<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<article resource="http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2000/218-2000/expression/cz/act/2011/366-2011/cs" vocab="http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2000/218-2000/expression/cz/act/2011/366-2011/cs/" prefix="frbr: http://purl.org/vocab/frbr/core# salt: http://salt.semanticauthoring.org/ontologies/sdo#">
<section class="uvod">
<p>218</p>
<p>ZÁKON</p>
<p>ze dne 27. června 2000</p>
<p>o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)</p>
<p>Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:</p>
</section>
<section class="obsah">
<section class="cast" resource="outline/cast-prvni"><header><h1>ČÁST PRVNÍ</h1><h1>ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA</h1></header>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-i"><header><h1>HLAVA I</h1><h1>ÚVODNÍ USTANOVENÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/1"><header><h1>§ 1</h1><h1>Předmět úpravy</h1></header><p>Tento zákon upravuje</p>
<section class="pismeno" resource="section/1/a"><p>a) tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu (dále jen „střednědobý výhled“), státního rozpočtu a státního závěrečného účtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/b"><p>b) příjmy a výdaje státního rozpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/c"><p>c) státní finanční aktiva a pasiva,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/d"><p>d) finanční hospodaření organizačních složek státu, zařízení státu majících obdobné postavení jako organizační složka státu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span> Bezpečnostní informační služby<span class="poznamka-link" resource="footnote/1a"><sup>1a</sup>)</span> (dále jen „organizační složka státu“) a příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu (dále jen „příspěvková organizace“),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/e"><p>e) finanční kontrolu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/f"><p>f) podmínky zřizování státních fondů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/g"><p>g) způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/1/h"><p>h) hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/2"><header><h1>§ 2</h1><h1>Základní ustanovení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/2/1"><p>(1) Vláda může financovat činnosti, kterými zajišťuje funkce státu, pouze prostřednictvím státního rozpočtu a Národního fondu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/2/2"><p>(2) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/2/3"><p>(3) Na peněžní prostředky státního rozpočtu není právní nárok, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/2/4"><p>(4) V rozpočtech organizačních složek státu, při sledování plnění státního rozpočtu, při sledování čerpání rezervního fondu organizačních složek státu, v rozpočtech státních fondů a při pohybech na účtech státních finančních aktiv a financujících položek podle § 3 písm. i) se uplatňuje jednotné třídění příjmů a výdajů (dále jen „rozpočtová skladba“), které stanoví Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/3"><header><h1>§ 3</h1><h1>Pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí</h1></header>
<section class="pismeno" resource="section/3/a"><p>a) dotací peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/b"><p>b) návratnou finanční výpomocí prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, bezúročně právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel, které je povinen jejich příjemce vrátit do státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/c"><p>c) jinými peněžními prostředky státu peněžní prostředky státních finančních aktiv, příspěvkových organizací, státních fondů a fondů organizačních složek státu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/d"><p>d) finančním vypořádáním dotace nebo návratné finanční výpomoci, přehled o čerpání a použití prostředků a vrácení nepoužitých prostředků,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/e"><p>e) neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/f"><p>f) zadržením peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu porušení povinnosti vrácení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu ve stanoveném termínu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/g"><p>g) správci kapitol státního rozpočtu (dále jen „správci kapitol“) ústřední orgány státní správy a další organizační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon, že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/h"><p>h) peněžními prostředky státní pokladny souhrn peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu a peněžních prostředků na účtech finančních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové příjmy územních samosprávných celků<span class="poznamka-link" resource="footnote/3"><sup>3</sup>)</span> uložených na účtech vedených v bankách a pobočkách zahraničních bank<span class="poznamka-link" resource="footnote/4"><sup>4</sup>)</span> (dále jen „banka“) nebo uložených na účtech vedených v České národní bance,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/i"><p>i) financujícími položkami peněžní operace spojené s řízením peněžní likvidity státního rozpočtu, zejména výnosy z prodeje státních dluhopisů, úvěry přijaté k překonání pokladního schodku státního rozpočtu, krátkodobé i dlouhodobé přijaté úvěry, umořování jistiny státního dluhu, a za účelem řízení likvidity nákup cenných papírů nebo termínované vklady,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/j"><p>j) programem nebo projektem spolufinancovaným z rozpočtu Evropské unie soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanovených cílů Společenství, a to prostřednictvím strukturálních fondů,<span class="poznamka-link" resource="footnote/4a"><sup>4a</sup>)</span> Fondu soudržnosti<span class="poznamka-link" resource="footnote/4b"><sup>4b</sup>)</span> nebo podpory pro rozvoj venkova,<span class="poznamka-link" resource="footnote/4c"><sup>4c</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/k"><p>k) peněžními prostředky státního rozpočtu i peněžní prostředky přijaté organizační složkou státu ze zahraničí a vydané prostřednictvím státního rozpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/l"><p>l) realizací státní záruky zaplacení zaručené částky státem za dlužníka, jehož ručitelem stát byl, věřiteli dlužníka na základě ručitelské smlouvy, kterou stát s věřitelem ve prospěch dlužníka uzavřel, ručitelského prohlášení nebo záruční listiny, které stát věřiteli ve prospěch dlužníka vystavil, nebo zákona, který státu ručitelskou povinnost ukládá,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/m"><p>m) výdaji na vládní úvěry platby vývozcům na základě smluv o částečné úhradě vyváženého zboží a služeb, které s nimi uzavřela Česká republika, a smluv České republiky o vládních úvěrech s cizími státy; vývozcem se pro účely tohoto ustanovení rozumí fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem<span class="poznamka-link" resource="footnote/4d"><sup>4d</sup>)</span> a uskutečňuje vývoz do států, s nimiž má Česká republika smlouvy o vládních úvěrech; smlouvou o vládním úvěru se pro účely tohoto ustanovení rozumí smlouva České republiky s cizím státem, podle níž je tento stát povinen jí finanční prostředky, které na částečné úhrady vydala, splácet,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/n"><p>n) výdaji na provozní potřeby výdaje organizační složky státu kromě výdajů na programy (§ 12 odst. 1).</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-ii"><header><h1>HLAVA II</h1><h1>STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED, STÁTNÍ ROZPOČET A ROZPOČTOVÉ PROVIZORIUM</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/4"><header><h1>§ 4</h1><h1>Střednědobý výhled</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/4/1"><p>(1) Zároveňsnávrhem státního rozpočtu se zpracovává střednědobý výhled, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na jednotlivá léta, na která je sestavován, a předpoklady a záměry, na základě nichž se tyto příjmy a výdaje očekávají a plánují, a to nejméně v tomto rozsahu:</p>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/a"><p>a) předpoklady vývoje základních ukazatelů národního hospodářství, zejména očekávaný růst nebo pokles hrubého domácího produktu a spotřebitelských cen,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/b"><p>b) předpoklady a záměry vlády týkající se příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu a státních fondů, zejména zamýšlené změny zákonů a jiných právních předpisů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/c"><p>c) částky střednědobých výdajových rámců (§ 8a odst. 1) a jejich členění podle kapitol a státních fondů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/d"><p>d) celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/e"><p>e) celkové příjmy a výdaje státních fondů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/f"><p>f) příjmy a výdaje jednotlivých kapitol státního rozpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/g"><p>g) příjmy a výdaje jednotlivých státních fondů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/h"><p>h) výdaje na programy (§ 12), u nichž výši účasti státního rozpočtu na jejich financování schválila vláda,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/i"><p>i) výdaje na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie podle jednotlivých kapitol a státních fondů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/4/1/j"><p>j) přehled závazků fyzických a právnických osob, za které se zaručily jménem státu jeho organizační složky.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/4/2"><p>(2) Pokud střednědobý výhled očekává schodek státního rozpočtu, obsahuje i předpokládaný způsob jeho financování.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/4/3"><p>(3) Střednědobý výhled se sestavuje na období 2 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet; jeho součástí jsou ukazatele podle odstavce 1 za rok, na který se předkládá státní rozpočet. U programů uvedených v odstavci 1 písm. h) a u výdajů podle odstavce 1 písm. i) odpovídá období střednědobého výhledu době jejich financování. V případě úvěrů, na které byla poskytnuta státní záruka, odpovídá období střednědobého výhledu stanovené době jejich splácení. Při vypracování střednědobého výhledu jsou ukazatele výdajů podle odstavce 1 písm. i) stanovené na počátku financování programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie závazné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/4/4"><p>(4) Střednědobý výhled vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předkládá jej vládě společněsnávrhem státního rozpočtu. Termín pro předání podkladů pro vypracování střednědobého výhledu, jejich rozsah a strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/4/5"><p>(5) Vláda projedná návrh střednědobého výhledu současně s návrhem státního rozpočtu. Schválený střednědobý výhled předkládá vláda samostatně na vědomí Poslanecké sněmovně současně s návrhem zákona o státním rozpočtu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/5"><header><h1>§ 5</h1><h1>Státní rozpočet</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/5/1"><p>(1) Státní rozpočet představuje finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. K tomuto účelu státní rozpočet soustřeďuje rozpočtové příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/5/2"><p>(2) Státní rozpočet obsahuje očekávanépříjmy, jakož i odhadované výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce a financující položky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/5/3"><p>(3) Státní rozpočet jako souhrn finančních dokumentů zahrnuje zákon o státním rozpočtu, rozpis ukazatelů státního rozpočtu, podrobné rozpočty organizačních složek státu a změny těchto dokumentů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/5/4"><p>(4) Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly státního rozpočtu (dále jen „kapitola“).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/5/5"><p>(5) Státní rozpočet vychází ze střednědobého výhledu s tím, že ukazatele výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie jsou pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu závazné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/5/6"><p>(6) Státní rozpočet obsahuje i dotační vztahy k rozpočtům územních samosprávných celků a státních fondů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/5/7"><p>(7) Závazné ukazatele státního rozpočtu stanoví zákon o státním rozpočtu na příslušný rok.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/6"><header><h1>§ 6</h1><h1>Příjmy státního rozpočtu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/6/1"><p>(1) Příjmy státního rozpočtu tvoří, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,</p>
<section class="pismeno" resource="section/6/1/a"><p>a) výnosy daní včetně příslušenství,<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/6/1/b"><p>b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na úrazové pojištění včetně penále,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/6/1/c"><p>c) výnosy z podílu na clech, který je podle práva Evropských společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/5a"><sup>5a</sup>)</span> ponechán členským státům na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem a výnosy ze sankcí a úhrad exekučních nákladů v celním řízení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/6/1/d"><p>d) příjmy z činnosti organizačních složek státu a odvody příspěvkových organizací,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/6/1/e"><p>e) odvod zbývajícího zisku České národní banky,<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/6/1/f"><p>f) sankce za porušení rozpočtové kázně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/6/1/g"><p>g) správní a soudní poplatky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/6/1/h"><p>h) úhrady spojené s realizací státních záruk,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/6/1/i"><p>i) příjmy z prodeje a pronájmu majetku České republiky, se kterým hospodaří organizační složka státu, a příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří příspěvkové organizace; to neplatí pro příjmy z prodeje majetku České republiky nabytého darem a děděním [§ 48 odst. 2 písm. c)] a majetku České republiky, se kterým je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany [§ 48 odst. 2 písm. d)],</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/6/1/j"><p>j) splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/6/1/k"><p>k) peněžní dary poskytnuté organizačním složkám státu použité v běžném rozpočtovém roce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/6/1/l"><p>l) výnosy z majetkových účastí státu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/6/1/m"><p>m) výnosy z cenných papírů, jejichž nákup byl realizován z prostředků státního rozpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/6/1/n"><p>n) penále za neoprávněně použité nebo zadržené prostředky poskytnuté z Národního fondu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/6/1/o"><p>o) prostředky získané od Národního fondu za prostředky vydané ze státního rozpočtu podle § 38,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/6/1/p"><p>p) pokuty,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/6/1/r"><p>r) další příjmy stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/6/2"><p>(2) Pro účely tohoto zákona se příspěvky a dotace poskytnuté ze zahraničí (dále jen „prostředky poskytnuté ze zahraničí“) organizačním složkám státu použité v běžném rozpočtovém roce považují za příjmy státního rozpočtu. Za prostředky poskytnuté ze zahraničí se považují i prostředky poskytnuté České republice z rozpočtu Evropské unie a přijaté organizačními složkami státu z Národního fondu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/7"><header><h1>§ 7</h1><h1>Výdaje státního rozpočtu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/7/1"><p>(1) Ze státního rozpočtu se hradí</p>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/a"><p>a) výdaje na činnost organizačních složek státu a příspěvky na provoz a dotace na financování programů a akcí (§ 12 a 13) příspěvkovým organizacím v jejich působnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/b"><p>b) výdaje na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky úrazového pojištění, dávky státní sociální podpory, ostatní sociální dávky, výdaje na podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci a na aktivní politiku zaměstnanosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/c"><p>c) dotace a návratné finanční výpomoci územním samosprávným celkům na jinou než podnikatelskou činnost,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/d"><p>d) dotace a návratné finanční výpomoci právnickým a fyzickým osobám na podnikatelskou činnost,<span class="poznamka-link" resource="footnote/7"><sup>7</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/e"><p>e) dotace občanským sdružením<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span> a příspěvky politickým stranám,<span class="poznamka-link" resource="footnote/9"><sup>9</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/f"><p>f) dotace právnickým osobám, které jsou založeny nebo zřízeny k poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a k poskytování sociálně-právní ochrany dětí,<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> a fyzickým osobám, které takové služby nebo sociálně-právní ochranu dětí poskytují, a to výhradně na tyto účely,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/g"><p>g) dotace státním fondům,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/h"><p>h) dotace fyzickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost a zabývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem zajištění přirozené plemenitby hospodářských zvířat<span class="poznamka-link" resource="footnote/11"><sup>11</sup>)</span> nebo jsou vlastníky nebo nájemci lesa,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/i"><p>i) dotace nadacím a nadačním fondům,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/j"><p>j) dotace dobrovolným svazkům obcí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/k"><p>k) peněžité vklady státu do akciových společností,<span class="poznamka-link" resource="footnote/11a"><sup>11a</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/l"><p>l) nákup cenných papírů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/m"><p>m) peněžní dary poskytnuté do zahraničí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/n"><p>n) vklady a příspěvky mezinárodním organizacím,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/o"><p>o) výdaje na realizaci státních záruk,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/p"><p>p) výdaje související s plněním závazků k Evropským společenstvím,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/r"><p>r) příspěvky fyzickým osobám podle zvláštního právního předpisu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/s"><p>s) výdaje související s dluhovou službou,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/t"><p>t) další výdaje stanovené zvláštním zákonem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/u"><p>u) výdaje na vládní úvěry,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/1/v"><p>v) dotace fyzickým a právnickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost, na výstavbu, opravy, modernizace a rekonstrukce bytového fondu a na výstavbu technické infrastruktury.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/7/2"><p>(2) Výdaje podle odstavce 1 písm. l) až o) mohou být uskutečněny pouze s předchozím souhlasem vlády.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/8"><header><h1>§ 8</h1><h1>Vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/8/1"><p>(1) Návrh zákona o státním rozpočtu vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy. Celkové výdaje státního rozpočtu v tomto návrhu ministerstvo stanoví na základě částky střednědobého výdajového rámce (§ 8a odst. 1) obsaženého v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok, která je v něm uvedena jakožto částka na rok bezprostředně následující po běžném roce (dále jen „další rok“). Není-li takové usnesení nebo v něm není tato částka obsažena, stanoví je na základě částky střednědobého výdajového rámce, která je jakožto částka na další rok uvedena v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok bezprostředně předcházející běžnému roku (dále jen „minulý rok“). Ministerstvo tuto částku upraví (§ 8a odst. 3) a rozdělí na výdaje státního rozpočtu a výdaje jednotlivých státních fondů. Takto určenou částku výdajů státního rozpočtu uvede v návrhu zákona o státním rozpočtu jakožto celkové výdaje tohoto rozpočtu. Je-li střednědobý výdajový rámec změněn dalšími usneseními Poslanecké sněmovny, ministerstvo je při stanovení celkových výdajů státního rozpočtu povinno se řídit jen těmi z nich, které Poslanecká sněmovna schválila do 30. června běžného roku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/8/2"><p>(2) Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu. Správci kapitol, státní fondy, územní samosprávné celky a jiné právnické a fyzické osoby, které požadují prostředky ze státního rozpočtu nebo poskytnutí státní záruky, jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu v termínu, rozsahu a struktuře, které stanoví ministerstvo vyhláškou. To se netýká kapitol Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv. Obce předkládají údaje prostřednictvím krajů, které tyto údaje předkládají ministerstvu. Hlavní město Praha předkládá údaje přímo ministerstvu. Podklady pro sestavení návrhu výdajů státního rozpočtu na financování programů (§ 12 odst. 1) předkládají obce vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty čtvrté je činností vykonávanou v přenesené působnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/8/3"><p>(3) Návrh rozpočtů kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv předají ministerstvu správci těchto kapitol nebo orgány Poslanecké sněmovny a Senátu příslušné ve věcech rozpočtu<span class="poznamka-link" resource="footnote/11b"><sup>11b</sup>)</span> po projednání s ním. Ministerstvo je zařadí do návrhu zákona o státním rozpočtu, který předkládá ke schválení vládě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/8/4"><p>(4) Nesouhlasí-li vláda s předloženými návrhy rozpočtů kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Kancelář Veřejného ochránce práv, rozhodne o číselných údajích na její žádost do 15. září rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/8/5"><p>(5) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výdajového rámce (§ 8a odst. 1) předkládá ministerstvo ke schválení vládě. Vláda je předkládá Poslanecké sněmovně ve lhůtě podle zvláštního zákona.<span class="poznamka-link" resource="footnote/11c"><sup>11c</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/8a"><header><h1>§ 8a</h1><h1>Střednědobý výdajový rámec</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/8a/1"><p>(1) Střednědobý výdajový rámec tvoří celkové výdaje státního rozpočtu a státních fondů na každý z roků, na které je sestavován střednědobý výhled, a stanoví jej na návrh vlády Poslanecká sněmovna v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu, a to vždy jednou částkou s vyloučením výdajů na</p>
<section class="pismeno" resource="section/8a/1/a"><p>a) realizaci státních záruk, jestliže ručitelské smlouvy, ručitelská prohlášení, záruční listiny nebo zákony, které státu ručitelskou povinnost stanoví, nabyly účinnosti do 30. dubna 2004, s výjimkou výdajů ke splnění ručitelské povinnosti státu vůči věřitelům státní organizace Správa železniční dopravní cesty podle zvláštního zákona,<span class="poznamka-link" resource="footnote/11d"><sup>11d</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8a/1/b"><p>b) návratné finanční výpomoci.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/8a/2"><p>(2) Částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu vychází z částky střednědobého výdajového rámce na týž rok uvedené ve střednědobém výdajovém rámci v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok, a to tak, že se k ní mohou přičíst nebo od ní odečíst výdaje</p>
<section class="pismeno" resource="section/8a/2/a"><p>a) způsobené významně jiným vývojem spotřebitelských cen, než se očekával při stanovení této částky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8a/2/b"><p>b) vyvolané zákonem o rozpočtovém určení daní, bude-li jeho důsledkem zvýšení nebo snížení výdajů státního rozpočtu, jestliže se při stanovení této částky s těmito důsledky nepočítalo,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8a/2/c"><p>c) ve výši příjmů prostředků z rozpočtu Evropské unie na programy nebo projekty z tohoto rozpočtu spolufinancované, s kterými se při stanovení této částky počítalo v jiné výši,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8a/2/d"><p>d) ve výši až dvě promile z této částky, jestliže je to třeba k tomu, aby byly vzaty v úvahu vlivy, s kterými se při stanovení této částky nepočítalo,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8a/2/e"><p>e) způsobené mimořádnými situacemi, s kterými se při stanovení této částky nepočítalo.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/8a/3"><p>(3) Při vypracovávání návrhu zákona o státním rozpočtu na další rok se částka střednědobého výdajového rámce uvedená v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok upraví pro účely částky, která má být uvedena jako celkové výdaje státního rozpočtu na další rok, obdobně podle odstavce 2 s výjimkou úpravy podle písmene d), místo níž se provede úprava nejvýše o jedno promile, a dále tak, že se k ní přičtou výdaje podle odstavce 1 písm. a) a b).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/8a/4"><p>(4) Vláda v případě, že jí navrhovaná částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu není shodná s částkou střednědobého výdajového rámce na týž rok stanovenou Poslaneckou sněmovnou v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok jakožto částka střednědobého výdajového rámce na druhý rok střednědobého výhledu, vypracovává odůvodnění této změny. Vypracovává i odůvodnění změny částky střednědobého výdajového rámce na další rok stanovené v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok jakožto částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu v navrhovanou částku celkových výdajů státního rozpočtu na další rok. Odůvodnění těchto změn předkládá vláda Poslanecké sněmovně zároveňsnávrhem zákona o státním rozpočtu na další rok.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/8b"><header><h1>§ 8b</h1></header><p>Lhůty některých prací vykonávaných vládou, ministerstvem, správci kapitol a státními fondy při vypracování návrhu státního rozpočtu, střednědobého výhledu a střednědobých výdajových rámců</p>
<section class="odstavec" resource="section/8b/1"><p>(1) Ministerstvo předloží vládě předběžný návrh</p>
<section class="pismeno" resource="section/8b/1/a"><p>a) částky střednědobého výdajového rámce na další rok upravené podle § 8a odst. 3,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8b/1/b"><p>b) částky střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu po případné změně podle § 8a odst. 2,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8b/1/c"><p>c) částky střednědobého výdajového rámce na druhý rok střednědobého výhledu do 15. dubna běžného roku. Vláda jej projedná do 30. dubna téhož roku.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/8b/2"><p>(2) Na základě částek podle odstavce 1 a případných úkolů, které ministerstvu v souvislosti s jejich dalším použitím uložila vláda, vypracuje ministerstvo</p>
<section class="pismeno" resource="section/8b/2/a"><p>a) pro návrh zákona o státním rozpočtu na další rok předběžný návrh příjmů a výdajů v členění podle kapitol,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8b/2/b"><p>b) pro návrh usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na další rok návrh částek střednědobého výdajového rámce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8b/2/c"><p>c) pro návrh střednědobého výhledu předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu a státních fondů v členění podle kapitol a státních fondů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8b/2/d"><p>d) pro účely sdělení podle odstavce 3 věty druhé návrh celkových výdajů jednotlivých státních fondů a předloží je vládě do 31. května běžného roku. Vláda je projedná a po případných úpravách je jakožto předběžný návrh schválí do 20. června téhož roku.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/8b/3"><p>(3) Ministerstvo oznámí částky schválené vládou podle odstavce 2 správcům kapitol do 30. června běžného roku. Příslušní správci kapitol sdělí částky pro státní fondy neprodleně těmto fondům.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/8b/4"><p>(4) Na základě částek oznámených podle odstavce 3 vypracují</p>
<section class="pismeno" resource="section/8b/4/a"><p>a) správci kapitol pro návrh státního rozpočtu na další rok návrhy rozpočtů svých kapitol,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/8b/4/b"><p>b) pro návrh střednědobého výhledu</p></section>
<p>1. správci kapitol návrh příjmů a výdajů svých kapitol, 2. státní fondy návrh svých příjmů a výdajů a předloží je ministerstvu do 31. července běžného roku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/8b/5"><p>(5) Ministerstvo předloží návrh zákona o státním rozpočtu na další rok a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna běžného roku.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/9"><header><h1>§ 9</h1><h1>Rozpočtové provizorium</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/9/1"><p>(1) Není-li Poslaneckou sněmovnou vysloven souhlas se zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od prvního dne rozpočtového roku do nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na tento rozpočtový rok (dále jen „období rozpočtového provizoria“) objemem příjmů a výdajů státního rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok. Výdaje státního rozpočtu se uvolňují jednotlivým kapitolám státního rozpočtu do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v každém měsíci období rozpočtového provizoria rozhodnutím ministerstva. V případě výdajů stanovených jiným zákonem (mandatorní výdaje) je přípustné překročení objemu výdajů, pokud k němu dochází v přímé souvislosti s financováním uloženým zákonem. Překročení objemu výdajů je přípustné i u peněžních prostředků, které jsou v rozpočtu Evropské unie na příslušný rozpočtový rok určeny jako vlastní zdroje Evropských společenství, vycházející z daně z přidané hodnoty nebo založené na hrubém národním produktu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/11e"><sup>11e</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/9/2"><p>(2) Je-li Poslaneckou sněmovnou vysloven souhlas se zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, avšak nenabude-li v tento den účinnosti, řídí se rozpočtové hospodaření od prvního dne rozpočtového roku do doby nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu Poslaneckou sněmovnou schváleným zákonem o státním rozpočtu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/9/3"><p>(3) Nepředloží-li vláda návrh zákona o státním rozpočtu Poslanecké sněmovně před prvním dnem rozpočtového roku, postupuje se podle odstavce 1.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/9/4"><p>(4) Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy státního rozpočtu a výdaji státního rozpočtu nabytím účinnosti zákona o státním rozpočtu na příslušný rok.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/10"><header><h1>§ 10</h1><h1>Kapitoly</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/10/1"><p>(1) Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly, které vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> a dalších organizačních složek státu, stanoví-li zvláštní zákon, že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/10/2"><p>(2) Rozpočet kapitoly obsahuje rozpočtové příjmy a výdaje správce kapitoly, příjmy a výdaje organizačních složek státu v jeho působnosti, příspěvky a dotace na reprodukci majetku příspěvkovým organizacím a odvody příspěvkových organizací v jeho působnosti. Rozpočet kapitoly obsahuje též dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu pro fyzické a další právnické osoby na úkoly a činnosti, které jsou v působnosti správce kapitoly. V rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu mohou správci kapitol tvořit rozpisové rezervy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/10/3"><p>(3) Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter, a nepatří tak do okruhu působnosti určitého správce kapitoly, nebo výdaje státního rozpočtu, jejichž výše pro jednotlivé kapitoly není v době schvalování zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok známa, tvoří kapitolu Všeobecná pokladní správa. O zařazení dalšího výdaje do kapitoly Všeobecná pokladní správa může v době přípravy návrhu státního rozpočtu rozhodnout vláda, nebo v době jeho schvalování Poslanecká sněmovna. Součástí kapitoly Všeobecná pokladní správa je i vládní rozpočtová rezerva. Správcem kapitoly Všeobecná pokladní správa je ministerstvo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/10/4"><p>(4) Příjmy a výdaje státního rozpočtu spojené s obsluhou a s umořováním státního dluhu tvoří kapitolu Státní dluh. Správcem kapitoly Státní dluh je ministerstvo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/10/5"><p>(5) Peněžní operace na účtech státních finančních aktiv s výjimkou operací spojených s obsluhou a umořováním státního dluhu tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv, jejímž správcem je ministerstvo.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/11"><header><h1>§ 11</h1></header><p>Plnění závazků z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé Financování programů (§ 12 a 13) a poskytování dotací a návratných finančních výpomocí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů musí být v souladu se zákonem o veřejné podpoře.<span class="poznamka-link" resource="footnote/13"><sup>13</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-iii"><header><h1>HLAVA III</h1><h1>ÚČAST STÁTNÍHO ROZPOČTU NA FINANCOVÁNÍ PROGRAMU A POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ A NÁVRATNÝCH FINANČNÍCH VÝPOMOCÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU</h1></header>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-iii/dil-1"><header><h1>Díl 1</h1><h1>Účast státního rozpočtu na financování programu</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/12"><header><h1>§ 12</h1><h1>Programy</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/12/1"><p>(1) Programem se rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku,<span class="poznamka-link" resource="footnote/14"><sup>14</sup>)</span> jeho údržbu a opravy, případně i pro jiné činnosti potřebné k dosažení stanovených cílů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/2"><p>(2) Dokumentace programu obsahuje</p>
