<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<article resource="http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1993/182-1993/expression/cz/act/1998/77-1998/cs" vocab="http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1993/182-1993/expression/cz/act/1998/77-1998/cs/" prefix="frbr: http://purl.org/vocab/frbr/core# salt: http://salt.semanticauthoring.org/ontologies/sdo#">
<section class="uvod">
<p>182</p>
<p>ZÁKON</p>
<p>ze dne 16. června 1993</p>
<p>o Ústavním soudu</p>
<p>Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:</p>
</section>
<section class="obsah">
<section class="cast" resource="outline/cast-prvni"><header><h1>ČÁST PRVNÍ</h1><h1>ORGANIZACE ÚSTAVNÍHO SOUDU</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/1"><header><h1>§ 1</h1></header><p>Ústavní soud se skládá z předsedy, dvou místopředsedů a dalších soudců.</p></section>
<h2 class="nadpis">Předseda a místopředsedové Ústavního soudu</h2>
<section class="paragraf" resource="section/2"><header><h1>§ 2</h1></header><p>Prezident republiky jmenuje ze soudců Ústavního soudu (dále jen „soudce“) předsedu a dva místopředsedy Ústavního soudu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/3"><header><h1>§ 3</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/3/1"><p>(1) Předseda Ústavního soudu</p>
<section class="pismeno" resource="section/3/1/a"><p>a) zastupuje Ústavní soud navenek,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/1/b"><p>b) vykonává správu Ústavního soudu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/1/c"><p>c) svolává zasedání pléna Ústavního soudu (dále jen „plénum“), určuje pořad jeho jednání a řídí jednání,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/1/d"><p>d) jmenuje předsedy senátů Ústavního soudu (dále jen „senát“),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/3/1/e"><p>e) plní další úkoly, které mu ukládá zákon.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/3/2"><p>(2) Nepřítomného předsedu Ústavního soudu zastupují místopředsedové Ústavního soudu v rozsahu a pořadí stanoveném plénem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/3/3"><p>(3) Předseda Ústavního soudu může se souhlasem pléna pověřit místopředsedy trvalým plněním některých svých úkolů.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Soudci</h2>
<section class="paragraf" resource="section/4"><header><h1>§ 4</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/4/1"><p>(1) Funkce soudce je veřejnou funkcí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/4/2"><p>(2) Soudce nelze stíhat pro přestupek.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/4/3"><p>(3) Výkon funkce soudce je neslučitelný s jinou placenou funkcí nebo jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku, činnosti vědecké, pedagogické, literární a umělecké, pokud taková činnost není na újmu funkce soudce, jejího významu a důstojnosti a neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost rozhodování Ústavního soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/4/4"><p>(4) Výkon funkce soudce je neslučitelný též s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/5"><header><h1>§ 5</h1></header><p>Soudce je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem soudcovské funkce. Tato povinnost trvá i po zániku soudcovské funkce.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/6"><header><h1>§ 6</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/6/1"><p>(1) Prezident republiky si vyžádá od Senátu souhlas ke jmenování soudce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/6/2"><p>(2) Není-li souhlas podle odstavce 1 dán do 60 dnů poté, kdy si jej prezident republiky vyžádal, jen proto, že Senát v uvedené lhůtě o této věci nehlasoval, platí, že k jmenování soudce Senát souhlas dal.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/7"><header><h1>§ 7</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/7/1"><p>(1) Soudce se může své funkce vzdát prohlášením učiněným osobně do rukou prezidenta republiky. Brání-li mu v tom závažné okolnosti, může tak učinit prohlášením sepsaným formou notářského zápisu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/7/2"><p>(2) Funkce soudce zaniká dnem následujícím po dni, v němž soudce učinil prohlášení podle odstavce 1 nebo v němž bylo prohlášení podle odstavce 1 prezidentu republiky doručeno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/7/3"><p>(3) Funkce soudce dále zaniká</p>
<section class="pismeno" resource="section/7/3/a"><p>a) uplynutím doby, na kterou byl soudcem jmenován,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/3/b"><p>b) dnem, kdy soudce přestal být volitelný do Senátu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/3/c"><p>c) dnem právní moci rozsudku, kterým byl soudce odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/7/3/d"><p>d) vyhlášením usnesení Ústavního soudu o zániku funkce podle § 144.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/7/4"><p>(4) Uvolní-li se místo soudce, protože jeho funkce podle odstavce 3 zanikla, sdělí to předseda Ústavního soudu neprodleně prezidentu republiky.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Asistenti soudců</h2>
<section class="paragraf" resource="section/8"><header><h1>§ 8</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/8/1"><p>(1) Každému soudci je jmenován alespoň jeden asistent soudce (dále jen „asistent“).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/8/2"><p>(2) Asistenta jmenuje a odvolává předseda Ústavního soudu na návrh soudce, o jehož asistenta se jedná.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/9"><header><h1>§ 9</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/9/1"><p>(1) Asistentem může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské právnické vzdělání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/9/2"><p>(2) Asistent se může své funkce vzdát; funkce asistenta zaniká dnem následujícím po dni, v němž bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno předsedovi Ústavního soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/9/3"><p>(3) Funkce asistenta dále zaniká</p>
<section class="pismeno" resource="section/9/3/a"><p>a) zánikem funkce soudce, jehož asistentem byl jmenován,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/3/b"><p>b) dnem právní moci rozsudku, kterým byl asistent soudce odsouzen pro trestný čin,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/3/c"><p>c) odvoláním.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/9/4"><p>(4) Asistent soudce je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce. Tato povinnost trvá i po zániku jeho funkce. Této povinnosti jej může zbavit předseda Ústavního soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/10"><header><h1>§ 10</h1><h1>Postavení soudců a asistentů v pracovních vztazích</h1></header><p>Na pracovní vztahy vyplývající z funkce soudce a asistenta se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.</p></section>
<h2 class="nadpis">Plénum</h2>
<section class="paragraf" resource="section/11"><header><h1>§ 11</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/11/1"><p>(1) Plénum je složeno ze všech soudců. Pokud tento zákon nestanoví jinak, může plénum jednat a usnášet se, je-li přítomno alespoň deset soudců.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/11/2"><p>(2) V plénu Ústavní soud rozhoduje</p>
<section class="pismeno" resource="section/11/2/a"><p>a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/11/2/b"><p>b) o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/11/2/c"><p>c) o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky uvedené v čl. 65 odst. 2 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/11/2/d"><p>d) o návrhu prezidenta na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu uvedeného v čl. 66 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. h) Ústavy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/11/2/e"><p>e) o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/11/2/f"><p>f) v ostatních věcech podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, pokud senát nerozhodl, protože žádný z návrhů na usnesení nezískal většinu hlasů (§ 21 odst. 1),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/11/2/g"><p>g) o stanovisku k právnímu názoru Senátu, které se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu (§ 23),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/11/2/h"><p>h) o dalších věcech podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, pokud si to vyhradí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/11/2/i"><p>i) o úpravě svých vnitřních poměrů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/11/2/j"><p>j) o ustavení senátů a o pravidlech rozdělení agendy mezi ně.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/12"><header><h1>§ 12</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/12/1"><p>(1) Každý soudce je oprávněn podat při poradě před zahájením hlasování návrh na rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/2"><p>(2) Každý soudce je povinen hlasovat pro některý z návrhů na rozhodnutí, který byl předložen před zahájením hlasování.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/3"><p>(3) Nezíská-li žádný z návrhů na rozhodnutí potřebnou většinu (§ 13), hlasování se opakuje s tím, že před započetím hlasování se soudci, o jejichž návrzích se hlasovalo, vyjádří, zda na svých návrzích setrvávají; soudci mohou předložit jiné návrhy na rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/4"><p>(4) Jestliže postupem podle odstavců 1 až 3 nedojde k přijetí rozhodnutí, hlasuje se o dvou návrzích, které v předcházejícím hlasování získaly nejvíce hlasů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/5"><p>(5) O zastavení kárného řízení (§ 139 odst. 1), námitkách proti usnesení v kárném řízení (§ 142 odst. 1 a 3) a o návrhu na usnesení, že soudci jeho funkce zaniká (§ 144 odst. 1), se hlasuje tajně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/13"><header><h1>§ 13</h1></header><p>Rozhodnutí pléna je přijato, jestliže se pro ně vyslovila většina přítomných soudců. Jde-li však o rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a g) nebo h) Ústavy nebo o rozhodnutí přijímané na základě právního názoru, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu, je přijato, jestliže se pro ně vyslovilo alespoň devět přítomných soudců.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/14"><header><h1>§ 14</h1></header><p>Soudce, který s rozhodnutím pléna ve věcech uvedených v § 11 odst. 1 písm. a) až h) nebo s jeho odůvodněním nesouhlasí, má právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo uvedeno v protokolu o jednání a aby bylo připojeno k rozhodnutí s uvedením jeho jména.</p></section>
