<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<article resource="http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2000/250-2000/expression/cz/act/2012/171-2012/cs" vocab="http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2000/250-2000/expression/cz/act/2012/171-2012/cs/" prefix="frbr: http://purl.org/vocab/frbr/core# salt: http://salt.semanticauthoring.org/ontologies/sdo#">
<section class="uvod">
<p>250</p>
<p>ZÁKON</p>
<p>ze dne 7. července 2000</p>
<p>o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů</p>
<p>Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:</p>
</section>
<section class="obsah">
<section class="cast" resource="outline/cast-prvni"><header><h1>ČÁST PRVNÍ</h1><h1>OBECNÁ USTANOVENÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/1"><header><h1>§ 1</h1><h1>Předmět úpravy a působnost zákona</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/1/1"><p>(1) Tento zákon upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span>, jimiž jsou obce<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> a kraje<span class="poznamka-link" resource="footnote/3"><sup>3</sup>)</span>, a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/1/2"><p>(2) Ustanoveními tohoto zákona se řídí také hospodaření dobrovolných svazků obcí<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> (dále jen „svazek obcí“), pokud tento zákon nestanoví jinak, a zřizování příspěvkových organizací v oblasti školství svazkem obcí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/1/3"><p>(3) Ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na rozpočty a finanční hospodaření obcí, platí ve statutárních městech<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> a v hlavním městě Praze rovněž pro jejich městské části nebo obvody. Obsah rozpočtu městských částí nebo obvodů, včetně struktury jejich příjmů a výdajů, stanoví město ve své pravomoci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/1/4"><p>(4) Ustanoveními části druhé a třetí tohoto zákona se řídí také hospodaření Regionálních rad regionů soudržnosti<span class="poznamka-link" resource="footnote/2a"><sup>2a</sup>)</span> s výjimkou ustanovení § 7 až 10.</p></section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-druha"><header><h1>ČÁST DRUHÁ</h1><h1>FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/2"><header><h1>§ 2</h1><h1>Nástroje finančního hospodaření</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/2/1"><p>(1) Finanční hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcí se řídí jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/2/2"><p>(2) Územní samosprávný celek a svazek obcí vede účetnictví podle zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/4"><sup>4</sup>)</span>.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/3"><header><h1>§ 3</h1><h1>Rozpočtový výhled</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/3/1"><p>(1) Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku a svazku obcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet (§ 4).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/3/2"><p>(2) Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí po celou dobu trvání závazku.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/4"><header><h1>§ 4</h1><h1>Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/4/1"><p>(1) Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí je finančním plánem, jímž se řídí financování činnosti územního samosprávného celku a svazku obcí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/4/2"><p>(2) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/4/3"><p>(3) Při zpracování ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/4/4"><p>(4) Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/4/5"><p>(5) Rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit</p>
<section class="pismeno" resource="section/4/5/a"><p>a) finančními prostředky z minulých let, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/5/b"><p>b) smluvně zabezpečenou půjčkou<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span>, úvěrem<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span>, návratnou finanční výpomocí nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku (dále jen „návratné zdroje“).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/4/6"><p>(6) Kladný zůstatek finančních prostředků rozpočtového hospodaření běžného roku se převádí k použití v dalším roce, a to ke krytí rozpočtových výdajů, anebo se převádí do peněžních fondů (§ 5).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/4/7"><p>(7) Schodek hospodaření se uhrazuje z finančních prostředků z minulých let nebo se kryje z návratných zdrojů splatných z rozpočtu v následujících letech.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/5"><header><h1>§ 5</h1><h1>Peněžní fondy územních samosprávných celků a svazků obcí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/5/1"><p>(1) Územní samosprávný celek a svazek obcí může zřizovat peněžní fondy, a to pro konkrétní účely anebo bez účelového určení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/5/2"><p>(2) Zdrojem peněžních fondů územního samosprávného celku nebo svazku obcí mohou být zejména</p>
<section class="pismeno" resource="section/5/2/a"><p>a) přebytky hospodaření z minulých let,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/5/2/b"><p>b) příjmy běžného roku, které nejsou určeny k využití v běžném roce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/5/2/c"><p>c) převody prostředků z rozpočtu během roku do účelových peněžních fondů.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/6"><header><h1>§ 6</h1><h1>Obsah rozpočtu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/6/1"><p>(1) Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není dále uvedeno, že probíhají mimo rozpočet.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/6/2"><p>(2) Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace týkající se</p>
<section class="pismeno" resource="section/6/2/a"><p>a) cizích prostředků,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/6/2/b"><p>b) sdružených prostředků.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/6/3"><p>(3) Podnikatelská činnost územního samosprávného celku nebo svazku obcí se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku nebo svazku obcí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/7"><header><h1>§ 7</h1><h1>Příjmy rozpočtu obce</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/7/1"><p>(1) Příjmy rozpočtu obce tvoří zejména</p>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/a"><p>a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/b"><p>b) příjmy z výsledků vlastní činnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/c"><p>c) příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/d"><p>d) příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/e"><p>e) příjmy z místních poplatků podle zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/7"><sup>7</sup>)</span>,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/f"><p>f) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span>,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/g"><p>g) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/h"><p>h) dotace z rozpočtu kraje,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/i"><p>i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/j"><p>j) přijaté peněžité dary a příspěvky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/k"><p>k) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/7/2"><p>(2) Správní poplatek za vydané povolení k provozování výherních hracích přístrojů, vybraný obecním úřadem, je příjmem rozpočtu obce ve výši 50 %; zbývající část tohoto správního poplatku odvede obecní úřad na účet státního rozpočtu, spravovaný finančním úřadem místně příslušným podle sídla obecního úřadu, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž vydané povolení nabylo právní moci. Obecní úřad současně zašle územnímu finančnímu orgánu kopii povolení s vyznačením data, v němž nabylo právní moci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/7/3"><p>(3) Obec může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/7/4"><p>(4) Obec může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů [§ 4 odst. 5 písm. b)].</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/7/5"><p>(5) Obec může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje nebo z rozpočtu jiné obce. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/8"><header><h1>§ 8</h1><h1>Příjmy rozpočtu kraje</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/8/1"><p>(1) Příjmy rozpočtu kraje tvoří zejména</p>
<section class="pismeno" resource="section/8/1/a"><p>a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8/1/b"><p>b) příjmy z výsledků vlastní činnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8/1/c"><p>c) příjmy z hospodářské činnosti organizace, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem rozpočtu kraje, který organizaci zřídil nebo založil,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8/1/d"><p>d) příjmy ze správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je kraj pověřen podle zvláštních zákonů, zejména správní poplatky z této činnosti a dále příjmy z vybraných pokut uložených v pravomoci kraje podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8/1/e"><p>e) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span>,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8/1/f"><p>f) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8/1/g"><p>g) přijaté peněžité dary a příspěvky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8/1/h"><p>h) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů kraje,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8/1/i"><p>i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/8/2"><p>(2) Správní poplatek za vydané povolení k provozování výherních hracích přístrojů, vybraný krajským úřadem, je příjmem rozpočtu kraje ve výši 50 %; zbývající část tohoto správního poplatku odvede krajský úřad na účet státního rozpočtu, spravovaný finančním úřadem místně příslušným podle sídla krajského úřadu, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž vydané povolení nabylo právní moci. Krajský úřad současně zašle územnímu finančnímu orgánu kopii povolení s vyznačením data, v němž nabylo právní moci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/8/3"><p>(3) Kraj může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/8/4"><p>(4) Kraj může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů [§ 4 odst. 5 písm. b)].</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/8/5"><p>(5) Kraj může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu jiného kraje. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/9"><header><h1>§ 9</h1><h1>Výdaje rozpočtu obce</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/9/1"><p>(1) Z rozpočtu obce se hradí zejména</p>
<section class="pismeno" resource="section/9/1/a"><p>a) závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/1/b"><p>b) výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/1/c"><p>c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/1/d"><p>d) závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/1/e"><p>e) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/1/f"><p>f) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/1/g"><p>g) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/1/h"><p>h) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/1/i"><p>i) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/9/2"><p>(2) Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí obec ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/10"><header><h1>§ 10</h1><h1>Výdaje rozpočtu kraje</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/10/1"><p>(1) Z rozpočtu kraje se hradí zejména</p>
<section class="pismeno" resource="section/10/1/a"><p>a) závazky vyplývající pro kraj z plnění povinností uložených zvláštními právními předpisy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/1/b"><p>b) výdaje na činnost orgánů kraje v jeho samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/1/c"><p>c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je kraj pověřen zvláštními právními předpisy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/1/d"><p>d) závazky vyplývající pro kraj z uzavřených smluvních vztahů v jeho hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupil,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/1/e"><p>e) dotace do rozpočtů obcí v kraji,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/1/f"><p>f) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými územními celky nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/1/g"><p>g) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/1/h"><p>h) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/1/i"><p>i) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro kraj,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/1/j"><p>j) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti kraje, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/10/1/k"><p>k) dotace Regionální radě regionu soudržnosti.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/10/2"><p>(2) Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí kraj ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům.</p></section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-treti"><header><h1>ČÁST TŘETÍ</h1><h1>ROZPOČTOVÝ PROCES</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/11"><header><h1>§ 11</h1></header><p>Vypracování rozpočtu územního samosprávného celku</p>
