This HTML5 document contains 15 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

Prefix	IRI
dcterms	http://purl.org/dc/terms/
n11	http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1990/175-1990/expression/cz/act/2001/265-2001/cs/update/cz/act/2001/265-2001/expression/cz/act/2001/265-2001/
n9	http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1991/283-1991/expression/cz/act/2001/265-2001/cs/update/cz/act/2001/265-2001/expression/cz/act/2001/265-2001/
n14	http://linked.opendata.cz/ontology/odcs/
n2	http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2001/265-2001/expression/cz/act/2001/265-2001/
n4	http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2001/
n6	http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1961/140-1961/expression/cz/act/2001/265-2001/cs/update/cz/act/2001/265-2001/expression/cz/act/2001/265-2001/
n17	http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1993/13-1993/expression/cz/act/2001/265-2001/cs/update/cz/act/2001/265-2001/expression/cz/act/2001/265-2001/
n16	http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1997/209-1997/expression/cz/act/2001/265-2001/cs/update/cz/act/2001/265-2001/expression/cz/act/2001/265-2001/
n15	http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1961/141-1961/expression/cz/act/2001/265-2001/cs/update/cz/act/2001/265-2001/expression/cz/act/2001/265-2001/
n13	http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/decree/1991/464-1991/expression/cz/act/2001/265-2001/cs/cancellation/cz/act/2001/265-2001/expression/cz/act/2001/265-2001/
n7	http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1990/200-1990/expression/cz/act/2001/265-2001/cs/update/cz/act/2001/265-2001/expression/cz/act/2001/265-2001/
lex	http://purl.org/lex#
rdf	http://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
n8	http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1999/349-1999/expression/cz/act/2001/265-2001/cs/update/cz/act/2001/265-2001/expression/cz/act/2001/265-2001/
n10	http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1992/186-1992/expression/cz/act/2001/265-2001/cs/update/cz/act/2001/265-2001/expression/cz/act/2001/265-2001/
frbr	http://purl.org/vocab/frbr/core#
xsdh	http://www.w3.org/2001/XMLSchema#