<h2 class="nadpis">Senáty</h2>
<section class="paragraf" resource="section/15"><header><h1>§ 15</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/15/1"><p>(1) Pro rozhodování věcí podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, které nepatří do působnosti pléna, a pro rozhodování podle § 43 odst. 2 vytváří Ústavní soud ze soudců čtyři tříčlenné senáty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/15/2"><p>(2) Předseda a místopředsedové Ústavního soudu nemohou být stálými členy senátu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/16"><header><h1>§ 16</h1></header><p>Rozdělení agendy mezi senáty určí na dobu kalendářního roku předseda Ústavního soudu rozvrhem práce podle pravidel stanovených plénem.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/17"><header><h1>§ 17</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/17/1"><p>(1) Předsedu senátu jmenuje předseda Ústavního soudu na dobu jednoho roku. Soudce nemůže být do této funkce jmenován ve dvou letech následujících za sebou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17/2"><p>(2) Nepřítomného předsedu senátu zastupuje věkem nejstarší stálý člen senátu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/18"><header><h1>§ 18</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/18/1"><p>(1) Nepřítomného člena senátu dočasně zastoupí soudce určený pro tento senát rozvrhem práce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/18/2"><p>(2) Zastupujícím členem senátu může být i předseda nebo místopředseda Ústavního soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/19"><header><h1>§ 19</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/19/1"><p>(1) Zasedání senátu svolává a jeho jednání řídí předseda senátu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/19/2"><p>(2) Senát je způsobilý jednat a usnášet se, jsou-li přítomni všichni jeho členové; usnáší se většinou hlasů.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/20"><header><h1>§ 20</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/20/1"><p>(1) Každý člen senátu je oprávněn podat při poradě před zahájením hlasování návrh na rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/2"><p>(2) Každý člen senátu je povinen hlasovat pro některý z návrhů na rozhodnutí, který byl předložen před zahájením hlasování.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/20/3"><p>(3) Při hlasování se postupuje tak, že každý člen senátu ústně sdělí, se kterým z předložených návrhů na rozhodnutí souhlasí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/21"><header><h1>§ 21</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/21/1"><p>(1) Nezíská-li postupem podle § 20 většinu hlasů žádný z návrhů na rozhodnutí ve věci samé, postoupí předseda senátu věc bez zbytečného odkladu k rozhodnutí plénu [§ 11 odst. 2 písm. f)].</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/21/2"><p>(2) V ostatních věcech rozhoduje při rovnosti hlasů v senátu hlas předsedy.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/22"><header><h1>§ 22</h1></header><p>Člen senátu, který s rozhodnutím senátu ve věci nebo s jeho odůvodněním nesouhlasí, má právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo uvedeno v protokolu o jednání a aby bylo připojeno k rozhodnutí s uvedením jeho jména.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/23"><header><h1>§ 23</h1></header><p>Jestliže senát v souvislosti se svou rozhodovací činností dospěje k právnímu názoru odchylnému od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu, předloží otázku k posouzení plénu. Stanoviskem pléna je senát v dalším řízení vázán.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/24"><header><h1>§ 24</h1></header><p>Obálku obsahující protokol o poradě a hlasování může otevřít předseda Ústavního soudu ve věci, která byla postoupena plénu [§ 11 odst. 2 písm. f)], pouze se souhlasem pléna.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/25"><header><h1>§ 25</h1><h1>Zajištění pořádku</h1></header><p>Zakazují se shromáždění<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span> v okruhu 100 m od budov Ústavního soudu nebo od míst, kde Ústavní soud jedná.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/26"><header><h1>§ 26</h1><h1>Sídlo Ústavního soudu</h1></header><p>Sídlem Ústavního soudu je Brno.</p></section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-druha"><header><h1>ČÁST DRUHÁ</h1><h1>ŘÍZENÍ PŘED ÚSTAVNÍM SOUDEM</h1></header>
<section class="hlava" resource="outline/cast-druha/hlava-prvni"><header><h1>HLAVA PRVNÍ</h1><h1>OBECNÁ USTANOVENÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/27"><header><h1>§ 27</h1><h1>Zahájení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/27/1"><p>(1) Návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem může podat ten, komu tento zákon takové oprávnění přiznává (dále jen „navrhovatel“).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/27/2"><p>(2) Řízení je zahájeno dnem doručení návrhu Ústavnímu soudu.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Účastníci a vedlejší účastníci řízení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/28"><header><h1>§ 28</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/28/1"><p>(1) Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, o nichž to stanoví tento zákon.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/2"><p>(2) Vedlejšími účastníky řízení jsou ti, kterým toto postavení tento zákon přiznává, pokud se tohoto postavení nevzdají. Mají v řízení stejná práva a povinnosti jako účastníci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/3"><p>(3) Vznikly-li pochybnosti o tom, zda je někdo vedlejším účastníkem, rozhodne Ústavní soud usnesením.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/4"><p>(4) Je-li účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení před Ústavním soudem soud v souvislosti se svou rozhodovací činností, rozumí se jím příslušný senát nebo samosoudce.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/29"><header><h1>§ 29</h1></header><p>Účastník nebo vedlejší účastník se může dát v řízení před Ústavním soudem zastupovat pouze advokátem nebo komerčním právníkem nebo notářem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> V téže věci může mít jen jednoho zástupce.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/30"><header><h1>§ 30</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/30/1"><p>(1) Fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem nebo komerčním právníkem nebo notářem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/30/2"><p>(2) Za státní orgán nebo úřad jedná v řízení před Ústavním soudem osoba oprávněná jednat jménem tohoto orgánu nebo úřadu podle zvláštních předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno jeho právo nechat se zastoupit advokátem nebo komerčním právníkem nebo notářem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/30/3"><p>(3) Za soud jedná předseda senátu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/31"><header><h1>§ 31</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/31/1"><p>(1) Zástupce účastníka podle § 29 a § 30 odst. 1 není oprávněn se dát v řízení před Ústavním soudem zastoupit dalším zástupcem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/31/2"><p>(2) V plné moci k zastupování podle § 29 a § 30 odst. 1 musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/32"><header><h1>§ 32</h1><h1>Oprávnění a úkony účastníků</h1></header><p>Účastníci a vedlejší účastníci jsou oprávněni se vyjádřit k návrhu na zahájení řízení, dávat podání Ústavnímu soudu, nahlížet do spisu s výjimkou protokolu o hlasování, činit si z něho výpisy a opisy, účastnit se ústního jednání ve věci, navrhovat důkazy a být přítomni při dokazování prováděném mimo ústní jednání.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/33"><header><h1>§ 33</h1><h1>Jednací jazyk</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/33/1"><p>(1) V řízení před Ústavním soudem se užívá českého jazyka. Fyzické osoby mohou při ústním jednání nebo jiném osobním jednání užívat svého mateřského jazyka.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/2"><p>(2) Jedná-li účastník nebo vedlejší účastník, který je fyzickou osobou, nebo vypovídá-li svědek nebo znalec před Ústavním soudem v jiném než českém jazyce, přibere soud tlumočníka; nemusí tak se souhlasem účastníků učinit, má-li být výpověď učiněna ve slovenském jazyce. Přibrání tlumočníka se uvede v zápise.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/33/3"><p>(3) Obdobně soud přibere tlumočníka, jde-li o osoby hluché, němé nebo hluchoněmé, nelze-li se s nimi dorozumět jiným spolehlivým způsobem.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Návrh na zahájení řízení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/34"><header><h1>§ 34</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/34/1"><p>(1) Návrh na zahájení řízení se podává písemně Ústavnímu soudu. Musí z něj být patrno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, musí být podepsán a datován. Návrh má dále obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá; návrh musí obsahovat i další náležitosti, které stanoví tento zákon.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/34/2"><p>(2) Návrh na zahájení řízení se předkládá v takovém počtu stejnopisů, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, kteří byli v návrhu uvedeni, mohl být doručen rovněž jeden stejnopis.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/35"><header><h1>§ 35</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/35/1"><p>(1) Návrh na zahájení řízení je nepřípustný, týká-li se věci, o které Ústavní soud již nálezem rozhodl, a v dalších případech stanovených tímto zákonem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/35/2"><p>(2) Návrh je nepřípustný i v případě, že Ústavní soud již v téže věci jedná; podal-li jej oprávněný navrhovatel, má právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Vyloučení soudců</h2>