<section class="pismeno" resource="section/12/2/a"><p>a) identifikační údaje programu, jeho případné členění na podprogramy a harmonogram jeho přípravy a realizace,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/12/2/b"><p>b) bilanci potřeb a zdrojů financování programu a jeho jednotlivých podprogramů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/12/2/c"><p>c) specifikaci cílů programu a podprogramu spolu s jejich technicko-ekonomickým zdůvodněním a vyhodnocením efektivnosti vynaložených finančních prostředků.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/12/3"><p>(3) Věcné, časové a finanční ukazatele konkrétních akcí výstavby, technických zhodnocení a oprav budov a staveb, pořízení nemovitosti, technických zhodnocení a oprav strojů, zařízení a nehmotného majetku, úplatných převodů nemovitostí a případně i jiných činností zabezpečujících dosažení cílů programu (dále jen „akce“) se evidují v Informačním systému financování reprodukce majetku (dále jen „informační systém“).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/4"><p>(4) Informační systém spravuje ministerstvo, které stanovuje jeho strukturu a obsah, řídí jeho aktualizaci prováděnou správci rozpočtových kapitol a zabezpečuje datové výstupy pro vypracování návrhů státního rozpočtu, státního závěrečného účtu a střednědobého výhledu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/5"><p>(5) Registraci akce v informačním systému provádí příslušný správce rozpočtové kapitoly na základě investičního záměru obsahujícího věcné, časové a finanční určení akce, její technicko-ekonomické zdůvodnění a vyjádření efektivnosti vložených prostředků spolu se specifikací požadavků na zabezpečení provozu budované nebo obnovované kapacity.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/6"><p>(6) Registraci akce podle odstavce 5 financované účelově určenými prostředky státního rozpočtu podle § 13 odst. 3 písm. a) nebo c), její zadání a změnu závazně určených parametrů lze provést jen se souhlasem ministerstva.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/13"><header><h1>§ 13</h1><h1>Účast státního rozpočtu na financování programu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/13/1"><p>(1) Účastí státního rozpočtu na financování programu se rozumí</p>
<section class="pismeno" resource="section/13/1/a"><p>a) výdaje na financování programů uvedené v odstavci 3,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/1/b"><p>b) poskytování státní záruky za úvěry přijaté právnickými nebo fyzickými osobami.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/13/2"><p>(2) Výši účasti státního rozpočtu na financování programu stanoví na základě posouzení dokumentace programu</p>
<section class="pismeno" resource="section/13/2/a"><p>a) vláda, je-li účast státního rozpočtu nejméně 5 000 000 000 Kč,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/2/b"><p>b) ministerstvo, je-li účast státního rozpočtu nižší než 5 000 000 000 Kč.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/13/3"><p>(3) Výdaje na financování programu jsou účelově určené prostředky státního rozpočtu a člení se na</p>
<section class="pismeno" resource="section/13/3/a"><p>a) individuálně posuzované výdaje organizační složky státu, které jsou účelově určené na financování konkrétní akce, zpravidla vyšší než 100 000 000 Kč,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/3/b"><p>b) systémově určené výdaje organizačních složek státu na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci stanoví správce kapitoly výdaje na konkrétní akce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/3/c"><p>c) individuální dotace právnickým a fyzickým osobám účelově určené na financování konkrétní akce, zpravidla vyšší než 100 000 000 Kč,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/3/d"><p>d) systémové dotace stanovené na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci poskytne správce kapitoly dotaci právnickým nebo fyzickým osobám na konkrétní akce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/13/3/e"><p>e) návratné finanční výpomoci poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na financování konkrétních akcí nebo vymezeného okruhu finančních potřeb.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/13/4"><p>(4) Pravidla postupu ministerstva, správců kapitol a investorů pro přípravu, schvalování a realizaci programů a akcí v jejich evidenci v informačním systému a pro jejich závěrečné vyhodnocování stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem pro místní rozvoj vyhláškou.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-iii/dil-2"><header><h1>Díl 2</h1><h1>Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a řízení o jejich odnětí</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/14"><header><h1>§ 14</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/14/1"><p>(1) Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/14/2"><p>(2) Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, Úřad práce České republiky, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon (dále jen „poskytovatel“).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/14/3"><p>(3) O poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje poskytovatel na základě žádosti příjemce. Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje</p>
<section class="pismeno" resource="section/14/3/a"><p>a) jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo; název, adresu sídla a identifikační číslo, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou osobou,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/3/b"><p>b) název a adresu poskytovatele,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/3/c"><p>c) poskytovanou částku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/3/d"><p>d) účel, na který je poskytovaná částka určena,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/3/e"><p>e) lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/3/f"><p>f) u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a částky jednotlivých splátek,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/3/g"><p>g) případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/3/h"><p>h) u dotací a návratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d) nebo f), částku těchto prostředků (§ 44 odst. 6),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/3/i"><p>i) den vydání rozhodnutí.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/14/4"><p>(4) Na rozhodnutí podle odstavce 3 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení<span class="poznamka-link" resource="footnote/15"><sup>15</sup>)</span> a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání.<span class="poznamka-link" resource="footnote/15a"><sup>15a</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/14/5"><p>(5) Poskytovatel může v rozhodnutí o dotaci, jejíž součástí nejsou peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. b) a d)] ani peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. f)] (dále jen „dotace neobsahující prostředky od Evropské unie“), vyčlenit z podmínek, které v něm příjemci ukládá podle odstavce 3 písm. g), podmínky méně závažné nebo uvést, která nesplnění podmínek uložených podle odstavce 3 písm. g) jsou méně závažná, například nepodstatné nedodržení některých lhůt.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/14/6"><p>(6) V rozhodnutí o dotaci, jejíž součástí jsou peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. b) a d)] nebo peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředkyzrozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. f)] (dále jen „dotace obsahující prostředky od Evropské unie“), může poskytovatel stanovit, že nesplnění podmínek podle odstavce 3 písm. g) nebo některých z nich bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace. Může též stanovit, že takovýmto nižším odvodem budou postižena méně závažná nesplnění podmínek podle odstavce 3 písm. g) nebo některých znich. V tom případě stanoví, která to jsou. Při postupu podle tohoto odstavce poskytovatel v rozhodnutí o dotaci vždy stanoví u všech jednotlivých podmínek, jejichž nesplnění bude postiženo nižším odvodem, a u všech jednotlivých méně závažných nesplnění v rozhodnutí uvedených, kolik procent z celkové částky dotace bude odvod za porušení rozpočtové kázně činit. Podle tohoto odstavce poskytovatel postupuje, umožňuje-li to právo Evropských společenství.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/14/7"><p>(7) Poskytovatel může v rozhodnutí o dotaci stanovit u programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie výdaje nebo náklady, které budou vyúčtovány jako paušální<span class="poznamka-link" resource="footnote/15b"><sup>15b</sup>)</span>, jejichž výše nemusí být prokazována. Paušální výdaje nebo náklady se stanoví</p>
<section class="pismeno" resource="section/14/7/a"><p>a) procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem stanovených výdajů nebo nákladů projektu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/7/b"><p>b) na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/14/7/c"><p>c) jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje či náklady projektu nebo jejich část.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/14/7"><p>(7) Odstavec 6 platí též pro poskytování dotací z Národního fondu (§ 37 odst. 8).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/14/8"><p>(8) Příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci je povinen ji s poskytovatelem vypořádat v rámci finančního vypořádání (§ 75).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/14/9"><p>(9) Při poskytování návratné finanční výpomoci je poskytovatel povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/16"><sup>16</sup>)</span> o pohledávkách vznikajících z jejího poskytnutí a rozpočtovat a evidovat její splátky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/15"><header><h1>§ 15</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/15/1"><p>(1) Řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci může být zahájeno, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci</p>
<section class="pismeno" resource="section/15/1/a"><p>a) k vázání prostředků státního rozpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/15/1/b"><p>b) ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/15/1/c"><p>c) ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropských společenství.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/15/2"><p>(2) Na řízení podle odstavce 1 se vztahují obecné předpisy o správním řízení.<span class="poznamka-link" resource="footnote/15"><sup>15</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/15/3"><p>(3) Bylo-li rozhodnuto o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a c), není možné uložit vrácení dotace nebo její části nebo předčasné vrácení návratné finanční výpomoci nebo její části, která již byla příjemci poskytnuta.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-iii/dil-3"><header><h1>Díl 3</h1><h1>Způsob poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/16"><header><h1>§ 16</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/16/1"><p>(1) Dotace a návratná finanční výpomoc se poskytují převodem z účtu poskytovatele na bankovní účet příjemce, nebo prostřednictvím oprávněné osoby, uznaného chovatelského sdružení nebo zájmového sdružení podle zvláštních zákonů<span class="poznamka-link" resource="footnote/16a"><sup>16a</sup>)</span> na bankovní účet příjemce, nebo jinou formou, nebo umožněním čerpání z rozpočtového výdajového účtu do výše stanoveného limitu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/16/2"><p>(2) Výdaje státního rozpočtu určené na financování programů, které jsou</p>
<section class="pismeno" resource="section/16/2/a"><p>a) účelově určené na reprodukci majetku, který není ve vlastnictví České republiky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/16/2/b"><p>b) podmínkou čerpání úvěrů se státní zárukou,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/16/2/c"><p>c) podmínkou čerpání prostředků fondů Evropského společenství,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/16/2/d"><p>d) hrazeny z úvěrů přijatých Českou republikou,</p></section>
<p>se poskytují formou zálohových výdajů jednotlivých poskytovatelů převáděných do vybraných bank na základě smluv uzavřených s těmito bankami ministerstvem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/16/3"><p>(3) Postup ministerstva a poskytovatelů při uzavírání a realizaci smluv podle odstavce 2 o poskytování bankovních služeb spočívajících v provádění úhrad prací a dodávek a způsob a termíny vypořádání záloh se státním rozpočtem na konci roku stanoví po dohodě s Českou národní bankou ministerstvo vyhláškou.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-iii/dil-4"><header><h1>Díl 4</h1><h1>Dohoda o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/17"><header><h1>§ 17</h1></header><p>Dotace nebo návratné finanční výpomoci mohou být poskytovány na základě dohod uzavíraných mezi poskytovatelem a žadatelem (dále jen „dohoda“), stanoví-li tak zvláštní zákon. Zvláštní zákon vždy také stanoví náležitosti takových dohod.</p></section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-iii/dil-5"><header><h1>Díl 5</h1><h1>Poskytování informací o dotacích a návratných finančních výpomocích ministerstvu</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/18"><header><h1>§ 18</h1></header><p>Na poskytování informací ministerstvu o dotacích a návratných finančních výpomocích se nevztahuje povinnost mlčenlivosti podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/17"><sup>17</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-iii/dil-6"><header><h1>Díl 6</h1><h1>Poskytování dotací ze státního rozpočtu do rozpočtů územních samosprávných celků</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/19"><header><h1>§ 19</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/19/1"><p>(1) Kritéria pro výpočet výše dotace poskytované ze státního rozpočtu do rozpočtu kraje stanoví každoročně zákon o státním rozpočtu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/19/2"><p>(2) Dotace ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí se poskytují prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Činnost krajů podle věty první je činností vykonávanou v přenesené působnosti.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-iv"><header><h1>HLAVA IV</h1><h1>HODNOCENÍ PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU, ROZPOČTŮ STÁTNÍCH FONDŮ, ROZPOČTŮ OBCÍ A ROZPOČTŮ KRAJŮ A ČASOVÉ URČENÍ A ÚČELOVOST PROSTŘEDKŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/20"><header><h1>§ 20</h1></header><p>Hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků</p>
<section class="odstavec" resource="section/20/1"><p>(1) Za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně. Vláda předkládá Poslanecké sněmovně po skončení pololetí zprávu, v níž hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu; zpráva obsahuje rovněž hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků a vývoje státních finančních aktiv, stavu státních záruk, vývoje státního dluhu, jejich podrobnou analýzu, výhled plnění do konce roku a v případě odchýlení od schváleného státního rozpočtu informaci o krocích k zajištění stability rozpočtového hospodaření.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/2"><p>(2) Ministerstvo dále průběžně hodnotí pokladní plnění státního rozpočtu a podává o něm po uplynutí prvního a třetího kalendářního čtvrtletí informaci vládě tak, aby ji vláda předložila do konce měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/3"><p>(3) Zprávu podle odstavce 1 poté, kdy ji Poslanecká sněmovna vezme na vědomí, a informaci podle odstavce 2 poté, co ji vezme na vědomí rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, ministerstvo uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/4"><p>(4) Správci kapitol, organizační složky státu, příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, státní fondy a ostatní příjemci prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu jsou povinni předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu. Povinnost předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu se vztahuje i na právnické nebo fyzické osoby, za které byla poskytnuta státní záruka k zajištění splátek úvěrů. Územní samosprávné celky a státní fondy jsou povinny předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění svých rozpočtů. Obce předkládají údaje prostřednictvím krajů. Kraje a hlavní město Praha předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů předkládají obce přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty druhé je činností vykonávanou v přenesené působnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/5"><p>(5) Nesplnění povinnosti předložit údaje je důvodem, aby další poskytování rozpočtových prostředků bylo pozastaveno, a to až do splnění uvedené povinnosti. Odpovědnost podle zvláštního předpisu tím není dotčena.<span class="poznamka-link" resource="footnote/16"><sup>16</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/6"><p>(6) Způsob, termíny předkládání údajů a jejich rozsah stanoví ministerstvo vyhláškou.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/21"><header><h1>§ 21</h1><h1>Roční zprávy</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/21/1"><p>(1) Organizační složky státu, příspěvkové organizace a státní fondy vypracovávají roční zprávu o sobě a o své činnosti, zejména o svém hospodaření v hodnoceném období. Hodnoceným obdobím je rok, u organizačních složek státu, příspěvkových organizací a státních fondů, které vznikly během roku, doba ode dne jejich vzniku do konce roku, u těch, které zanikly během roku, doba od počátku roku do dne jejich zániku a u těch, které vznikly i zanikly během roku, doba ode dne jejich vzniku do dne jejich zániku. Za zaniklé organizační složky státu vypracovávají roční zprávy jejich právní nástupci, zřizovatelé nebo správci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/21/2"><p>(2) Zpracovatel zprávy ji předloží zřizovateli, jestliže ho má; státní fond ji předloží ministerstvu, do jehož působnosti patří (§ 28 odst. 2). Zpracovatel zprávu též uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup vždy do 30. června běžného roku za minulý rok.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/21/3"><p>(3) Obsah roční zprávy stanoví ministerstvo vyhláškou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/21/4"><p>(4) Tímto ustanovením nejsou dotčeny právní předpisy stanovící povinnost utajovat některé informace a údaje nebo právo je nezveřejňovat.<span class="poznamka-link" resource="footnote/17a"><sup>17a</sup>)</span></p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-v"><header><h1>HLAVA V</h1><h1>ÚHRADA POTŘEB ROZPOČTOVĚ NEZAJIŠTĚNÝCH, ROZPOČTOVÁ OPATŘENÍ A VLÁDNÍ ROZPOČTOVÁ REZERVA</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/22"><header><h1>§ 22</h1><h1>Úhrada potřeb rozpočtově nezajištěných</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/22/1"><p>(1) Vznikne-li organizační složce státu v průběhu roku potřeba úhrady rozpočtově nezajištěné, zajistí ji hospodárnějším provedením jiných úkolů, odsunutím či omezením některého jiného, méně naléhavého úkolu, nebo použitím mimorozpočtových zdrojů organizační složky státu (§ 45 odst. 3). Před provedením takovéto úhrady je třeba provést rozpočtové opatření.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22/2"><p>(2) Vznikne-li u příspěvkové organizace v průběhu roku potřeba úhrady finančně nezajištěné, je třeba ji zajistit omezeným provedením některých úkolů v daném rozpočtovém období, a to po projednání se zřizovatelem v rámci stanovených nákladů, vyššími výnosy, použitím prostředků fondů příspěvkové organizace nebo zvýšením příspěvku na činnost z rozpočtu zřizovatele.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/22/3"><p>(3) Na úhradu potřeby rozpočtově nezajištěné lze poskytnout prostředky z vládní rozpočtové rezervy (§ 27).</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Rozpočtová opatření</h2>
<section class="paragraf" resource="section/23"><header><h1>§ 23</h1></header><p>Rozpočtovým opatřením se rozumí</p>
<section class="pismeno" resource="section/23/a"><p>a) přesun prostředků státního rozpočtu v rámci závazných ukazatelů a mezi závaznými ukazateli stanovenými zákonem o státním rozpočtu nebo v rámci závazných ukazatelů a mezi závaznými ukazateli stanovenými správcem kapitoly; závazné ukazatele stanovené správcem kapitoly jsou jím stanovené příjmy a výdaje podrobněji členěné v rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/23/b"><p>b) povolené překročení rozpočtu výdajů, kterým nedochází ke změně závazného ukazatele,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/23/c"><p>c) vázání prostředků státního rozpočtu v rámci rozpočtu, kterým nedochází ke změně závazného ukazatele.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/24"><header><h1>§ 24</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/24/1"><p>(1) Vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí může</p>
<section class="pismeno" resource="section/24/1/a"><p>a) povolit uskutečnění nezbytných výdajů nezabezpečených ve státním rozpočtu, zajistí-li úhradu úsporami na jiných výdajích státního rozpočtu, a to do výše v daném roce nepřesahující 5 % celkového objemu schváleného rozpočtu výdajů kapitoly, u které se úprava provádí, a nepřesahující 10 % celkového objemu závazného ukazatele v kapitole, u kterého se úprava provádí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/24/1/b"><p>b) povolit snížení některého příjmu z činnosti, a to bez omezení, za předpokladu, že se nezmění saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/24/1/c"><p>c) provést přesun prostředků odpovídajících rozpočtovanému podílu spolufinancování ze státního rozpočtu v návaznosti na rozhodnutí Komise Evropských společenství o změně v umístění prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie. Na tyto přesuny se nevztahuje omezení podle písmene a) a podle odstavce 3.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/24/2"><p>(2) Omezení pěti a deseti procenty podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro použití vládní rozpočtové rezervy rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa a pro kapitoly Operace státních finančních aktiv a Státní dluh.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/24/3"><p>(3) Povolit přesun mezi závaznými ukazateli státního rozpočtu v rámci kapitoly nad 10 % každého ukazatele může rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/24/4"><p>(4) Písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podle odstavce 1 lze podat ministerstvu nejpozději do 30. listopadu běžného rozpočtového roku. Ministerstvo vyřídí žádost o rozpočtové opatření ve lhůtě do 30 kalendářních dnů, nejpozději do 15. prosince běžného rozpočtového roku. Po obdržení vyrozumění o vyřízení žádosti žadatel předloží oznámení limitu výdajů České národní bance nejpozději do 20. prosince běžného rozpočtového roku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/24/5"><p>(5) Písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podle odstavce 1, které mění závazné ukazatele výdajů na financování programů, lze podat v termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou, nejpozději však do 30. listopadu běžného rozpočtového roku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/24/6"><p>(6) O rozpočtových opatřeních podle odstavce 1 informuje vláda Poslaneckou sněmovnu ve zprávách o plnění státního rozpočtu, nebo jestliže o to Poslanecká sněmovna požádá.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/24/7"><p>(7) Rozpočtová opatření podle odstavce 1 a podle § 25 odst. 1 písm. e) týkající se kapitol Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv mohou být provedena pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny nebo jí určeného orgánu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/25"><header><h1>§ 25</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/25/1"><p>(1) Organizační složky státu jsou</p>
<section class="pismeno" resource="section/25/1/a"><p>a) oprávněny k přesunům prostředků státního rozpočtu v rámci jednotlivých závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu nebo stanovených správcem kapitoly,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/25/1/b"><p>b) oprávněny k překročení závazných ukazatelů výdajů o použití mimorozpočtových zdrojů (§ 45 odst. 3) a o přijatá plnění za pojistné události; změny závazných ukazatelů výdajů v jiných případech může organizační složce povolit správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/25/1/c"><p>c) povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže neplní rozpočtované příjmy s výjimkou příjmů z výnosů daní, z podílu na clech, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti , z pokut a příjmů, které byly rozpočtovány jako příjemzrozpočtu Evropské unie a v rozpočtovém roce nebyly připsány na příjmový účet státního rozpočtu zřízený pro organizační složku státu. Tyto prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie v následujících letech se stávají příjmem rozpočtového roku, ve kterém byly přijaty, a pro účely hodnocení plnění rozpočtu se neposuzují jako součást plnění rozpočtovaných příjmů organizační složky státu a ani o jejich výši nelze překročit výdaje státního rozpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/25/1/d"><p>d) povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže o tom rozhodla vláda.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/25/2"><p>(2) Ustanovení odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na kapitolu Státní dluh a kapitolu Operace státních finančních aktiv.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/3"><p>(3) Nemůže-li organizační složka státu zajistit vyrovnání úbytku příjmů, o který je povinna vázat prostředky státního rozpočtu, vázáním odpovídající části běžných výdajů, oznámí tuto skutečnost svému zřizovateli, který rozhodne, jakým způsobem zajistí rozpočtované saldo kapitoly.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/4"><p>(4) Nemůže-li organizační složka státu zajistit úhradu nutného výdaje, protože na jeho úhradu byla do jejího rozpočtu zařazena částka nepostačující nebo která nebyla rozpočtována, je povinna zajistit prostředky státního rozpočtu na úhradu tohoto výdaje přednostně přesunem prostředků uvnitř svého rozpočtu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/5"><p>(5) Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši stanovenou závazným ukazatelem jsou neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu. Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši rozpočtovanou podle paragrafů a položek rozpočtové skladby jsou neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/6"><p>(6) Má-li dojít ke změně závazných ukazatelů z důvodu změny podřízenosti nebo převodu úkolů mezi organizačními složkami státu, předloží organizační složky státu, kterých se takové opatření týká, svému zřizovateli oboustranně odsouhlasené protokoly obsahující návrhy na vzájemné přesuny prostředků státního rozpočtu. Pokud ke změnám závazných ukazatelů nejsou oprávněni správci kapitol, předloží je správce kapitoly ministerstvu. Ministerstvo provede požadovaná rozpočtová opatření, neshledá-li v návrzích na jejich provedení nesrovnalosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/7"><p>(7) Organizační složka státu může vázat výdaje účelově určené závaznými ukazateli zákona o státním rozpočtu pouze se souhlasem ministerstva.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/8"><p>(8) Organizační složka státu nesmí použít rozpočtové prostředky vázané v rozpočtu k přesunům ani k uskutečnění rozpočtových výdajů bez souhlasu orgánu, který vázání nařídil nebo odsouhlasil.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/9"><p>(9) Organizační složka státu může provádět přesuny prostředků státního rozpočtu ve vlastní pravomoci tak, aby výdaje mohly být realizovány nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/10"><p>(10) Organizační složka státu je povinna vést chronologickou evidenci o všech jí v průběhu roku provedených rozpočtových opatřeních uvedených v odstavci 1 a v § 24. Přehled o rozpočtových opatřeních se u příjmů i výdajů zpracovává v celém rozsahu rozpočtové skladby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/11"><p>(11) Správce kapitoly předkládá ministerstvu v termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou, přehled o rozpočtových opatřeních podle odstavce 9. Nedodržení této povinnosti může být důvodem pro pozastavení řešení žádostí správce kapitoly o rozpočtová opatření.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/26"><header><h1>§ 26</h1></header><p>Náležitosti žádosti o rozpočtové opatření jsou</p>
<section class="pismeno" resource="section/26/a"><p>a) druh rozpočtového opatření podle § 23 písm. a) a b),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/26/b"><p>b) výše částky, která je předmětem rozpočtového opatření,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/26/c"><p>c) podrobné zdůvodnění navrhovaného rozpočtového opatření,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/26/d"><p>d) v případě požadavku na zvýšení výdajůinávrh na jejich krytí a doložení možnosti či nemožnosti krytí v rámci rozpočtu dané kapitoly na základě dosavadního skutečného čerpání jejího rozpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/26/e"><p>e) v případě návrhu na snížení výdajů označení organizační složky státu, které má případně být o tyto prostředky rozpočet zvýšen,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/26/f"><p>f) v případě žádosti o snížení rozpočtovaných příjmů návrh na snížení výdajů ve stejné výši,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/26/g"><p>g) název závazných ukazatelů, kterých se navrhované rozpočtové opatření týká, včetně uvedení položky a paragrafu rozpočtové skladby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/26/h"><p>h) aktualizované údaje informačního systému podle § 12 odst. 4.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/27"><header><h1>§ 27</h1><h1>Vládní rozpočtová rezerva</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/27/1"><p>(1) Pro zajištění rozpočtového hospodaření se ke krytí nezbytných a nepředvídaných výdajů vytváří ve státním rozpočtu vládní rozpočtová rezerva. Vládní rozpočtová rezerva se tvoří nejméně ve výši 0,3 % výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/27/2"><p>(2) O použití vládní rozpočtové rezervy rozhoduje vláda a v rozsahu jí určeném ministr financí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/27/3"><p>(3) O použití vládní rozpočtové rezervy podává vláda zprávu Poslanecké sněmovně ve zprávách o plnění státního rozpočtu.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-vi"><header><h1>HLAVA VI</h1><h1>STÁTNÍ FONDY</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/28"><header><h1>§ 28</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/28/1"><p>(1) Pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určenými se zřizují státní fondy jako právnické osoby. Každý státní fond se zřizuje zákonem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/2"><p>(2) V zákoně, kterým se státní fond zřizuje, musí být stanoven orgán, do jehož působnosti státní fond patří, a stanoveny finanční zdroje státního fondu, způsoby jejich použití a stanoven způsob financování správních výdajů státního fondu; správní výdaje zahrnují výdaje spojené s činností zaměstnanců státního fondu a úhrady výdajů členům orgánů státního fondu stanovené zákonem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/3"><p>(3) Jsou-li správní výdaje státního fondu financovány z dotací ze státního rozpočtu, vztahují se na použití těchto prostředků právní předpisy upravující hospodaření organizačních složek státu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/4"><p>(4) Zůstatky prostředků státního fondu se převádějí do následujícího rozpočtového roku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/5"><p>(5) Název státního fondu musí obsahovat označení „státní fond“.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/6"><p>(6) Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního fondu včetně způsobu jejich poskytnutí upraví zvláštní právní předpis.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-vii"><header><h1>HLAVA VII</h1><h1>STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET A VYPRACOVÁNÍ JEHO NÁVRHU</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/29"><header><h1>§ 29</h1><h1>Státní závěrečný účet</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/29/1"><p>(1) Státní závěrečnýúčet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/29/2"><p>(2) Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol zpracovávané a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/29/3"><p>(3) Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, závěrečné účty státních fondů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních složek státu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/29/4"><p>(4) Státní závěrečný účet poté, kdy ho vezme na vědomí Poslanecká sněmovna, uveřejní ministerstvo v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/30"><header><h1>§ 30</h1><h1>Návrh státního závěrečného účtu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/30/1"><p>(1) Návrh státního závěrečného účtu vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předkládá jej vládě. Současně předkládá návrh na použití přebytku rozpočtového hospodaření nebo na úhradu jeho schodku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/30/2"><p>(2) Správci kapitol, územní samosprávné celky a státní fondy jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu. Obce předkládají údaje prostřednictvím krajů. Kraje a hlavní město Praha předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů (§ 12) předkládají obce vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Strukturu, termíny a rozsah předkládaných údajů potřebných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu stanoví ministerstvo vyhláškou. Činnost krajů podle věty druhé je činností vykonávanou v přenesené působnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/30/3"><p>(3) Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhů státního závěrečného účtu a závěrečných účtů kapitol, územních samosprávných celků a státních fondů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/30/4"><p>(4) Správci kapitol sestavují o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku návrh závěrečného účtu své kapitoly v rozsahu a termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou ve shodném členění, v jakém byl sestaven státní rozpočet. Správce kapitoly jej projednává v příslušných výborech Poslanecké sněmovny před projednáváním návrhu státního závěrečného účtu Poslaneckou sněmovnou. Po tomto projednání jej uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/30/5"><p>(5) Návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně nejpozději do 30. dubna roku následujícího po hodnoceném rozpočtovém roce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/30/6"><p>(6) Je-li saldo hospodaření státního rozpočtu odlišné od salda stanoveného v zákoně o státním rozpočtu, rozhodne o použití přebytku nebo o úhradě schodku na návrh vlády Poslanecká sněmovna. Pokud Poslanecká sněmovna při projednávání návrhu státního závěrečného účtu rozhodne, že přebytek, případně jeho část se použije k financování výdajů státního rozpočtu v běžném rozpočtovém roce, převedou se tyto prostředky do příjmů státního rozpočtu běžného rozpočtového roku.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-viii"><header><h1>HLAVA VIII</h1><h1>MIMOŘÁDNÝ STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET, NOUZOVÝ STÁTNÍ ROZPOČET A VÁLEČNÝ STÁTNÍ ROZPOČET</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/31"><header><h1>§ 31</h1></header><p>Vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu nouzového státního rozpočtu po vyhlášení stavu ohrožení státu</p>
