může dohledávky zvěře zúčastnit a který má povinnost provedení dohledávky umožnit. Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce.
Dohledaná zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby, který je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.
Používání loveckých psů a loveckých dravců
Uživatel honitby je povinen držet a v honitbě používat lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou.
Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití; nemusí jít o druh zvěře uvedený v § 2 písm. c). Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti. Držení a chov loveckého dravce jsou možné jen po povolení výjimky ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů podle předpisů o ochraně přírody a za podmínek v povolení uvedených. Držitel loveckého dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické organizace.
Vyhláška stanoví bližší pokyny o používání loveckých dravců a o používání loveckých psů, o jejich počtu stanoveném pro jednotlivé druhy honiteb a společné lovy, dále způsob provádění zkoušek psů z výkonu a sokolnických zkoušek, a které myslivecké organizace a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek.
ZAKÁZANÉ ZPŮSOBY LOVU
Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se
chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší,
lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem,
lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum,
lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad,
nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm,
lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci,
lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin,
lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.,
střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům),
střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem,
střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou,
střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje,
lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky,
lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk,
dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu,
střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda,
lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků, vecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení,
stříletspárkatouzvěřvodchytovýchaaklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí,
lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách,
lovit zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů,
používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva. na mokřadech
V rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře může být uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písm. g), jde-li o lov v noci, a dále v odstavci 1 písm. m), t) a u).
Zákazy nebo omezení lovu stanovené zvláštními právními předpisy zůstávají nedotčeny.
POVOLENKA K LOVU, LOVECKÝ LÍSTEK A POVINNÉ POJIŠTĚNÍ
Povolenka k lovu
Kdo loví zvěř, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.
lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat mysli-
Povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel honitby na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Pro osoby lovící na společném lovu může povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu). Uživatel honitby je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 3 roky od skončení jejich platnosti.
Lovecký lístek
Lovecké lístky vydává orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt. Cizincům a českým občanům, kteří nemají trvalý pobyt v České republice, vydává lovecký lístek orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu se zdržují.
Druhy loveckých lístků jsou:
lovecký lístek pro české občany,
lovecký lístek pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem,
lovecký lístek pro cizince.
Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že
je starší 16 let,
má způsobilost k právním úkonům,
složil zkoušku z myslivosti nebo zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivost, nebo je žákem, posluchačem nebo absolventem střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem; u cizince se za průkaz o složení zkoušky z myslivosti považuje platný doklad opravňující k lovu vystavený v cizině; potvrzení o vykonané zkoušce z myslivosti vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou,
je bezúhonný (§ 12 odst. 4); k prokázání bezúhonnosti předloží výpis z evidence Rejstříku trestů; k uloženým pokutám za přestupky na úseku myslivosti a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky,
je pojištěn (§ 48).
Orgán státní správy myslivosti odebere nejdéle na dobu 5 let lovecký lístek, zjistí-li dodatečně takovou okolnost, pro kterou by vydání loveckého lístku muselo být odepřeno, nebo vznikla-li taková okolnost po jeho vydání. Orgán státní správy myslivosti může vydání loveckého lístku odepřít, bylo-li proti žadateli zahájeno soudní řízení pro trestný čin nebo správní řízení k uložení pokuty podle § 64.
Vyhláška stanoví podrobnosti vydávání a odebírání loveckých lístků, povinné náležitosti povolenky k lovu a dále obsah zkoušek z myslivosti a způsob jejich provádění, a které myslivecké organizace a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací zkoušek z myslivosti.
Povinné pojištění
Každý, kdo loví zvěř, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 20 000 000 Kč a za škodu na věci s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 500 000 Kč na jednu pojistnou událost. Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, nesmějí obsahovat výluku, v důsledku které se pojištění nevztahuje na případy neopatrného chování pojištěného.