<section class="paragraf" resource="section/36"><header><h1>§ 36</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/36/1"><p>(1) Soudce je vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/2"><p>(2) Soudce je též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36/3"><p>(3) Za činnost ve smyslu ustanovení odstavce 2 se nepovažuje účast na přípravě, projednávání a schvalování právních předpisů.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/37"><header><h1>§ 37</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/37/1"><p>(1) Účastník řízení může nejpozději na začátku prvního ústního jednání prohlásit, že některého ze soudců odmítá, protože ho považuje za podjatého. Odmítnutí musí být odůvodněno. Odmítaný soudce je povinen se k odmítnutí vyjádřit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/37/2"><p>(2) Soudce může prohlásit, že se ve věci cítí být podjatý; toto prohlášení musí odůvodnit.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/38"><header><h1>§ 38</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/38/1"><p>(1) Jde-li o rozhodování v plénu, rozhoduje o vyloučení soudce plénum; soudce, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje. Jde-li o rozhodování v senátu, rozhoduje o vyloučení soudce jiný senát, určený rozvrhem práce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/38/2"><p>(2) Pro vyloučení asistenta soudce, zapisovatele, znalce nebo tlumočníka platí ustanovení § 36 a 37 přiměřeně, o vyloučení rozhoduje předseda Ústavního soudu, rozhoduje-li ve věci plénum, anebo předseda senátu, rozhoduje-li ve věci senát.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/39"><header><h1>§ 39</h1><h1>Naléhavost věci</h1></header><p>Při projednávání návrhů se Ústavní soud nemusí řídit pořadím, v němž mu návrhy došly, jestliže se usnese, že věc, které se některý návrh týká, je naléhavá. Tím nejsou dotčena ustanovení § 97 odst. 3 a § 113.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/40"><header><h1>§ 40</h1><h1>Přidělení návrhu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/40/1"><p>(1) Týká-li se návrh věci, o které rozhoduje Ústavní soud v plénu, přidělí se návrh soudci jako zpravodaji (dále jen „soudce zpravodaj“) určenému rozvrhem práce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/40/2"><p>(2) Týká-li se návrh věci, která patří do působnosti senátu, přidělí se soudci zpravodaji určenému rozvrhem práce, který je stálým členem senátu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/40/3"><p>(3) Je-li soudce určený soudcem zpravodajem podle odstavců 1 a 2 usnesením vyloučen (§ 38 odst. 1), přidělí předseda Ústavního soudu návrh jinému soudci zpravodaji určenému k tomu rozvrhem práce.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/41"><header><h1>§ 41</h1><h1>Úkony asistenta soudce</h1></header><p>Soudce může pověřit svého asistenta, aby</p>
<section class="pismeno" resource="section/41/a"><p>a) podání, které podle obsahu zjevně není návrhem na zahájení řízení, odložil a vyrozuměl o tom osobu, která je učinila,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/41/b"><p>b) nemá-li návrh na zahájení řízení náležitosti podle tohoto zákona, vyrozuměl o tom navrhovatele a určil mu lhůtu k odstranění vad návrhu.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Úkony soudce zpravodaje</h2>
<section class="paragraf" resource="section/42"><header><h1>§ 42</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/42/1"><p>(1) Neshledá-li soudce zpravodaj důvody k odmítnutí návrhu podle § 43, připraví věc k projednání věci samé v plénu nebo v senátu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/42/2"><p>(2) Soudce zpravodaj činí potřebné procesní úkony, zejména zajišťuje shromáždění listinných důkazů a provedení výslechu svědků, případně i prostřednictvím jiného soudu, pokud takové důkazy navrhl některý z účastníků a pokud podle dosavadního stavu řízení mohou sloužit ke zjištění skutkového stavu věci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/42/3"><p>(3) Soudce zpravodaj zajistí, aby návrh byl neprodleně doručen ostatním účastníkům, případně vedlejším účastníkům s výzvou, aby se k němu vyjádřili ve lhůtě, kterou určí nebo kterou stanoví tento zákon.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/43"><header><h1>§ 43</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/43/1"><p>(1) Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne,</p>
<section class="pismeno" resource="section/43/1/a"><p>a) neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/43/1/b"><p>b) je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/43/1/c"><p>c) jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/43/1/d"><p>d) jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/43/1/e"><p>e) jde-li o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/43/1/f"><p>f) je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/43/2"><p>(2) Usnesení podle odstavce 1 musí být písemně vyhotoveno, odůvodněno a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Ústní jednání</h2>
<section class="paragraf" resource="section/44"><header><h1>§ 44</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/44/1"><p>(1) Ve věcech projednávaných podle čl. 87 odst. 1 Ústavy se koná ústní jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/44/2"><p>(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, může Ústavní soud se souhlasem účastníků od ústního jednání upustit, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/45"><header><h1>§ 45</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/45/1"><p>(1) Ústní jednání před Ústavním soudem je veřejné; účast veřejnosti může být omezena nebo vyloučena, jen vyžadují-li to důležité zájmy státu nebo účastníků řízení anebo mravnost.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/2"><p>(2) I pokud byla veřejnost vyloučena, může Ústavní soud povolit z důležitých důvodů jednotlivým osobám, aby byly jednání přítomny; musí je však poučit o povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se při jednání dozvěděly, zejména o skutečnostech, které jsou předmětem státního, hospodářského, služebního anebo obchodního tajemství a o trestních následcích porušení této povinnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/45/3"><p>(3) I když veřejnost nebyla vyloučena, může Ústavní soud odepřít přístup k jednání nezletilým a osobám, u nichž je obava, že by mohly rušit důstojný průběh jednání.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/46"><header><h1>§ 46</h1></header><p>Předvolání k ústnímu jednání musí být doručeno účastníkům, vedlejším účastníkům a jejich zástupcům tak, aby tyto osoby měly dostatek času k přípravě na jednání, zpravidla nejméně pět dní předem.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/47"><header><h1>§ 47</h1></header><p>Při ústním jednání udělí ten, kdo ústní jednání řídí (dále jen „předsedající“), nejprve slovo soudci zpravodaji, který sdělí obsah návrhu na zahájení řízení a výsledky dosavadního řízení před Ústavním soudem; sdělení nesmí obsahovat názor, jak by mělo být o návrhu rozhodnuto.</p></section>
<h2 class="nadpis">Dokazování</h2>