<section class="odstavec" resource="section/31/1"><p>(1) Po vyhlášení stavu ohrožení státu<span class="poznamka-link" resource="footnote/18"><sup>18</sup>)</span> vypracovává ministerstvo návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh nouzového státního rozpočtu na zbytek roku. Při sestavování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu postupuje podle ustanovení § 29 a 30 a při vypracování návrhu nouzového státního rozpočtu postupuje podle ustanovení § 8 s přihlédnutím k možnému nebezpečí časového prodlení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/31/2"><p>(2) Návrh mimořádného státního závěrečného účtu za období do nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu vypracovává ministerstvo ve spolupráci se správci kapitol a předkládá jej vládě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/31/3"><p>(3) Návrh nouzového státního rozpočtu vypracovává ministerstvo ve spolupráci se správci kapitol a do 15 dnů ode dne vyhlášení stavu ohrožení státu jej předloží vládě.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/32"><header><h1>§ 32</h1></header><p>Vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu válečného státního rozpočtu po vyhlášení válečného stavu</p>
<section class="odstavec" resource="section/32/1"><p>(1) Po vyhlášení válečného stavu<span class="poznamka-link" resource="footnote/19"><sup>19</sup>)</span> vypracovává ministerstvo návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh válečného státního rozpočtu na zbytek roku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/32/2"><p>(2) Při zpracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu válečného rozpočtu postupuje ministerstvo obdobně podle § 31.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-ix"><header><h1>HLAVA IX</h1><h1>ŘÍZENÍ STÁTNÍ POKLADNY, ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU A STÁTNÍ FINANČNÍ AKTIVA A PASIVA</h1></header>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-ix/dil-1"><header><h1>Díl 1</h1><h1>Řízení státní pokladny a řízení státního dluhu</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/33"><header><h1>§ 33</h1><h1>Správa peněžních prostředků státní pokladny</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/33/1"><p>(1) Ke správě peněžních prostředků státní pokladny vede Česká národní banka ministerstvu souhrnný účet běžného hospodaření státní pokladny (dále jen „souhrnný účet“). Na tomto účtu jsou evidovány všechny příjmy a výdaje státního rozpočtu, výnosy z prodeje státních dluhopisů a z přijatých úvěrů určených k překonání pokladního schodku státního rozpočtu, jiné peněžní prostředky státu, příjmy územních samosprávných celků<span class="poznamka-link" resource="footnote/3"><sup>3</sup>)</span> spravované finančními úřady a peněžní prostředky z vybraných cel určené k odvodům do vlastních zdrojů Evropských společenství.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/2"><p>(2) Peněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně sledovány na</p>
<section class="pismeno" resource="section/33/2/a"><p>a) příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/2/b"><p>b) účtech státních finančních aktiv,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/2/c"><p>c) souhrnných zůstatcích na účtech finančních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny ostatním veřejným rozpočtům, a na účtech určených ke správě peněžních prostředků z vybraných cel určených k odvodům do vlastních zdrojů Evropských společenství,<span class="poznamka-link" resource="footnote/19a"><sup>19a</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/2/d"><p>d) účtu řízení likvidity státní pokladny,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/2/e"><p>e) účtech mimorozpočtových prostředků organizačních složek státu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/2/f"><p>f) účtech státních právnických osob,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/2/g"><p>g) účtech státních fondů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/33/2/h"><p>h) účtech dalších fondů, pokud tak stanoví zvláštní zákon, (dále jen „účty podřízené státní pokladně“). Účty podřízené státní pokladně si zřizují subjekty, které mají finanční vztah ke státní pokladně.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/33/3"><p>(3) Účty podle odstavce 2 písm. a) až d) vede vždy Česká národní banka. Celkový součet netermínovaných prostředků na těchto účtech nesmí být záporný.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/4"><p>(4) Účty podle odstavce 2 písm. e) až h) mohou vést banky. Zůstatky těchto jednotlivých účtů nesmí být záporné. Banky jsou povinny sledovat zůstatky na těchto jednotlivých účtech a vždy k 31. prosinci oznámit České národní bance jejich saldo. V případě záporného zůstatku na těchto jednotlivých účtech jsou banky povinny ihned sdělit tuto skutečnost České národní bance.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/5"><p>(5) Obsah a rozsah činností týkajících se vedení souhrnného účtu a účtů podřízených státní pokladně vymezuje smlouva mezi ministerstvem a Českou národní bankou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/6"><p>(6) Zůstatky účtů podřízených státní pokladně jsou součástí vládní finanční statistiky a jejich evidenci zajišťuje ministerstvo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/7"><p>(7) Organizační složky státu a právnické osoby, které mají finanční vztah ke státní pokladně, jsou povinny poskytovat ministerstvu informace pro průběžné sledování vývoje peněžních prostředků a pro kontrolu jejich použití, a to podle pravidel stanovených ministerstvem. Tyto organizační složky státu a právnické osoby jsou dále povinny udělit České národní bance a bankám, které vedou jejich účty podřízené státní pokladně, souhlas s poskytováním informací o stavu a pohybech na těchto účtech ministerstvu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/8"><p>(8) Peněžní prostředky státní pokladny nesmějí být umístěny mimo účty podřízené státní pokladně. Ministerstvo má právo kontrolovat, zda organizační složky státu a právnické osoby, které mají finanční vztah ke státní pokladně, nevkládají peněžní prostředky mimo účty podřízené státní pokladně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/34"><header><h1>§ 34</h1><h1>Řízení státní pokladny</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/34/1"><p>(1) Ministerstvo provádí opatření potřebná k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu až do výše 15 % celkových výdajů státního rozpočtu, schválených zákonem o státním rozpočtu, nebo rozpočtového provizoria přijetím úvěru nebo prodejem státních dluhopisů. Oprávnění k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu se zvyšuje v případě zákonem schváleného schodku státního rozpočtu, a to o výši tohoto schodku, a dále v případě časového nesouladu mezi výdaji peněžních prostředků rozpočtovaných jako vlastní zdroje Evropských společenství vycházející z daně z přidané hodnoty a založené na hrubém národním produktu<span class="poznamka-link" resource="footnote/11a"><sup>11a</sup>)</span> a požadavky na tyto vlastní zdroje stanovenými rozpočtem Evropské unie, a to do výše tohoto nesouladu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/34/2"><p>(2) Ministerstvo je oprávněno řešit krytí schodku státního rozpočtu předchozího roku vydáním státních dluhopisů až do doby konečného rozhodnutí Poslanecké sněmovny o způsobu řešení tohoto schodku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/34/3"><p>(3) Ministerstvo může k překlenutí nedostatku peněžních prostředků na souhrnném účtu použít i jiné peněžní prostředky státu podle § 33 odst. 2 písm. g) a h) formou dočasné finanční výpomoci. Tato výpomoc nesmí ohrozit úhrady závazků z těchto účtů a musí být vrácena do 31. prosince roku, ve kterém byla poskytnuta. Úrok z dočasné finanční výpomoci uhradí ministerstvo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/34/4"><p>(4) Přebytky prostředků na účtech podřízených státní pokladně uvedených v § 33 odst. 2 písm. a) až d) může ministerstvo krátkodobě investovat na peněžním trhu do likvidních státních dluhopisů nebo cenných papírů České národní banky. Tyto operace nesmějí ohrozit činnosti finančních úřadů podle zvláštních právních předpisů ani splnění požadavků na peněžní prostředky určené jako vlastní zdroje Evropských společenství.<span class="poznamka-link" resource="footnote/19a"><sup>19a</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/34/5"><p>(5) Ministerstvo je oprávněno stanovovat termíny a rozsah platebního režimu výdajů státního rozpočtu a povolovat jeho výjimky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/35"><header><h1>§ 35</h1><h1>Řízení státního dluhu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/35/1"><p>(1) Ministerstvo nebo právnická osoba jím zřízená podle zvláštního zákona jsou v souvislosti s řízením státního dluhu oprávněny</p>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/a"><p>a) sjednávat obchody s investičními nástroji a cennými papíry nabývat, zcizovat a právně zatěžovat investiční nástroje a cenné papíry, zejména obchodovat na vlastní účet se státními dluhopisy a dalšími investičními nástroji; tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo prostřednictvím jiné osoby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/b"><p>b) organizovat trh se státními dluhopisy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/c"><p>c) provozovat platební systém podle zákona upravujícího platební styk; tento platební systém se nepovažuje za platební systém s neodvolatelností zúčtování<span class="poznamka-link" resource="footnote/20"><sup>20</sup>)</span>,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/d"><p>d) vést evidenci zaknihovaných nebo listinných státních dluhopisů, včetně státních dluhopisů pro fyzické osoby, a provádět související činnosti; tato evidence je samostatnou evidencí podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, vede se též v evidenci emise a provozní řád pro její vedení stanoví ministerstvo,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/e"><p>e) provozovat vypořádací systém podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu pro státní dluhopisy; existence a název tohoto vypořádacího systému se Komisi Evropských společenství nenahlašuje,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/f"><p>f) provádět úschovu a správu státních dluhopisů a jiných cenných papírů, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/g"><p>g) zabezpečovat další činnosti spojené s řízením státního dluhu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/35/2"><p>(2) Činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody s ministerstvem vykonávat tuzemská nebo zahraniční osoba, je-li k výkonu takové činnosti oprávněna; činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní banky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/35/3"><p>(3) Ministerstvo při financování státního dluhu vytváří rezervu peněžních prostředků z výnosů emisí státních dluhopisů jako zdroje ministerstva pro vyloučení úrokových rizik a rizik z neumístění primárních emisí státních dluhopisů. Tyto peněžní prostředky a operace s nimi podléhají evidenci ve státních finančních aktivech.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-ix/dil-2"><header><h1>Díl 2</h1><h1>Státní finanční aktiva a pasiva</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/36"><header><h1>§ 36</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/36/1"><p>(1) Ministerstvo vykonává správu státních finančních aktiv a pasiv.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/2"><p>(2) Státními finančními aktivy jsou</p>
<section class="pismeno" resource="section/36/2/a"><p>a) peněžní prostředky převedené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a další peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky stanovené zvláštním zákonem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/36/2/b"><p>b) majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, jejichž majitelem je stát, se kterými není oprávněn hospodařit některý správce kapitoly,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/36/2/c"><p>c) pohledávky státu z poskytnutých úvěrů, návratných finančních výpomocí poskytnutých z kapitoly Všeobecná pokladní správa nebo ze státních finančních aktiv, jakož i pohledávky z realizovaných státních záruk.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/36/3"><p>(3) Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet důchodového pojištění, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů penále a pokut připadajících na důchodové pojištění vyšší než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmůavýdajů. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze na výdaje na dávky důchodového pojištění a na převody zpět do státního rozpočtu na úhradu záporného rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo stanoví způsob výpočtu rozdílu těchto příjmů a výdajů vyhláškou. Součástí státních finančních aktiv je rovněž radiokomunikační účet zřízený podle zvláštního právního předpisu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/4"><p>(4) Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet úrazového pojištění, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na úrazové pojištění, včetně příjmů penále a pokut připadajících na úrazové pojištění, vyšší než výdaje na dávky úrazového pojištění, na prevenci v úrazovém pojištění, včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na úrazové pojištění a výplatou dávek úrazového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmů a výdajů. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze na výdaje na dávky úrazového pojištění, na prevenci v úrazovém pojištění a na převody zpět do státního rozpočtu na úhradu záporného rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo stanoví způsob výpočtu rozdílu těchto příjmů a výdajů vyhláškou.“. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/4"><p>(4) Státní finanční aktiva vytvořená z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let lze použít pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny. O použití ostatních státních finančních aktiv rozhoduje vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí. To platí i pro poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv. Na poskytnutí dotací a návratných finančních výpomocí ze státních finančních aktiv a jejich odnětí se vztahuje § 14 odst. 1 a 3 až 5 a § 15.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/5"><p>(5) Peněžní operace státních finančních aktiv jsou operacemi státního rozpočtu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/6"><p>(6) Státními finančními pasivy jsou</p>
<section class="pismeno" resource="section/36/6/a"><p>a) závazky státu vzniklé ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/36/6/b"><p>b) jiné závazky státu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/36/7"><p>(7) Souhrn státních finančních pasiv tvoří státní dluh.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/8"><p>(8) Vláda předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv spolu s návrhem zákona o státním rozpočtu.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-x"><header><h1>HLAVA X</h1><h1>HOSPODAŘENÍ S PROSTŘEDKY NÁRODNÍHO FONDU</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/37"><header><h1>§ 37</h1><h1>Národní fond</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/37/1"><p>(1) Národní fond je souhrn</p>
<section class="pismeno" resource="section/37/1/a"><p>a) peněžních prostředků, které svěřují Evropská společenství České republice k realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, s výjimkou podpory Společenství pro rozvoj venkova, a</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/37/1/b"><p>b) peněžních prostředků finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru, Norska a Švýcarska, které jsou České republice svěřeny na základě mezinárodních smluv.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/37/2"><p>(2) Ministerstvo jako platební orgán koordinuje řízení finančních toků prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie Národnímu fondu a spravuje tyto prostředky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/37/3"><p>(3) Peněžní prostředky soustředěné prostřednictvím Národního fondu se používají v souladu s principy rozpočtového výhledu a závazky vyplývajícími pro Českou republiku z práva Evropských společenství nebo z mezinárodní smlouvy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/37/4"><p>(4) Hospodaření a kontrola peněžních prostředků soustředěných prostřednictvím Národního fondu se řídí ustanoveními tohoto zákona vztahujícími se k rozpočtovému hospodaření a kontrole, nestanoví-li tento zákon, právo Evropských společenství nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/37/5"><p>(5) Účty peněžních prostředků Národního fondu vede ministerstvu Česká národní banka, pokud ministerstvo nerozhodne jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/37/6"><p>(6) Úroky vzniklé z uložení peněžních prostředků na účtech jsou zdrojem Národního fondu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/37/7"><p>(7) Zůstatky peněžních prostředkůnaúčtech Národního fondu se převádějí do následujícího roku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/37/8"><p>(8) Při poskytování dotací z Národního fondu podle odstavce 1 a řízení o jejich odnětí se postupuje podle § 14 a 15 obdobně, nestanoví-li právo Evropských společenství jinak. Rozhodnutí je vydáváno na dobu uskutečňování daného projektu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/38"><header><h1>§ 38</h1></header><p>Důsledky porušení kázně při hospodaření s peněžními prostředky Národního fondu</p>
<section class="odstavec" resource="section/38/1"><p>(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při porušení kázně při hospodaření s peněžními prostředky v Národním fondu podle § 44.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/38/2"><p>(2) Částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků poskytnutých z Národního fondu je ten, kdo je neoprávněně použil nebo zadržel, povinen odvést do Národního fondu. Penále je povinen odvést do státního rozpočtu [§ 6 odst. 1 písm. n)].</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/38/3"><p>(3) Požádá-li Komise Evropských společenství o vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků z rozpočtu Evropské unie poskytnutých zNárodního fondu, převedou se tyto prostředky zNárodního fondu do rozpočtu Evropské unie. Nejsou-li tyto prostředky v Národním fondu, odvedou se ze státního rozpočtu; po vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených prostředkůdoNárodního fondu jsou odvedeny z Národního fondu do státního rozpočtu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/38/4"><p>(4) Ze státního rozpočtu se hradí úrok uložený Komisí Evropských společenství za nesplnění povinnosti podle odstavce 3.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/38/5"><p>(5) Je-li splněna povinnost podle odstavce 3 a zbývají-li peněžní prostředky odvedené do Národního fondu podle odstavce 2, převedou se z Národního fondu na ostatní zdroje společného financování v poměru, v jakém se tyto zdroje na společném financování podílely.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-xi"><header><h1>HLAVA XI</h1><h1>FINANČNÍ KONTROLA</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/39"><header><h1>§ 39</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/39/1"><p>(1) Správce kapitoly je odpovědný za hospodaření s prostředky státního rozpočtu a jinými peněžními prostředky státu ve své kapitole.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/39/2"><p>(2) Ministerstvo financí, územní finanční orgány, správci kapitol a krajské úřady zajišťují kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, jinými peněžními prostředky státu a prostředky Národního fondu (dále jen „finanční kontrola“) podle zvláštního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/22"><sup>22</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/39/3"><p>(3) Správce kapitoly soustavně sleduje a vyhodnocuje hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládání výdajů ve své kapitole. Je-li zřizovatelem organizační složky státu nebo příspěvkové organizace nebo funkci zřizovatele vykonává, působí při jejím řízení k tomu, aby vynakládání výdajů bylo co nejhospodárnější, nejefektivnější a nejúčelnější. Výsledky sledování a vyhodnocování hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání výdajů uvádí ve své roční zprávě (§ 21).</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/40 a"><header><h1>§ 40 až 42</h1></header><p>zrušeny</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/43"><header><h1>§ 43</h1></header><p>Jsou-li prostředky ze zahraničí poskytovány prostřednictvím státního rozpočtu, postupuje se při jejich finanční kontrole podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/22"><sup>22</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-xii"><header><h1>HLAVA XII</h1><h1>PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/44"><header><h1>§ 44</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/44/1"><p>(1) Porušením rozpočtové kázně je</p>
<section class="pismeno" resource="section/44/1/a"><p>a) neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/1/b"><p>b) neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/1/c"><p>c) neprovedení odvodu příspěvkovou organizací podle § 53 odst. 6,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/1/d"><p>d) neuložení odvodu zřizovatelem podle § 54 odst. 3,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/1/e"><p>e) neprovedení odvodu stanoveného zřizovatelem příspěvkové organizaci podle § 54 odst. 3,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/1/f"><p>f) porušení ustanovení § 45 odst. 2 organizační složkou státu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/1/g"><p>g) neprovedení odvodu podle § 45 odst. 10 a § 52 odst. 4.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/44/2"><p>(2) Pro účely postihu za neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a poskytnutých ze státního rozpočtu a nakládání s odvody za toto neoprávněné použití se peněžní prostředky státního rozpočtu a poskytnuté ze státního rozpočtu člení na</p>
<section class="pismeno" resource="section/44/2/a"><p>a) prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/2/b"><p>b) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/2/c"><p>c) prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/2/d"><p>d) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/2/e"><p>e) prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/2/f"><p>f) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/2/g"><p>g) ostatní prostředky státního rozpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/2/h"><p>h) ostatní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/44/3"><p>(3) Peněžními prostředky</p>
<section class="pismeno" resource="section/44/3/a"><p>a) podle odstavce 2 písm. a), c) a e) se rozumějí peněžní prostředky státního rozpočtu označené za takové organizační složkou státu, která je ve svém rozpočtu výdajů rozpočtuje,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/3/b"><p>b) podle odstavce 2 písm. b), d) a f) se rozumějí peněžní prostředky vydané organizační složkou státu, která je za takové označí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/3/c"><p>c) podle odstavce 2 písm. g) se rozumějí peněžní prostředky státního rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. a), c) a e),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/3/d"><p>d) podle odstavce 2 písm. h) se rozumějí peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. b), d) a f).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/44/4"><p>(4) Organizační složka státu označí za peněžní prostředky</p>
<section class="pismeno" resource="section/44/4/a"><p>a) podle odstavce 2 písm. a) peněžní prostředky rozpočtované v jejím rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, které jsou právem Evropských společenství určeny na její určité výdaje, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/4/b"><p>b) podle odstavce 2 písm. b) peněžní prostředky podle písmene a), které poskytla,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/4/c"><p>c) podle odstavce 2 písm. c) peněžní prostředky rozpočtované v jejím rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/4/d"><p>d) podle odstavce 2 písm. d) peněžní prostředky podle písmene c), které poskytla,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/4/e"><p>e) podle odstavce 2 písm. e) peněžní prostředky ve výši, v níž má podle právního aktu Evropských společenství obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie, které jsou právem Evropských společenství určeny jako náhrada jejích určitých výdajů, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/4/f"><p>f) podle odstavce 2 písm. f) peněžní prostředky podle písmene e), které poskytla.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/44/5"><p>(5) Správce kapitoly oznámí organizační složce státu, že část peněžních prostředků rozpočtovaných v jejím rozpočtu výdajů jsou peněžní prostředky</p>
<section class="pismeno" resource="section/44/5/a"><p>a) podle odstavce 2 písm. a), a výši této části, jestliže obdržel na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, které jsou právem Evropských společenství nebo jeho rozhodnutím určeny na určitévýdaje této organizační složky státu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/5/b"><p>b) podle odstavce 2 písm. c), a výši této části, jestliže obdržel na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu, které jsou právem Evropských společenství nebo jeho rozhodnutím určeny na určité výdaje této organizační složky státu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44/5/c"><p>c) podle odstavce 2 písm. e), a výši této části, jestliže má podle dohody s Evropskými společenstvími nebo jiných právních aktů obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie, které jsou právem Evropských společenství nebo jeho rozhodnutím určeny na určité výdaje této organizační složky státu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/44/6"><p>(6) Organizační složka státu, která poskytuje dotaci nebo návratnou finanční výpomoc podle § 14 na výdaje, které mají být zcela nebo zčásti financovány peněžními prostředky podle odstavce 2 písm. b), d) nebo f), uvede v rozhodnutí na základě předpisů Evropských společenství, kolik tyto peněžní prostředky činí [§ 14 odst. 3 písm. h)].</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/44a"><header><h1>§ 44a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/44a/1"><p>(1) Organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do</p>
<section class="pismeno" resource="section/44a/1/a"><p>a) státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44a/1/b"><p>b) státního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státního fondu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/23"><sup>23</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44a/1/c"><p>c) státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státních finančních aktiv, nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44a/1/d"><p>d) Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. c) nebo e),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44a/1/e"><p>e) svého rezervního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. a).</p></section>
<p>1. podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. g), 2. podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky svých mimorozpočtových fondů, 3. podle § 44 odst. 1 písm. c) až g),</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/44a/2"><p>(2) Příspěvková organizace, která porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) nebo c), je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/44a/3"><p>(3) Fyzická osoba nebo právnická osoba jiná než stát, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do</p>
<section class="pismeno" resource="section/44a/3/a"><p>a) státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. h),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44a/3/b"><p>b) státního fondu, jestliže není státním fondem a porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm.</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44a/3/b"><p>b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z tohoto státního fondu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44a/3/c"><p>c) státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44a/3/d"><p>d) Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu, nebo tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. d) nebo f),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44a/3/e"><p>e) rezervního fondu organizační složky státu, kterájí poskytla dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/44a/4"><p>(4) Odvod za porušení rozpočtové kázně činí</p>
<section class="pismeno" resource="section/44a/4/a"><p>a) v případě neoprávněného použití prostředků dotace neobsahující prostředky od Evropské unie, jímž bylo výhradně nesplnění podmínek, které byly v rozhodnutí o dotaci vyčleněny jako méně závažné (§ 14 odst. 5), 5 % z celkové částky dotace; totéž platí v případě neoprávněněného použití prostředků takové dotace, jímž byla výhradně nesplnění stanovených podmínek, která byla uvedena v rozhodnutí o dotaci rovněž jako méně závažná (§ 14 odst. 5),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44a/4/b"><p>b) v případě neoprávněného použití prostředků dotace obsahující prostředky od Evropské unie, v rozhodnutí o níž byly uvedeny jedna nebo více částek procent (§ 14 odst. 6), toto procento z celkové částky dotace v každém jednotlivém případě uvedeném v rozhodnutí; při neoprávněném použití prostředků dotace, kterým je nesplnění více podmínek, z nichž u každé je v rozhodnutí uvedena procentní částka, nebo kterým je více nesplnění podmínek, z nichž u každého je v rozhodnutí uvedena procentní částka, se procentní částky sčítají, avšak odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková částka dotace,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/44a/4/c"><p>c) v ostatních případech částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/44a/5"><p>(5) Do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně, kterým je neoprávněné použití prostředkůnávratné finanční výpomoci, se započítávají i splátky této výpomoci uskutečněné ode dne porušení rozpočtové kázně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/44a/6"><p>(6) Při neoprávněném použití prostředků dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž součástí byly prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d) nebo f), nebo při zadržení takové návratné finanční výpomoci se odvod za porušení rozpočtové kázně rozdělí na odvod pro státní rozpočet a odvod pro rezervní fond organizační složky státu, která dotaci nebo návratnou finanční výpomoc poskytla, nebo pro Národní fond ve stejném poměru, v jakém tato dotace nebo návratná finanční výpomoc byla z těchto prostředků složena [§ 14 odst. 3 písm. h) a § 44 odst. 6]. Obdržel-li porušitel rozpočtové kázně na stejný účel více dotací nebo návratných finančních výpomocí, počítá se tento poměr z celkové částky, a to ke dni neoprávněného použití.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/44a/7"><p>(7) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 4 písm. b) a c) je porušitel rozpočtové kázně povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny. Příjemce penále je stejný jako příjemce odvodu s výjimkou případů, kdy příjemcem odvodu je Národní fond. V těchto případech je příjemcem penále státní rozpočet [§ 6 odst. 1 písm. n)]. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kč, se nevyměří.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/44a/8"><p>(8) Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají územní finanční orgány<span class="poznamka-link" resource="footnote/24"><sup>24</sup>)</span> podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/24a"><sup>24a</sup>)</span> Odvod a penále lze vyměřit do deseti let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/44a/9"><p>(9) Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 4 písm. a) může povolit místně příslušné finanční ředitelství. Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 4 písm. c) nebo penále může povolit ministerstvo s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) až f) a penále za prodlení s ním a s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků poskytnutýchzNárodního fondu a penále za prodlení s ním.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/44a/10"><p>(10) O prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále může požádat fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která se porušení rozpočtové kázně dopustila. Finančnímu ředitelství nebo ministerstvu se žádost podává prostřednictvím územního finančního orgánu, který tento odvod nebo penále uložil.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-xiii"><header><h1>HLAVA XIII</h1><h1>HOSPODAŘENÍ ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK STÁTU A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ</h1></header>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-xiii/dil-1"><header><h1>Díl 1</h1><h1>Hospodaření organizačních složek státu</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/45"><header><h1>§ 45</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/45/1"><p>(1) Organizační složka státu hospodaří s prostředky státního rozpočtu, které jí stanoví správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu. Její příjmy jsou příjmy státního rozpočtu a výdaje jsou výdaji státního rozpočtu, nestanoví-li tento zákon jinak. Rozpočet organizační složky státu může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s činnostmi vymezenými ve zřizovací listině, případně stanovenými jí zákonem, kterým byla zřízena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/2"><p>(2) Organizační složka státu je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Prostředky, kterými disponuje, může používat na krytí nezbytných potřeb a na opatření zakládající se na právních předpisech. Prostředky může čerpat jen do výše závazných ukazatelů stanovených jí zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly a v souladu s věcným plněním, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 24, 25 a 47).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/3"><p>(3) Organizační složka státu dále hospodaří s mimorozpočtovými zdroji, kterými jsou prostředky fondů organizační složky státu, zisk získaný hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona, peněžité dary a prostředky poskytnuté ze zahraničí podle jejich vymezení na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty. Mimorozpočtové zdroje se používají prostřednictvím rozpočtu. Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb se s výjimkou prostředků určených na financování reprodukce dlouhodobého hmotného majetku a prostředků zvláštních účtů k financování obměn a záměn státních hmotných rezerv používají přímo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/4"><p>(4) Organizační složka státu sestavuje rozpočet příjmů a výdajů v členění podle rozpočtové skladby. Veškeré rozpočtové příjmy dosažené v rámci svého hospodaření soustřeďuje na příslušném příjmovém rozpočtovém účtu a uhrazuje všechny rozpočtové výdaje z příslušných výdajových rozpočtových účtů. Zůstatky těchto účtů Česká národní banka (§ 33 odst. 3) převede vždy ke dni 31. prosince na příslušný účet ve státních finančních aktivech.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/5"><p>(5) Organizační složky státu dále zřizují účty fondů tvořených podle tohoto zákona, účet cizích prostředků, účet sdružených prostředků, účty pro vnitřní organizační jednotky, o kterých vedoucí organizační složky státu rozhodl, že hospodaří se zálohou, a účty, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis nebo z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/25"><sup>25</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/6"><p>(6) Ministerstvo zřizuje účet, na kterém soustřeďuje, stanoví-li tak zvláštní zákon, peněžní prostředky utržené za prodej státních dluhopisů a z kterého přímo hradí ztrátu České konsolidační agentury.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/7"><p>(7) Organizační složky státu mohou po předchozím souhlasu ministerstva zřizovat u bank účty, ze kterých lze uskutečňovat výdaje související s pracovní cestou prostřednictvím platebních karet při pracovních cestách v zahraničí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/8"><p>(8) Zůstatky na účtech podle odstavce 5 koncem roku nepropadají. Úroky z těchto účtů jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/9"><p>(9) Účet cizích prostředků se zřizuje pro oddělené uložení cizích peněžních prostředků, zejména pro omylem došlé peněžní prostředky, mzdy pracovníků organizační složky státu a s nimi související výdaje za měsíc prosinec, vyplácené v lednu následujícího roku, prostředky, které správci kapitol soustřeďují v rámci finančního vypořádání od příjemců prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, příspěvky účastníků konferencí, které byly složeny v běžném rozpočtovém roce na konference pořádané začátkem následujícího roku, peněžní částky pacientů a chovanců v léčebných a jiných ústavech a pro prostředky kulturních fondů obyvatel ústavů sociální péče.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/10"><p>(10) Soustřeďovat příjmy na jiných účtech a uhrazovat výdaje z jiných účtů může organizační složka státu jen v případech stanovených tímto zákonem. Příjmy státního rozpočtu soustředěné na jiných než příjmových rozpočtových účtech je organizační složka státu povinna do 3 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést do státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/11"><p>(11) Organizační složka státu je oprávněna překročit závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu podle jejich vymezení o příjmy podle zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou vybraných pokut, a o prostředky přijaté z rozpočtu územního samosprávného celku, od jiné právnické osoby nebo od fyzické osoby pro účely požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatel prováděné organizačními složkami státu zřízenými zákonem č. 238/2000 Sb. na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/12"><p>(12) Ministerstvo zřídí účet u České národní banky, na který budou převáděny peněžní prostředky určené jako vlastní zdroje Evropských společenství.<span class="poznamka-link" resource="footnote/25a"><sup>25a</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/46"><header><h1>§ 46</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/46/1"><p>(1) Organizační složka státu může hradit z rozpočtu běžného roku jen ty výdaje, které se hospodářsky týkají tohoto roku a které Česká národní banka provede nejpozději do 31. prosince. Výdaje, které Česká národní banka nejpozději k tomuto dni neprovede, zatěžují rozpočet organizační složky následujícího roku, i když se hospodářsky týkají běžného roku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/46/2"><p>(2) Organizační složka státu převede do 31. prosince běžného roku</p>