<section class="odstavec" resource="section/11/1"><p>(1) Územní samosprávný celek vypracovává svůj roční rozpočet v návaznosti na svůj rozpočtový výhled a na základě údajů z rozpisu platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž</p>
<section class="pismeno" resource="section/11/1/a"><p>a) státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/11/1/b"><p>b) rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtům obcí v kraji.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/11/2"><p>(2) V případě, že se územní samosprávný celek podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/11/3"><p>(3) Územní samosprávný celek zveřejní návrh svého rozpočtu po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úřední desce může být návrh rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/11a"><header><h1>§ 11a</h1><h1>Zveřejnění návrhu rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti</h1></header><p>Regionální rada regionu soudržnosti zveřejní návrh svého rozpočtu po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání výboru Regionální rady regionu soudržnosti na své informační tabuli a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na informační tabuli může být návrh rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané kraje, jehož územím je vymezen region soudržnosti, uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/12"><header><h1>§ 12</h1><h1>Rozpočtová skladba</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/12/1"><p>(1) Rozpočet územního samosprávného celku a rozpočet svazku obcí se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/2"><p>(2) Orgány územního samosprávného celku a orgány svazku obcí projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit</p>
<section class="pismeno" resource="section/12/2/a"><p>a) výkonné orgány územního samosprávného celku a svazku obcí při hospodaření podle rozpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/12/2/b"><p>b) právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti územního samosprávného celku při svém hospodaření,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/12/2/c"><p>c) právnické osoby zřízené v působnosti svazku obcí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/12/2/d"><p>d) další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/13"><header><h1>§ 13</h1><h1>Rozpočtové provizorium</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/13/1"><p>(1) Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/13/2"><p>(2) Pravidla rozpočtového provizoria potřebná k zajištění plynulosti hospodaření na vlastní úrovni i na úrovni nižších stupňů rozpočtové soustavy a u právnických osob financovaných z územních rozpočtů stanoví</p>
<section class="pismeno" resource="section/13/2/a"><p>a) zastupitelstvo kraje pro hospodaření kraje,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/2/b"><p>b) zastupitelstvo obce pro hospodaření obce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/2/c"><p>c) orgány svazku obcí pro hospodaření svazku obcí.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/13/3"><p>(3) Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/14"><header><h1>§ 14</h1><h1>Rozpis rozpočtu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/14/1"><p>(1) Po schválení rozpočtu v zastupitelstvu územního samosprávného celku a orgánech svazku obcí se jeho rozpis provádí neprodleně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/14/2"><p>(2) Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/14/3"><p>(3) Při rozpisu rozpočtu se rozpočet člení podle podrobné rozpočtové skladby.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/15"><header><h1>§ 15</h1><h1>Hospodaření podle rozpočtu a kontrola</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/15/1"><p>(1) Územní samosprávný celek a svazek obcí uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu ve veřejné správě<span class="poznamka-link" resource="footnote/10a"><sup>10a</sup>)</span> po celý rozpočtový rok.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/15/2"><p>(2) Územní samosprávný celek a svazek obcí vykonává kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/16"><header><h1>§ 16</h1><h1>Změny rozpočtu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/16/1"><p>(1) Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu</p>
<section class="pismeno" resource="section/16/1/a"><p>a) změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem (organizační změny),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/16/1/b"><p>b) změny právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů (metodické změny); patří mezi ně také cenové změny ovlivněné změnami právní úpravy regulovaných cen, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/16/1/c"><p>c) změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů (věcné změny).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/16/2"><p>(2) Změny rozpočtu se provádějí rozpočtovými opatřeními, které se evidují podle časové posloupnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/16/3"><p>(3) Rozpočtovým opatřením je</p>
<section class="pismeno" resource="section/16/3/a"><p>a) přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/16/3/b"><p>b) použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/16/3/c"><p>c) vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/16/4"><p>(4) Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/17"><header><h1>§ 17</h1><h1>Závěrečný účet</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/17/1"><p>(1) Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17/2"><p>(2) V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17/3"><p>(3) Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům, Národnímu fondu a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17/4"><p>(4) Územní samosprávný celek a svazek obcí jsou povinny dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok<span class="poznamka-link" resource="footnote/11"><sup>11</sup>)</span>. Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis<span class="poznamka-link" resource="footnote/11b"><sup>11b</sup>)</span>.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17/5"><p>(5) Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech územního samosprávného celku a svazku obcí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17/6"><p>(6) Územní samosprávný celek zveřejní návrh svého závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span> po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úřední desce může být návrh závěrečného účtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17/7"><p>(7) Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením</p>
<section class="pismeno" resource="section/17/7/a"><p>a) souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/17/7/b"><p>b) souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme územní samosprávný celek a svazek obcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků; přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily územnímu samosprávnému celku nebo svazku obcí škodu.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/17a"><header><h1>§ 17a</h1><h1>Zveřejnění návrhu závěrečného účtu Regionální rady regionu soudržnosti</h1></header><p>Regionální rada regionu soudržnosti zveřejní návrh svého závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span> po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání výboru Regionální rady regionu soudržnosti na své informační tabuli a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na informační tabuli může být návrh závěrečného účtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané kraje, jehož územím je vymezen region soudržnosti, uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/18"><header><h1>§ 18</h1><h1>Časové použití rozpočtu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/18/1"><p>(1) Do plnění rozpočtu se zahrnují jen takové příjmy, které byly skutečně přijaty, resp. takové finanční operace, které byly uskutečněny v kalendářním roce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/18/2"><p>(2) Do plnění výdajů se zařazuje jen takové čerpání prostředků, které se uskutečnilo v kalendářním roce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/18/3"><p>(3) Pro zařazení příjmu nebo výdaje do plnění rozpočtu v kalendářním roce je rozhodující datum připsání anebo odepsání prostředků na bankovních účtech.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/18/4"><p>(4) Územní samosprávný celek a svazek obcí může přijímat nebo poskytovat zálohy na věcná plnění smluv, která se uskuteční až v následujícím roce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/18/5"><p>(5) Územní samosprávný celek a svazek obcí může stanovit časovou použitelnost dotací nebo příspěvků ze svého rozpočtu jejich příjemcům, a to zpravidla na období do konce rozpočtového roku nebo i do pozdějšího termínu, jestliže to odpovídá účelu poskytnutých peněžních prostředků.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/19"><header><h1>§ 19</h1><h1>Účelovost rozpočtových prostředků</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/19/1"><p>(1) Účelovost rozpočtových prostředků se určí</p>
<section class="pismeno" resource="section/19/1/a"><p>a) individuálně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/19/1/b"><p>b) odvětvově ve vztahu k potřebám daného odvětví, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/19/1/c"><p>c) územně ve vztahu k potřebám vymezeného území nebo jeho části anebo místa.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/19/2"><p>(2) Územní samosprávný celek a svazek obcí je povinen respektovat účel použití rozpočtových prostředků, který vyplývá</p>
<section class="pismeno" resource="section/19/2/a"><p>a) z účelu přijatých dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu anebo z jiného územního rozpočtu, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/19/2/b"><p>b) z uzavřených smluv, podle nichž přijímá účelové rozpočtové prostředky od jiných osob, včetně účelových darů, příspěvků či půjček.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/19/3"><p>(3) Podle pravidel účelovosti uvedených v odstavcích 1 a 2 může územní samosprávný celek a svazek obcí stanovit účel použití těch prostředků, jimiž dotuje činnost jiných osob anebo na ni přispívá.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/20"><header><h1>§ 20</h1><h1>Návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/20/1"><p>(1) Rozpočtové prostředky územního samosprávného celku nebo svazku obcí nevyužité do konce roku nepropadají, ale převádějí se do dalšího roku. Případná jejich účelovost se přitom zachovává.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/2"><p>(2) Výjimkou z ustanovení odstavce 1 jsou nevyužité účelově a časově vymezené dotace nebo příspěvky, které poskytovatel požaduje po skončení roku vyúčtovat a nespotřebované peněžní prostředky vrátit. Vrácené rozpočtové prostředky jsou výdajem toho roku, kdy se uskuteční.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/3"><p>(3) Územní samosprávný celek i svazek obcí může při poskytování vlastních rozpočtových prostředků jiným osobám požadovat návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků podle odstavce 2. Vrácené rozpočtové prostředky jsou v tom případě příjmem jejich rozpočtu v roce, v němž k jejich vrácení došlo.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/21"><header><h1>§ 21</h1><h1>Kompenzační peněžní operace</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/21/1"><p>(1) Kompenzační operací se do údajů o plnění rozpočtu zařazují</p>
<section class="pismeno" resource="section/21/1/a"><p>a) vrácené přijaté zálohy a vrácené neoprávněně přijaté peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě příjmů téhož rozpočtového roku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/1/b"><p>b) vrácené poskytnuté zálohy a vrácené neoprávněně vydané peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě výdajů téhož rozpočtového roku.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/21/2"><p>(2) Podle odstavce 1 se postupuje také v případě,</p>
<section class="pismeno" resource="section/21/2/a"><p>a) že v daném rozpočtovém roce dojde ke vzájemné náhradě uskutečněných výdajů mezi osobami řídícími se rozpočtovou skladbou, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/2/b"><p>b) jestliže rozpočet zprostředkovává vztahy mezi rozpočtem vyššího stupně a rozpočty nižších stupňů.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/22"><header><h1>§ 22</h1><h1>Porušení rozpočtové kázně</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/22/1"><p>(1) Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu</p>
<section class="pismeno" resource="section/22/1/a"><p>a) územního samosprávného celku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22/1/b"><p>b) městské části hlavního města Prahy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22/1/c"><p>c) Regionální rady regionu soudržnosti, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22/1/d"><p>d) svazku obcí.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/22/2"><p>(2) Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků. Za neoprávněné použití peněžních prostředků podle odstavce 1 se považuje také</p>