<section class="paragraf" resource="section/48"><header><h1>§ 48</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/48/1"><p>(1) Ústavní soud provádí důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu. Rozhoduje, které z navrhovaných důkazů je třeba provést, a může provést i jiné důkazy, než jsou navrhovány. Provedením určitého důkazu mimo ústní jednání může pověřit jednotlivého soudce. Může též o provedení určitého důkazu požádat jiný soud.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48/2"><p>(2) Všechny soudy, orgány veřejné správy a jiné státní orgány poskytují Ústavnímu soudu na jeho žádost pomoc při opatřování podkladů pro jeho rozhodování.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48/3"><p>(3) O každém důkazu provedeném mimo ústní jednání se sepíše zápis, který podepíše soudce, zapisovatel a ostatní zúčastněné osoby. Výsledky takto prováděného dokazování je třeba při ústním jednání vždy sdělit.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/49"><header><h1>§ 49</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/49/1"><p>(1) Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit skutkový stav, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů a právnických osob, listiny, ohledání, jakož i výslech účastníků.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/2"><p>(2) Není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé Ústavnímu soudu z jeho úřední činnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/3"><p>(3) Po zahájení řízení lze na návrh zajistit důkaz, je-li obava, že později jej nebude možno provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi. Zajištění důkazů provede soudce zpravodaj prostřednictvím soudu, v jehož obvodu se ohrožený důkazní prostředek nachází.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/50"><header><h1>§ 50</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/50/1"><p>(1) Každý občan je povinen se na předvolání dostavit k Ústavnímu soudu a vypovídat jako svědek. Musí vypovědět pravdu a nic nezamlčovat. Výpověď může odepřít jen tehdy, kdyby jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/50/2"><p>(2) Závisí-li rozhodnutí Ústavního soudu na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví po slyšení účastníků jednoho nebo více znalců, které vyslechne nebo jim uloží vypracovat písemně znalecký posudek.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/51"><header><h1>§ 51</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/51/1"><p>(1) Svědek nebo znalec se nemůže odvolávat na svou povinnost mlčenlivosti stanovenou právními předpisy, jestliže ho Ústavní soud svým usnesením pro tento případ povinné mlčenlivosti zprostil.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/51/2"><p>(2) Ústavní soud zprostí svědka nebo znalce mlčenlivosti jen tehdy, jde-li o povinnost k ochraně státního, hospodářského, obchodního nebo služebního tajemství. V ostatních případech šetří povinnost mlčenlivosti, ledaže by svědci nebo znalci byli osobami, v jejichž prospěch tato povinnost svědčí, této povinnosti zproštěni.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/52"><header><h1>§ 52</h1><h1>Odročení ústního jednání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/52/1"><p>(1) Ústní jednání může být odročeno jen z důležitých důvodů, které musí být sděleny. Odročuje-li se jednání, oznámí předsedající zpravidla den, kdy se bude konat další ústní jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/52/2"><p>(2) Na začátku nového ústního jednání sdělí předsedající obsah dosavadních přednesů a provedených důkazů.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/53"><header><h1>§ 53</h1><h1>Porada a hlasování</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/53/1"><p>(1) Při poradě a hlasování pléna mohou být přítomni jen soudci a zapisovatel, při poradě a hlasování senátu jen členové senátu a zapisovatel.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/53/2"><p>(2) Rozhoduje-li plénum, porady a hlasování se mohou zúčastnit jen soudci, kteří byli přítomni celému ústnímu jednání, jež bezprostředně předcházelo poradě a hlasování pléna.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Nálezy a usnesení Ústavního soudu</h2>
<section class="paragraf" resource="section/54"><header><h1>§ 54</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/54/1"><p>(1) Ve věci samé rozhoduje Ústavní soud nálezem a v ostatních věcech usnesením.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/54/2"><p>(2) Nálezy musí být odůvodněny a musí obsahovat poučení, že proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/55"><header><h1>§ 55</h1></header><p>Návrh nálezu nebo usnesení vypracuje soudce zpravodaj, byl-li však přijat návrh, který se podstatně liší od návrhu soudce zpravodaje, vypracuje jej soudce, kterého určí předsedající.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/56"><header><h1>§ 56</h1></header><p>Nález se vyhlašuje vždy veřejně jménem republiky. Jde-li o nález pléna, vyhlašuje jej předseda Ústavního soudu, a jde-li o nález senátu, vyhlašuje jej předseda senátu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/57"><header><h1>§ 57</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/57/1"><p>(1) Ve Sbírce zákonů České republiky (dále jen „Sbírka zákonů“) se vyhlašují nálezy, kterými Ústavní soud rozhodl</p>
<section class="pismeno" resource="section/57/1/a"><p>a) o návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/57/1/b"><p>b) o ústavní žalobě proti prezidentu republiky uvedené v čl. 65 odst. 2 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/57/1/c"><p>c) o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu uvedeného v čl. 66 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. h) Ústavy.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/57/2"><p>(2) Ve Sbírce zákonů se vyhlašují výrok nálezu a taková část odůvodnění, ze které je zřejmé, jaký je právní názor Ústavního soudu a jaké důvody k němu vedly. Ústavní soud může rozhodnout, že ve Sbírce zákonů nebude vyhlášeno odůvodnění jeho nálezu ve věci zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení, pokud tento předpis nebyl ve Sbírce zákonů nebo v předcházejících obdobných sbírkách vyhlášen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/57/3"><p>(3) Má-li právní názor Ústavního soudu vyslovený v nálezu, který se nevyhlašuje ve Sbírce zákonů, všeobecný význam, může Ústavní soud rozhodnout, že tento právní názor bude uveřejněn ve Sbírce zákonů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/57/4"><p>(4) Nálezy Ústavního soudu, vyhlašované ve Sbírce zákonů, předává redakci Sbírky zákonů neprodleně po jejich písemném vyhotovení předseda Ústavního soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/58"><header><h1>§ 58</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/58/1"><p>(1) Nálezy podle § 57 odst. 1 písm. a) jsou vykonatelné dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů, pokud nerozhodne Ústavní soud jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/58/2"><p>(2) Nálezy podle § 57 odst. 1 písm. b) a c) a nálezy, kterými Ústavní soud rozhodl o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci volby poslance nebo senátora podle čl. 87 odst. 1 písm. e) Ústavy a v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 87 odst. 1 písm. f) Ústavy, jsou vykonatelné vyhlášením.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/58/3"><p>(3) Ostatní nálezy jsou vykonatelné doručením jejich písemného vyhotovení účastníkům.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/59"><header><h1>§ 59</h1><h1>Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/59/1"><p>(1) Všechny nálezy přijaté Ústavním soudem v kalendářním roce se uveřejňují ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen „Sbírka rozhodnutí“), vydávané Ústavním soudem pro veřejnou potřebu každoročně po skončení kalendářního roku. Sbírka rozhodnutí může být vydávána po částech během roku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/59/2"><p>(2) Nálezy se ve Sbírce rozhodnutí uspořádají v pořadí podle dne jejich přijetí Ústavním soudem a takto se také v rámci každého kalendářního roku průběžně číslují.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/59/3"><p>(3) Z každého nálezu se ve Sbírce rozhodnutí uveřejňují jeho výrok a taková část odůvodnění, ze které je zřejmé, jaký je právní názor Ústavního soudu a jaké důvody k němu vedly. Údaje o totožnosti účastníků a vedlejších účastníků, jejich zástupců, svědků a znalců se neuveřejňují.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/59/4"><p>(4) Ve Sbírce rozhodnutí mohou být uveřejněna i usnesení, jestliže se na tom plénum usnese. Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/59/5"><p>(5) Vydávání Sbírky rozhodnutí řídí předseda Ústavního soudu, který tím může pověřit některého místopředsedu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/59/6"><p>(6) Dokud nebyly nálezy nebo usnesení určená k uveřejnění zveřejněny ve Sbírce rozhodnutí, může do jejich vyhotovení určeného pro Sbírku rozhodnutí u Ústavního soudu každý nahlédnout.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/60"><header><h1>§ 60</h1><h1>Doručování</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/60/1"><p>(1) Nálezy a usnesení, upozornění na vady návrhu, předvolání k ústnímu jednání a další vyrozumění se účastníkům a jejich zástupcům doručují do vlastních rukou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/60/2"><p>(2) Vedlejším účastníkům se nedoručují písemnosti podle odstavce 1, pokud se týkají pouze účastníků řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/60/3"><p>(3) Jinak o způsobu doručení rozhodne podle povahy věci soudce zpravodaj.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/61"><header><h1>§ 61</h1><h1>Pořádkové opatření</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/61/1"><p>(1) Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení, zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k Ústavnímu soudu nebo neuposlechne jeho příkazu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání, může předseda Ústavního soudu, rozhoduje-li ve věci plénum, nebo předseda senátu, rozhoduje-li ve věci senát, uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 100 000 Kč.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/61/2"><p>(2) Výkon vykonatelného usnesení Ústavního soudu o uložení pořádkové pokuty se řídí zvláštním předpisem.<span class="poznamka-link" resource="footnote/3"><sup>3</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/61/3"><p>(3) Uloženou pořádkovou pokutu může ten, kdo ji uložil, dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/61/4"><p>(4) Pořádkové pokuty připadají státu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/62"><header><h1>§ 62</h1><h1>Náklady řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/62/1"><p>(1) Řízení před Ústavním soudem nepodléhá soudním poplatkům.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/62/2"><p>(2) Náklady řízení vzniklé prováděním důkazů před Ústavním soudem a náklady na tlumočení se hradí z rozpočtu Ústavního soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/62/3"><p>(3) Náklady řízení před Ústavním soudem, které vzniknou účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, hradí účastník nebo vedlejší účastník, pokud tento zákon nestanoví jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/62/4"><p>(4) Ústavní soud může v odůvodněných případech podle výsledků řízení usnesením uložit některému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, aby zcela nebo zčásti nahradil jinému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi jeho náklady řízení.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">(5) Náklady účastníků nebo vedlejších účastníků řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků nebo vedlejších účastníků a jejich zástupců, ztráta na výdělku účastníků nebo vedlejších účastníků a odměna za zastupování.</h2>