<section class="pismeno" resource="section/46/2/a"><p>a) prostředky na výplatu mezd za měsíc prosinec včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného vypláceného současně se mzdou na účet cizích prostředků. Za výdaje související s výplatou mezd se považují pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb. Případněnevyčerpané prostředky převede organizační složka státu z účtu cizích prostředků na svůj příjmový účet v den výplatního termínu mezd za měsíc prosinec,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/46/2/b"><p>b) úspory rozpočtových prostředků podle § 47.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/47"><header><h1>§ 47</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/47/1"><p>(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí</p>
<section class="pismeno" resource="section/47/1/a"><p>a) konečným rozpočtem výdajů organizační složky státu rozpočet těchto výdajů upravený o všechna provedená rozpočtová opatření,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/47/1/b"><p>b) profilujícími výdaji výdaje</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/48"><header><h1>§ 48</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/48/1"><p>(1) Organizační složka státu tvoří tyto peněžní fondy:</p>
<section class="pismeno" resource="section/48/1/a"><p>a) rezervní fond,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/1/b"><p>b) fond kulturních a sociálních potřeb.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/48/2"><p>(2) Zdrojem rezervního fondu jsou</p>
<section class="pismeno" resource="section/48/2/a"><p>a) prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/2/b"><p>b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b) a penále za prodlení s nimi,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/2/c"><p>c) příjmy z prodeje majetku, který organizační složka státu nabyla darem nebo dědictvím,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/2/d"><p>d) u Ministerstva obrany příjmy z prodeje majetku státu, s kterým je příslušné hospodařit toto ministerstvo,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/2/e"><p>e) prostředky převedené podle § 47.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/48/3"><p>(3) Organizační složka státu člení prostředky v rezervním fondu podle původu, a to na</p>
<section class="pismeno" resource="section/48/3/a"><p>a) prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary, a to dále na</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/3/b"><p>b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b) a penále za prodlení s nimi; tyto odvody a penále dále člení podle původních účelů; původním účelem se rozumí účel, na který organizační složka státu určila dotace nebo návratné finanční výpomoci, při jejichž používání jejich příjemci porušili rozpočtovou kázeň a za to do jejího rezervního fondu tyto odvody provedli a tato penále zaplatili,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/3/c"><p>c) příjmy z prodeje majetku, který pro Českou republiku nabyla organizační složka státu darem nebo děděním,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/3/d"><p>d) příjmy z prodeje majetku, se kterým bylo příslušné hospodařit Ministerstvo obrany,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/3/e"><p>e) prostředky převedené podle § 47; tyto prostředky dále člení podle toho, na co byly před převedením rozpočtovány, na</p></section>
<p>1. prostředky, které jí byly poskytnuty na určitý účel, a to podle těchto účelů, 2. prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu, 1. prostředky určené na financování programů (§ 13 odst. 3) a zároveň na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, 2. prostředky určené na financování programů (§ 13 odst. 3) s výjimkou prostředků podle bodu 1, 3. prostředky určené na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie s výjimkou prostředků podle bodu 1, 4. sociální dávky, 5. prostředky určené na úhrady škod způsobených pojistnými událostmi, 6. ostatní.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48/4"><p>(4) Prostředky rezervního fondu používá organizační složka státu tak, že</p>
<section class="pismeno" resource="section/48/4/a"><p>a) prostředky podle odstavce 3 písm. a), které jí byly poskytnuty na určitý účel, používá na tento účel a prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu, používánavýdaje na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/4/b"><p>b) prostředky podle odstavce 3 písm. b) používá na dotace a návratné finanční výpomoci na původní účely,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/4/c"><p>c) prostředky podle odstavce 3 písm. c) používá na výdaje na reprodukci majetku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/4/d"><p>d) prostředky podle odstavce 3 písm. d) používá Ministerstvo obrany na výdaje na reprodukci majetku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/48/4/e"><p>e) prostředky podle odstavce 3 písm. e) bodů 1 až 5 na tytéž účely a tytéž programy a projekty a prostředky podle odstavce 3 písm. e) bodu 6 na výdaje na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/48/5"><p>(5) Odstavcem 4 nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy, které výdaje organizačních složek státu omezují.<span class="poznamka-link" resource="footnote/25b"><sup>25b</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48/6"><p>(6) Prostředky rezervního fondu určené na financování programů a na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, které na tyto programy a projekty nebyly použity podle odstavce 4 písm. e), organizační složka státu vrátí nejpozději ve lhůtách finančního vypořádání se státním rozpočtem za rok, v kterém byl program nebo projekt ukončen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48/7"><p>(7) O prostředcích převedených do rezervních fondů podle § 47 může vláda rozhodnout, že budou převedeny do příjmů státního rozpočtu kapitoly Všeobecná pokladní správa a použity buď na snížení schodku státního rozpočtu nebo podle § 24 odst. 1 písm. d).“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48/7"><p>(7) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem z rozpočtu organizační složky státu z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia interním vědeckým aspirantům a zaměstnancům na studijních pobytech. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám. Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví ministerstvo vyhláškou.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/49"><header><h1>§ 49</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/49/1"><p>(1) Organizační složka státu není, pokud tento zákon nestanoví jinak, oprávněna přijímat ani poskytovat úvěry, přijímat půjčky, vystavovat směnky ani je přijímat. Půjčky může poskytovat pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo na základě zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/26"><sup>26</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/2"><p>(2) Organizační složka státu může poskytovat dodavatelům zálohy nejvýše na období jednoho čtvrtletí, a to v závislosti na věcném plnění dodávek výrobků a služeb. Ke konci běžného rozpočtového roku musí být zálohy vyúčtovány, a pokud výše zálohy přesahují výši měsíčního plnění, musí být vráceny do rozpočtu. Vyúčtování ke konci rozpočtového roku nemusí být provedeno u záloh za dodávky elektřiny, plynu, vody, tepla, u záloh na pohonné hmoty poskytovaných prostřednictvím platebních karet, u záloh poskytovaných ke splnění povinnosti uložené zvláštním právním předpisem<span class="poznamka-link" resource="footnote/26a"><sup>26a</sup>)</span> a u předplatného novin a časopisů. Při financování potřeb programů je výše záloh stanovena správcem rozpočtové kapitoly.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/3"><p>(3) Z rozpočtu běžného roku kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí lze poskytnout České poště zálohu na výplatu důchodů v prvních lednových dnech roku následujícího.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/4"><p>(4) Organizační složka státu hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a penále ze svého rozpočtu, a pokud jde o porušení pravidel hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb, z tohoto fondu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/5"><p>(5) Organizační složka státu poskytuje peněžní dary pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb, pokud tento zákon nestanoví jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/6"><p>(6) Organizační složka státu může vynakládat peněžní prostředky na peněžní a věcná ocenění pouze v případě, stanoví-li tak právní předpis.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/7"><p>(7) Organizační složka státu může kompenzovat výdaje přijatými příjmy, jen jde-li o</p>
<section class="pismeno" resource="section/49/7/a"><p>a) prostředky poskytnuté z rozpočtu a v tomtéž rozpočtovém roce do rozpočtu vrácené,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/49/7/b"><p>b) dodatečnou náhradu dříve vynaložených výdajů v tomtéž rozpočtovém roce, kterou jsou nahrazeny organizační složce státu výdaje, které organizační složka státu zaplatila z provozně technických důvodů, zejména úhradu telefonních poplatků, elektřiny, vodného a stočného,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/49/7/c"><p>c) náhradu mezd za práci prováděnou zaměstnanci organizační složky pro jinou organizační složku nebo jiný subjekt.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/49/8"><p>(8) Kompenzovat lze jen konkrétní podle rozpočtové skladby přesně identifikovanývýdaj, jehožúhrada vyplývá ze smluvních vztahů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/9"><p>(9) Kompenzovat nelze výdaje, které organizační složka státu vynaložila při poskytování služeb, které jsou předmětem činnosti, pro kterou byla zřízena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/10"><p>(10) Z příjmových účtů státního rozpočtu je možné vracet daně podle vymezení v § 1 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků a pokuty, případně jejich části, existuje-li k vracení právní důvod. Takto je možné vracet daně a pokuty, případně jejich části i v letech, která následují po rozpočtovém roce, ve kterém došlo k jejich přijetí do státního rozpočtu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/50"><header><h1>§ 50</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/50/1"><p>(1) Organizační složka státu financuje reprodukci majetku ze svého rozpočtu v rámci stanovených závazných ukazatelů financování programů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/50/2"><p>(2) Organizační složka státu může k posílení prostředků podle odstavce 1 použít prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb, prostředky rezervního fondu a prostředky přijaté od právnických a fyzických osob, pokud jsou poskytnuté na reprodukci majetku. Tyto prostředky převede organizační složka státu na zvláštní příjmový účet zřízený pro správce kapitoly a o výši převedených prostředků jí zvýší správce kapitoly limit výdajů na financování reprodukce majetku. Správce kapitoly vrátí nepoužitý zůstatek takto převedených prostředků nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku na účet, ze kterého byly tyto prostředky poukázány.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/51"><header><h1>§ 51</h1><h1>Zúčtování příjmů ve prospěch státního rozpočtu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/51/1"><p>(1) Ve prospěch státního rozpočtu na běžný rozpočtový rok se zúčtují jen platby, které Česká národní banka obdrží nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/51/2"><p>(2) Organizační složka státu složí příjmy přijaté v hotovosti tak, aby nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku byly připsány na její příjmový rozpočtový účet.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/51/3"><p>(3) Nedoplatky z minulého roku a z let dřívějších přijaté po 1. lednu běžného rozpočtového roku jsou rozpočtovým příjmem běžného rozpočtového roku. Totéž platí, i když půjde o náhradu rozpočtového výdaje z minulého roku.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/52"><header><h1>§ 52</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/52/1"><p>(1) Vedoucí organizační složky státu je oprávněn určit vnitřní organizační jednotky organizační složky státu, kterým se poskytuje záloha na financování jejich provozních činností z rozpočtu. Zálohy se poskytují na období jednoho měsíce v hotovosti nebo na běžné účty u bank nebo, působí-li tyto jednotky v cizině, zahraničních bank.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/52/2"><p>(2) Vnitřní organizační jednotky jsou povinny zálohu vyúčtovat po ukončení období, na něž je záloha poskytnuta, nejpozději k 31. prosinci rozpočtového roku , pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. K tomuto dni vrátí organizační složce státu nevyčerpané zálohy poskytnuté podle odstavce 1.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/52/3"><p>(3) Vedoucí, který určil vnitřní organizační jednotky hospodařící se zálohou, musí též určit zaměstnance, kteří odpovídají za hospodaření, vedení pokladní služby a účetnictví, a uzavřít s těmito zaměstnanci písemné dohody o hmotné odpovědnosti podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/27"><sup>27</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/52/4"><p>(4) Vnitřní organizační jednotka, která vybírá jiné rozpočtové příjmy, než jsou výnosy daní, cel, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, je povinna je odvést na příjmový účet zřízený pro organizační složku státu nejpozději koncem každého měsíce. Vedoucí organizační složky státu může nařídit odvod i v kratších lhůtách, a to stanovením termínu nebo stanovením částky, při jejímž dosažení musí být příjmy odvedeny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/52/5"><p>(5) Jestliže je vnitřní organizační jednotka oprávněna vybírat příjmy státního rozpočtu, nesmí z nich hradit výdaje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/52/6"><p>(6) Ministerstvo zahraničních věcí může pro vnitřní organizační jednotky, které jsou zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí, zřídit běžné účty u bank k soustředění jejich příjmů a k zajištění úhrady jejich výdajů. Tyto organizační jednotky jsou oprávněny používat soustředěné příjmy přímo na úhradu výdajů, přičemž Ministerstvo zahraničních věcí je povinno zajistit pravidelný souhrnný měsíční odvod jejich příjmů do státního rozpočtu. Příjmy a výdaje uskutečněné v zahraničí v období od 1. listopadu do 31. prosince těmito organizačními jednotkami se považují za příjmy a výdaje bezprostředně následujícího rozpočtového roku. Zálohy poskytované z účtu podle § 45 odst. 5 jsou zastupitelské úřady České republiky v zahraničí povinny měsíčně vyúčtovat.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-xiii/dil-2"><header><h1>Díl 2</h1><h1>Hospodaření příspěvkových organizací</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/53"><header><h1>§ 53</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/53/1"><p>(1) Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Dále příspěvková organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky získanými jinou činností, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob a s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí včetně prostředků poskytnutých Českérepublicezrozpočtu Evropské unie a přijatých příspěvkovými organizacemi z Národního fondu. Hlavní činností je činnost vymezená zřizovateli příspěvkové organizace zvláštním zákonem<span class="poznamka-link" resource="footnote/28"><sup>28</sup>)</span> a vykonávaná příspěvkovou organizací. V případě příspěvkové organizace zřízené zvláštním zákonem je hlavní činností činnost vymezená zvláštním zákonem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/53/2"><p>(2) Hospodaření příspěvkové organizace se řídí jejím rozpočtem, který po zahrnutí příspěvku ze státního rozpočtu nebo stanovení odvodu do státního rozpočtu musí být sestaven jako vyrovnaný. Rozpočet příspěvkové organizace může zahrnovat pouze náklady a výnosy související jen s jí poskytovanými službami, které jsou předmětem její hlavní činnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/53/3"><p>(3) Při sestavení rozpočtu nákladů a výnosů se použití prostředků rezervního fondu a peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí v průběhu roku vždy rozpočtuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/53/4"><p>(4) Příspěvková organizace je povinna dbát, aby plnila určenéúkoly nejhospodárnějším způsobem a dodržela stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu. Peněžní prostředky, kterými disponuje, může používat jen k účelům, na které jsou určeny, a to na krytí nezbytných potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a na krytí opatření nutných k zabezpečení nerušeného chodu organizace. Úhrady, ke kterým se příspěvková organizace zaváže v běžném roce, nesmí překračovat její rozpočet na tento rok.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/53/5"><p>(5) Jestliže skutečnávýše nákladůavýnosů v průběhu rozpočtového roku neodpovídá jejich rozpočtované výši a je předpoklad, že může být zhoršen rozpočtovaný hospodářskývýsledek, je příspěvková organizace povinna učinit opatření, která zajistí jeho vyrovnání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/53/6"><p>(6) Příspěvková organizace je povinna do 10 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést do státního rozpočtu příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří, s výjimkou příjmů z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla darem nebo děděním.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/54"><header><h1>§ 54</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/54/1"><p>(1) Finanční vztahy stanovené zřizovatelem jsou</p>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/a"><p>a) příspěvek na provoz ze státního rozpočtu nebo odvod z provozu do státního rozpočtu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/b"><p>b) individuální a systémové dotace na financování programů a akcí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/c"><p>c) návratná finanční výpomoc,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/1/d"><p>d) odvod z odpisů.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/54/2"><p>(2) Příspěvek na provoz se stanoví v případě, že rozpočtované náklady bez příspěvku ze státního rozpočtu překračují rozpočtované výnosy. Odvod z provozu stanoví zřizovatel příspěvkové organizaci v případě, že její rozpočtované výnosy překračují rozpočtované náklady. Výše příspěvku na provoz nebo výše odvodu z provozu se stanoví jako rozdíl objemu rozpočtovaných nákladů a výnosů hlavní činnosti. Výši příspěvku na provoz a jeho čerpání během roku může zřizovatel vázat na předem stanovené ukazatele, a to zpravidla na jednotku výkonů zabezpečovaných příspěvkovou organizací. Pokud není příspěvek vázán na jednotku výkonů, je organizace oprávněna čerpat příspěvek na činnost do výše závazně stanovené zřizovatelem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/54/3"><p>(3) Při významné změně podmínek, za nichž byl stanoven finanční vztah ke státnímu rozpočtu, krátí zřizovatel příspěvkové organizaci stanovený příspěvek nebo uloží nerozpočtovaný odvod z provozu nebo může zvýšit stanovený příspěvek. Příspěvková organizace je povinna takovouto změnu podmínek zřizovateli neprodleně oznámit. V případě stanovení nerozpočtovaného odvodu z provozu stanoví zřizovatel termín splatnosti odvodu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/54/4"><p>(4) Návratnou finanční výpomoc lze poskytnout v případě, že zřizovatel rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2 písm. c). Návratná finanční výpomoc poskytnutá v případě, že zřizovatel rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2 písm. c), musí být vrácena do konce rozpočtového roku, v němž měl být zhoršený hospodářský výsledek uhrazen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/54/5"><p>(5) Odvod odpisů může zřizovatel stanovit</p>
<section class="pismeno" resource="section/54/5/a"><p>a) jestliže nepočítá s dalším rozvojem činnosti příspěvkové organizace a postupně omezuje její činnost,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/5/b"><p>b) jestliže uvažuje o jejím zrušení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/54/5/c"><p>c) v případě, kdy objem odpisů výrazně převyšuje reálné potřeby příspěvkové organizace v oblasti reprodukce dlouhodobého majetku; v tomto případě nesmí celkový odvod odpisů převyšovat objem odpisů z nemovitého majetku.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/54/6"><p>(6) Odvody odpisů lze nařídit vždy pouze v běžném roce, a to do výše zdrojů v tomto roce vytvořených.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/55"><header><h1>§ 55</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/55/1"><p>(1) Hospodářský výsledek příspěvkové organizace je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/55/2"><p>(2) Jestliže hospodaření příspěvkové organizace za běžný rok skončí ztrátou po zahrnutí příspěvku (dále jen „zhoršený hospodářský výsledek“), je zřizovatel povinen projednat s příspěvkovou organizací zabezpečení jeho úhrady do konce následujícího rozpočtového roku. Úhrada zhoršeného hospodářského výsledku se zajistí</p>
<section class="pismeno" resource="section/55/2/a"><p>a) z rezervního fondu příspěvkové organizace,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/55/2/b"><p>b) z rozpočtu kapitoly zřizovatele, není-li dostatek prostředků v rezervním fondu příspěvkové organizace,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/55/2/c"><p>c) ze zisku po zahrnutí příspěvku na provoz nebo odvodu z provozu (dále jen „zlepšený hospodářský výsledek“) příspěvkové organizace v následujícím rozpočtovém roce, není-li dostatek prostředků ani v rozpočtu kapitoly.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/55/3"><p>(3) Není-li zhoršený hospodářský výsledek uhrazen ani ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace podle odstavce 2 písm. c), zruší zřizovatel příspěvkovou organizaci do konce roku následujícího po roce, z jehož výsledku hospodaření měl být uhrazen zhoršený hospodářskývýsledek, pokud jej neuhradí z rozpočtu kapitoly. Je-li to nezbytné, zajistí činnost doposud zajišťovanou příspěvkovou organizací organizační složkou státu. K tomu není zapotřebí souhlasu ministerstva.<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/55/4"><p>(4) V případě, že hospodaření příspěvkové organizace skončí zlepšeným hospodářským výsledkem, použije se přednostně k úhradě jejího zhoršeného hospodářského výsledku podle odstavce 2 písm. c) a dále k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku vzniklého před nabytím účinnosti tohoto zákona. Příjemcem rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy řízení, který podal ručitel, je navrhovatel a daňový subjekt, s nímž bylo vedeno řízení, kterého se obnova týká. Oba příjemci rozhodnutí mají v průběhu řízení o povolení obnovy řízení stejná procesní práva a povinnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/55/5"><p>(5) Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahují na příspěvkové organizace, které jsou financoványzveřejného zdravotního pojištění, a na příspěvkové organizace zabezpečující specializované úkony hygienické a protiepidemické, které jsou podkladem pro výkon státní kontroly v ochraně veřejného zdraví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/55/9"><p>(9) Je-li obnova řízení povolena na návrh ručitele, má tento při dokazování v obnoveném řízení stejné postavení jako daňový subjekt; příjemcem nového rozhodnutí ve věci je ručitel a daňový subjekt, s nímž bylo vedeno řízení, kterého se obnova týká.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/56"><header><h1>§ 56</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/56/1"><p>(1) Příspěvková organizace tvoří tyto peněžní fondy:</p>
<section class="pismeno" resource="section/56/1/a"><p>a) rezervní fond,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/56/1/b"><p>b) fond reprodukce majetku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/56/1/c"><p>c) fond odměn,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/56/1/d"><p>d) fond kulturních a sociálních potřeb.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/56/2"><p>(2) Příspěvková organizace může rozdělovat do fondů zlepšený hospodářský výsledek, jen pokud byl uhrazen případný zhoršený hospodářský výsledek předchozího roku, popřípadě let, a to takto:</p>
<section class="pismeno" resource="section/56/2/a"><p>a) do fondu odměn do výše 80 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 80 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/56/2/b"><p>b) do fondu reprodukce majetku do výše 25 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/56/2/c"><p>c) do rezervního fondu bez omezení.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/56/3"><p>(3) Tvorbu jednotlivých fondů podle odstavce 2 provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem v roce následujícím po roce, kdy byl zlepšený hospodářský výsledek vytvořen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/56/4"><p>(4) Zůstatky fondů k 31. prosinci se převádějí do následujícího rozpočtového roku.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/57"><header><h1>§ 57</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/57/1"><p>(1) Rezervní fond se tvoří se zlepšeného hospodářského výsledku podle § 56 odst. 2 písm. c), z přijatých peněžních darů a z peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí, pokud tento zákon nestanoví jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/57/2"><p>(2) Prostředků rezervního fondu lze použít</p>
<section class="pismeno" resource="section/57/2/a"><p>a) k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/57/2/b"><p>b) k úhradě sankcí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/57/2/c"><p>c) k úhradě zhoršených hospodářských výsledků vzniklých před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 55 odst. 2,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/57/2/d"><p>d) k doplnění fondu reprodukce majetku se souhlasem zřizovatele,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/57/2/e"><p>e) k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/57/3"><p>(3) K úhradě potřeb nezajištěných výnosy příspěvkové organizace nebo příspěvkem zřizovatele na provoz lze rezervní fond použít v průběhu roku pouze v případě, že jeho použití bylo rozpočtováno. V tomto případě se jeho použití účtuje do výnosů příspěvkové organizace. Nespotřebovaná část rozpočtovaná na krytí potřeb a převedená do výnosů příspěvkové organizace se vrátí před zpracováním roční účetní závěrky do rezervního fondu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/57/4"><p>(4) Účelově určené peněžní dary a peněžní prostředky poskytnuté ze zahraničí se použijí v souladu s jejich určením.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/57/5"><p>(5) Jestliže se zvýšil nebo snížil stav majetku majícího povahu zásob, pohledávek a finančního majetku<span class="poznamka-link" resource="footnote/28a"><sup>28a</sup>)</span> a alespoň 2 roky se podstatněji nemění, lze o částku tohoto zvýšení nebo snížení zvýšit nebo snížit fond oběžných aktiv v účetních pasivech a o tutéž částku v pasivech snížit nebo zvýšit rezervní fond.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/58"><header><h1>§ 58</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/58/1"><p>(1) Fond reprodukce majetku se tvoří</p>
<section class="pismeno" resource="section/58/1/a"><p>a) z odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,<span class="poznamka-link" resource="footnote/16"><sup>16</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/1/b"><p>b) z přídělu ze zlepšeného hospodářského výsledku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/1/c"><p>c) výnosy z prodeje dlouhodobého movitého hmotného a nehmotného majetku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/1/d"><p>d) z darů a z výnosů povolených veřejných sbírek určených na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/1/e"><p>e) výnosy z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla ve prospěch státu darem nebo děděním,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/1/f"><p>f) prostředky poskytnutými ze zahraničí určenými účelově na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/58/2"><p>(2) Prostředků fondu reprodukce majetku se používá</p>
<section class="pismeno" resource="section/58/2/a"><p>a) na financování pořízení a technického zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/2/b"><p>b) jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku a na pořízení hmotného a nehmotného krátkodobého majetku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/58/2/c"><p>c) k úhradě úvěrů přijatých podle § 62 odst. 3.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/58/3"><p>(3) Prostředky fondu reprodukce majetku použité pro financování oprav a údržby majetku podle odstavce 2 písm. b) se účtují do výnosůpříspěvkové organizace.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/58/4"><p>(4) Příspěvková organizace může při bezúplatném převodu nemovitého majetku na organizační složku státu nebo příspěvkovou organizaci převést současně z fondu reprodukce majetku prostředky ve výši oprávek vytvořených k tomuto majetku.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/59"><header><h1>§ 59</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/59/1"><p>(1) Fond odměn je tvořen přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/59/2"><p>(2) Z fondu odměn se hradí přednostně případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/29"><sup>29</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/60"><header><h1>§ 60</h1></header><p>Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia interním vědeckým aspirantům a zaměstnancům na studijních pobytech. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám. Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví ministerstvo vyhláškou.</p>
<section class="odstavec" resource="section/60/8"><p>(8) U nedoplatku na příslušenství daně a platební povinnosti podle § 1 odst. 4 úrok z odložené částky nevzniká.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/61"><header><h1>§ 61</h1></header><p>Příspěvkové organizace hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a penále</p>