Statements

Subject Item

n2:cs

rdf:type

frbr:Expression

dcterms:title

Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

dcterms:valid

2002-01-01+01:00

frbr:realizationOf

n4:265-2001

n14:htmlValue

<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?> <article resource="http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2001/265-2001/expression/cz/act/2001/265-2001/cs" vocab="http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2001/265-2001/expression/cz/act/2001/265-2001/cs/" prefix="frbr: http://purl.org/vocab/frbr/core# salt: http://salt.semanticauthoring.org/ontologies/sdo#"> <section class="uvod"> <p>265</p> <p>ZÁKON</p> <p>ze dne 29. června 2001,</p> <p>kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony</p> <p>Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:</p> </section> <section class="obsah"> <section class="cast" resource="outline/cast-prvni"><header><h1>ČÁST PRVNÍ</h1><h1>ZMĚNA TRESTNÍHO ŘÁDU</h1></header> <section class="clanek" resource="section/I"><header><h1>Čl. I</h1></header><p>Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/ /1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/ /1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/ /1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 77/2001 Sb. a zákona č. 144/2001 Sb., se mění takto:</p> <section class="bod" resource="section/I/1"><p>1. V § 2 odst. 1 se slova „jako obviněný“ zrušují.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/2"><p>2. V § 2 odstavec 4 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/3"><p>3. V § 2 odstavec 5 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/4"><p>4. V § 2 odstavec 8 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/5"><p>5. V § 2 odstavec 11 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/6"><p>6. V § 2 odstavec 14 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/7"><p>7. § 3 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/8"><p>8. § 4 a 5 se zrušují.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/9"><p>9. § 6 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/10"><p>10. V § 8 odstavce 2 a 3 znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/11"><p>11. V § 8 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/12"><p>12. § 11 včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/13"><p>13. V § 12 odst. 1 se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/14"><p>14. V § 12 odstavec 2 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/15"><p>15. V § 12 odst. 10 se slova „úsek od zahájení trestního stíhání, případně od provedení neodkladných nebo neopakovatelných úkonů (§ 160 odst. 1, 2) do podání obžaloby, postoupení věci, přerušení nebo zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby“ nahrazují slovy „úsek řízení podle tohoto zákona od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí, a nebyly-li tyto úkony provedeny, od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, postoupení věci jinému orgánu nebo zastavení trestního stíhání, anebo do rozhodnutí či vzniku jiné skutečnosti, jež mají účinky zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby, zahrnující objasňování a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a vyšetřování“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/16"><p>16. V § 12 se doplňuje odstavec 12, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/17"><p>17. § 17 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/18"><p>18. V § 20 odstavec 1 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/19"><p>19. V § 22 se slova „postoupena nepříslušným soudem“ nahrazují slovy „přikázána nadřízeným soudem“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/20"><p>20. § 24 včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/21"><p>21. V § 27 se na konci doplňuje tato věta: „Je-li v řízení před soudem o průběhu úkonu pořizován zvukový záznam a v důsledku tohoto předseda senátu nediktuje protokol, je zapisovatelem, pokud je ho třeba, vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/22"><p>22. Za § 27 se vkládají nové § 27a až 27c, které včetně nadpisu znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/23"><p>23. § 28 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/24"><p>24. V § 29 odstavec 2 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/25"><p>25. V § 29 se doplňuje odstavec 3, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/26"><p>26. V § 30 odst. 1 větě první se zrušují slova „vyšetřovatel a“ a za slovo „orgán“ se vkládají slova „nebo osoba v něm služebně činná“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/27"><p>27. V § 30 odst. 2 větě první se zrušuje text „vyšetřovatel,“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/28"><p>28. Za § 31 se vkládá nový § 31a, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/29"><p>29. V § 32 se slova „mu sděleno obvinění“ nahrazují slovy „proti němu zahájeno trestní stíhání“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/30"><p>30. V § 33 odstavec 2 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/31"><p>31. V § 33 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:</p> <p /> <p>Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/32"><p>32. V § 35 odstavec 2 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/33"><p>33. V § 35 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:</p> <p /> <p>(3) V trestním řízení nemůže být obhájcem advokát, který v něm vypovídá jako svědek, podává znalecký posudek nebo je činný jako tlumočník.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/34"><p>34. V § 35 odstavec 4 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/35"><p>35. V § 36 odst. 2 se slova „vyšetřovatel nebo“ zrušují.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/36"><p>36. V § 36 odst. 4 se za slovo „též“ vkládají slova „v hlavním líčení konaném ve zjednodušeném řízení proti zadrženému,“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/37"><p>37. V § 36a odst. 2 se slova „V řízení o stížnosti pro porušení zákona a v řízení o návrhu na povolení obnovy“ nahrazují slovy „V řízení o stížnosti pro porušení zákona, v řízení o dovolání a v řízení o návrhu na povolení obnovy“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/38"><p>38. V § 37 odst. 2 se na konci doplňují tyto věty: „Oznámí-li změnu obhájce tak, aby obhájce mohl být o úkonu vyrozuměn v zákonem stanovené lhůtě, orgán činný v trestním řízení ode dne doručení takového oznámení vyrozumívá nově zvoleného obhájce. V opačném případě je obhájce předtím ustanovený nebo zvolený, pokud není z obhajování vyloučen, povinen obhajobu vykonávat do doby, než ji osobně převezme později zvolený obhájce.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/39"><p>39. V § 37 se doplňuje odstavec 3, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/40"><p>40. Za § 37 se vkládá nový § 37a, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/41"><p>41. Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/42"><p>42. V § 41 odst. 5 větě druhé se za slova „za obžalovaného ještě“ vkládají slova „dovolání a zúčastnit se řízení o dovolání u Nejvyššího soudu, dále podat“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/43"><p>43. V § 43 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:</p> <p /> <p>(2) Za poškozeného se nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/44"><p>44. V § 43 se doplňuje odstavec 4, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/45"><p>45. V § 44 odstavec 2 zní: „(2) Je-li počet poškozených mimořádně vysoký a jednotlivým výkonem jejich práv by mohl být ohrožen rychlý průběh trestního stíhání, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce,žepoškození mohou svá práva v trestním řízení uplatňovat pouze prostřednictvím společného zmocněnce, kterého si zvolí. Rozhodnutí oznámí v řízení před soudem soud a v přípravném řízení státní zástupce poškozeným, kteří již uplatnili nárok na náhradu škody; ostatním poškozeným rozhodnutí oznámí při prvém úkonu trestního řízení, ke kterému se předvolávají nebo o kterém se vyrozumívají. Jestliže by celkový počet zvolených zmocněnců vzrostl na více než šest a poškození se mezi sebou o výběru nedohodnou, provede výběr s přihlédnutím k zájmům poškozených soud. Společný zmocněnec vykonává práva poškozených, které zastupuje, včetně uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/46"><p>46. V § 44 odst. 3 se číslice „2“ nahrazuje číslicí „3“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/47"><p>47. V § 45 odst. 3 se číslice „2“ nahrazuje číslicí „3“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/48"><p>48. Za § 45 se vkládá nový § 45a, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/49"><p>49. Za § 51 se vkládá nový § 51a, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/50"><p>50. V § 53 odst. 1 větě první se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“ a ve větě druhé se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatele“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/51"><p>51. § 55 včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/52"><p>52. Za § 55 se vkládají nové § 55a a 55b, které včetně nadpisů znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/53"><p>53. V § 59 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:</p> <p /> <p>Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/54"><p>54. V § 60 odst. 4 písm. a) se zrušují čárka za slovem „zástupci“ a slovo „vyšetřovateli“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/55"><p>55. V § 61 odst. 1 větě první se za slova „povolí mu“ vkládá čárka a slova „nestanoví-li zákon jinak,“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/56"><p>56. § 62 až 64 včetně nadpisů znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/57"><p>57. Za § 64 se vkládá nový § 64a, který včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/58"><p>58. V § 65 odst. 1 větě první se zrušují čárka za slovem „zmocněnci“ a slova „jakož i společenský zástupce“, v poslední větě se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatele“; v odstavci 2 větě první se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“, ve větě druhé se zrušují slova „vyšetřovatel nebo“; v odstavci 3 poslední větě se slova „záznamu o sdělení obvinění“ nahrazují slovy „usnesení o zahájení trestního stíhání“ a v odstavci 5 se tečka na konci zrušuje a doplňují se tato slova: „a údajů, na které se vztahuje státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/59"><p>59. V § 66 odst. 1 se zrušují čárka za slovem „zástupci“ a slovo „vyšetřovateli“ a čárka za slovem „zástupcem“ a slovo „vyšetřovatelem“; v odstavci 2 se zrušují slova „nebo nápravně výchovného ústavu“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/60"><p>60. § 67 včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/61"><p>61. § 68 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/62"><p>62. V § 70 věta první zní: „O vzetí do vazby je třeba bez průtahů vyrozumět některého rodinného příslušníka obviněného, jakož i jeho zaměstnavatele; to neplatí, prohlásí-li obviněný, že s takovým vyrozuměním nesouhlasí, ledaže jde o vyrozumění rodinného příslušníka mladistvého.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/63"><p>63. Za § 70 se vkládá nový § 70a, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/64"><p>64. § 71 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/65"><p>65. § 72 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/66"><p>66. § 73 včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/67"><p>67. § 73a včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/68"><p>68. Za § 73a se vkládá nový § 73b, který včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/69"><p>69. § 74 včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/70"><p>70. V § 75 se v nadpisu slovo „vyšetřovatelem“ nahrazuje slovy „policejním orgánem“ a ve větě první se slovo „vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „policejní orgán“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/71"><p>71. V § 76 odst. 1 větě první se slovo „vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „policejní orgán“ a slova „jí dosud nebylo sděleno obvinění“ se nahrazují slovy „dosud proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/72"><p>72. V § 76 odst. 2 větě druhé se zrušují slova „vyšetřovateli nebo“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/73"><p>73. V § 76 odst. 3 se slovo „Vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „Policejní orgán“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/74"><p>74. V § 76 odst. 4 větě první se slovo „Vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „Policejní orgán“, ve větě druhé se slova „se záznamem o sdělení obvinění (§ 160)“ nahrazují slovy „s vyhotovením usnesení o zahájení trestního stíhání“ a v poslední větě se slovo „vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „policejní orgán“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/75"><p>75. V § 76 odst. 5 se slova „jí ještě nebylo sděleno obvinění“ nahrazují slovy „ještě proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/76"><p>76. V § 76 odst. 6 se za slovo „obhájce“ vkládají čárka a slova „hovořit s ním bez přítomnosti třetí osoby“. Na konci se doplňuje tato věta: „O těchto právech je třeba podezřelého poučit a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/77"><p>77. V § 78 odst. 1 větě první se zrušuje text „ , vyšetřovateli“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/78"><p>78. V § 78 odst. 3 se zrušuje text „ , vyšetřovatel“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/79"><p>79. V § 79 odst. 1 větě první se zrušuje text „ , vyšetřovatele“ a ve větě druhé se slova „Vyšetřovatel nebo policejní orgán“ nahrazují slovy „Policejní orgán“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/80"><p>80. V § 79 odst. 3 se zrušují slova „vyšetřovatelem nebo“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/81"><p>81. § 79a včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/82"><p>82. Za § 79a se vkládají nové § 79b a 79c, které včetně nadpisu znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/83"><p>83. V § 80 odst. 3 větě první se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/84"><p>84. V § 81 odst. 4 větě první se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/85"><p>85. V § 83 odstavec 2 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/86"><p>86. § 83a a 83b včetně nadpisů znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/87"><p>87. V § 83c odst. 1 se slova „Vyšetřovatel nebo policejní orgán“ nahrazují slovy „Policejní orgán“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/88"><p>88. V § 85b se slovo „rekognici“ nahrazuje slovy „rekognici, prověrku na místě“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/89"><p>89. Nadpis oddílu pátého hlavy čtvrté zní: „Zadržení a otevření zásilek, jejich záměna a sledování“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/90"><p>90. § 86 včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/91"><p>91. V § 87 odst. 1 se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“; současně se v odstavci 3 slova „provozovateli poštovních služeb“ nahrazují slovem „poště“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/92"><p>92. V § 87a odst. 1 se za slova „psychotropní látky,“ vkládá text „prekursory,“ a zrušují se slova „ ,vydané podle § 86 odst. 1,“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/93"><p>93. Za § 87a se vkládají nové § 87b a 87c, které včetně nadpisů znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/94"><p>94. V § 88 odst. 2 se věta čtvrtá zrušuje a poslední věta zní: „Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/95"><p>95. V § 88 odst. 4 poslední větě se slovo „současně“ zrušuje.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/96"><p>96. Za § 88 se vkládá nový § 88a, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/97"><p>97. V § 89 odstavec 2 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/98"><p>98. § 94 se zrušuje.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/99"><p>99. V § 101a věta první zní: „Neshledá-li policejní orgán důvod k sepsání protokolu o výslechu způsobem uvedeným v § 55 odst. 2, ačkoliv se jej svědek domáhá a uvádí konkrétní skutečnosti, které podle něj takový postup sepsání protokolu odůvodňují, policejní orgán věc předloží státnímu zástupci, aby přezkoumal správnost jeho postupu.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/100"><p>100. V § 102 se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: „Osoby, které byly takto přibrány, mohou navrhnout odložení úkonu na pozdější dobu a v průběhu provádění takového úkonu navrhnout jeho přerušení nebo ukončení, pokud by provedení úkonu nebo pokračování v něm mělo nepříznivý vliv na psychický stav vyslýchané osoby. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, orgán činný v trestním řízení takovému návrhu vyhoví.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/101"><p>101. V § 102 odst. 2 větěprvnísezaslova„v§211“ vkládají slova „odst. 1 a 2“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/102"><p>102. § 103 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/103"><p>103. § 104 včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/104"><p>104. Za § 104 se vkládá nový oddíl třetí (§ 104a až 104e), který včetně nadpisu zní:</p> <p /> <p>Dosavadní oddíly třetí až pátý se označují jako oddíly čtvrtý až šestý.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/105"><p>105. § 105 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/106"><p>106. V § 107 odst. 1 se za předposlední větu vkládá tato věta: „V odůvodněných případech se znalci umožní, aby se zúčastnil provedení i jiného úkonu trestního řízení, pokud takový úkon má význam pro vypracování znaleckého posudku.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/107"><p>107. V § 107 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:</p> <p /> <p>Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/108"><p>108. V § 108 odst. 3 se slovo „vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „policejní orgán“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/109"><p>109. § 110 včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/110"><p>110. Za § 110 se vkládá nový § 110a, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/111"><p>111. V § 111 odstavec 2 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/112"><p>112. V § 111 se doplňuje odstavec 3, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/113"><p>113. V § 114 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Odběr biologického materiálu, který není spojen se zásahem do tělesné integrity osoby, jíž se takový úkon týká, může provést i tato osoba nebo s jejím souhlasem orgán činný v trestním řízení.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/114"><p>114. V § 115 odstavec 1 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/115"><p>115. V § 116 odst. 1 se slova „přiberou se k tomu vždy dva znalci“ nahrazují slovy „přibere se k tomu vždy znalec“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/116"><p>116. V § 116 odst. 3 se slova „Shledají-li znalci“ nahrazují slovy „Shledá-li znalec“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/117"><p>117. V § 119 odst. 2 se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/118"><p>118. V § 121 písm. a) se číslice „2“ nahrazuje číslicí „3“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/119"><p>119. V § 122 odst. 1 větě první se slova „a to popřípadě s poukazem na přijatou záruku“ nahrazují slovy „a jde-li o podmíněné upuštění od potrestání s dohledem, téžvýrok o stanovení zkušení doby a jejím trvání“ a za větu první se vkládá nová věta, která zní: „Byl-li nad pachatelem vysloven dohled, musí být z výroku rozsudku zřejmé, zda dohled má být vykonáván v rozsahu stanoveném trestním zákonem nebo zda jsou vedle něj pachateli ukládány další přiměřená omezení nebo povinnosti.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/120"><p>120. V § 125 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/121"><p>121. V § 126 se zrušuje písmeno f); dosavadní písmena g), h) a ch) se označují jako písmena f), g) a h).</p></section> <section class="bod" resource="section/I/122"><p>122. V § 129 odstavec 2 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/123"><p>123. V § 130 se zrušuje odstavec 4.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/124"><p>124. V § 141 odst. 2 větě první se zrušují slova „vyšetřovatele nebo“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/125"><p>125. V § 141 odstavec 3 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/126"><p>126. V § 146 odst. 1 věta druhá zní: „Jde-li o usnesení policejního orgánu, které bylo vydáno s předchozím souhlasem státního zástupce nebo na jeho pokyn, může policejní orgán sám stížnosti vyhovět jen s předchozím souhlasem státního zástupce.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/127"><p>127. V § 146 odst. 2 písm. a) se zrušují slova „vyšetřovatel nebo“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/128"><p>128. V § 146 se na konci odstavce 2 písm. c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nejvyššímu státnímu zástupci.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/129"><p>129. § 146a včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/130"><p>130. V § 151 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Nárok je třeba uplatnit do jednoho roku ode dne, kdy se obhájce dozvěděl, že povinnost obhajovat skončila, jinak nárok zaniká.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/131"><p>131. V § 151 odst. 3 věta první zní: „O výši odměny a náhradě hotových výdajů rozhodne na návrh obhájce orgán činný v trestním řízení, který vedl řízení v době, kdy obhájci povinnost obhajovat skončila, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou měsíců od podání návrhu.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/132"><p>132. V § 151 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/133"><p>133. Za § 151 se vkládá nový § 151a, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/134"><p>134. V § 153 odst. 1 větě první se za slovo „bezvýsledně“ vkládají slova „dovolání nebo“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/135"><p>135. § 155 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/136"><p>136. Část druhá(§157až 179f) včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/137"><p>137. § 180 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/138"><p>138. § 181 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/139"><p>139. § 183 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/140"><p>140. Za § 183 se vkládá nový § 183a, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/141"><p>141. V § 184 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/142"><p>142. V § 186 písmena e) a f) znějí: „e) že přípravné řízení nebylo provedeno podle zákona, neboť v něm byly závažným způsobem porušeny procesní předpisy, zejména ustanovení zajišťující právo obhajoby, a takové porušení procesních předpisů nelze napravit v řízení před soudem, nebo f) že ve věci nejsou v potřebném rozsahu objasněny základní skutkové okolnosti, bez kterých není možné ve věci rozhodnout.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/143"><p>143. V § 188 odst. 1 písmeno a) zní: „a) rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízen jemu a soudu, jenž je podle něj příslušný, má-li za to, že sám není příslušný k jejímu projednání,“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/144"><p>144. V § 188 odst. 1 písmeno e) zní: „e) vrátí věc státnímu zástupci k došetření, je-li toho třeba k odstranění závažných procesních vad přípravného řízení, které nelze napravit v řízení před soudem, nebo k objasnění základních skutkových okolností, bez kterých není možné v hlavním líčení ve věci rozhodnout, a v řízení před soudem by takové došetření bylo v porovnání s možnostmi opatřit takový důkaz v přípravném řízení spojeno s výraznými obtížemi nebo by zřejmě bylo na újmu rychlosti řízení, nebo“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/145"><p>145. V § 188 odst. 3 větě první se slova „písm. a)“ nahrazují slovy „písm. b)“, ve větě druhé se za slova „o podmíněném zastavení trestního stíhání“ vkládají slova „a o schválení narovnání“ a středník a věta za středníkem se zrušují.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/146"><p>146. § 189 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/147"><p>147. V § 195 odstavec 2 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/148"><p>148. V § 196 odst. 1 se poslední věta zrušuje.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/149"><p>149. V § 198 odst. 2 se poslední věta zrušuje.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/150"><p>150. V § 198 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a k tomu, aby věc bylo možné projednat a rozhodnout bez odročení“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/151"><p>151. Za § 198 se vkládá nový § 198a, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/152"><p>152. V § 202 odst. 2 písm. b) se slova „sdělení obvinění“ nahrazují slovy „zahájení trestního stíhání“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/153"><p>153. V § 202 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:</p> <p /> <p>Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/154"><p>154. V § 202 odst. 5 se číslice „3“ nahrazuje číslicí „4“ a na konci odstavce 5 se doplňuje tato věta: „Ustanovení odstavce 3 se tu užije přiměřeně.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/155"><p>155. V § 203 odstavec 1 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/156"><p>156. V § 211 se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: „Jestliže se obžalovaný, který byl k hlavnímu líčení řádně předvolán, bez omluvy nedostaví, nebo se bez vážného důvodu z jednací síně vzdálí, souhlas obžalovaného s přečtením takového protokolu o výslechu svědka není třeba a postačí souhlas státního zástupce. Na tyto skutečnosti musí být obviněný v předvolání upozorněn.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/157"><p>157. V § 211 odstavec 2 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/158"><p>158. V § 211 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:</p> <p /> <p>Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/159"><p>159. V § 211 se na konci odstavce 5 doplňuje tato věta: „Ustanovení odstavce 1 věty druhé a třetí tu platí obdobně.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/160"><p>160. § 212 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/161"><p>161. V § 215 odst. 1 se slova „společenský zástupce,“ zrušují.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/162"><p>162. V § 215 odstavec 2 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/163"><p>163. V § 215 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:</p> <p /> <p>Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/164"><p>164. V § 216 odst. 2 se slova „společenský zástupce,“ zrušují.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/165"><p>165. V § 216 odst. 3 se slova „nebo společenský zástupce“ zrušují.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/166"><p>166. § 219 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/167"><p>167. V § 220 odst. 2 se slova „byly v hlavním líčení provedeny“ nahrazují slovy „strany předložily a provedly, případně které sám doplnil“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/168"><p>168. V § 222 odstavec 1 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/169"><p>169. V § 223a odstavec 2 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/170"><p>170. V § 225 odst. 1 se slova „ani postoupena podle § 222“ nahrazují slovy „ , předložena k rozhodnutí o příslušnosti podle § 222 odst. 1 či postoupena jinému orgánu podle § 222 odst. 2“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/171"><p>171. § 226 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/172"><p>172. V § 227 se slova „§ 11 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 3“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/173"><p>173. § 228 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/174"><p>174. V § 231 odstavec 2 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/175"><p>175. V § 231 odst. 3 věta druhá zní: „Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání mohou takovou stížnost podat též obžalovaný a poškozený.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/176"><p>176. V § 233 se odstavec 2 zrušuje.</p><p>Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/177"><p>177. V § 235 odst. 2 větě druhé se v závorce slova „odst. 1 a 4“ nahrazují slovy „odst. 1 a 5“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/178"><p>178. V § 249 odstavec 1 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/179"><p>179. V § 249 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:</p> <p /> <p>Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/180"><p>180. § 251 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/181"><p>181. V § 253 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/182"><p>182. § 254 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/183"><p>183. V § 255 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/184"><p>184. § 257 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/185"><p>185. V § 258 odstavec 1 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/186"><p>186. V § 259 odstavec 1 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/187"><p>187. V § 259 odstavec 3 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/188"><p>188. V § 259 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:</p> <p /> <p>Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/189"><p>189. § 260 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/190"><p>190. V § 263 odstavce 5 a 6 znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/191"><p>191. V § 263 se doplňuje odstavec 7, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/192"><p>192. Za § 265 se vkládá nová hlava sedmnáctá (§ 265a až 265s), která včetně nadpisu zní:</p> <p /> <p>Dosavadní hlavy sedmnáctá až dvacátá čtvrtá se označují jako hlavy osmnáctá až dvacátá pátá.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/193"><p>193. V § 266 odstavec 1 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/194"><p>194. V § 266 odst. 5 se slova „soudu, státního zástupce nebo vyšetřovatele“ nahrazují slovy „soudu nebo státního zástupce“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/195"><p>195. V § 266 se odstavec 7 zrušuje.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/196"><p>196. Za § 266 se vkládá nový § 266a, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/197"><p>197. § 267 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/198"><p>198. V § 268 odstavec 1 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/199"><p>199. V § 272 odst. 1 a 2 se slova „do tří měsíců od jejího podání“ nahrazují slovy „do šesti měsíců od jejího podání“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/200"><p>200. § 274 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/201"><p>201. § 277 včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/202"><p>202. V § 278 odst. 1 se za slova „skončilo pravomocným rozsudkem“ před čárku vkládají slova „nebo trestním příkazem“ a na konci odstavce 1 se doplňuje tato věta: „Obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem, jímž bylo rozhodnuto o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, se povolí, a to i dříve, než nastaly skutečnosti uvedené v § 26 odst. 5 a 6 trestního zákona, také tehdy, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit rozhodnutí o trestu.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/203"><p>203. V § 278 odstavec 2 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/204"><p>204. V § 278 odstavec 3 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/205"><p>205. V § 278 odst. 4 se zrušuje text „vyšetřovatel,“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/206"><p>206. V § 279 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) uplynula lhůta v délce jedné poloviny promlčecí doby trestného činu, o kterém se vedlo trestní stíhání,“.</p><p>Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).</p></section> <section class="bod" resource="section/I/207"><p>207. V § 280 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:</p> <p /> <p>Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/208"><p>208. V § 281 odstavce 1 a 2 znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/209"><p>209. V § 284 odst. 2 se za slova „o zastavení trestního stíhání“ vkládají slova „včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/210"><p>210. V § 288 odstavec 1 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/211"><p>211. V § 291 se slova „sdělení obvinění“ nahrazují slovy „zahájení trestního stíhání“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/212"><p>212. V § 295 se na konci textu doplňuje tato věta: „Nesouhlasí-li soud, jemuž byla věc postoupena, s takovým postoupením věci, rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízen jemu a soudu, jenž mu věc postoupil.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/213"><p>213. V § 297 odstavec 1 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/214"><p>214. V § 301 odst. 2 písmeno b) zní: „b) bylo-li zahájeno trestní stíhání až po dovršení devatenáctého roku obviněného.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/215"><p>215. V § 301 odst. 3 se zrušují slova „ve vykonávacím řízení“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/216"><p>216. V § 302 se zrušuje odstavec 2 a ruší se číslování odstavců.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/217"><p>217. § 303 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/218"><p>218. § 305 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/219"><p>219. Za § 306 se vkládá nový § 306a, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/220"><p>220. V § 307 odst. 1 písm. a) se slovo „trestnému“ zrušuje, v odstavci 1 se slovo „pachatele“ nahrazuje slovem „obviněného“ a v odstavci 4 se za slovo „omezení“ vkládají slova „a povinnosti“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/221"><p>221. § 309 a 310 znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/222"><p>222. Za § 310 se vkládá nový § 310a, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/223"><p>223. § 311 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/224"><p>224. § 314 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/225"><p>225. V § 314b se vkládají nové odstavce 1 až 3, které znějí:</p> <p /> <p>Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 4 a 5.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/226"><p>226. V § 314c odstavec 1 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/227"><p>227. V § 314c odst. 2 větě první se číslovka „191“ nahrazuje číslovkou „195“ a ve větě druhé se slova „samosoudce rozhodne“ nahrazují slovy „může samosoudce rozhodnout“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/228"><p>228. V § 314c odst. 4 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání mohou takovou stížnost podat též obviněný a poškozený.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/229"><p>229. V § 314c se doplňuje odstavec 5, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/230"><p>230. V § 314d se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:</p> <p /> <p>(2) Při hlavním líčení ve zjednodušeném řízení samosoudce vyslechne obviněného; na přečtení protokolu o výslechu podezřelého (§ 179b odst. 3) se užije § 207 odst. 2 obdobně. Poté může rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které strany označily za nesporné a s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat. Se souhlasem stran může přečíst i úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů (§ 158 odst. 3 a 5).“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/231"><p>231. V § 314e odstavec 1 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/232"><p>232. V § 314e odst. 2 písm. a) se na konci doplňují slova „s podmíněným odkladem jeho výkonu“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/233"><p>233. V § 314e odst. 2 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) vyhoštění do pěti let, g) zákaz pobytu do pěti let.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/234"><p>234. V § 314f odst. 1 písmena e) a f) znějí: „e) výrok o náhradě škody (§ 228 a § 229 odst. 1 a 2), jestliže byl nárok na její náhradu řádně uplatněn (§ 43 odst. 3), f) poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy obviněný odpor nepodá, vzdává se tím práva na projednání věci v hlavním líčení.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/235"><p>235. V § 314g se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Po doručení trestního příkazu může se oprávněná osoba odporu výslovně vzdát.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/236"><p>236. Za § 314g se vkládá nový oddíl šestý, který včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/237"><p>237. V § 322 odst. 1 se slova „jestliže by výkon trestu ohrozil život nebo zdraví odsouzeného“ nahrazují slovy „jestliže z lékařských zpráv předložených odsouzeným nebo vyžádaných s jeho souhlasem vyplývá, že by výkon trestu ohrozil jeho život nebo zdraví“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/238"><p>238. V § 325 odst. 1 se slovo „chorobou“ nahrazuje slovem „nemocí“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/239"><p>239. V § 327 odst. 2 se slova „chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou“ nahrazují slovy „nemocí nebo nevyléčitelnou nemocí“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/240"><p>240. § 329 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/241"><p>241. V § 330 odst. 1 věta druhá zní: „Ve veřejném zasedání rozhodne soud i o ponechání podmíněného odsouzení v platnosti podle § 60 odst. 1 trestního zákona.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/242"><p>242. V § 330a odstavec 1 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/243"><p>243. V § 331 odstavec 2 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/244"><p>244. V § 331 se doplňuje odstavec 5, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/245"><p>245. V § 333 odstavec 1 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/246"><p>246. V § 336 odst. 2 poslední věta zní: „Odsouzeného zároveň poučí o jeho povinnosti dostavit se do 14 dnů od oznámení tohoto rozhodnutí na obecní úřad nebo instituci, u nichž má obecně prospěšné práce vykonávat, k projednání podmínek výkonu trestu.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/247"><p>247. V § 336 se doplňuje odstavec 3, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/248"><p>248. V § 337 větě první se za slovo „úřad“ vkládají slova „nebo instituce, u nichž mají být obecně prospěšné práce vykonávány“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/249"><p>249. § 338 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/250"><p>250. V § 339 odst. 1 se slova „odsouzený je stižen chorobou, která mu ve výkonu trestu brání“ nahrazují slovy „z lékařských zpráv předložených odsouzeným nebo vyžádaných s jeho souhlasem vyplývá, že v důsledku přechodného zhoršení zdravotního stavu není odsouzený schopen trest vykonat“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/251"><p>251. V § 340b odst. 1 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu nebo instituce, u nichž mají být obecně prospěšné práce vykonávány, probačního úředníka“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/252"><p>252. V § 345 se slova „orgánu, který podle zvláštních předpisů provádí trest propadnutí majetku,“ nahrazují slovy „organizační složce státu, které podle zvláštního zákona přísluší hospodaření s majetkem státu,“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/253"><p>253. V § 346 odst. 1 větě první se slova „příslušného orgánu, který provádí trest propadnutí majetku,“ nahrazují slovy „organizační složky státu, které podle zvláštního zákona přísluší hospodaření s majetkem státu,“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/254"><p>254. V § 346 odst. 3 se slova „orgánu, který podle zvláštních předpisů provádí trest propadnutí majetku“ nahrazují slovy „organizační složce státu, které podle zvláštního zákona přísluší hospodaření s majetkem státu“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/255"><p>255. V § 348 odst. 2 větě první se zrušují slova „příslušného orgánu, který podle zvláštních předpisů provádí rozhodnutí o zajištění, nebo na žádost“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/256"><p>256. Za § 349 se vkládají nové § 349a a 349b, které znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/257"><p>257. Za § 350e se vkládá nový § 350f, který zní:</p> <p /> <p>Dosavadní § 350f se označuje jako § 350g.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/258"><p>258. Za § 350g se vkládá nový § 350h, kterývčetně nadpisu zní: „§ 350h Upuštění od výkonu trestu vyhoštění</p><p>(1) Od výkonu trestu vyhoštění nebo jeho zbytku soud upustí, jestliže po vyhlášení rozsudku, kterým byl tento trest uložen, nastaly skutečnosti, pro které trest vyhoštění nelze uložit.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/259"><p>259. § 351 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/260"><p>260. V § 351a se slovo „léčebné“ nahrazuje slovem „zdravotnické“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/261"><p>261. V § 353 se slova „léčebného ústavu“ nahrazují slovy „zdravotnického zařízení“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/262"><p>262. § 358 včetně nadpisu zní: „§ 358 Výkon zabrání věci</p><p>Na výkon zabrání věcisepřiměřeněužije§349b.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/263"><p>263. V § 361 odst. 1 větě první se zrušuje text „vyšetřovatel,“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/264"><p>264. V § 362 odstavec 3 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/265"><p>265. V § 362 se doplňuje odstavec 5, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/266"><p>266. V § 375 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/267"><p>267. V § 377 odst. 1 se slova „odevzdají předsedovi senátu, který“ nahrazují slovy „dodají soudu, jehož předseda senátu“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/268"><p>268. V § 377 se doplňuje odstavec 3, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/269"><p>269. V § 379 se doplňuje odstavec 4, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/270"><p>270. § 380 včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/271"><p>271. § 381 včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/272"><p>272. V § 382a se v odstavci 1 za slova „je uveden“ vkládají slova „v zatýkacím rozkazu a později“, slova „může předložit“ se nahrazují slovem „předloží“ a za odstavec 4 se doplňuje odstavec 5, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/273"><p>273. V § 383a se na konci doplňuje tato věta: „Pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, umožňuje přímý styk justičních orgánů ohledně převzetí trestního stíhání, rozhoduje o převzetí trestního stíhání státní zastupitelství, které by ve věci bylo příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/274"><p>274. V § 383b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/275"><p>275. V § 384 se doplňuje odstavec 4, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/276"><p>276. V § 384a se slova „nejvyššího státního zástupce“ nahrazují slovy „státního zástupce nejvyššího státního zastupitelství“, dosavadní text se označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/277"><p>277. § 384c zní: „§ 384c</p><p>(1) Před rozhodnutím podle § 384a může Nejvyšší soud na základě žádosti cizího státu postoupené Ministerstvem spravedlnosti nebo i bez takové žádosti rozhodnout o vzetí osoby, odsouzené rozsudkem cizozemského soudu, o jehož uznání se jedná, do vazby, pokud se taková osoba nachází na území České republiky. Vazebními důvody podle § 67 není Nejvyšší soud vázán.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/278"><p>278. V § 384d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/279"><p>279. Za § 384d se vkládá nový § 384e, který zní:</p> <p /> <p>(4) Proti rozhodnutí podle odstavce 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. Dosavadní § 384e se označuje jako § 384f.</p></section> <section class="bod" resource="section/I/280"><p>280. Za § 384f se vkládá nový oddíl šestý, který včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/I/281"><p>281. V § 388 odst. 1 se zrušují slova „odst. 1“.</p></section> <p>(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. (2) Odsouzeného, jehož cizí stát na základě rozhodnutí o uznání rozsudku cizozemského soudu předal k výkonu trestu odnětí svobody, převezmou orgány Vězeňské služby. Do 24 hodin od předání rozhodne soudce soudu uvedeného v § 384d odst. 1 o jeho vzetí do vazby, přičemž vazebními důvody podle § 67 není vázán.“.</p></section> <section class="clanek" resource="section/II"><header><h1>Čl. II</h1><h1>Závěrečná a přechodná ustanovení k části první</h1></header> <section class="bod" resource="section/II/1"><p>1. Příslušnost k řízení ve věcech, v nichž byla podána obžaloba před účinností tohoto zákona, se posoudí podle dosud platných předpisů; to neplatí pro další řízení v takové věci, jestliže ji soud za účinnosti tohoto zákona pravomocně vrátil státnímu zástupci k došetření.</p></section> <section class="bod" resource="section/II/2"><p>2. Trestní stíhání zahájené před účinností tohoto zákona má stejné účinky, jako trestní stíhání zahájené podle tohoto zákona.