Za členy mysliveckých organizací, které mají uzavřeny hromadné pojistné smlouvy s pojišťovnami a jejichž členové platí pojistné současně s členským příspěvkem, je potvrzením o povinném pojištění členský průkaz myslivecké organizace, v němž je potvrzeno zaplacení členského příspěvku na běžný rok a uvedena poznámka, že v členském příspěvku je placeno i povinné pojištění podle tohoto zákona.
Jiné osoby než uvedené v odstavci 2 prokazují své pojištění pojistkou pojišťovny.
KONTROLA A ZUŽITKOVÁNÍ ZVĚŘE
Způsob kontroly ulovené zvěře
Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedené dohledávce označen nesnímatelnou plombou; zúčtovatelné plomby vydává uživatelům honiteb orgán státní správy myslivosti. U ostatní zvěře ulovené na společných lovech musí být při přepravě více než 10 kusů vystaven uživatelem honitby lístek o původu zvěře; to platí i u zvěře dohledané po provedení společného lovu.
Vyhláška stanoví druhy plomb, lístků o původu zvěře, způsoby jejich výdeje, evidence, připevňování, snímání a podobně.
Ošetření ulovené zvěřeOšetření zvěře po jejím ulovení se řídí veterinárními předpisy; to platí i pro ošetření usmrceného zdivočelého hospodářského zvířete nebo označeného zvířete z farmového chovu zvěře.
Uvádění ulovené zvěře do oběhu
Uživatel honitby může prodávat jen zvěř, zvěřinu a jiné části zvěře pocházející ze své honitby; o ulovené zvěři, jejím prodeji a vlastní spotřebě je povinen vést evidenci. Při prodeji je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.
Ke každému kusu zvěře spárkaté musí přepravující osoba mít u sebe vyplněný lístek o původu zvěře, z něhož je patrné datum ulovení a honitba, v níž byl uloven, a číslo plomby. Lístek o původu zvěře je přepravující osoba povinna předat příjemci zvěře. Příjemce zvěře je povinen uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu 1 měsíc ode dne převzetí, podnikatel obchodující se zvěřinou nebo zvěřinu spotřebovávající k pohostinské nebo jiné činnosti do 6 měsíců ode dne nabytí zvěře. Uvádění zvěře do oběhu podléhá veterinárním předpisům. Pokud je u některých druhů zvěře doba lovu rozdílná podle jejího pohlaví, smí být zvěřina nakupována od uživatelů honiteb jen tehdy, lze-li bezpečně určit pohlaví kusu.
Přeprava živé zvěře po provedeném odchytu může být prováděna jen po splnění požadavků stanovených veterinárními předpisy. Mláďata zvěře spárkaté do věku 6 měsíců mohou být přemisťována pouze s matkou.
ŠKODY ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM HONITBY, ZVĚŘÍ A NA ZVĚŘI
Odpovědnost uživatele honitby
Uživatel honitby je povinen hradit
škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech,
škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.
Vykonává-li právo myslivosti sdružení, ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně.
Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory se zprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž neodpovídá.
Opatření k zábraně škod působených zvěříVlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.
Neuhrazované škody způsobené zvěří
Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří, na neoplocených květinových školkách nebo zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na vysokocenných plodinách. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybnostech orgán státní správy myslivosti. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích, pokud osoba, která plodiny uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné ochrany proti škodám působeným zvěří.
Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše.
Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.
Uplatnění nároků
Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit
u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla,
u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období.
Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni.
Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody, může poškozený ve lhůtě 1 měsíce uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.
Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3.
Náhrada škod způsobených na zvěřiZa škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí obecné předpisy.
STÁTNÍ SPRÁVA MYSLIVOSTI
ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY MYSLIVOSTI A JEJICH PŮSOBNOST
Orgány státní správy myslivosti
Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je Ministerstvo zemědělství. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo životního prostředí.
Na území krajů je orgánem státní správy myslivosti krajský úřad v přenesené působnosti.