<section class="pismeno" resource="section/61/a"><p>a) z rezervního fondu; není-li v rezervním fondu dostatek prostředků, mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/61/b"><p>b) z příslušného fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s tímto fondem; není-li v příslušném fondu dostatek prostředků, mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/62"><header><h1>§ 62</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/62/1"><p>(1) Příspěvková organizace může poskytnout peněžní dary pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/62/2"><p>(2) Příspěvková organizace může vynakládat peněžní prostředky na peněžní a věcná ocenění pouze v případě, že tak stanoví zvláštní právní předpis.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/62/3"><p>(3) Příspěvková organizace nesmí přijímat ani poskytovat půjčky a úvěry a vystavovat směnky. Výjimku tvoří půjčky poskytnutézfondukulturníchasociálních potřeb, dodavatelské úvěry na financování programů, které mohou být přijaty pouze se souhlasem ministerstva, a u zdravotnických zařízení úvěry, které mohou být přijaty na překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků, pokud je tento nedostatek způsoben opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/63"><header><h1>§ 63</h1><h1>Úrok z prodlení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/63/1"><p>(1) Daňový dlužník je v prodlení, nezaplatí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/63/2"><p>(2) Daňovému dlužníku vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/63/3"><p>(3) Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik a na osobním účtu se předepisuje do evidence do desátého dne po skončení měsíce následujícího po měsíci, ve kterém uplynul den jeho splatnosti. Před tímto dnem se předepíše na osobním účtu zejména v případě, že je daňový nedoplatek, ze kterého vzniká úrok z prodlení, vymáhán, nebo pokud byl tento úrok uhrazen, nebo pro zjištění vratitelnosti přeplatku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/63/4"><p>(4) Úrok z prodlení, který vznikl v důsledku nedoplatku dodatečně vyměřované daně do dne jejího dodatečného vyměření, je splatný ve stejné náhradní lhůtě splatnosti jako dodatečně vyměřená daň a současně se předepíše na osobním účtu daňového dlužníka. Při výpočtu úroku z prodlení při dodatečném vyměření vyšší daně se přihlíží pouze k přeplatku, který je na příslušném osobním účtu daňového dlužníka evidován. Při dodatečném vyměření nižší daně správce daně současně stanoví, zda vznikl k tomuto dni přeplatek v důsledku snížení úroku z prodlení od původního dne splatnosti a v jaké výši. Vznikne-li takto vratitelný přeplatek, správce daně jej vrátí bez žádosti do 30 dnů, přesahuje-li 50 Kč.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/63/5"><p>(5) Úrok z prodlení u záloh se uplatní do dne splatnosti zálohované daně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/63/6"><p>(6) Je-li nejasná platba po vyjasnění zaevidována na osobní účet s účinností ke dni, kdy byla vykonána, správce daně ke dni zaevidování tyto účinky na úrok z prodlení na osobním účtu, kde je tato platba evidována, vypořádá.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/63/7"><p>(7) O předpisu úroku z prodlení správce daně vyrozumí daňového dlužníka platebním výměrem vždy nejpozději jeden měsíc před uplynutím lhůty podle § 70 odst. 1, jinak může správce daně daňového dlužníka vyrozumět kdykoliv, pokud to vyžaduje stav osobního účtu daňového dlužníka, zejména před vymáháním daňového nedoplatku, zpravidla však do 30 dnů poté, kdy daňový nedoplatek byl zcela uhrazen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/63/8"><p>(8) Úrok z prodlení nevzniká u daňového nedoplatku vzniklého zůstaviteli ode dne jeho úmrtí do konce běhu lhůty pro podání daňového přiznání, hlášení nebo vyúčtování jeho dědicem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/63/9"><p>(9) U nedoplatků na příslušenství daně a na platební povinnosti podle § 1 odst. 4 úrok z prodlení nevzniká.</p></section>
</section>
</section>
<section class="dil" resource="outline/cast-prvni/hlava-xiii/dil-3"><header><h1>Díl 3</h1><h1>Společná ustanovení pro hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/64"><header><h1>§ 64</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/64/1"><p>(1) Jestliže organizační složka státu nebo příspěvková organizace vznikne ze zákona a tento zákon nestanoví, kdo vůči ní plní funkci zřizovatele, plní tuto funkci správce kapitoly, na jehož rozpočet je napojena finančními vztahy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/64/2"><p>(2) Je-li k některé úhradě organizační složky státu třeba souhlasu zřizovatele a potřeba úhrady vznikne právě zřizovateli, je k souhlasu příslušný správce kapitoly, a je-li tímto zřizovatelem správce kapitoly, je k souhlasu příslušné ministerstvo.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/65"><header><h1>§ 65</h1><h1>Rozpočtové limity</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/65/1"><p>(1) Rozpočtovým limitem se rozumí v průběhu rozpočtového roku stanovená výše výdajů, do které je na základě oznámení limitu výdajů bance možné čerpat peněžní prostředky z výdajových účtů státního rozpočtu. Oznámení limitu výdajů na tiskopise schváleném bankou podepisuje a opatří razítkem správce kapitoly a organizační složka státu, případně právnická osoba mající oprávnění k čerpání prostředků. Pro manipulaci s tímto tiskopisem platí podmínky banky. Změna limitu se provádí stejným způsobem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/65/2"><p>(2) Správce kapitoly vystavuje rozpočtové limity pro vlastní rozpočtové hospodaření, rozpočtové limity organizačním složkám státu a příspěvkovým organizacím v jeho působnosti a dále zvlášť limity pro čerpání výdajů na financování programů podle § 13 odst. 3 písm. c), d) a e) a zvlášť limity pro čerpání ostatních dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu pro ostatní právnické osoby. Správce kapitoly může své oprávnění vystavit rozpočtové limity organizačním složkám státu a příspěvkovým organizacím přenést na organizační složku státu, která ekonomicky zajišťuje jinou organizační složku státu nebo příspěvkovou organizaci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/65/3"><p>(3) Organizační složce státu se vždy otevírají limity na čerpání prostředků</p>
<section class="pismeno" resource="section/65/3/a"><p>a) na běžné výdaje mimo výdajů, na které se otevírají limity podle písmen b), c) a d),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/65/3/b"><p>b) na platy zaměstnanců, ostatní platby za provedenou práci a pojistné,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/65/3/c"><p>c) na individuálně posuzované výdaje podle § 13 odst. 3 písm. a) určené na financování konkrétních akcí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/65/3/d"><p>d) na systémově určené výdaje podle § 13 odst. 3 písm. b) určené na financování konkrétního programu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/65/4"><p>(4) Příspěvkové organizaci se otevírají limity</p>
<section class="pismeno" resource="section/65/4/a"><p>a) na čerpání příspěvku zřizovatele na provoz organizace,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/65/4/b"><p>b) na čerpání individuálních dotací podle § 13 odst. 3 písm. c) poskytnutých na konkrétní akce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/65/4/c"><p>c) na čerpání systémových dotací podle § 13 odst. 3 písm. d) poskytnutých na konkrétní akce,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/65/4/d"><p>d) na čerpání návratných finančních výpomocí podle § 13 odst. 3 písm. e) poskytnutých na konkrétní akce.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/65/5"><p>(5) Pro čerpání dávek sociálního zabezpečení a pro čerpání výdajů z kapitoly Všeobecná pokladní správa se limity neotevírají.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/65/6"><p>(6) Ministerstvo může vystavit limity výdajů podle odstavců 2 až 4 samo, je-li to třeba k zajištění pokladní rovnováhy státního rozpočtu nebo dojde-li v oboru působnosti správce kapitoly k porušování právních předpisů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/65/7"><p>(7) Rozpočtové limity se otevírají zpravidla nejvýše na období jednoho čtvrtletí. Příspěvková organizace převádí příspěvek na činnost na svůj účet do výše limitu stanoveného zřizovatelem. Dotace poskytnuté na financování reprodukce majetku čerpá příspěvková organizace přímou úhradou potřeb akce financované formou individuální dotace a okruhu potřeb financovaných v rámci systémové dotace z příslušného rozpočtového výdajového účtu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/65/8"><p>(8) Změna limitu výdajů se provádí i na povolené překročení rozpočtu výdajů a při vázání prostředků státního rozpočtu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/65/9"><p>(9) Limity pozbývají platnosti 31. prosince běžného rozpočtového roku.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/66"><header><h1>§ 66</h1></header><p>Některé finanční vztahy organizačních složek státu a příspěvkových organizací</p>
<section class="odstavec" resource="section/66/1"><p>(1) Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, organizační složky státu v působnosti jednoho správce kapitoly si při plnění svého předmětu činnosti navzájem neposkytují peněžitá plnění. To platí také pro organizační složku státu a jí zřízenou příspěvkovou organizaci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/66/2"><p>(2) Organizační složky státu neposkytují náhrady za užívání nemovitosti, se kterou hospodaří jiná organizační složka státu nebo příspěvková organizace.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/67"><header><h1>§ 67</h1><h1>Poskytování záloh zaměstnancům</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/67/1"><p>(1) Organizační složky státu a příspěvkové organizace poskytují vlastním zaměstnancům v odůvodněných případech na drobné a neodkladné výdaje vynakládané v zájmu organizační složky státu nebo příspěvkové organizace v hotovosti zálohy k vyúčtování</p>
<section class="pismeno" resource="section/67/1/a"><p>a) v předpokládané výši výdajů jako zálohy jednorázové, které musí být vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po splnění účelu, na který byly poskytnuty, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/67/1/b"><p>b) ve výši odpovídající předpokládané měsíční potřebě jako zálohy stálé, které musí být vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po uplynutí kalendářního měsíce.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/67/2"><p>(2) Zaměstnanci, jimž byly jednorázové nebo stálé zálohy poskytnuty, musí vyúčtování předložit tak, aby výdaje uskutečněné ze zálohy mohly být zahrnuty ještě do nákladů roku, v němž byly zálohy poskytnuty; zaměstnanci organizačních složek státu musí zálohy vyúčtovat tak, aby nepoužité prostředky nezatěžovaly rozpočet roku, v němž byly zálohy poskytnuty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/67/3"><p>(3) Nelze-li uskutečnit výdaj, na který byla jednorázová záloha poskytnuta, musí zaměstnanec vrátit zálohu nejpozději příští pracovní den po zjištění této skutečnosti. Vydat zaměstnanci pro týž účel jednorázovou zálohu lze jen po vyúčtování předchozí zálohy. Dodatečné zvýšení jednorázové zálohy se za další zálohu nepovažuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/67/4"><p>(4) Zálohy podle odstavce 1 lze poskytovat pouze zaměstnancům, se kterými zaměstnavatel uzavřel písemnou dohodu o hmotné odpovědnosti podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/27"><sup>27</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/67/5"><p>(5) Odstavce 1 a 4 se nevztahují na poskytování záloh na cestovní náhrady podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/30"><sup>30</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/68"><header><h1>§ 68</h1><h1>Zařízení sloužící ke vzdělávání a ubytování</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/68/1"><p>(1) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace hradí ve vlastních zařízeních sloužících ke vzdělávání a ubytování</p>
<section class="pismeno" resource="section/68/1/a"><p>a) pořízení a technické zhodnocení majetku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/68/1/b"><p>b) výdaje, případně náklady související s provozem těchto zařízení, včetně údržby a oprav.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/68/2"><p>(2) Pokud se vlastní zařízení podle odstavce 1 využívají i k rekreačním nebo sportovním účelům, hradí se poměrnáúhrada výdajů, případněnákladů podle odstavce 1 písm. b) pro tuto činnost z fondu kulturních a sociálních potřeb.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/68/3"><p>(3) V ubytovacích zařízeních musí úhrada za ubytování odpovídat výdajům a poměrné části odpisů, případně nákladům souvisejícím s poskytovanou službou podle písmene b).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/68/4"><p>(4) Vlastnímu zaměstnanci může organizační složka státu nebo příspěvková organizace uhradit částku až do výše 50 %, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/69"><header><h1>§ 69</h1><h1>Stravování a stravovací služby</h1></header><p>Závodní stravování zabezpečuje organizační složka státu nebo příspěvková organizace ve vlastních zařízeních závodního stravování nebo prostřednictvím jiné organizační složky státu, právnické nebo fyzické osoby pro své zaměstnance, žáky středních odborných učilišť nebo speciálních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů, žákům, studentům a vědeckým aspirantům po dobu jejich činnosti v organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů. Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou zabezpečit závodní stravování ve vlastních stravovacích zařízeních též důchodcům, kteří v ní pracovali při odchodu do důchodu, a zaměstnancům činným u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může poskytnout závodní stravování též občanům, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o závodním stravování s jinou organizační složkou státu, právnickou nebo fyzickou osobou, a zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní. Náklady na závodní stravování a jejich úhradu upraví ministerstvo vyhláškou.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/70"><header><h1>§ 70</h1><h1>Pojištění</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/70/1"><p>(1) Organizační složka státu může pojistit pouze majetek České republiky, a to se souhlasem zřizovatele.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/70/2"><p>(2) Příspěvková organizace může pojistit pouze majetek České republiky, se kterým hospodaří.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/70/3"><p>(3) Peněžní prostředky z pojistného plnění za každou pojistnou událost<span class="poznamka-link" resource="footnote/30a"><sup>30a</sup>)</span> může organizační složka státu, která v době jejich přijetí škody způsobené touto pojistnou událostí dosud neuhradila, použít [§ 25 odst. 1 písm. b)] pouze na jejich úhradu. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila dosud jen zčásti, použije je na úhradu zbylé části škody a jejich zbytek na výdaje, které kvůli úhradě části škody nemohla uskutečnit. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila již zcela, použije je na výdaje, které kvůli úhradě škody nemohla uskutečnit, v plné výši. To pro tyto peněžní prostředky platí i poté, kdy byly podle § 47 převedeny do rezervního fondu [§ 48 odst. 4 písm. e)].</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/70/4"><p>(4) Jiné pojištění než podle odstavců 1 a 2 může organizační složka státu a příspěvková organizace uzavřít, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.<span class="poznamka-link" resource="footnote/31"><sup>31</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/71"><header><h1>§ 71</h1><h1>Konference a další odborné akce</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/71/1"><p>(1) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může hradit výdaje spojené s účastí svých zaměstnanců na odborných konferencích a dalších odborných akcích (dále jen „konference“), pokud jejich program souvisí s činností organizační složky státu nebo příspěvkové organizace. Na tuto úhradu se nevztahuje § 66.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/2"><p>(2) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může být pořadatelem konference, jejíž rozpočet je vyrovnán příspěvky účastníků.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/3"><p>(3) Se souhlasem svého zřizovatele nebo toho, kdo vykonává jeho funkci (dále jen „zřizovatel“), může být organizační složka státu nebo příspěvková organizace pořadatelem nebo spolupořadatelem mezinárodní konference nebo konference se zahraniční účastí pořádané na základě stanov nebo jiného závazného dokumentu mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, nebo pověření mezinárodní organizace (dále jen „mezinárodní konference“). Rozpočet mezinárodní konference nemusí být vyrovnán příspěvky účastníků.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/4"><p>(4) Výdaje organizační složky státu na mezinárodní konferenci, které jsou vyšší než 500 000 Kč, musí organizační složka státu zařadit do návrhu svého rozpočtu jako závazný ukazatel. Zřizovatel, pokud tyto výdaje v této výši v návrhu rozpočtu schválí, jejich zařazení jako závazného ukazatele zachová. Stejně tak je jako závazný ukazatel zachová vláda, pokud je v návrhu státního rozpočtu předkládaném Poslanecké sněmovně nesníží na částku 500 000 Kč nebo nižší. Výdaje organizačních složek státu každé kapitoly na mezinárodní konference, které u každé z nich činí 500 000 Kč nebo méně, se v návrhu rozpočtu této kapitoly sečtou a jestliže tento součet činí více než 500 000 Kč, správce kapitoly ho do návrhu rozpočtu kapitoly zařadí jako závazný ukazatel. Jestliže vláda v návrhu státního rozpočtu předkládaném Poslanecké sněmovně tuto částku nesníží na 500 000 Kč nebo méně, její zařazení v tomto návrhu jako závazného ukazatele zachová. Vznikne-li potřeba úhrady podílu účasti organizační složky státu nebo příspěvkové organizace, která nemohla být rozpočtována, schvaluje rozpočtové opatření zabezpečující tyto peněžní prostředky vláda.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/72"><header><h1>§ 72</h1><h1>Sdružování prostředků</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/72/1"><p>(1) Smlouvy o sdružení podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/32"><sup>32</sup>)</span> může organizační složka státu nebo příspěvková organizace uzavřít pouze za účelem zabezpečení provozní činnosti, k níž je oprávněna organizační složka státu nebo příspěvková organizace a pro kterou má v rozpočtu určeny potřebné prostředky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/72/2"><p>(2) Ve smlouvě o sdružení je třeba zabezpečit, aby organizační složka státu nebo příspěvková organizace využila zařízení, výkonů, případně jiného prospěchu přiměřeně svému podílu vložených prostředků.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/72/3"><p>(3) Organizační složka státu vede přijaté sdružené prostředky do doby jejich použití na zvláštním účtu, jehož nepoužité zůstatky se koncem roku převádějí do dalších let. Úroky z tohoto účtu jsou příjmem tohoto účtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem tohoto účtu.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-xiv"><header><h1>HLAVA XIV</h1><h1>USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/73"><header><h1>§ 73</h1><h1>Poskytování státních záruk</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/73/1"><p>(1) Česká republika poskytuje státní záruky, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/2"><p>(2) Ministerstvo zřizuje fond státních záruk. Při vypracovávání návrhu zákona o státním rozpočtu provede soupis všech plateb představujících realizaci státních záruk, ke kterým by v dalším roce mohlo být povinno, a u každé odhadne pravděpodobnost, že ji bude muset skutečně provést. Do návrhu zákona o státním rozpočtu uvede do rozpočtu výdajů pro každou tuto platbu částku ve výši tolika procent z této platby, kolikaprocentní tato pravděpodobnost je. V dalším roce převede ze státního rozpočtu do fondu státních záruk částku, která je součtem všech těchto částek.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/3"><p>(3) Výdaje na realizaci státních záruk provádí ministerstvo tak, že částku, kterou má věřiteli zaplatit, převede z fondu státních záruk do příjmů státního rozpočtu, překročí o ni rozpočet výdajů a z výdajů státního rozpočtu ji zaplatí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/74"><header><h1>§ 74</h1><h1>Ručení státu</h1></header><p>Za závazky příspěvkových organizací vzniklé v souvislosti s provozováním hlavní činnosti ručí stát.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/75"><header><h1>§ 75</h1></header><p>Organizační složky státu, příspěvkové organizace a příjemci dotací a návratných finančních výpomocí provádějí finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem v termínech a podle zásad, které stanoví ministerstvo vyhláškou.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/75a"><header><h1>§ 75a</h1></header><p>Postup při dokončení řádného převodu daňových příjmů, které jsou určeny k rozdělení mezi státní rozpočet, kraje, obce a některé státní fondy a které již nebylo možno z časových důvodů převést z účtů státního rozpočtu na účty oprávněných příjemců do konce rozpočtového roku, upravuje zvláštní právní předpis.<span class="poznamka-link" resource="footnote/33"><sup>33</sup>)</span></p></section>
<h2 class="nadpis">Přechodná ustanovení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/76"><header><h1>§ 76</h1></header><p>O použití zůstatků fondů rezerv a rozvoje okresních úřadů vykázaných ke dni účinnosti tohoto zákona rozhodne vláda.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/77"><header><h1>§ 77</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/77/1"><p>(1) Na prostředky státního rozpočtu poskytnuté před účinností tohoto zákona a na státní záruky poskytnuté před účinností tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/77/2"><p>(2) V případě, že celkový objem státních záruk poskytnutých před účinností tohoto zákona je větší než 40 % celkových výdajů státního rozpočtu schválených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok, je možné poskytnout státní záruku až po snížení objemu záruk pod tuto hranici.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/78"><header><h1>§ 78</h1></header><p>Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo před účinností tohoto zákona a které bylo zjištěno za jeho účinnosti, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 3 000 Kč, se neuloží.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/79"><header><h1>§ 79</h1></header><p>Splátky vládních úvěrů poskytnutých před účinností tohoto zákona a splácených za jeho účinnosti jsou příjmem státního rozpočtu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/80"><header><h1>§ 80</h1></header><p>Státní fondy vzniklé podle dosavadních právních předpisů jsou povinny upravit své právní poměry v souladu s tímto zákonem do dvou let od nabytí jeho účinnosti.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/80a"><header><h1>§ 80a</h1></header><p>Výše prostředků na prevenci v úrazovém pojištění v kalendářním roce 2008 činí 120 mil. Kč.</p></section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-xv"><header><h1>HLAVA XV</h1><h1>ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/81"><header><h1>§ 81</h1></header><p>Zrušují se:</p>
<section class="bod" resource="section/81/1"><p>1. zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky),</p></section>
<section class="bod" resource="section/81/2"><p>2. zákon č. 166/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb.,</p></section>
<section class="bod" resource="section/81/3"><p>3. zákon č. 57/1995 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů,</p></section>
<section class="bod" resource="section/81/4"><p>4. zákon č. 154/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů,</p></section>
<section class="bod" resource="section/81/5"><p>5. zákon č. 160/1997 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-desata"><header><h1>ČÁST DESÁTÁ</h1><h1>ÚČINNOST</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/90"><header><h1>§ 90</h1></header><p>Tento zákon nabýváúčinnosti dnem 1. ledna 2001. * * * Zákon č. 493/2000 Sb., o státních dluhopisových programech na úhradu schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999 a na úhradu jistin státního dluhu splatných v letech 2001 a 2002 a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), nabyl účinnosti dnem vyhlášení (29. prosince 2000). Zákon č. 141/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2001, s výjimkou části páté čl. VII, který nabyl účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona (26. dubna 2001). Zákon č. 187/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb., nabyl účinnosti dnem vyhlášení (14. června 2001). Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002. Zákon č. 450/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (31. prosince 2001). Zákon č. 202/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/ /1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2002. Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003. Zákon č. 479/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou části první čl. I bodů 7, 15, 18, 19, 23 až 31, 37, 43 a čl. II bodů 1 a 2, které nabyly účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004). Zákon č. 186/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky, nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004). Zákon č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech, nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004). Zákon č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. října 2004). Zákon č. 482/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (7. září 2004). Předseda vlády:</p></section>
</section>
</section>
<section class="zaver">
<p>Klaus v. r.</p>
<p>Havel v. r.</p>
<p>Zeman v. r.</p>
</section>
<section class="poznamky">
<p class="poznamka" resource="footnote/1"><span><sup>1</sup>)</span> § 3, 7 a 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/1a"><span><sup>1a</sup>)</span> § 3 písm. a) zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/2"><span><sup>2</sup>)</span> Například zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/3"><span><sup>3</sup>)</span> Čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/4"><span><sup>4</sup>)</span> Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/4a"><span><sup>4a</sup>)</span> Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1447/2001.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/4b"><span><sup>4b</sup>)</span> Nařízení Rady (ES) č. 1164/1994 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1264/ /1999 a č. 1265/1999.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/4c"><span><sup>4c</sup>)</span> Článek 35 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/4d"><span><sup>4d</sup>)</span> § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/5"><span><sup>5</sup>)</span> § 58 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/5a"><span><sup>5a</sup>)</span> Článek 2 odst. 3 rozhodnutí Rady č. 597/2000 (ES, Euratom) ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/6"><span><sup>6</sup>)</span> § 47 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/7"><span><sup>7</sup>)</span> § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/8"><span><sup>8</sup>)</span> Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/9"><span><sup>9</sup>)</span> Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/10"><span><sup>10</sup>)</span> Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/11"><span><sup>11</sup>)</span> Zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, ve znění zákona č. 166/1999 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/11a"><span><sup>11a</sup>)</span> § 28 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 88/2003 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/11b"><span><sup>11b</sup>)</span> § 46 odst. 4 písm. g), § 50 odst. 1 písm. y) a § 117 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. § 36 odst. 3 věta druhá zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/11c"><span><sup>11c</sup>)</span> § 101 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/11d"><span><sup>11d</sup>)</span> § 19 odst. 2 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 179/2003 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/11e"><span><sup>11e</sup>)</span> Článek 2 odst. 1 písm. c) a d) rozhodnutí Rady č. 597/2000 (ES, Euratom) ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/12"><span><sup>12</sup>)</span> Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/13"><span><sup>13</sup>)</span> Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/14"><span><sup>14</sup>)</span> § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/15"><span><sup>15</sup>)</span> Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/15a"><span><sup>15a</sup>)</span> § 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/16"><span><sup>16</sup>)</span> Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/16a"><span><sup>16a</sup>)</span> Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon). Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/17"><span><sup>17</sup>)</span> § 22 odst. 1 zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/17a"><span><sup>17a</sup>)</span> Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/18"><span><sup>18</sup>)</span> Čl. 7 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/19"><span><sup>19</sup>)</span> Čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/19a"><span><sup>19a</sup>)</span> Článek 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady č. 597/2000 (ES, Euratom) ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/20"><span><sup>20</sup>)</span> Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/21"><span><sup>21</sup>)</span> Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 220/2000 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/22"><span><sup>22</sup>)</span> Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/23"><span><sup>23</sup>)</span> Například § 2 odst. 2 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánůČeské republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 482/2004 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/24"><span><sup>24</sup>)</span> Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/24a"><span><sup>24a</sup>)</span> Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/25"><span><sup>25</sup>)</span> Nařízení vlády č. 137/1989 Sb., o závodním stravování.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/25a"><span><sup>25a</sup>)</span> Článek 2 rozhodnutí Rady č. 597/2000 (ES, Euratom) ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/25b"><span><sup>25b</sup>)</span> Například nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/26"><span><sup>26</sup>)</span> Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánůČeské republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/26a"><span><sup>26a</sup>)</span> Například § 151 odst. 3 trestního řádu, § 140 odst. 2 a § 338i odst. 5 občanského soudního řádu a § 71 odst. 6 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/27"><span><sup>27</sup>)</span> § 176 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/28"><span><sup>28</sup>)</span> Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/28a"><span><sup>28a</sup>)</span> § 11 až 13 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/29"><span><sup>29</sup>)</span> Nařízení vlády č. 48/1995 Sb., o usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a odměny za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/30"><span><sup>30</sup>)</span> Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/30a"><span><sup>30a</sup>)</span> § 788 občanského zákoníku. § 2 písm. s) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/31"><span><sup>31</sup>)</span> Například § 205d zákoníku práce, zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/32"><span><sup>32</sup>)</span> § 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.</p>
</section>
</article>
dcterms:language
cs
n4:txtValue
ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Předmět úpravyTento zákon upravuje
tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu (dále jen „střednědobý výhled“), státního rozpočtu a státního závěrečného účtu,
příjmy a výdaje státního rozpočtu,
státní finanční aktiva a pasiva,
finanční hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu (dále jen „příspěvková organizace“),
finanční kontrolu,
podmínky zřizování státních fondů,
způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu,
hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu.
Základní ustanovení
Vláda může financovat činnosti, kterými zajišťuje funkce státu, pouze prostřednictvím státního rozpočtu a Národního fondu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.
V rozpočtech organizačních složek státu, při sledování plnění státního rozpočtu, při sledování čerpání rezervního fondu organizačních složek státu, v rozpočtech státních fondů a při pohybech na účtech státních finančních aktiv a financujících položek podle § 3 písm. i) se uplatňuje jednotné třídění příjmů a výdajů (dále jen „rozpočtová skladba“), které stanoví Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou.
Z důvodů zvláštního charakteru činnosti může ministerstvo vydat pro zpravodajské služby České republiky2a<>) zvláštní postupy pro jejich finanční hospodaření2b<>).
PojmyPro účely tohoto zákona se rozumí
dotací peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel,
návratnou finanční výpomocí prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté bezúročně právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel, které je povinen jejich příjemce vrátit do státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu,
jinými peněžními prostředky státu peněžní prostředky státních finančních aktiv, příspěvkových organizací, státních fondů a fondů organizačních složek státu,
finančním vypořádáním dotace nebo návratné finanční výpomoci, přehled o čerpání a použití prostředků a vrácení nepoužitých prostředků,
neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty,
Na peněžní prostředky státního rozpočtu není právní nárok, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
zadržením peněžních prostředků státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu porušení povinnosti vrácení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu ve stanoveném termínu,
správci kapitol státního rozpočtu (dále jen „správci kapitol“) ústřední orgány státní správy a další organzační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon, že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely,
peněžními prostředky státní pokladny souhrn peněžních prostředků na
příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu,
účtech státních finančních aktiv,
účtu řízení likvidity státní pokladny,
účtech finančních a celních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny rozpočtům územních samosprávných celků, Státnímu fondu dopravní infrastruktury a Státnímu fondu životního prostředí, a na účtech určených ke správě peněžních prostředků z vybraných cel určených k odvodům do vlastních zdrojů Evropských společenství3a<>),
účtech rezervních fondů organizačních složek státu a účtech fondů kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu,
účtech cizích prostředků, účtech, u kterých z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu, samostatných běžných účtech závodního stravování, účtech sdružených prostředků (§ 72),
účtech příspěvkových organizací a účtech státních fondů vedených v bankách a pobočkách zahraničních bank (dále jen „banka“) nebo uložených na účtech vedených u České národní banky,
financujícími položkami peněžní operace spojené s řízením peněžní likvidity státního rozpočtu, zejména výnosy z prodeje státních dluhopisů, úvěry přijaté k překonání pokladního schodku státního rozpočtu, krátkodobé i dlouhodobé přijaté úvěry, změna stavu na bankovních účtech, které nejsou vkladovými účty, umořování jistiny státního dluhu, a za účelem řízení likvidity nákup a prodej cenných papírů nebo vklady, které nejsou vázány na určitou lhůtu,
programem nebo projektem spolufinancovaným z rozpočtu Evropské unie soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanovených cílů Evropských společenství, a to prostřednictvím strukturálních fondů4a<>), Fondu soudržnosti4a<>), podpory pro rozvoj venkova4b<>) nebo Evropského rybářského fondu4c<>),
peněžními prostředky státního rozpočtu i peněžní prostředky přijaté organizační složkou státu ze zahraničí a vydané prostřednictvím státního rozpočtu.
STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED, STÁTNÍ ROZPOČET A ROZPOČTOVÉ PROVIZORIUM
Střednědobý výhled
Střednědobý výhled obsahuje očekávané příjmy státního rozpočtu a odhadované výdaje státního rozpočtu v jednotlivých letech, na které je rozpočtový výhled sestavován, a to nejméně v tomto rozsahu:
celkové příjmy,
celkové výdaje,
výdaje na vybrané programy reprodukce majetku, u nichž výši účasti státního rozpočtu na jejich financování schválila vláda,
přehled úvěrů, na něž jsou poskytnuty státní záruky,
výdaje na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie,
přehled závazků státu vyplývajících ze schválených koncesních smluv4e<>).