<section class="pismeno" resource="section/22/2/a"><p>a) porušení povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22/2/b"><p>b) porušení povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá; den připsání peněžních prostředků na účet příjemce se považuje za den porušení rozpočtové kázně; penále za porušení rozpočtové kázně se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod uhradit,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22/2/c"><p>c) neprokáže-li příjemce peněžních prostředků, jak byly tyto prostředky použity.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/22/3"><p>(3) Zadržením peněžních prostředků podle odstavce 1 je porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22/4"><p>(4) Fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22/5"><p>(5) Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 věty první nebo podle odstavce 2 písm. c) anebo při zadržení peněžních prostředků podle odstavce 3 odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 písm. a) nebo b) odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých prostředků, ledaže podle smlouvy nebo rozhodnutí o poskytnutí těchto prostředků se za porušení méně závažné konkrétní povinnosti uloží odvod nižší. Pro stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel ve smlouvě nebo rozhodnutí procentní rozmezí vztahující se k poskytnutým peněžním prostředkům. Při stanovení výše odvodu orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 přihlédne k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Při porušení více povinností se procentní částky sčítají; odvod za porušení rozpočtové kázně lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých ke dni porušení rozpočtové kázně. Při podezření na porušení rozpočtové kázně může poskytovatel peněžních prostředků pozastavit jejich poskytnutí, a to až do výše předpokládaného odvodu. Pokud orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, v rozhodnutí uvede, že z uloženého odvodu bude odvedena pouze částka ve výši rozdílu mezi uloženým odvodem a peněžními prostředky neposkytnutými z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně. Pokud orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 odvod neuloží, poskytovatel peněžních prostředků poskytne pozastavené peněžní prostředky příjemci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22/6"><p>(6) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1 000 Kč, se neuloží.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22/7"><p>(7) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje v samostatné působnosti</p>
<section class="pismeno" resource="section/22/7/a"><p>a) u obce obecní úřad,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22/7/b"><p>b) u městské části hlavního města Prahy úřad městské části,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22/7/c"><p>c) u hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22/7/d"><p>d) u kraje krajský úřad.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/22/8"><p>(8) Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. a) přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad podle zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/13"><sup>13</sup>)</span>, rozhodnutí podle odstavce 7 písm. b) přezkoumává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy podle zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/14"><sup>14</sup>)</span>. Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. c) a d) přezkoumává z hlediska dodržování zákonnosti Ministerstvo financí. Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 7 může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22/9"><p>(9) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje</p>
<section class="pismeno" resource="section/22/9/a"><p>a) u svazku obcí orgán určený k tomu stanovami, jinak orgán, který jedná jménem svazku obcí navenek,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22/9/b"><p>b) u Regionální rady regionu soudržnosti úřad Regionální rady regionu soudržnosti.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/22/10"><p>(10) Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 9 písm. a) je krajský úřad v přenesené působnosti, příslušný podle sídla svazku obcí. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 9 písm. b) je Ministerstvo financí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22/11"><p>(11) Odvod a penále podle odstavců 4 až 6 lze uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22/12"><p>(12) Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl, na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22/13"><p>(13) Při správě odvodů podle odstavců 7 a 9 se postupuje podle zákona upravujícího správu daní. Při správě penále se uplatní postup, který stanoví zákon upravující správu daní pro úrok z prodlení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/22a"><header><h1>§ 22a</h1><h1>Správní delikty</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/22a/1"><p>(1) Územní samosprávný celek, svazek obcí, městská část hlavního města Prahy nebo Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu tím, že</p>
<section class="pismeno" resource="section/22a/1/a"><p>a) v rozporu s § 2 odst. 1 nezpracuje rozpočtový výhled,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22a/1/b"><p>b) v rozporu s § 13 odst. 1 nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22a/1/c"><p>c) neprovede změny schváleného rozpočtu podle § 16 odst. 2,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22a/1/d"><p>d) zpracuje rozpočet v rozporu s § 12 odst. 1,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22a/1/e"><p>e) v rozporu s § 14 neprovede rozpis schváleného rozpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22a/1/f"><p>f) v rozporu s § 15 odst. 1 nevykonává kontrolu svého hospodaření, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22a/1/g"><p>g) v rozporu s § 17 odst. 4 nezajistí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/22a/2"><p>(2) Územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s</p>
<section class="pismeno" resource="section/22a/2/a"><p>a) § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22a/2/b"><p>b) § 11 odst. 3 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22a/2/c"><p>c) § 17 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/22a/3"><p>(3) Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s</p>
<section class="pismeno" resource="section/22a/3/a"><p>a) § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22a/3/b"><p>b) § 11a nezveřejní návrh rozpočtu, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22a/3/c"><p>c) § 17a nezveřejní návrh závěrečného účtu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/22a/4"><p>(4) Svazek obcí se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s</p>
<section class="pismeno" resource="section/22a/4/a"><p>a) § 39 odst. 3 zpracuje a schválí rozpočet,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22a/4/b"><p>b) § 39 odst. 4 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/22a/4/c"><p>c) § 39 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/22a/5"><p>(5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/22b"><header><h1>§ 22b</h1><h1>Společná ustanovení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/22b/1"><p>(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22b/2"><p>(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22b/3"><p>(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22b/4"><p>(4) Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustila obec nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem není hlavní město Praha, v prvním stupni projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním obvodu se obec nachází nebo v jehož správním obvodu má dobrovolný svazek obcí sídlo. Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustila městská část hlavního města Prahy, v prvním stupni projednává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22b/5"><p>(5) Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustil kraj, Regionální rada regionu soudržnosti, hlavní město Praha nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem je hlavní město Praha, v prvním stupni projednává Ministerstvo financí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22b/6"><p>(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který pokutu uložil.</p></section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-ctvrta"><header><h1>ČÁST ČTVRTÁ</h1><h1>ORGANIZACE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/23"><header><h1>§ 23</h1><h1>Druhy organizací územních samosprávných celků</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/23/1"><p>(1) zřizovat veřejné výzkumné instituce podle zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/16b"><sup>16b</sup>)</span>.</p>
<section class="pismeno" resource="section/23/1/a"><p>a) zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/23/1/b"><p>b) zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/23/1/c"><p>c) zakládat obchodní společnosti<span class="poznamka-link" resource="footnote/15"><sup>15</sup>)</span>, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/23/1/d"><p>d) zakládat obecně prospěšné společnosti podle zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/16"><sup>16</sup>)</span>,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/23/1/e"><p>e) zřizovat školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/16a"><sup>16a</sup>)</span>,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/23/1/g"><p>g) zřizovat veřejná ústavní zdravotnická zařízení podle zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/16c"><sup>16c</sup>)</span>.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/23/2"><p>(2) Územní samosprávný celek se může spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Organizační složky územního samosprávného celku</h2>
<section class="paragraf" resource="section/24"><header><h1>§ 24</h1></header><p>Vznik organizačních složek územního samosprávného celku</p>
<section class="odstavec" resource="section/24/1"><p>(1) Organizační složka územního samosprávného celku (dále jen „organizační složka“) vzniká rozhodnutím zastupitelstva územního samosprávného celku. Organizační složka hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou. Tuto formu svého hospodaření volí územní samosprávný celek pro takové činnosti, které</p>
<section class="pismeno" resource="section/24/1/a"><p>a) nevyžadují velký počet zaměstnanců,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/24/1/b"><p>b) nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/24/1/c"><p>c) nejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/24/1/d"><p>d) nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/24/2"><p>(2) Pracovníci organizační složky jsou zaměstnanci zřizovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/24/3"><p>(3) Zřizovatel jmenuje vedoucího organizační složky a určí jeho práva a povinnosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/25"><header><h1>§ 25</h1><h1>Hospodaření organizačních složek</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/25/1"><p>(1) Územní samosprávný celek má ve svém rozpočtu obsaženy veškeré příjmy a výdaje svých organizačních složek. Rozpočet organizační složky je součástí rozpočtu jejího zřizovatele. Organizační složka je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/2"><p>(2) Územní samosprávný celek dává oprávnění k dispozicím s rozpočtem organizační složky jednak svému úřadu, jednak také podle potřeby odpovědnému vedoucímu organizační složky. Při dělbě těchto oprávnění vychází z místních podmínek činnosti organizační složky, s přihlédnutím k povaze úkolů, které prostřednictvím své organizační složky zabezpečuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/3"><p>(3) Na organizační složku přenáší zřizovatel oprávnění disponovat jen s takovými peněžními prostředky, které souvisejí s její běžnou, pravidelnou činností, již je nutné zabezpečovat operativně. Tyto prostředky poskytuje zřizovatel organizační složce formou provozní zálohy v hotovosti nebo zřízením běžného účtu u banky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/4"><p>(4) Pokud zřizovatel přenesl na organizační složku oprávnění disponovat s peněžními prostředky, vedoucí této organizační složky odpovídá za hospodaření, vedení pokladní služby a úplnost podkladů pro účetní záznamy zřizovatele.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/5"><p>(5) Organizační složka je povinna vyúčtovat provozní zálohu po ukončení období, na něž byla poskytnuta, nejpozději však do 31. prosince rozpočtového roku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/6"><p>(6) Zřizovatel může pověřit svou organizační složku vybíráním některých rozpočtových příjmů z její činnosti. Organizační složka tyto příjmy vybírá buď v hotovosti nebo pomocí svého běžného účtu. Z vybraných příjmů nesmí organizační složka hradit výdaje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/7"><p>(7) Rozpočtové příjmy je organizační složka povinna odvést na účet svého zřizovatele nejpozději koncem každého měsíce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/8"><p>(8) Peněžní průběh svého hospodaření vede organizační složka v peněžním deníku v plném členění podle rozpočtové skladby. Údaje z peněžního deníku se převádějí do rozpočtu příjmů a výdajů zřizovatele, a to v jím stanoveném termínu, nejméně však měsíčně a nejpozději před koncem roku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/9"><p>(9) Nevyčerpanou zálohu je organizační složka povinna vrátit zřizovateli v jím stanoveném termínu, nejpozději před koncem roku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/10"><p>(10) Zřizovatel kontroluje hospodaření se svěřeným majetkem a s peněžními prostředky organizační složky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/26"><header><h1>§ 26</h1><h1>Zřizovací listina organizačních složek</h1></header><p>O vzniku organizační složky vydá zřizovatel zřizovací listinu, která musí obsahovat</p>