<section class="paragraf" resource="section/63"><header><h1>§ 63</h1><h1>Použití soudních řádů</h1></header><p>Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení.</p></section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-druha/hlava-druha"><header><h1>HLAVA DRUHÁ</h1><h1>ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ PŘED ÚSTAVNÍM SOUDEM</h1></header></section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/oddil-prvni"><header><h1>Oddíl první</h1><h1>Řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/64"><header><h1>§ 64</h1><h1>Podání návrhu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/64/1"><p>(1) Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy je oprávněn podat</p>
<section class="pismeno" resource="section/64/1/a"><p>a) prezident republiky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/64/1/b"><p>b) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/64/1/c"><p>c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/64/1/d"><p>d) ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/64/2"><p>(2) Návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy je oprávněn podat</p>
<section class="pismeno" resource="section/64/2/a"><p>a) vláda,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/64/2/b"><p>b) skupina nejméně 25 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/64/2/c"><p>c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/64/2/d"><p>d) ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/64/2/e"><p>e) zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/64/3"><p>(3) Návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení vydaného obcí v její samostatné působnosti může podat i přednosta okresního úřadu a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/64/4"><p>(4) Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/64/5"><p>(5) Řízení o zrušení zákona, jiného právního předpisu nebo jejich jednotlivých ustanovení může též zahájit plénum, jsou-li dány důvody podle § 78 odst. 2.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/64/6"><p>(6) Návrh skupiny poslanců nebo skupiny senátorů podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b) musí být podepsán požadovaným počtem poslanců nebo senátorů.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">(7) Pokud se v tomto oddílu mluví o zákonu, rozumí se jím též zákonné opatření Senátu, které bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou podle čl. 33 odst. 5 Ústavy. Ústavním zákonem se pro podání návrhu na zahájení řízení soudem v souvislosti s jeho rozhodovací činností rozumí též mezinárodní smlouva podle čl. 10 Ústavy.</h2>
<section class="paragraf" resource="section/65"><header><h1>§ 65</h1></header><p>(zrušen)</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/66"><header><h1>§ 66</h1><h1>Nepřípustnost návrhu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/66/1"><p>(1) Návrh je nepřípustný, jestliže zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, pozbyly před doručením návrhu Ústavnímu soudu platnosti nebo dosud nebyly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo jiným zákonem stanoveným způsobem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/66/2"><p>(2) Návrh je dále nepřípustný, jestliže ústavní zákon, zákon nebo mezinárodní smlouva podle čl. 10 Ústavy, s nimiž jsou podle návrhu přezkoumávané předpisy v rozporu, pozbyly před doručením návrhu Ústavnímu soudu platnosti nebo dosud nebyly vyhlášeny ve Sbírce zákonů.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/67"><header><h1>§ 67</h1><h1>Zastavení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/67/1"><p>(1) Jestliže zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, pozbudou platnosti před skončením řízení před Ústavním soudem, řízení se zastaví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/67/2"><p>(2) Řízení se rovněž zastaví, jestliže pozbude platnosti ústavní zákon nebo zákon, anebo jestliže přestane být pro Českou republiku závazná mezinárodní smlouva podle čl. 10 Ústavy, s nimiž je podle návrhu zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, v rozporu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/68"><header><h1>§ 68</h1><h1>Postup řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/68/1"><p>(1) Nebyl-li návrh odmítnut a nevzniknou-li v průběhu řízení důvody pro zastavení řízení, je Ústavní soud povinen návrh projednat a rozhodnout o něm i bez dalších návrhů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/68/2"><p>(2) Při rozhodování posuzuje Ústavní soud obsah zákona nebo jiného právního předpisu z hlediska jejich souladu s ústavními zákony, mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy, popřípadě zákony, jedná-li se o jiný právní předpis, a zjišťuje, zda byly přijaty a vydány v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/69"><header><h1>§ 69</h1><h1>Účastníci řízení</h1></header><p>Účastníkem řízení je též ten, kdo zákon nebo jiný právní předpis, jehož zrušení je navrhováno, vydal; soudce zpravodaj mu neprodleně zašle návrh na zahájení řízení s tím, aby se k návrhu písemně vyjádřil do 30 dnů ode dne, kdy mu byl doručen.</p></section>
<h2 class="nadpis">Nález a jeho právní následky</h2>
<section class="paragraf" resource="section/70"><header><h1>§ 70</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/70/1"><p>(1) Dojde-li po provedeném řízení Ústavní soud k závěru, že zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, nebo že jiný právní předpis nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavním zákonem, zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, nálezem rozhodne, že takový zákon nebo jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení se zrušují dnem, který v nálezu určí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/70/2"><p>(2) Dojde-li Ústavní soud po provedeném řízení k závěru, že nejsou dány důvody ke zrušení zákona, jiného právního předpisu nebo jejich jednotlivých ustanovení, návrh zamítne.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/70/3"><p>(3) Jestliže k zákonu nebo k jeho jednotlivým ustanovením, které Ústavní soud ruší, byly vydány prováděcí předpisy, Ústavní soud v nálezu současně vysloví, které prováděcí předpisy, popřípadě která jejich jednotlivá ustanovení pozbývají současně se zákonem platnosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/71"><header><h1>§ 71</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/71/1"><p>(1) Byl-li na základě právního předpisu, který byl zrušen, vydán soudem v trestním řízení rozsudek, který nabyl právní moci, ale nebyl dosud vykonán, je zrušení takového právního předpisu důvodem pro obnovu řízení podle ustanovení zákona o trestním řízení soudním.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/2"><p>(2) Ostatní pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen, zůstávají nedotčena; práva a povinnosti podle takových rozhodnutí však nelze vykonávat.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/3"><p>(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i v případech, kdy byly zrušeny části právních předpisů, popřípadě některá jejich ustanovení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/71/4"><p>(4) Jinak práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením právního předpisů zůstávají nedotčena.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/oddil-druhy"><header><h1>Oddíl druhý</h1><h1>Řízení o ústavních stížnostech</h1></header>
<h2 class="nadpis">Ústavní stížnost</h2>
<section class="paragraf" resource="section/72"><header><h1>§ 72</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/72/1"><p>(1) Ústavní stížnost jsou oprávněni podat</p>
<section class="pismeno" resource="section/72/1/a"><p>a) fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci (dále jen „zásah orgánu veřejné moci“) bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy (dále jen „ústavně zaručené základní právo nebo svoboda“),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/72/1/b"><p>b) zastupitelstvo obce nebo vyššího územního samosprávného celku (dále jen „územní samosprávný celek“) podle čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy, jestliže tvrdí, že nezákonným zásahem státu bylo porušeno zaručené právo územního samosprávného celku na samosprávu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/72/2"><p>(2) Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnemdoručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/72/3"><p>(3) Není-li v tomto zákoně uvedeno jinak, platí pro ústavní stížnost obecná ustanovení tohoto zákona o návrhu a pro toho, kdo ústavní stížnost podává (dále jen „stěžovatel“), obecná ustanovení tohoto zákona o navrhovateli.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/72/4"><p>(4) K ústavní stížnosti musí být přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1).</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/73"><header><h1>§ 73</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/73/1"><p>(1) Politická strana je oprávněna podat návrh podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění nebo jiné rozhodnutí týkající se její činnosti není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/2"><p>(2) Návrh podle odstavce 1 lze podat ve lhůtě 30 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/3"><p>(3) V řízení o návrhu podle odstavce 1 se postupuje podle tohoto oddílu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/74"><header><h1>§ 74</h1></header><p>Spolu s ústavní stížností může být podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/75"><header><h1>§ 75</h1><h1>Nepřípustnost ústavní stížnosti</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/75/1"><p>(1) Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/75/2"><p>(2) Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže</p>