Na území hlavního města Prahy je orgánem státní správy myslivosti Magistrát hlavního města Prahy. Přenesená působnost, která je tímto zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům, může být statutem hlavního města Prahy svěřena městským částem.
Na území obcí je orgánem státní správy pověřený obecní úřad v přenesené působnosti.
Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obcí v přenesené působnosti Ministerstvo zemědělství. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím a krajům.
Ministr zemědělství zřizuje Mysliveckou radu jako svůj poradní sbor složený zejména ze zástupců jiných správních úřadů, celostátně působících mysliveckých organizací, zemědělských a lesnických organizací, vysokých škol a výzkumných ústavů s činností na úseku myslivosti.
Působnost Ministerstva zemědělství
Ministerstvo zemědělství rozhoduje ve věcech
opatření k zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),
dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře (§ 4 odst. 2),
myslivosti týkajících se organizací v oboru působnosti Ministerstva obrany,
uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3).
Ministerstvo zemědělství dále
řídí výkon státní správy myslivosti,
organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivosti,
vypracovává koncepce rozvoje myslivosti,
účastní se na mezinárodní spolupráci, programech a projektech,
dbá na zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),
ustavuje ústřední hodnotitelskou komisi trofejí (§ 6 odst. 2),
pověřuje některou mysliveckou organizaci vedením evidence význačných trofejí (§ 6 odst. 2),
pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře (§ 35 odst. 7),
pověřuje právnické osoby prováděním sokolnických zkoušek, zkoušek psů z výkonu (§ 44 odst. 3) a zkoušek z myslivosti (§ 47 odst. 5),
pověřuje celostátně působící myslivecké organizace pořádáním celostátních a mezinárodních mysliveckých výstav nebo jinými vybranými úkoly na úseku myslivosti,
spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti,
zabezpečuje provádění vyšších odborných mysliveckých zkoušek (§ 58 odst. 3),
podporuje vybrané činnosti myslivosti poskytováním služeb nebo finančních příspěvků, zejména v oblastech výchovy a vzdělávání, podpory ohrožených a vzácných druhů zvěře, vyhodnocení chovu zvěře a chovatelských přehlídek, osvěty a propagace myslivosti, zlepšování životního prostředí zvěře, myslivecké kynologie, sokolnictví a chovu dravců, využití dravců v ochraně rostlin, preventivních veterinárních opatření a zdolávání nákaz v chovech zvěře,
zpracovává statistická hlášení o myslivosti.
Obsahem vyšších odborných mysliveckých zkoušek je ověření znalostí myslivosti a obecně závazných právních předpisů o myslivosti a předpisů souvisejících. Tyto zkoušky neskládají absolventi střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo osoby, které složily zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivost. Bližší podrobnosti o obsahu a rozsahu vyšších odborných mysliveckých zkoušek, včetně způsobu jejich provádění, stanoví vyhláška.
Působnost krajů
Kraj v přenesené působnosti rozhoduje ve věcech
souhlasu s chovem zvěře v zajetí (§ 7 odst. 1),
omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách (§ 4 odst. 1),
vymezení oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 3),
prohlášení dalších pozemků za nehonební (§ 17 odst. 2),
povolení použití dravců jako loveckých (§ 44 odst. 2),
uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3).
Kraj v přenesené působnosti
vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 3),
organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěře (§ 6 odst. 1),
určuje termíny sčítání zvěře (§ 36 odst. 1),
zpracovává statistická hlášení o myslivosti (§ 38),
podílí se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu,
spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní veřejností,
ustanovuje mysliveckou stráž (§ 12 odst. 1).
Působnost obcíVe věcech neuvedených v § 57 až 59 vykonávají státní správu na úseku myslivosti pověřené obecní úřady v přenesené působnosti.
DOZOR V MYSLIVOSTI
ního prostředí dozírají v rámci svých působností stanovených zvláštním právním předpisem,29<>) jak orgány státní správy myslivosti, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na jejich základě.