<section class="pismeno" resource="section/26/a"><p>a) úplný název zřizovatele; je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/26/b"><p>b) název a sídlo organizační složky; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizačních složek zřizovatele,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/26/c"><p>c) vymezení účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/26/d"><p>d) označení osob oprávněných jednat za organizační složku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/26/e"><p>e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, pokud se organizační složce předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/26/f"><p>f) vymezení takových majetkových práv, které organizační složce umožní, aby majetek svěřený podle písmena e) mohla řádně využívat pro účely, pro něž byla zřízena, a v rámci vymezené pravomoci o něj pečovat,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/26/g"><p>g) okruh příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele souvisejících s její činností, které zřizovatel svěřuje do její působnosti, a způsob jejich použití, a to na rozdíl od zbývajících příjmů a výdajů organizační složky, které zřizovatel o jejím hospodaření sleduje podle rozpočtové skladby a zabezpečuje je ve svém rozpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/26/h"><p>h) způsob vedení odděleného účetnictví o příjmech a výdajích organizační složky svěřených jí do její působnosti podle písmena g), včetně případného zřízení a využívání samostatného bankovního účtu, a způsob vyúčtování prostředků sledovaných na tomto účtu a popř. také způsob stanovení a vyúčtování zúčtovatelných záloh poskytovaných na její provozní výdaje,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/26/i"><p>i) vymezení doby, na kterou je organizační složka zřízena.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Příspěvkové organizace územních samosprávných celků</h2>
<section class="paragraf" resource="section/27"><header><h1>§ 27</h1></header><p>Zřizování, změny a zrušení příspěvkových organizací</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/28"><header><h1>§ 28</h1><h1>Finanční hospodaření příspěvkových organizací</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/28/1"><p>(1) Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/2"><p>(2) Příspěvková organizace dále hospodaří</p>
<section class="pismeno" resource="section/28/2/a"><p>a) s dotací na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/2/b"><p>b) s dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/28/3"><p>(3) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 2 nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/4"><p>(4) Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/5"><p>(5) Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/6"><p>(6) Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže</p>
<section class="pismeno" resource="section/28/6/a"><p>a) její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/6/b"><p>b) její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/6/c"><p>c) porušila rozpočtovou kázeň.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/28/7"><p>(7) Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že</p>
<section class="pismeno" resource="section/28/7/a"><p>a) použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/7/b"><p>b) převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků, než stanoví tento zákon nebo než rozhodl zřizovatel,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/7/c"><p>c) použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/7/d"><p>d) použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/28/7/e"><p>e) překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/28/8"><p>(8) Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/9"><p>(9) Zřizovatel může z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti příspěvkové organizace. podané do 1 roku od uložení odvodu</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/10"><p>(10) Ustažnovení odstažvců 7 až 9 se nevztažhují naž porušení rozpočtové kázně při nažkládání s prostředky poskytnutými příspěvkové orgažnizažci z rozpočtu zřizovažtele, které zřizovažtel obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu, z rozpočtu Regionální raždy regionu soudržnosti nebo z Národního fondu zaž účelem, ažby je naž záklaždě svého rozhodnutí poskytnul právnické nebo fyzické osobě. V tažkovém přípaždě se postupuje podle § 22.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/11"><p>(11) Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/12"><p>(12) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti a k Národnímu fondu; jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcí, též k rozpočtu kraje.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/29"><header><h1>§ 29</h1><h1>Peněžní fondy příspěvkových organizací</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/29/1"><p>(1) Příspěvková organizace vytváří své peněžní fondy</p>
<section class="pismeno" resource="section/29/1/a"><p>a) rezervní fond,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/1/b"><p>b) investiční fond,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/1/c"><p>c) fond odměn,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/29/1/d"><p>d) fond kulturních a sociálních potřeb.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/29/2"><p>(2) Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/30"><header><h1>§ 30</h1><h1>Rezervní fond</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/30/1"><p>(1) Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Zlepšený výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a do fondu odměn schvaluje zřizovatel. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary a prostředky převedené podle § 28 odst. 3.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/30/2"><p>(2) Rezervní fond, s výjimkou prostředků převedených podle § 28 odst. 3, používá příspěvková organizace</p>
<section class="pismeno" resource="section/30/2/a"><p>a) k dalšímu rozvoji své činnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/30/2/b"><p>b) k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/30/2/c"><p>c) k úhradě případných sankcí uložených jí za porušení rozpočtové kázně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/30/2/d"><p>d) k úhradě své ztráty za předchozí léta.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/30/3"><p>(3) Zřizovatel může dát příspěvkové organizaci souhlas k tomu, aby část svého rezervního fondu, s výjimkou prostředků převedených podle § 28 odst. 3, použila k posílení svého investičního fondu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/31"><header><h1>§ 31</h1><h1>Investiční fond</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/31/1"><p>(1) Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou</p>
<section class="pismeno" resource="section/31/1/a"><p>a) peněžní prostředky ve výši odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku<span class="poznamka-link" resource="footnote/4"><sup>4</sup>)</span> prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/1/b"><p>b) investiční dotace z rozpočtu zřizovatele,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/1/c"><p>c) investiční příspěvky ze státních fondů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/1/d"><p>d) příjmy z prodeje svěřeného dlouhodobého hmotného majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/1/e"><p>e) dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/1/f"><p>f) příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/1/g"><p>g) převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/31/2"><p>(2) Investiční fond příspěvkové organizace se používá</p>
<section class="pismeno" resource="section/31/2/a"><p>a) k financování investičních výdajů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/2/b"><p>b) k úhradě investičních úvěrů nebo půjček,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/2/c"><p>c) k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/31/2/d"><p>d) k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav majetku, který příspěvková organizace používá pro svou činnost; takto použité prostředky se z investičního fondu převádějí do výnosů příspěvkové organizace.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/31/3"><p>(3) Ke krytí investičních potřeb lze se souhlasem zřizovatele použít též investičních úvěrů nebo půjček.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/32"><header><h1>§ 32</h1><h1>Fond odměn</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/32/1"><p>(1) Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to do výše jeho 80 %, nejvýše však do výše 80 % stanoveného nebo přípustného objemu prostředků na platy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/32/2"><p>(2) Tvorbu fondu odměn provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného výsledku hospodaření a jeho rozdělení zřizovatelem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/32/3"><p>(3) Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/17"><sup>17</sup>)</span>.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/33"><header><h1>§ 33</h1><h1>Fond kulturních a sociálních potřeb</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/33/1"><p>(1) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/2"><p>(2) Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/3"><p>(3) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/4"><p>(4) Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/33a"><header><h1>§ 33a</h1></header><p>zrušen</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/33b"><header><h1>§ 33b</h1><h1>Stravování a stravovací služby</h1></header><p>Závodní stravování zabezpečuje příspěvková organizace ve vlastních zařízeních závodního stravování nebo prostřednictvím jiné právnické osoby, fyzické osoby nebo organizační složky státu pro své zaměstnance, žáky středních odborných učilišť nebo speciálních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů, žákům, studentům a vědeckým aspirantům po dobu jejich činnosti v příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů. Příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou zabezpečit závodní stravování ve vlastních stravovacích zařízeních též důchodcům, kteří v ní pracovali při odchodu do důchodu, a zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Příspěvková organizace může poskytnout závodní stravování též občanům, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o závodním stravování s jinou právnickou osobou, fyzickou osobou nebo organizační složkou státu, a zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní. Náklady na závodní stravování a jejich úhradu upraví Ministerstvo financí vyhláškou.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/34"><header><h1>§ 34</h1><h1>Úvěry, půjčky a ručení příspěvkové organizace</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/34/1"><p>(1) Příspěvková organizace je oprávněna uzavírat smlouvy o půjčce<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span> nebo o úvěru<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. Tento souhlas se nevyžaduje v případě půjček zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb. K dočasnému krytí svých potřeb může získat od svého zřizovatele návratnou finanční výpomoc, jestliže je její vrácení zabezpečeno jejími výnosy běžného roku, nejpozději však do 31. března následujícího roku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/34/2"><p>(2) Příspěvková organizace není oprávněna zajišťovat závazky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/35"><header><h1>§ 35</h1><h1>Nákup na splátky příspěvkovými organizacemi</h1></header><p>Příspěvková organizace může pořizovat věci nákupem na splátky nebo smlouvou o nájmu s právem koupě jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/36"><header><h1>§ 36</h1></header><p>Nakládání s cennými papíry příspěvkovými organizacemi Příspěvková organizace není oprávněna nakupovat akcie či jiné cenné papíry. Přijímat je jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům je oprávněna jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Příspěvková organizace nesmí vystavovat nebo akceptovat směnky, ani být směnečným ručitelem.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/37"><header><h1>§ 37</h1><h1>Poskytování darů příspěvkovými organizacemi</h1></header><p>Příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům, s výjimkou obvyklých peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům a jiným osobám ze svého fondu kulturních a sociálních potřeb a s výjimkou postupu podle § 27 odst. 6.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/37a"><header><h1>§ 37a</h1><h1>Zřizování a zakládání právnických osob</h1></header><p>Příspěvková organizace nesmí</p>