Součástí střednědobého výhledu je analýza všech splatných závazků státu.
státního rozpočtu, obsahuje i předpokládaný způsob jeho financování.
Střednědobý výhled se sestavuje na období 2 let následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet; jeho součástí jsou ukazatele podle odstavce 1 za rok, na který se předkládá státní rozpočet. U programů reprodukce majetku uvedených v odstavci 1 písm. c) odpovídá období střednědobého výhledu době jejich financování. V případě úvěrů, na které byla poskytnuta státní záruka, odpovídá období střednědobého výhledu stanovené době jejich splácení.
Střednědobý výhled vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předkládá jej vládě společně s návrhem státního rozpočtu. Termín pro předání podkladů pro vypracování střednědobého výhledu, jejich rozsah a strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou.
Vláda projedná návrh střednědobého výhledu současně s návrhem státního rozpočtu. Schválený střednědobý výhled předkládá vláda samostatně na vědomí Poslanecké sněmovně současně s návrhem zákona o státním rozpočtu.
Státní rozpočet
Státní rozpočet představuje finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. K tomuto účelu státní rozpočet soustřeďuje rozpočtové příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem.
Státní rozpočet obsahuje očekávané příjmy, jakož i odhadované výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce a financující položky.
Státní rozpočet jako souhrn finančních dokumentů zahrnuje zákon o státním rozpočtu, rozpis ukazatelů státního rozpočtu, podrobné rozpočty organizačních složek státu a změny těchto dokumentů.
Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly státního rozpočtu (dále jen „kapitola“).
Státní rozpočet vychází ze střednědobého výhledu. s tím, že ukazatele výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie jsou pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu závazné
Státní rozpočet obsahuje i dotační vztahy k rozpočtům územních samosprávných celků a státních fondů.
Pokud střednědobý výhled očekává schodek
Závazné ukazatele státního rozpočtu stanoví zákon o státním rozpočtu na příslušný rok.
Příjmy státního rozpočtu
Příjmy státního rozpočtu tvoří, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
výnosy daní včetně příslušenství,
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politku zaměstnanosti a pojistné na úrazové pojištění včetně penále,
výnosy z podílu na clech, který je podle práva Evropských společenství5a<>) ponechán členským státům na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem a výnosy ze sankcí a úhrad exekučních nákladů v celním řízení,
příjmy z činnosti organizačních složek státu a odvody příspěvkových organizací,
odvod zbývajícího zisku České národní banky,
sankce za porušení rozpočtové kázně,
správní a soudní poplatky,
úhrady spojené s realizací státních záruk,
příjmy z prodeje a pronájmu majetku České republiky, se kterým hospodaří organizační složky státu, a příjmy z prodeje a pronájmu nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří příspěvkové organizace; to neplatí pro příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky nabytého darem a děděním,
splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu,
peněžní dary poskytnuté organizačním složkám státu použité v běžném rozpočtovém roce,
výnosy z majetkových účastí státu,
výnosy z cenných papírů, jejichž nákup byl realizován z prostředků státního rozpočtu,
penále za neoprávněně použité nebo zadržené prostředky poskytnuté z Národního fondu,
prostředky získané od Národního fondu za prostředky vydané ze státního rozpočtu podle § 38,
pokuty,
další příjmy stanovené zvláštním právním předpisem.
Výdaje státního rozpočtu
Ze státního rozpočtu se hradí
výdaje na činnost organizačních složek státu a výdaje na činnost příspěvkových organizací v jejich působnosti, kterými jsou příspěvky na provoz, dotace na financování programů a akcí (§ 12 a 13), dotace na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, a dotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, finančního mechanismu Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce (dále jen „finanční mechanismus“),
výdaje na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky úrazového pojištění, dávky státní sociální podpory, ostatní sociální dávky, výdaje na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání a na aktivní politiku zaměstnanosti,
dotace územním samosprávným celkům na dávky sociální péče a na dávky pomoci v hmotné nouzi,
dotace a návratné finanční výpomoci územním samosprávným celkům na jinou než podnikatelskou činnost,
dotace a návratné finanční výpomoci právnickým a fyzickým osobám na podnikatelskou činnost,
dotace občanským sdružením a příspěvky politickým stranám,
dotace právnickým osobám, které jsou založeny nebo zřízeny k poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a k poskytování sociálně-právní ochrany dětí, a fyzickým osobám, které takové služby nebo sociálně-právní ochranu dětí poskytují, a to výhradně na tyto účely,
dotace státním fondům,
dotace fyzickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost a zabývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem zajištění přirozené plemenitby hospodářských zvířat nebo jsou vlastníky nebo nájemci lesa,
peněžité vklady státu do akciových společností,
nákup cenných papírů,
dotace a návratné finanční výpomoci Regionálním radám regionů soudržnosti11a<>),
peněžní dary poskytnuté do zahraničí,
vklady a příspěvky mezinárodním organizacím,
úhrada závazků ze státních záruk,
výdaje související s plněním závazků k Evropským společenstvím,,
dotace a návratné finanční výpomoci evropským seskupením pro územní spolupráci11a<>).
Pro účely tohoto zákona se příspěvky a dotace poskytnuté ze zahraničí organizačním složkám státu (dále jen „prostředky poskytnuté ze zahraničí“) použité v běžném rozpočtovém roce považují za příjmy státního rozpočtu.
příspěvky fyzickým osobám podle zvláštního zákona,
výdaje související s dluhovou službou,
další výdaje stanovené zvláštním zákonem.
Výdaje podle odstavce 1 písm. i) až l) mohou být uskutečněny pouze s předchozím souhlasem vlády.
Vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu
Návrh zákona o státním rozpočtu vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky , dobrovolnými svazky obcí, Regionálními radami regionů soudržnosti a státními fondy.
Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu. Správci kapitol, státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti a jiné právnické a fyzické osoby, které požadují prostředky ze státního rozpočtu nebo poskytnutí státní záruky, jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu v termínu, rozsahu a struktuře, které stanoví ministerstvo vyhláškou. To se netýká kapitol Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů, které tyto údaje předkládají ministerstvu s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Hlavní město Praha předkládá údaje přímo ministerstvu. Podklady pro sestavení návrhu výdajů státního rozpočtu na financování programů (§ 12 odst. 1) předkládají obce a dobrovolné svazky obcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty čtvrté je přenesenou působností.
Návrh kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv vypracují správci kapitol po projednání s ministerstvem, které je do návrhu zákona o státním rozpočtu zařadí.
Nesouhlasí-li vláda s předloženými návrhy kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Kancelář Veřejného ochránce práv, rozhodne o číselných údajích na žádost vlády do 15. září Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.
Návrh zákona o státním rozpočtu předkládá ministerstvo ke schválení vládě.
Rozpočtové provizorium
Není-li Poslaneckou sněmovnou vysloven souhlas se zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od prvního dne rozpočtového roku do nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na tento rozpočtový rok (dále jen „období rozpočtového provizoria“) objemem příjmů a výdajů státního rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok. Výdaje státního rozpočtu se uvolňují jednotlivým kapitolám státního rozpočtu do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v každém měsíci období rozpočtového provizoria rozhodnutím ministerstva. V případě výdajů stanovených jiným zákonem (mandatorní výdaje) je přípustné překročení objemu výdajů, pokud k němu dochází v přímé souvislosti s financováním uloženým zákonem.
Je-li Poslaneckou sněmovnou vysloven souhlas se zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, avšak nenabude-li v tento den účinnosti, řídí se rozpočtové hospodaření od prvního dne rozpočtového roku do doby nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu Poslaneckou sněmovnou schváleným zákonem o státním rozpočtu.
Nepředloží-li vláda návrh zákona o státním rozpočtu Poslanecké sněmovně před prvním dnem rozpočtového roku, postupuje se podle odstavce 1.
Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy státního rozpočtu a výdaji státního rozpočtu nabytím účinnosti zákona o státním rozpočtu na příslušný rok.
Kapitoly
Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly, které vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy a dalších organizačních složek státu, stanoví-li zvláštní zákon že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely.
Rozpočet kapitoly obsahuje rozpočtové příjmy a výdaje správce kapitoly, příjmy a výdaje organizačních složek státu v jeho působnosti, výdaje na činnost příspěvkovýchorganizací, uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) a odvody příspěvkových organizací v jeho působnosti. Rozpočet kapitoly obsahuje též dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu pro fyzické a další právnické osoby na úkoly a činnosti, které jsou v působnosti správce kapitoly. V rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu mohou správci kapitol tvořit rozpisové rezervy.
Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter, a nepatří tak do okruhu působnosti určitého správce kapitoly, nebo výdaje státního rozpočtu, jejichž výše pro jednotlivé kapitoly není v době schvalování zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok známa, tvoří kapitolu Všeobecná pokladní správa. Součástí kapitoly Všeobecná pokladní správa je i vládní rozpočtová rezerva. Správcem kapitoly Všeobecná pokladní správa je ministerstvo.
Příjmy a výdaje státního rozpočtu spojené s obsluhou a s umořováním státního dluhu tvoří kapitolu Státní dluh. Správcem kapitoly Státní dluh je ministerstvo.
Příjmy a výdaje všech okresních úřadů, příjmy a výdaje organizačních složek státu jimi zřízených a příspěvky, dotace na financování programů a odvody jimi zřízených příspěvkových organizací tvoří kapitolu Okresní úřady členěnou podle jednotlivých okresních úřadů. Správcem kapitoly Okresní úřady je ministerstvo.
Peněžní operace na účtech státních finančních aktiv s výjimkou operací spojených s obsluhou a umořováním státního dluhu tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv, jejímž správcem je ministerstvo.
Plnění závazků z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhéFinancování programů (§ 12 a 13) a poskytování dotací a návratných finančních výpomocí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů musí být v souladu se zákonem o veřejné podpoře.
Plnění závazků z práva Evropských společenství, týkajících se vlastních zdrojů Evropských společenstvíSystém vlastních zdrojů Evropských společenství se řídí rozhodnutím Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství13a<>).
ÚČAST STÁTNÍHO ROZPOČTU NA FINANCOVÁNÍ PROGRAMU A POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ A NÁVRATNÝCH FINANČNÍCH VÝPOMOCÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU
Účast státního rozpočtu na financování programu
Programy
Programem se rozumí soubor věcných, časových a finačních podmínek konkrétních akcí na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku14a<>).
Věcné, časové a finanční ukazatele konkrétních akcí se evidují v Informačním systému programového financování (dále jen „informační systém“), nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
Informační systém spravuje ministerstvo, které stanovuje jeho strukturu a obsah, řídí jeho aktualizaci prováděnou správci rozpočtových kapitol a zabezpečuje datové výstupy pro vypracování návrhů státního rozpočtu, státního závěrečného účtu a střednědobého výhledu.
Registraci akce v informačním systému provádí příslušný správce rozpočtové kapitoly na základě investičního záměru obsahujícího věcné, časové a finanční určení akce, její technicko-ekonomické zdůvodnění a vyjádření efektivnosti vložených prostředků spolu se specifikací požadavků na zabezpečení provozu budované nebo obnovované kapacity.
Registraci akce podle odstavce 5 financované účelově určenými prostředky státního rozpočtu podle § 13 odst. 3 písm. a) nebo c), její zadání a změnu závazně určených parametrů lze provést jen se souhlasem ministerstva.
Účast státního rozpočtu na financování programu
Účastí státního rozpočtu na financování programu se rozumí
výdaje na financování programů uvedené v odstavci 3,
poskytování státní záruky za úvěry přijaté právnickými nebo fyzickými osobami.
Dokumentace programu obsahuje
Výši účasti státního rozpočtu na financování programu stanoví na základě posouzení dokumentace programu
vláda, je-li účast státního rozpočtu nejméně 5 000 000 000 Kč,
ministerstvo, je-li účast státního rozpočtu nižší než 5 000 000 000 Kč.
Výdaje na financování programu jsou účelově určené prostředky státního rozpočtu a člení se na
individuálně posuzované výdaje organizační složky státu, které jsou účelově určené na financování konkrétní akce, zpravidla vyšší než 100 000 000 Kč,
systémově určené výdaje organizačních složek státu na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci stanoví správce kapitoly výdaje na konkrétní akce,
individuální dotace právnickým a fyzickým osobám účelově určené na financování konkrétní akce, zpravidla vyšší než 100 000 000 Kč,
systémové dotace stanovené na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci poskytne správce kapitoly dotaci právnickým nebo fyzickým osobám na konkrétní akce,
návratné finanční výpomoci poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na financování konkrétních akcí nebo vymezeného okruhu finančních potřeb.
Pravidla postupu ministerstva, správců kapitol a investorů pro přípravu, schvalování a realizaci programů a akcí v jejich evidenci v informačním systému a pro jejich závěrečné vyhodnocování stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem pro místní rozvoj vyhláškou.
Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a řízení o jejich odnětí
Na dotaci nebo na návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout pouze ústřední orgán státní správy, Akademie věd České republiky a Grantová agentura České republiky nebo ten, koho určí zvláštní zákon, (dále jen „poskytovatel“).
Dotace a návratná finanční výpomoc se poskytuje na základě žádosti. Rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci obsahuje označení příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci, účel, na který je dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytována, a podmínky jejich použití. Na toto rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.,
ostatní povinnosti, které příjemce v souvislosti s poskytnutím dotace nebo návratné finanční výpomoci plní a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podle § 3 písm. e).
Příjemce dotace je povinen ji s poskytovatelem ve stanovených termínech finančně vypořádat.
Při poskytování návratných finančních výpomocí jsou poskytovatelé povinni vést evidenci podle zvláštního právního předpisu o pohledávkách vznikajících z jejich poskytnutí, rozpočtovat a evidovat jejich splátky.
Řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci může být zahájeno, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci
k vázání prostředků státního rozpočtu,
ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé, nebo
ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem , nebo
ke zjištění, že nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který byla dotace poskytnuta, pokud již nedošlo k porušení rozpočtové kázně,
k vydání rozhodnutí Komise Evropských společenství o navrácení16a<>) nebo o prozatímním navrácení16b<>) veřejné podpory.
Na řízení podle odstavce 1 se vztahují obecné předpisy o správním řízení.
Bylo-li rozhodnuto o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a c), není možné uložit vrácení dotace nebo její části nebo předčasné vrácení návratné finanční výpomoci nebo její části, která již byla příjemci z účtu státního rozpočtu odeslána.
Způsob poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu
Dotace a návratná finanční výpomoc se poskytují převodem z účtu poskytovatele na bankovní účet příjemce , nebo prostřednictvím oprávněné osoby, uznaného chovatelského sdružení nebo zájmového sdružení podle zvláštních zákonů16a<>) na bankovní účet příjemce, nebo jinou formou, nebo umožněním čerpání zrozpočtového výdajového účtu do výše stanoveného limitu.
Výdaje státního rozpočtu určené na financování programů, které jsou
účelově určené na reprodukci majetku, který není ve vlastnictví České republiky,
podmínkou čerpání úvěrů se státní zárukou,
podmínkou čerpání prostředků fondů Evropského společenství, se poskytují formou zálohových výdajů jednotlivých poskytovatelů převáděných do vybraných bank na zá-
kladě smluv uzavřených s těmito bankami ministerstvem.
Postup ministerstva a poskytovatelů při uzavírání a realizaci smluv podle odstavce 2 o poskytování bankovních služeb spočívajících v provádění úhrad prací a dodávek a způsob a termíny vypořádání záloh se státním rozpočtem na konci roku stanoví po dohodě s Českou národní bankou ministerstvo vyhláškou.
Dohoda o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci
Dotace nebo návratné finanční výpomoci mohou být poskytovány na základě dohod uzavíraných mezi poskytovatelem a žadatelem (dále jen „dohoda“), stanoví-li tak zvláštní zákon. Zvláštní zákon vždy také stanoví náležitosti takových dohod.
Poskytování informací o dotacích a návratných finančních výpomocích ministerstvu
Na poskytování informací ministerstvu o dotacích a návratných finančních výpomocích se nevztahuje povinnost mlčenlivosti podle zvláštního právního předpisu.
Poskytování dotací ze státního rozpočtu do rozpočtů územních samosprávných celků
Kritéria pro výpočet výše dotace poskytované ze státního rozpočtu do rozpočtu kraje stanoví každoročně zákon o státním rozpočtu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
Dotace ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí se poskytují prostřednictvím kapitoly Okresní úřady, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
HODNOCENÍ PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU, ROZPOČTŮ STÁTNÍCH FONDŮ, ROZPOČTŮ OBCÍ A ROZPOČTŮ KRAJŮ A ČASOVÉ URČENÍ A ÚČELOVOST PROSTŘEDKŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU
Hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků Poslanecké sněmovně. Vláda předkládá Poslanecké sněmovně po skončení pololetí zprávu, v níž hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu; zpráva obsahuje rovněž hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků a vývoje státních finančních aktiv, stavu státních záruk, vývoje státního dluhu, jejich podrobnou analýzu, výhled plnění do konce roku a v případě odchýlení od schváleného státního rozpočtu informaci o krocích k zajištění stability rozpočtového hospodaření.
Ministerstvo dále průběžně hodnotí pokladní plnění státního rozpočtu a podává o něm po uplynutí prvního a třetího kalendářního čtvrtletí informaci vládě tak, aby ji vláda předložila do konce měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.
Správci kapitol, organizační složky státu, příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, státní fondy a ostatní příjemci prostředků státního rozpočtu jsou povinni předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu. Povinnost předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu se vztahuje i na právnické nebo fyzické osoby, za které byla poskytnuta státní záruka k zajištění splátek úvěrů. Územní samosprávné celky a státní fondy jsou povinny předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění svých rozpočtů. Obce předkládají údaje prostřednictvím okresních úřadů krajům. Kraje a hlavní město Praha předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů reprodukce majetku předkládají obce přímo příslušnému správci kapitoly.
Správci kapitol, organizační složky státu, příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, státní fondy a ostatní příjemci prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu jsou povinni předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu. Povinnost předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu se vztahuje i na právnické a fyzické osoby, za které byla poskytnuta státní záruka k zajištění splátek úvěrů. Územní samosprávné celky, státní fondy, dobrovolné svazky obcí a Regionální rady regionů soudržnosti jsou povinny předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení svých rozpočtů. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje, hlavní město Praha a Regionální rady regionů soudržnosti předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů předkládají obce a dobrovolné svazky obcí přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty čtvrté je přenesenou působností.
Způsob, termíny předkládání údajů a jejich rozsah stanoví ministerstvo vyhláškou.
Účelovost prostředků státního rozpočtu
Účelovost prostředků státního rozpočtu je dána závaznými ukazateli státního rozpočtu.
Při přesunu prostředků mezi kapitolami státního rozpočtu zůstává zachována účelovost, která je dána závazným ukazatelem státního rozpočtu, jestliže se nejedná o rozpočtové opatření podle § 24 odst. 1 písm. a).
Účelovost použití prostředků kapitoly Všeobecná pokladní správa v rámci závazných ukazatelů zákona o státním rozpočtu nebo při přesunech podle § 24 odst. 1 písm. a) stanoví ministerstvo. Účelovost použití prostředků vládní rozpočtové rezervy stanoví vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí.
Prostředky účelově přesunuté z kapitoly Všeobecná pokladní správa včetně prostředků účelově přesunutých z vládní rozpočtové rezervy nemohou být předmětem dalšího rozpočtového opatření. V případě, že nebudou spotřebovány v běžném rozpočtovém roce (§ 47), mohou být v letech následujících použity pouze na stanovený účel.
ÚHRADA POTŘEB ROZPOČTOVĚ NEZAJIŠTĚNÝCH, ROZPOČTOVÁ OPATŘENÍ A VLÁDNÍ ROZPOČTOVÁ REZERVA
Úhrada potřeb rozpočtově nezajištěných
Vznikne-li organizační složce státu v průběhu roku potřeba úhrady rozpočtově nezajištěné, zajistí ji hospodárnějším provedením jiných úkolů, odsunutím či omezením některého jiného, méně naléhavého úkolu, nebo použitím mimorozpočtových zdrojů organizační složky státu (§ 45 odst. 3). Před provedením takovéto úhrady je třeba provést rozpočtové opatření.
Vznikne-li u příspěvkové organizace v průběhu roku potřeba úhrady finančně nezajištěné, je třeba ji zajistit omezeným provedením některých úkolů v daném rozpočtovém období, a to po projednání se zřizovatelem v rámci stanovených nákladů, vyššími výnosy, použitím prostředků fondů příspěvkové organizace nebo zvýšením příspěvku na činnost z rozpočtu zřizovatele.
Na úhradu potřeby rozpočtově nezajištěné lze poskytnout prostředky z vládní rozpočtové rezervy (§ 27).
Rozpočtová opatření
přesun prostředků státního rozpočtu v rámci závazných ukazatelů a mezi závaznými ukazateli stanovenými zákonem o státním rozpočtu nebo v rámci závazných ukazatelů a mezi závaznými ukazateli stanovenými správcem kapitoly; závazné ukazatele stanovené správcem kapitoly jsou jím stanovené příjmy a výdaje podrobněji členěné v rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu,
souvztažné zvýšení příjmů a výdajů, kterým dochází ke změně závazných ukazatelů,
povolené překročení rozpočtu výdajů, kterým nedochází ke změně závazného ukazatele,
vázání prostředků státního rozpočtu v rámci rozpočtu, kterým nedochází ke změně závazného ukazatele.
Rozpočtovým opatřením se rozumí
Rozpočtové opatření se považuje za provedené jeho zanesením do chronologické evidence podle § 25 odst. 10.
Vláda nebo a základě jejího pověření ministr financí může
povolit uskutečnění nezbytných výdajů nezabezpečených ve státním rozpočtu, zajistí-li úhradu úsporami na jiných výdajích státního rozpočtu, a to do výše v daném roce nepřesahující 5 % celkového objemu schváleného rozpočtu výdajů kapitoly, u které se úprava provádí, a nepřesahující 10 % celkového objemu závazného ukazatele v kapitole, u kterého se úprava provádí,
povolit snížení některého příjmu z činnosti, a to bez omezení, za předpokladu, že se nezmění saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly.
Ustanovení odstavce 1 se netýká použití vládní rozpočtové rezervy v kapitole Všeobecná pokladní správa, kapitoly Operace státních finančních aktiv a kapitoly Státní dluh.
Povolit přesun mezi závaznými ukazateli státního rozpočtu v rámci kapitoly nad 10 % každého ukazatele může Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny,
využívat informace získané při správě daní v řízení o přestupku, který je vymezen v daňovém zákonu,
poskytovat informace příslušným orgánům pro projednání a řízení o odpovědnosti za škodu způsobenou při správě daní výkonem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Ministr financí může zvýšit celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu beze změny jeho salda a příslušné navazující závazné ukazatele o částku, o kterou očekávané výdaje na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie budou vyšší, než stanovil zákon o státním rozpočtu. Toto zmocnění lze využít po vyčerpání všech prostředků rozpočtovaných na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a všech prostředků, které byly převedeny do rezervních fondů na tento účel, a po vyčerpání nároků podle § 47.
Písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podle odstavce 1 lze podat ministerstvu nejpozději do 30. listopadu běžného rozpočtového roku. Ministerstvo vyřídí žádost o rozpočtové opatření ve lhůtě do 30 kalendářních dnů, nejpozději do 15. prosince běžného rozpočtového roku. Po obdržení vyrozumění o vyřízení žádosti žadatel předloží oznámení limitu výdajů České národní bance nejpozději do 20. prosince běžného rozpočtového roku.
Písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podle odstavce 1, které mění závazné ukazatele výdajů na financování programů, lze podat v termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou, nejpozději však do 30. listopadu běžného rozpočtového roku.
O rozpočtových opatřeních podle odstavce 1 informuje vláda Poslaneckou sněmovnu ve zprávách o plnění státního rozpočtu, nebo jestliže o to Poslanecká sněmovna požádá.
Rozpočtová opatření podle odstavce 1 a podle § 25 odst. 1 písm. d) a snížení nároků podle § 47 odst. 7 písm. c) týkající se kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv mohou být provedena pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny nebo jí určeného orgánu.
Organizační složky státu jsou
oprávněny k přesunům prostředků státního rozpočtu v rámci jednotlivých závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu nebo stanovených správcem kapitoly,
oprávněny k překročení závazných ukazatelů výdajů o použití mimorozpočtových zdrojů (§ 45 odst. 3) , o použití úspor z minulých let (§ 47) a o přijatá plnění za pojistné události; změny závazných ukazatelů výdajů v jiných případech může organizační složce povolit správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly,
povinny vázat prostředky státního rozpočtu účelově určené závaznými ukazateli zákona o státním rozpočtu v případě, že úkoly nebudou zcela nebo zčásti realizovány,
povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže neplní rozpočtované příjmy s výjimkou příjmů z výnosů daní, cel, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; jestliže vyrovnání úbytku příjmů nemůže organizační složka státu zajistit vázáním odpovídající části běžných výdajů, oznámí tuto skutečnost zřizovateli, který rozhodne, jakým způsobem zajistí rozpočtované saldo kapitoly,
povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže o tom rozhodla vláda.
Ustanovení odstavce 1 písm. c) a d) se nevztahují na kapitolu Státní dluh a kapitolu Operace státních finančních aktiv.
Nemůže-li organizační složka státu zajistit úhradu nutného výdaje, protože na jeho úhradu byla do jejího rozpočtu zařazena částka nepostačující nebo která nebyla rozpočtována, je povinna zajistit prostředky státního rozpočtu na úhradu tohoto výdaje přednostně přesunem prostředků uvnitř svého rozpočtu.
Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši stanovenou závazným ukazatelem jsou neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu. Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši rozpočtovanou podle paragrafů a položek rozpočtové skladby jsou neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu.
Má-li dojít ke změně závazných ukazatelů z důvodu změny podřízenosti nebo převodu úkolů mezi organizačními složkami státu, předloží organizační složky státu, kterých se takové opatření týká, svému zřizovateli oboustranně odsouhlasené protokoly obsahující návrhy na vzájemné přesuny prostředků státního rozpočtu. Pokud ke změnám závazných ukazatelů nejsou oprávněni správci kapitol, předloží je správce kapitoly ministerstvu. Ministerstvo provede požadovaná rozpočtová opatření, neshledá-li v návrzích na jejich provedení nesrovnalosti.
Organizační složka státu může vázat výdaje účelově určené závaznými ukazateli zákona o státním rozpočtu pouze se souhlasem ministerstva.
Organizační složka státu nesmí použít rozpočtové prostředky vázané v rozpočtu k přesunům ani k uskutečnění rozpočtových výdajů bez souhlasu orgánu, který vázání nařídil nebo odsouhlasil.
Organizační složka státu může provádět přesuny prostředků státního rozpočtu ve vlastní pravomoci tak, aby výdaje mohly být realizovány nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.
Organizační složka státu je povinna vést chronologickou evidenci o všech jí v průběhu roku provedených rozpočtových opatřeních uvedených v odstavci 1 a v § 24. Přehled o rozpočtových opatřeních se u příjmů i výdajů zpracovává v celém rozsahu rozpočtové skladby.
Správce kapitoly předkládá ministerstvu v termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou, přehled o rozpočtových opatřeních podle odstavce 9. Nedodržení této povinnosti může být důvodem pro pozastavení řešení žádostí správce kapitoly o rozpočtová opatření.
Náležitosti žádosti o rozpočtové opatření jsou
druh rozpočtového opatření podle § 23 písm. a) a b),
výše částky, která je předmětem rozpočtového opatření,
podrobné zdůvodnění navrhovaného rozpočtového opatření,
v případě požadavku na zvýšení výdajů i návrh na jejich krytí a doložení možnosti či nemožnosti krytí v rámci rozpočtu dané kapitoly na základě dosavadního skutečného čerpání jejího rozpočtu,
v případě návrhu na snížení výdajů označení organizační složky státu, které má případně být o tyto prostředky rozpočet zvýšen,
v případě žádosti o souvztažné zvýšení příjmů a výdajů doklad o výši plnění příjmů dosažených nad schválený rozpočet,
v případě žádosti o snížení rozpočtovaných příjmů návrh na snížení výdajů ve stejné výši,
název závazných ukazatelů, kterých se navrhované rozpočtové opatření týká, včetně uvedení položky a paragrafu rozpočtové skladby,
aktualizované údaje informačního systému podle § 12 odst. 4.
Vládní rozpočtová rezerva
Pro zajištění rozpočtového hospodaření se ke krytí nezbytných a nepředvídaných výdajů vytváří ve státním rozpočtu vládní rozpočtová rezerva. Vládní rozpočtová rezerva se tvoří nejméně ve výši 0,3 % výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.
O použití vládní rozpočtové rezervy rozhoduje vláda a v rozsahu jí určeném ministr financí.