<section class="pismeno" resource="section/75/2/a"><p>a) stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/75/2/b"><p>b) v řízení o podaném opravném prostředku podle odstavce 1 dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/76"><header><h1>§ 76</h1><h1>Účastníci a vedlejší účastníci řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/76/1"><p>(1) Účastníky řízení o ústavní stížnosti jsou stěžovatel a státní orgán nebo jiný orgán veřejné moci, proti jehož zásahu ústavní stížnost směřuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/76/2"><p>(2) Vedlejšími účastníky jsou ostatní účastníci předchozího řízení, z něhož stížností napadené rozhodnutí vzešlo. Šlo-li o trestní řízení, jsou vedlejšími účastníky strany tohoto řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/76/3"><p>(3) Ústavní soud může přiznat postavení vedlejšího účastníka i jiným osobám, které prokáží právní zájem na výsledku řízení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/77"><header><h1>§ 77</h1><h1>Zastavení řízení</h1></header><p>Ústavní stížnost může stěžovatel vzít zpět jen do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě; v takovém případě Ústavní soud řízení zastaví.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/78"><header><h1>§ 78</h1><h1>Přerušení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/78/1"><p>(1) Jestliže byl spolu s ústavní stížností podán návrh na zrušení právního předpisu podle § 74, senát řízení přeruší a návrh na zrušení právního předpisu postoupí plénu k rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. a) nebo b) Ústavy. Přísluší-li projednání ústavní stížnosti plénu, projedná plénum i návrh na zrušení jiného právního předpisu podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/78/2"><p>(2) Dojde-li senát v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti k závěru, že zákon nebo jiný právní předpis anebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis, řízení přeruší a podá návrh plénu na zrušení takového právního předpisu podle čl. 87 odst. 1 písm. a) nebo b) Ústavy. Pokud k takovému závěru dojde plénum v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, zahájí a provede řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) nebo</p>
<section class="pismeno" resource="section/78/2/b"><p>b) Ústavy.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/79"><header><h1>§ 79</h1><h1>Vyloučení odkladného účinku</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/79/1"><p>(1) Ústavní stížnost nemá odkladný účinek. Návrh podle § 73 odst. 1 proti rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo pozastavení její činnosti má odkladný účinek.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/79/2"><p>(2) Ústavní soud může na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/80"><header><h1>§ 80</h1><h1>Předběžné opatření</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/80/1"><p>(1) Směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, může Ústavní soud k odvrácení hrozící vážné škody nebo újmy, k zabránění hrozícímu násilnému zásahu nebo z jiného závažného veřejného zájmu uložit orgánu veřejné moci, aby v zásahu nepokračoval (předběžné opatření).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/80/2"><p>(2) O předběžném opatření může rozhodnout Ústavní soud bez ústního jednání. Ve zvlášť naléhavých případech nemusí být k návrhu podle odstavce 1 vyžádáno vyjádření ostatních účastníků a vedlejších účastníků.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/80/3"><p>(3) Usnesení o předběžném opatření pozbývá platnosti vyhlášením nálezu Ústavního soudu ve věci, pokud je Ústavní soud již dříve nezrušil, protože pominuly důvody, pro které bylo nařízeno.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/81"><header><h1>§ 81</h1><h1>Vztah k předchozím řízením</h1></header><p>Ústavní soud není vázán skutkovým zjištěním učiněným v předchozích řízeních.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/82"><header><h1>§ 82</h1><h1>Nález a jeho právní následky</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/82/1"><p>(1) Ústavní soud rozhodne nálezem, kterým ústavní stížnosti zcela vyhoví nebo ústavní stížnost zcela zamítne anebo jí zčásti vyhoví a zčásti ji zamítne.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/82/2"><p>(2) Vyhoví-li Ústavní soud ústavní stížnosti, vysloví v nálezu</p>
<section class="pismeno" resource="section/82/2/a"><p>a) jde-li o ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm.</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/82/2/d"><p>d) Ústavy, které ústavně zaručené právo nebo svoboda, a jaké ustanovení ústavního zákona nebo mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy byly porušeny a jakým zásahem orgánu veřejné moci k tomuto porušení došlo,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/82/2/b"><p>b) jde-li o ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm.</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/82/2/c"><p>c) Ústavy, v čem spočívá porušení zákonem zaručeného práva na samosprávu, jaké ústavní zákony nebo zákony byly porušeny a jakým zásahem státu k tomuto porušení došlo, anebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/82/2/c"><p>c) jde-li o návrh podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy, v čem je rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí dotýkající se její činnosti v rozporu s ústavními nebo jinými zákony.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/82/3"><p>(3) Bylo-li vyhověno ústavní stížnosti fyzické nebo právnické osoby podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, Ústavní soud</p>
<section class="pismeno" resource="section/82/3/a"><p>a) zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/82/3/b"><p>b) jestliže porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody spočívalo v jiném zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, zakáže tomuto orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/82/4"><p>(4) Bylo-li vyhověno ústavní stížnosti zastupitelstva územního samosprávného celku podle čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy, Ústavní soud</p>
<section class="pismeno" resource="section/82/4/a"><p>a) zruší napadené rozhodnutí státního orgánu, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/82/4/b"><p>b) jestliže porušení zaručeného práva na samosprávu spočívalo v jiném zásahu státu, než je rozhodnutí, zakáže příslušnému státnímu orgánu, aby v porušování práva na samosprávu pokračoval, a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/82/5"><p>(5) Bylo-li vyhověno návrhu politické strany podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy, Ústavní soud napadené rozhodnutí zruší.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/83"><header><h1>§ 83</h1><h1>Náhrada nákladů zastoupení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/83/1"><p>(1) Odůvodňují-li to osobní a majetkové poměry stěžovatele, zejména nemá-li dostatečné prostředky k placení nákladů spojených se zastoupením (§ 29 a § 30 odst. 1) a nebyla-li ústavní stížnost odmítnuta, soudce zpravodaj rozhodne na návrh stěžovatele podaný před prvním ústním jednáním, že náklady na jeho zastoupení zcela nebo zčásti zaplatí stát.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/83/2"><p>(2) O návrhu rozhodne soudce zpravodaj usnesením, které se doručuje stěžovateli a zástupci. Vyhoví-li se zcela návrhu, nemusí být usnesení odůvodněno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/83/3"><p>(3) Náklady zastoupení hradí Ústavní soud ze svého rozpočtu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/83/4"><p>(4) Až do skončení řízení může soudce zpravodaj usnesení podle odstavce 2 zrušit nebo změnit, a to popřípadě i se zpětnou účinností, bude-li zjištěno, že poměry stěžovatele postup podle odstavce 1 neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/84"><header><h1>§ 84</h1><h1>Placení nákladů zastoupení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/84/1"><p>(1) Náklady podle § 83 uhradí Ústavní soud k rukám zástupce po skončení řízení. Jestliže je to důvodné, poskytne se zástupci na jeho žádost přiměřená záloha.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/84/2"><p>(2) Přizná-li Ústavní soud stěžovateli, jehož náklady zastoupení platí stát (§ 83), náhradu nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji České republice v rozsahu, v jakém bylo stěžovateli přiznáno právo na zaplacení nákladů zastoupení. O tom Ústavní soud rozhodne v usnesení o náhradě nákladů řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/84/3"><p>(3) Náhrada nákladů tohoto řízení je příjmem státního rozpočtu.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/oddil-treti"><header><h1>Oddíl třetí</h1><h1>Řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora</h1></header>
<h2 class="nadpis">Opravný prostředek</h2>