<section class="pismeno" resource="section/37a/a"><p>a) zřizovat nebo zakládat právnické osoby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/37a/b"><p>b) mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené nebo založené za účelem podnikání.</p></section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-pata"><header><h1>ČÁST PÁTÁ</h1><h1>HOSPODAŘENÍ SVAZKU OBCÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/38"><header><h1>§ 38</h1><h1>Majetek svazku obcí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/38/1"><p>(1) Svazek obcí hospodaří s majetkem, který ze svého vlastního majetku vložily do svazku obcí jeho členské obce podle stanov svazku obcí<span class="poznamka-link" resource="footnote/18"><sup>18</sup>)</span>, a dále s majetkem, který získal svou vlastní činností.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/38/2"><p>(2) Majetek vložený obcí do hospodaření svazku obcí zůstává ve vlastnictví obce. Orgány svazku obcí s ním mohou nakládat jen v souladu s majetkovými právy, která na ně členská obec přenesla podle stanov svazku obcí. Majetková práva k vlastnímu majetku obcí, která jsou vyhrazena obecnímu zastupitelstvu<span class="poznamka-link" resource="footnote/19"><sup>19</sup>)</span>, nelze převést na orgány svazku obcí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/39"><header><h1>§ 39</h1><h1>Finanční hospodaření svazku obcí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/39/1"><p>(1) Svazek obcí hospodaří podle svého rozpočtu (§ 4).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/39/2"><p>(2) Obsahem rozpočtu svazku obcí jsou jeho příjmy a výdaje vyplývající z jeho činností v souladu s jeho stanovami.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/39/3"><p>(3) V případě, že se svazek obcí podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/39/4"><p>(4) Svazek obcí zveřejní návrh svého rozpočtu po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí na úředních deskách členských obcí a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úředních deskách může být návrh rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané členských obcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/39/5"><p>(5) Kontrolu hospodaření s majetkem svazku obcí a s jeho finančními prostředky provádí orgán určený k tomu stanovami svazku obcí. Zprávy o výsledcích této kontroly předkládá svazek obcí zastupitelstvům členských obcí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/39/6"><p>(6) Svazek obcí zveřejní návrh svého závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span> po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí na úředních deskách členských obcí a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úředních deskách může být návrh závěrečného účtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané členských obcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/39/7"><p>(7) Závěrečný účet svazku obcí se předkládá zastupitelstvům členských obcí, a to neprodleně po jeho schválení v orgánu svazku obcí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/39a"><header><h1>§ 39a</h1><h1>Druhy organizací svazku obcí</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/39a/1"><p>(1) Svazek obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, může zřizovat příspěvkové organizace a školské právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, a to za podmínek stanovených zvláštním zákonem<span class="poznamka-link" resource="footnote/19a"><sup>19a</sup>)</span>.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/39a/2"><p>(2) O zřízení, změně a zrušení příspěvkové organizace podle odstavce 1 rozhoduje nejvyšší orgán svazku obcí, vymezený stanovami<span class="poznamka-link" resource="footnote/19b"><sup>19b</sup>)</span>; tento orgán také schvaluje zřizovací listinu příspěvkové organizace.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/39a/3"><p>(3) Ostatní úkoly zřizovatele, pokud nejsou stanovami vyhrazeny nejvyššímu orgánu svazku obcí, plní vůči příspěvkovým organizacím podle odstavce 1 výkonný orgán svazku obcí, vymezený stanovami<span class="poznamka-link" resource="footnote/19b"><sup>19b</sup>)</span>.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/39a/4"><p>(4) Pokud není stanoveno jinak, vztahují se na příspěvkové organizace podle odstavce 1 ustanovení § 27 až 37a obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/39b"><header><h1>§ 39b</h1><h1>Předchozí souhlas</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/39b/1"><p>(1) Předchozí souhlas zřizovatele podle tohoto zákona, anebo stanoví-li tak zřizovatel podle § 27 odst. 4, se poskytuje vždy pouze pro jeden právní úkon a je jeho součástí, s výjimkou peněžitého daru účelově neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel poskytnout předchozí souhlas společný pro více právních úkonů. Bez předchozího souhlasu je příslušný právní úkon neplatný.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/39b/2"><p>(2) Do doby, než právní úkon nabude účinnosti, lze předchozí souhlas dodatečně odejmout, jestliže po jeho vydání vyjdou najevo podstatné skutečnosti, které nebyly známy v době rozhodování a měly by na výsledek rozhodnutí podstatný vliv.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/39b/3"><p>(3) Pokud si zřizovatel příspěvkové organizace vyhradí předchozí souhlas k nabytí majetku podle § 27 odst. 4, je povinen zabezpečit předem oznámení o této skutečnosti v Ústředním věstníku České republiky.</p></section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-sesta"><header><h1>ČÁST ŠESTÁ</h1><h1>PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/40"><header><h1>§ 40</h1></header><p>Plnění závazků z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé Poskytování finančních prostředků z rozpočtů krajů, obcí nebo svazků obcí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů musí být v souladu se zvláštním zákonem upravujícím postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé<span class="poznamka-link" resource="footnote/20"><sup>20</sup>)</span>.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/41"><header><h1>§ 41</h1><h1>Přechodná ustanovení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/41/1"><p>(1) Dosavadní rozpočtové organizace, k nimž funkce zřizovatele má před účinností tohoto zákona obec, se s účinností tohoto zákona stávají organizační složkou obce. Obec k tomu účelu rozhodnutím zastupitelstva vydá zřizovací listinu organizační složky, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Při této organizační změně přecházejí veškerá práva a povinnosti rozpočtové organizace na obec.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/41/2"><p>(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, že obec dosavadní rozpočtovou organizaci přemění do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona na příspěvkovou organizaci. V tom případě se postupuje podle § 27. Touto změnou přecházejí všechna práva a povin10 8591449 008013 ISSN 1211-1244</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Vydává a tiskne: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., Bartůňkova 4, pošt. schr. 10, 149 01 Praha 415, telefon: 272 927 011, fax: 974 887 395 – Redakce: Ministerstvo vnitra, nám. Hrdinů 1634/3, pošt. schr. 155/SB, 140 21 Praha 4, telefon: 974 817 287, fax: 974 816 871 – Administrace: písemné objednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtisků – MORAVIAPRESS, a. s., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, fax: 519 321 417, e-mail: sbirky@moraviapress.cz. Objednávky ve Slovenské republice přijímá a titul distribuuje Magnet-Press Slovakia, s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel.: 00421 2 44 45 46 28, fax: 00421 2 44 45 46 27. Roční předplatné se stanovuje za dodávku kompletního ročníku včetně rejstříku z předcházejícího roku a je od předplatitelů vybíráno formou záloh ve výši oznámené ve Sbírce zákonů. Závěrečné vyúčtování se provádí po dodání kompletního ročníku na základě počtu skutečně vydaných částek (první záloha na rok 2010 činí 6 000,– Kč) – Vychází podle potřeby – Distribuce: MORAVIAPRESS, a. s., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, celoroční předplatné – 516 205 176, 516 205 175, objednávky jednotlivých částek (dobírky) – 516 205 175, objednávky-knihkupci – 516 205 175, faxové objednávky – 519 321 417, e-mail – sbirky@moraviapress.cz, zelená linka – 800 100 314. Internetová prodejna: www.sbirkyzakonu.cz – Drobný prodej – Benešov: Oldřich HAAGER, Masarykovo nám. 231; Brno: Ing. Jiří Hrazdil, Vranovská 16, SEVT, a. s., Česká 14; České Budějovice: SEVT, a. s., Česká 3, tel.: 387 319 045; Cheb: EFREX, s. r. o., Karlova 31; Chomutov: DDD Knihkupectví – Antikvariát, Ruská 85; Kadaň: Knihařství – Přibíková, J. Švermy 14; Kladno: eL VaN, Ke Stadionu 1953, tel.: 312 248 323; Klatovy: Krameriovo knihkupectví, nám. Míru 169; Liberec: Podještědské knihkupectví, Moskevská 28; Litoměřice: Jaroslav Tvrdík, Štursova 10, tel.: 416 732 135, fax: 416 734 875; Most: Knihkupectví „U Knihomila“, Ing. Romana Kopková, Moskevská 1999; Olomouc: ANAG, spol. s r. o., Denisova č. 2, Zdeněk Chumchal – Knihkupectví Tycho, Ostružnická 3; Ostrava: LIBREX, Nádražní 14, Profesio, Hollarova 14, SEVT, a. s., Denisova 1; Otrokovice: Ing. Kučeřík, Jungmannova 1165; Pardubice: LEJHANEC, s. r. o., třída Míru 65; Plzeň: Typos, tiskařské závody s. r. o., Úslavská 2, EDICUM, Bačická 15, Technické normy, Na Roudné 5, Vydavatelství a naklad. Aleš Čeněk, nám. Českých bratří 8; Praha 1: NEOLUXOR, Na Poříčí 25, LINDE Praha, a. s., Opletalova 35, NEOLUXOR s. r. o., Václavské nám. 41; Praha 4: SEVT, a. s., Jihlavská 405; Praha 6: PPP – Staňková Isabela, Puškinovo nám. 17, PERIODIKA, Komornická 6; Praha 8: Specializovaná prodejna Sbírky zákonů, Sokolovská 35, tel.: 224 813 548; Praha 9: Abonentní tiskový servis-Ing. Urban, Jablonecká 362, po – pá 7 – 12 hod., tel.: 286 888 382, e-mail: tiskovy.servis@abonent.cz, DOVOZ TISKU SUWECO CZ, Klečákova 347; Praha 10: BMSS START, s. r. o., Vinohradská 190, MONITOR CZ, s. r. o., Třebohostická 5, tel.: 283 872 605; Přerov: Odborné knihkupectví, Bartošova 9, Jana Honková-YAHO-i-centrum, Komenského 38; Sokolov: KAMA, Kalousek Milan, K. H. Borovského 22, tel./fax: 352 605 959; Tábor: Milada Šimonová – EMU, Zavadilská 786; Teplice: Knihkupectví L&N, Kapelní 4; Ústí nad Labem: PNS Grosso s. r. o., Havířská 327, tel.: 475 259 032, fax: 475 259 029, Kartoon, s. r. o., Solvayova 1597/3, Vazby a doplňování Sbírek zákonů včetně dopravy zdarma, tel.+fax: 475 501 773, www.kartoon.cz, e-mail: kartoon@kartoon.cz; Zábřeh: Mgr. Ivana Patková, Žižkova 45; Žatec: Simona Novotná, Brázda-prodejna u pivovaru, Žižkovo nám. 76, Jindřich Procházka, Bezděkov 89 – Vazby Sbírek, tel.: 415 712 904. Distribuční podmínky předplatného: jednotlivé částky jsou expedovány neprodleně po dodání z tiskárny. Objednávky nového předplatného jsou vyřizovány do 15 dnů a pravidelné dodávky jsou zahajovány od nejbližší částky po ověření úhrady předplatného nebo jeho zálohy. Částky vyšlé v době od zaevidování předplatného do jeho úhrady jsou doposílány jednorázově. Změny adres a počtu odebíraných výtisků jsou prováděny do 15 dnů. Reklamace: informace na tel. čísle 516 205 175. V písemném styku vždy uvádějte IČO (právnická osoba), rodné číslo (fyzická osoba). Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., Odštěpný závod Jižní Morava Ředitelství v Brně č. j. P/2-4463/95 ze dne 8. 11. 1995.</h2>
</section>
</section>
<section class="zaver">
<p>Klaus v. r.</p>
<p>Havel v. r.</p>
<p>Zeman v. r.</p>
</section>
<section class="poznamky">
<p class="poznamka" resource="footnote/1"><span><sup>1</sup>)</span> Čl. 99 a násl. ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/2"><span><sup>2</sup>)</span> Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/3"><span><sup>3</sup>)</span> Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/2a"><span><sup>2a</sup>)</span> § 16 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/4"><span><sup>4</sup>)</span> Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/5"><span><sup>5</sup>)</span> § 657 a násl. občanského zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/6"><span><sup>6</sup>)</span> § 497 a násl. obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/7"><span><sup>7</sup>)</span> Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/8"><span><sup>8</sup>)</span> Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní).</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/10"><span><sup>10</sup>)</span> § 84 zákona č. 128/2000 Sb. § 35 zákona č. 129/2000 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/10a"><span><sup>10a</sup>)</span> Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/11"><span><sup>11</sup>)</span> § 42 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 20 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 38 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/11b"><span><sup>11b</sup>)</span> Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/13"><span><sup>13</sup>)</span> § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/14"><span><sup>14</sup>)</span> § 81 odst. 3 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/15"><span><sup>15</sup>)</span> Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/16"><span><sup>16</sup>)</span> Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/16a"><span><sup>16a</sup>)</span> Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/16b"><span><sup>16b</sup>)</span> Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/16c"><span><sup>16c</sup>)</span> Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/17"><span><sup>17</sup>)</span> Nařízení vlády č. 48/1995 Sb., o usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a odměny za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/18"><span><sup>18</sup>)</span> § 50 zákona č. 128/2000 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/19"><span><sup>19</sup>)</span> § 85 zákona č. 128/2000 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/19a"><span><sup>19a</sup>)</span> Zákon č. 561/2004 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/19b"><span><sup>19b</sup>)</span> § 50 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/20"><span><sup>20</sup>)</span> Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.</p>
</section>
</article>
dcterms:language
cs
n3:txtValue
OBECNÁ USTANOVENÍ
Předmět úpravy a působnost zákona
Tento zákon upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků, jimiž jsou obce a kraje, a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků.