Kraje a obce v přenesené působnosti dozírají na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Soustavně dozírají, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, zda uživatelé honiteb myslivecky hospodaří v souladu s tímto zákonem, provádějí ochranu myslivosti a dodržují zásady chovu zvěře.
Orgány státní správy myslivosti ukládají rozhodnutím opatření k odstranění zjištěných nedostatků a opatření ke zlepšení; jsou oprávněny v případě nutnosti rozhodnout o omezení užívání honitby do doby odstranění nedostatků nebo jejich příčin.
Odborní zaměstnanci orgánů státní správy myslivosti jsou oprávněni nosit při výkonu své funkce služební stejnokroj.
Vyhláška stanoví podrobnosti o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy myslivosti a o jejich označení.
PODPORA MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ A SPOLKOVÉ MYSLIVOSTI
Stát podporuje vybrané činnosti mysliveckého hospodaření uvedené v této části zákona poskytováním služeb nebo finančních příspěvků. Finanční příspěvky mohou být poskytnuty zejména na
zlepšování životního prostředí zvěře,
podporu ohrožených druhů zvěře,
oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy,
chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců,
použití dravců v ochraně rostlin,
preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěře,
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo život-
ozeleňování krajiny včetně oplocování dřevin,
chovatelské přehlídky a myslivecké výstavy, propagaci a osvětu myslivosti.
Pravidla poskytování finančních příspěvků se připraví každoročně v rámci pravidel podpory hospodaření v lesích, která jsou přílohou státního rozpočtu a pravidel používání prostředků z Fondu životního prostředí.
Stát podporuje spolkovou myslivost nepřímo tím, že ve výběrovém řízení na nájemce honiteb na pozemcích státu mají přednost myslivecké spolky, jejichž sídlo je v místě honiteb, pokud neprojevil zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy dosavadní nájemce podle § 33 odst. 3. V případě, že se do výběrového řízení přihlásí více mysliveckých spolků, postupuje se podle § 32 odst. 4 tohoto zákona.
SANKCE
Přestupky
Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu
až do výše 10 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 9 odst. 1, § 10 odst. 2 nebo 3 nebo uložené podle § 9 odst. 3,
až do výše 30 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 5 odst. 2, § 9 odst. 2, § 10 odst. 1 nebo § 14 odst. 1 písm. a) až d).
Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše 30 000 Kč držiteli loveckého lístku, který se dopustí přestupku tím, že poruší některé pravidlo lovu uvedené v § 41 až 45 nebo v § 49 odst. 1; může přitom uložit zákaz činnosti do doby 2 let; při uloženém zákazu činnosti se odebere lovecký lístek; lze rovněž vyslovit propadnutí věci.
Byl-li přestupek spáchán opakovaně, lze uložit pokutu až do výše, která je dvojnásobkem částky uvedené v odstavci 1 nebo 2.
Pro přestupky, řízení o nich a výnosech uložených pokut platí obecné předpisy o přestupcích.
Pokuty nebo poruší povinnosti uvedené v § 5 odst. 2, § 7 odst. 1 nebo 2, § 9 odst. 1 nebo 2, § 10 a § 32 odst. 3, 4 nebo 5.
Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše 200 000 Kč tomu, kdo nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 4 odst. 2, § 5 odst. 1, § 51 odst. 2 nebo 3 nebo uložené podle § 61 odst. 3.
Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu
až do výše 10 000 Kč uživateli honitby, který nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 11 odst. 1, 2, 4 nebo 6, § 36 odst. 1, § 44 odst. 1 nebo 2 nebo uvede nepravdivé údaje o honitbě a zvěři v ní,
až do výše 40 000 Kč uživateli honitby, který neplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 43 odst. 1 nebo uložené podle § 4 odst. 1,
až do výše 200 000 Kč uživateli honitby, který nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 3 odst. 2, § 11 odst. 3, § 41 až 43, § 45, § 49 odst. 1 nebo § 51 odst. 1.