O použití vládní rozpočtové rezervy podává vláda zprávu Poslanecké sněmovně ve zprávách o plnění státního rozpočtu.
STÁTNÍ FONDY
Pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určenými se zřizují státní fondy jako právnické osoby. Každý státní fond se zřizuje zákonem.
V zákoně, kterým se státní fond zřizuje, musí být stanoven orgán, do jehož působnosti státní fond patří, a stanoveny finanční zdroje státního fondu, způsoby jejich použití a stanoven způsob financování správních výdajů státního fondu; správní výdaje zahrnují výdaje spojené s činností zaměstnanců státního fondu a úhrady výdajů členům orgánů státního fondu stanovené zákonem.
Jsou-li správní výdaje státního fondu financovány z dotací ze státního rozpočtu, vztahují se na použití těchto prostředků právní předpisy upravující hospodaření organizačních složek státu.
Zůstatky prostředků státního fondu se převádějí do následujícího rozpočtového roku.
Název státního fondu musí obsahovat označení „státní fond“.
Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního fondu včetně způsobu jejich poskytnutí upraví zvláštní právní předpis.
STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET A VYPRACOVÁNÍ JEHO NÁVRHU
Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření uplynulého rozpočtového roku.
Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol zpracovávané a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci.
Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti,, závěrečné účty státních fondů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních složek státu.
Návrh státního závěrečného účtu ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předkládá jej vládě. Současně předkládá návrh na použití přebytku rozpočtového hospodaření nebo na úhradu jeho schodku.
Správci kapitol, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti a státní fondy jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje, hlavní město Praha a Regionální rady regionů soudržnosti předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů (§ 12) předkládají obce a dobrovolné svazky obcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Strukturu, termíny a rozsah předkládaných údajů potřebných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu stanoví ministerstvo vyhláškou. Činnost krajů podle věty druhé je přenesenou působností.
Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhů státního závěrečného účtu a závěrečných účtů kapitol, územních samosprávných celků , dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti a státních fondů.
Správci kapitol sestavují o výsledcích rozpočtového hospodaření uplynulého rozpočtového roku návrh závěrečného účtu své kapitoly v rozsahu a termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou ve shodném členění, v jakém byl sestaven státní rozpočet. Správce kapitoly jej projednává v příslušných výborech Poslanecké sněmovny před projednáváním návrhu státního závěrečného účtu Poslaneckou sněmovnou.
Návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně nejpozději do 30. dubna roku následujícího po hodnoceném rozpočtovém roce.
Je-li saldo hospodaření státního rozpočtu odlišné od salda stanoveného v zákoně o státním rozpočtu, rozhodne o použití přebytku nebo o úhradě schodku na návrh vlády Poslanecká sněmovna. Pokud Poslanecká sněmovna při projednávání návrhu státního závěrečného účtu rozhodne, že přebytek, případně jeho část se použije k financování výdajů státního rozpočtu v běžném rozpočtovém roce, převedou se tyto prostředky do příjmů státního rozpočtu běžného rozpočtového roku.
MIMOŘÁDNÝ STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET, NOUZOVÝ STÁTNÍ ROZPOČET A VÁLEČNÝ STÁTNÍ ROZPOČET
Vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu nouzového státního rozpočtu po vyhlášení stavu ohrožení státu
Návrh státního závěrečného účtu vypracovává
Po vyhlášení stavu ohrožení státu vypracovává ministerstvo návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh nouzového státního rozpočtu na zbytek roku. Při sestavování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu postupuje podle ustanovení § 29 a 30 a při vypracování návrhu nouzového státního rozpočtu postupuje podle ustanovení § 8 s přihlédnutím k možnému nebezpečí časového prodlení.
Návrh mimořádného státního závěrečného účtu za období do nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu vypracovává ministerstvo ve spolupráci se správci kapitol a předkládá jej vládě.
Návrh nouzového státního rozpočtu vypracovává ministerstvo ve spolupráci se správci kapitol a do 15 dnů ode dne vyhlášení stavu ohrožení státu jej předloží vládě.
Vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu válečného státního rozpočtu po vyhlášení válečného stavu
Po vyhlášení válečného stavu vypracovává ministerstvo návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh válečného státního rozpočtu na zbytek roku.
Při zpracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu válečného rozpočtu postupuje ministerstvo obdobně podle § 31.
ŘÍZENÍ LIKVIDITY STÁTNÍ POKLADNY A STÁTNÍHO DLUHU A STÁTNÍ FINANČNÍ AKTIVA A PASIVA
Řízení likvidity státní pokladny a státního dluhu
Správa peněžních prostředků státní pokladny
Peněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně vedeny na
příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu,
účtech státních finančních aktiv,
účtu řízení likvidity státní pokladny,
účtech finančních a celních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny rozpočtům územních samosprávných celků a Státnímu fondu dopravní infrastruktury, a na účtech určených ke správě peněžních prostředků z vybraných cel určených k odvodům do vlastních zdrojů Evropských společenství3a<>),
účtech rezervních fondů organizačních složek státu a účtech fondů kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu,
účtech cizích prostředků, účtech, u kterých z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu, samostatných běžných účtech závodního stravování a účtech sdružených prostředků (§ 72),
účtech příspěvkových organizací,
účtech státních fondů,
účtech Národního fondu,
dalších účtech, které stanoví zvláštní zákon
(dále jen „účty podřízené státní pokladně“).
Ke správě určených peněžních prostředků státní pokladny vede Česká národní banka ministerstvu souhrnný účet státní pokladny; souhrnnému účtu státní pokladny jsou podřízeny účty uvedené v odstavci 1 písm. a) až e), případně účty podle písmene i), o kterých zvláštní zákon stanoví, že budou podřízeny souhrnnému účtu státní pokladny. Účty podřízené státní pokladně, které nejsou podřízeny souhrnnému účtu státní pokladny, vede Česká národní banka nebo banka.
Celkový součet netermínovaných prostředků na účtech podřízených souhrnnému účtu státní pokladny nesmí být záporný. Zůstatky na účtech, které nejsou podřízeny souhrnnému účtu státní pokladny, nesmějí být záporné.
Obsah a rozsah činností týkajících se vedení souhrnného účtu státní pokladny, včetně podmínek úročení zůstatku na tomto účtu, určuje smlouva mezi ministerstvem a Českou národní bankou.
Obsah a rozsah činností týkajících se vedení souhrnného účtu a účtů podřízených státní pokladně vymezuje smlouva mezi ministerstvem a Českou národní bankou.
Pokud by vedení účtů podřízených státní pokladně bránily důvody na straně České národní banky, rozhodne ministerstvo na základě veřejné obchodní soutěže o vedení těchto účtů v jiné bance.
Zůstatky účtů podřízených státní pokladně jsou součástí vládní finanční statistiky a jejich evidenci zajišťuje ministerstvo.
Organizační složky státu a právnické osoby, které mají finanční vztah ke státní pokladně, jsou povinny poskytovat ministerstvu informace pro průběžné sledování vývoje peněžních prostředků a pro kontrolu jejich použití, a to podle pravidel stanovených ministerstvem. Tyto organizační složky státu a právnické osoby jsou dále povinny udělit České národní bance a bankám, které vedou jejich účty podřízené státní pokladně, souhlas s poskytováním informací o stavu a pohybech na těchto účtech ministerstvu.
příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu,
Peněžní prostředky státní pokladny nesmějí být umístěny mimo účty podřízené státní pokladně. Ministerstvo má právo kontrolovat, zda organizační složky státu a právnické osoby, které mají finanční vztah ke státní pokladně, nevkládají peněžní prostředky mimo účty podřízené státní pokladně.
Řízení likvidity státní pokladny
Ministerstvo provádí opatření potřebná k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu až do výše 6 % celkových výdajů státního rozpočtu, schválených zákonem o státním rozpočtu, nebo rozpočtového provizoria, přijetím úvěru nebo prodejem státních dluhopisů. Oprávnění k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu se zvyšuje v případě zákonem schváleného schodku státního rozpočtu, a to o výši tohoto schodku.
Ministerstvo je oprávněno řešit krytí schodku státního rozpočtu předchozího roku vydáním státních dluhopisů až do doby konečného rozhodnutí Poslanecké sněmovny o způsobu řešení tohoto schodku.
Ministerstvo může k překlenutí nedostatku peněžních prostředků na souhrnném účtu použít i peněžní prostředky státní pokladny podle § 33 odst. 2 věty poslední formou dočasné finanční výpomoci. Tato výpomoc nesmí ohrozit úhrady závazků z těchto účtů a musí být vrácena do 31. prosince roku, ve kterém byla poskytnuta. Úrok z dočasné finanční výpomoci uhradí ministerstvo.
Přebytky prostředků na souhrnném účtu státní pokladny může ministerstvo krátkodobě investovat na peněžním trhu do státních dluhopisů nebo cenných papírů České národní banky. Ustanovení § 36 odst. 7 tím není dotčeno. Tyto operace nesmějí ohrozit činnosti finančních nebo celních úřadů podle zvláštních právních předpisů, použití prostředků na účtech rezervních fondů organizačních složek státu a na účtech fondů kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu ani splnění požadavků na peněžní prostředky určené jako vlastní zdroje Evropských společenství3a<>).
Ministerstvo je oprávněno stanovovat termíny a rozsah platebního režimu výdajů státního rozpočtu a povolovat jeho výjimky.
Řízení likvidity státního dluhu
Ministerstvo nebo právnická osoba jím zřízená podle zvláštního zákona jsou v souvislosti s řízením státního dluhu oprávněny
sjednávat obchody s investičními nástroji a cennými papíry nabývat, zcizovat a právně zatěžovat investiční nástroje a cenné papíry, zejména obchodovat na vlastní účet se státními dluhopisy a dalšími investičními nástroji; tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo prostřednictvím jiné osoby,
organizovat trh se státními dluhopisy,
provozovat platební systém podle zákona upravujícího platební styk; tento platební systém se nepovažuje za platební systém s neodvolatelností zúčtování,
vést evidenci zaknihovaných nebo listinných státních dluhopisů, včetně státních dluhopisů pro fyzické osoby, a provádět související činnosti; tato evidence je samostatnou evidencí podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, vede se též v evidenci emise a provozní řád pro její vedení stanoví ministerstvo,
provozovat vypořádací systém podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu pro státní dluhopisy; existence a název tohoto vypořádacího systému se Komisi Evropských společenství nenahlašuje,
provádět úschovu a správu státních dluhopisů a jiných cenných papírů, nebo
zabezpečovat další činnosti spojené s řízením státního dluhu.
Činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody s ministerstvem vykonávat tuzemská nebo zahraniční osoba, je-li k výkonu takové činnosti oprávněna; činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní banky.
Ministerstvo při financování státního dluhu vytváří rezervu peněžních prostředků z výnosů emisí státních dluhopisů jako zdroje ministerstva pro vyloučení úrokových rizik a rizik z neumístění primárních emisí státních dluhopisů. Tyto peněžní prostředky a operace s nimi podléhají evidenci ve státních finančních aktivech.
Ministerstvo je oprávněno si půjčovat peněžní prostředky od právnických osob a půjčovat peněžní prostředky právnickým osobám, za jejichž veškeré závazky ručí podle zvláštního zákona stát; v souvislosti s tím je ministerstvo oprávněno pro tyto právnické osoby sjednávat obchody s investičními nástroji, včetně derivátů, k omezení úrokových a měnových či jiných rizik těchto právnických osob.
Státní finančí aktiva a pasiva
Ministerstvo vykonává správu státních finančních aktiv a pasiv.
Státními finančními aktivy jsou
peněžní prostředky převedené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a další peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky stanovené zvláštním zákonem,
majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, jejichž majitelem je stát, se kterými není oprávněn hospodařit některý správce kapitoly,
pohledávky státu z poskytnutých úvěrů, návratných finančních výpomocí poskytnutých z kapitoly Všeobecná pokladní správa nebo ze státních finančních aktiv, jakož i pohledávky z realizovaných státních záruk.
Součástí státních finančních aktiv je „Zvláštní účet důchodového pojištění“, na kterém se vedou peněžní prostředky převedené ve výši kladného rozdílu mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění podle stavu ke dni 31. prosince běžného rozpočtového roku. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze na zvýšení dávek důchodového pojištění a na úhradu záporného salda pojistného na důchodové pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění. Součástí státních finančních aktiv je rovněž radiokomunikační účet zřízený podle zvláštního právního předpisu.
Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet úrazového pojištění, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na úrazové pojištění, včetně příjmů penále a pokut připadajících na úrazové pojištění, vyšší než výdaje na dávky úrazového pojištění, na prevenci v úrazovém pojištění, včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na úrazové pojištění a výplatou dávek úrazového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmů a výdajů. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze na výdaje na dávky úrazového pojištění, na prevenci v úrazovém pojištění a na převody zpět do státního rozpočtu na úhradu záporného rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo stanoví způsob výpočtu rozdílu těchto příjmů a výdajů vyhláškou.
Státní finanční aktiva vytvořená z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let lze použít pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny. O použití ostatních státních finančních aktiv rozhoduje vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí. To platí i pro poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv. Na poskytnutí dotací a návratných finančních výpomocí ze státních finančních aktiv a jejich odnětí se vztahuje § 14 odst. 1 a 3 až 5 a § 15.
Peněžní operace státních finančních aktiv jsou operacemi státního rozpočtu.
Státními finančními pasivy jsou
závazky státu vzniklé ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů,
jiné závazky státu.
Souhrn státních finančních pasiv tvoří státní dluh.
Vláda předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv spolu s návrhem zákona o státním rozpočtu.
HOSPODAŘENÍ S PROSTŘEDKY
NÁRODNÍHO FONDU
Národní fond
Národní fond je souhrn
peněžních prostředků, které svěřují Evropská společenství České republice k realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, s výjimkou podpory Společenství pro rozvoj venkova, a
peněžních prostředků finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru, Norska a Švýcarska, které jsou České republice svěřeny na základě mezinárodních smluv.
Ministerstvo prostřednictvím Národního fondu koordinuje řízení finančních toků a dodržování postupů upravujících realizaci společných programů České republiky a Evropských společenství.
O peněžních prostředcích soustředěných v Národním fondu rozhoduje ministerstvo v souladu se závazky spojenými s přijímáním těchto peněžních prostředků.
Peněžní prostředky soustředěné prostřednictvím Národního fondu se používají v souladu s principy rozpočtového výhledu a závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodní smlouvy.
Hospodaření a kontrola peněžních prostředků soustředěných prostřednictvím Národního fondu se řídí ustanoveními tohoto zákona vztahujícími se k rozpočtovému hospodaření a kontrole, nestanoví-li tento zákon nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, jinak.
Účty peněžních prostředků Národního fondu vede ministerstvu Česká národní banka, pokud ministerstvo nerozhodne jinak.
Úroky vzniklé z uložení peněžních prostředků na účtech jsou zdrojem Národního fondu.
Zůstatky peněžních prostředků na účtech Národního fondu se převádějí do následujícího roku.
Důsledky porušení kázně při hospodaření s peněžními prostředky Národního fondu
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při porušení kázně při hospodaření s peněžními prostředky v Národním fondu podle § 44.
Částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků poskytnutých z Národního fondu je ten, kdo je neoprávněně použil nebo zadržel, povinen odvést do Národního fondu. Penále z neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků Národního fondu je příjmem státního rozpočtu.
Požádá-li Komise Evropských společenství o vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků Evropských společenství, převedou se tyto prostředky z Národního fondu do rozpočtu Evropských společenství. Nejsou-li tyto prostředky v Národním fondu, odvedou se ze státního rozpočtu; po vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků do Národního fondu jsou odvedeny z Národního fondu do státního rozpočtu.
Ze státního rozpočtu se hradí úrok uložený Komisí Evropských společenství za nesplnění povinnosti podle odstavce 3.
Je-li splněna povinnost podle odstavce 3 a zbývají-li peněžní prostředky odvedené do Národního fondu podle odstavce 2, převedou se z Národního fondu na ostatní zdroje společného financování v poměru, v jakém se tyto zdroje na společném financování podílely.
FINANČNÍ KONTROLA
Správce kapitoly je odpovědný za hospodaření s prostředky státního rozpočtu a jinými peněžními prostředky státu ve své kapitole.
(zrušen)
(zrušen)
(zrušen)
Jsou-li prostředky ze zahraničí poskytovány prostřednictvím státního rozpočtu, postupuje se při jejich finanční kontrole podle zvláštního právního předpisu.
V § 44 odst. 6 se slova „po vyčerpání řádných opravných prostředků podle zvláštního právního předpisu“ zrušují.
PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ
Porušením rozpočtové kázně je
neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu,
neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem,
neprovedení odvodu příspěvkovou organizací podle § 53 odst. 6,
neuložení odvodu zřizovatelem podle § 54 odst. 3,
neprovedení odvodu stanoveného zřizovatelem příspěvkové organizaci podle § 54 odst. 3,
porušení ustanovení § 45 odst. 2 organizační složkou státu,
neprovedení odvodu podle § 45 odst. 9 a § 52 odst. 4.
Fyzické osoby, právnické osoby nebo organizační složky státu, které porušily rozpočtovou kázeň, jsou povinny odvést do státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu odvod za porušení rozpočtové kázně ve stejné výši, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň. Zároveň jsou povinny zaplatit do státního rozpočtu, státního fondu nebo státních finančních aktiv penále ve výši 1 % denně z částky, které se týká porušení rozpočtové kázně, nejvýše však do výše této částky. Penále se počítá ode dne, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny. Odpovědnost podle zvláštního právního předpisu není tímto ustanovením dotčena.
Odvod za porušení rozpočtové kázně, jakož i penále uloží finanční úřad, v jehož obvodu územní působnosti má fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu trvalý pobyt nebo sídlo, v řízení podle zvláštního právního předisu. Odvod za porušení rozpočtové kázně a penále lze vyměřit nejpozději do deseti let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.
Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 3 000 Kč, se neuloží.
Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále, jejichž výše v jednotlivém případě nepřesahuje 5 000 000 Kč, může povolit v odůvodněných případech finanční ředitelství. Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále, jejichž výše v jednotlivém případě přesahuje 5 000 000 Kč, může povolit ministerstvo. Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu v případě neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků státních finančních aktiv a penále může povolit pouze ministerstvo.
O prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně a penále může požádat po vyčerpání řádných opravných prostředků podle zvláštního právního předpisu pouze fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která se porušení rozpočtové kázně dopustila. Ministerstvu se žádost podává prostřednictvím toho územního finančního orgánu, který tento odvod a penále uložil.
HOSPODAŘENÍ ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK
STÁTU A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ
Organizační složka státu hospodaří s prostředky státního rozpočtu, které jí stanoví správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu. Její příjmy jsou příjmy státního rozpočtu a výdaje jsou výdaji státního rozpočtu, nestanoví-li tento zákon jinak. Rozpočet organizační složky státu může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s činnostmi vymezenými ve zřizovací listině, případně stanovenými jí zákonem, kterým byla zřízena.
Organizační složka státu je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Prostředky, kterými disponuje, může používat na krytí nezbytných potřeb a na opatření zakládající se na právních předpisech. Prostředky může čerpat jen do výše závazných ukazatelů stanovených jí zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly a v souladu s věcným plněním, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 24, 25 a 47).
Organizační složka státu dále hospodaří s mimorozpočtovými zdroji, kterými jsou prostředky fondů organizační složky státu, zisk získaný hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona, peněžité dary a prostředky poskytnuté ze zahraničí podle jejich vymezení na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty. Mimorozpočtové zdroje se používají prostřednictvím rozpočtu. Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb se s výjimkou prostředků určených na financování reprodukce dlouhodobého hmotného majetku používají přímo.
Organizační složka státu sestavuje rozpočet příjmů a výdajů v členění podle rozpočtové skladby. Veškeré rozpočtové příjmy dosažené v rámci svého hospodaření soustřeďuje na příslušném příjmovém rozpočtovém účtu a uhrazuje všechny rozpočtové výdaje z příslušných výdajových rozpočtových účtů.
Organizační složky státu dále zřizují účty fondů tvořených podle tohoto zákona, účet cizích prostředků, účet sdružených prostředků, účty pro vnitřní organizační jednotky, o kterých vedoucí organizační složky státu rozhodl, že hospodaří se zálohou, a účty, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis nebo z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu.
Zůstatky na účtech podle odstavce 5 koncem roku nepropadají. Úroky z těchto účtů jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Účet cizích prostředků se zřizuje pro oddělené uložení cizích peněžních prostředků, zejména pro omylem došlé peněžní prostředky, mzdy pracovníků organizační složky státu a s nimi související výdaje za měsíc prosinec, vyplácené v lednu následujícího roku, prostředky, které správci kapitol soustřeďují v rámci finančního vypořádání od příjemců prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, příspěvky účastníků konferencí, které byly složeny v běžném rozpočtovém roce na konference pořádané začátkem následujícího roku, peněžní částky pacientů a chovanců v léčebných a jiných ústavech a pro prostředky kulturních fondů obyvatel ústavů sociální péče.
Soustřeďovat příjmy na jiných účtech a uhrazovat výdaje z jiných účtů může organizační složka státu jen v případech stanovených tímto zákonem. Příjmy státního rozpočtu soustředěné na jiných než příjmových rozpočtových účtech je organizační složka státu povinna do 3 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést do státního rozpočtu, s výjimkou účtů rezervních fondů organizačních složek státu uvedených v § 33 odst. 3, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Organizační složka státu je oprávněna překročit závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu podle jejich vymezení o příjmy podle zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou vybraných pokut, a o prostředky přijaté z rozpočtu územního samosprávného celku, od jiné právnické osoby nebo od fyzické osoby pro účely požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatel prováděné organizačními složkami státu zřízenými zákonem č. 238/2000 Sb. na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty.
Organizační složka státu může hradit z rozpočtu běžného roku jen ty výdaje, které se hospodářsky týkají tohoto roku a které Česká národní banka provede nejpozději do 31. prosince. Výdaje, které Česká národní banka nejpozději k tomuto dni neprovede, zatěžují rozpočet organizační složky následujícího roku, i když se hospodářsky týkají běžného roku.
Organizační složka státu převede do 31. prosince běžného roku
prostředky na výplatu mezd za měsíc prosinec včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného vypláceného současně se mzdou na účet cizích prostředků. Za výdaje související s výplatou mezd se považují pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb. Případně nevyčerpané prostředky převede organizační složka státu z účtu cizích prostředků na svůj příjmový účet v den výplatního termínu mezd za měsíc prosinec,
úspory rozpočtových prostředků podle § 47.
Organizační složka státu může převést do výše 2 % objemu rozpočtu výdajů po provedených rozpočtových opatřeních podle § 23 písm. a) a b) a sníženého o vázání prostředků státního rozpočtu podle § 23 písm. d) prostředky nevyčerpané na plnění úkolů v běžném rozpočtovém roce do rezervního fondu a použít je v letech následujících. Prostředky nevyčerpané na výplatu mezd, ostatních odměn za práci, náhrad mezd a výdajů s nimi souvisejících se nepřevádějí. Nevyčerpané prostředky rozpočtované na systémově určené výdaje na financování vymezeného okruhu finančních potřeb a na systémové dotace stanovené na financování vymezeného okruhu finančních potřeb se převádějí do výše 5 % příslušného závazného ukazatele. Nevyčerpané prostředky rozpočtované na individuálně posuzované výdaje na financování konkrétních akcí a na individuální dotace se převádějí ve výši příslušného závazného ukazatele po celou dobu financování konkrétní akce.
Organizační složka státu tvoří tyto peněžní fondy:
rezervní fond,
fond kulturních a sociálních potřeb.
Zdrojem rezervního fondu jsou nevyčerpané rozpočtové prostředky převedené podle § 47, přijaté peněžní dary, prostředky poskytnuté ze zahraničí, pokud je organizační složka státu nepoužije v běžném rozpočtovém roce, a příjmy z prodeje nemovitého majetku, který byl darován organizační složce státu nebo který organizační složka státu nabyla dědictvím.
Prostředky rezervního fondu lze použít jen
k úhradě rozpočtem nezajištěných provozních potřeb,
na reprodukci majetku ve výši částek převedených podle § 47 a výnosů z prodeje nemovitého majetku, který organizační složka státu nabyla darem nebo dědictvím. Prostředky, které byly rozpočtovány na systémově určené výdaje a systémové dotace stanovené na financování vymezeného okruhu finančních potřeb a na individuálně posuzované výdaje na financování konkrétních akcí a individuální dotace se mohou použít pouze ve struktuře ukazatelů, podle kterých byly převedeny,
k jiným výdajům, které v mimořádných případech schválí vláda.
Účelově určené dary a prostředky poskytnuté ze zahraničí se použijí v souladu s jejich určením.
Prostředky, které byly převedeny ve struktuře ukazatelů a nebyly v rámci těchto ukazatelů použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rozpočtový rok, kdy byl program ukončen.
Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem z rozpočtu organizační složky státu z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia interním vědeckým aspirantům a zaměstnancům na studijních pobytech. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám. Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví ministerstvo vyhláškou.
Organizační složka státu není, pokud tento zákon nestanoví jinak, oprávněna přijímat ani poskytovat úvěry, přijímat půjčky, vystavovat směnky ani je přijímat. Půjčky může poskytovat pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo na základě zvláštního právního předpisu.
Organizační složka státu může poskytovat dodavatelům zálohy nejvýše na období jednoho čtvrtletí, a to v závislosti na věcném plnění dodávek výrobků a služeb. Ke konci běžného rozpočtového roku musí být zálohy vyúčtovány, a pokud výše zálohy přesahují výši měsíčního plnění, musí být vráceny do rozpočtu. Vyúčtování ke konci rozpočtového roku nemusí být provedeno u záloh za dodávky elektřiny, plynu, vody, tepla, u záloh na pohonné hmoty poskytovanýchprostřednictvímplatebníchkaretaupředplatného novin a časopisů. Při financování potřeb programů je výše záloh stanovena správcem rozpočtové kapitoly.
Z rozpočtu běžného roku kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí lze poskytnout České poště zálohu na výplatu důchodů v prvních lednových dnech roku následujícího.
Organizační složka státu hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a penále ze svého rozpočtu, a pokud jde o porušení pravidel hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb, z tohoto fondu.
Organizační složka státu poskytuje peněžní dary pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Organizační složka státu může vynakládat peněžní prostředky na peněžní a věcná ocenění pouze v případě, stanoví-li tak právní předpis.
Organizační složka státu může kompenzovat výdaje přijatými příjmy, jen jde-li o
prostředky poskytnuté z rozpočtu a v tomtéž rozpočtovém roce do rozpočtu vrácené,
dodatečnou náhradu dříve vynaložených výdajů v tomtéž rozpočtovém roce, kterou jsou nahrazeny organizační složce státu výdaje, které organizační složka státu zaplatila z provozně technických důvodů, zejména úhradu telefonních poplatků, elektřiny, vodného a stočného,
náhradu mezd za práci prováděnou zaměstnanci organizační složky pro jinou organizační složku nebo jiný subjekt.
Kompenzovat lze jen konkrétní podle rozpočtové skladby přesně identifikovaný výdaj, jehož úhrada vyplývá ze smluvních vztahů.
Organizační složka státu může za své zaměstnance hradit část příspěvku na penzijní připojištění12a<>) a část pojistného na soukromé životní pojištění12b<>), které hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Podmínky úhrady pojistného a jeho výši upraví vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb.
jsou předmětem činnosti, pro kterou byla zřízena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
Organizační složka státu financuje reprodukci majetku ze svého rozpočtu v rámci stanovených závazných ukazatelů financování programů.
Organizační složka státu může k posílení prostředků podle odstavce 1 použít prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb, prostředky rezervního fondu a prostředky přijaté od právnických a fyzických osob, pokud jsou poskytnuté na reprodukci majetku. Tyto prostředky převede organizační složka státu na zvláštní příjmový účet zřízený pro správce kapitoly a o výši převedených prostředků jí zvýší správce kapitoly limit výdajů na financování reprodukce majetku. Správce kapitoly vrátí nepoužitý zůstatek takto převedených prostředků nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku na účet, ze kterého byly tyto prostředky poukázány.
Zúčtování příjmů ve prospěch státního rozpočtu
Ve prospěch státního rozpočtu na běžný rozpočtový rok se zúčtují jen platby, které Česká národní banka obdrží nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.
Organizační složka státu složí příjmy přijaté v hotovosti tak, aby nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku byly připsány na její příjmový rozpočtový účet.
Nedoplatky z minulého roku a z let dřívějších přijaté po 1. lednu běžného rozpočtového roku jsou rozpočtovým příjmem běžného rozpočtového roku. Totéž platí, i když půjde o náhradu rozpočtového výdaje z minulého roku.