Ustanoveními tohoto zákona se řídí také hospodaření dobrovolných svazků obcí (dále jen „svazek obcí“), pokud tento zákon nestanoví jinak.
Ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na rozpočty a finanční hospodaření obcí, platí ve statutárních městech a v hlavním městě Praze rovněž pro jejich městské části nebo obvody. Obsah rozpočtu městských částí nebo obvodů, včetně struktury jejich příjmů a výdajů, stanoví město ve své pravomoci.
Ustanoveními části druhé a třetí tohoto zákona se řídí také hospodaření Regionálních rad regionů soudržnosti2a<>) s výjimkou ustanovení § 7 až 10.
FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH
SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
Nástroje finančního hospodaření
Finanční hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcí se řídí jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem, je-li sestaven.
Územní samosprávný celek vede účetnictví podle zvláštního zákona.
Rozpočtový výhled
Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku a svazku obcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet (§ 4).
Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku po celou dobu trvání závazku.
Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí
Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí je finančním plánem, jímž se řídí financování činnosti územního samosprávného celku a svazku obcí.
Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.
Při zpracování ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu.
Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let.
Rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit
finančními prostředky z minulých let, nebo
smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku (dále jen „návratné zdroje“).
Kladný zůstatek finančních prostředků rozpočtového hospodaření běžného roku se převádí k použití v dalším roce, a to ke krytí rozpočtových výdajů, anebo se převádí do peněžních fondů (§ 5).
Schodek hospodaření se uhrazuje z finančních prostředků z minulých let nebo se kryje z návratných zdrojů splatných z rozpočtu v následujících letech.
Peněžní fondy územních samosprávných celků
Územní samosprávný celek může zřizovat peněžní fondy, a to pro konkrétní účely anebo bez účelového určení.
Zdrojem peněžních fondů územního samosprávného celku mohou být zejména
přebytky hospodaření z minulých let,
příjmy běžného roku, které nejsou určeny k využití v běžném roce,
převody prostředků z rozpočtu během roku do účelových peněžních fondů.
Obsah rozpočtu
Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není dále uvedeno, že probíhají mimo rozpočet.
Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace týkající se
cizích prostředků,
sdružených prostředků.
Podnikatelská činnost územního samosprávného celku nebo svazku obcí se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku nebo svazku obcí.
Příjmy rozpočtu obce
Příjmy rozpočtu obce tvoří
příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti,
příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila,
příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, , pokud není dále stanoveno jinak
příjmy z místních poplatků podle zvláštního zákona,
výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona,
dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,
dotace z rozpočtu kraje,
prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce,
přijaté peněžité dary a příspěvky,
jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce.
Správní poplatek za vydané povolení k provozování výherních hracích přístrojů, vybraný obecním úřadem, je příjmem rozpočtu obce ve výši 50 %; zbývající část tohoto správního poplatku odvede obecní úřad na účet státního rozpočtu, spravovaný finančním úřadem místně příslušným podle sídla obecního úřadu, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž vydané povolení nabylo právní moci. Obecní úřad současně zašle územnímu finančnímu orgánu kopii povolení s vyznačením data, v němž nabylo právní moci.
Obec může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu.
Obec může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů (§ 4 odst. 5 písm. b).
Obec může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje nebo z rozpočtu jiné obce. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků.
Příjmy rozpočtu kraje
Příjmy rozpočtu kraje tvoří
příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,
příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti,
příjmy z hospodářské činnosti organizace, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem
příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, rozpočtu kraje, který organizaci zřídil nebo založil,
příjmy ze správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je kraj pověřen podle zvláštních zákonů, zejména správní poplatky z této činnosti a dále příjmy z vybraných pokut uložených v pravomoci kraje podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, , pokud není dále stanoveno jinak
výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona,
dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,
přijaté peněžité dary a příspěvky,
jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů kraje,
prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce.
Správní poplatek za vydané povolení k provozování výherních hracích přístrojů, vybraný krajským úřadem, je příjmem rozpočtu kraje ve výši 50 %; zbývající část tohoto správního poplatku odvede krajský úřad na účet státního rozpočtu, spravovaný finančním úřadem místně příslušným podle sídla krajského úřadu, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž vydané povolení nabylo právní moci. Krajský úřad současně zašle územnímu finančnímu orgánu kopii povolení s vyznačením data, v němž nabylo právní moci.
Kraj může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu.
Kraj může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů (§ 4 odst. 5 písm. b).
Kraj může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu jiného kraje. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků.
Výdaje rozpočtu obce
Z rozpočtu obce se hradí
závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony,
výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,
výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem,
závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila,
závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,
úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,
výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,
výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec,
jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.
Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí obec ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům.
Výdaje rozpočtu kraje
Z rozpočtu kraje se hradí
závazky vyplývající pro kraj z plnění povinností uložených zvláštními právními předpisy,
výdaje na činnost orgánů kraje v jeho samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,
výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je kraj pověřen zvláštními právními předpisy,
závazky vyplývající pro kraj z uzavřených smluvních vztahů v jeho hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupil,
dotace do rozpočtů obcí v kraji,
závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými územními celky nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,
úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,
výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,
výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro kraj,
jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti kraje, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely,
dotace Regionální radě regionu soudržnosti.
Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí kraj ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům.
ROZPOČTOVÝ PROCES
Vypracování rozpočtu
Územní samosprávný celek vypracovává svůj roční rozpočet v návaznosti na svůj rozpočtový výhled a na základě údajů z rozpisu platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž
státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcí,
rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtům obcí v kraji.
V případě, že se územní samosprávný celek podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie.
Územní samosprávný celek zveřejní návrh svého rozpočtu po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úřední desce může být návrh rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva.
Zveřejnění návrhu rozpočtu Regionální rady regionu soudržnostiRegionální rada regionu soudržnosti zveřejní návrh svého rozpočtu po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání výboru Regionální rady regionu soudržnosti na své informační tabuli a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na informační tabuli může být návrh rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané kraje, jehož územím je vymezen region soudržnosti, uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění.
Rozpočtová skladba
Rozpočet územního samosprávného celku a rozpočet svazku obcí se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
Orgány územního samosprávného celku a orgány svazku obcí projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit
výkonné orgány územního samosprávného celku a svazku obcí při hospodaření podle rozpočtu,
právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti územního samosprávného celku při svém hospodaření,
právnické osoby zřízené v působnosti svazku obcí,
další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu.
Rozpočtové provizorium
Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria.
Pravidla rozpočtového provizoria potřebná k zajištění plynulosti hospodaření na vlastní úrovni i na úrovni nižších stupňů rozpočtové soustavy a u právnických osob financovaných z územních rozpočtů stanoví
zastupitelstvo kraje pro hospodaření kraje,
zastupitelstvo obce pro hospodaření obce,
orgány svazku obcí pro hospodaření svazku obcí.
Rozpis rozpočtu
Po schválení rozpočtu v zastupitelstvu územního samosprávného celku a orgánech svazku obcí se jeho rozpis provádí neprodleně.
Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit.
Při rozpisu rozpočtu se rozpočet člení podle podrobné rozpočtové skladby.
Hospodaření podle rozpočtuÚzemní samosprávné celky a svazky obcí uskutečňují své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a provádějí pravidelnou, systematickou a úplnou kontrolu svého hospodaření a hospodaření jimi zřízených a založených právnických osob a zařízení po celý rozpočtový rok.
Změny rozpočtu
Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu
změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem (organizační změny),
změny právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů (metodické změny); patří mezi ně také cenové změny ovlivněné změnami právní úpravy regulovaných cen, nebo
změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů (věcné změny).
Změny rozpočtu se provádějí rozpočtovými opatřeními, které se evidují podle časové posloupnosti.
Rozpočtovým opatřením je
přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů,
použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu,
Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení.
vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje.
Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku.
Závěrečný účet
Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu.
V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob a hospodaření s jejich majetkem.
Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům ajiným rozpočtům ak hospodaření dalších osob.
Územní samosprávný celek a svazek obcí jsou povinny dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.11b<>)
Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech územního samosprávného celku a svazku obcí.
Územní samosprávný celek zveřejní návrh svého závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úřední desce může být návrh závěrečného účtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva.
Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením
souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, nebo jednáním způsobily územnímu samosprávnému celku nebo svazku obcí škodu.
Zveřejnění návrhu závěrečného účtu Regionální rady regionu soudržnostiRegionální rada regionu soudržnosti zveřejní návrh svého závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání výboru Regionální rady regionu soudržnosti na své informační tabuli a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na informační tabuli může být návrh závěrečného účtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané kraje, jehož územím je vymezen region soudržnosti, uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění.
Časové použití rozpočtu
Do plnění rozpočtu se zahrnují jen takové příjmy, které byly skutečně přijaty, resp. takové finanční operace, které byly uskutečněny v kalendářním roce.