Při nesplnění lovu celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře podle plánu mysliveckého hospodaření, pokud tím dochází k překročení normovaného stavu tohoto druhu zvěře, lze uložit uživateli honitby pokutu až do výše 200 000 Kč; stejnou pokutu lze uložit i při nečinnosti v plnění povinností podle § 11 odst. 5 a § 36 odst. 2 a 3.
Za opakované nesplnění nebo porušení povinností uvedených v odstavcích 1 až 4 lze uložit pokutu až do výše dvojnásobku částky v nich uvedené.
Při rozhodování o výši pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům nesplnění nebo porušení povinností a k okolnostem, za nichž k nim došlo.
Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán státní správy myslivosti dověděl o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k němu došlo.
Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše 40 000 Kč právnické osobě, která nesplní
Pokutu vybírá a vymáhá územní finanční orgán podle zvláštních právních předpisů. Výnos pokuty je příjmem Státního fondu životního prostředí.
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Vztah ke správnímu řáduNení-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na rozhodování podle tohoto zákona správní řád.
Vztah k předpisům o ochraně přírodyOrgány státní správy myslivosti vydávají rozhodnutí, jimiž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny podle § 3 odst. 1 a 2, § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 1 písm. d), § 5 odst. 2, § 7, § 9 odst. 3 a 4, § 36 odst. 1, § 39, 40, § 41 odst. 1 a § 44 odst. 2, jen po dohodě s orgány ochrany přírody, pokud zvláštní právní předpisy o ochraně přírody a krajiny nestanoví jinak.
Vztah k řízení podle jiných předpisůV řízení podle zvláštních právních předpisů, které se dotýká honiteb a životních podmínek zvěře, je orgán státní správy myslivosti dotčeným orgánem státní správy.
Zmocňovací ustanoveníMinisterstvo zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 4, § 12 odst. 8, § 35 odst. 7, § 42 odst. 2, § 44 odst. 3, § 47 odst. 5, § 49 odst. 2, § 58 odst. 3 a § 61 odst. 5 a v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhlášku k provedení § 14 odst. 1 písm. f).
Přechodná ustanovení
Honitby a obory uznané podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány; to platí i pro obory o výměře nižší než 50 ha a samostatné bažantnice uznané podle dosavadních předpisů, které se stávají honitbami podle tohoto zákona, i když nedosahují výměry 500 ha. Pokud honitba nebo obora uznaná podle dosavadních předpisů dosahuje zákonné výměry podle tohoto zákona, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitby, je osoba, které byla honitba uznána podle dosavadních předpisů, povinna podat do 31. prosince 2002 orgánu státní správy myslivosti návrh na uvedení honitby do souladu s tímto zákonem, jinak honitba zaniká k 31. březnu 2003.
Právní povaha honebních společenstev vzniklých podle dosavadních předpisů se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne jeho účinnosti. Honební společenstvo přijme stanovy, popřípadě je přizpůsobí úpravě podle tohoto zákona a zvolí orgány nejpozději do 9 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak honební společenstvo a společenstevní honitba zanikají. Pozánikuhonebníhospolečenstvaseprovedelikvidace.
Smlouvy o nájmu honiteb, obor a samostatných bažantnic uzavřené podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti.
Platnost vydaných loveckých lístků, složených zkoušek mysliveckých, sokolnických a loveckých psů, jmenování mysliveckých stráží a mysliveckých hospodářů a povolení k držení loveckých dravců ke dni účinnosti tohoto zákona zůstává zachována.
Řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
Okresní úřady vykonávají až do svého zrušení státní správu na úseku myslivosti v rozsahu vymezeném pro pověřené obecní úřady v přenesené působnosti (§ 60).
Zrušovací ustanoveníZrušuje se zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 96/1977 Sb., zákona č. 143/1991 Sb., zákona č. 270/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 238/ /1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002, s výjimkou ustanovení § 45 odst. 1 písm. l), které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, a ustanovení § 45 odst. 1 písm. w), které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2010.