Vedoucí organizační složky státu je oprávněn určit vnitřní organizační jednotky organizační složky státu, kterým se poskytuje záloha na financování jejich provozních činností z rozpočtu. Zálohy se poskytují na období jednoho měsíce v hotovosti nebo na běžné účty u bank.
Kompenzovat nelze výdaje, které organizační složka státu vynaložila při poskytování služeb, které
Vnitřní organizační jednotky jsou povinny zálohu vyúčtovat po ukončení období, na něž je záloha poskytnuta, nejpozději k 31. prosinci rozpočtového roku. K tomuto dni vrátí organizační složce státu nevyčerpané zálohy poskytnuté podle odstavce 1.
Vedoucí, který určil vnitřní organizační jednotky hospodařící se zálohou, musí též určit zaměstnance, kteří odpovídají za hospodaření, vedení pokladní služby a účetnictví, a uzavřít s těmito zaměstnanci písemné dohody o hmotné odpovědnosti podle zvláštního právního předpisu.
Vnitřní organizační jednotka, která vybírá jiné rozpočtové příjmy, než jsou výnosy daní, cel, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, je povinna je odvést na příjmový účet zřízený pro organizační složku státu nejpozději koncem každého měsíce. Vedoucí organizační složky státu může nařídit odvod i v kratších lhůtách, a to stanovením termínu nebo stanovením částky, při jejímž dosažení musí být příjmy odvedeny.
Jestliže je vnitřní organizační jednotka oprávněna vybírat příjmy státního rozpočtu, nesmí z nich hradit výdaje.
Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Dále příspěvková organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky získanými jinou činností, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob a s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí. Hlavní činností je činnost vymezená zřizovateli příspěvkové organizace zvláštním zákonem a vykonávaná příspěvkovou organizací. V případě příspěvkové oranizace zřízené zvláštním zákonem je hlavní činností činnost vymezená zvláštním zákonem.
Hospodaření příspěvkové organizace se řídí jejím rozpočtem, který po zahrnutí příspěvku ze státního rozpočtu nebo stanovení odvodu do státního rozpočtu musí být sestaven jako vyrovnaný. Rozpočet příspěvkové organizace může zahrnovat pouze náklady a výnosy související jen s jí poskytovanými službami, které jsou předmětem její hlavní činnosti.
Při sestavení rozpočtu nákladů a výnosů se použití prostředků rezervního fondu podle § 57 odst. 2 a peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí v průběhu roku vždy rozpočtuje.
držela stanovené finančí vztahy ke státnímu rozpočtu. Peněžní prostředky, kterými disponuje, může používat jen k účelům, na které jsou určeny, a to na krytí nezbytných potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a na krytí opatření nutných k zabezpečení nerušeného chodu organizace. Úhrady, ke kterým se příspěvková organizace zaváže v běžném roce, nesmí překračovat její rozpočet na tento rok.
Jestliže skutečná výše nákladů a výnosů v průběhu rozpočtového roku neodpovídá jejich rozpočtované výši a je předpoklad, že může být zhoršen rozpočtovaný hospodářský výsledek, je příspěvková organizace povinna učinit opatření, která zajistí jeho vyrovnání.
Příspěvková organizace je povinna do 3 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést do státního rozpočtu příjmy z prodeje a pronájmu nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří, s výjimkou příjmů z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla darem nebo děděním.
Finanční vztahy stanovené zřizovatelem jsou
příspěvek na provoz ze státního rozpočtu nebo odvod z provozu do státního rozpočtu,
individuální a systémové dotace na financování programů a akcí,
návratná finanční výpomoc,
odvod z odpisů.
Příspěvek na provoz se stanoví v případě, že rozpočtované náklady bez příspěvku ze státního rozpočtu překračují rozpočtované výnosy. Odvod z provozu stanoví zřizovatel příspěvkové organizaci v případě, že její rozpočtované výnosy překračují rozpočtované náklady. Výše příspěvku na provoz nebo výše odvodu z provozu se stanoví jako rozdíl objemu rozpočtovaných nákladů a výnosů hlavní činnosti. Výši příspěvku na provoz a jeho čerpání behem roku může zřizovatel vázat na předem stanovené ukazatele, a to zpravidla na jednotku výkonů zabezpečovaných příspěvkovou organizací. Pokud není příspěvek vázán na jednotku výkonů, je organizace oprávněna čerpat příspěvek na činnost do výše závazně stanovené zřizovatelem.
Příspěvková organizace je povinna dbát, aby plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem a do-
Při významné změně podmínek, za nichž byl stanoven finanční vztah ke státnímu rozpočtu, krátí zřizovatel příspěvkové organizaci stanovený příspěvek nebo uloží nerozpočtovaný odvod z provozu nebo může zvýšit stanovený příspěvek. Příspěvková organizace je povinna takovouto změnu podmínek zřizovateli neprodleně oznámit. V případě stanovení nerozpočtovaného odvodu z provozu stanoví zřizovatel termín splatnosti odvodu.
Návratnou finanční výpomoc lze poskytnout v případě, že zřizovatel rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2 písm. c). Návratná finanční výpomoc poskytnutá v případě, že zřizovatel rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2 písm. c), musí být vrácena do konce rozpočtového roku, v němž měl být zhoršený hospodářský výsledek uhrazen.
Odvod odpisů může zřizovatel stanovit
jestliže nepočítá s dalším rozvojem činnosti příspěvkové organizace a postupně omezuje její činnost,
jestliže uvažuje o jejím zrušení,
v případě, kdy objem odpisů výrazně převyšuje reálné potřeby příspěvkové organizace v oblasti reprodukce dlouhodobého majetku; v tomto případě nesmí celkový odvod odpisů převyšovat objem odpisů z nemovitého majetku.
Odvody odpisů lze nařídit vždy pouze v běžném roce, a to do výše zdrojů v tomto roce vytvořených.
Hospodářský výsledek příspěvkové organizace je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění.
Jestliže hospodaření příspěvkové organizace za běžný rok skončí ztrátou po zahrnutí příspěvku (dále jen „zhoršený hospodářský výsledek“), je zřizovatel povinen projednat s příspěvkovou organizací zabezpečení jeho úhrady do konce následujícího rozpočtového roku. Úhrada zhoršeného hospodářského výsledku se zajistí
z rezervního fondu příspěvkové organizace,
z rozpočtu kapitoly zřizovatele, není-li dostatek prostředků v rezervním fondu příspěvkové organizace,
ze zisku po zahrnutí příspěvku na provoz nebo odvodu z provozu (dále jen „zlepšený hospodářský výsledek“) příspěvkové organizace v následujícím rozpočtovém roce, není-li dostatek prostředků ani v rozpočtu kapitoly.
Není-li zhoršený hospodářský výsledek uhrazen ani ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace podle odstavce 2 písm. c), zruší zřizovatel příspěvkovou organizaci do konce roku následujícího po roce, z jehož výsledku hospodaření měl být uhrazen zhoršený hospodářský výsledek, pokud jej neuhradí z rozpočtu kapitoly. Je-li to nezbytné, zajistí činnost doposud zajišťovanou příspěvkovou organizací organizační složkou státu. K tomu není zapotřebí souhlasu ministerstva.
V případě, že hospodaření příspěvkové organizace skončí zlepšeným hospodářským výsledkem, použije se přednostně k úhradě jejího zhoršeného hospodářského výsledku podle odstavce 2 písm. c) a dále k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku vzniklého před nabytím účinnosti tohoto zákona.
Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahují na příspěvkové organizace, které jsou financovány z veřejného zdravotního pojištění, a na příspěvkové organizace zabezpečující specializované úkony hygienické a protiepidemické, které jsou podkladem pro výkon státní kontroly v ochraně veřejného zdraví.
Je-li obnova řízení povolena na návrh ručitele, má tento při dokazování v obnoveném řízení stejné postavení jako daňový subjekt; příjemcem nového rozhodnutí ve věci je ručitel a daňový subjekt, s nímž bylo vedeno řízení, kterého se obnova týká.
Příspěvková organizace tvoří tyto peněžní fondy:
rezervní fond,
fond reprodukce majetku,
fond odměn,
fond kulturních a sociálních potřeb.
Příspěvková organizace může rozdělovat do fondů zlepšený hospodářský výsledek, jen pokud byl uhrazen případný zhoršený hospodářský výsledek předchozího roku, popřípadě let, a to takto:
do fondu odměn do výše 80 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 80 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy,
do fondu reprodukce majetku do výše 25 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace,
do rezervního fondu bez omezení.
Tvorbu jednotlivých fondů podle odstavce 2 provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem v roce následujícím po roce, kdy byl zlepšený hospodářský výsledek vytvořen.
Zůstatky fondů k 31. prosinci se převádějí do následujícího rozpočtového roku.
Rezervní fond se tvoří se zlepšeného hospodářského výsledku podle § 56 odst. 2 písm. c), z přijatých peněžních darů a z peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Prostředků rezervního fondu lze použít
k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku,
k úhradě sankcí,
k doplnění fondu oběžných aktiv, který je zdrojem krytí oběžných aktiv příspěvkové organizace, zejména v případě potřeby zvýšení stavu oběžných aktiv v důsledku provozování jiné činnosti,
k úhradě zhoršených hospodářských výsledků vzniklých před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 55 odst. 4,
k doplnění fondu reprodukce majetku se souhlasem zřizovatele,
k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady.
K úhradě potřeb nezajištěných výnosy příspěvkové organizace nebo příspěvkem zřizovatele na provoz lze rezervní fond použít v průběhu roku pouze v případě, že jeho použití bylo rozpočtováno. V tomto případě se jeho použití účtuje do výnosů příspěvkové organizace. Nespotřebovaná část rozpočtovaná na krytí potřeb a převedená do výnosů příspěvkové organizace se vrátí před zpracováním roční účetní závěrky do rezervního fondu.
Účelově určené peněžní dary a peněžní prostředky poskytnuté ze zahraničí se použijí v souladu s jejich určením.
Fond reprodukce majetku se tvoří
z odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
z přídělu ze zlepšeného hospodářského výsledku,
výnosy z prodeje dlouhodobého movitého hmotného a nehmotného majetku,
z darů a z výnosů povolených veřejných sbírek určených na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
výnosy z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla ve prospěch státu darem nebo děděním,
prostředky poskytnutými ze zahraničí určenými účelově na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku.
Prostředků fondu reprodukce majetku se používá
na financování pořízení a technického zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku a na pořízení hmotného a nehmotného krátkodobého majetku,
Prostředky fondu reprodukce majetku použité pro financování oprav a údržby majetku podle odstavce 2 písm. b) se účtují do výnosů příspěvkové organizace.
Příspěvková organizace může při bezúplatném převodu nemovitého majetku na organizační složku státu nebo příspěvkovou organizaci převést současně z fondu reprodukce majetku prostředky ve výši oprávek vytvořených k tomuto majetku.
Fond odměn je tvořen přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku.
Z fondu odměn se hradí případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu.
Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia interním vědeckým aspirantům a zaměstnancům na studijních pobytech. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám. Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví ministerstvo vyhláškou.
U nedoplatku na příslušenství daně a platební povinnosti podle § 1 odst. 4 úrok z odložené částky nevzniká.
Příspěvkové organizace hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a penále
z rezervního fondu; není-li v rezervním fondu dostatek prostředků, mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti,
k úhradě úvěrů přijatých podle § 62 odst. 3.
z příslušného fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s tímto fondem; není-li v příslušném fondu dostatek prostředků, mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti.
Příspěvková organizace může poskytnout peněžní dary pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb.
Příspěvková organizace může vynakládat peněžní prostředky na peněžní a věcná ocenění pouze v případě, že tak stanoví zvláštní právní předpis.
Příspěvková organizace nesmí přijímat ani poskytovat půjčky a úvěry a vystavovat směnky. Výjimku tvoří půjčky poskytnuté z fondu kulturních a sociálních potřeb, dodavatelské úvěry na financování programů, které mohou být přijaty pouze se souhlasem ministerstva, a u zdravotnických zařízení úvěry, které mohou být přijaty na překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků, pokud je tento nedostatek způsoben opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven.
Příspěvková organizace může za své zaměstnance hradit část příspěvku na penzijní připojištění12a<>) a část pojistného na soukromé životní pojištění12b<>), které hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Podmínky úhrady pojistného a jeho výši upraví vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb.
Úrok z prodlení
Daňový dlužník je v prodlení, nezaplatí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti.
Daňovému dlužníku vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.
Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik a na osobním účtu se předepisuje do evidence do desátého dne po skončení měsíce následujícího po měsíci, ve kterém uplynul den jeho splatnosti. Před tímto dnem se předepíše na osobním účtu zejména v případě, že je daňový nedoplatek, ze kterého vzniká úrok z prodlení, vymáhán, nebo pokud byl tento úrok uhrazen, nebo pro zjištění vratitelnosti přeplatku.
Úrok z prodlení, který vznikl v důsledku nedoplatku dodatečně vyměřované daně do dne jejího dodatečného vyměření, je splatný ve stejné náhradní lhůtě splatnosti jako dodatečně vyměřená daň a současně se předepíše na osobním účtu daňového dlužníka. Při výpočtu úroku z prodlení při dodatečném vyměření vyšší daně se přihlíží pouze k přeplatku, který je na příslušném osobním účtu daňového dlužníka evidován. Při dodatečném vyměření nižší daně správce daně současně stanoví, zda vznikl k tomuto dni přeplatek v důsledku snížení úroku z prodlení od původního dne splatnosti a v jaké výši. Vznikne-li takto vratitelný přeplatek, správce daně jej vrátí bez žádosti do 30 dnů, přesahuje-li 50 Kč.
Úrok z prodlení u záloh se uplatní do dne splatnosti zálohované daně.
Správce daně může daňového dlužníka vyrozumět o předpisu úroku z prodlení platebním výměrem kdykoliv, vyžaduje-li to stav osobního účtu daňového dlužníka.
O předpisu úroku z prodlení správce daně vyrozumí daňového dlužníka platebním výměrem vždy nejpozději jeden měsíc před uplynutím lhůty podle § 70 odst. 1, jinak může správce daně daňového dlužníka vyrozumět kdykoliv, pokud to vyžaduje stav osobního účtu daňového dlužníka, zejména před vymáháním daňového nedoplatku, zpravidla však do 30 dnů poté, kdy daňový nedoplatek byl zcela uhrazen.
Úrok z prodlení nevzniká u daňového nedoplatku vzniklého zůstaviteli ode dne jeho úmrtí do konce běhu lhůty pro podání daňového přiznání, hlášení nebo vyúčtování jeho dědicem.
U nedoplatků na příslušenství daně a na platební povinnosti podle § 1 odst. 4 úrok z prodlení nevzniká.
Společná ustanovení pro hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací
Jestliže organizační složka státu nebo příspěvková organizace vznikne ze zákona a tento zákon nestanoví, kdo vůči ní plní funkci zřizovatele, plní tuto funkci správce kapitoly, na jehož rozpočet je napojena finančními vztahy.
Je-li k některé úhradě organizační složky státu třeba souhlasu zřizovatele a potřeba úhrady vznikne právě zřizovateli, je k souhlasu příslušný správce kapitoly, a je-li tímto zřizovatelem správce kapitoly, je k souhlasu příslušné ministerstvo.
Rozpočtové limity
Rozpočtovým limitem se rozumí v průběhu rozpočtového roku stanovená výše výdajů, do které je na základě oznámení limitu výdajů bance možné čerpat peněžní prostředky z výdajových účtů státního rozpočtu. Oznámení limitu výdajů na tiskopise schváleném bankou podepisuje a opatří razítkem správce kapitoly a organizační složka státu, případně právnická osoba mající oprávnění k čerpání prostředků. Pro manipulaci s tímto tiskopisem platí podmínky banky. Změna limitu se provádí stejným způsobem.
Správce kapitoly vystavuje rozpočtové limity pro vlastní rozpočtové hospodaření, rozpočtové limity organizačním složkám státu a příspěvkovým organizacím v jeho působnosti a dále zvlášť limity pro čerpání výdajů na financování programů podle § 13 odst. 3 písm. c), d) a e) a zvlášť limity pro čerpání ostatních dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu pro ostatní právnické osoby. Správce kapitoly může své oprávnění vystavit rozpočtové limity organizačním složkám státu a příspěvkovým organizacím přenést na organizační složku státu, která ekonomicky zajišťuje jinou organizační složku státu nebo příspěvkovou organizaci.
Organizační složce státu se vždy otevírají limity na čerpání prostředků
na běžné výdaje mimo výdajů, na které se otevírají limity podle písmen b), c) a d),
na platy zaměstnanců, ostatní platby za provedenou práci a pojistné,
na individuálně posuzované výdaje podle § 13 odst. 3 písm. a) určené na financování konkrétních akcí,
na systémově určené výdaje podle § 13 odst. 3 písm. b) určené na financování konkrétního programu.
Příspěvkové organizaci se otevírají limity
na čerpání příspěvku zřizovatele na provoz organizace,
na čerpání individuálních dotací podle § 13 odst. 3 písm. c) poskytnutých na konkrétní akce,
na čerpání systémových dotací podle § 13 odst. 3 písm. d) poskytnutých na konkrétní akce,
na čerpání návratných finančních výpomocí podle § 13 odst. 3 písm. e) poskytnutých na konkrétní akce.
Pročerpánídáveksociálníhozabezpečeníapro čerpání výdajů z kapitoly Všeobecná pokladní správa se limity neotevírají.
Ministerstvo může vystavit limity výdajů podle odstavců 2 až 4 samo, je-li to třeba k zajištění pokladní rovnováhy státního rozpočtu nebo dojde-li v oboru působnosti správce kapitoly k porušování právních předpisů.
Rozpočtové limity se otevírají zpravidla nejvýše na období jednoho čtvrtletí. Příspěvková organizace převádí příspěvek na činnost na svůj účet do výše limitu stanoveného zřizovatelem. Dotace poskytnuté na financování reprodukce majetku čerpá příspěvková organizace přímou úhradou potřeb akce financované formou individuální dotace a okruhu potřeb financovaných v rámci systémové dotace z příslušného rozpočtového výdajového účtu.
Změna limitu výdajů se provádí i na povolené překročení rozpočtu výdajů a při vázání prostředků státního rozpočtu.
Limity pozbývají platnosti 31. prosince běžného rozpočtového roku.
Některé finanční vztahy organizačních složek státu a příspěvkových organizací
Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, organizační složky státu v působnosti jednoho správce kapitoly si při plnění svého předmětu činnosti navzájem neposkytují peněžitá plnění. To platí také pro organizační složku státu a jí zřízenou příspěvkovou organizaci.
Organizační složky státu neposkytují náhrady za užívání nemovitosti, se kterou hospodaří jiná organizační složka státu nebo příspěvková organizace.
Poskytování záloh zaměstnancům
Organizační složky státu a příspěvkové organizace poskytují vlastním zaměstnancům v odůvodněných případech na drobné a neodkladné výdaje vynakládané v zájmu organizační složky státu nebo příspěvkové organizace v hotovosti zálohy k vyúčtování
v předpokládané výši výdajů jako zálohy jednorázové, které musí být vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po splnění účelu, na který byly poskytnuty, nebo
ve výši odpovídající předpokládané měsíční potřebě jako zálohy stálé, které musí být vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po uplynutí kalendářního měsíce.
Zaměstnanci, jimž byly jednorázové nebo stálé zálohy poskytnuty, musí vyúčtování předložit tak, aby výdaje uskutečněné ze zálohy mohly být zahrnuty ještě do nákladů roku, v němž byly zálohy poskytnuty; zaměstnanci organizačních složek státu musí zálohy vyúčtovat tak, aby nepoužité prostředky nezatěžovaly rozpočet roku, v němž byly zálohy poskytnuty.
Nelze-li uskutečnit výdaj, na který byla jednorázová záloha poskytnuta, musí zaměstnanec vrátit zálohu nejpozději příští pracovní den po zjištění této skutečnosti. Vydat zaměstnanci pro týž účel jednorázovou zálohu lze jen po vyúčtování předchozí zálohy.
Dodatečné zvýšení jednorázové zálohy se za další zálohu nepovažuje.
Zálohy podle odstavce 1 lze poskytovat pouze zaměstnancům, se kterými zaměstnavatel uzavřel písemnou dohodu o hmotné odpovědnosti podle zvláštního právního předpisu.
Odstavce 1 a 4 se nevztahují na poskytování záloh na cestovní náhrady podle zvláštního právního předpisu.
Zařízení sloužící ke vzdělávání a ubytování
Organizační složka státu nebo příspěvková organizace hradí ve vlastních zařízeních sloužících ke vzdělávání a ubytování
pořízení a technické zhodnocení majetku,
výdaje, případně náklady související s provozem těchto zařízení, včetně údržby a oprav.
Pokud se vlastní zařízení podle odstavce 1 využívají i k rekreačním nebo sportovním účelům, hradí se poměrná úhrada výdajů, případně nákladů podle odstavce 1 písm. b) pro tuto činnost z fondu kulturních a sociálních potřeb.
Vubytovacích zařízeních musí úhrada za ubytování odpovídat výdajům a poměrné části odpisů, případně nákladům souvisejícím s poskytovanou službou podle písmene b).
Vlastnímu zaměstnanci může organizační složka státu nebo příspěvková organizace uhradit částku až do výše 50 %, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Stravování a stravovací služby Závodní stravování zabezpečuje organizační složka státu nebo příspěvková organizace ve vlastních zařízeních závodního stravování nebo prostřednictvím jiné organizační složky státu, právnické nebo fyzické osoby pro své zaměstnance, žáky středních odborných učilišť nebo speciálních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů, žákům, studentům a vědeckým aspirantům po dobu jejich činnosti v organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů. Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou zabezpečit závodní stravování ve vlastních stravovacích zařízeních též důchodcům, kteří v ní pracovali při odchodu do důchodu, a zaměstnancům činným u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných
Dojde-li k předepsání daně nebo úhrady na zajištění daně podle odstavce 1 věty druhé, podléhá předepsaná částka penále podle § 37b odst. 1 písm. a).
Úrok z prodlení podle § 63 u daně vybírané srážkou, který vznikl v důsledku prodlení, které nastalo před přezkoušením vyúčtování podle odstavce 3, nebo před předepsáním daně nebo úhrady na zajištění daně plátci daně k přímému placení správcem daně, je splatný do 30 dnů ode dne přezkoušení vyúčtování, nebo předepsání daně nebo úhrady na zajištění daně plátci daně k přímému placení.
mimo pracovní poměr. Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může poskytnout závodní stravování též občanům, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o závodním stravování s jinou organizační složkou státu, právnickou nebo fyzickou osobou, a zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní. Náklady na závodní stravování a jejich úhradu upraví ministerstvo vyhláškou.
Pojištění
Organizační složka státu může pojistit pouze majetek České republiky, a to se souhlasem zřizovatele.
Příspěvková organizace může pojistit pouze majetek České republiky, se kterým hospodaří.
Příjmy z pojistné události může organizační složka státu použít pouze k likvidaci škod způsobených pojistnou událostí. Nepoužitý zůstatek pojistného plnění převede v závěru roku do rezervního fondu a použije ho ke stejnému účelu stejným způsobem v následujících letech.
Jiné pojištění než podle odstavců 1 a 2 může organizační složka státu a příspěvková organizace uzavřít, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.
Konference a další odborné akce
Organizační složka státu nebo příspěvková organizace hradí výdaje spojené s účastí svých zaměstnanců na odborných konferencích a dalších odborných akcích (dále jen „konference“), pokud jejich program souvisí s činností organizační složky státu nebo příspěvkové organizace.
Konference pořádaná organizační složkou státu nebo příspěvkovou organizací musí být schválena zřizovatelem a obsažena ve schváleném rozpočtu organizační složky státu nebo příspěvkové organizace. Rozpočet konference musí být vyrovnán příspěvky účastníků. Na úhradu příspěvků účastníků konferencí se nevztahuje § 66.
Pokud konference má mezinárodní charakter a je pořádána podle stanov mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, musí být částka ve výši stanového podílu účasti organizační složky státu nebo příspěvkové organizace na této konferenci stanovena jako závazný ukazatel kapitoly na příslušný rozpočtový rok. Vznikne-li potřeba úhrady podílu účasti organizační složky státu nebo příspěvkové organizace, která nemohla být rozpočtována, schvaluje rozpočtové opatření zabezpečující tyto peněžní prostředky vláda.
Sdružování prostředků
Smlouvy o sdružení podle zvláštního právního předpisu může organizační složka státu nebo příspěvková organizace uzavřít pouze za účelem zabezpečení provozní činnosti, k níž je oprávněna organizační složka státu nebo příspěvková organizace a pro kterou má v rozpočtu určeny potřebné prostředky.
Ve smlouvě o sdružení je třeba zabezpečit, aby organizační složka státu nebo příspěvková organizace využila zařízení, výkonů, případně jiného prospěchu přiměřeně svému podílu vložených prostředků.
Organizační složka státu vede přijaté sdružené prostředky do doby jejich použití na zvláštním účtu, jehož nepoužité zůstatky se koncem roku převádějí do dalších let. Úroky z tohoto účtu jsou příjmem tohoto účtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem tohoto účtu.
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
Poskytování státních zárukČeská republika je oprávněna poskytovat státní záruky, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.
Ručení státuZa závazky příspěvkových organizací vzniklé v souvislosti s provozováním hlavní činnosti ručí stát.
Organizační složky státu, příspěvkové organizace a příjemci dotací provádějí finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem v termínech a podle zásad, které stanoví ministerstvo vyhláškou.
Postup při dokončení řádného převodu daňových příjmů, které jsou určeny k rozdělení mezi státní rozpočet, kraje, obce a některé státní fondy a které již nebylo možno z časových důvodů převést z účtů státního rozpočtu na účty oprávněných příjemců do konce rozpočtového roku, upravuje zvláštní právní předpis.
Přechodná ustanovení
O použití zůstatků fondů rezerv a rozvoje okresních úřadů vykázaných ke dni účinnosti tohoto zákona rozhodne vláda.
Na prostředky státního rozpočtu poskytnuté před účinností tohoto zákona a na státní záruky poskytnuté před účinností tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy.
V případě, že celkový objem státních záruk poskytnutých před účinností tohoto zákona je větší než 40 % celkových výdajů státního rozpočtu schválených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok, je možné poskytnout státní záruku až po snížení objemu záruk pod tuto hranici.
Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo před účinností tohoto zákona a které bylo zjištěno za jeho účinnosti, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 3 000 Kč, se neuloží.
Splátky vládních úvěrů poskytnutých před účinností tohoto zákona a splácených za jeho účinnosti jsou příjmem státního rozpočtu.
Státní fondy vzniklé podle dosavadních právních předpisů jsou povinny upravit své právní poměry v souladu s tímto zákonem do dvou let od nabytí jeho účinnosti.
Výše prostředků na prevenci v úrazovém pojištění v kalendářním roce 2008 činí 120 mil. Kč.
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Zrušují se:
Zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky),
zákon č. 166/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb.,
zákon č. 57/1995 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 154/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 160/1997 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.
Změna zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
V § 1 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb., se slova „částek neoprávněně použitých nebo zadržených rozpočtových prostředků“ nahrazují slovy „odvodů za porušení rozpočtové kázně“ a poznámka pod čarou č. 1) zní:
Změna zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů
V § 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 311/1999 Sb., se slova „neoprávněně použitých nebo zadržených rozpočtových prostředků“ nahrazují slovy „odvodů za porušení rozpočtové kázně“ a poznámka pod čarou č. 1a) zní:
Změna zákona č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1992 a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 516/1992 Sb.
V zákoně č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1992 a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 516/1992 Sb., se část druhá zrušuje.
Změna zákona č. 321/1992 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon České národní rady č. 425/1990 Sb.,
o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti
a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících,
ve znění pozdějších předpisů
V zákoně č. 321/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona České národní rady č. 266/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 542/1991 Sb., se čl. III zrušuje.
Změna zákona č. 10/1993 Sb.,
o státním rozpočtu České republiky na rok 1993,
o změně a doplnění některých zákonů
České národní rady a některých dalších předpisů,
ve znění pozdějších předpisů
V zákoně č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 172/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 85/ /1994 Sb., zákona č. 117/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb., se část čtvrtá zrušuje.
Změna zákona č. 189/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů
V zákoně č. 189/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 579/1991 Sb., zákona č. 166/1992 Sb., zákona č. 516/1992 Sb. a zákona č. 10/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb., se čl. I zrušuje.
Změna zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
V zákoně č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb., se čl. XV zrušuje.
Změna zákona č. 360/1999 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí
V zákoně č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí, se čl. VII zrušuje.
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.