Do plnění výdajů se zařazuje jen takové čerpání prostředků, které se uskutečnilo v kalendářním roce.
Pro zařazení příjmu nebo výdaje do plnění rozpočtu v kalendářním roce je rozhodující datum připsání anebo odepsání prostředků na bankovních účtech.
Územní samosprávný celek a svazek obcí může přijímat nebo poskytovat zálohy na věcná plnění smluv, která se uskuteční až v následujícím roce.
Územní samosprávný celek a svazek obcí může stanovit časovou použitelnost dotací nebo příspěvků ze svého rozpočtu jejich příjemcům, a to zpravidla na období do konce rozpočtového roku nebo i do pozdějšího termínu, jestliže to odpovídá účelu poskytnutých peněžních prostředků.
Účelovost rozpočtových prostředků
Účelovost rozpočtových prostředků se určí
individuálně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu,
odvětvově ve vztahu k potřebám daného odvětví, nebo
územně ve vztahu k potřebám vymezeného území nebo jeho části anebo místa.
Územní samosprávný celek a svazek obcí je povinen respektovat účel použití rozpočtových prostředků, který vyplývá
z účelu přijatých dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů anebo z jiného územního rozpočtu, nebo
z uzavřených smluv, podle nichž přijímá účelové rozpočtové prostředky od jiných osob, včetně účelových darů, příspěvků či půjček.
souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme územní samosprávný celek a svazek obcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků; přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým
Podle pravidel účelovosti uvedených v odstavcích 1 a 2 může územní samosprávný celek a svazek obcí stanovit účel použití těch prostředků, jimiž dotuje činnost jiných osob anebo na ni přispívá.
Návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků
Rozpočtové prostředky územního samosprávného celku nebo svazku obcí nevyužité do konce roku nepropadají, ale převádějí se do dalšího roku. Případná jejich účelovost se přitom zachovává.
Výjimkou z ustanovení odstavce 1 jsou nevyužité účelově a časově vymezené dotace nebo příspěvky, které poskytovatel požaduje po skončení roku vyúčtovat a nespotřebované peněžní prostředky vrátit. Vrácené rozpočtové prostředky jsou výdajem toho roku, kdy se uskuteční.
Územní samosprávný celek i svazek obcí může při poskytování vlastních rozpočtových prostředků jiným osobám požadovat návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků podle odstavce 2. Vrácené rozpočtové prostředky jsou v tom případě příjmem jejich rozpočtu v roce, v němž k jejich vrácení došlo.
Kompenzační peněžní operace
Kompenzační operací se do údajů o plnění rozpočtu zařazují
vrácené přijaté zálohy a vrácené neoprávněně přijaté peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě příjmů téhož rozpočtového roku,
vrácené poskytnuté zálohy a vrácené neoprávněně vydané peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě výdajů téhož rozpočtového roku.
Podle odstavce 1 se postupuje také v případě,
že v daném rozpočtovém roce dojde ke vzájemné náhradě uskutečněných výdajů mezi osobami řídícími se rozpočtovou skladbou, nebo
jestliže rozpočet zprostředkovává vztahy mezi rozpočtem vyššího stupně a rozpočty nižších stupňů.
Porušení rozpočtové kázně
Za neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv se stanoví odvod a penále podle rozpočtových pravidel.
Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků. Za neoprávněné použití peněžních prostředků podle odstavce 1 se považuje také
porušení povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty,
porušení povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá; den připsání peněžních prostředků na účet příjemce se považuje za den porušení rozpočtové kázně; penále za porušení rozpočtové kázně se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod uhradit,
neprokáže-li příjemce peněžních prostředků, jak byly tyto prostředky použity.
Za porušení rozpočtové kázně se považuje též nesplnění povinností nebo podmínek stanovených tímto zákonem pro hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcí anebo uložených podle tohoto zákona orgány k tomu oprávněnými. Za toto porušení rozpočtové kázně lze uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč. O jejím uložení rozhoduje Ministerstvo financí nebo jím zmocněný finanční úřad a také okresní úřad při výkonu své kontrolní působnosti podle zvláštního zákona. Pokuta je příjmem státního rozpočtu.
Penále podle odstavce 2, které v jednotlivém případě nepřekročí 1 000 Kč, se neuloží.
Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 věty první nebo podle odstavce 2 písm. c) anebo při zadržení peněžních prostředků podle odstavce 3 odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 písm. a) nebo b) odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých prostředků, ledaže podle smlouvy nebo rozhodnutí o poskytnutí těchto prostředků se za porušení méně závažné konkrétní povinnosti uloží odvod nižší. Pro stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel ve smlouvě nebo rozhodnutí procentní rozmezí vztahující se k poskytnutým peněžním prostředkům. Při stanovení výše odvodu orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 přihlédne k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Při porušení více povinností se procentní částky sčítají; odvod za porušení rozpočtové kázně lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých ke dni porušení rozpočtové kázně. Při podezření na porušení rozpočtové kázně může poskytovatel peněžních prostředků pozastavit jejich poskytnutí, a to až do výše předpokládaného odvodu. Pokud orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, v rozhodnutí uvede, že z uloženého odvodu bude odvedena pouze částka ve výši rozdílu mezi uloženým odvodem a peněžními prostředky neposkytnutými z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně. Pokud orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 odvod neuloží, poskytovatel peněžních prostředků poskytne pozastavené peněžní prostředky příjemci.
Příslušný územní samosprávný celek může z důvodu zamezení tvrdosti povolit úlevu z povinností uložených podle odstavce 2. Ministerstvo financí může z téhož důvodu povolit úlevu z povinností uložených podle odstavce 3.
Při správě odvodů a sankcí podle odstavců 2 a 3 se postupuje podle zákona upravujícího správu daní. Při správě penále se uplatní postup, který stanoví zákon upravující správu daní pro úrok z prodlení.
Správní delikty
Územní samosprávný celek, svazek obcí, městská část hlavního města Prahy nebo Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu tím, že
v rozporu s § 2 odst. 1 nezpracuje rozpočtový výhled,
v rozporu s § 13 odst. 1 nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria,
neprovede změny schváleného rozpočtu podle § 16 odst. 2,
zpracuje rozpočet v rozporu s § 12 odst. 1,
v rozporu s § 14 neprovede rozpis schváleného rozpočtu,
v rozporu s § 15 nevykonává kontrolu svého hospodaření, nebo
v rozporu s § 17 odst. 4 nezajistí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok.
Územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s
§ 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet,
§ 11 odst. 3 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo
§ 17 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu.
Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s
§ 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet,
§ 11a nezveřejní návrh rozpočtu, nebo
§ 17a nezveřejní návrh závěrečného účtu.
Svazek obcí se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s
§ 39 odst. 3 zpracuje a schválí rozpočet,
§ 39 odst. 4 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo
§ 39 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu.
Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
Společná ustanovení
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.
Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustila obec nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem není hlavní město Praha, v prvním stupni projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním obvodu se obec nachází nebo v jehož správním obvodu má dobrovolný svazek obcí sídlo. Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustila městská část hlavního města Prahy, v prvním stupni projednává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy.
Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustil kraj, Regionální rada regionu soudržnosti, hlavní město Praha nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem je hlavní město Praha, v prvním stupni projednává Ministerstvo financí.
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který pokutu uložil.
ORGANIZACE ÚZEMNÍCH
SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
Druhy organizací územních samosprávných celků
Územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností
zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity,
zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk,
zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným,
zakládat obecně prospěšné společnosti podle zvláštního zákona.,
zřizovat veřejná ústavní zdravotnická zařízení podle zvláštního zákona16c<>).
Územní samosprávný celek se může spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků.
Organizační složky územního samosprávného celku
Vznik organizačních složek územního samosprávného celku
Organizační složka územního samosprávného celku (dále jen „organizační složka“) vzniká rozhodnutím zastupitelstva územního samosprávného celku. Organizační složka hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou. Tuto formu svého hospodaření volí územní samosprávný celek pro takové činnosti, které
nevyžadují velký počet zaměstnanců,
nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení,
nejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné,
nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů.
Pracovníci organizační složky jsou zaměstnanci zřizovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Zřizovatel jmenuje vedoucího organizační složky a určí jeho práva a povinnosti.
Hospodaření organizačních složek rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem.
Územní samosprávný celek dává oprávnění k dispozicím s rozpočtem organizační složky jednak svému úřadu, jednak také podle potřeby odpovědnému vedoucímu organizační složky. Při dělbě těchto oprávnění vychází z místních podmínek činnosti organizační složky, s přihlédnutím k povaze úkolů, které prostřednictvím své organizační složky zabezpečuje.
Na organizační složku přenáší zřizovatel oprávnění disponovat jen s takovými peněžními prostředky, které souvisejí s její běžnou, pravidelnou činností, již je nutné zabezpečovat operativně. Tyto prostředky poskytuje zřizovatel organizační složce formou provozní zálohy v hotovosti nebo zřízením běžného účtu u banky.
Pokud zřizovatel přenesl na organizační složku oprávnění disponovat s peněžními prostředky, odpovídá za hospodaření, vedení pokladní služby a účetnictví vedoucí této organizační složky.
Organizační složka je povinna vyúčtovat provozní zálohu po ukončení období, na něž byla poskytnuta, nejpozději však do 31. prosince rozpočtového roku.
Zřizovatel může pověřit svou organizační složku vybíráním některých rozpočtových příjmů z její činnosti. Organizační složka tyto příjmy vybírá buď v hotovosti nebo pomocí svého běžného účtu. Z vybraných příjmů nesmí organizační složka hradit výdaje.
Rozpočtové příjmy je organizační složka povinna odvést na účet svého zřizovatele nejpozději koncem každého měsíce.
Peněžní průběh svého hospodaření vede organizační složka v peněžním deníku v plném členění podle rozpočtové skladby. Údaje z peněžního deníku se převádějí do rozpočtu příjmů a výdajů zřizovatele, a to v jím stanoveném termínu, nejméně však měsíčně a nejpozději před koncem roku.
Nevyčerpanou zálohu je organizační složka povinna vrátit zřizovateli v jím stanoveném termínu, nejpozději před koncem roku.