</p></section> <section class="bod" resource="section/II/3"><p>3. Protokolujícím úředníkem je zaměstnanec soudu s nejméně jednoletou praxí při protokolaci, který složil odbornou zkoušku stanovenou pro protokolujícího úředníka určenou Ministerstvem spravedlnosti. Od 1. ledna 2004 může v hlavním líčení a veřejném zasedání provádět protokolaci jen vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník s využitím zvukového záznamu.</p></section> <section class="bod" resource="section/II/4"><p>4. Ve věcech, kde vazba započala přede dnem účinnosti tohoto zákona, začnou běžet lhůty, v nichž je třeba rozhodnout o dalším trvání vazby, až ode dne účinnosti tohoto zákona; tím není dotčeno ustanovení o přípustném trvání vazby.</p></section> <section class="bod" resource="section/II/5"><p>5. Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce, jestliže byl v projednávané věci činný jako vyšetřovatel.</p></section> <section class="bod" resource="section/II/6"><p>6. Stížnost pro porušení zákona může ministr spravedlnosti podat za podmínek stanovených trestním řádem i proti pravomocnému rozhodnutí vyšetřovatele učiněnému přede dnem účinnosti tohoto zákona.</p></section> <section class="bod" resource="section/II/7"><p>7. Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou výši odměny za odborné vyjádření podané na žádost orgánů činných v trestním řízení.</p></section> <section class="bod" resource="section/II/8"><p>8. Pravomoc k vyšetřování trestných činůpříslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby (§ 161 odst. 3 a 4, § 179a odst. 3) ve věcech, kde trestní stíhání bylo zahájeno přede dnem účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadní právní úpravou.</p></section> </section> <section class="clanek" resource="section/III"><header><h1>Čl. III</h1><h1>Zrušovací ustanovení</h1></header><p>Zrušuje se nařízení vlády č. 464/1991 Sb., o stanovení nejnižší měsíční mzdy pro účely trestního zákona.</p></section> </section> <section class="cast" resource="outline/cast-druha"><header><h1>ČÁST DRUHÁ</h1><h1>Změna trestního zákona</h1></header> <section class="clanek" resource="section/IV"><header><h1>Čl. IV</h1></header><p>Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/ /1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 10/1989 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona č. 175/ /1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 4. září 1992, publikovaného v částce 93/1992 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 91/1994 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 103/1997 Sb., zákona č. 253/1997 Sb., zákona č. 92/1998 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 96/ /1999 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 305/1999 Sb., zákona č. 327/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 101/ /2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 405/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 139/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb. a zákona č. 256/2001 Sb., se mění takto:</p> <section class="bod" resource="section/IV/1"><p>1. V § 24 odstavec 1 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/IV/2"><p>2. Za § 26 se vkládají nové § 26a a 26b, které včetně nadpisu znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/IV/3"><p>3. V § 29 odst. 2 se za slovem „vysoký“ nahrazuje spojka „a“ spojkou „nebo“.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/4"><p>4. V § 29 odstavec 3 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/IV/5"><p>5. V § 31 odst. 1 se věta druhá zrušuje.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/6"><p>6. V § 35 se doplňuje odstavec 4, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/IV/7"><p>7. Za § 37 se vkládá nový § 37a, který včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/IV/8"><p>8. V § 39 odst. 2 se slova „jeden rok“ nahrazují slovy „tři roky“.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/9"><p>9. § 45 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/IV/10"><p>10. V § 45a odst. 1 větě druhé se za slovo „omezení“ vkládají slova „nebo přiměřené povinnosti uvedené v § 26 odst. 4“.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/11"><p>11. V § 45a odstavce 2 a 3 znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/IV/12"><p>12. V § 57 se doplňuje odstavec 4, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/IV/13"><p>13. V § 57a odst. 3 se za slovo „omezení“ vkládají slova „a povinnosti“.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/14"><p>14. V § 58 odstavec 1 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/IV/15"><p>15. V § 60 odst. 1 se na konci doplňují tyto věty: „Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a a) stanovit nad odsouzeným dohled, b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 59 odst. 1, nebo</p><p>c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti uvedené v § 26 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/16"><p>16. V § 60 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 2, 3 a 4.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/17"><p>17. V § 60 odst. 3 se číslovka „3“ v závorce nahrazuje číslovkou „2“.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/18"><p>18. V § 60 odst. 4 se slova „nebo 2“ zrušují.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/19"><p>19. V § 60a se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Na výkon dohledu se užije obdobně ustanovení § 26a a 26b.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/20"><p>20. V § 60b se slova „odvolání záruky za nápravu pachatele“ nahrazují slovy „možnosti ponechat podmíněné odsouzení v platnosti“.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/21"><p>21. V § 62 odst. 1 se za slova „podvodu podle § 250 odst. 4,“ vkládají slova „pojistného podvodu podle § 250a odst. 5, úvěrového podvodu podle § 250b odst. 5,“.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/22"><p>22. V § 63 se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: „Soud může zároveň vyslovit nad pachatelem dohled. Pro výkon dohledu platí ustanovení § 26a a 26b obdobně.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/23"><p>23. V § 63 odstavec 3 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/IV/24"><p>24. V § 65 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/IV/25"><p>25. V 67 odst. 3 písm. a) se zrušuje text „vyšetřovatele,“.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/26"><p>26. V § 69 odst. 1 písm. c) se za slova „propadnutí majetku“ vkládá čárka a slova „k trestu vyhoštění“.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/27"><p>27. V § 72 odst. 2 písm. a) se slova „ve stavu zmenšené příčetnosti“ nahrazují slovy „ve stavu vyvolaném duševní poruchou“.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/28"><p>28. V § 77 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 2; současně se zrušuje slovo „také“.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/29"><p>29. V § 82 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/30"><p>30. V § 87 se odstavec 4 zrušuje.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/31"><p>31. V § 89 odst. 9 se na konci doplňuje tato věta: „Funkcionář nebo jiný odpovědný pracovník státního orgánu, samosprávy, ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru cizího státu, se za těchto podmínek považuje za veřejného činitele, pokud tak stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/IV/32"><p>32. V § 89 odstavec 11 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/IV/33"><p>33. V § 89 se doplňuje odstavec 18, který zní:</p> <p /> </section> <p>Na výkon dohledu se užije obdobně ustanovení § 26a a 26b.“.</p></section> </section> <section class="cast" resource="outline/cast-treti"><header><h1>ČÁST TŘETÍ</h1><h1>Změna zákona o Policii České republiky</h1></header> <section class="clanek" resource="section/V"><header><h1>Čl. V</h1></header><p>Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/ /1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 186/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 138/1999 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 325/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 329/1999 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb., se mění takto:</p> <section class="bod" resource="section/V/1"><p>1. V § 2 odstavec 4 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/V/2"><p>2. V § 3 odstavec 3 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/V/3"><p>3. V § 3 odstavec 5 zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/V/4"><p>4. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/V/5"><p>5. Hlava druhá (§ 4 a 5) se zrušuje.</p></section> <section class="bod" resource="section/V/6"><p>6. V § 12 odst. 1 větě první se slova „trestného činu nebo přestupku a jejich“ nahrazují slovy „přestupku a jeho“ a poslední věta se zrušuje.</p></section> <section class="bod" resource="section/V/7"><p>7. V § 13 odst. 2 písmeno a) zní: „a) přistiženou při jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku,“.</p></section> <section class="bod" resource="section/V/8"><p>8. V § 13 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7, 8 a 9 se označují jako odstavce 6, 7 a 8.</p></section> <section class="bod" resource="section/V/9"><p>9. V § 14 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) byla přistižena při jednání, které má znaky přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat, anebo bude mařit řádné objasnění věci,</p><p>e) je mladší patnácti let a byla přistižena při jednání, které má znaky trestného činu, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat, anebo bude mařit řádné objasnění věci.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/V/10"><p>10. V § 14 odst. 4 se na konci druhé věty tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova: „jedná-li se o osobu mladší patnácti let, vždy též bez odkladu vyrozumí orgán sociálně-právní ochrany mládeže.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/V/11"><p>11. Za § 23 se vkládají nové § 23a až 23f, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 9a) znějí:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/V/12"><p>12. Oddíl čtvrtý hlavy třetí (§ 33 až 37) včetně nadpisu se zrušuje.</p></section> <section class="bod" resource="section/V/13"><p>13. V § 47a odst. 6 věta první zní: „Policie předává nebo zveřejňuje informace, které nejsou osobními údaji, neohrozí-li to plnění úkolů policie.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/V/14"><p>14. V § 48a se stávající text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/V/15"><p>15. V § 48b odstavec 2 zní: „(2) Není-li uzavřena mezinárodní smlouva a je to třeba k plnění úkolů policie, lze se souhlasem policejního prezidenta a se souhlasem příslušného orgánu cizího státu využít v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem k plnění úkolů policie příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru</p><p>a) jako agenta,</p></section> <section class="bod" resource="section/V/16"><p>16. § 53 zní: „§ 53</p><p>Na základě dožádání k tomu oprávněného státního orgánu provádí policie za podmínek stanovených zvláštním zákonem technické zabezpečení při používání zpravodajské techniky.“.</p></section> <section class="bod" resource="section/V/17"><p>17. Za § 53 se vkládá nový § 53a, který včetně poznámky pod čarou č. 19a) zní:</p> <p /> </section> <p>b) k provedení předstíraného převodu, c) ke sledování osob a věcí, d) k použití zabezpečovací techniky, e) k provedení služebního zákroku proti teroristům.“.</p></section> <section class="clanek" resource="section/VI"><header><h1>Čl. VI</h1><h1>Přechodné ustanovení k části třetí</h1></header><p>Policisté zařazení ve službě kriminální policie a v úřadech vyšetřování se dnem účinnosti tohoto zákona zařazují do služby kriminální policie a vyšetřování.</p></section> </section> <section class="cast" resource="outline/cast-ctvrta"><header><h1>ČÁST ČTVRTÁ</h1><h1>Změna celního zákona</h1></header> <section class="clanek" resource="section/VII"><header><h1>Čl. VII</h1></header><p>Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb., se mění takto:</p> <section class="bod" resource="section/VII/1"><p>1. V § 11 odst. 3 písm. a) se slova „§ 37a až 37f“ nahrazují slovy „§ 37a až 37c“.</p></section> <section class="bod" resource="section/VII/2"><p>2. V hlavě třetí díl třetí včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6b), 6c), 6d) a 6e) zní:</p> <p /> </section> </section> </section> <section class="cast" resource="outline/cast-pata"><header><h1>ČÁST PÁTÁ</h1><h1>Změna zákona o služebním poměru příslušníků Policie České republiky</h1></header> <section class="clanek" resource="section/VIII"><header><h1>Čl. VIII</h1></header><p>Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/ /1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 460/ /2000 Sb., se mění takto:</p> <section class="bod" resource="section/VIII/1"><p>1. V § 16 se odstavec 3 zrušuje.</p></section> <section class="bod" resource="section/VIII/2"><p>2. V § 157 se zrušují odstavce 6 a 7; dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 6 a 7.</p></section> </section> </section> <section class="cast" resource="outline/cast-sesta"><header><h1>ČÁST ŠESTÁ</h1><h1>Změna zákona o Veřejném ochránci práv</h1></header> <section class="clanek" resource="section/IX"><header><h1>Čl. IX</h1></header><p>Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, se mění takto:</p> <section class="bod" resource="section/IX/1"><p>1. V § 1 odst. 2 se slovo „dále“ nahrazuje slovy „a není-li dále stanoveno jinak“ a slovo „zařízení“ se nahrazuje slovy „dále na zařízení“.</p></section> <section class="bod" resource="section/IX/2"><p>2. V § 1 odst. 3 se slova „na vyšetřovatele Policie České republiky“ nahrazují slovy „na orgány činné v trestním řízení“.</p></section> </section> </section> <section class="cast" resource="outline/cast-sedma"><header><h1>ČÁST SEDMÁ</h1><h1>Změna zákona o přestupcích</h1></header> <section class="clanek" resource="section/X"><header><h1>Čl. X</h1></header><p>Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/ /1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/ /2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb., se mění takto:</p> <section class="bod" resource="section/X/1"><p>1. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně nadpisu zní:</p> <p /> </section> <section class="bod" resource="section/X/2"><p>2. V § 50 odst. 1 písm. a) se slova „ , pokud škoda nedosahuje částku nejnižší měsíční mzdy stanovené právním předpisem,&lt;span class="poznamka-link" resource="footnote/3c"&gt;&lt;sup&gt;3c&lt;/sup&gt;)&lt;/span&gt;“ včetně poznámky pod čarou č. 3c) zrušují.</p></section> <section class="bod" resource="section/X/3"><p>3. V § 50 odst. 2 se částka „3 000 Kč“ nahrazuje částkou „15 000 Kč“.</p></section> </section> </section> <section class="cast" resource="outline/cast-osma"><header><h1>ČÁST OSMÁ</h1><h1>Změna zákona o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti ČI. XI Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů, se mění takto:</h1></header> <section class="bod" resource="section/1"><p>1. § 7 zní:</p> <p /> <p>(4) Pomoc poskytnutá podle odstavců 1 a 3 nesmí ve svém součtu přesáhnout 150 000 Kč.“. Poznámka pod čarou č. 5) se zrušuje.</p></section> <section class="bod" resource="section/2"><p>2. V § 8 se za slova „škody na pachateli“ doplňují slova „nebo na jiné osobě, která je povinna škodu uhradit“.</p></section> <section class="bod" resource="section/3"><p>3. V § 9 odst. 2 se za slovo „dne“ vkládá čárka a slova „spáchání trestného činu“ se nahrazují slovy „kdy se oběť dozvěděla o škodě způsobené trestným činem“.</p></section> </section> <section class="cast" resource="outline/cast-devata"><header><h1>ČÁST DEVÁTÁ</h1><h1>Změna zákona č. 175/1990 Sb.</h1></header> <section class="clanek" resource="section/XII"><header><h1>Čl. XII</h1></header><p>V čl. IV zákona č. 175/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, se bod 2 zrušuje.</p></section> </section> <section class="cast" resource="outline/cast-desata"><header><h1>ČÁST DESÁTÁ</h1></header> <section class="clanek" resource="section/XIII"><header><h1>Čl. XIII</h1></header><p>Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, jak vyplývá z pozdějších zákonů a nálezů Ústavního soudu, a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), jak vyplývá z pozdějších zákonů a nálezů Ústavního soudu.</p></section> </section> <section class="cast" resource="outline/cast-jedenacta"><header><h1>ČÁST JEDENÁCTÁ</h1><h1>ÚČINNOST</h1></header> <section class="clanek" resource="section/XIV"><header><h1>Čl. XIV</h1></header><p>Tento zákon nabýváúčinnosti dnem 1. ledna 2002.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/2/4"><p>(4) Jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti. Trestní věci musí projednávat co nejrychleji a s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení. K obsahu petic zasahujících do plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/3/5"><p>(5) Orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/4/8"><p>(8) Trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání, které podává státní zástupce. Veřejnou žalobu v řízení před soudem zastupuje státní zástupce.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/5/11"><p>(11) Jednání před soudy je ústní; důkaz výpověďmi svědků, znalců a obviněného se provádí zpravidla tak, že se tyto osoby vyslýchají.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/6/14"><p>(14) Orgány činné v trestním řízení vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce. Každý, kdo prohlásí, že neovládá český jazyk, je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svého mateřského jazyka nebo jazyka, o kterém uvede, že ho ovládá.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/7/3"><header><h1>§ 3</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/7/3/1"><p>(1) Odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů a ostatní občanská sdružení s výjimkou politických stran a politických hnutí, církve, náboženské společnosti a právnické osoby sledující v předmětu své činnosti charitativní účely (dále jen „zájmová sdružení občanů“) mohou působit při zamezování a předcházení trestné činnosti způsobem uvedeným v tomto zákoně.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/7/3/2"><p>(2) Zájmová sdružení občanů mohou spolupůsobit při výchově osob, u nichž soud rozhodl o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, nebo jejichž trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, u podmíněně odsouzených, podmíněně odsouzených k trestu odnětí svobody s dohledem a podmíněně propuštěných; pomáhají také vytvářet podmínky, aby odsouzený žil po vykonání trestu řádným životem.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/9/6"><header><h1>§ 6</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/9/6/1"><p>(1) Zájmové sdružení občanů může nabídnout převzetí záruky</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/9/6/2"><p>(2) Zájmové sdružení občanů může také navrhnout, aby vazba u obviněného byla nahrazena jeho zárukou (§ 73), a podávat za odsouzeného žádost o udělení milosti a o zahlazení odsouzení.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/9/6/3"><p>(3) Zájmové sdružení občanů, které převzalo záruku, je povinno působit na obviněného nebo odsouzeného, aby žil řádným životem, a k tomu přijmout potřebná opatření; zájmové sdružení občanů rovněž dbá, aby nahradil škodu, kterou způsobil trestným činem.</p> <section class="pismeno" resource="section/I/9/6/3/a"><p>a) za chování obviněného, jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/9/6/3/b"><p>b) za převýchovu odsouzeného, u něhož bylo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, kterému byl uložen trest odnětí svobody, jehož výkon byl odložen na zkušební dobu, u podmíněně odsouzeného k trestu odnětí svobody s dohledem, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/9/6/3/c"><p>c) za dovršení nápravy odsouzeného, který vykonává trest odnětí svobody, trest zákazu činnosti nebo trest zákazu pobytu; v těchto případech může zájmové sdružení občanů současně navrhnout podmíněné propuštění odsouzeného z trestu odnětí svobody nebo podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti nebo zákazu pobytu. K získání podkladů pro takovou žádost se může se souhlasem odsouzeného informovat o jeho chování a dosavadním průběhu výkonu trestu.</p></section> </section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/10/2"><p>(2) Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, a údaje z evidence cenných papírů. Vřízení o trestném činu podle § 178 trestního zákona může orgán činný v trestním řízení vyžadovat individuální údaje získané podle zvláštního zákona pro statistické účely. Podmínky, za nichž může orgán činný v trestním řízení vyžadovat údaje získané při správě daní, stanoví zvláštní zákon. Údaje získané podle tohoto ustanovení nelze využít pro jinýúčel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly vyžádány.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/10/3"><p>(3) Plnění povinností podle odstavce 1 lze odmítnout s odkazem na povinnost zachovávat tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem nebo státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti; to neplatí,</p> <section class="pismeno" resource="section/I/10/3/a"><p>a) jestliže osoba, která tyto povinnosti má, by se jinak vystavila nebezpečí trestního stíhání pro neoznámení nebo nepřekažení trestného činu, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/10/3/b"><p>b) při vyřizování dožádání orgánu činného v trestním řízení o trestném činu, kde dožádaná osoba je současně oznamovatelem trestného činu. Za státem uznanou povinnost mlčenlivosti se podle tohoto zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě zákona.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/11/4"><p>(4) Nestanoví-li zvláštní zákon podmínky, za nichž lze pro účely trestního řízení sdělovat skutečnosti, které jsou podle takového zákona utajovány, nebo na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, lze tyto skutečnosti pro trestní řízení vyžadovat po předchozím souhlasu soudce. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti advokáta podle zákona o advokacii.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/11/5"><p>(5) Ustanovením odstavců 1 a 4 není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost uložená na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/12/11"><header><h1>§ 11</h1><h1>Nepřípustnost trestního stíhání</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/12/11/1"><p>(1) Trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno</p> <section class="pismeno" resource="section/I/12/11/1/a"><p>a) nařídí-li to prezident republiky, uživ svého práva udílet milost nebo amnestii,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/12/11/1/b"><p>b) je-li trestní stíhání promlčeno,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/12/11/1/c"><p>c) jde-li o osobu, která je vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§ 10), nebo o osobu, k jejímuž stíhání je podle zákona třeba souhlasu, jestliže takový souhlas nebyl oprávněným orgánem dán,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/12/11/1/d"><p>d) jde-li o osobu, která pro nedostatek věku není trestně odpovědná,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/12/11/1/e"><p>e) proti tomu, kdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/12/11/1/f"><p>f) proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozsudkem soudu nebo bylo rozhodnutím soudu nebo jiného oprávněného orgánu pravomocně zastaveno, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/12/11/1/g"><p>g) proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím o schválení narovnání, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno,</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/12/11/2"><p>(2) Týká-li se důvod uvedený v odstavci 1 jen některého z dílčích útoků pokračujícího trestného činu, nebrání to, aby se ohledně zbylé části takového činu konalo trestní stíhání.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/12/11/3"><p>(3) V trestním stíhání, které bylo zastaveno z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b) nebo i), se však pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit.</p> <section class="pismeno" resource="section/I/12/11/3/h"><p>h) proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím o postoupení věci s podezřením, že skutek je přestupkem, jiným správním deliktem nebo kárným proviněním, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/12/11/3/i"><p>i) je-li trestní stíhání podmíněno souhlasem poškozeného a souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/12/11/3/j"><p>j) stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.</p></section> </section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/14/2"><p>(2) Policejními orgány se rozumějí útvary Policie České republiky a v řízení o trestných činech policistů útvar Ministerstva vnitra pro inspekční činnost. Stejné postavení mají v řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil pověřené orgány Vojenské policie, v řízení o trestných činech příslušníků Vězeňské služby České republiky pověřené orgány této služby a v řízení o trestných činech příslušníků Bezpečnostní informační služby pověřené orgány Bezpečnostní informační služby. Postavení policejních orgánů mají i pověřené celní orgány v řízení o trestných činech spáchaných porušením celních předpisů a předpisů o dovozu, vývozu nebo průvozu zboží, a to i v případech, kdy se jedná o trestné činy příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů a služeb. Není-li dále stanoveno jinak, jsou uvedené orgány oprávněny ke všem úkonům trestního řízení patřícím do působnosti policejního orgánu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/16/12"><p>(12) Skutkem podle tohoto zákona se rozumí též dílčí útok pokračujícího trestného činu, není-li výslovně stanoveno jinak.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/17/17"><header><h1>§ 17</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/17/17/1"><p>(1) Krajský soud koná v prvním stupni řízení o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let, nebo pokud za ně lze uložit výjimečný trest. O trestných činech</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/17/17/2"><p>(2) Krajský soud koná v prvním stupni řízení též o dílčích útocích pokračujícího trestného činu, jestliže postupem podle § 37a trestního zákona přichází v tomto řízení v úvahu rozhodnutí o vině některým z trestných činů uvedených v odstavci 1.</p> <section class="pismeno" resource="section/I/17/17/2/a"><p>a) vlastizrady, rozvracení republiky, teroru, záškodnictví, sabotáže, vyzvědačství, ohrožení utajované skutečnosti, genocidia a trestném činu podle § 1 zákona č. 165/1950 Sb., na ochranu míru,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/17/17/2/b"><p>b) spáchaných prostřednictvím směnek, šeků a jiných cenných papírů, derivátů a jiných hodnot obchodovatelných na kapitálovém trhu, nebo jejich padělků a napodobenin, pokud jejich zákonným znakem je způsobení značné škody nebo získání značného prospěchu, a</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/17/17/2/c"><p>c) porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi podle § 124a až 124c, porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem podle § 124d až 124f, porušování závazných pravidel hospodářského styku podle § 127, zneužívání informací v obchodním styku podle § 128, nekalé soutěže podle § 149 trestního zákona, koná v prvním stupni řízení krajský soud i tehdy, je-li dolní hranice trestu odnětí svobody nižší.</p></section> </section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/18/1"><p>(1) Proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu se koná společné řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody. O jiných trestných činech se koná společné řízení tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/20/24"><header><h1>§ 24</h1><h1>Rozhodnutí o příslušnosti soudu</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/20/24/1"><p>(1) Vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je příslušný k projednání věci, soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, jemuž byla věc postoupena podle § 295 nebo mu byla přikázána nadřízeným soudem, a soudu, který má být příslušný podle rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti [§ 188 odst. 1 písm. a), § 222 odst. 1, § 257 odst. 1 písm. a)]. Přitom je vázán jen zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti (§ 16 až 22). Není-li soud, jemuž byla věc předložena k rozhodnutí, nadřízen soudu podle zákona příslušnému, postoupí věc k rozhodnutí o příslušnosti tomu soudu, který je společně nadřízen soudu věc předkládajícímu a soudu podle zákona příslušnému.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/20/24/2"><p>(2) Soud, který rozhoduje o příslušnosti soudu, může současně rozhodnout o odnětí a přikázání věci z důvodu uvedeného v § 25.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/22/27a"><header><h1>§ 27a</h1><h1>Vyšší soudní úředník</h1></header><p>Jednoduchá rozhodnutí, s výjimkou rozhodnutí o vině a trestu, zpravidla vydává a vykonává a administrativní úkony spojené s řízením provádí vyšší soudní úředník; zvláštní zákon stanoví jeho působnost a určí, které úkony může vyšší soudní úředník provést samostatně a kdy postupuje z pověření soudce.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/22/27b"><header><h1>§ 27b</h1><h1>Probační úředník</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/22/27b/1"><p>(1) Úředník Probační a mediační služby (dále jen „probační úředník“) vykonává v trestním řízení dohled nad obviněným spočívající jednak v pozitivním vedení a pomoci obviněnému a jednak v kontrole jeho chování a v případech, kdy dohled nebyl uložen, provádí úkony směřující k tomu, aby obviněný vedl řádný život, pokud bylo rozhodnuto</p> <section class="pismeno" resource="section/I/22/27b/1/a"><p>a) o propuštění obviněného z vazby za současného vyslovení dohledu,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/22/27b/1/b"><p>b) o podmíněném zastavení trestního stíhání,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/22/27b/1/c"><p>c) o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/22/27b/1/d"><p>d) o podmíněném odsouzení, včetně podmíněného odsouzení s dohledem,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/22/27b/1/e"><p>e) o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, včetně podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody za současného vyslovení dohledu, nebo</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/22/27b/2"><p>(2) Probační úředník může být státním zástupcem a v řízení před soudem předsedou senátu pověřen zjišťováním informací o osobě obviněného a jeho sociálních poměrech a vytvářením podmínek pro rozhodnutí o schválení narovnání a o podmíněném zastavení trestního stíhání. Za podmínek stanovených zvláštním zákonem může provádět jednotlivé úkony i bez takového pokynu. V řízení před soudem může vykonávat jednotlivé úkony výkonu rozhodnutí zejména v případech, kdy byl uložen trest nespojený s odnětím svobody, nebo kdy odsouzený byl z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn, anebo při výkonu jednotlivých druhů ochranného opatření.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/22/27b/3"><p>(3) Bližší podmínky, za nichž probační úředník vykonává svoji působnost, stanoví zvláštní zákon.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/22/27c"><header><h1>§ 27c</h1><h1>Asistent soudce Nejvyššího soudu</h1></header><p>Asistent soudce Nejvyššího soudu činí jednotlivé úkony trestního řízení z pověření soudce Nejvyššího soudu. Jeho působnost stanoví zvláštní zákon.</p> <section class="pismeno" resource="section/I/22/27c/f"><p>f) o uložení trestu obecně prospěšných prací nebo trestu zákazu pobytu za současného vyslovení přiměřených omezení a přiměřených povinností.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/23/28"><header><h1>§ 28</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/23/28/1"><p>(1) Je-li třeba přetlumočit obsah písemnosti, výpovědi nebo jiného procesního úkonu nebo využije-li obviněný právo uvedené v § 2 odst. 14, přibere se tlumočník; totéž platí, jde-li o ustanovení tlumočníka osobě, s níž se nelze dorozumět jinak než znakovou řečí. Tlumočník může být zároveň zapisovatelem. Neuvede-li obviněný jazyk, který ovládá, nebo uvede-li jazyk či dialekt, který není jazykem jeho národnosti nebo úředním jazykem státu, jehož je občanem, a pro takový jazyk nebo dialekt není zapsána žádná osoba v seznamu tlumočníků, ustanoví orgán činný v trestním řízení tlumočníka pro jazyk jeho národnosti nebo úřední jazyk státu, jehož je občanem. Jde-li o osobu bez státního občanství, rozumí se jím stát, kde má trvalý pobyt, nebo stát jeho původu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/23/28/2"><p>(2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 je třeba obviněnému písemně přeložit usnesení o zahájení trestního stíhání, usnesení o vazbě, obžalobu, návrh na potrestání, rozsudek, trestní příkaz, rozhodnutí o odvolání a o podmíněném zastavení trestního stíhání; to neplatí, jestliže obviněný po poučení prohlásí, že pořízení překladu takového rozhodnutí nepožaduje. Týká-li se takové rozhodnutí více obviněných, přeloží se obviněnému jen ta část rozhodnutí, která se jej týká, pokud ji lze oddělit od ostatních výroků rozhodnutí a jejich odůvodnění. Pořízení překladu rozhodnutí a jeho doručení zajišťuje orgán činný v trestním řízení, o jehož rozhodnutí se jedná.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/23/28/3"><p>(3) Jestliže s doručením rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 je spojen počátek běhu lhůty a je třeba pořídit písemný překlad takového rozhodnutí, považuje se rozhodnutí za doručené až doručením písemného překladu.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/24/2"><p>(2) Výši náhrady a odměny tlumočníka určí orgán, který tlumočníka přibral, a v řízení před soudem předseda senátu bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou měsíců od vyúčtování náhrady a odměny tlumočníka. Nesouhlasí-li ten, kdo tlumočníka přibral, s výší vyúčtované náhrady a odměny tlumočníka, rozhodne usnesením. Proti usnesení je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/25/3"><p>(3) Náhradu a odměnu tlumočníka je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/28/31a"><header><h1>§ 31a</h1></header><p>Důvody, pro které je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen vyšší soudní úředník nebo probační úředník, a postup při rozhodování o vyloučení stanoví zvláštní zákon.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/30/2"><p>(2) Osvědčí-li obviněný, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení soudce, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu. V takovém případě náklady obhajoby zcela nebo zčásti hradí stát.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/31/3"><p>(3) Návrh na rozhodnutí podle odstavce 2 včetně příloh, jimiž má být prokázána jeho důvodnost, podává obviněný v přípravném řízení prostřednictvím státního zástupce a v řízení před soudem soudu, který koná řízení v prvním stupni. Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/32/2"><p>(2) Obhájcem nemůže být advokát, proti kterému je nebo bylo vedeno trestní stíhání, a v důsledku toho v řízení, ve kterém by měl vykonávat obhajobu, má postavení obviněného, svědka nebo zúčastněné osoby.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/33/3"><p>(3) V trestním řízení nemůže být obhájcem advokát, který v něm vypovídá jako svědek, podává znalecký posudek nebo je činný jako tlumočník.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/34/4"><p>(4) V trestním řízení, ve kterém jsou probírány utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem, je orgán činný v trestním řízení povinen obhájce poučit podle takového zákona. O provedeném poučení je povinen učinit záznam do spisu a do 30 dnů písemně vyrozumět Národní bezpečnostní úřad.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/39/3"><p>(3) Jestliže si obviněný zvolí dva nebo více obhájců a orgánu činnému v trestním řízení zároveň neoznámí, kterého z těchto obhájců zmocnil k přijímání písemností a k vyrozumívání o úkonech trestního řízení, určí jej předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce; své rozhodnutí oznámí všem zvoleným obhájcům.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/40/37a"><header><h1>§ 37a</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/40/37a/1"><p>(1) Předseda senátu a v přípravném řízení soudce rozhodne i bez návrhu o vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce z obhajování</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/40/37a/2"><p>(2) O vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce předseda senátu a v přípravném řízení soudce rozhodne též tehdy, jestliže obhájce vykonává obhajobu dvou nebo více spoluobviněných, jejichž zájmy si v trestním řízení odporují. Obhájce, který byl z tohoto důvodu vyloučen, nemůže v téže věci dále vykonávat obhajobu žádného z obviněných.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/40/37a/3"><p>(3) Před rozhodnutím podle odstavce 1 nebo 2 předseda senátu a v přípravném řízení soudce umožní obviněnému a obhájci, aby se k věci vyjádřili, a v rozhodnutí k tomuto vyjádření přihlédne. Rozhodne-li o vyloučení obhájce, umožní zároveň obviněnému, aby si v přiměřené lhůtě zvolil obhájce jiného; jde-li o nutnou obhajobu, postupuje podle § 38 odst. 1.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/40/37a/4"><p>(4) Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.</p> <section class="pismeno" resource="section/I/40/37a/4/a"><p>a) z důvodů uvedených v § 35 odst. 2 nebo 3, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/40/37a/4/b"><p>b) jestliže se obhájce opakovaně nedostaví k úkonům trestního řízení, při nichž je jeho účast nezbytná, ani nezajistí účast svého zástupce, ačkoliv byl řádně a včas o takových úkonech vyrozuměn.</p></section> </section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/41/40a"><header><h1>§ 40a</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/41/40a/1"><p>(1) Z důvodů uvedených v § 37a odst. 1 nebo 2 nebo nevykonává-li ustanovený obhájce delší dobu obhajobu, předseda senátu a v přípravném řízení soudce i bez návrhu rozhodne o zproštění ustanoveného obhájce povinnosti obhajování; před rozhodnutím umožní obviněnému a obhájci, aby se k věci vyjádřili.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/41/40a/2"><p>(2) Proti usnesení podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/43/2"><p>(2) Za poškozeného se nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/44/4"><p>(4) Poškozený se může rovněž výslovným prohlášením sděleným orgánu činnému v trestním řízení vzdát procesních práv, které mu tento zákon jako poškozenému přiznává.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/48/45a"><header><h1>§ 45a</h1></header><p>Veškeré písemnosti určené poškozenému se doručují na adresu, kterou poškozený uvede. Má-li zmocněnce, doručuje se pouze jemu; to neplatí, jestliže se poškozenému zasílá výzva, aby osobně něco vykonal.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/49/51a"><header><h1>§ 51a</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/49/51a/1"><p>(1) Osvědčí-li poškozený, který uplatnil v souladu se zákonem nárok na náhradu škody, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady vzniklé s přibráním zmocněnce, rozhodne na jeho návrh předseda senátu soudu, který koná řízení v prvním stupni, a v přípravném řízení soudce, že má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu; to neplatí, pokud vzhledem k povaze uplatňované náhrady škody nebo její výši by zastoupení zmocněncem bylo zřejmě nadbytečné.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/49/51a/2"><p>(2) Návrh na rozhodnutí podle odstavce 1 včetně příloh, jimiž má být prokázána jeho důvodnost, podává poškozený v přípravném řízení prostřednictvím státního zástupce, který k němu připojí své vyjádření.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/49/51a/3"><p>(3) Za podmínek uvedených v odstavci 1 ustanoví předseda senátu a v přípravném řízení soudce zmocněncem poškozeného advokáta. Náklady vzniklé s přibráním takového zmocněnce hradí stát.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/49/51a/4"><p>(4) Pominou-li důvody, které vedly k ustanovení zmocněnce poškozeného, nebo nemůže-li z důležitých důvodů zmocněnec poškozeného nadále zastupovat, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení soudce i bez návrhu o zproštění povinnosti zastupovat poškozeného.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/49/51a/5"><p>(5) Proti usnesení podle odstavců 1, 3 a 4 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/51/55"><header><h1>§ 55</h1><h1>Obecná ustanovení o sepisování protokolu</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/51/55/1"><p>(1) Nestanoví-li zákon jinak, o každém úkonu trestního řízení se sepíše, a to zpravidla při úkonu nebo bezprostředněponěm, protokol, který musí obsahovat</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/51/55/2"><p>(2) Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem, orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení totožnosti i podoby svědka; jméno a příjmení a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činné v trestním řízení v dané věci. Svědek se poučí o právu požádat o utajení své podoby a podepsat protokol smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden. Je-li třeba zajistit ochranu těchto osob, orgán činný v trestním řízení</p> <section class="pismeno" resource="section/I/51/55/2/a"><p>a) pojmenování soudu, státního zástupce nebo jiného orgánu provádějícího úkon,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/51/55/2/b"><p>b) místo, čas a předmět úkonu,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/51/55/2/c"><p>c) jméno a příjmení úředních osob a jejich funkce, jméno a příjmení přítomných stran, jméno, příjmení a adresu zákonných zástupců, obhájců a zmocněnců, kteříseúkonu zúčastnili, a u obviněného a poškozeného též adresu, kterou uvede pro účely doručování, a další údaje nutné k zjištění nebo ověření totožnosti, včetně data narození nebo rodného čísla,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/51/55/2/d"><p>d) stručné a výstižné vylíčení průběhu úkonu, z něhož by bylo patrné i zachování zákonných ustanovení upravujících provádění úkonu, dále podstatný obsah rozhodnutí při úkonu vyhlášených, a byl-li hned při úkonu doručen opis rozhodnutí, osvědčení o tomto doručení; pokud se provádí doslovná protokolace výpovědi osoby, je třeba to v protokole označit tak, aby bylo možné bezpečně určit počátek a konec doslovné protokolace,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/51/55/2/e"><p>e) návrhy stran, udělené poučení, popřípadě vyjádření poučených osob,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/51/55/2/f"><p>f) námitky stran nebo vyslýchaných osob proti průběhu úkonu nebo obsahu protokolu. učiní bezodkladně všechna potřebná opatření. Zvláštní způsob ochrany svědků a osob jim blízkých stanoví zvláštní zákon. Pominou-li důvody pro utajení podoby svědka a oddělené vedení osobních údajů svědka, orgán, který v té době vede trestní řízení, připojí tyto údaje k trestnímu spisu a podoba svědka se nadále neutajuje.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/51/55/3"><p>(3) V protokolu sepsaném o konfrontaci se zapíší výpovědi konfrontovaných osob doslovně, stejně tak i znění položených otázek a odpovědi na ně; také se uvedou všechny okolnosti, které jsou z hlediska účelu a provádění konfrontace důležité. V protokolu sepsaném o rekognici se podrobně uvedou okolnosti, za nichž byla rekognice prováděna, zejména pořadí, ve kterém byly osoby nebo věci ukázány podezřelému, obviněnému nebo svědkovi, doba a podmínky jejich pozorování a jejich vyjádření; o rekognici prováděné v přípravném řízení se zpravidla pořídí též obrazové záznamy. V protokolu sepsaném o vyšetřovacím pokusu, o rekonstrukci a o prověrce na místě je třeba podrobně popsat okolnosti, za nichž byly tyto úkony prováděny, jakož i jejich obsah a výsledky; pokud to okolnosti případu nevylučují, pořídí se též obrazové záznamy, náčrtky a jiné vhodné pomůcky, které se, je-li to možné, připojí k protokolu. Obdobně je třeba postupovat i v případě provádění dalších důkazů výslovně v zákoně neupravených.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/51/55/4"><p>(4) V českém jazyce se sepíše protokol o výpovědi osoby, i když vyslýchaná osoba vypovídá v jiném jazyce; záleží-li na doslovném znění výpovědi, zapíše zapisovatel nebo tlumočník do protokolu příslušnou část výpovědi také v jazyku, jímž tato osoba vypovídá.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/51/55/5"><p>(5) Za správnost protokolu odpovídá ten, kdo úkon provedl.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/52/55a"><header><h1>§ 55a</h1><h1>Použití zvláštních prostředků při protokolaci</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/52/55a/1"><p>(1) K zachycení průběhu úkonu lze podle potřeby využít i těsnopisného zápisu, který se pak spolu s přepisem do obyčejného písma připojí k protokolu, případně zvukového nebo obrazového záznamu, anebo i jiného vhodného prostředku.