<section class="paragraf" resource="section/85"><header><h1>§ 85</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/85/1"><p>(1) Opravný prostředek proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora podle čl. 87 odst. 1 písm. e) Ústavy (dále jen „opravný prostředek“) je oprávněn podat</p>
<section class="pismeno" resource="section/85/1/a"><p>a) poslanec, senátor, případně volební strana, za níž poslanec nebo senátor kandidoval, proti rozhodnutí, že nebyl platně zvolen,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/85/1/b"><p>b) ten, jehož volební stížnosti podle volebního zákona bylo vyhověno, proti rozhodnutí příslušné komory Parlamentu nebo jejího orgánu o ověření platnosti volby poslance nebo senátora.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/85/2"><p>(2) Opravný prostředek lze podat do deseti dnů ode dne, kdy bylo osobě oprávněné podat opravný prostředek oznámeno rozhodnutí podle odstavce 1.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/86"><header><h1>§ 86</h1></header><p>O opravném prostředku podle § 85 koná Ústavní soud vždy ústní jednání.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/87"><header><h1>§ 87</h1></header><p>Pro opravný prostředek jinak platí obecná ustanovení tohoto zákona o návrhu na zahájení řízení a pro toho, kdo opravný prostředek podává, obecná ustanovení tohoto zákona o navrhovateli.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/88"><header><h1>§ 88</h1><h1>Účastníci a vedlejší účastníci řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/88/1"><p>(1) Účastníkem řízení o opravném prostředku je též orgán, který přijal rozhodnutí, že poslanec nebo senátor byl nebo nebyl platně zvolen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/88/2"><p>(2) Podal-li opravný prostředek podle § 85 odst. 1 písm. a) poslanec nebo senátor, je vedlejším účastníkem řízení volební strana, za kterou tento poslanec nebo senátor kandidoval. Podala-li takovýto opravný prostředek volební strana, je vedlejším účastníkem řízení poslanec nebo senátor, jehož se opravný prostředek podle § 85 odst. 1 písm. a) týká.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/88/3"><p>(3) Vedlejšími účastníky řízení o opravném prostředku podle § 85 odst. 1 písm. b) jsou poslanec nebo senátor, proti ověření jejichž volby opravný prostředek směřuje.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/89"><header><h1>§ 89</h1><h1>Vyloučení odkladného účinku</h1></header><p>Opravný prostředek proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora nemá odkladný účinek.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/90"><header><h1>§ 90</h1><h1>Zastavení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/90/1"><p>(1) V případě opravného prostředku podle § 85 odst. 1 písm. a) Ústavní soud řízení zastaví, jestliže ten, kdo opravný prostředek podal, jej vzal zpět.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/90/2"><p>(2) V případě opravného prostředku podle § 85 odst. 1 písm. b) Ústavní soud řízení zastaví, jestliže ten, kdo opravný prostředek podal, jej vzal zpět nebo jestliže se poslanec nebo senátor, jehož se opravný prostředek týkal, vzdal mandátu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/90/3"><p>(3) Ústavní soud řízení zastaví také tehdy, jestliže poslanec nebo senátor, jehož se opravný prostředek týkal, zemřel. Požádá-li o pokračování řízení manžel nebo příbuzný v řadě přímé do jednoho měsíce od úmrtí, v řízení se pokračuje.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/91"><header><h1>§ 91</h1><h1>Nález a jeho právní následky</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/91/1"><p>(1) Ústavní soud rozhodne nálezem, kterým opravnému prostředku vyhoví anebo jej zamítne.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/91/2"><p>(2) Vyhoví-li Ústavní soud opravnému prostředku, vysloví v nálezu,</p>
<section class="pismeno" resource="section/91/2/a"><p>a) že poslanec nebo senátor byl platně zvolen, rozhodoval-li o opravném prostředku podle § 85 odst. 1 písm. a), nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/91/2/b"><p>b) že poslanec nebo senátor nebyl platně zvolen, rozhodoval-li o opravném prostředku podle § 85 odst. 1 písm. b).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/91/3"><p>(3) Vyhlášením nálezu podle § 56, kterým Ústavní soud vyhověl opravnému prostředku, pozbývají platnosti rozhodnutí jiných orgánů, která tomuto nálezu odporují.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/91/4"><p>(4) O výroku nálezu vystaví předsedající osvědčení, které předá přítomným účastníkům a vedlejším účastníkům.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/oddil-ctvrty"><header><h1>Oddíl čtvrtý</h1><h1>Řízení v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25 Ústavy</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/92"><header><h1>§ 92</h1><h1>Podání návrhu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/92/1"><p>(1) V pochybnostech, zda mandát poslance nebo senátora zanikl z důvodů uvedených v čl. 25 písm. d) nebo f) Ústavy, jsou oprávněni podat návrh Ústavnímu soudu, aby zjistil, zda mandát poslance nebo senátora zanikl,</p>
<section class="pismeno" resource="section/92/1/a"><p>a) poslanec nebo senátor, o jehož mandát jde,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/92/1/b"><p>b) předseda Poslanecké sněmovny, jde-li o poslance, nebo předseda Senátu, jde-li o senátora,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/92/1/c"><p>c) skupina nejméně 20 poslanců, jde-li o poslance, nebo skupina nejméně deseti senátorů, jde-li o senátora.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/92/2"><p>(2) Ustanovení § 64 odst. 4 platí obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/93"><header><h1>§ 93</h1><h1>Účastníci řízení</h1></header><p>Účastníkem řízení o tom, zda zanikl mandát poslance nebo senátora, je vždy poslanec nebo senátor, o jehož mandát jde, a předseda Poslanecké sněmovny, jde-li o poslance, nebo předseda Senátu, jde-li o senátora, i když nejsou navrhovateli.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/94"><header><h1>§ 94</h1><h1>Řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/94/1"><p>(1) O návrhu podle § 92 odst. 1 koná Ústavní soud vždy ústní jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/94/2"><p>(2) Ústavní soud řízení zastaví, jestliže navrhovatel vzal svůj návrh zpět nebo jestliže poslanec nebo senátor, o jehož mandát jde, zánik mandátu uznal.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/94/3"><p>(3) Ústavní soud řízení zastaví také tehdy, jestliže poslanec nebo senátor, jehož se opravný prostředek týkal, zemřel. Požádá-li o pokračování řízení manžel nebo příbuzný v řadě přímé do jednoho měsíce od úmrtí, v řízení se pokračuje.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/95"><header><h1>§ 95</h1><h1>Nález</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/95/1"><p>(1) Ústavní soud nálezem rozhodne, že mandát poslance nebo senátora zanikl z důvodů uvedených v čl. 25 písm. d) nebo f) Ústavy, anebo vysloví, že tvrzené skutečnosti, které by byly důvodem zániku mandátu podle čl. 25 písm. d) nebo f) Ústavy, nebyly dány.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/95/2"><p>(2) O výroku nálezu vystaví předsedající osvědčení, které předá přítomným účastníkům.</p></section>
</section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/oddil-paty"><header><h1>Oddíl pátý</h1><h1>Řízení o ústavní žalobě proti prezidentu republiky</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/96"><header><h1>§ 96</h1><h1>Velezrada</h1></header><p>Velezradou pro účely tohoto zákona rozumí se jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/97"><header><h1>§ 97</h1><h1>Ústavní žaloba</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/97/1"><p>(1) Ústavní soud podle čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy na základě žaloby Senátu rozhoduje, zda se prezident republiky dopustil velezrady. Řízení je zahájeno doručením žaloby Ústavnímu soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/97/2"><p>(2) Ústavní žaloba proti prezidentu republiky podle čl. 65 odst. 2 Ústavy (dále jen „ústavní žaloba“) musí obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým se měl prezident republiky dopustit velezrady, spolu s uvedením důkazů, o které se ústavní žaloba opírá.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/97/3"><p>(3) Ústavní žalobu projedná Ústavní soud přednostně před ostatními návrhy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/97/4"><p>(4) Obecná ustanovení hlavy prvé této části zákona pro řízení o ústavní žalobě neplatí s výjimkou ustanovení § 36 až 43, § 52 až 59 a § 61.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/98"><header><h1>§ 98</h1><h1>Zastavení řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/98/1"><p>(1) Jestliže bylo Ústavnímu soudu, dříve než se odebral k závěrečné poradě, doručeno usnesení Senátu, kterým ústavní žalobu odvolává, Ústavní soud řízení zastaví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/98/2"><p>(2) Ústavní soud řízení zastaví také tehdy, jestliže prezident republiky po jeho zahájení zemřel. Požádá-li o pokračování řízení manžel nebo příbuzný v řadě přímé do jednoho měsíce od úmrtí, v řízení se pokračuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/98/3"><p>(3) Okolnost, že se prezident republiky po zahájení řízení vzdal svého úřadu, není důvodem k zastavení řízení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/99"><header><h1>§ 99</h1><h1>Zastupování v řízení</h1></header><p>Za Senát v řízení o ústavní žalobě před Ústavním soudem jedná jeho předseda nebo osoba, kterou tím Senát pověří.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/100"><header><h1>§ 100</h1><h1>Obhájci</h1></header><p>Prezident republiky, proti kterému byla podána ústavní žaloba, má právo zvolit si jednoho nebo více obhájců; alespoň jeden z nich musí být advokátem.</p></section>