Zřizovatel kontroluje hospodaření se svěřeným majetkem a s peněžními prostředky organizační složky.
Zřizovací listina organizačních složekO vzniku organizační složky vydá zřizovatel zřizovací listinu, která musí obsahovat
úplný název zřizovatele; je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu,
název a sídlo organizační složky; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizačních složek zřizovatele,
vymezení účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,
Územní samosprávný celek má ve svém rozpočtu obsaženy veškeré příjmy a výdaje svých organizačních složek. Rozpočet organizační složky je součástí rozpočtu jejího zřizovatele. Organizační složka je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených
označení osob oprávněných jednat za organizační složku,
vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, pokud se organizační složce předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití,
vymezení takových majetkových práv, které organizační složce umožní, aby majetek svěřený podle písmena e) mohla řádně využívat pro účely, pro něž byla zřízena, a v rámci vymezené pravomoci o něj pečovat,
okruh příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele souvisejících s její činností, které zřizovatel svěřuje do její působnosti, a způsob jejich použití, a to na rozdíl od zbývajících příjmů a výdajů organizační složky, které zřizovatel o jejím hospodaření sleduje podle rozpočtové skladby a zabezpečuje je ve svém rozpočtu,
způsob vedení odděleného účetnictví o příjmech a výdajích organizační složky svěřených jí do její působnosti podle písmena g), včetně případného zřízení a využívání samostatného bankovního účtu, a způsob vyúčtování prostředků sledovaných na tomto účtu a popř. také způsob stanovení a vyúčtování zúčtovatelných záloh poskytovaných na její provozní výdaje,
vymezení doby, na kterou je organizační složka zřízena.
Příspěvkové organizace územních samosprávných celků
Zřizování, změny a zrušení příspěvkových organizací
Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.
Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat
úplný název zřizovatele; je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu,
název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací,
vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,
označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace,
vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (dále jen „svěřený majetek“),
vymezení takových majetkových práv, jež organizaci umožní, aby svěřený majetek, včetně majetku získaného její vlastní činností, spravovala pro hlavní účel, k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně,
okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně,
vymezení doby, na kterou je organizace zřízena.
Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou.
Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas.
Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to
bezúplatným převodem od svého zřizovatele,
darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele,
děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout, nebo
jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele.
Pokud se stane majetek, který příspěvková organizace nabyla do svého vlastnictví podle odstavce 5 písm. a), pro ni trvale nepotřebný, nabídne ho přednostně bezúplatně zřizovateli. Nepřijme-li zřizovatel písemnou nabídku, může příspěvková organizace po jeho předchozím písemném souhlasu majetek převést do vlastnictví jiné osoby za podmínek stanovených zřizovatelem.
Ke vzniku, k rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přecházejí práva a závazky na nové anebo přejímající organizace. Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přecházejí dnem uvedeným v jeho rozhodnutí o zrušení její práva a závazky na zřizovatele.
Skutečnosti podle odstavce 3 s údaji podle odstavce 2 se zveřejňují v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatel je povinen oznámit je Ústřednímu věstníku České republiky do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo.
Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace.
Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na zápis podává zřizovatel.
Finanční hospodaření příspěvkových organizací
Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí.
Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb.
Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje.
Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže
její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu,
její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele, nebo
porušila rozpočtovou kázeň.
Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin.
Rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu a k Národnímu fondu; jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcí, též k rozpočtu a k Národnímu fondu kraje.
Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že
použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem,
převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků, než stanoví tento zákon nebo než rozhodl zřizovatel,
použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis,
použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona, nebo
překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn.
Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo.
Zřizovatel může z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti příspěvkové organizace.
Peněžní fondy příspěvkových organizací
Příspěvková organizace vytváří své peněžní fondy
rezervní fond,
investiční fond,
fond odměn,
fond kulturních a sociálních potřeb.
Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku.
Rezervní fond
Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Zlepšený výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a do fondu odměn schvaluje zřizovatel. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary a prostředky převedené podle § 28 odst. 3.
Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o převody do fondu odměn. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary.
Rezervní fond používá příspěvková organizace
k dalšímu rozvoji své činnosti,
k časovému překlenutí rozdílů mezi výnosy a náklady,
k úhradě případných sankcí uložených jí za porušení rozpočtové kázně,
k úhradě své ztráty za předchozí léta.
Zřizovatel může dát příspěvkové organizaci souhlas k tomu, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu.
Investiční fond
Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou
odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu,
investiční dotace z rozpočtu zřizovatele,
investiční příspěvky ze státních fondů,
příjmy z prodeje svěřeného dlouhodobého hmotného majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí,
dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům,
příjmy z prodeje majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace,
převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem.
Investiční fond příspěvkové organizace se používá
k financování investičních výdajů,
k úhradě investičních úvěrů nebo půjček,
k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil,
k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele, který příspěvková organizace používá pro svou činnost; takto použité prostředky se z investičního fondu převádějí do výnosů příspěvkové organizace.
Ke krytí investičních potřeb lze se souhlasem zřizovatele použít též investičních úvěrů nebo půjček.
Fond odměn
Fond odměn je tvořen ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, a to do výše jeho 20 %, nejvýše však do výše 20 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy.
Tvorbu fondu odměn provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného výsledku hospodaření a jeho rozdělení zřizovatelem.
Přednostně se z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu odměn se hradí případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu.
Fond kulturních a sociálních potřeb
Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci.
Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky.
Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám.
Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
33a
Sdružování prostředků
Smlouvy o sdružení může příspěvková organizace uzavřít pouze za účelem zabezpečení činnosti podle § 33 s výjimkou pořízení hmotného majetku.
Ve smlouvě o sdružení je třeba zabezpečit, aby každá příspěvková organizace využila sdružené prostředky přiměřeně svému podílu vložených prostředků.
Sdružené prostředky se vedou na zvláštním účtu, jehož nepoužité zůstatky se koncem roku převádějí do dalších let. Úroky z tohoto účtu jsou příjmem tohoto účtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem tohoto účtu.
Smlouvy o sdružení se řídí § 829 a následujícími občanského zákoníku.
Úvěry, půjčky a ručení příspěvkové organizace
Příspěvková organizace je oprávněna uzavírat smlouvy o půjčce nebo o úvěru jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. K dočasnému krytí svých potřeb může získat od svého zřizovatele návratnou finanční výpomoc, jestliže je její vrácení zabezpečeno jejími rozpočtovanými výnosy běžného roku, nejpozději však do 31. března následujícího roku.
Příspěvková organizace není oprávněna zajišťovat závazky.
Nákup na splátky příspěvkovými organizacemiPříspěvková organizace může pořizovat věci nákupem na splátky nebo smlouvou o nájmu s právem koupě jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele.
Nakládání s cennými papíry příspěvkovými organizacemiPříspěvková organizace není oprávněna nakupovat akcie či jiné cenné papíry. Přijímat je jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům je oprávněna jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Příspěvková organizace nesmí vystavovat nebo akceptovat směnky, ani být směnečným ručitelem.
Poskytování darů příspěvkovými organizacemiPříspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům, s výjimkou obvyklých peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům a jiným osobám ze svého fondu kulturních a sociálních potřeb. a s výjimkou postupu podle § 27 odst. 6.
HOSPODAŘENÍ SVAZKU OBCÍ
Majetek svazku obcí
Svazek obcí hospodaří s majetkem, který ze svého vlastního majetku vložily do svazku obcí jeho členské obce podle stanov svazku obcí, a dále s majetkem, který získal svou vlastní činností.
Majetek vložený obcí do hospodaření svazku obcí zůstává ve vlastnictví obce. Orgány svazku obcí s ním mohou nakládat jen v souladu s majetkovými právy, které na ně členská obec přenesla podle stanov svazku obcí. Majetková práva k vlastnímu majetku obcí, která jsou vyhrazena obecnímu zastupitelstvu, nelze převést na orgány svazku obcí.
Finanční hospodaření svazku obcí
Svazek obcí hospodaří podle svého rozpočtu (§ 4).
Obsahem rozpočtu svazku obcí jsou jeho příjmy a výdaje vyplývající z jeho činností v souladu s jeho stanovami.
Svazek obcí je povinen návrh svého rozpočtu vhodným způsobem zveřejnit v obcích, které jsou jeho členy, a to nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v orgánu svazku obcí, který jej podle stanov schvaluje, aby se k němu mohli vyjádřit občané členských obcí. Připomínky k němu mohou občané členských obcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcí při jeho projednávání.
Příspěvková organizace není oprávněna nakupo-
Kontrolu hospodaření s majetkem svazku obcí a s jeho finančními prostředky provádí orgán určený k tomu stanovami svazku obcí. Zprávy o výsledcích této kontroly předkládá svazek obcí zastupitelstvům členských obcí.
Návrh závěrečného účtu svazku obcí musí být vhodným způsobem zveřejněn v obcích, které jsou jeho členy, nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v orgánu svazku obcí, aby se k němu mohli občané členských obcí vyjádřit. Připomínky k závěrečnému účtu svazku obcí mohou občané členských obcí uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejní nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcí.
Závěrečný účet svazku obcí se předkládá zastupitelstvům členských obcí, a to neprodleně po jeho schválení v orgánu svazku obcí.
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Plnění závazků z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhéPoskytování finančních prostředků z rozpočtů krajů, obcí nebo svazků obcí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů musí být v souladu se zvláštním zákonem upravujícím postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.
Přechodná ustanovení
Dosavadní rozpočtové organizace, k nimž funkce zřizovatele má před účinností tohoto zákona obec, se s účinností tohoto zákona stávají organizační složkou obce. Obec k tomu účelu rozhodnutím zastupitelstva vydá zřizovací listinu organizační složky, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Při této organizační změně přecházejí veškerá práva a povinnosti rozpočtové organizace na obec.
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, že obec dosavadní rozpočtovou organizaci přemění do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona na příspěvkovou organizaci. V tom případě se postupuje podle § 27. Touto změnou přecházejí všechna práva a povinnosti z dosavadní rozpočtové organizace na příspěvkovou organizaci jako jejího právního nástupce.
ÚčinnostTento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.