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/52/55a/2"><p>(2) Byl-li o úkonu pořízen vedle protokolu i zvukový nebo obrazový záznam, poznamená se tato okolnost v protokolu sepsaném o úkonu, v němž se vedle údajůočase, místě a způsobu jeho provedení uvede též údaj o použitém prostředku. Technický nosič záznamu se připojí ke spisu nebo se ve spise uvede, kde je uložen.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/52/55b"><header><h1>§ 55b</h1></header><p>Některé zvláštnosti protokolace v řízení před soudem</p> <section class="odstavec" resource="section/I/52/55b/1"><p>(1) Byl-li k úkonu v řízení před soudem přibrán zapisovatel, diktuje mu protokol předseda senátu. Je-li o průběhu úkonu pořizován zvukový záznam a jako zapisovatel je přibrán vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, protokol se v průběhu úkonu nediktuje, ale samostatně jej podle záznamu pořizuje vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/52/55b/2"><p>(2) Výpovědi osob, které již byly vyslechnuty, se do protokolu o hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání zapisují jen potud, pokud obsahují odchylky nebo dodatky k dřívějším výpovědím. Státní zástupce nebo obviněný mohou žádat, aby výpověď učiněná v řízení před soudem nebo její část byla doslovně zaprotokolována; předseda senátu takové žádosti vyhoví, pokud předmětem výpovědi není jen opakování toho, co je již zachyceno v protokolu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/52/55b/3"><p>(3) Byl-li ve zjednodušeném řízení pořizován zvukový záznam, protokol o hlavním líčení není třeba písemně vyhotovovat, jestliže obviněný a státní zástupce prohlásí, že se vzdávají práva opravného prostředku proti rozhodnutí a na vyhotovení protokolu o hlavním líčení netrvají, anebo žádná z oprávněných osob nepodá opravný prostředek a rozhodnutí nabude právní moci. V takovém případě vyhotoví vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník pouze stručný záznam o průběhu hlavního líčení, ve kterém uvede jen místo a dobu trvání hlavního líčení, přítomné osoby, seznam provedených důkazů a výrok rozsudku s uvedením zákonných ustanovení, jichž bylo použito. Nestanoví-li předseda senátu lhůtu delší, je třeba zvukový záznam uchovat po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/52/55b/4"><p>(4) V řízení před soudem odpovídá za správnost a úplnost protokolace vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, pokud byl přibrán jako zapisovatel.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/52/55b/5"><p>(5) Byl-li zvukový záznam pořízen o průběhu úkonu před soudem a není-li dán důvod k postupu podle odstavce 3, jeho podstatný obsah se v průběhu úkonu nebo bezprostředně poněm zaznamená do protokolu. Prostředek použitý k zaznamenání průběhu úkonu je třeba označit, připojit ke spisům a zajistit jeho neporušitelnost. Není-li jeho připojení ke spisům možné, poznamená se v protokolu sepsaném o úkonu místo jeho uložení. Pokyn k výmazu záznamu dává předseda senátu nejdříve poté, co vyšší soudní úředník potvrdí shodu protokolu se záznamem svým podpisem; výmaz nelze provést dříve než po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/53/2"><p>(2) V přípravném řízení sepisují podání ústně do protokolu policejní orgány a okresní státní zastupitelství; v řízení před soudem je sepisují okresní soudy. Jsou-li pro to důležité důvody, mohou je výjimečně sepsat i státní zastupitelství a soudy vyššího stupně. Ústně do protokolu nelze podat dovolání.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/53/3"><p>(3) Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému orgánu činnému v trestním řízení je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Podání je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u příslušného orgánu činného v trestním řízení a aby každá osoba dotčená takovým podáním dostala jeden stejnopis, jestliže je toho třeba. Nesplňuje-li tyto požadavky, orgán činný v trestním řízení ho vrátí podateli, je-li znám, k doplnění s příslušným poučením, jak nedostatky odstranit. Současně stanoví lhůtu k jejich odstranění. Není-li podatel znám anebo nejsou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, k podání se dále nepřihlíží; to neplatí pro trestní oznámení nebo pro jiný podnět, na jehož podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, nebo pro podání, jehož obsahem je opravný prostředek, i když neobsahuje všechny uvedené náležitosti. Z opravného prostředku však vždy musí být patrno, které rozhodnutí napadá a kdo jej činí.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/56/62"><header><h1>§ 62</h1><h1>Obecné ustanovení</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/56/62/1"><p>(1) Nebyla-li písemnost doručena při úkonu trestního řízení, doručuje ji orgán činný v trestním řízení sám nebo prostřednictvím držitele poštovní licence (dále jen „pošta“) a v případě, že by takové doručení nebylo úspěšné, i prostřednictvím orgánu obce nebo příslušného policejního orgánu. Doručují-li písemnost soud nebo státní zastupitelství samy, činí tak svými doručovateli nebo orgány justiční stráže. V případech stanovených zvláštními předpisy doručuje orgán činný v trestním řízení prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti nebo jiného stanoveného orgánu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/56/62/2"><p>(2) Má-li obviněný obhájce a poškozený nebo zúčastněná osoba zmocněnce, doručuje se písemnost pouze obhájci nebo zmocněnci, pokud zákon nestanoví jinak. Má-li však obviněný, poškozený nebo zúčastněná osoba něco osobně vykonat, doručuje se písemnost i jim.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/56/63"><header><h1>§ 63</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/56/63/1"><p>(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob doručování fyzickým osobám, právnickým osobám, státním orgánům, státu, advokátům, notářům, obcím a vyšším územně samosprávným celkům přiměřeně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/56/63/2"><p>(2) Je-li adresátem obviněný, doručuje se mu především na adresu, kterou za tím účelem uvedl [§ 55 odst. 1 písm. c)].</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/56/63/3"><p>(3) Doručují-li se obhájci v řízení proti uprchlému písemnosti určené pro obviněného (§ 306 odst. 1), postupuje se způsobem platným pro doručování obviněnému.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/56/64"><header><h1>§ 64</h1><h1>Doručování do vlastních rukou</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/56/64/1"><p>(1) Do vlastních rukou se doručuje</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/56/64/2"><p>(2) Nebyl-li adresát zásilky, kterou je třeba doručit do vlastních rukou, zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/56/64/3"><p>(3) Písemnost se ukládá</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/56/64/4"><p>(4) Uložit doručovanou zásilku podle odstavce 2 nelze, doručuje-li se</p> <section class="pismeno" resource="section/I/56/64/4/b"><p>b) osobám oprávněným podat proti rozhodnutí opravný prostředek opis tohoto rozhodnutí,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/56/64/4/c"><p>c) jiná písemnost, jestliže to předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán z důležitých důvodů nařídí.</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/56/64/4/a"><p>a) obviněnému usnesení o zahájení trestního stíhání, obžaloba, návrh na potrestání, rozsudek, trestní příkaz nebo předvolání k hlavnímu líčení nebo veřejnému zasedání,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/56/64/4/a"><p>a) u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, jestliže ji doručuje soudní doručovatel nebo orgán justiční stráže,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/56/64/4/b"><p>b) u státního zastupitelství, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u státního zastupitelství, které má sídlo v místě doručení, jestliže ji doručuje doručovatel státního zastupitelství nebo orgán justiční stráže,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/56/64/4/c"><p>c) u pošty, jestliže se doručuje prostřednictvím pošty,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/56/64/4/d"><p>d) u orgánu obce, jestliže se doručuje prostřednictvím orgánu obce,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/56/64/4/e"><p>e) u příslušného orgánu policie, jestliže doručuje písemnost sám, anebo ji doručuje soud nebo státní zastupitelství prostřednictvím policejního orgánu.</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/56/64/4/a"><p>a) obviněnému obžaloba, návrh na potrestání a předvolání,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/56/64/4/b"><p>b) jiná písemnost, jestliže to předseda senátu, státní zástupce, nebo policejní orgán z důležitých důvodů nařídí.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/56/64/5"><p>(5) Je-li uložení doručované zásilky vyloučeno, musí to odesílatel na zásilce nápadně vyznačit.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/57/64a"><header><h1>§ 64a</h1><h1>Odepření přijetí</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/57/64a/1"><p>(1) Odepře-li adresát, popřípadě osoba oprávněná za něj písemnost převzít, písemnost přijmout, poznamená se to na doručence spolu s datem a důvodem odepření a písemnost se vrátí.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/57/64a/2"><p>(2) Uzná-li předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán, který písemnost odeslal, že přijetí bylo odepřeno bezdůvodně, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí bylo odepřeno; na tento následek musí být adresát doručovatelem upozorněn.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/60/67"><header><h1>§ 67</h1><h1>Důvody vazby</h1></header><p>Obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava,</p> <section class="pismeno" resource="section/I/60/67/a"><p>a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/60/67/b"><p>b) že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/60/67/c"><p>c) že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil, a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro kterýjestíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/61/68"><header><h1>§ 68</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/61/68/1"><p>(1) Vzít do vazby lze toliko osobu, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání. Rozhodnutí o vazbě musí být odůvodněno též skutkovými okolnostmi. O vzetí do vazby rozhoduje soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/61/68/2"><p>(2) Vzít do vazby nelze obviněného, který je stíhán pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje dvěléta, nebo pro trestnýčin spáchaný z nedbalosti, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/61/68/3"><p>(3) Omezení uvedená v odstavci 2 se neužijí, jestliže obviněný</p> <section class="pismeno" resource="section/I/61/68/3/a"><p>a) uprchl nebo se skrýval,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/61/68/3/b"><p>b) opakovaně se nedostavil na předvolání a nepodařilo se jej předvést ani jinak zajistit jeho účast při úkonu trestního řízení,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/61/68/3/c"><p>c) je neznámé totožnosti a dostupnými prostředky se ji nepodařilo zjistit,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/61/68/3/d"><p>d) již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/61/68/3/e"><p>e) pokračoval v trestné činnosti, pro niž je stíhán.</p></section> </section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/63/70a"><header><h1>§ 70a</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/63/70a/1"><p>(1) Příslušnou věznici je třeba bez průtahů vyrozumět o</p> <section class="pismeno" resource="section/I/63/70a/1/a"><p>a) vzetí obviněného do vazby,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/63/70a/1/b"><p>b) změně důvodů vazby,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/63/70a/1/c"><p>c) rozhodnutí o dalším trvání vazby,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/63/70a/1/d"><p>d) rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/63/70a/1/e"><p>e) zákonném označení trestných činů, pro které je obviněný stíhán, nebo o jeho změně,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/63/70a/1/f"><p>f) jménu, příjmení a adrese obhájce, který obviněného zastupuje,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/63/70a/1/g"><p>g) osobních údajích spoluobviněného, pokud se nachází ve vazbě,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/63/70a/1/h"><p>h) postoupení věci jinému orgánu činnému v trestním řízení,</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/63/70a/2"><p>(2) Vyrozumění podle odstavce 1 provede orgán činný v trestním řízení, který vede řízení v době, kdy došlo ke skutečnosti, kterou je třeba věznici oznámit; vrácení věci státnímu zástupci k došetření oznamuje soud, který takové rozhodnutí v prvním stupni učinil.</p> <section class="pismeno" resource="section/I/63/70a/2/i"><p>i) podání obžaloby nebo o pravomocném rozhodnutí o vrácení věci státnímu zástupci k došetření.</p></section> </section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/64/71"><header><h1>§ 71</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/64/71/1"><p>(1) Orgány činné v trestním řízení jsou povinny vyřizovat vazební věci přednostně s největším urychlením.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/64/71/2"><p>(2) Vazba můžetrvatvpřípravném řízení a v řízení před soudem jen nezbytně nutnou dobu. Vazba z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) může trvat nejdéle tři měsíce; to neplatí, bylo-li zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání. Nebyl-li obviněný, který není ve vazbě současně i z jiného důvodu, propuštěn na svobodu před uplynutím této lhůty, musí být z vazby z důvodu uvedenéhov§67 písm. b) propuštěn nejpozději den následující po uplynutí uvedené lhůty.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/64/71/3"><p>(3) Jestliže doba trvání vazby v přípravném řízení dosáhne tří měsíců, je státní zástupce povinen do pěti pracovních dnů po uplynutí této doby rozhodnout, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo zda se z vazby propouští na svobodu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/64/71/4"><p>(4) Rozhodne-li státní zástupce, že obviněný se ponechává ve vazbě, je povinen nejpozději do tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí znovu rozhodnout o tom, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo zda se obviněný propouští z vazby na svobodu. Ponechat obviněného ve vazbě lze, jen pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/64/71/5"><p>(5) Soud je povinen nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy u něj byla podána obžaloba nebo kdy mu byl doručen spis na základě rozhodnutí o postoupení nebo přikázání věci obviněného, který je ve vazbě, rozhodnout, zda se obviněný ve vazbě ponechává, nebo zda se obviněný propouští z vazby na svobodu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/64/71/6"><p>(6) Ponechá-li soud obviněného ve vazbě, nebo rozhodne-li soud o vzetí obviněného do vazby až po podání obžaloby, je povinen postupovat obdobně, jako je uvedeno v odstavci 4.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/64/71/7"><p>(7) Jestliže doba trvání vazby stanovená podle odstavce 5 nebo 6 skončí v průběhu řízení o opravném prostředku před nadřízeným soudem, je k rozhodnutí o ponechání obviněného ve vazbě nebo o jeho propuštění na svobodu příslušný tento nadřízený soud.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/64/71/8"><p>(8) Celková doba vazby v trestním řízení nesmí přesáhnout</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/64/71/9"><p>(9) Z doby uvedené v odstavci 8 jedna třetina připadá na přípravné řízení a dvě třetiny na řízení před soudem. Po uplynutí této doby je třeba obviněného ihned propustit na svobodu. Je-li obviněný stíhán pro dva nebo více trestných činů, je pro určení této doby rozhodující čin nejpřísněji trestný. Jestliže v průběhu řízení vyjde najevo, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, je jiným trestným činem, a délka vykonané vazby již přesáhla dobu určenou podle předchozí věty, obviněný musí být z vazby propuštěn na svobodu nejpozději do patnácti dnů ode dne, kdy došlo k upozornění na změnu právní kvalifikace skutku, i když některý vazební důvod trvá.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/64/71/10"><p>(10) Lhůta trvání vazby se počítá ode dne, kdy došlo k zatčení nebo zadržení obviněného, anebo nepředcházelo-li zatčení nebo zadržení, ode dne, kdy došlo na základě rozhodnutí o vazbě k omezení osobní svobody obviněného. Při vrácení věci státnímu zástupci k došetření pokračuje běh lhůty uvedené v odstavci 3 ode dne, kdy byl spis doručen státnímu zástupci.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/64/71/11"><p>(11) Délka trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto podle § 265o odst. 2, § 275 odst. 3, § 287 nebo § 314k odst. 1, se posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení.</p> <section class="pismeno" resource="section/I/64/71/11/a"><p>a) jeden rok, je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, o kterém je příslušný konat řízení samosoudce,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/64/71/11/b"><p>b) dva roky, je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, o kterém je příslušný v prvním stupni konat řízení senát okresního nebo krajského soudu, nejde-li o trestný čin uvedený v písmenech c) a d),</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/64/71/11/c"><p>c) tři roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin, nejde-li o trestný čin uvedený v písmenu d),</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/64/71/11/d"><p>d) čtyři roky, je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, za který lze podle zvláštní části trestního zákona uložit výjimečný trest.</p></section> </section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/65/72"><header><h1>§ 72</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/65/72/1"><p>(1) Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny průběžně zkoumat, zda důvody vazby ještě trvají nebo se nezměnily. Soudce tak činí v přípravném řízení pouze v řízení o stížnosti proti rozhodnutí uvedenému v § 146a odst. 1 písm. a).</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/65/72/2"><p>(2) Obviněný musí být ihned propuštěn na svobodu, jestliže</p> <section class="pismeno" resource="section/I/65/72/2/a"><p>a) pomine důvod vazby, nebo</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/65/72/3"><p>(3) Obviněný má právo kdykoliv žádat o propuštění na svobodu. O takové žádosti musí soud neodkladně, nejpozději do pěti pracovních dnů, rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až po uplynutí čtrnácti dnů od právní moci rozhodnutí.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/65/72/4"><p>(4) Souhlasí-li státní zástupce s propuštěním obviněného na svobodu, může v řízení před soudem o propuštění z vazby rozhodnout předseda senátu.</p> <section class="pismeno" resource="section/I/65/72/4/b"><p>b) je zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a k okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, a obviněný se nedopustil jednání uvedeného v § 68 odst. 3.</p></section> </section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/66/73"><header><h1>§ 73</h1><h1>Nahrazení vazby zárukou, dohledem nebo slibem</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/66/73/1"><p>(1) Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu, jestliže</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/66/73/2"><p>(2) Soud a v přípravném řízení státní zástupce seznámí toho, kdo nabízí převzetí záruky podle odstavce 1 písm. a) a splňuje podmínky pro její přijetí, s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/66/73/3"><p>(3) Obviněný, nad nímž byl vysloven dohled probačního úředníka nahrazující vazbu, je povinen se ve stanovených lhůtách dostavit k probačnímu úředníkovi, změnit místo pobytu pouze s jeho souhlasem</p> <section class="pismeno" resource="section/I/66/73/3/a"><p>a) zájmové sdružení občanů uvedené v § 3 odst. 1, anebo důvěryhodná osoba schopnápříznivě ovlivňovat chování obviněného, nabídnou převzetí záruky za další chování obviněného a za to, že se obviněný na vyzvání dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu a že vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu, a orgán rozhodující o vazbě považuje záruku vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečnou a přijme ji,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/66/73/3/b"><p>b) obviněný dá písemný slib, že povede řádný život, zejména že se nedopustí trestné činnosti, na vyzvání se dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu a že splní povinnosti a dodrží omezení, která se mu uloží, a orgán rozhodující o vazbě považuje slib vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečný a přijme jej, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/66/73/3/c"><p>c) s ohledem na osobu obviněného a povahu projednávaného případu lze účelu vazby dosáhnout dohledem probačního úředníka nad obviněným. a podrobit se dalším omezením stanoveným ve výroku rozhodnutí, která směřují k tomu, aby se nedopustil trestné činnosti a nemařil průběh trestního řízení.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/66/73/4"><p>(4) Neplní-li obviněný povinnosti uložené v souvislosti s nahrazením vazby některým opatřením uvedeným v odstavci 1 a trvají-li důvody vazby, soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce rozhodne o vazbě.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/67/73a"><header><h1>§ 73a</h1><h1>Peněžitá záruka</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/67/73a/1"><p>(1) Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu též tehdy, jestliže přijme složenou peněžitou záruku, jejíž výši určil. Je-li však obviněný stíhán pro trestný čin teroru (§ 93 a 93a), obecného ohrožení podle § 179 odst. 2, 3, nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 3, 4, vraždy (§ 219), ublížení na zdraví (§ 222), loupeže podle § 234 odst. 3, znásilnění podle § 241 odst. 2 až 4 a pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 3, 4 trestního zákona a je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. c), nelze peněžitou záruku přijmout. Se souhlasem obviněného může peněžitou záruku složit i jiná osoba, musí však být před jejím přijetím seznámena s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/67/73a/2"><p>(2) Na návrh obviněného nebo osoby, která nabízí složení peněžité záruky, orgán uvedený v odstavci 1 rozhodne, že</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/67/73a/3"><p>(3) Soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce rozhodne, že peněžitá záruka připadá státu, jestliže obviněný</p> <section class="pismeno" resource="section/I/67/73a/3/a"><p>a) přijetí peněžitézárukyjepřípustné, a zároveňspřihlédnutím k osobě a k majetkovým poměrům obviněného nebo toho, kdo za něho složení peněžité záruky nabízí, k povaze a závažnosti trestného činu, pro který je obviněný stíhán, a závažnosti důvodů vazby určí výši peněžité záruky v odpovídající hodnotě od 10 000 Kč výše a způsob jejího složení, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/67/73a/3/b"><p>b) vzhledem k okolnostem případu nebo závažnosti skutečností odůvodňujících vazbu nabídku peněžité záruky nepřijímá.</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/67/73a/3/a"><p>a) uprchne, skrývá se nebo neoznámí změnu svého pobytu, a znemožní tak doručení předvolání nebo jiné písemnosti soudu, státního zástupce nebo policejního orgánu,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/67/73a/3/b"><p>b) zaviněně se nedostaví na předvolání k úkonu trestního řízení, jehož provedení je bez jeho přítomnosti vyloučeno,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/67/73a/3/c"><p>c) opakuje trestnou činnost nebo se pokusí dokonat trestný čin, který dříve nedokonal nebo který připravoval nebo kterým hrozil, nebo</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/67/73a/4"><p>(4) Peněžitou záruku zruší nebo změní její výši na návrh obviněného nebo osoby, která ji složila, anebo i bez návrhu soud nebo státní zástupce, který vté době vede řízení, jestliže pominuly důvody, které k jejímu přijetí vedly, nebo se změnily okolnosti rozhodné pro určení její výše. Rozhodne-li o zrušení peněžité záruky nebo o jejím připadnutí státu, přezkoumá zároveň, zda nejsou dány důvody pro rozhodnutí o vzetí do vazby, a případně provede potřebné úkony.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/67/73a/5"><p>(5) Nerozhodne-li soud jinak, trvá peněžitá záruka u obviněného, který byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo peněžitému trestu, do dne, kdy obviněný nastoupí výkon trestu odnětí svobody, zaplatí peněžitý trest a náklady trestního řízení. Nezaplatí-li obviněný peněžitý trest nebo náklady trestního řízení ve stanovené lhůtě, na jejich zaplacení se použijí prostředky z peněžité záruky.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/67/73a/6"><p>(6) Na důvody, pro které peněžitá záruka může připadnout státu nebo být použita na zaplacení peněžitého trestu nebo nákladů trestního řízení, musí být obviněný a osoba, která peněžitou záruku složila, předem upozorněni.</p> <section class="pismeno" resource="section/I/67/73a/6/d"><p>d) se vyhýbá výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo peněžitého trestu nebo výkonu náhradního trestu odnětí svobody za peněžitý trest.</p></section> </section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/68/73b"><header><h1>§ 73b</h1><h1>Orgány rozhodující o vazbě</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/68/73b/1"><p>(1) O vzetí obviněného do vazby může rozhodnout pouze soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/68/73b/2"><p>(2) O dalším trvání vazby obviněného rozhoduje soud a v přípravném řízení státní zástupce.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/68/73b/3"><p>(3) O propuštění obviněného z vazby může i bez žádosti rozhodnout v přípravném řízení státní zástupce. Ten rovněž může rozhodnout o propuštění obviněného z vazby za současného nahrazení vazby zárukou, slibem, dohledem probačního úředníka nebo peněžitou zárukou. Nevyhoví-li státní zástupce žádosti o propuštění z vazby, je povinen ji do pěti pracovních dnů od doručení předložit k rozhodnutí soudu. Po podání obžaloby činí uvedená rozhodnutí soud.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/69/74"><header><h1>§ 74</h1><h1>Stížnost proti rozhodnutí o vazbě</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/69/74/1"><p>(1) Proti rozhodnutí o vazbě (§ 68, 69, § 71 odst. 2 až 5, § 72, 73 a 73a) je přípustná stížnost.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/69/74/2"><p>(2) Odkladný účinek má pouze stížnost státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby a stížnost stran proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu. Byl-li však státní zástupce při vyhlášení takového rozhodnutí přítomen, má jeho stížnost odkladný účinek jen tehdy, byla-li podána ihned po vyhlášení rozhodnutí; jde-li o propuštění z vazby po vyhlášení zprošťujícího rozsudku, má stížnost státního zástupce odkladný účinek jen tehdy, podal-li státní zástupce také odvolání proti rozsudku.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/81/79a"><header><h1>§ 79a</h1><h1>Zajištění peněžních prostředků na účtu u banky</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/81/79a/1"><p>(1) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že peněžní prostředky na účtu u banky jsou určeny ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byly užity nebo jsou výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění peněžních prostředků na účtu. Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Předchozího souhlasu státního zástupce není třeba v naléhavých případech, které nesnesou odkladu. Policejní orgán jevtakovém případě povinen do 48 hodin své rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s ním buď vysloví souhlas, nebo je zruší.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/81/79a/2"><p>(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí být doručeno bance, která vede účet, a poté, co banka zajištění provedla, i majiteli účtu. V rozhodnutí se uvede bankovní spojení, kterým se rozumí číslo účtu a kód banky, a dále peněžní částka v příslušné měně, na kterou se zajištění vztahuje. Nestanoví-li orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 jinak, zakáže se okamžikem doručení rozhodnutí jakákoliv dispozice s peněžními prostředky, které se na účtu nacházejí, až do výše zajištění, s výjimkou výkonu rozhodnutí. Na úhradu pohledávek, které jsou předmětem výkonu soudního nebo správního rozhodnutí, se přednostně použijí peněžní prostředky nedotčené rozhodnutím o zajištění. S peněžními prostředky, na které se vztahuje rozhodnutí o zajištění, lze v rámci výkonu rozhodnutí nakládat jen po předchozím souhlasu soudce a v přípravném řízení státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí prováděn k uspokojení pohledávky státu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/81/79a/3"><p>(3) Jestliže zajištění peněžních prostředkůnaúčtu pro účely trestního řízení již není třeba nebo zajištění není třeba ve stanovené výši, orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 zajištění zruší nebo je omezí. Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajištění je třeba doručit bance a majiteli účtu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/81/79a/4"><p>(4) Majitel účtu, jehož peněžní prostředky na účtu byly zajištěny, má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění. O takové žádosti musí státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu neodkladně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji majitel účtu, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí čtrnácti dnů od právní moci rozhodnutí.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/81/79a/5"><p>(5) Proti rozhodnutí podle odstavců 1, 3 a 4 je přípustná stížnost.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/82/79b"><header><h1>§ 79b</h1></header><p>Z důvodů, pro které lze zajistit peněžní prostředky na účtu u banky, lze rozhodnout o zajištění peněžních prostředkůnaúčtu u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou účet pro jiného, blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu. Na postup při rozhodování o zajištění a na zrušení nebo omezení zajištění se přiměřeně užije ustanovení § 79a.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/82/79c"><header><h1>§ 79c</h1><h1>Zajištění zaknihovaných cenných papírů</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/82/79c/1"><p>(1) Rozhodne-li předseda senátu nebo v přípravném řízení státní zástupce o zajištění zaknihovaných cenných papírů, Středisko cenných papírů, právnická osoba oprávněná k vedení části evidence a k výkonu ostatních činností Střediska cenných papírů podle zvláštního zákona nebo Česká národní banka zřídí jejich majiteli zvláštní účet, na kterém tyto cenné papíry vede.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/82/79c/2"><p>(2) V naléhavých případech, které nesnesou odkladu, může o zajištění zaknihovaných cenných papírů rozhodnout též policejní orgán. Do 48 hodin je povinen své rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s ním buď vysloví souhlas, nebo je zruší.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/82/79c/3"><p>(3) Okamžikem doručení rozhodnutí o zajištění se zakazuje nakládání s cennými papíry, na které se zajištění vztahuje. Orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavcích 1 a 2 může podle povahy a okolností trestného činu, pro který se vede trestní stíhání, v rozhodnutí stanovit, že v důsledku zajištění zaknihovaných cenných papírů nelze vykonávat i další práva.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/82/79c/4"><p>(4) Na důvody rozhodnutí o zajištění zaknihovaných cenných papírů, na postup při rozhodování o zajištění a na zrušení nebo omezení zajištění se přiměřeně užije ustanovení § 79a.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/85/2"><p>(2) Na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná domovní prohlídku policejní orgán.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/86/83a"><header><h1>§ 83a</h1><h1>Příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/86/83a/1"><p>(1) Nařídit prohlídku jiných prostor nebo pozemků je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Příkaz musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se uživateli dotčených prostor nebo pozemků, a nebyl-li zastižen při prohlídce, bezprostředně po odpadnutí překážky, která doručení brání.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/86/83a/2"><p>(2) Prohlídku jiných prostor nebo pozemků provede orgán, který ji nařídil, nebo na jeho příkaz policejní orgán.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/86/83a/3"><p>(3) Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může policejní orgán provést prohlídku jiných prostor nebo pozemků jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu, nebo v případě, že uživatel dotčených prostor nebo pozemků písemně prohlásí, že s prohlídkou souhlasí, a své prohlášení předá policejnímu orgánu. O tomto úkonu však musí bezprostředně uvědomit orgán, který je k vydání příkazu nebo souhlasu uvedenému v odstavci 1 oprávněn.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/86/83b"><header><h1>§ 83b</h1><h1>Příkaz k osobní prohlídce</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/86/83b/1"><p>(1) Nařídit osobní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo s jeho souhlasem policejní orgán.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/86/83b/2"><p>(2) Nevykoná-li osobní prohlídku orgán, který ji nařídil, vykoná ji na jeho příkaz policejní orgán.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/86/83b/3"><p>(3) Osobní prohlídku vykonává vždy osoba stejného pohlaví.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/86/83b/4"><p>(4) Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může policejní orgán vykonat osobní prohlídku jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu předem dosáhnout nelze a věc nesnese odkladu, anebo jestliže jde o osobu přistiženou při činu nebo o osobu, na kterou byl vydán příkaz k zatčení. Bez příkazu nebo souhlasu lze též provést osobní prohlídku v případech uvedených v § 82 odst. 4.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/90/86"><header><h1>§ 86</h1><h1>Zadržení zásilky</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/90/86/1"><p>(1) Je-li k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení v konkrétní věci nutno zjistit obsah nedoručených poštovních zásilek, jiných zásilek nebo telegramů, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce, aby je pošta nebo osoba provádějící jejich přepravu vydaly jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/90/86/2"><p>(2) Bez nařízení uvedeného v odstavci 1 může být přeprava zásilky pozdržena na příkaz policejního orgánu, pokud věc nesnese odkladu a nařízení nelze předem dosáhnout. Policejní orgán je povinen o pozdržení zásilky do 24 hodin vyrozumět státního zástupce. Neobdrží-li pošta nebo osoba provádějící dopravu zásilek v takovém případě do tří dnů nařízení podle odstavce 1, nesmí dopravu zásilek dále zdržovat.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/93/87b"><header><h1>§ 87b</h1><h1>Sledovaná zásilka</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/93/87b/1"><p>(1) Státní zástupce může v přípravném řízení nařídit, aby zásilka, u níž je důvodné podezření, že obsahuje věci uvedené v § 87a, byla sledována, jestliže je to třeba k objasnění trestného činu nebo odhalení všech jeho pachatelů a zjištění potřebných skutečností jiným způsobem by bylo neúčinné nebo podstatně ztížené. Sledování zásilky provede podle pokynu státního zástupce policejní orgán; vůči osobám, které se sledovanou zásilkou nakládají, přitom neprovádí žádné úkony směřující k vydání nebo odnětí věci. O průběhu sledování zásilky se sepíše protokol a podle potřeby se pořídí též obrazový nebo jiný záznam.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/93/87b/2"><p>(2) Bez příkazu podle odstavce 1 může policejní orgán zahájit sledování zásilky, jestliže věc nesnese odkladu a příkazu nelze předem dosáhnout. O tomto úkonu státního zástupce bez odkladu vyrozumí a postupuje dále podle jeho pokynů.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/93/87b/3"><p>(3) V průběhu sledování zásilky může policejní orgán provádět nezbytná opatření k tomu, aby se s vědomím a pod kontrolou celních orgánů dostala zásilka věcí uvedených v § 87a odst. 1 nebo věcí je nahrazujících z území České republiky do ciziny nebo naopak, anebo z ciziny přes území České republiky do třetího státu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/93/87b/4"><p>(4) Sledování zásilky ukončí policejní orgán na příkaz státního zástupce, a je-li zřejmé, že nakládáním se zásilkou vzniká vážné nebezpečí života nebo zdraví, značné škody na majetku, anebo hrozí-li vážné nebezpečí, že takovou zásilku nebude možné dále sledovat, i bez takového příkazu. Podle potřeby současně s ukončením sledování zásilky učiní úkon směřující proti dalšímu držení věcí, které tvoří obsah zásilky; to neplatí, jestliže sledovanázásilka přechází státní hranici a v rámci mezinárodní spolupráce její sledování převezme příslušný orgán cizího státu.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/93/87c"><header><h1>§ 87c</h1><h1>Společné ustanovení</h1></header><p>Zásilkou ve smyslu § 86 až 87c se rozumí předmět dopravovaný jakýmkoliv způsobem, ať již s využitím pošty nebo jiné osoby, včetně dopravy skrytým způsobem.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/96/88a"><header><h1>§ 88a</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/96/88a/1"><p>(1) Je-li k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení třeba zjistit údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení soudce, aby je právnické nebo fyzické osoby, které vykonávají telekomunikační činnost, sdělily jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/96/88a/2"><p>(2) Příkazu podle odstavce 1 není třeba, pokud k poskytnutí údajůdá souhlas uživatel telekomunikačního zařízení, ke kterémusemajíúdajeouskutečněném telekomunikačním provozu vztahovat.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/97/2"><p>(2) Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání. Každá ze stran může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout. Skutečnost, že důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není důvodem k odmítnutí takového důkazu.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/102/103"><header><h1>§ 103</h1></header><p>Ustanovení § 93 odst. 1 a 2 a § 95 o výslechu obviněného se užije přiměřeně i na výslech svědka.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/103/104"><header><h1>§ 104</h1><h1>Svědečné</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/103/104/1"><p>(1) Svědek má nárok na náhradu nutných výdajů podle zvláštního právního předpisu upravujícího cestovní náhrady a prokázaného ušlého výdělku (svědečné). Nárok zaniká, neuplatní-li jej svědek do tří dnů po svém výslechu nebo po tom, co mu bylo sděleno, že k výslechu nedojde; na to musí být svědek upozorněn.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/103/104/2"><p>(2) Nárok podle odstavce 1 má svědek nebo jiná osoba, s výjimkou podezřelého nebo obviněného, též tehdy, dostaví-li se na výzvu orgánu činného v trestním řízení k provedení jiného úkonu dokazování.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/103/104/3"><p>(3) Výši svědečného určí zpravidla ihned po uplatnění nároku na svědečné ten, kdo svědka nebo jinou osobu uvedenou v odstavci 2 předvolal, a v řízení před soudem předseda senátu.</p></section> </section> <section class="oddil" resource="outline/cast-prvni/oddil-treti"><header><h1>Oddíl třetí</h1></header> <section class="paragraf" resource="section/I/104/104a"><header><h1>§ 104a</h1><h1>Konfrontace</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104a/1"><p>(1) Jestliže výpověď obviněného v závažných okolnostech nesouhlasí s výpovědí svědka nebo spoluobviněného, může být obviněný postaven svědkovi nebo spoluobviněnému tváří v tvář.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104a/2"><p>(2) Jestliže výpověď svědka nesouhlasí v závažných okolnostech s výpovědí obviněného nebo jiného svědka, může být svědek postaven obviněnému nebo jinému svědkovi tváří v tvář.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104a/3"><p>(3) Konfrontace se může provést až poté, kdy každá z osob, jež mají být konfrontovány, byla již dříve vyslechnuta a o její výpovědi byl sepsán protokol. Při konfrontaci se vyslýchaná osoba vyzve, aby druhé osobě vypověděla v přímé řeči své tvrzení o okolnostech, v nichž výpovědi konfrontovaných osob nesouhlasí, popřípadě, aby uvedla další okolnosti, které s jejím tvrzením souvisejí a o kterých dosud nevypovídala. Osoby postavené tváří v tvář mohou si klást vzájemně otázky jen se souhlasem vyslýchajícího.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104a/4"><p>(4) Pro konfrontaci jinak platí ustanovení o výpovědi obviněného a o svědcích.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104a/5"><p>(5) Osobu mladší než patnáct let lze postavit tváří v tvář jen zcela výjimečně, jestliže to je pro objasnění věci nezbytně nutné; v takovém případě se užije přiměřeně § 102. Tváří v tvář nelze postavit svědka, jehož totožnost se utajuje z důvodů uvedených v § 55 odst. 2.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104a/6"><p>(6) Je-li třeba po skončení konfrontace znovu vyslechnout konfrontované osoby, provede se jejich výslech odděleně.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104a/7"><p>(7) Konfrontace se zásadně provádí jen v řízení před soudem; před podáním obžaloby lze konfrontaci provést jen výjimečně, pokud lze očekávat, že její provedení výrazněji přispěje k objasnění věci a stejného cíle nelze dosáhnout jinými prostředky.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/104/104b"><header><h1>§ 104b</h1><h1>Rekognice</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104b/1"><p>(1) Rekognice se koná, je-li pro trestní řízení důležité, aby podezřelý, obviněný nebo svědek znovu poznal osobu nebo věc a určil tím jejich totožnost. K provádění rekognice se vždy přibere alespoň jedna osoba, která není na věci zúčastněna.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104b/2"><p>(2) Podezřelý, obviněný nebo svědek, kteří mají poznat osobu nebo věc, se před rekognicí vyslechnou o okolnostech, za nichž osobu nebo věc vnímali, a o znacích nebo zvláštnostech, podle nichž by bylo možno osobu nebo věc poznat. Osoba nebo věc, která má být poznána, jim nesmí být před rekognicí ukázána.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104b/3"><p>(3) Má-li být poznána osoba, ukáže se podezřelému, obviněnému nebo svědkovi mezi nejméně třemi osobami, které se výrazně neodlišují. Osoba, která má být poznána, se vyzve, aby se zařadila na libovolné místo mezi ukazované osoby. Jestliže osoba má být poznána nikoliv podle svého vzezření, ale podle hlasu, umožní se jí, aby hovořila v libovolném pořadí mezi dalšími osobami s podobnými hlasovými vlastnostmi.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104b/4"><p>(4) Není-li možno ukázat osobu, která má být poznána, rekognice se provede podle fotografie, která se předloží podezřelému, obviněnému nebo svědkovi s obdobnými fotografiemi nejméně tří dalších osob. Tento postup nesmí bezprostředně předcházet rekognici ukázáním osoby.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104b/5"><p>(5) Má-li být poznána věc, ukáže se podezřelému, obviněnému nebo svědkovi ve skupině věcí pokud možno téhož druhu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104b/6"><p>(6) Pro rekognici jinak platí ustanovení o výpovědi obviněného a svědka.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104b/7"><p>(7) Podle povahy věci lze rekognici provést tak, aby se poznávající osoba bezprostředně nesetkala s poznávanou osobou. Provádí-li se rekognice za účasti osoby mladší než patnáct let, užije se přiměřeně § 102. Rekognici za přítomnosti svědka, jehož totožnost se utajuje z důvodů uvedených v § 55 odst. 2, lze za podmínek utajení jeho podoby a osobních údajů provést, pokud je svědek poznávající osobou.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104b/8"><p>(8) Po provedení rekognice se podezřelý, obviněný nebo svědek vyslechnou znovu, je-li třeba odstranit rozpor mezi jejich výpovědí a výsledky rekognice.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/104/104c"><header><h1>§ 104c</h1><h1>Vyšetřovací pokus</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104c/1"><p>(1) Vyšetřovací pokus se koná, mají-li být pozorováním v uměle vytvořených nebo obměňovaných podmínkách prověřeny nebo upřesněny skutečnosti zjištěné v trestním řízení, popřípadě zjištěny nové skutečnosti důležité pro trestní řízení.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104c/2"><p>(2) K provedení vyšetřovacího pokusu se nepřistoupí, jestliže to je vzhledem k okolnostem případu nebo osobě podezřelého, obviněného, spoluobviněného, poškozeného nebo svědka nevhodné nebo lze-li účelu vyšetřovacího pokusu dosáhnout jinak.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104c/3"><p>(3) K vyšetřovacímu pokusu, který je prováděn v přípravném řízení, musí být přibrána alespoň jedna osoba, která není na věci zúčastněna, ledaže by nemožnost zajistit její přítomnost při vyšetřovacím pokusu zmařila jeho provedení. Je-li to potřebné vzhledem k povaze věci a ke skutečnostem, které dosud v trestním řízení vyšly najevo, přibere se k vyšetřovacímu pokusu znalec, popřípadě podezřelý, obviněný a svědek. Jejich účast při vyšetřovacím pokusu se řídí ustanoveními, která platí pro jejich výslech. Zúčastní-li se vyšetřovacího pokusu osoba mladší než patnáct let, užije se přiměřeně § 102.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104c/4"><p>(4) K úkonům, které souvisejí s vyšetřovacím pokusem, nesmí být podezřelý, obviněný, poškozený nebo svědek, kterýmá právo odepřít výpověď, žádným způsobem donucován.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/104/104d"><header><h1>§ 104d</h1><h1>Rekonstrukce</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104d/1"><p>(1) Rekonstrukce se koná, má-li být obnovením situace a okolnosti, za kterých byl trestný čin spáchán nebo které k němu mají podstatný vztah, prověřena výpověď podezřelého, obviněného, spoluobviněného, poškozeného nebo svědka, jestliže jiné důkazy provedené v trestním řízení nepostačují k objasnění věci.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104d/2"><p>(2) Na postup při rekonstrukci se přiměřeně užijí ustanovení o vyšetřovacím pokusu.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/104/104e"><header><h1>§ 104e</h1><h1>Prověrka na místě</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104e/1"><p>(1) Prověrka na místě se koná, je-li zapotřebí za osobní přítomnosti podezřelého, obviněného nebo svědka doplnit nebo upřesnit údaje důležité pro trestní řízení, které se vztahují k určitému místu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/104/104e/2"><p>(2) Na postup při prověrce na místě se přiměřeně užijí ustanovení o vyšetřovacím pokusu.</p></section> </section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/105/105"><header><h1>§ 105</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/105/105/1"><p>(1) Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, přibere orgán činný v trestním řízení a v řízení před soudem předseda senátu znalce. O přibrání znalce se vyrozumí obviněnýavřízení před soudem též státní zástupce. Jiná osoba se o přibrání znalce vyrozumí, pokud je k podání znaleckého posudku třeba, aby tato osoba něco konala nebo strpěla.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/105/105/2"><p>(2) Při výběru osoby, která má být jako znalec přibrána, je třeba přihlížet k důvodům, pro které podle zvláštního zákona je znalec z podání znaleckého posudku vyloučen. Při vyžadování odborného vyjádření orgán činný v trestním řízení zváží, zda osoba, od níž odborné vyjádření vyžaduje, s ohledem na svůj poměr k obviněnému, jiným osobám zúčastněným na trestním řízení nebo poměr k věci není podjatá.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/105/105/3"><p>(3) Proti osobě znalce lze vznést námitky z důvodů, které stanoví zvláštní zákon. Vedle toho lze vznést námitky proti odbornému zaměření znalce nebo proti formulaci otázek položených znalci. V přípravném řízení důvodnost takových námitek posoudí státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu soudu, před kterým se v době oznámení námitek vede řízení; jsou-li námitky uplatněny v rámci opravného prostředku, posoudí je orgán, kterému přísluší o opravném prostředku rozhodnout. Vyhoví-li tento orgán námitkám a důvody pro vyžádání znaleckého posudku trvají, učiní opatření k vyžádání znaleckého posudku buď jiným znalcem nebo podle jinak formulovaných otázek; v opačném případě oznámí osobě, která námitky vznesla, že neshledal k takovému postupu důvody. Stanovisko k námitkám uplatněným v rámci opravného prostředku zpravidla tvoří součást odůvodnění rozhodnutí o takovém opravném prostředku.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/105/105/4"><p>(4) Jestliže jde o objasnění skutečnosti zvláště důležité, je třeba přibrat znalce dva. Dva znalce je třeba přibrat vždy, jde-li o prohlídku a pitvu mrtvoly (§ 115). K prohlídce a pitvě mrtvoly nesmí být přibrán jako znalec ten lékař, který zemřelého ošetřoval pro nemoc, která smrti bezprostředně předcházela.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/105/105/5"><p>(5) O odborné vyjádření podle odstavce 1 lze požádat i osobu, která je podle zvláštního zákona zapsána v seznamu znalců, a fyzickou nebo právnickou osobu, která má potřebné odborné předpoklady. Státní orgán předloží orgánům činným v trestním řízení odborné vyjádření vždy bez úplaty.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/107/2"><p>(2) Znalec přibraný k podání znaleckého posudku o příčině smrti nebo o zdravotním stavu zemřelé osoby je oprávněn vyžadovat zdravotnickou dokumentaci týkající se takové osoby; v ostatních případech může zdravotnickou dokumentaci vyžadovat za podmínek stanovených zvláštním zákonem.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/109/110"><header><h1>§ 110</h1><h1>Posudek ústavu</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/109/110/1"><p>(1) Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu přibrat státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/109/110/2"><p>(2) Ten, kdo byl přibrán k podání znaleckého posudku nebo k přezkoumání posudku podaného znalcem podle odstavce 1, podá posudek písemně. V něm označí osobu nebo osoby, které posudek vypracovaly a mohou být v případě potřeby jako znalci vyslechnuty; pokud bylo třeba přibrat znalce dva (§ 105 odst. 4), uvede nejméně dvě takové osoby.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/109/110/3"><p>(3) Při výběru osob uvedených v odstavci 2 je třeba přihlížet k důvodům, pro které podle zvláštního zákona je znalec z podání znaleckého posudku vyloučen.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/109/110/4"><p>(4) Ustanovení § 105 odst. 3 se při vyžadování posudku ústavu užije obdobně.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/110/110a"><header><h1>§ 110a</h1></header><p>Jestliže znalecký posudek předložený stranou má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následkůvědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný orgánem činným v trestním řízení. Orgán činný v trestním řízení umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/111/2"><p>(2) Výši znalečného určí ten, kdo znalce přibral, a v řízení před soudem předseda senátu bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou měsíců od vyúčtování znalečného. Nesouhlasí-li ten, kdo znalce přibral, s výší vyúčtovaného znalečného, rozhodne usnesením. Proti usnesení je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/112/3"><p>(3) Znalečné je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po jeho přiznání, nejpozději do 30 dnů.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/114/1"><p>(1) Vznikne-li podezření, že smrt člověka byla způsobena trestným činem, musí být mrtvola prohlédnuta a pitvána. Pohřbít mrtvolu lze v takových případech jen se souhlasem státního zástupce. O tom rozhodne státní zástupce s největším urychlením.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/120/2"><p>(2) V poučení o odvolání, které musí být obsaženo v každém rozsudku soudu prvního stupně, se uvede lhůta, ve které musí být podáno (§ 248 odst. 1), označení soudu, ke kterému má být odvolání podáno (§ 251), označení soudu, který o podaném odvolání bude rozhodovat (§ 252), rozsah, v kterém mohou rozsudek napadat oprávněné osoby (§ 246), a vymezení nutného obsahu odvolání (§ 249).</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/120/3"><p>(3) V poučení o dovolání, které musí být obsaženo v každém rozhodnutí soudu ve věci samé učiněném v druhém stupni, se uvedou oprávněné osoby, včetně nutnosti, aby dovolání obviněného bylo podáno prostřednictvím obhájce (§ 265d), lhůta k podání dovolání, označení soudu, ke kterému má být dovolání podáno (§ 265e), označení soudu, který o podaném dovolání bude rozhodovat, a vymezení nutného obsahu dovolání (§ 265f).</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/122/2"><p>(2) Jestliže nebyl rozsudek písemně vyhotoven již v poradě, předseda senátu nebo jím pověřený soudce, který byl členem senátu, jej vyhotoví a předá k doručení</p> <section class="pismeno" resource="section/I/122/2/a"><p>a) v řízení před okresními soudy a krajskými soudy jako soudy druhého stupně ve vazebních věcech do pěti pracovních dnů a v ostatních věcech do deseti pracovních dnů,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/122/2/b"><p>b) v řízení před krajskými soudy jako soudy prvního stupně, vrchními soudy a před Nejvyšším soudem ve vazebních věcech do deseti pracovních dnů a v ostatních věcech do dvaceti pracovních dnů. Výjimky z těchto lhůt povoluje na žádost předsedy senátu nebo soudce vyhotovujícího rozsudek ze závažných důvodů, zejména s ohledem na rozsáhlost a složitost věci, v jednotlivých věcech předseda soudu. Prodlouží-li lhůtu o více jak dalších dvacet pracovních dnů, písemně zdůvodní, proč nebylo možné stanovit lhůtu kratší. Jinak postupuje podle odstavce 3.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/125/3"><p>(3) Proti usnesení nejvyššího státního zástupce lze podat stížnost pouze tehdy, jestliže podle zákona o stížnosti přísluší rozhodnout soudu. O stížnosti v těchto případech rozhoduje Nejvyšší soud. O stížnosti proti usnesení státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství rozhoduje nejvyšší státní zástupce.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/129/146a"><header><h1>§ 146a</h1></header><p>Rozhodování o stížnosti proti rozhodnutím o zajištění osob a majetku</p> <section class="odstavec" resource="section/I/129/146a/1"><p>(1) O stížnosti proti rozhodnutí, kterým státní zástupce</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/129/146a/2"><p>(2) O stížnosti proti rozhodnutí policejního orgánu podle § 79a odst. 1 a 3, § 79b nebo § 79c odst. 4 rozhoduje ve lhůtě uvedené v odstavci 1 soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který ve věci vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení. Věc předkládá soudu k rozhodnutí státní zástupce.</p> <section class="pismeno" resource="section/I/129/146a/2/a"><p>a) rozhodl o dalším trvání vazby (§ 73b odst. 2),</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/129/146a/2/b"><p>b) zajistil peněžní prostředky na účtu u banky, nebo u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiné instituce, která vede účet pro jiného, rozhodl o blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu, rozhodl o omezení takového zajištění nebo blokace, nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění nebo blokace (§ 79a odst. 1, 3, 4 a § 79b),</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/129/146a/2/c"><p>c) zajistil zaknihované cenné papíry, rozhodl o omezení takového zajištění nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení zajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79c odst. 4),</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/129/146a/2/d"><p>d) zajistil majetek obviněného k zajištění nároku poškozeného (§ 47), nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/129/146a/2/e"><p>e) zajistil majetek obviněného (§ 347), rozhoduje zpravidla do pěti dnů po uplynutí lhůty k podání stížnosti všem oprávněným osobám soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který napadené rozhodnutí vydal.</p></section> </section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/132/5"><p>(5) Odměnu a náhradu hotových výdajů je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/132/6"><p>(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se přiměřeně užijí na rozhodování o výši odměny a náhradě hotových výdajů ustanoveného zmocněnce poškozeného.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/133/151a"><header><h1>§ 151a</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/133/151a/1"><p>(1) Obviněný, který má nárok na bezplatnou obhajobu nebo na obhajobu za sníženou odměnu, a poškozený, který má nárok na ustanovení zmocněnce, mohou žádat, aby předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce rozhodl o tom, že stát ponese náklady na znalecký posudek, který obviněný nebo poškozený vyžádá. Žádosti nelze vyhovět, jestliže takový důkaz není pro objasnění věci zřejmě potřebný nebo stejný úkon k prokázání téže skutečnosti již vyžádal orgán činný v trestním řízení.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/133/151a/2"><p>(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/135/155"><header><h1>§ 155</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/135/155/1"><p>(1) O povinnosti odsouzeného k náhradě nákladů spojených s výkonem vazby a o povinnosti k náhradě odměny a hotových výdajů uhrazených ustanovenému obhájci státem [§ 152 odst. 1 písm. a), b)] rozhodne po právní moci rozsudku předseda senátu soudu prvního stupně.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/135/155/2"><p>(2) O povinnosti odsouzeného nahradit poškozenému náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení a o jejich výši rozhodne po právní moci rozsudku na návrh poškozeného předseda senátu soudu prvního stupně; nárok je třeba uplatnit do jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku, jinak zaniká.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/135/155/3"><p>(3) O povinnosti odsouzeného hradit státu náklady vzniklé ustanovením zmocněnce poškozenému a o jejich výši rozhodne po právní moci rozsudku předseda senátu soudu prvního stupně i bez návrhu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/135/155/4"><p>(4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.</p></section> </section> <section class="cast" resource="outline/cast-prvni/cast-druha"><header><h1>ČÁST DRUHÁ</h1><h1>§ 157 Obecné ustanovení (1) Státní zástupce a policejní orgán jsou povinni organizovat svou činnost tak, aby účinně přispívali k včasnosti a důvodnosti trestního stíhání. (2) Státní zástupce může uložit policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které je tento orgán oprávněn provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele. K prověření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je státní zástupce dále oprávněn: a) vyžadovat od policejního orgánu spisy, včetně spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení, dokumenty, materiály a zprávy o postupu při prověřování oznámení, b) odejmout kteroukoliv věc policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu, c) dočasně odložit zahájení trestního stíhání. (3) V závažných a skutkově složitých věcech může státní zástupce nebo policejní orgán využít odborné pomoci konzultanta, který má znalost ze speciálního oboru. O návrh na výběr určité osoby jako konzultanta může též požádat správní úřad, jiný orgán, vědeckou nebo výzkumnou instituci. O přibrání konzultanta sepíše státní zástupce nebo policejní orgán úřední záznam. Se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu může konzultant v rozsahu nezbytném pro výkon jeho funkce nahlížet do spisu a být přítomen při provádění úkonů trestního řízení. Do provádění úkonů však nesmí zasahovat. O všech skutečnostech, o nichž se konzultant v průběhu trestního řízení dozvěděl, je povinen zachovávat mlčenlivost. Na vyloučení konzultanta se přiměřeněužijí zvláštní předpisy o znalcích a tlumočnících. Účast konzultanta nezbavuje státního zástupce a policejní orgán odpovědnosti za zákonný průběh trestního řízení. § 157a Žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu a státního zástupce (1) Ten, proti němuž se trestní řízení vede, a poškozený mají právo kdykoliv v průběhu přípravného řízení žádat státního zástupce, aby byly odstraněny průtahy v řízení nebo závady v postupu policejního orgánu. Tato žádost není vázána lhůtou. Žádost je nutno státnímu zástupci ihned předložit a státní zástupce ji musí neprodleně vyřídit. O výsledku přezkoumání musí být žadatel vyrozuměn. (2) Žádost o odstranění průtahů v řízení nebo závad v postupu státního zástupce vyřizuje státní zástupce bezprostředně vyššího státního zastupitelství.</h1></header> <section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/cast-druha/hlava-devata"><header><h1>HLAVA DEVÁTÁ</h1><h1>POSTUP PŘED ZAHÁJENÍM TRESTNÍHO STÍHÁNÍ</h1></header> <section class="paragraf" resource="section/I/136/158"><header><h1>§ 158</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158/1"><p>(1) Policejní orgán je povinen na základě vlastních poznatků, trestních oznámení i podnětů jiných osob a orgánů, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestnýčin, a směřující ke zjištění jeho pachatele; je povinen činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158/2"><p>(2) Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je povinen přijímat státní zástupce a policejní orgán. Přitom je povinen oznamovatele poučit o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje, a pokud o to oznamovatel požádá, do jednoho měsíce od oznámení jej vyrozumět o učiněných opatřeních.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158/3"><p>(3) O zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, sepíše policejní orgán neprodleně záznam, ve kterém uvede skutkové okolnosti, pro které řízení zahajuje, a způsob, jakým se o nich dověděl. Opis záznamu zašle do 48 hodin od zahájení trestního řízení státnímu zástupci. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, policejní orgán záznam sepíše po provedení potřebných neodkladných a neopakovatelných úkonů. K objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, opatřuje policejní orgán potřebné podklady a nezbytná vysvětlení a zajišťuje stopy trestného činu. V rámci toho je oprávněn, kromě úkonů uvedených v této hlavě, zejména</p> <section class="pismeno" resource="section/I/136/158/3/a"><p>a) vyžadovat vysvětlení od fyzických a právnických osob a státních orgánů,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/158/3/b"><p>b) vyžadovat odborné vyjádření od příslušných orgánů, a je-li toho pro posouzení věci třeba, též znalecké posudky,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/158/3/c"><p>c) obstarávat potřebné podklady, zejména spisy a jiné písemné materiály,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/158/3/d"><p>d) provádět ohledání věci a místa činu,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/158/3/e"><p>e) vyžadovat za podmínek uvedených v § 114 provedení zkoušky krve nebo jiného podobného úkonu, včetně odběru potřebného biologického materiálu,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/158/3/f"><p>f) pořizovat zvukové a obrazové záznamy osob, snímat daktyloskopické otisky, provádět osobou téhož pohlaví nebo lékařem prohlídku těla a jeho zevní měření, jestliže je to nutné ke zjištění totožnosti osoby nebo ke zjištění a zachycení stop nebo následků činu,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/158/3/g"><p>g) za podmínek stanovených v § 76 zadržet podezřelou osobu,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/158/3/h"><p>h) za podmínek stanovených v § 78 až 81 činit rozhodnutí a opatření v těchto ustanoveních naznačená,</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158/4"><p>(4) Při podání vysvětlení má každý právo na právní pomoc advokáta. Je-li vysvětlení požadováno od nezletilého, je třeba o úkonu předem vyrozumět jeho zákonného zástupce; to neplatí, jestliže provedení úkonu nelze odložit a vyrozumění zákonného zástupce nelze zajistit.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158/5"><p>(5) O obsahu vysvětlení, která nemají povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, se sepíše úřední záznam. Úřední záznam slouží státnímu zástupci a obviněnému ke zvážení návrhu, aby osoba, která takové vysvětlení podala, byla vyslechnuta jako svědek, a soudu k úvaze, zda takový důkaz provede. Nestanoví-li tento zákon jinak, úřední záznam nelze v řízení před soudem použít jako důkaz. Je-li ten, kdo podal vysvětlení, později vyslýchán jako svědek nebo jako obviněný, nemůže mu být záznam přečten, nebo jinak konstatován jeho obsah.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158/6"><p>(6) Policejní orgán je oprávněn vyzvat osobu, aby se dostavila k podání vysvětlení ve stanovené době na určené místo; v řízení o zvlášť závažném trestném činu je osoba povinna výzvě vyhovět ihned. Jestliže se osoba, která byla řádně vyzvána k podání vysvětlení, bez dostatečné omluvy nedostaví, může být předvedena. Na to a na jiné následky nedostavení (§ 66) musí být taková osoba upozorněna.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158/7"><p>(7) Vysvětlení podle odstavce 3 nesmí být požadováno od toho, kdo by jím porušil státem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má. Osoba podávající vysvětlení, s výjimkou podezřelého, je povinna vypovídat pravdu a nic nezamlčet; vysvětlení může odepřít, pokud by jím způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám uvedeným v § 100 odst. 2; o tom je třeba osobu, od níž je požadováno vysvětlení, předem poučit. Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že osobě podávající vysvětlení bude třeba jako svědkovi poskytnout ochranu, je třeba při sepisování úředního záznamu postupovat podle § 55 odst. 2.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158/8"><p>(8) Má-li výpověď osoby povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, policejní orgán ji vyslechne jako svědka za podmínek uvedených v § 158a. Jako svědky vyslechne i další osoby uvedené v § 164 odst. 1, jestliže lze předpokládat, že další prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání bude trvat delší dobu, zejména proto, že nebyla zjištěna osoba, u níž je dostatečně odůvodněn závěr, že trestný čin spáchala, a v důsledku toho hrozí ztráta</p> <section class="pismeno" resource="section/I/136/158/8/i"><p>i) způsobem uvedeným v hlavě čtvrté provádět neodkladné nebo neopakovatelné úkony, pokud podle tohoto zákona jejich provedení nepatří do výlučné pravomoci jiného orgánu činného v trestním řízení. důkazní hodnoty výpovědi; pokud výslechy těchto osob nebyly po zahájení trestního stíhání provedeny znovu podle § 164 odst. 4, nelze protokoly o jejich výslechu v hlavním líčení číst podle § 211 a lze je pouze předestřít podle § 212.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158/9"><p>(9) Kdo se dostaví na výzvu k podání vysvětlení, má nárok na náhradu nutných výdajů podle zvláštního právního předpisu upravujícího cestovní náhrady a prokázaného ušlého výdělku za stejných podmínek jako svědek. Nárok nemá ten, kdo byl vyzván k dostavení se pro své protiprávní jednání.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158/10"><p>(10) Provádí-li opatření nebo úkony podle předchozích odstavců jiný policejní orgán než útvar Policie České republiky, vyrozumí o předmětu šetření neprodleně útvar Policie České republiky, který by jinak byl příslušný k řízení. Vznikne-li mezi útvarem Policie České republiky a jiným policejním orgánem spor o příslušnost, předloží věc k posouzení státnímu zástupci. Jeho stanovisko je závazné.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/158a"><header><h1>§ 158a</h1></header><p>Je-li při prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a zjišťování jeho pachatele třeba provést neodkladný nebo neopakovatelný úkon spočívající ve výslechu svědka nebo v rekognici, provede se na návrh státního zástupce takový úkon za účasti soudce; soudce v takovém případě odpovídá za zákonnost provedení úkonu a k tomu cíli může do průběhu úkonu zasahovat. Soudci však nepřísluší přezkoumávat závěr státního zástupce o tom, že úkon je podle zákona neodkladný nebo neopakovatelný. Operativně pátrací prostředky a podmínky jejich použití</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/158b"><header><h1>§ 158b</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158b/1"><p>(1) Není-li dále stanoveno jinak, je policejní orgán, pokud k tomu byl pověřen příslušným ministrem, jde-li o útvar Policie České republiky, policejním prezidentem, a jde-li o útvar Bezpečnostní informační služby, jejím ředitelem, oprávněn v řízení o úmyslném trestném činu používat operativně pátrací prostředky, kterými se rozumí</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158b/2"><p>(2) Používání operativně pátracích prostředků nesmí sledovat jiný zájem než získání skutečností důležitých pro trestní řízení. Tyto prostředky je možné použít jen tehdy, nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Práva a svobody osob lze omezit jen v míře nezbytně nutné.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158b/3"><p>(3) Zvukové, obrazové a jiné záznamy získané při použití operativně pátracích prostředků způsobem od-</p> <section class="pismeno" resource="section/I/136/158b/3/a"><p>a) předstíraný převod,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/158b/3/b"><p>b) sledování osob a věcí,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/158b/3/c"><p>c) použití agenta. povídajícím ustanovením tohoto zákona lze použít jako důkaz.</p></section> </section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/158c"><header><h1>§ 158c</h1><h1>Předstíraný převod</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158c/1"><p>(1) Předstíraným převodem se rozumí předstírání koupě, prodeje nebo jiného způsobu převodu předmětu plnění včetně převodu věci,</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158c/2"><p>(2) Předstíraný převod lze uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního zástupce.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158c/3"><p>(3) Nesnese-li věc odkladu, lze předstíraný převod provést i bez povolení. Policejní orgán je však povinen o povolení bezodkladně dodatečně požádat, a pokud je do 48 hodin neobdrží, je povinen provádění předstíraného převodu ukončit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158c/4"><p>(4) O předstíraném převodu sepíše policejní orgán záznam, který do 48 hodin doručí státnímu zástupci.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/158d"><header><h1>§ 158d</h1><h1>Sledování osob a věcí</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158d/1"><p>(1) Sledováním osob a věcí (dále jen „sledování“) se rozumí získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky. Pokud policejní orgán při sledování zjistí, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam s obsahem této komunikace zničit a poznatky, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158d/2"><p>(2) Sledování, při kterém mají být pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, lze uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního zástupce.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158d/3"><p>(3) Pokud má být sledováním zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, lze je uskutečnit jen na základě předchozího povolení soudce. Při vstupu do obydlí nesmějí být provedeny žádné jiné úkony než takové, které směřují k umístění technických prostředků.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158d/4"><p>(4) Povolení podle odstavců 2 a 3 lze vydat jen na základě písemné žádosti. Žádost musí být odůvodněna podezřením na konkrétní trestnou činnost a, jsou-li známy, též údaji o osobách či věcech, které mají být sledovány. V povolení musí být stanovena doba, po kterou bude sledování prováděno a která nesmí být delší než šest měsíců. Tuto dobu může ten, kdo sledo-</p> <section class="pismeno" resource="section/I/136/158d/4/a"><p>a) k jejímuž držení je třeba zvláštního povolení,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/158d/4/b"><p>b) jejíž držení je nepřípustné,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/158d/4/c"><p>c) která pochází z trestného činu, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/158d/4/d"><p>d) která je určena ke spáchání trestného činu. vání povolil, na základě nové žádosti písemně prodloužit vždy na dobu nejvýše šesti měsíců.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158d/5"><p>(5) Nesnese-li věc odkladu a nejde-li o případy uvedené v odstavci 3, lze sledování zahájit i bez povolení. Policejní orgán je však povinen o povolení bezodkladně dodatečně požádat, a pokud je do 48 hodin neobdrží, je povinen sledování ukončit, případný záznam zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158d/6"><p>(6) Bez splnění podmínek podle odstavců 2 a 3 lze sledování provést, pokud s tím výslovně souhlasí ten, do jehož práv a svobod má být sledováním zasahováno. Je-li takový souhlas dodatečně odvolán, sledování se neprodleně zastaví.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158d/7"><p>(7) Má-li být záznam pořízený při sledování použit jako důkaz, je třeba k němu připojit protokol s náležitostmi uvedenými v § 55 a 55a.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158d/8"><p>(8) Pokud nebyly při sledování zjištěny skutečnosti důležité pro trestní řízení, je nutno záznamy předepsaným způsobem zničit.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158d/9"><p>(9) Provozovatelé telekomunikační činnosti, jejich zaměstnanci a jiné osoby, které se na provozování telekomunikační činnosti podílejí, jakož i pošta nebo osoba provádějící dopravu zásilek jsou povinny bezúplatně poskytovat policejnímu orgánu provádějícímu sledování podle jeho pokynů nezbytnou součinnost. Přitom se nelze dovolávat povinnosti mlčenlivosti stanovené zvláštními zákony.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158d/10"><p>(10) V jiné trestní věci, než je ta, v níž bylo sledování za podmínek uvedených v odstavci 2 provedeno, lze záznam pořízený při sledování a připojený protokol použít jako důkaz jen tehdy, je-li i v této věci vedeno řízení o úmyslném trestném činu nebo souhlasí-li s tím osoba, do jejíž práv a svobod bylo sledováním zasahováno.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/158e"><header><h1>§ 158e</h1></header><p>Použití agenta</p> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158e/1"><p>(1) Je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin, pro trestný čin spáchaný ve prospěch zločinného spolčení nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, je policejní orgán, pokud jím je útvar Policie České republiky, oprávněn použít agenta.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158e/2"><p>(2) Agentem je příslušník Policie České republiky plnící úkoly uložené mu řídícím policejním orgánem, vystupující zpravidla se zastíráním skutečného účelu své činnosti. Je-li to k použití agenta, jeho přípravě nebo k jeho ochraně nutné, je k zastírání jeho totožnosti možné</p> <section class="pismeno" resource="section/I/136/158e/2/a"><p>a) vytvořit legendu o jiné osobní existenci a osobní údaje vyplývající z této legendy zavést do informačních systémů provozovaných podle zvláštních zákonů,</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158e/3"><p>(3) Orgány veřejné správy jsou povinny poskytnout Policii České republiky bez odkladu potřebnou součinnost při plnění oprávnění uvedených pod písmeny a) až c).</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158e/4"><p>(4) Použití agenta povoluje na návrh státního zástupce vrchního státního zastupitelství soudce vrchního soudu, v jehož obvodu je státní zástupce, podávající návrh, činný. V povolení musí být uveden účel použití a doba, po kterou bude agent použit, a údaje umožňující identifikaci agenta. Na základě nového návrhu, obsahujícího vyhodnocení dosavadní činnosti agenta, lze dobu povolení prodloužit, a to i opakovaně.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158e/5"><p>(5) Ke sledování osob a věcí v rozsahu uvedeném v § 158d odst. 2 agent nepotřebuje další povolení.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158e/6"><p>(6) Agent je povinen při své činnosti volit takové prostředky, které jsou způsobilé ke splnění jeho služebního úkolu a jimiž není jiným osobám způsobována újma na jejich právech. Jiné povinnosti podle zvláštního zákona upravujícího postavení příslušníků Policie České republiky nemá.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158e/7"><p>(7) Státní zástupce je povinen od příslušného policejního orgánu vyžadovat údaje potřebné pro posouzení, zda trvají důvody pro použití agenta a zda je jeho činnost v souladu se zákonem. Tyto údaje je povinen pravidelně, nejméně jednou za tři měsíce, posuzovat, a pominou-li důvody pro použití agenta, dá policejnímu orgánu pokyn k bezodkladnému ukončení činnosti agenta. Policejní orgán je povinen předložit státnímu zástupci záznam o výsledku použití agenta.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/158e/8"><p>(8) Agent může plnit své úkoly i na území jiného státu. O jeho vyslání do zahraničí po předchozím souhlasu příslušných orgánů státu, na jehož území má působit, a na základě povolení soudce uvedeného v odstavci 4 rozhoduje policejní prezident, pokud nestanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak; v ostatním platí ustanovení odstavců 1 až 7.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/158f"><header><h1>§ 158f</h1></header><p>Objeví-li se důvod pro použití operativně pátracích prostředkůaž po zahájení trestního stíhání, postupuje se podle § 158b až 158e; po podání obžaloby o jejich použití rozhoduje předseda senátu soudu prvního stupně i bez návrhu státního zástupce. Skončení prověřování</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/159"><header><h1>§ 159</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/159/1"><p>(1) Policejní orgán je povinen prověřit skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin,</p> <section class="pismeno" resource="section/I/136/159/1/b"><p>b) provádět hospodářské činnosti, k jejichž vykonávání je třeba zvláštní oprávnění, povolení či registrace,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/159/1/c"><p>c) zastírat příslušnost k Policii České republiky.</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/159/1/a"><p>a) do dvou měsíců od jejich přijetí, jde-li o věc patřící do příslušnosti samosoudce, v níž se nekoná zkrácené přípravné řízení,</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/159/2"><p>(2) Pokud nebylo oznámení nebo jiný podnět ve lhůtách uvedených v odstavci 1 prověřeno, policejní orgán státnímu zástupci písemně zdůvodní, proč nebylo možné v zákonem stanovené lhůtě prověřování skončit, jaké úkony je třeba ještě provést a po jakou dobu bude prověřování pokračovat. Státní zástupce může pokynem policejnímu orgánu jednak změnit výčet úkonů, které mají být ještě provedeny, jednak stanovit odlišně lhůtu, po kterou má prověřování ještě trvat.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/159/3"><p>(3) Neskončí-li policejní orgán prověřování ve lhůtě prodloužené podle odstavce 2, předloží spis státnímu zástupci s odůvodněným návrhem na její prodloužení. Státní zástupce postupuje obdobně, jak je uvedeno v odstavci 2.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/159a"><header><h1>§ 159a</h1><h1>Odložení nebo jiné vyřízení věci</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/159a/1"><p>(1) Nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením, jestliže není na místě vyřídit věc jinak. Takovým vyřízením může být zejména</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/159a/2"><p>(2) Státní zástupce nebo policejní orgán před zahájením trestního stíhání odloží usnesením věc, je-li trestní stíhání nepřípustné podle § 11 odst. 1.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/159a/3"><p>(3) Státní zástupce nebo policejní orgán může před zahájením trestního stíhání usnesením odložit věc, je-li trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2 písm. a) nebo b).</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/159a/4"><p>(4) Státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží též tehdy, pokud se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání (§ 160). Pominou-li důvody odložení, trestní stíhání zahájí.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/159a/5"><p>(5) Usnesení o odložení věci musí být doručeno poškozenému, pokud je znám. Usnesení o odložení věci podle odstavců 2 až 4 musí být doručeno do 48 hodin státnímu zástupci. Oznamovatel se o odložení věci vyrozumí, pokud o to podle § 158 odst. 2 požádal.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/159a/6"><p>(6) Proti usnesení o odložení věci může poškozený uvedený v odstavci 5 podat stížnost, jež má odkladný účinek.</p> <section class="pismeno" resource="section/I/136/159a/6/b"><p>b) do tří měsíců, jde-li o jinou věc patřící do příslušnosti okresního soudu, a</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/159a/6/c"><p>c) do šesti měsíců, jde-li o věc patřící v prvním stupni do příslušnosti krajského soudu.</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/159a/6/a"><p>a) odevzdání věci příslušnému orgánu k projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/159a/6/b"><p>b) odevzdání věci jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání.</p></section> </section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/159b"><header><h1>§ 159b</h1><h1>Dočasné odložení trestního stíhání</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/159b/1"><p>(1) Jestliže to je třeba k objasnění trestné činnosti spáchané ve prospěch zločinného spolčení, nebo jiného úmyslného trestného činu, anebo zjištění jejich pachatelů, může policejní orgán se souhlasem státního zástupce dočasně odložit zahájení trestního stíhání na nezbytnou dobu, nejdéle však o dva měsíce.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/159b/2"><p>(2) Trvají-li důvody, pro které bylo trestní stíhání dočasně odloženo, může státní zástupce na návrh policejního orgánu vyslovit souhlas s prodloužením lhůty uvedené v odstavci 1 nejvýše o další dva měsíce, a to i opakovaně.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/159b/3"><p>(3) O dočasném odložení trestního stíhání policejní orgán vyhotoví záznam, jehož opis do 48 hodin zašle státnímu zástupci.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/159b/4"><p>(4) Pominou-li důvody pro dočasné odložení trestního stíhání, policejní orgán trestní stíhání neprodleně zahájí.</p></section> </section> </section> <section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/cast-druha/hlava-desata"><header><h1>HLAVA DESÁTÁ</h1><h1>ZAHÁJENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ, DALŠÍ POSTUP V NĚM A ZKRÁCENÉ PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ</h1></header></section> </section> <section class="oddil" resource="outline/cast-prvni/oddil-prvni"><header><h1>Oddíl první</h1></header> <section class="paragraf" resource="section/I/136/160"><header><h1>§ 160</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/160/1"><p>(1) Nasvědčují-li prověřováním podle § 158 zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného, pokud není důvod k postupu podle § 159a odst. 2 a 3 nebo § 159b odst. 1. Výrok usnesení o zahájení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, ze kterého je tato osoba obviněna, aby nemohl být zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován; obviněný musí být v usnesení o zahájení trestního stíhání označen stejnými údaji, jaké musí být uvedeny o osobě obžalovaného v rozsudku (§ 120 odst. 2). V odůvodnění usnesení je třeba přesně označit skutečnosti, které odůvodňují závěr o důvodnosti trestního stíhání.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/160/2"><p>(2) Opis usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba doručit obviněnému nejpozději na počátku prvního výslechu a do 48 hodin státnímu zástupci a obhájci; u obhájce počíná lhůta k doručení běžet od jeho zvolení nebo ustanovení.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/160/3"><p>(3) Policejní orgán provede potřebné neodkladné nebo neopakovatelné úkony a zahájí trestní stíhání, pokud nelze dosáhnout, aby tyto úkony provedl příslušný orgán, a nejpozději do tří dnů od jejich provedení předávěc tomuto orgánu, který pokračujevřízení.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/160/4"><p>(4) Neodkladným úkonem je takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. Neopakovatelným úkonem je takový úkon, který nebude možno před soudem provést. V protokolu o provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu je třeba vždy uvést, na základě jakých skutečností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/160/5"><p>(5) Vyjde-li během vyšetřování najevo, že se obviněný dopustil dalšího skutku, který není uveden v usnesení o zahájení trestního stíhání, postupuje se ohledně tohoto skutku způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/160/6"><p>(6) Vyjde-li během vyšetřování najevo, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, je jiným trestným činem, než jak byl v usnesení o zahájení trestního stíhání právně posouzen, upozorní na to policejní orgán obviněného a učiní o tom záznam do protokolu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/160/7"><p>(7) Proti usnesení o zahájení trestního stíhání je přípustná stížnost.</p></section> </section> </section> <section class="oddil" resource="outline/cast-prvni/oddil-druhy"><header><h1>Oddíl druhý</h1></header> <section class="paragraf" resource="section/I/136/161"><header><h1>§ 161</h1><h1>Vyšetřovací orgány</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/161/1"><p>(1) Vyšetřováním se označuje úsek trestního stíhání před podáním obžaloby, postoupením věci jinému orgánu nebo zastavením trestního stíhání, včetně schválení narovnání a podmíněného zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/161/2"><p>(2) Nestanoví-li zákon jinak, vyšetřování koná služba kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky v útvarech stanovených zvláštním zákonem; ministr vnitra může pověřit vyšetřováním i jiné útvary Policie České republiky a stanovit jejich působnost.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/161/3"><p>(3) Vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Policie České republiky a příslušníky Bezpečnostní informační služby koná státní zástupce; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího vyšetřování; ustanovení o souhlasu státního zástupce, který je třeba k provedení úkonu policejním orgánem, se neužijí. Při vyšetřování trestných činů příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby může státní zástupce požádat orgány uvedené v § 12 odst. 2 v rámci jejich působnosti o opatření jednotlivého důkazu nebo provedení jednotlivého úkonu vyšetřování, o součinnost při opatřování důkazu nebo provádění úkonu vyšetřování, o předvedení osoby nebo za podmínek § 62 odst. 1 o doručení písemnosti. Tento orgán je povinen státnímu zástupci urychleně vyhovět.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/161/4"><p>(4) Za splnění podmínek § 20 odst. 1 koná státní zástupce vyšetřování podle odstavce 3 i proti těm spoluobviněným, kteří nejsou příslušníky Policie České republiky nebo příslušníky Bezpečnostní informační služby; ustanovení § 23 tím není dotčeno.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/161/5"><p>(5) Vyšetřování může konat i kapitán lodi při dálkových plavbách o trestných činech spáchaných na této lodi; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího vyšetřování.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/161/6"><p>(6) Jednotlivé úkony vyšetřování mohou na základě dožádání provést i jiné policejní orgány.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/162"><header><h1>§ 162</h1></header><p>Předání věci policejnímu orgánu příslušnému konat vyšetřování</p> <section class="odstavec" resource="section/I/136/162/1"><p>(1) Jestliže trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání prověřoval jiný policejní orgán, než který je uveden v § 161 odst. 2, a zjištěné skutečnosti odůvodňují zahájení trestního stíhání, tento policejní orgán bez odkladu předloží věc orgánu příslušnému konat vyšetřování. Tím není dotčena jeho povinnost na základě dožádání orgánu konajícího vyšetřování opatřovat jednotlivé důkazy, nebo je na základě takového pokynu provádět.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/162/2"><p>(2) Jestliže se policejní orgán uvedený v § 161 odst. 2, kterému byla věc předána jiným orgánem, nepovažuje za příslušný, předloží spisy neprodleně se svým stanoviskem státnímu zástupci; jinak pokračuje v řízení.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/163"><header><h1>§ 163</h1><h1>Trestní stíhání se souhlasem poškozeného</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/163/1"><p>(1) Trestní stíhání pro trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a, pomluvy podle § 206, neposkytnutí pomoci podle § 207 a 208, poškozování cizích práv podle § 209, ublížení na zdraví podle § 221, 223 a 224, ohrožování pohlavní nemocí podle § 226, omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1, 2, vydírání podle § 235 odst. 1, porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2, krádeže podle § 247, zpronevěry podle § 248, neoprávněného užívání cizí věci podle § 249, neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 249a, podvodu podle § 250, podílnictví podle § 251 a 252, lichvy podle § 253, zatajení věci podle § 254, porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255, poškozování věřitele podle § 256 a poškozování cizí věci podle § 257 trestního zákona, proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (§ 100 odst. 2), a trestní stíhání pro trestný čin znásilnění podle § 241 odst. 1, 2 proti tomu, kdo je nebo v době spáchání činu byl ve vztahu k poškozenému manželem nebo druhem, jakož i pro trestný čin opilství podle § 201a trestního zákona, pokud jinak vykazuje znaky skutkové podstaty některého z těchto trestných činů, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného. Je-li poškozených jedním skutkem několik, postačí souhlas byť jen jednoho z nich.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/163/2"><p>(2) Nepředloží-li poškozený své vyjádření státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu písemně, zaznamená se jeho obsah do protokolu. Souhlas s trestním stíháním může poškozený výslovným prohlášením vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě. Výslovně odepřený souhlas však nelze znovu udělit.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/163a"><header><h1>§ 163a</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/163a/1"><p>(1) Souhlasu poškozeného s trestním stíháním pro některý z trestných činů uvedených v § 163 odst. 1 není třeba, pokud</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/163a/2"><p>(2) Jestliže se poškozený na výzvu orgánu činného v trestním řízení ihned nevyjádří, zda souhlasí s trestním stíháním podle § 163, tento orgán mu poskytne podle povahy věci k vyjádření přiměřenou lhůtu, nejvýše však 30 dnů. Po marném uplynutí této lhůty již souhlas s trestním stíháním dát nelze. O tom je třeba poškozeného písemně poučit.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/164"><header><h1>§ 164</h1><h1>Postup při vyšetřování</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/164/1"><p>(1) Policejní orgán postupuje při vyšetřování z vlastní iniciativy tak, aby byly co nejrychleji v potřebném rozsahu vyhledány důkazy k objasnění všech základních skutečností důležitých pro posouzení případu, včetně osoby pachatele a následku trestného činu (§ 89 odst. 1). Přitom postupuje způsobem uvedeným v § 158 odst. 3 a 4; provádí i další úkony podle hlavy čtvrté s výjimkou těch, které je oprávněn provést pouze státní zástupce nebo soudce. Výslechy svědků provádí, jestliže se jedná o neodkladný nebo neopakovatelný úkon nebo jde-li o výslech osoby mladší patnácti let, osoby, o jejíž schopnosti správně a úplně vnímat, zapamatovat si nebo reprodukovat jsou s ohledem na její psychický stav pochybnosti, anebo nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že na svědka by mohl být</p> <section class="pismeno" resource="section/I/136/164/1/a"><p>a) byla takovým činem způsobena smrt,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/164/1/b"><p>b) poškozený není schopen dát souhlas pro duševní chorobu nebo poruchu, pro kterou byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo pro kterou byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/164/1/c"><p>c) poškozeným je osoba mladší 15 let,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/164/1/d"><p>d) z okolností je zřejmé, že souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět v tísni vyvolané výhrůžkami, nátlakem, závislostí nebo podřízeností. pro jeho výpověď vyvíjen nátlak. Jinak poškozeného a další svědky vyslechne jen tehdy, jestliže hrozí z jiného důvodu, že bude ovlivněna jejich výpověď nebo schopnost zapamatovat si rozhodné skutečnosti nebo schopnost tyto skutečnosti reprodukovat, zejména je-li pro složitost věci odůvodněn předpoklad delšího trvání vyšetřování. Bez těchto podmínek je však možno, jestliže je toho třeba, vyslechnout znalce.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/164/2"><p>(2) Úkony, které byly provedeny před zahájením trestního stíhání, nemusí policejní orgán opakovat, byly-li provedeny způsobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/164/3"><p>(3) Policejní orgán vyhledává a za stanovených podmínek i provádí důkazy bez ohledu na to, zda svědčí ve prospěch či neprospěch obviněného. Obviněný nesmí být žádným způsobem k výpovědi nebo doznání donucován. Obhajoba obviněného a jím navrhované důkazy, pokud nejsou zcela bezvýznamné, musí být pečlivě přezkoumány.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/164/4"><p>(4) Jestliže byly před zahájením trestního stíhání provedeny výslechy svědků podle § 158 odst. 8 a lze-li takový úkon opakovat, policejní orgán jej na návrh obviněného buď provede znovu a obviněnému nebo obhájci umožní, aby se takového úkonu účastnil, nebo jej poučí o právu domáhat se osobního výslechu takového svědka v řízení před soudem.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/164/5"><p>(5) Kromě případů, kdy je podle tohoto zákona třeba souhlasu státního zástupce, činí policejní orgán všechna rozhodnutí o postupu vyšetřování a o provádění vyšetřovacích úkonů samostatně a je plně odpovědný za jejich zákonné a včasné provedení.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/165"><header><h1>§ 165</h1><h1>Účast obviněného a obhájce ve vyšetřování</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/165/1"><p>(1) Policejní orgán může připustit účast obviněného na vyšetřovacích úkonech a umožnit mu klást otázky vyslýchaným svědkům. Zejména tak postupuje, jestliže obviněný nemá obhájce a spočívá-li úkon ve výslechu svědka, který má právo odepřít výpověď.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/165/2"><p>(2) Obhájce je již od zahájení trestního stíhání oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech, jejichž výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění o něm zajistit. Může obviněnému i jiným vyslýchaným klást otázky, avšak teprve tehdy, až orgán výslech skončí a udělí mu k tomu slovo. Námitky proti způsobu provádění úkonu může vznášet kdykoliv v jeho průběhu. Účastní-li se obhájce výslechu svědka, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, je policejní orgán povinen přijmout opatření, která znemožňují obhájci zjistit skutečnou totožnost svědka.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/165/3"><p>(3) Oznámí-li obhájce policejnímu orgánu, že se chce účastnit vyšetřovacího úkonu uvedeného v odstavci 2, nebo spočívá-li úkon ve výslechu svědka, který má právo odepřít výpověď, je policejní orgán povinen včas obhájci sdělit, o jaký druh úkonu se jedná, dobu a místo jeho konání, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce nelze zajistit. Spočívá-li úkon ve výslechu osoby, policejní orgán obhájci sdělí i údaje, podle nichž lze takovou osobu ztotožnit. Nelze-li tyto údaje předem určit, musí být ze sdělení zřejmé, k čemu má tato osoba vypovídat. Sdělení o výslechu svědka, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, nesmí obsahovat údaje, podle nichž by bylo možné zjistit skutečnou totožnost svědka.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/165/4"><p>(4) Jestliže policejní orgán připustí podle odstavce 1 při provádění vyšetřovacího úkonu účast obviněného, postupuje při jeho vyrozumívání obdobně jako v odstavci 3.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/166"><header><h1>§ 166</h1><h1>Skončení vyšetřování</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/166/1"><p>(1) Uzná-li policejní orgán vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby, umožní obviněnému a obhájci v přiměřené době prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Na tuto možnost upozorní obviněného a jeho obhájce nejméně tři dny předem. Uvedenou lhůtu lze se souhlasem obviněného a obhájce zkrátit. Nepovažuje-li policejní orgán navrhované doplnění za nutné, odmítne je. O těchto úkonech učiní policejní orgán záznam ve spise a o odmítnutí návrhů na doplnění vyšetřování vyrozumí obviněného nebo obhájce.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/166/2"><p>(2) Nevyužijí-li obviněný nebo obhájce možnosti prostudovat spisy, ačkoliv na ni byli řádně upozorněni, učiní o tom policejní orgán záznam do spisu a postupuje dále, jako by k tomuto úkonu došlo.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/166/3"><p>(3) Po skončení vyšetřování předloží policejní orgán státnímu zástupci spis s návrhem na podání obžaloby se seznamem navrhovaných důkazů a zdůvodněním, proč nevyhověl návrhům na provedení důkazů dalších, nebo učiní návrh na některé rozhodnutí podle § 171 až 173, podle § 307 nebo podle § 309.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/167"><header><h1>§ 167</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/167/1"><p>(1) Policejní orgán je povinen skončit vyšetřování nejpozději</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/167/2"><p>(2) Pokud není vyšetřování ve lhůtách uvedených v odstavci 1 skončeno, policejní orgán státnímu zástupci písemně zdůvodní, proč nebylo možné v zákonem stanovené lhůtě vyšetřování skončit, jaké úkony je třeba ještě provést a po jakou dobu bude vyšetřování pokračovat. Státní zástupce může pokynem policejnímu orgánu jednak změnit výčet úkonů, které mají</p> <section class="pismeno" resource="section/I/136/167/2/a"><p>a) do dvou měsíců od zahájení trestního stíhání, jde-li o věc patřící do příslušnosti samosoudce,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/167/2/b"><p>b) do tří měsíců od zahájení trestního stíhání, jde-li o jinou věc patřící do příslušnosti okresního soudu. být ještě provedeny, jednak stanovit odlišně lhůtu, po kterou má vyšetřování ještě trvat.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/167/3"><p>(3) Ve věcech, v nichž nebylo ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 vyšetřování skončeno, je státní zástupce povinen v rámci dozoru nejméně jednou za měsíc provést prověrku věci, a pokud je to třeba, uložit policejnímu orgánu povinnost provést konkrétní úkony. O prověrce sepíše státní zástupce záznam.</p></section> </section> </section> <section class="oddil" resource="outline/cast-prvni/oddil-treti"><header><h1>Oddíl třetí</h1><h1>Zvláštní ustanovení o vyšetřování některých trestných činů</h1></header> <section class="paragraf" resource="section/I/136/168"><header><h1>§ 168</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/168/1"><p>(1) Ustanovení tohoto oddílu se užije při vyšetřování trestných činů, o nichž koná řízení v prvním stupni krajský soud.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/168/2"><p>(2) Jestliže tento oddíl neobsahuje ustanovení zvláštní, postupuje se při vyšetřování podle oddílu prvého a druhého této hlavy.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/169"><header><h1>§ 169</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/169/1"><p>(1) Policejní orgán provádí důkazy v rozsahu, který je nezbytný pro podání obžaloby nebo pro jiné rozhodnutí státního zástupce; podmínkami, za nichž lze provádět výslech svědků podle § 164 odst. 1, přitom není vázán.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/169/2"><p>(2) Pro určení rozsahu prováděných důkazů je rozhodující právní kvalifikace skutku, pro který je obviněný v době provádění důkazu stíhán. Je-li obviněný v průběhu vyšetřování upozorněn, že skutek, pro který je vedeno trestní stíhání, bude nadále právně posuzován jako jiný trestný čin, než je uveden v § 168 odst. 1, pokračuje se ve vyšetřování podle oddílu druhého této hlavy. Důkazy, předtím provedené podle odstavce 1, zůstávají součástí důkazů opatřených v průběhu vyšetřování; při posuzování, zda byly provedeny v souladu se zákonem, se nepřihlíží k podmínkám, za nichž lze podle § 164 odst. 1 vyslýchat svědky.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/170"><header><h1>§ 170</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/170/1"><p>(1) Policejní orgán je povinen skončit vyšetřování nejpozději do šesti měsíců od zahájení trestního stíhání.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/170/2"><p>(2) Není-li vyšetřování ve lhůtě uvedené v odstavci 1 skončeno, postupuje policejní orgán a státní zástupce podle § 167 odst. 2, 3.</p></section> </section> </section> <section class="oddil" resource="outline/cast-prvni/oddil-ctvrty"><header><h1>Oddíl čtvrtý</h1><h1>Rozhodnutí v přípravném řízení</h1></header> <section class="paragraf" resource="section/I/136/171"><header><h1>§ 171</h1><h1>Postoupení věci jinému orgánu</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/171/1"><p>(1) Státní zástupce postoupí věc jinému orgánu, jestliže výsledky přípravného řízení ukazují, že nejde o trestný čin, že však jde o skutek, který by mohl být jiným příslušným orgánem posouzen jako přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/171/2"><p>(2) Proti usnesení podle odstavce 1 může obviněný, a je-li znám, též poškozený, podat stížnost, jež má odkladný účinek.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/172"><header><h1>§ 172</h1><h1>Zastavení trestního stíhání</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/172/1"><p>(1) Státní zástupce zastaví trestní stíhání,</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/172/2"><p>(2) Státní zástupce může zastavit trestní stíhání,</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/172/3"><p>(3) Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 může obviněný, a je-li znám, též poškozený, podat stížnost, jež má odkladný účinek.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/172/4"><p>(4) V trestním stíhání, které bylo zastaveno z některého důvodu uvedeného v odstavci 2, se pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/173"><header><h1>§ 173</h1><h1>Přerušení trestního stíhání</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/173/1"><p>(1) Státní zástupce přeruší trestní stíhání,</p> <section class="pismeno" resource="section/I/136/173/1/c"><p>c) jestliže vzhledem k významu chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán, a vzhledem k chování obviněného po spáchání činu je zřejmé, že účelu trestního řízení bylo dosaženo.</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/173/1/b"><p>b) bylo-li o skutku obviněného již rozhodnuto jiným orgánem, kázeňsky, kárně anebo cizozemským soudem nebo úřadem a toto rozhodnutí lze považovat za postačující, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/173/1/f"><p>f) zanikla-li trestnost činu.</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/173/1/e"><p>e) nebyl-li obviněný v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/173/1/d"><p>d) je-li trestní stíhání nepřípustné (§ 11 odst. 1),</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/173/1/c"><p>c) není-li prokázáno, že skutek spáchal obviněný,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/173/1/b"><p>b) není-li tento skutek trestným činem a není důvod k postoupení věci,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/173/1/a"><p>a) je-li nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/173/1/a"><p>a) je-li trest, k němuž může trestní stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/173/1/a"><p>a) nelze-li pro nepřítomnost obviněného věc náležitě objasnit,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/173/1/b"><p>b) nelze-li obviněného pro těžkou chorobu postavit před soud,</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/173/2"><p>(2) Před rozhodnutím o přerušení trestního stíhání je nutno učinit vše, čeho je třeba k zabezpečení úspěšného provedení trestního stíhaní. Pomine-li důvod přerušení, státní zástupce rozhodne, že se v trestním stíhání pokračuje.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/173/3"><p>(3) O přerušení trestního stíhání je třeba vyrozumět poškozeného.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/173a"><header><h1>§ 173a</h1></header><p>Doručení usnesení Nejvyššímu státnímu zastupitelství Usnesení o zastavení trestního stíhání a o postoupení věci doručí státní zástupce do pěti dnů od právní moci Nejvyššímu státnímu zastupitelství.</p></section> </section> <section class="oddil" resource="outline/cast-prvni/oddil-paty"><header><h1>Oddíl pátý</h1><h1>Dozor státního zástupce</h1></header> <section class="paragraf" resource="section/I/136/174"><header><h1>§ 174</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/174/1"><p>(1) Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonává státní zástupce.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/174/2"><p>(2) Kromě oprávnění uvedených v § 157 odst. 2 je při výkonu dozoru státní zástupce oprávněn</p> <section class="pismeno" resource="section/I/136/174/2/c"><p>c) není-li obviněný pro duševní chorobu, která nastala až po spáchání činu, schopen chápat smysl trestního stíhání,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/174/2/d"><p>d) vracet věc policejnímu orgánu se svými pokyny k doplnění,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/174/2/a"><p>a) dávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/174/2/b"><p>b) vyžadovat od policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy o spáchaných trestných činech za účelem prověrky, zda policejní orgán včas zahajuje trestní stíhání a řádně v něm postupuje,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/174/2/c"><p>c) zúčastnit se provádění úkonů policejního orgánu, osobně provést jednotlivý úkon nebo i celé vyšetřování a vydat rozhodnutí v kterékoliv věci; přitom postupuje podle ustanovení tohoto zákona pro policejní orgán a proti jeho rozhodnutí je přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/174/2/d"><p>d) bylo-li trestní stíhání předáno do ciziny, nebo byl-li obviněný vydán do ciziny nebo vyhoštěn.</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/174/2/e"><p>e) rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření policejního orgánu, která může nahrazovat vlastními; u usnesení o odložení věci může tak učinit do 30 dnů od doručení; jestliže rozhodnutí policejního orgánu nahradil vlastním rozhodnutím jinak než na podkladě stížnosti oprávněné osoby proti usnesení policejního orgánu, je proti jeho rozhodnutí přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/174/2/f"><p>f) přikázat, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu.</p></section> </section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/174a"><header><h1>§ 174a</h1></header><p>Oprávnění nejvyššího státního zástupce</p> <section class="odstavec" resource="section/I/136/174a/1"><p>(1) Nejvyšší státní zástupce může do dvou měsíců od právní moci rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců o zastavení trestního stíhaní nebo o postoupení věci.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/174a/2"><p>(2) Za tím účelem může státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství vyžadovat od nižších státních zastupitelství spisy, dokumenty, materiály a zprávy a provádět prověrky.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/174a/3"><p>(3) Zruší-li nejvyšší státní zástupce usnesení podle odstavce 1, pokračuje v řízení státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Přitom je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí nejvyšší státní zástupce, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Nejvyšší státní zástupce nařídil.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/175"><header><h1>§ 175</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/175/1"><p>(1) Pouze státní zástupce je oprávněn</p> <section class="pismeno" resource="section/I/136/175/1/a"><p>a) rozhodnout o zastavení, podmíněném zastavení nebo přerušení trestního stíhání a o postoupení věci jinému orgánu,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/175/1/b"><p>b) podat obžalobu,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/175/1/c"><p>c) rozhodovat o prodloužení vazby a o ponechání obviněného ve vazbě, o propuštění z vazby na svobodu a o žádosti obviněného o propuštění z vazby na svobodu,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/175/1/d"><p>d) nařídit zajištění majetku obviněného a určit, na které prostředky a věci se toto zajištění nevztahuje, anebo zrušit takové zajištění,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/175/1/e"><p>e) provést zajištění nároku poškozeného na náhradu škody a omezit nebo zrušit takové zajištění anebo věc z něho vyjmout,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/175/1/f"><p>f) nařídit exhumaci mrtvoly,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/175/1/g"><p>g) navrhnout vyžádání obviněného z ciziny,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/175/1/h"><p>h) provést předběžné šetření v řízení o vydání do ciziny.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/175/2"><p>(2) Ve věcech, v nichž vyšetřování koná státní zástupce, vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství; tím není dotčeno právo státního zástupce, který koná vyšetřování, učinit rozhodnutí podle § 171 až 173, podle § 307 nebo podle § 309 za podmínek tam uvedených, pokud si toto právo nevyhradil státní zástupce vykonávající dozor.</p></section> </section> </section> <section class="oddil" resource="outline/cast-prvni/oddil-sesty"><header><h1>Oddíl šestý</h1><h1>Obžaloba</h1></header> <section class="paragraf" resource="section/I/136/176"><header><h1>§ 176</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/176/1"><p>(1) Jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, státní zástupce podá obžalobu a připojí k ní spisy a jejich přílohy. O podání obžaloby vyrozumí obviněného, obhájce a poškozeného, pokud jsou jeho pobyt nebo sídlo známé.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/176/2"><p>(2) Obžaloba může být podána jen pro skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání (§ 160). Míní-li státní zástupce tento skutek posuzovat jako jiný trestný čin, než jak ho posuzoval policejní orgán, upozorní na to před podáním obžaloby obviněného a jeho obhájce a zjistí, zda navrhují se zřetelem na zamýšlenou změnu vyšetřování doplnit.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/177"><header><h1>§ 177</h1></header><p>Obžaloba musí obsahovat</p> <section class="pismeno" resource="section/I/136/177/a"><p>a) označení státního zástupce a den sepsání obžaloby,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/177/b"><p>b) jméno a příjmení obviněného, den a místo jeho narození, jeho zaměstnání a bydliště, popřípadě jiné údaje potřebné k tomu, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou; jde-li o příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru, uvede se též hodnost obviněného a útvar, jehož je příslušníkem,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/177/c"><p>c) žalobní návrh, v němž musí být přesně označen skutek, pro který je obviněný stíhán, s uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, popřípadě s uvedením jiných skutečností, pokud je jich třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným a aby bylo odůvodněno použití určité trestní sazby; musí tu být dále uvedeno, jaký trestný čin obžaloba v tomto skutku spatřuje, a to jeho zákonným pojmenováním, uvedením příslušného ustanovení zákonů a všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/177/d"><p>d) odůvodnění žalovaného skutku s uvedením důkazů, o které se toto odůvodnění opírá, a seznam důkazů, jejichž provedení se v hlavním líčení navrhuje, jakož i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při posuzování skutečností podle příslušných ustanovení zákona.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/178"><header><h1>§ 178</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/178/1"><p>(1) Státní zástupce navrhne v obžalobě, aby soud uložil ochranné léčení nebo ochrannou výchovu anebo zabrání věci, má-li za to, že jsou pro to zákonné podmínky.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/178/2"><p>(2) Návrh uvedený v odstavci 1 může státní zástupce učinit též samostatně.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/179"><header><h1>§ 179</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/179/1"><p>(1) K podání obžaloby a k jejímu zastupování před soudem je příslušný státní zástupce vyššího státního zastupitelství, než které u soudu působí, pokud vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a věc nepředal nižšímu státnímu zastupitelství.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/179/2"><p>(2) I po podání obžaloby může státní zástupce požádat policejní orgán uvedený v § 12 odst. 2 o opatření důkazu, který potřebuje k zastupování obžaloby v řízení před soudem.</p></section> </section> </section> <section class="oddil" resource="outline/cast-prvni/oddil-sedmy"><header><h1>Oddíl sedmý</h1><h1>Zkrácené přípravné řízení</h1></header> <section class="paragraf" resource="section/I/136/179a"><header><h1>§ 179a</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/179a/1"><p>(1) Zkrácené přípravné řízení se koná o trestných činech, o nichž přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu a na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta, jestliže</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/179a/2"><p>(2) Zkrácené přípravné řízení konají policejní orgány uvedené v § 12 odst. 2.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/179a/3"><p>(3) O trestných činech příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby koná zkrácené přípravné řízení státní zástupce; ustanovení § 161 odst. 3 a 4 zde platí přiměřeně.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/179b"><header><h1>§ 179b</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/179b/1"><p>(1) Orgán konající zkrácené přípravné řízení provádí úkony podle hlavy deváté. Způsobem uvedeným v hlavě čtvrté provádí pouze neodkladné nebo neopakovatelné úkony.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/179b/2"><p>(2) Ve zkráceném přípravném řízení má podezřelý stejná práva jako obviněný (§ 33 odst. 1, 2). Zadržený podezřelý má právo zvolit si obhájce a radit se s ním bez přítomnosti třetí osoby již v průběhu zadržení. Pokud si podezřelý, který nebude propuštěn ze zadržení, ale bude předán s návrhem na potrestání soudu k provedení zjednodušeného řízení (§ 314b odst. 1, 2), ve stanovené lhůtě obhájce nezvolí, je třeba mu obhájce na dobu, po kterou trvají důvody zadržení, ustanovit (§ 38). O tom je třeba podezřelého před jeho</p> <section class="pismeno" resource="section/I/136/179b/2/a"><p>a) podezřelý byl přistižen při činu nebo bezprostředně poté, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/179b/2/b"><p>b) v průběhu prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání byly zjištěny skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání a lze očekávat, že podezřelého bude možné ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 postavit před soud. výslechem poučit a poskytnout mu plnou možnost uplatnění jeho práv.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/179b/3"><p>(3) Podezřelého ze spáchání trestného činu je třeba vyslechnout a nejpozději na počátku výslechu mu sdělit, ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestnýčinjevtomtoskutkuspatřován. O tomto úkonu orgán konající zkrácené přípravné řízení učiní záznam do protokolu. Opis záznamu doručí podezřelému a jeho obhájci; policejní orgán zašle opis záznamu do 48 hodin též státnímu zástupci. Na postup při výslechu podezřelého se přiměřeně užijí ustanovení o výslechu obviněného.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/179b/4"><p>(4) Zkrácené přípravné řízení musí být skončeno nejpozději do dvou týdnů ode dne, kdy policejní orgán obdržel trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/179c"><header><h1>§ 179c</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/179c/1"><p>(1) Nerozhodne-li po skončení zkráceného přípravného řízení policejní orgán o odložení věci z důvodu uvedeného v § 159a odst. 1 až 4, předloží státnímu zástupci stručnou zprávu o jeho výsledku, ve které uvede, jaký trestný čin je spatřován ve skutku, pro který je sděleno podezření, a jaké důkazy, jež lze provést před soudem, podezření odůvodňují. Ke zprávě policejní orgán připojí všechny písemnosti a věci shromážděné v průběhu zkráceného přípravného řízení.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/179c/2"><p>(2) Státní zástupce, kterému byl doručen návrh policejního orgánu podle odstavce 1, nebo který sám provedl zkrácené přípravné řízení,</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/179c/3"><p>(3) Neučiní-li státní zástupce žádné rozhodnutí nebo opatření podle odstavce 1, předá věc policejnímu orgánu uvedenému v § 161 odst. 2 k zahájení trestního stíhání s poukazem na to, že skutek, pro který se vedlo zkrácené přípravné řízení, má být správně posouzen podle jiného ustanovení zákona, než podle jakého jej</p> <section class="pismeno" resource="section/I/136/179c/3/a"><p>a) podá soudu návrh na potrestání, shledá-li, že výsledky zkráceného přípravného řízení odůvodňují postavení podezřelého před soud,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/179c/3/b"><p>b) věc odloží, nejde-li ve věci o podezření z trestného činu,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/179c/3/c"><p>c) odevzdá věc příslušnému orgánu k projednání přestupku,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/179c/3/d"><p>d) odevzdá věc jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/179c/3/e"><p>e) věc odloží, jestliže je trestní stíhání nepřípustné podle § 11 odst. 1,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/179c/3/f"><p>f) věc může odložit též, jestliže je trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/179c/3/g"><p>g) opatřením vrátí věc policejnímu orgánu, je-li v rámci zkráceného přípravného řízení třeba provést další úkon. posuzoval policejní orgán, a vzhledem k odchylnému právnímu posouzení nelze zkrácené přípravné řízení konat.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/179c/4"><p>(4) O odložení věci podle odstavce 1 nebo o rozhodnutí podle odstavce 2 vyrozumí orgán, který takové rozhodnutí učinil, poškozeného, pokud je znám, a oznamovatele, pokud o to podle § 158 odst. 2 požádal.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/179d"><header><h1>§ 179d</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/179d/1"><p>(1) Návrh na potrestání obsahuje stejné náležitosti jako obžaloba s výjimkou odůvodnění.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/179d/2"><p>(2) K návrhu připojí státní zástupce všechny písemnosti a další přílohy, které mají význam pro soudní řízení a rozhodnutí.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/179e"><header><h1>§ 179e</h1></header><p>Jestliže je státnímu zástupci předána zadržená podezřelá osoba a státní zástupce ji nepropustí na svobodu, předá ji nejpozději do 48 hodin od zadržení soudu spolu s návrhem na potrestání; jinak rozhodne o zahájení trestního stíhání a předloží soudu návrh na rozhodnutí o vazbě obviněného.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/136/179f"><header><h1>§ 179f</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/136/179f/1"><p>(1) Zkrácené přípravné řízení nelze konat nebo v něm pokračovat, jestliže</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/136/179f/2"><p>(2) Není-li zkrácené přípravné řízení skončeno ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4, státní zástupce s přihlédnutím k okolnostem případu</p> <section class="pismeno" resource="section/I/136/179f/2/a"><p>a) je dán důvod vazby a nejsou splněny podmínky pro předání zadrženého podezřelého spolu s návrhem na potrestání soudu, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/179f/2/b"><p>b) jsou dány důvody pro konání společného řízení o dvou nebo více trestných činech, a alespoň o jednom z nich je třeba konat vyšetřování.</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/179f/2/a"><p>a) prodlouží lhůtu, v níž je třeba zkrácené přípravné řízení skončit, nejvýše však o deset dnů,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/179f/2/b"><p>b) nařídí policejnímu orgánu, který dosud vedl zkrácené přípravné řízení, aby zahájil trestní stíhání a dále postupoval podle ustanovení hlavy desáté, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/136/179f/2/c"><p>c) uloží, aby věc byla předložena policejnímu orgánu uvedenému v § 161 odst. 2 k zahájení trestního stíhání; státní zástupce tak postupuje vždy, je-li dán některý z důvodů uvedených v odstavci 1.</p></section> </section> </section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/137/180"><header><h1>§ 180</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/137/180/1"><p>(1) Trestní stíhání před soudem se koná jen na podkladě obžaloby, kterou podává a před soudem zastupuje státní zástupce.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/137/180/2"><p>(2) Při podání a zastupování obžaloby se státní zástupce řídí zákonem a vnitřním přesvědčením založeným na uvážení všech okolností případu. V řízení před soudem vystupuje tak, aby byly objasněny všechny podstatné skutečnosti rozhodné z hlediska podané obžaloby. Za tímto účelem opatřuje z vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy senátu i další důkazy, které nebyly dosud opatřeny či provedeny.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/137/180/3"><p>(3) Při dokazování v hlavním líčení a ve veřejném zasedání státní zástupce navrhuje provedení důkazů, které nebyly navrženy již v obžalobě a potřeba je provést vznikla v průběhu řízení před soudem; zpravidla provádí se souhlasem nebo na výzvu předsedy senátu důkazy (§ 203, § 215 odst. 2), které podporují obžalobu. Obhájce nebo obviněný, který nemá obhájce, má právo ve stejném rozsahu se souhlasem předsedy senátu provádět důkazy (§ 215 odst. 2) ve prospěch obhajoby. Spočívá-li provedení těchto důkazů některou ze stran ve výslechu svědka nebo znalce, provede jeho zákonné poučení před započetím výslechu předseda senátu nebo jiný pověřený člen senátu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/137/180/4"><p>(4) V hlavním líčení, ve veřejném zasedání nebo při jiném úkonu soudu prováděném za přítomnosti stran, může každá ze stran vznášet kdykoliv v jeho průběhu námitky proti způsobu provádění úkonu.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/138/181"><header><h1>§ 181</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/138/181/1"><p>(1) Podanou obžalobu je třeba u soudu nejprve přezkoumat z toho hlediska, zda pro další řízení poskytuje spolehlivý podklad, zejména prověřit, zda je dána příslušnost soudu k projednání věci (§ 16 až 22), zda v přípravném řízení nedošlo k závažným procesním vadám, které nelze napravit v řízení před soudem, a zda byly v přípravném řízení objasněny základní skutečnosti, bez kterých není možno hlavní líčení provést a v něm rozhodnout. K tomu slouží předběžné projednání obžaloby.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/138/181/2"><p>(2) Po podání obžaloby soud, nevyčkávaje dalších návrhů, postupuje tak, aby řízení bez průtahů směřovalo k rozhodnutí věci, včetně výkonu rozhodnutí.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/138/181/3"><p>(3) Předseda senátu je povinen v řízení před okresním soudem ve lhůtě tří týdnů a před krajským soudem jako soudem prvního stupně ve lhůtě tří měsíců od podání obžaloby nařídit ve věci hlavní líčení, předběžné projednání obžaloby nebo učinit jiný úkon směřující k rozhodnutí věci, včetně pověření probačního úředníka k úkonům směřujícím k rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání anebo jinému rozhodnutí věci mimo hlavní líčení. Nemůže-li tak ze závažných důvodů učinit, předloží spis předsedovi soudu, který podle povahy věci buď uvedenou lhůtu na nezbytně nutnou dobu prodlouží nebo v souladu s rozvrhem práce soudu učiní jiné vhodné opatření k zajištění plynulosti řízení.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/139/183"><header><h1>§ 183</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/139/183/1"><p>(1) Kdykoliv v průběhu řízení před soudem může předseda senátu požádat policejní orgán o opatření jednotlivého důkazu, o předvedení osoby nebo za podmínek § 62 odst. 1 o doručení písemnosti. Policejní orgán je povinen mu urychleně vyhovět.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/139/183/2"><p>(2) V závažných a skutkově složitých věcech vyžadujících znalost speciálního oboru může předseda senátu přibrat konzultanta. Přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení § 157 odst. 3.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/140/183a"><header><h1>§ 183a</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/140/183a/1"><p>(1) V řízení před soudem může předseda senátu nebo jiný pověřený člen senátu výjimečně z důležitých důvodů vyslechnout obviněného, svědka, znalce nebo provést jiný důkaz mimo hlavní líčení nebo veřejné zasedání. Státní zástupce i obhájce obviněného, kterého se takový úkon týká, jsou oprávněni se takového úkonu zúčastnit a o jeho konání být včas vyrozuměni, ledaže nelze provedení úkonu odložit a jejich vyrozumění nelze zajistit. Účast obviněného na takovém výslechu může být připuštěna zejména v případech, kdy nemá obhájce, a jde-li o výslech svědka, který má právo odepřít výpověď. Vyrozumění o výslechu svědka nebo o jiném úkonu s takovým svědkem, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, nesmí obsahovat údaje, podle nichž by bylo možné zjistit skutečnou totožnost svědka.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/140/183a/2"><p>(2) Účast osob uvedených v odstavci 1 na úkonu může být zajištěna, zejména jde-li o úkon, na němž se účastní osoba mladší než patnáct let nebo svědek, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, i prostřednictvím audiovizuální techniky, kdy je jim zajištěna možnost klást vyslýchaným či jinak zúčastněným osobám na úkonu otázky.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/140/183a/3"><p>(3) Má-li takový důkaz později sloužit k rozhodnutí v hlavním líčení, veřejném nebo neveřejném zasedání, musí v něm být v souladu se zákonem proveden. Číst protokol o výslechu takového svědka v hlavním líčení nebo veřejném zasedání o odvolání bude možno pouze za podmínek uvedených v § 211, a jde-li o svědka mladšího než patnáct let, o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat jeho duševní a mravní vývoj, za podmínek uvedených v § 102 odst. 2.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/140/183a/4"><p>(4) Předseda senátu dbá na ochranu svědků a osob jim blízkých, kterým v souvislosti s podáním svědectví hrozí újma na zdraví, smrt nebo jiné vážné nebezpečí, a je-li to třeba i na utajení jejich totožnosti, popřípadě podoby. Pokud je třeba zajistit ochranu těchto osob i po podání svědectví, předseda senátu učiní po ukončení výslechu bezodkladně všechna potřebná opatření. V nezbytných případech požádá o ochranu uvedených osob orgány Policie České republiky. Způsob zvláštní ochrany svědků a osob jim blízkých stanoví zvláštní zákon.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/141/2"><p>(2) K objasněnípříčin trestného činu a k urovnání sporu mezi obviněným a poškozeným napomáhá ve stadiu řízení před soudem probační a mediační služba vykonávaná probačními úředníky.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/141/3"><p>(3) Dovoluje-li to povaha věci a osoba obviněného, vytváří probační a mediační služba předpoklady pro rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení, pro projednání věci v některém ze zvláštních druhů řízení a pro uložení trestů nespojených s odnětím svobody; za tím účelem podle pokynu předsedy senátu probační úředník vyžaduje a opatřuje potřebné podklady, zejména k osobě obviněného.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/146/189"><header><h1>§ 189</h1></header><p>Rozhodnout o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu podle § 188 odst. 1 písm. a) nemůže soud, jemuž byla věc přikázána podle § 24 nebo § 25 nadřízeným soudem, ledaže by se skutkový podklad pro posouzení příslušnosti mezitím podstatně změnil.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/147/2"><p>(2) Za podmínek uvedených v § 186 se obžaloba znovu předběžně projedná také u soudu, jemuž věc byla přikázána nadřízeným soudem po předložení věci podle § 188 odst. 1 písm. a).</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/151/198a"><header><h1>§ 198a</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/151/198a/1"><p>(1) V řízení, ve kterém jsou projednávány utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem, je předseda senátu povinen přísedící a další osoby, které se řízení účastní a s utajovanými skutečnostmi se seznámí, poučit podle takového zákona. O provedeném poučení učiní záznam do spisu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/151/198a/2"><p>(2) O poučení podle odstavce 1 je předseda senátu povinen do 30 dnů písemně vyrozumět Národní bezpečnostní úřad.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/153/3"><p>(3) Nedostaví-li se obžalovaný bez řádné omluvy k hlavnímu líčení a soud rozhodne o tom, že se hlavní líčení bude konat v nepřítomnosti obžalovaného, lze v hlavním líčení protokoly o výslechu svědků, znalců a spoluobviněných přečíst za podmínek uvedených v § 211.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/155/1"><p>(1) Hlavní líčení řídí a, nestanoví-li zákon jinak, dokazování provádí předseda senátu. Provedením jednotlivého důkazu nebo úkonu může pověřit člena senátu, anebo může jeho provedení uložit státnímu zástupci za podmínek § 180 odst. 3. Tím není dotčeno právo státního zástupce, obžalovaného a jeho obhájce žádat o provedení důkazu podle § 215 odst. 2.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/157/2"><p>(2) Protokol o výpovědi spoluobžalovaného nebo svědka se přečte také tehdy, byl-li výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovení tohoto zákona a</p> <section class="pismeno" resource="section/I/157/2/a"><p>a) taková osoba zemřela nebo se stala nezvěstnou, pro dlouhodobý pobyt v cizině nedosažitelnou, nebo onemocněla chorobou, která natrvalo nebo po dohlednou dobu znemožňuje její výslech, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/157/2/b"><p>b) šlo o neodkladný nebo neopakovatelný úkon provedený podle § 158a.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/158/3"><p>(3) Protokol o dřívější výpovědi svědka se přečte také tehdy, byl-li výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona a svědek v hlavním líčení bez oprávnění odepřel vypovídat nebo se v podstatných bodech odchyluje od své dřívější výpovědi a</p> <section class="pismeno" resource="section/I/158/3/a"><p>a) obhájce nebo obviněný měl možnost se tohoto dřívějšího výslechu zúčastnit a klást vyslýchanému otázky,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/158/3/b"><p>b) bylo-li zjištěno, že taková osoba byla předmětem násilí, zastrašování, podplácení či příslibů jiných výhod a tak vedena k tomu, aby nevypovídala nebo vypovídala křivě, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/158/3/c"><p>c) byl-li obsah výpovědi ovlivněn průběhem výslechu v hlavním líčení, zejména v důsledku chování obžalovaného nebo přítomné veřejnosti.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/160/212"><header><h1>§ 212</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/160/212/1"><p>(1) Odchyluje-li se svědek nebo spoluobviněný v podstatných bodech od své dřívější výpovědi a nejde-li o případy uvedené v ustanovení § 211 odst. 3 nebo o výpověď provedenou jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon podle § 158a, může mu být protokol o jeho výslechu z přípravného řízení, u nějž nebyla obhájci poskytnuta možnost, aby mu byl přítomen, anebo jeho příslušné části některou ze stran nebo předsedou senátu pouze předestřeny k vysvětlení rozporů v jeho výpovědích, aby soud mohl v rámci volného hodnocení důkazů posoudit věrohodnost a pravdivost jeho výpovědi učiněné v hlavním líčení.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/160/212/2"><p>(2) Předestření dřívější výpovědi podle odstavce 1 spočívá v reprodukci těch částí protokolu o předchozím výslechu, ke kterým se má vyslýchaná osoba vyjádřit a vysvětlit rozpory mezi svými výpověďmi. Protokol o výpovědi, který byl předestřen, nemůže být podkladem výroku o vině obviněného, a to ani ve spojení s jinými ve věci provedenými důkazy.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/162/2"><p>(2) Státní zástupce, obžalovaný a jeho obhájce mohou žádat, aby jim bylo umožněno provést důkaz, zejména výslech svědka nebo znalce. Předseda senátu jim vyhoví zejména tehdy, jestliže jde o důkaz prováděný k jejich návrhu nebo jimi opatřený a předložený; není povinen jim vyhovět, jde-li o výslech obviněného, výslech svědka mladšího než patnáct let, nemocného nebo zraněného svědka, anebo jestliže by provedení důkazu některou z uvedených osob nebylo z jiného závažného důvodu vhodné. Jestliže je výslech stejného svědka nebo znalce navrhován jak státním zástupcem, tak i obžalovaným nebo obhájcem, a obě strany žádají o provedení výslechu, rozhodne předseda senátu po vyjádření obou stran o tom, která z nich výslech provede. Provádění výslechu některou z uvedených stran může předseda senátu přerušit jen tehdy, není-li výslech prováděn v souladu se zákonem, na vyslýchaného je vyslýchajícím činěn nátlak nebo je výslech jím veden jiným nevhodným způsobem, anebo předseda senátu nebo člen senátu považuje za nezbytné položit vyslýchanému otázku, jejíž položení není možno odložit na dobu po provedení takového výslechu nebo jeho části.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/163/3"><p>(3) Po provedení výslechu nebo jeho části podle odstavce 2 má právo druhá strana klást vyslýchanému otázky. Poslední věta odstavce 2 platí tu obdobně.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/166/219"><header><h1>§ 219</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/166/219/1"><p>(1) Soud odročí hlavní líčení, objeví-li se překážka, pro kterou nelze hlavní líčení provést nebo v něm pokračovat, přitom stanoví den, kdy se bude konat další hlavní líčení; odročit hlavní líčení na neurčito je možné, jen pokud to vyžaduje povaha úkonu, pro který hlavní líčení není možné provést nebo v něm pokračovat. Odpadne-li překážka, pro kterou muselo být hlavní líčení odročeno na neurčito, je třeba bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtách uvedených v § 181 odst. 3 po odpadnutí překážky, nařídit hlavní líčení nebo učinit jiný úkon směřující ke skončení věci. Nemůže-li tak předseda senátu ze závažných důvodů učinit, platí tu obdobně § 181 odst. 3 poslední věta.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/166/219/2"><p>(2) Dříve než hlavní líčení soud odročí, předseda senátu zjistí, zda strany nenavrhují další důkazy, které by bylo třeba k příštímu líčení opatřit.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/166/219/3"><p>(3) Jestliže není třeba pro podstatnou vadu řízení nebo z jiného důležitého důvodu provést hlavní líčení znovu, sdělí předseda senátu při pokračování v odročeném hlavním líčení podstatný obsah dosavadního jednání. Změnilo-li se složení senátu nebo uplynula-li od odročení hlavního líčení delší doba, přečte se souhlasem státního zástupce a obviněného předseda senátu podstatný obsah protokolu o hlavním líčení, včetně v něm provedených důkazů; není-li souhlas dán, musí být hlavní líčení provedeno znovu.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/168/1"><p>(1) Shledá-li soud v zažalovaném skutku trestný čin, k jehož projednání není příslušný, rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízený jemu a soudu, jenž je podle něj příslušný. Je však povinen rozhodnout věc sám, jde-li toliko o nepříslušnost místní a obžalovanýji nevytkl; rovněž je povinen sám věc rozhodnout, měla-li by věc být přikázána nejblíže společně nadřízeným soudem soudu téhož druhu, avšak nižšího stupně. Rozhodnout o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu nemůže soud, jemuž byla věc přikázána nadřízeným soudem, ledaže by se skutkový podklad pro posouzení příslušnosti mezitím podstatně změnil.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/169/2"><p>(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou státní zástupce, obžalovaný a poškozený podat stížnost, jež má odkladný účinek.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/171/226"><header><h1>§ 226</h1></header><p>Soud zprostí obžalovaného obžaloby, jestliže na základě důkazů předložených v hlavním líčení státním zástupcem a případně doplněných soudem, a to i k návrhům ostatních stran,</p> <section class="pismeno" resource="section/I/171/226/a"><p>a) nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/171/226/b"><p>b) v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/171/226/c"><p>c) nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/171/226/d"><p>d) obžalovaný není pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/171/226/e"><p>e) trestnost činu zanikla.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/173/228"><header><h1>§ 228</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/173/228/1"><p>(1) Odsuzuje-li soud obžalovaného pro trestný čin, kterým způsobil jinému majetkovou škodu, uloží mu zpravidla v rozsudku, aby ji poškozenému nahradil, jestliže byl nárok včas uplatněn (§ 43 odst. 3); nebrání-li tomu zákonná překážka, soud uloží obžalovanému vždy povinnost k náhradě škody, jestliže je výše škody součástí popisu skutku uvedeného ve výroku rozsudku, jímž se obžalovaný uznává vinným, a škoda v této výši nebyla dosud uhrazena.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/173/228/2"><p>(2) Výrok o povinnosti obžalovaného k náhradě škody musí přesně označovat osobu oprávněného a nárok, který mu byl přisouzen. V odůvodněných případech může soud vyslovit, že závazek má být splněn ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti zároveň určí.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/173/228/3"><p>(3) Výrok rozsudku o plnění v penězích může být na návrh poškozeného vyjádřen v cizí měně, neodporuje-li to okolnostem případu a</p> <section class="pismeno" resource="section/I/173/228/3/a"><p>a) škoda byla způsobena na peněžních prostředcích v cizí měně nebo na věcech zakoupených za takové peněžní prostředky, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/173/228/3/b"><p>b) obžalovaný nebo poškozený je cizozemcem.</p></section> </section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/174/2"><p>(2) Mimo hlavní líčenísoudrozhoduje vneveřejném zasedání. Považuje-li to předseda senátu za potřebné, může k rozhodnutí o schválení narovnání nařídit veřejné zasedání.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/178/1"><p>(1) Odvolání musí být ve lhůtě uvedené v § 248 nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně podle § 251 také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. O tom musí být oprávněné osoby poučeny.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/179/2"><p>(2) Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/180/251"><header><h1>§ 251</h1><h1>Řízení u soudu prvního stupně</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/180/251/1"><p>(1) Nesplňuje-li odvolání státního zástupce, odvolání, které podal za obžalovaného jeho obhájce, nebo odvolání, které podal za poškozeného nebo za zúčastněnou osobu jejich zmocněnec, náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1, vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě pěti dnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3. Stejně postupuje, pokud takové odvolání podal obžalovaný, který má obhájce, poškozený nebo zúčastněná osoba, kteří mají zmocněnce.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/180/251/2"><p>(2) Nemá-li obžalovaný, který podal odvolání nesplňující náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1, obhájce, vyzve ho předseda senátu k odstranění vad ve lhůtě osmi dnů a poskytne mu k odstranění vad odvolání potřebné poučení. Nevedlo-li to k nápravě nebo vyžaduje-li to povaha projednávané věci, a obžalovaný si sám obhájce nezvolil, ustanoví mu ho za účelem jen odůvodnění odvolání anebo i obhajování v odvolacím řízení předseda senátu a dále postupuje podle odstavce 1. U poškozeného a zúčastněné osoby, kteří nemají zmocněnce, postupuje předseda senátu přiměřeně.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/180/251/3"><p>(3) Jakmile uplynuly lhůty k podání odvolání a lhůty k odstranění vad odvolání u všech oprávněných osob, předseda senátu doručí stejnopis odvolání a jejich odůvodnění ostatním stranám a nevyčkávaje jejich vyjádření předloží spisy odvolacímu soudu.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/181/3"><p>(3) Odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/181/4"><p>(4) Odmítnout odvolání podle odstavce 3 nelze, jestliže nebyla oprávněná osoba řádně poučena podle § 249 odst. 1 nebo nebyla oprávněné osobě, která nemá obhájce nebo zmocněnce, poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (§ 251 odst. 2).</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/182/254"><header><h1>§ 254</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/182/254/1"><p>(1) Nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle § 253, přezkoumázákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/182/254/2"><p>(2) Mají-li však vytýkané vady svůj původ v jiném výroku než v tom, proti němuž bylo podáno odvolání, přezkoumá odvolací soud i správnost takového výroku, na který v odvolání napadený výrok navazuje, jestliže oprávněná osoba proti němu mohla podat odvolání.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/182/254/3"><p>(3) Jestliže oprávněná osoba podá odvolání proti výroku o vině, přezkoumá odvolací soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, bez ohledu na to, zda bylo i proti těmto výrokům podáno odvolání.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/182/254/4"><p>(4) Byla-li odvoláním napadena část rozsudku týkající se jen některé z více osob, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozsudkem, přezkoumá odvolací soud uvedeným způsobem jen tu část rozsudku a předcházejícího řízení, která se týká této osoby.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/183/2"><p>(2) Odvolací soud přeruší trestní stíhání, má-li za to, že zákon, jehož užil v dané trestní věci soud prvního stupně při rozhodování o vině a trestu, je v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem; v tomto případě předloží věc Ústavnímu soudu.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/184/257"><header><h1>§ 257</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/184/257/1"><p>(1) Odvolací soud napadený rozsudek nebo jeho část zruší a v rozsahu zrušení</p> <section class="pismeno" resource="section/I/184/257/1/a"><p>a) rozhodneopředložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je společně nadřízený soudu prvního stupně, a soudu, jenž je podle něj příslušný, měl-li tak užučinit soud prvního stupně (§ 222 odst. 1); je-li tímto společně nadřízeným soudem odvolací soud, rozhodne ihned sám o přikázání příslušnému soudu,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/184/257/1/b"><p>b) věc postoupí jinému orgánu, měl-li tak učinit již soud prvního stupně (§ 222 odst. 2),</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/184/257/1/c"><p>c) trestní stíhání zastaví, shledá-li, že je tu některá z okolností, jež by odůvodňovaly zastavení trestního stíhání soudem prvního stupně (§ 223 odst. 1, 2),</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/184/257/1/d"><p>d) trestní stíhání přeruší, měl-li tak učinit již soud prvního stupně (§ 224 odst. 1, 2 a 5).</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/184/257/2"><p>(2) Shledá-li odvolací soud, že tu je některá z okolností uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), b), i), která nastala až po vyhlášení napadeného rozsudku, rozhodne, aniž by napadený rozsudek zrušil, o zastavení trestního stíhání.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/184/257/3"><p>(3) V odvolacím řízení, v kterém bylo zastaveno trestní stíhání z některého důvodu uvedeného v odstavci 2, se však pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/185/1"><p>(1) Odvolací soud zruší napadený rozsudek také</p> <section class="pismeno" resource="section/I/185/1/a"><p>a) pro podstatné vady řízení, které rozsudku předcházelo, zejména proto, že v tomto řízení byla porušena ustanovení, jimiž se má zabezpečit objasnění věci nebo právo obhajoby, jestliže mohly mít vliv na správnost a zákonnost přezkoumávané části rozsudku,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/185/1/b"><p>b) pro vady rozsudku, zejména pro nejasnost nebo neúplnost jeho skutkových zjištění týkajících se přezkoumávané části rozsudku, nebo proto, že se ohledně takové části soud nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/185/1/c"><p>c) vzniknou-li pochybnosti o správnosti skutkových zjištění ohledně přezkoumávané části rozsudku, k objasnění věci je třeba důkazy opakovat nebo provádět důkazy další a jejich provádění před odvolacím soudem by znamenalo nahrazovat činnost soudu prvního stupně,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/185/1/d"><p>d) bylo-li v přezkoumávané části rozsudku porušeno ustanovení trestního zákona,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/185/1/e"><p>e) je-li uložený trest v přezkoumávané části rozsudku nepřiměřený,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/185/1/f"><p>f) je-li rozhodnutí o uplatněném nároku poškozeného v přezkoumávané části rozsudku nesprávné.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/186/1"><p>(1) Je-li po zrušení napadeného rozsudku nebo některé jeho části nutno učinit ve věci rozhodnutí nové, může odvolací soud věc vrátit soudu prvního stupně, jen jestliže nelze vadu odstranit ve veřejném zasedání, zejména jsou-li skutková zjištění tak nedostatečná, že je nutno hlavní líčení opakovat nebo provádět rozsáhlé a obtížně proveditelné doplnění dokazování.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/187/3"><p>(3) Rozhodnout sám rozsudkem ve věci může odvolací soud, jen je-li možno nové rozhodnutí učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozsudku správně zjištěn a popřípadě na základě důkazů provedených před odvolacím soudem doplněn nebo změněn. Odvolací soud se může odchýlit od skutkového zjištění soudu prvního stupně jen tehdy, jestliže v odvolacím řízení</p> <section class="pismeno" resource="section/I/187/3/a"><p>a) provedl znovu některé pro skutkové zjištění podstatné důkazy provedené již v hlavním líčení, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/187/3/b"><p>b) provedl důkazy, které nebyly provedeny v hlavním líčení.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/188/4"><p>(4) V neprospěch obžalovaného může odvolací soud změnit napadený rozsudek jen na podkladě odvolání státního zástupce, jež bylo podáno v neprospěch obžalovaného; ve výroku o náhradě škody tak může učinit též na podkladě odvolání poškozeného, který uplatnil nárok na náhradu škody.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/189/260"><header><h1>§ 260</h1></header><p>Nelze-li po zrušení rozsudku pokračovat v řízení před soudem pro neodstranitelné procesní vady a není-li důvod pro jiné rozhodnutí, odvolací soud vrátí věc státnímu zástupci k došetření. Ustanovení § 191 a § 264 odst. 2 tu platí obdobně.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/190/5"><p>(5) Po zahájení veřejného zasedání přednese předseda senátu nebo jím určený člen senátu napadený rozsudek a podá zprávu o stavu věci. Potom přednese odvolatel své odvolání a odůvodní je; není-li odvolatel přítomen, přečte odvolání včetně odůvodnění předseda senátu nebo jím určený člen senátu. Státní zástupce a osoby, které mohou být rozhodnutím odvolacího soudu přímo dotčeny, pokud nejsou odvolateli, přednesou své vyjádření a návrhy na provedení dokazování; není-li některá z těchto osob přítomna a je-li vyjádření obsaženo ve spise, anebo požádá-li o to, přednese obsah jejich podání předseda senátu nebo jím určený člen senátu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/190/6"><p>(6) Po přednesení návrhů ve veřejném zasedání provede odvolací soud důkazy potřebné pro rozhodnutí o odvolání, nejde-li o rozsáhlé a obtížně proveditelné doplnění dokazování, které by znamenalo nahrazovat činnost soudu prvního stupně. Na provádění důkazů se užije ustanovení o provádění důkazů v hlavním líčení. Není-li obviněný přítomen, ač byl řádně předvolán, má se za to, že s přečtením protokolůovýslechu svědků a znalců souhlasí.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/191/7"><p>(7) Z hlediska změny nebo doplnění skutkových zjištění odvolací soud může přihlížet jen k důkazům, které byly provedeny ve veřejném zasedání před odvolacím soudem; tyto důkazy hodnotí v návaznosti na důkazy provedené soudem prvního stupně v hlavním líčení. Odvolací soud je vázán hodnocením těchto důkazů soudem prvního stupně s výjimkou těch důkazů, které odvolací soud sám ve veřejném zasedání znovu provedl.</p></section> <section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-sedmnacta"><header><h1>HLAVA SEDMNÁCTÁ</h1><h1>DOVOLÁNÍ</h1></header> <section class="paragraf" resource="section/I/192/265a"><header><h1>§ 265a</h1><h1>Přípustnost dovolání</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265a/1"><p>(1) Dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265a/2"><p>(2) Rozhodnutím ve věci samé se rozumí</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265a/3"><p>(3) Dovolání v neprospěch obviněného nelze podat jen z toho důvodu, že soud postupoval v souladu s § 259 odst. 4, § 264 odst. 2, § 273 nebo § 289 písm. b).</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265a/4"><p>(4) Dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/192/265b"><header><h1>§ 265b</h1><h1>Důvody dovolání</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265b/1"><p>(1) Dovolání lze podat, jen je-li tu některý z následujících důvodů:</p> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265b/1/b"><p>b) ve věci rozhodl vyloučený orgán; tento důvod nelze použít, jestliže tato okolnost byla tomu, kdo podává dovolání, již v původním řízení známa a nebyla jím před rozhodnutím orgánu druhého stupně namítnuta,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265b/1/a"><p>a) ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265b/1/h"><p>h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265b/1/f"><p>f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265b/1/c"><p>c) obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265b/1/e"><p>e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265b/1/d"><p>d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265b/1/c"><p>c) usnesení o zastavení trestního stíhání,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265b/1/b"><p>b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265b/1/a"><p>a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265b/1/g"><p>g) usnesení o schválení narovnání, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265b/1/d"><p>d) byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265b/1/e"><p>e) proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné,</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265b/2"><p>(2) Dovolání lze podat též tehdy, byl-li uložen trest odnětí svobody na doživotí.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/192/265c"><header><h1>§ 265c</h1><h1>Dovolací soud</h1></header><p>O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/192/265d"><header><h1>§ 265d</h1><h1>Oprávněné osoby</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265d/1"><p>(1) Dovolání mohou podat</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265d/2"><p>(2) Obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno; o tom musí být obviněný poučen (§ 125 odst. 3). Nejvyšší soud o takovém podání nerozhoduje, ale zašle ho v závislosti na jeho obsahu buď příslušnému soudu jako návrh na povolení obnovy řízení nebo ministru spravedlnosti jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona, popřípadě ho</p> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265d/2/f"><p>f) bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265d/2/g"><p>g) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265d/2/h"><p>h) obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265d/2/i"><p>i) bylo rozhodnuto o upuštění od potrestání nebo o upuštění od potrestání s dohledem, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takový postup,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265d/2/j"><p>j) bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265d/2/k"><p>k) bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265d/2/l"><p>l) v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný.</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265d/2/a"><p>a) nejvyšší státní zástupce na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce anebo i bez takového návrhu pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265d/2/b"><p>b) obviněný pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. vrátí obviněnému s poučením, že dovolání může podat pouze prostřednictvím obhájce. Obdobně postupuje u podání osob, které by mohly podat v jeho prospěch odvolání.</p></section> </section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/192/265e"><header><h1>§ 265e</h1><h1>Lhůta a místo podání</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265e/1"><p>(1) Dovolání se podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265e/2"><p>(2) Jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265e/3"><p>(3) Lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265e/4"><p>(4) Navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/192/265f"><header><h1>§ 265f</h1><h1>Obsah dovolání</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265f/1"><p>(1) V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) nebo § 265b odst. 2, o které se dovolání opírá. Nejvyšší státní zástupce je povinen v dovolání uvést, zda je podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265f/2"><p>(2) Rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/192/265g"><header><h1>§ 265g</h1><h1>Zpětvzetí dovolání</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265g/1"><p>(1) Osoba, která dovolání podala, může je výslovným prohlášením vzít zpět, a to až do doby, než se Nejvyšší soud odebere k závěrečné poradě. V řízení o dovolání se však pokračuje, vzal-li nejvyšší státní zástupce zpět dovolání podané jen ve prospěch obviněného, pokud obviněný trvá na pokračování dovolacího řízení; v takovém případě Nejvyšší soud rozhoduje v rozsahu, jakoby takové dovolání podané nejvyšším státním zástupcem podal sám obviněný. Zpětvzetí dovolání podaného nejvyšším státním zástupcem jen ve prospěch obviněného, který zemřel, je neúčinné.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265g/2"><p>(2) Zpětvzetí dovolání vezme, není-li překážek, usnesením na vědomí předseda senátu Nejvyššího soudu, a nebyla-li věc dosud tomuto soudu předložena, předseda senátu soudu prvního stupně. Vzal-li nejvyšší státní zástupce zpět dovolání podané jen ve prospěch obviněného a obviněný trvá na pokračování řízení o dovolání, uvede to předseda senátu Nejvyššího soudu v usnesení, jímž rozhoduje o zpětvzetí dovolání.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/192/265h"><header><h1>§ 265h</h1><h1>Řízení u soudu prvního stupně</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265h/1"><p>(1) Nesplňuje-li dovolání nejvyššího státního zástupce nebo dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1, vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d).</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265h/2"><p>(2) Předseda senátu soudu prvního stupně doručí opis dovolání obviněného státnímu zástupci a opis dovolání státního zástupce obhájci obviněného a obviněnému s upozorněním, že se mohou k dovolání písemně vyjádřit a souhlasit s projednáním dovolání v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. c)]. Jakmile lhůta k podání dovolání uplyne všem oprávněným osobám, předloží spisy Nejvyššímu soudu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265h/3"><p>(3) Dospěje-li předseda senátu na podkladě dovolání a obsahu spisů k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, předloží bez zbytečného odkladu spisy s příslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o takovém návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů, a nebylo-li v mezidobí již dokončeno řízení u soudu prvního stupně, vrátí mu spisy k dokončení řízení. Rozhodnutí dovolacího soudu</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/192/265i"><header><h1>§ 265i</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265i/1"><p>(1) Nejvyšší soud dovolání odmítne,</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265i/2"><p>(2) V odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.</p> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265i/2/a"><p>a) není-li přípustné,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265i/2/b"><p>b) bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265i/2/c"><p>c) bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265i/2/d"><p>d) nesplňuje-li náležitosti obsahu dovolání,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265i/2/e"><p>e) jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265i/2/f"><p>f) je-li zcela zřejmé, že projednání dovolání by nemohlo zásadně ovlivnit postavení obviněného a otázka, která má být z podnětu dovolání řešena, není po právní stránce zásadního významu.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265i/3"><p>(3) Neodmítne-li Nejvyšší soud dovolání podle odstavce 1, přezkoumázákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. K vádám výroků, které nebyly dovoláním napadeny, Nejvyšší soud přihlíží, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno dovolání.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265i/4"><p>(4) Jestliže oprávněná osoba podá důvodně dovolání proti výroku o vině, přezkoumá Nejvyšší soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, bez ohledu na to, zda bylo i proti těmto výrokům podáno dovolání.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265i/5"><p>(5) Byla-li dovoláním napadena část rozhodnutí týkající se jen některé z více osob, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozhodnutím, přezkoumá Nejvyšší soud uvedeným způsobem jen tu část rozhodnutí a předcházejícího řízení, která se týká této osoby.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/192/265j"><header><h1>§ 265j</h1></header><p>Dovolací soud dovolání zamítne, shledá-li, že není důvodné.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/192/265k"><header><h1>§ 265k</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265k/1"><p>(1) Shledá-li Nejvyšší soud, že podané dovolání je důvodné, zruší napadené rozhodnutí nebo jeho část, popřípadě též vadné řízení mu předcházející.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265k/2"><p>(2) Jestliže je vadná jen část napadeného rozhodnutí a lze ji oddělit od ostatních, zruší Nejvyšší soud rozhodnutí jen v této části; zruší-li však, byť i jen zčásti výrok o vině, zruší vždy zároveň celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad. Současně zruší také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí nebo jeho zrušenou část obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Ustanovení § 261 se užije přiměřeně.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/192/265l"><header><h1>§ 265l</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265l/1"><p>(1) Je-li po zrušení napadeného rozhodnutí nebo některého jeho výroku nutno učinit ve věci nové rozhodnutí, přikáže Nejvyšší soud zpravidla soudu, o jehož rozhodnutí jde, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265l/2"><p>(2) Záleží-li vada jen v tom, že v napadeném rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný, může Nejvyšší soud, aniž rozhodnutí zruší, přikázat soudu, o jehož rozhodnutí jde, aby o chybějícím výroku rozhodl nebo neúplný výrok doplnil.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265l/3"><p>(3) Přikazuje-li Nejvyšší soud věc podle odstavce 1 nebo 2 k novému projednání a rozhodnutí, může zároveň nařídit, aby ji soud projednal a rozhodl v jiném složení senátu. Z důležitých důvodů může také věc přikázat k projednání a rozhodnutí jinému soudu nebo jinému státnímu zástupci.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/192/265m"><header><h1>§ 265m</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265m/1"><p>(1) Nejvyšší soud může při zrušení napadeného rozhodnutí také sám hned rozhodnout ve věci rozsudkem. Nejvyšší soud nemůže však sám</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265m/2"><p>(2) Zruší-li Nejvyšší soud rozsudek toliko ve výroku o náhradě škody, užije přiměřeně § 265.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/192/265n"><header><h1>§ 265n</h1></header><p>Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. Řízení u dovolacího soudu</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/192/265o"><header><h1>§ 265o</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265o/1"><p>(1) Před rozhodnutím o dovolání může předseda senátu Nejvyššího soudu odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265o/2"><p>(2) Je-li pro rozhodnutí o dovolání třeba objasnit nějakou okolnost, provede potřebné šetření předseda senátu Nejvyššího soudu, anebo na jeho žádost některý jiný orgán činný v trestním řízení, který je povinen mu bez zbytečného odkladu vyhovět. Pro takové šetření platí ustanovení hlavy páté. Ve zvlášť naléhavých případech lze k zajištění důkazního materiálu použít i prostředků uvedených v hlavě čtvrté. Zajistit osobu obviněného vydáním příkazu k zatčení a vzetím do vazby lze však jen tehdy, navrhne-li to nejvyšší státní zástupce v dovolání podaném v neprospěch obviněného a považuje-li to Nejvyšší soud za nezbytné vzhledem k závažnosti trestného činu a naléhavosti vazebních důvodů.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/192/265p"><header><h1>§ 265p</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265p/1"><p>(1) V neprospěch obviněného může Nejvyšší soud změnit napadené rozhodnutí jen na podkladě dovolání nejvyššího státního zástupce, jež bylo podáno v neprospěch obviněného.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265p/2"><p>(2) Dovolání v neprospěch obviněného je vyloučeno, jestliže</p> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265p/2/b"><p>b) uznat obviněného vinným těžším trestným činem, než jakým mohl být uznán vinným napadeným rozsudkem,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265p/2/a"><p>a) uznat obviněného vinným skutkem, pro nějž byl obžaloby zproštěn nebo pro nějž bylo trestní stíhání zastaveno,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265p/2/a"><p>a) obviněný zemřel,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265p/2/c"><p>c) uložit obviněnému trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let nebo trest odnětí svobody na doživotí, nebyl-li mu již uložen přezkoumávaným rozhodnutím, případně ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně.</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265p/2/b"><p>b) na čin se vztahuje rozhodnutí prezidenta republiky, kterým nařídil, aby se v trestním stíhání nepokračovalo.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265p/3"><p>(3) Bylo-li podáno dovolání pouze ve prospěch obviněného, nepřekáží jeho smrt provedení řízení na podkladě dovolání; trestní stíhání tu nelze zastavit proto, že obviněný zemřel.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/192/265r"><header><h1>§ 265r</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265r/1"><p>(1) O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud ve veřejném zasedání. V neveřejném zasedání může učinit</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265r/2"><p>(2) Účast státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství ve veřejném zasedání je povinná.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265r/3"><p>(3) Při veřejném zasedání konaném o dovolání musí mít obviněný obhájce v případech uvedených v § 36a odst. 2 písm. a) až d).</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265r/4"><p>(4) V nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání konat jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265r/5"><p>(5) Nelze-li vyrozumění o veřejném zasedání doručit osobě, která rozhodnutím o dovolání může být přímo dotčena, stačí o konání veřejného zasedání vyrozumět jejího obhájce, popřípadě zmocněnce. Nemá-li tato osoba obhájce, popřípadě zmocněnce, je třeba jí ho k tomu účelu ustanovit. Ustanovení § 39 se tu užije obdobně.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265r/6"><p>(6) Po zahájení veřejného zasedání přednese předseda senátu nebo jím určený člen senátu napadené rozhodnutí a podá zprávu o stavu věci. Potom přednese dovolatel své dovolání a odůvodní je. Státní zástupce a osoby, které mohou být rozhodnutím dovolacího soudu přímo dotčeny, pokud nejsou dovolateli, přednesou své vyjádření; není-li některá z těchto osob přítomna a je-li vyjádření obsaženo ve spise, anebo požádá-li o to, přednese obsah jejich podání předseda senátu nebo jím určený člen senátu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265r/7"><p>(7) Důkazy se ve veřejném zasedání před Nejvyšším soudem zpravidla neprovádějí. Jen výjimečně může Nejvyšší soud řízení doplnit důkazy nezbytnými k tomu, aby mohl o dovolání rozhodnout.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/192/265s"><header><h1>§ 265s</h1><h1>Řízení po přikázání věci</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265s/1"><p>(1) Orgán činný v trestním řízení, jemuž věc byla</p> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265s/1/a"><p>a) rozhodnutí o odmítnutí dovolání (§ 265i),</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265s/1/b"><p>b) rozhodnutí o zrušení napadeného rozhodnutí (§ 265k) a přikázání věci k novému projednání a rozhodnutí (§ 265l odst. 1 a 2), je-li zřejmé, že vadu nelze odstranit ve veřejném zasedání, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/192/265s/1/c"><p>c) jiná rozhodnutí, souhlasí-li s projednáním v neveřejném zasedání nejvyšší státní zástupce i obviněný. přikázána k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/192/265s/2"><p>(2) Bylo-li napadené rozhodnutízrušeno jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.</p></section> </section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/193/1"><p>(1) Proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Nestanoví-li zákon jinak, není proti rozhodnutí Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona přípustná.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/196/266a"><header><h1>§ 266a</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/196/266a/1"><p>(1) Proti rozhodnutím, jejichž zrušení se lze domáhat cestou dovolání, může ministr spravedlnosti podat stížnost pro porušení zákona ve lhůtě dvou měsíců od doručení pravomocného rozhodnutí státnímu zástupci. Jestliže nebylo v takové věci podáno dovolání, může ministr spravedlnosti podat ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona i po uplynutí této lhůty.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/196/266a/2"><p>(2) Podanou stížnost pro porušení zákona, která nebyla odůvodněna, je ministr spravedlnosti povinen odůvodnit do 14 dnů od jejího podání.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/196/266a/3"><p>(3) Stížnost pro porušení zákona a dovolání podané v téže věci projedná Nejvyšší soud ve společném řízení. To nevylučuje postup podle § 23.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/197/267"><header><h1>§ 267</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/197/267/1"><p>(1) Ve stížnosti pro porušení zákona musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se ministr spravedlnosti domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ministr spravedlnosti je povinen ve stížnosti pro porušení zákona uvést, zda ji podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/197/267/2"><p>(2) Podanou a ve lhůtě uvedené v § 266a odst. 2 též odůvodněnou stížnost pro porušení zákona již nelze v průběhu řízení před Nejvyšším soudem měnit.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/197/267/3"><p>(3) Nejvyšší soud přezkoumá zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. K vadám výroků, které nebyly stížností pro porušení zákona napadeny, Nejvyšší soud přihlíží, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž byla podána stížnost pro porušení zákona.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/197/267/4"><p>(4) Jestliže ministr spravedlnosti podá důvodně stížnost pro porušení zákona proti výroku o vině, přezkoumá Nejvyšší soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, bez ohledu na to, zda byla i proti těmto výrokům podána stížnost pro porušení zákona.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/197/267/5"><p>(5) Byla-li stížností pro porušení zákona napadena část rozhodnutí týkající se jen některé z více osob, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozhodnutím, přezkoumá Nejvyšší soud uvedeným způsobem jen tu část rozhodnutí a předcházejícího řízení, která se týká této osoby.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/198/1"><p>(1) Nejvyšší soud zamítne stížnost pro porušení zákona,</p> <section class="pismeno" resource="section/I/198/1/a"><p>a) není-li přípustná,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/198/1/b"><p>b) byla-li podána opožděně (§ 266a odst. 1), nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/198/1/c"><p>c) není-li důvodná.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/200/274"><header><h1>§ 274</h1></header><p>O stížnosti pro porušení zákona rozhoduje Nejvyšší soud ve veřejném zasedání za účasti státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Považuje-li to ministr spravedlnosti nebo předseda senátu za potřebné, účastní se veřejného zasedání též pověřený zástupce ministra spravedlnosti. Rozhodnutí podle § 268 odst. 1 může Nejvyšší soud učinit též v neveřejném zasedání.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/201/277"><header><h1>§ 277</h1><h1>Obecné ustanovení</h1></header><p>Skončilo-li trestní stíhání vedené proti určité osobě pravomocným rozsudkem, pravomocným trestním příkazem, pravomocným usnesením o zastavení trestního stíhání, pravomocným usnesením o podmíněném zastavení trestního stíhání, pravomocným usnesením o schválení narovnání nebo pravomocným usnesením o postoupení věci jinému orgánu, lze v trestním stíhání téže osoby pro týž skutek pokračovat, pokud nebylo takové rozhodnutí zrušeno v jiném předepsaném řízení, jen byla-li povolena obnova trestního řízení. Před povolením obnovy lze k zajištění důkazního materiálu a k zajištění osoby obviněného provádět vyšetřovací úkony jen v mezích ustanovení této hlavy.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/203/2"><p>(2) Obnova řízení, které skončilo pravomocným usnesením soudu o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, a to i v případě, jestliže ještě nenastaly skutečnosti uvedené v § 308 odst. 3, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými uždřívevést k závěru, žedůvody k takovému rozhodnutí tu nebyly a že je na místě v řízení pokračovat.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/204/3"><p>(3) Obnova řízení, které skončilo pravomocným usnesením státního zástupce o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, a to i v případě, jestliže ještě nenastaly skutečnosti uvedené v § 308 odst. 3, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy státnímu zástupci dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve vést k závěru, že důvody k takovému rozhodnutí tu nebyly a že je na místě podat proti obviněnému obžalobu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/207/4"><p>(4) Osoba, která návrh na povolení obnovy řízení podala, může jej výslovným prohlášením vzít zpět, a to až do doby, než se soud prvního stupně odebere k závěrečné poradě. Návrh na povolení obnovy řízení podaný ve prospěch obviněného jinou oprávněnou osobou nebo za obviněného obhájcem nebo zákonným zástupcem může být vzat zpět jen s výslovným souhlasem obviněného; to neplatí, pokud takový návrh podal státní zástupce nebo byl-li takový návrh podán oprávněnou osobou po smrti obviněného. Zpětvzetí návrhu na povolení obnovy řízení vezme usnesením na vědomí předseda senátu soudu prvního stupně. Takové rozhodnutí nebrání pozdějšímu opětovnému podání návrhu na povolení obnovy řízení.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/208/1"><p>(1) O návrhu na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným usnesením státního zástupce o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, rozhoduje soud, který by byl příslušný rozhodovat o obžalobě.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/208/2"><p>(2) O návrhu na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, a řízení, které skončilo pravomocným usnesením soudu o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání rozhoduje soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/210/1"><p>(1) Byla-li pravomocně povolena obnova řízení, které skončilo pravomocným usnesením státního zástupce o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, pokračuje se v přípravném řízení.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/213/1"><p>(1) Nejde-li o řízení proti uprchlému, nelze hlavní líčení konat v nepřítomnosti mladistvého, který v době jeho konání nedosáhl věku osmnácti let.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/217/303"><header><h1>§ 303</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/217/303/1"><p>(1) V řízení proti uprchlému se trestní stíhání zahajuje doručením usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného obhájci. Nebyl-li mu obhájce zvolen (§ 37 odst. 1), je třeba ho ustanovit.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/217/303/2"><p>(2) Vyvstal-li důvod pro konání řízení proti uprchlému až po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému do podání obžaloby, státní zástupce o tom učiní záznam, ve kterém uvede, od kterého dne je proti obviněnému konáno řízení proti uprchlému; záznam se doručí obhájci.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/218/305"><header><h1>§ 305</h1></header><p>O konání řízení proti uprchlému po podání obžaloby rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo i bez takového návrhu. Návrh může státní zástupce učinit už v obžalobě.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/219/306a"><header><h1>§ 306a</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/219/306a/1"><p>(1) Pominou-li důvody řízení proti uprchlému, pokračuje se v trestním řízení podle obecných ustanovení. Požaduje-li to obviněný, provedou se v řízení před soudem znovu důkazy v předchozím soudním řízení provedené, u nichž to jejich povaha připouští, nebo jejichž opakování nebrání jiná závažná skutečnost; v opačném případě se obviněnému protokoly o provedení těchto důkazů přečtou a umožní se mu, aby se k nim vyjádřil.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/219/306a/2"><p>(2) Skončilo-li řízení proti uprchlému pravomocným odsuzujícím rozsudkem a poté pominuly důvody, pro které se řízení proti uprchlému vedlo, na návrh odsouzeného podaný do osmi dnů od doručení rozsudku soud prvního stupně takový rozsudek zruší a v rozsahu stanoveném v odstavci 1 se hlavní líčení provede znovu. O právu navrhnout zrušení pravomocného odsuzujícího rozsudku musí být při doručení rozsudku odsouzený poučen. Přiměřeně soud postupuje, vyžaduje-li to mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/219/306a/3"><p>(3) V novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/221/309"><header><h1>§ 309</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/221/309/1"><p>(1) V řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, může se souhlasem obviněného a poškozeného soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o schválení narovnání a zastavit trestní stíhání, jestliže</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/221/309/2"><p>(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může obviněný, poškozený a v řízení před soudem i státní zástupce podat stížnost, jež má odkladný účinek.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/221/310"><header><h1>§ 310</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/221/310/1"><p>(1) Před rozhodnutím o schválení narovnání soud a v přípravném řízení státní zástupce vyslechne obviněného a poškozeného, zejména k způsobu a okolnostem uzavření dohody o narovnání, zda dohoda o narovnání mezi nimi byla učiněna dobrovolně a zda souhlasí se schválením narovnání. Obviněného vyslechne také k tomu, zda rozumí obsahu obvinění a zda si je vědom důsledků schválení narovnání. Součástí výslechu obviněného musí být i prohlášení, že spáchal skutek, pro který je stíhán.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/221/310/2"><p>(2) Před výslechem je třeba obviněného i poškozeného poučit o jejich právech a o podstatě institutu narovnání.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/221/310/3"><p>(3) Je-li poškozenou právnická osoba, lze místo výslechu statutárního zástupce nebo jiné osoby opráv-</p> <section class="pismeno" resource="section/I/221/310/3/a"><p>a) obviněný prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/221/310/3/b"><p>b) uhradí poškozenému škodu způsobenou trestným činem nebo učiní potřebné úkony k její úhradě, případně jinak odčiní újmu vzniklou trestným činem, a</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/221/310/3/c"><p>c) složí na účet soudu nebo v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům, a tato částka není zřejmě nepřiměřená závažnosti trestného činu, a považuje-li takový způsob vyřízení věci za dostačující vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného činu, k míře, jakou byl trestným činem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho osobním a majetkovým poměrům. něné jednat jejím jménem opatřit její písemné prohlášení k okolnostem uvedeným v odstavci 1.</p></section> </section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/222/310a"><header><h1>§ 310a</h1></header><p>Práva poškozeného podle § 309 a 311 nepřísluší tomu, na koho pouze přešel nárok na náhradu škody.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/223/311"><header><h1>§ 311</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/223/311/1"><p>(1) Rozhodnutí o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, jehožse narovnání týká, jeho právní posouzení, obsah narovnání zahrnující výši uhrazené škody nebo škody, k jejíž úhradě byly provedeny potřebné úkony, případně způsob jiného odčinění újmy vzniklé trestným činem, peněžní částku určenou k obecně prospěšným účelům s uvedením jejího příjemce, včetně částky odevzdané státu na peněžitou pomoc obětem trestnéčinnosti, a výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém je spatřován trestný čin, jehož se narovnání týká.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/223/311/2"><p>(2) Při určení příjemce peněžité částky k obecně prospěšným účelům je soud vázán obsahem dohody o narovnání mezi obviněným a poškozeným.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/224/314"><header><h1>§ 314</h1></header><p>Nebylo-li narovnání soudem nebo v přípravném řízení státním zástupcem schváleno poté, co obviněný učinil prohlášení podle § 309 odst. 1, že spáchal skutek, pro který je stíhán, nelze k tomuto prohlášení v dalším řízení přihlížet jako k důkazu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/225/1"><p>(1) Věci, v nichž se konalo zkrácené přípravné řízení, samosoudce projedná ve zjednodušeném řízení. Trestní stíhání se zahajuje tím, že návrh státního zástupce na potrestání byl doručen soudu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/225/2"><p>(2) Byl-li soudu s doručením návrhu předán zadržený podezřelý, soudce jej do 24 hodin vyslechne jako obviněného, zejména k okolnostem zadržení a důvodům vazby, dále k tomu, které skutečnosti považuje za nesporné, a zda souhlasí s tím, aby takové skutečnosti nebyly v hlavním líčení dokazovány. Podle povahy věci buď vydá rozhodnutí, jež může vydat mimo hlavní líčení, nebo obviněnému doručí předvolání k hlavnímu líčení, které se může se souhlasem obviněného konat ihned po jeho výslechu. Současně rozhodne o vazbě, a vezme-li do vazby obviněného, který si obhájce dosud nezvolil, ani mu nebyl ustanoven (§ 179b odst. 2), umožní mu, aby si zvolil ve stanovené lhůtě obhájce (§ 38), a pokud tak neučiní, obhájce mu ustanoví (§ 39 odst. 1).</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/225/3"><p>(3) Nebyl-li podezřelý zadržen, samosoudce podle protokolu o výslechu podezřelého posoudí, zda je třeba obviněného předvolat k výslechu nebo je možné ihned nařídit hlavní líčení.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/226/1"><p>(1) Samosoudce obžalobu a návrh na potrestání předběžně neprojednává, přezkoumá je však z hledisek uvedených v § 181 odst. 1 a § 186. Podle výsledků přezkoumání samosoudce</p> <section class="pismeno" resource="section/I/226/1/a"><p>a) učiní některé z rozhodnutí uvedených v § 188 odst. 1 písm. a) až f),</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/226/1/b"><p>b) může zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 2, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/226/1/c"><p>c) nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 179a odst. 1 pro konání zjednodušeného řízení, návrh na potrestání odmítne.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/229/5"><p>(5) Právní mocí rozhodnutí o odmítnutí návrhu na potrestání podle odstavce 1 písm. c) se věc vrací do přípravného řízení a státní zástupce nařídí konat vyšetřování.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/230/2"><p>(2) Při hlavním líčení ve zjednodušeném řízení samosoudce vyslechne obviněného; na přečtení protokolu o výslechu podezřelého (§ 179b odst. 3) se užije § 207 odst. 2 obdobně. Poté může rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které strany označily za nesporné a s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat. Se souhlasem stran může přečíst i úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů (§ 158 odst. 3 a 5).“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/231/1"><p>(1) Samosoudcemůže bez projednánívěci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení.</p></section> <section class="oddil" resource="outline/cast-prvni/oddil-sesty"><header><h1>Oddíl šestý</h1></header> <section class="paragraf" resource="section/I/236/314h"><header><h1>§ 314h</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/236/314h/1"><p>(1) Po doručení nálezu Ústavního soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení nebo jeho části, pokračuje tento orgán v tom stadiu řízení, které bezprostředně předcházelo vydání zrušeného rozhodnutí, nestanoví-li zákon nebo nález Ústavního soudu jinak. Přitom je vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Ústavní soud, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Ústavní soud nařídil.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/236/314h/2"><p>(2) Ustanovení odstavce 1 se použije přiměřeně, pokud Ústavní soud nálezem zakázal některému orgánu činnému v trestním řízení, aby pokračoval v porušování ústavně zaručeného základního práva nebo svobody, a přikázal mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před jejich porušením.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/236/314i"><header><h1>§ 314i</h1></header><p>Bylo-li nálezem Ústavního soudu zrušeno rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení pouze ve prospěch obviněného,</p> <section class="pismeno" resource="section/I/236/314i/a"><p>a) doba od právní moci původního rozhodnutí ve věci samé do doručení nálezu Ústavního soudu se do promlčecí doby nezapočítává,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/236/314i/b"><p>b) nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch; jde-li o jiné rozhodnutí, platí ustanovení § 150 přiměřeně,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/I/236/314i/c"><p>c) nepřekáží jeho smrt provedení dalšího řízení a trestní stíhání nelze zastavit proto, že obviněný zemřel.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/236/314j"><header><h1>§ 314j</h1></header><p>Jestliže nález Ústavního soudu zrušil rozsudek, jen pokud jde o některý z trestných činů, za něž byl pravomocně uložen úhrnný nebo souhrnný trest, stanoví příslušný soud neprodleně po doručení nálezu ve veřejném zasedání rozsudkem přiměřený trest za zbývající trestné činy.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/236/314k"><header><h1>§ 314k</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/236/314k/1"><p>(1) Vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu rozsudkem, rozhodne příslušný soud neprodleně po doručení nálezu Ústavního soudu, kterým byl zrušen výrok o tomto trestu, o vazbě. Při tom postupuje podle § 67 a 68.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/236/314k/2"><p>(2) Vykonává-li se jiné rozhodnutí zrušené nálezem Ústavního soudu, rozhodne příslušný orgán činný v trestním řízení po doručení nálezu, nestanoví-li zákon nebo nález Ústavního soudu jinak, o zastavení nebo přerušení jeho výkonu, popřípadě učiní jiné vhodné opatření.</p></section> </section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/240/329"><header><h1>§ 329</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/240/329/1"><p>(1) V případech, kdy je to s ohledem na povahu uložených omezení a způsob kontroly chování podmíněně odsouzeného nutné, zašle předseda senátu ihned po právní moci rozsudku ukládajícího trest odnětí svobody, jehož výkon byl podmíněně odložen, jeho opis probačnímu úředníkovi k výkonu kontroly nad chováním odsouzeného a nad dodržováním uložených omezení. Požádá jej zároveň, aby v pravidelných termínech, které zároveň stanoví, mu podával zprávu o způsobu života odsouzeného, a v případě, že by zjistil důvody k nařízení výkonu trestu, aby to ihned oznámil soudu. Kontrolu nad chováním odsouzeného a nad dodržováním uložených omezení může na základě dožádání adresovaného okresnímu soudu, v jehož obvodu odsouzený bydlí, pracuje nebo se zdržuje, provádět probační úředník činný mimo obvod soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/240/329/2"><p>(2) Jestliže předseda senátu nepověří výkonem kontroly probačního úředníka, v pravidelných termínech, nejpozději jedenkrát za šest měsíců, zjišťuje, zda podmíněně odsouzený vede řádný způsob života a dodržuje omezení, která mu byla rozsudkem uložena.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/240/329/3"><p>(3) Zájmové sdružení občanů činné na pracovišti odsouzeného nebo v jeho bydlišti může předseda senátu požádat o výchovné spolupůsobení, pokud nabídlo záruku za převýchovu odsouzeného.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/242/1"><p>(1) Jestliže bylo rozhodnuto o podmíněném odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem, soud po právní moci rozsudku opatřením pověří probačního úředníka, v jehož obvodu má odsouzený bydliště nebo pracoviště, aby sledoval jeho chování a dodržování uložených omezení a povinností způsobem stanoveným zvláštním zákonem. Podle povahy věci požádá o spolupůsobení orgány veřejné správy, zájmová sdružení občanů a další orgány, instituce a osoby. Při výkonu dohledu nelze podmíněně odsouzenému ukládat jiné povinnosti, než které vyplývají ze zákona nebo z odsuzujícího rozsudku.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/243/2"><p>(2) Podmíněné propuštění může navrhnout též zájmové sdružení občanů, nabídne-li převzetí záruky za dovršení nápravy odsouzeného. Souhlasí-li s tím odsouzený, může zájmové sdružení občanů před podáním návrhu na podmíněné propuštění požádat ředitele věznice, v níž se vykonává trest, aby mu sdělil stav převýchovy odsouzeného.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/244/5"><p>(5) Jestliže bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění za současného vyslovení dohledu nad odsouzeným nebo rozhodl-li soud o podmíněném propuštění odsouzeného a současně mu uložil přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život, užije se na postup při výkonu dohledu a kontrole chování odsouzeného přiměřeně ustanovení § 330a odst. 1.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/245/1"><p>(1) Rozhodnutí podle § 331 činí okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává. Nebrání-li tomu důležité důvody, je třeba o návrhu nebo žádosti rozhodnout nejpozději do 30 dnů od jejich doručení soudu. Rozhodnutí podle § 332 činí soud, který odsouzeného z trestu podmíněně propustil.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/247/3"><p>(3) O nařízení výkonu trestu obecně prospěšných prací soud vyrozumí probačního úředníka, který provádí kontrolu nad výkonem tohoto trestu; probační úředník při výkonu kontroly postupuje v součinnosti s příslušným obecním úřadem nebo institucí, u nichž jsou obecně prospěšné práce vykonávány.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/249/338"><header><h1>§ 338</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/249/338/1"><p>(1) Považuje-li soud výchovné spolupůsobení zájmového sdružení občanů za prospěšné, postupuje přiměřeně podle § 329.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/249/338/2"><p>(2) Obecní úřady a obecně prospěšné instituce sdělují své požadavky na vykonání obecně prospěšných prací okresnímu soudu, v jehož obvodu mají být obecně prospěšné práce prováděny. Zároveň jsou povinny mu sdělit každou podstatnou změnu týkající se takového požadavku, aby soud měl průběžný přehled o potřebě těchto prací.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/249/338/3"><p>(3) Při získávání požadavků na provedení obecně prospěšných prací vhodných pro odsouzené a při výkonu trestu obecně prospěšných prací probační úředník (§ 27b) spolupracuje s obcemi a s obecně prospěšnými institucemi a provádí úkony směřující k tomu, aby obviněný vedl řádný život.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/256/349a"><header><h1>§ 349a</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/256/349a/1"><p>(1) Soud nebo státní zástupce, který rozhodl o zajištění majetku, bez odkladu vyrozumí o zajištění toho, kdo podle zvláštního právního předpisu eviduje vlastníky nebo držitele věcí, na něž se zajištění vztahuje, a okresní úřad, v jehož obvodu měl odsouzený poslední bydliště; není-li poslední bydliště obviněného známo nebo je v cizině, vyrozumí okresní úřad, v jehož obvodu se nachází majetek obviněného. Zároveň je vyzve, aby mu neprodleně oznámily, pokud zjistí, že s věcmi, na které se zajištění vztahuje, se nakládá tak, že hrozí zmaření nebo ztížení výkonu trestu propadnutí majetku.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/256/349a/2"><p>(2) Vztahuje-li se rozhodnutí o zajištění majetku na peněžní prostředky na účtu nebo cenné papíry, soud nebo státní zástupce uvedený v odstavci 1 rozhodne o jejich zajištění podle § 79a až 79c.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/256/349a/3"><p>(3) Hrozí-li nebezpečí, že s jednotlivou zajištěnou cennou věcí nebo jejich souborem bude nakládáno tak, že bude zmařen nebo ztížen výkon trestu propadnutí majetku, soud nebo státní zástupce uvedený v odstavci 1 vyzve toho, kdo má takovou věc nebo soubor věcí u sebe, k jejich vydání podle § 78 nebo podle § 79 přikáže jejich odnětí.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/256/349b"><header><h1>§ 349b</h1><h1>Výkon trestu propadnutí věci</h1></header><p>Opis rozsudku, jímž byl vysloven trest propadnutí věci, zašle předseda senátu organizační složce státu, které podle zvláštního zákona přísluší hospodaření s majetkem státu. Byla-li věc, na niž se vztahuje trest propadnutí věci, zajištěna, učiní předseda senátu opatření, aby byla takové organizační složce státu předána.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/257/350f"><header><h1>§ 350f</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/257/350f/1"><p>(1) Byl-li odsouzený vzat do vyhošťovací vazby nebo vykonává-li trest odnětí svobody, zajistí jeho vycestování z území České republiky Policie České republiky, která po dohodě s předsedou senátu odsouzeného ve věznici převezme.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/257/350f/2"><p>(2) Náklady spojené s výkonem vyhoštění, pokud je neuhradí odsouzený, s výjimkou nákladů výkonu vazby, hradí Policie České republiky.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/259/351"><header><h1>§ 351</h1><h1>Nařízení výkonu ochranného léčení</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/259/351/1"><p>(1) Výkon ochranného léčení nařídí předseda senátu zdravotnickému zařízení, v němž má být ochranné léčení vykonáno. Jestliže však ochranné léčení bylo uloženo vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody a ve věznici jsou k výkonu takového léčení dány podmínky, může předseda senátu nařídit, aby ochranné léčení bylo vykonáváno během výkonu trestu odnětí svobody.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/259/351/2"><p>(2) Je-li osoba, u níž bylo uloženo ochranné léčení, při pobytu na svobodě nebezpečná pro své okolí, zařídí předseda senátu bezodkladně její dodání do zdravotnického zařízení; jinak jí může poskytnout přiměřenou lhůtu k obstarání jejích záležitostí.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/259/351/3"><p>(3) Jde-li o příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, požádá předseda senátu příslušného velitele nebo náčelníka, aby zařídil jeho dopravení do zdravotnického zařízení.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/259/351/4"><p>(4) Předseda senátu požádá zdravotnické zařízení, aby oznámilo soudu, který ochranné léčení uložil, kdy bylo s výkonem ochranného léčení započato. Zároveň požádá zdravotnické zařízení, aby okresnímu soudu, v jehož obvodě se ochranné léčení vykonává, podalo neprodleně zprávu, jestliže pominou důvody pro další trvání ochranného léčení.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/259/351/5"><p>(5) K nařízení výkonu ochranného léčení předseda senátu pro potřeby zdravotnického zařízení připojí znalecký posudek, opis protokolu o výslechu znalce nebo opis lékařské zprávy o zdravotním stavu odsouzeného, pokud v průběhu trestního řízení byly opatřeny.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/264/3"><p>(3) Jestliže soud nerozhodne o schválení narovnání, předseda senátu zajistí, aby peněžní částka složená k obecně prospěšným účelům byla vrácena obviněnému.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/265/5"><p>(5) V přípravném řízení činí úkony uvedené v odstavcích 1 až 3 místo předsedy senátu státní zástupce.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/266/2"><p>(2) Pokud se v této hlavě hovoří o cizím státu nebo o soudu cizího státu, rozumí se tím podle povahy věci též mezinárodní soud nebo tribunál ustanovenýna základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/268/3"><p>(3) Na řízení podle odstavce 2 se přiměřeněužije § 67 až 74.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/269/4"><p>(4) Je-li dán důvod vazby, může státní zástupce nebo na jeho příkaz policejní orgán zadržet osobu, o jejíž vydání jde. Nenařídí-li státní zástupce na podkladě dalšího šetření propuštění takové osoby ze zadržení, je povinen ji nejpozději do 48 hodin od zadržení odevzdat krajskému soudu s návrhem na vzetí do vazby. Při zadržení se jinak postupuje podle § 76 odst. 3 a 6 obdobně.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/270/380"><header><h1>§ 380</h1><h1>Rozhodnutí soudu</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/270/380/1"><p>(1) Po skončení předběžného šetření rozhodne na návrh státního zástupce ve veřejném zasedání krajský soud, v jehož obvodu osoba, o jejíž vydání jde, má pobyt nebo byla přistižena, zda je vydání přípustné. Vysloví-li, že vydání přípustné není, a osoba, o jejíž vydání jde, je ve vazbě, rozhodne zároveň o jejím propuštění.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/270/380/2"><p>(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Jde-li o rozhodnutí o propuštění osoby, o jejíž vydání jde, z vazby, má stížnost státního zástupce odkladný účinek pouze tehdy, byla-li stížnost podána ihned po vyhlášení rozhodnutí.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/270/380/3"><p>(3) Po právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 předseda senátu krajského soudu předloží věc Ministerstvu spravedlnosti. Má-li ministr spravedlnosti pochybnosti o správnosti rozhodnutí soudu, může věc předložit Nejvyššímu soudu k přezkoumání.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/I/271/381"><header><h1>§ 381</h1></header><p>Vydávací vazba</p> <section class="odstavec" resource="section/I/271/381/1"><p>(1) Jestliže zjištěné skutečnosti odůvodňují obavu z útěku osoby, o jejíž vydání jde, může předseda senátu krajského soudu na návrh státního zástupce provádějícího předběžné šetření rozhodnout o jejím vzetí do vazby.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/271/381/2"><p>(2) Bylo-li rozhodnuto, že vydání do ciziny je přípustné, vezme krajský soud osobu, o jejíž vydání jde, do vazby, pokud tak již neučinil předseda senátu podle odstavce 1. Vazebními důvody podle § 67 není přitom vázán.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/271/381/3"><p>(3) Před rozhodnutím o vazbě musí předseda senátu krajského soudu osobu, o jejíž vydání jde, vyslechnout. Tato osoba má právo požadovat, aby při výslechu byl přítomen její obhájce, pokud je dosažitelný ve lhůtě, v níž je třeba rozhodnout. Lhůty uvedené v hlavěčtvrté, v nichžjetřeba rozhodnout o vazbě zadržené nebo zatčené osoby, a této osobě rozhodnutí o vazbě oznámit, se obdobně vztahují i na řízení o vydávací vazbě.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/271/381/4"><p>(4) Předseda senátu krajského soudu rozhodne na návrh osoby, o jejíž vydání jde, nebo i bez návrhu, o jejím propuštění z vazby, pominou-li důvody, pro které tato osoba byla podle odstavce 1 vzata do vazby, pokud dosud nebylo rozhodnuto o přípustnosti vydání do ciziny podle odstavce 2. O propuštění takové osoby z vazby rozhodne předseda senátu krajského soudu též tehdy, jestliže předběžné šetření podle § 379 odst. 1 bylo zahájeno bez žádosti cizího státu o vydání a tato žádost nebyla České republice doručena do 40 dnů ode dne vzetí do vazby. Propuštění z vazby v takovém případě nevylučuje nové vzetí do vazby, pokud žádost o vydání dojde dodatečně.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/271/381/5"><p>(5) Proti usnesení, jímž bylo podle odstavce 1 rozhodnuto o vzetí do vazby, a proti usnesení, jímž podle odstavce 4 byla osoba, o jejíž vydání jde, propuštěna z vazby, nebo jímž byla její žádost o propuštění z vazby zamítnuta, lze podat stížnost, jež má s výjimkou rozhodnutí o vzetí do vazby odkladný účinek.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/271/381/6"><p>(6) Ministr spravedlnosti může nařídit propuštění osoby, o jejíž vydání jde, z vazby poté, co mu byla věc předložena podle § 380 odst. 3. Propuštění zajistí předseda senátu krajského soudu, který ve věci rozhodoval.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/I/272/5"><p>(5) Hrozí-li nebezpečí útěku osoby, o jejíž vydání jde, může státní zástupce a poté, co je věc předložena Ministerstvu spravedlnosti, ministr spravedlnosti v průběhu zkráceného vydávacího řízení navrhnout vzetí této osoby do vazby. Na řízení o takovém návrhu se přiměřeně užije § 381 odst. 3.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/274/2"><p>(2) Nachází-li se obviněný ve státě, kterému se předává trestní stíhání,rozhodneopředání soud a v přípravném řízení státní zástupce.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/275/4"><p>(4) Jestliže na základě dožádání byla České republice předána k provedení úkonu trestního řízení osoba, která má být na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo výhrady cizího státu držena ve vazbě, rozhodne o jejím vzetí do vazby na návrh státního zástupce předseda senátu krajského soudu, v jehož obvodu má být proveden úkon, který je předmětem dožádání. Na řízení se přiměřeně užije § 379 odst. 4 a § 381 odst. 3 a 5.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/276/2"><p>(2) Jestliže podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, spočívá výkon rozsudku cizozemského soudu v převzetí dohledu a kontroly nad odsouzeným, který je na svobodě, aniž by Česká republika současně přebírala závazek zajistit výkon uloženého trestu nebo jeho zbytku, rozhodne o uznání rozhodnutí cizozemského soudu v tomto rozsahu namísto Nejvyššího soudu okresní soud, v jehož obvodu se odsouzený zdržuje a který bude zajišťovat výkon dohledu a kontroly.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/276/3"><p>(3) Proti usnesení podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/278/2"><p>(2) V České republice lze vykonávat trest ve vyšší výměře, než jakou připouští její zákon, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/I/279/384e"><header><h1>§ 384e</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/279/384e/1"><p>(1) Odsouzený, kterého předal cizí stát k výkonu rozsudku cizozemského soudu, je povinen nahradit státu paušální částkou náklady, které stát v souvislosti s jeho předáním vynaložil.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/279/384e/2"><p>(2) Paušální částku uvedenou v odstavci 1 stanoví vyhláškou Ministerstvo spravedlnosti.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/279/384e/3"><p>(3) O povinnosti k náhradě nákladů podle odstavce 1 rozhodne předseda senátu soudu uvedeného v § 384d po právní moci rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o výkonu rozsudku cizozemského soudu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/279/384e/4"><p>(4) Proti rozhodnutí podle odstavce 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. Dosavadní § 384e se označuje jako § 384f.</p></section> </section> <section class="oddil" resource="outline/cast-prvni/oddil-sesty"><header><h1>Oddíl šestý</h1></header> <section class="paragraf" resource="section/I/280/384g"><header><h1>§ 384g</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/I/280/384g/1"><p>(1) Jestliže odsouzený, který má podle pravomocného rozsudku soudu České republiky vykonat trest nebo jeho zbytek, se nachází na území cizího státu, a nebyl vydán, může Česká republika tento stát požádat, aby rozsudek jejího soudu byl na jeho území vykonán za podmínek, které stanoví mezinárodní smlouva, která zavazuje Českou republiku i stát, na jehož území se odsouzený nachází, nebo v případě neexistence takové mezinárodní smlouvy za podmínek stanovených vnitrostátním zákonodárstvím státu, na jehož území se odsouzený nachází.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/I/280/384g/2"><p>(2) Na žádost soudu ověří Ministerstvo spravedlnosti podmínky, za nichž cizí stát může převzít výkon rozsudku soudu České republiky.</p></section> </section> </section> <section class="odstavec" resource="section/IV/1/1"><p>(1) Od potrestání pachatele, který spáchal trestný čin menší nebezpečnosti pro společnost, jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, lze upustit, jestliže vzhledem k povaze spáchaného činu a k dosavadnímu životu pachatele lze důvodně očekávat, že již projednání věci před soudem postačí k jeho nápravě.</p></section> <p>Dohled</p> <p>§ 26a</p> <p>(1) Dohledem se rozumí pravidelný osobní kontakt pachatele s úředníkem Probační a mediační služby (dále jen „probační úředník“), spolupráce při vytváření a realizaci probačního programu ve zkušební době a kontrola dodržování podmínek uložených pachateli soudem nebo vyplývajících ze zákona. Dohled nad pachatelem provádí probační úředník.</p> <p>(2) Účelem dohledu je</p> <p>§ 26b</p> <p>(1) Pachatel, kterému byl uložen dohled, je povinen</p> <p>(2) Poruší-li pachatel, kterému byl uložen dohled, podmínky dohledu nebo přiměřená omezení či povinnosti, informuje o tom probační úředník bez zbytečného odkladu předsedu senátu soudu, který dohled uložil.</p> <p>(3) Nestanoví-li předseda senátu jinak, zpracuje probační úředník nejméně jednou za šest měsíců zprávu, v které informuje předsedu senátu soudu, který dohled uložil, o průběhu výkonu dohledu nad pachatelem, o plnění přiměřených omezení a povinností a o jeho poměrech.</p> <p>a) sledování a kontrola chování pachatele, čímž je zajišťována ochrana společnosti a snížení možnosti opakování trestné činnosti,</p> <p>b) odborné vedení a pomoc pachateli s cílem zajistit, aby v budoucnu vedl řádný život.</p> <p>a) spolupracovat s probačním úředníkem způsobem, který mu probační úředník stanoví na základě jeho probačního programu,</p> <p>b) dostavovat se k probačnímu úředníkovi ve lhůtách, které mu budou stanoveny probačním úředníkem,</p> <p>c) informovat probačního úředníka o svém pobytu, zaměstnání, dodržování soudem uložených přiměřených omezení nebo povinností a jiných důležitých okolnostech pro výkon dohledu určených probačním úředníkem,</p> <p>d) umožnit probačnímu úředníkovi vstup do obydlí, ve kterém se zdržuje.</p> <section class="odstavec" resource="section/IV/4/3"><p>(3) Trest odnětí svobody na doživotí může soud uložit pouze pachateli, který spáchal trestnýčin vraždy podle § 219 odst. 2, nebo který při trestném činu vlastizrady (§ 91), teroru podle § 93 nebo § 93a odst. 3, obecného ohrožení podle § 179 odst. 3 nebo genocidia (§ 259) zavinil smrt jiného úmyslně, a to za podmínek, že</p> <section class="pismeno" resource="section/IV/4/3/a"><p>a) stupeň nebezpečnosti takového trestného činu pro společnost je mimořádně vysoký vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku, a</p></section> <section class="pismeno" resource="section/IV/4/3/b"><p>b) uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by pachatele bylo možno napravit trestem odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/IV/6/4"><p>(4) Odsuzujícím rozsudkem podle odstavce 2 se rozumí i rozsudek, kterým bylo za podmínek § 26 odst. 1 podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/IV/7/37a"><header><h1>§ 37a</h1></header><p>Ukládání společného trestu za pokračování v trestném činu Odsuzuje-li soud pachatele za dílčí útok u pokračování v trestném činu (§ 89 odst. 3), za jehož ostatní útoky již byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci, zruší v rozsudku dřívějším výrok o vině o pokračujícím trestném činu a trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a znovu při vázanosti skutkovými zjištěními v zrušeném rozsudku rozhodne o vině pokračujícím trestným činem, včetně nového dílčího útoku, popřípadě trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, o společném trestu za pokračující trestný čin, který nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším, a případně i o navazujících výrocích, které mají ve výroku o vině svůj podklad. Je-li ukládán trest za více trestných činů, ustanovení § 35 až 37 tu platí obdobně.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/IV/9/45"><header><h1>§ 45</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/IV/9/45/1"><p>(1) Soud může uložit trest obecně prospěšných prací, odsuzuje-li pachatele za trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/IV/9/45/2"><p>(2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 lze trest obecně prospěšných prací uložit, i když ve zvláštní části tohoto zákona není stanoven. Může být uložen jako trest samostatný nebo i vedle jiného trestu. Nelze však uložit trest obecně prospěšných prací vedle trestu odnětí svobody.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/IV/9/45/3"><p>(3) Trest obecně prospěšných prací záleží v povinnosti odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce k obecně prospěšným účelům spočívající v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí, nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které se zabývají vzděláním a vědou, kulturou, školstvím, ochranou zdraví, požární ochranou, ochranou životního prostředí, podporou a ochranou mládeže, ochranou zvířat, humanitární, sociální, charitativní, náboženskou, tělovýchovnou a sportovní činností. Práce nesmí sloužit výdělečným účelům.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/IV/11/2"><p>(2) Při ukládání trestu obecně prospěšných prací přihlédne soud ke stanovisku pachatele, k možnosti uložení tohoto trestu a k jeho zdravotní způsobilosti. Trest obecně prospěšných prací neuloží, je-li pachatel zdravotně nezpůsobilý k soustavnému výkonu práce.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/IV/11/3"><p>(3) Obecně prospěšné práce je odsouzený povinen vykonat osobně a bezplatně ve svém volném čase nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy soud nařídil výkon tohoto trestu. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou odsouzený</p> <section class="pismeno" resource="section/IV/11/3/a"><p>a) nemohl obecně prospěšné práce vykonávat pro zdravotní nebo zákonné překážky,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/IV/11/3/b"><p>b) se zdržoval v cizině, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/IV/11/3/c"><p>c) byl ve vazbě nebo vykonával trest odnětí svobody.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/IV/12/4"><p>(4) Na pachatele, kterému byl uložen trest vyhoštění ve výměře od jednoho roku do deseti let, se hledí jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/IV/14/1"><p>(1) Soud může podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího dvě léta, jestliže vzhledem k osobě pachatele, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a prostředí, ve kterém žije a pracuje, a k okolnostem případu má důvodně za to, že účelu trestu bude dosaženo i bez jeho výkonu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/IV/23/3"><p>(3) Podmíněně propuštěnému může soud uložit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 26 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život; může mu též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/IV/24/2"><p>(2) Trestnost činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, spáchaného mladistvým zaniká, jestliže mladistvý po spáchání činu</p> <section class="pismeno" resource="section/IV/24/2/a"><p>a) dobrovolně odstranil nebo napravil způsobený následek, zejména nahradil způsobenou škodu nebo učinil opatření potřebná k její náhradě,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/IV/24/2/b"><p>b) svým chováním projevil účinnou snahu po nápravě, a</p></section> <section class="pismeno" resource="section/IV/24/2/c"><p>c) trestný čin neměl trvale nepříznivých následků pro poškozeného nebo pro společnost.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/IV/32/11"><p>(11) Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč, škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč, větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč, značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč a škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5 000 000 Kč. Těchto částek se užije obdobně pro určení výše prospěchu a hodnoty věci.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/IV/33/18"><p>(18) Uvést někoho v omyl či využít něčího omylu lze i provedením zásahu do programového vybavení počítače nebo provedením jiné operace na počítači, zásahu do elektronického nebo jiného technického zařízení, včetně zásahu do předmětů sloužících k ovládání takového zařízení vybavených mikročipem, magnetickým, optickým nebo jiným speciálním záznamem, anebo využitím takové operace či takového zásahu provedeného jiným.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/V/1/4"><p>(4) Úkol odhalovat a prověřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je policista, a zjišťovat pachatele plní postupem podle trestního řádu útvar ministerstva pro inspekční činnost (dále jen „útvar inspekce“), přímo řízený ministrem vnitra (dále jen „ministr“).</p></section> <section class="odstavec" resource="section/V/2/3"><p>(3) V policii působí služba pořádkové policie, služba kriminální policie a vyšetřování, služba dopravní policie, služba správních činností, ochranná služba, služba cizinecké a pohraniční policie, služba rychlého nasazení, služba železniční policie a letecká služba.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/V/3/5"><p>(5) V čele Policejního prezídia České republiky stojí policejní prezident, který je představeným všech policistů, s výjimkou policistů povolaných ministrem k plnění úkolů ministerstva nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/V/4/3a"><header><h1>§ 3a</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/V/4/3a/1"><p>(1) Vyšetřování koná služba kriminální policie a vyšetřování v útvarech s územně vymezenou působností; ministr může pověřit vyšetřováním i jiné útvary policie a stanovit jejich působnost.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/V/4/3a/2"><p>(2) Součástí služby kriminální policie a vyšetřování je též Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který je útvarem s působností na celém území České republiky.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/V/4/3a/3"><p>(3) Při provádění úkonů trestního řízení je policista vázán pokyny státního zástupce. Pokyny v trestním řízení dává státní zástupce podle povahy věci příslušnému útvaru nebo přímo policistovi. V ostatních věcech týkajících se výkonu služby v policii je policista vázán pokyny nadřízených.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/V/11/23a"><header><h1>§ 23a</h1><h1>Oprávnění k používání podpůrných operativně pátracích prostředků</h1></header><p>Policista je při předcházení trestným činům a v souvislosti s řízením o trestných činech oprávněn používat podpůrné operativně pátrací prostředky, kterými jsou</p> <section class="pismeno" resource="section/V/11/23a/a"><p>a) krycí doklady,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/V/11/23a/b"><p>b) konspirativní prostředky,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/V/11/23a/c"><p>c) zabezpečovací technika,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/V/11/23a/d"><p>d) zvláštní finanční prostředky,</p></section> <section class="pismeno" resource="section/V/11/23a/e"><p>e) využití informátora.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/V/11/23b"><header><h1>§ 23b</h1><h1>Krycí doklady</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/V/11/23b/1"><p>(1) Krycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí listina, popřípadě jiný dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby anebo k jiným podobným účelům.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/V/11/23b/2"><p>(2) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, guvernéra České národní banky, člena Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad žijící nebo zemřelé osoby.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/V/11/23b/3"><p>(3) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je policista oprávněn v nezbytné míře zajistit vložení a vyjmutí potřebných údajů do informačních systémů vedených podle zvláštních zákonů. Tyto údaje se zvlášť neoznačují a ani se nevedou odděleně od ostatních osobních údajů, pokud policista nestanoví jinak. Správní úřady a jiné orgány veřejné správy jsou povinny provést úkony požadované policií a vydat krycí doklady.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/V/11/23b/4"><p>(4) Krycí doklad opatřuje policie se souhlasem ministra. Ministerstvo vede evidenci krycích dokladů.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/V/11/23c"><header><h1>§ 23c</h1><h1>Konspirativní prostředky</h1></header><p>Konspirativním prostředkem se rozumí věc, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby nebo činnosti policie.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/V/11/23d"><header><h1>§ 23d</h1><h1>Zabezpečovací technika</h1></header><p>Zabezpečovací technikou se rozumí technické prostředky, zařízení a jejich soubory používané za účelem předcházení nebo odstranění ohrožení života a zdraví osob nebo k zabezpečení ochrany majetku.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/V/11/23e"><header><h1>§ 23e</h1><h1>Zvláštní finanční prostředky</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/V/11/23e/1"><p>(1) Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v souvislosti s používáním operativně pátracích prostředků&lt;span class="poznamka-link" resource="footnote/9a"&gt;&lt;sup&gt;9a&lt;/sup&gt;)&lt;/span&gt; a ostatních podpůrných operativně pátracích prostředků. Na nakládání se zvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/V/11/23e/2"><p>(2) Policista nakládající se zvláštními finančními prostředky je povinen s nimi nakládat hospodárně a řádně v souladu s účelem, na který byly poskytnuty.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/V/11/23e/3"><p>(3) Pravidla pro nakládání se zvláštními finančními prostředky stanoví na návrh policejního prezidenta ministr.</p></section> </section> <section class="paragraf" resource="section/V/11/23f"><header><h1>§ 23f</h1><h1>Informátor</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/V/11/23f/1"><p>(1) Informátorem se rozumí fyzická osoba poskytující policii informace a služby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s policií.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/V/11/23f/2"><p>(2) Informátorovi lze poskytnout za jeho činnost finanční nebo věcnou odměnu.</p></section> </section> <section class="odstavec" resource="section/V/14/2"><p>(2) Policie je oprávněna použít na žádost zahraničního bezpečnostního sboru operativně pátrací prostředky, je-li to třeba k objasnění skutku, který by v České republice byl úmyslným trestným činem.</p></section> <section class="paragraf" resource="section/V/17/53a"><header><h1>§ 53a</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/V/17/53a/1"><p>(1) Kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle zvláštního zákona&lt;span class="poznamka-link" resource="footnote/19a"&gt;&lt;sup&gt;19a&lt;/sup&gt;)&lt;/span&gt; vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomu účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládáz pěti poslancůvýboru určeného Poslaneckou sněmovnou.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/V/17/53a/2"><p>(2) Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a dále na jeho žádost veškeré požadované informace o použití prostředků podle odstavce 1.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/V/17/53a/3"><p>(3) Členové kontrolního orgánu jsou povinni zachovávat tajnost utajovaných skutečností, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem této funkce. Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o ochraně utajovaných skutečností.</p></section> </section> <p>DÍL TŘETÍ</p> <p>OPRÁVNĚNÍ K POUŽITÍ OPERATIVNÍCH PROSTŘEDKŮ</p> <p>§ 37a</p> <p>(1) Pro plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv&lt;span class="poznamka-link" resource="footnote/6b"&gt;&lt;sup&gt;6b&lt;/sup&gt;)&lt;/span&gt; je služba pátrání oprávněna používat operativní prostředky při provádění dohledu nad osobami, o kterých existují závažné důvody domnívat se, že porušují nebo porušily celní předpisy druhé smluvní strany.</p> <p>(2) Operativní prostředky mohou být použity jen tehdy, jestliže by porušení celních předpisů v případě, že by k němu došlo v tuzemsku, bylo posuzováno podle trestního zákona&lt;span class="poznamka-link" resource="footnote/6c"&gt;&lt;sup&gt;6c&lt;/sup&gt;)&lt;/span&gt; jako úmyslný trestný čin.</p> <p>§ 37b</p> <p>(1) Operativními prostředky se pro účely tohoto zákona rozumí sledování osob a zboží, využívání osob jednajících ve prospěch celní správy, používání krycích dokladů a používání nástrahové a zabezpečovací techniky.</p> <p>(2) Krycími doklady se pro účely tohoto zákona rozumějí listiny a předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti osoby. Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora Parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu anebo guvernéra České národní banky a služební průkaz státního zástupce nebo soudce, diplomatický pas anebo doklad žijící nebo zemřelé osoby.</p> <p>(3) Krycí doklad vydává Ministerstvo vnitra na základě rozhodnutí ministra.</p> <p>§ 37c</p> <p>(1) Prováděním dohledu podle § 37a nejsou dotčena práva a povinnosti celních orgánů vyplývající z předpisů o trestním řízení.&lt;span class="poznamka-link" resource="footnote/6d"&gt;&lt;sup&gt;6d&lt;/sup&gt;)&lt;/span&gt;</p> <p>(2) Používáním operativních prostředků nesmí být sledován jiný účel, než který je uveden v příslušné mezinárodní smlouvě;&lt;span class="poznamka-link" resource="footnote/6b"&gt;&lt;sup&gt;6b&lt;/sup&gt;)&lt;/span&gt; práva a svobody osob lze omezit jen v míře nezbytně nutné.</p> <p>(3) Celní orgány jsou povinny zabezpečit ochranu operativních prostředků, jakož i informací získaných při provádění dohledu podle § 37a před vyzrazením a zneužitím.</p> <p>§ 37d</p> <p>(1) Kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle zvláštního zákona&lt;span class="poznamka-link" resource="footnote/6e"&gt;&lt;sup&gt;6e&lt;/sup&gt;)&lt;/span&gt; a kontrolu použití sledování osob a zboží vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z pěti poslancůvýboru určeného Poslaneckou sněmovnou.</p> <p>(2) Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a dále na jeho žádost veškeré požadované informace o použití prostředků podle odstavce 1.</p> <p>(3) Členové kontrolního orgánu jsou povinni zachovávat tajnost utajovaných skutečností, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem této funkce. Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o ochraně utajovaných skutečností.</p> <section class="paragraf" resource="section/X/1/47a"><header><h1>§ 47a</h1><h1>Přestupky křivého vysvětlení</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/X/1/47a/1"><p>(1) Přestupku se dopustí ten, kdo jako osoba podávající vysvětlení o trestném činu spáchaném jiným před orgánem činným v trestním řízení úmyslně</p></section> <section class="odstavec" resource="section/X/1/47a/2"><p>(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč.</p> <section class="pismeno" resource="section/X/1/47a/2/a"><p>a) uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/X/1/47a/2/b"><p>b) takovou okolnost zamlčí.</p></section> </section> </section> <section class="paragraf" resource="section/1/7"><header><h1>§ 7</h1></header> <section class="odstavec" resource="section/1/7/1"><p>(1) Pomoc se na žádost obětí poskytne</p></section> <section class="odstavec" resource="section/1/7/2"><p>(2) Jestliže o náhradě škody bylo již rozhodnuto pravomocným rozsudkem, je výše způsobené škody zjištěná v rozsudku závazná pro stanovení pomoci v rozsahu, v jakém o škodě již bylo rozhodnuto.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/1/7/3"><p>(3) Při určení výše peněžité pomoci podle odstavce 1 písm. b) se přihlédne i k výdělku nebo výživnému, které oběti ujdou v budoucnosti. Prokáže-li oběť poté, co jí byla poskytnuta pomoc podle odstavce 1, že jí vzniklá škoda je vyšší, než jaká byla podkladem pro poskytnutí pomoci, lze jí poskytnout na její žádost podanou ve lhůtě stanovené tímto zákonem pomoc opětovně. Přitom se přihlédne k částkám již vyplaceným.</p></section> <section class="odstavec" resource="section/1/7/4"><p>(4) Pomoc poskytnutá podle odstavců 1 a 3 nesmí ve svém součtu přesáhnout 150 000 Kč.“. Poznámka pod čarou č. 5) se zrušuje.</p> <section class="pismeno" resource="section/1/7/4/a"><p>a) v paušální částce 25 000 Kč, nebo</p></section> <section class="pismeno" resource="section/1/7/4/b"><p>b) ve výši, která představuje obětí prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením,&lt;span class="poznamka-link" resource="footnote/3"&gt;&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;)&lt;/span&gt; a u oběti uvedené v § 2 odst. 2 prokázané náklady spojené s pohřbem a náklady na výživu,&lt;span class="poznamka-link" resource="footnote/4"&gt;&lt;sup&gt;4&lt;/sup&gt;)&lt;/span&gt; snížené o součet všech částek, které oběť z titulu náhrady škody již obdržela.</p></section> </section> </section> </section> <section class="zaver"> <p>Klaus v. r.</p> <p>Havel v. r.</p> <p>Zeman v. r.</p> </section> <section class="poznamky"> <p class="poznamka" resource="footnote/9a"><span>^9a)</span> § 158b trestního řádu.</p> <p class="poznamka" resource="footnote/19a"><span>^19a)</span> § 88 a § 158d odst. 3 trestního řádu.</p> <p class="poznamka" resource="footnote/6b"><span>^6b)</span> Například Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o vzájemné pomoci v celních otázkách, uveřejněná pod č. 228/1998 Sb., Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, uveřejněná pod č. 7/1995 Sb.</p> <p class="poznamka" resource="footnote/6c"><span>^6c)</span> Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.</p> <p class="poznamka" resource="footnote/6d"><span>^6d)</span> § 158 až 158f zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.</p> <p class="poznamka" resource="footnote/6e"><span>^6e)</span> § 88 a § 158d odst. 3 trestního řádu.</p> </section> </article>

lex:definesChange

n6:cs n7:cs n8:cs n9:cs n10:cs n11:cs n13:cs n15:cs n16:cs n17:cs