<h2 class="nadpis">Ústní jednání</h2>
<section class="paragraf" resource="section/101"><header><h1>§ 101</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/101/1"><p>(1) Soudce zpravodaj podle potřeby doplní šetření provedené senátem a připraví ústní jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/101/2"><p>(2) O ústavní žalobě koná Ústavní soud vždy ústní jednání.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/102"><header><h1>§ 102</h1></header><p>Ústavní soud doručí prezidentovi republiky ústavní žalobu a současně vyrozumí prezidenta republiky a zástupce Senátu o době a místě konání ústního jednání, a to zejména deset dnů předem. Přitom prezidenta republiky upozorní, že bude jednáno v jeho nepřítomnosti, nedostaví-li se bez řádné omluvy k jednání nebo se bez dostatečného důvodu v průběhu jednání předčasně vzdálí.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/103"><header><h1>§ 103</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/103/1"><p>(1) Ústní jednání zahájí předsedající sdělením věci, která bude projednávána, poté zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k ústnímu jednání předvolány nebo o něm vyrozuměny, a zjistí jejich totožnost.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/103/2"><p>(2) Pokládá-li se prezident republiky nebo zástupce Senátu (dále jen „strany“) opatřením předsedajícího při řízení jednání zkrácen, může žádat, aby rozhodlo plénum.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/103/3"><p>(3) Pokud se některá z předvolaných osob nedostavila, rozhodne Ústavní soud po slyšení stran, zda je možno ústní jednání provést nebo zda je nutno je odročit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/103/4"><p>(4) Po provedení úkonů podle předchozích ustanovení přednese na výzvu předsedajícího zástupce Senátu ústavní žalobu. Po přednesení žaloby dá předsedající prezidentu republiky a jeho obhájcům možnost se k ní vyjádřit; poté se provede důkazní řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/103/5"><p>(5) Prezident republiky, jeho obhájci a zástupce Senátu mají právo vyjádřit se k prováděným důkazům, klást svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění dokazování.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/103/6"><p>(6) Není-li dalších důkazních návrhů nebo bylo-li rozhodnuto, že další důkazy již prováděny nebudou, ukončí předsedající důkazní řízení a dá zástupci Senátu a poté prezidentovi republiky a jeho obhájcům možnost pronést závěrečnou řeč. Poté se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/103/7"><p>(7) Shledá-li Ústavní soud vzhledem k závěrečným řečem anebo při závěrečné poradě, že je nutno objasnit další okolnosti, může se usnést, že dokazování bude doplněno, a v řízení dále pokračuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/103/8"><p>(8) Po doplnění dokazování dá předsedající znovu slovo zástupci Senátu a prezidentu republiky a jeho obhájcům k závěrečným řečem.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/104"><header><h1>§ 104</h1><h1>Nález a jeho právní následky</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/104/1"><p>(1) Po ukončení ústního jednání Ústavní soud buď ústavní žalobě vyhoví a rozhodne, že se prezident republiky dopustil velezrady, anebo ho ústavní žaloby zprostí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/104/2"><p>(2) Jakmile byl nález, kterým bylo ústavní žalobě vyhověno, vyhlášen podle § 56, ztrácí prezident republiky prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce podle zvláštního zákona mu nenáleží.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/104/3"><p>(3) O výroku nálezu vystaví předsedající osvědčení, které předá přítomným stranám.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Obnova řízení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/105"><header><h1>§ 105</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/105/1"><p>(1) Ten, kdo se podle nálezu Ústavního soudu dopustil velezrady, může požádat Ústavní soud, aby řízení o ústavní žalobě bylo obnoveno,</p>
<section class="pismeno" resource="section/105/1/a"><p>a) jestliže takový nález Ústavního soudu byl ovlivněn trestným činem jiné osoby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/105/1/b"><p>b) uvede-li nové skutečnosti nebo důkazy, které bez své viny nemohl uplatnit v původním řízení a které samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými již dříve by mohly vést k tomu, že by byl ústavní žaloby zproštěn.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/105/2"><p>(2) Po smrti osoby uvedené v odstavci 1 mohou o obnovu řízení o ústavní žalobě požádat její manžel nebo příbuzný v řadě přímé.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/106"><header><h1>§ 106</h1></header><p>O žádosti o obnovu řízení podle § 105 rozhoduje Ústavní soud bez ústního jednání. Obnovené řízení se koná na základě původní ústavní žaloby.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/107"><header><h1>§ 107</h1></header><p>Byla-li osoba uvedená v § 105 odst. 1 v obnoveném řízení ústavní žaloby zproštěna, nenabývá ztraceného prezidentského úřadu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/108"><header><h1>§ 108</h1></header><p>Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení o ústavní žalobě přiměřeně ustanovení trestního řádu o řízení před soudem.</p></section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/oddil-sesty"><header><h1>Oddíl šestý</h1><h1>Řízení o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/109"><header><h1>§ 109</h1><h1>Podání návrhu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/109/1"><p>(1) Usnesou-li se Poslanecká sněmovna a Senát podle čl. 66 Ústavy, že prezident republiky nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad, je prezident republiky oprávněn navrhnout Ústavnímu soudu, aby toto usnesení zrušil.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/109/2"><p>(2) Návrh podle odstavce 1 je prezident republiky oprávněn podat ode dne přijetí usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy do deseti dnů poté, co podle usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu již může svůj úřad vykonávat.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/110"><header><h1>§ 110</h1><h1>Zastavení řízení</h1></header><p>Prezident republiky může do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě, vzít návrh podle § 109 zpět. V takovém případě Ústavní soud řízení zastaví. Ústavní soud řízení též zastaví, jestliže prezident republiky zemřel.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/111"><header><h1>§ 111</h1><h1>Účastníci řízení</h1></header><p>Účastníky řízení jsou též Poslanecká sněmovna a Senát.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/112"><header><h1>§ 112</h1><h1>Vyžádání dokladů</h1></header><p>Poslanecká sněmovna a Senát předloží Ústavnímu soudu neprodleně na jeho výzvu doklady, z nichž jejich usnesení vychází, a navrhnou případně další důkazy o tom, že prezident republiky v době přijetí usnesení a jeho trvání nemohl, popřípadě nemůže ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/113"><header><h1>§ 113</h1><h1>Ústní jednání</h1></header><p>Ústní jednání o návrhu prezidenta republiky podle § 109 zahájí Ústavní soud nejpozději do pěti dnů ode dne, kdy mu byl doručen.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/114"><header><h1>§ 114</h1><h1>Předběžné opatření</h1></header><p>Ústavní soud může na návrh prezidenta republiky jako předběžné opatření pozastavit výkon pravomocí podle čl. 66 Ústavy a pozastavit vyhlášení podle čl. 52 Ústavy dosud nevyhlášených zákonů, ke kterým prezident republiky nemohl užít své právo podle čl. 50 odst. 1 Ústavy.</p></section>
<h2 class="nadpis">Nález a jeho právní následky</h2>
<section class="paragraf" resource="section/115"><header><h1>§ 115</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/115/1"><p>(1) Ústavní soud rozhodne o návrhu podle § 109 do 15 dnů od jeho doručení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/115/2"><p>(2) Ústavní soud rozhodne, zda v době přijetí usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy prezident republiky nemohl svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat, popřípadě do kdy taková překážka výkonu úřadu trvala.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/115/3"><p>(3) Rozhodne-li Ústavní soud, že v době přijetí usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy nebyly závažné důvody, pro které by prezident republiky nemohl vykonávat svůj úřad, nebo že v době trvání takového usnesení pominuly, zruší svým nálezem takové usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu zcela nebo pro odpovídající dobu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/115/4"><p>(4) Rozhodne-li Ústavní soud, že v době přijetí usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu byly závažné důvody, pro které prezident republiky nemohl vykonávat svůj úřad, a že do dne přijetí nálezu Ústavního soudu nepominuly, návrh prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu zamítne.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/116"><header><h1>§ 116</h1></header><p>Úkony, vykonané namísto prezidenta republiky předsedou vlády nebo předsedou Poslanecké sněmovny, popřípadě předsedou Senátu podle čl. 66 Ústavy v době, kdy podle zjištění Ústavního soudu nebyly závažné důvody, pro které by prezident republiky nemohl vykonávat svůj úřad, nepozbývají platnosti.</p></section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/oddil-sedmy"><header><h1>Oddíl sedmý</h1><h1>Řízení o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/117"><header><h1>§ 117</h1><h1>Mezinárodní soud</h1></header><p>Mezinárodním soudem se pro účely tohoto zákona rozumí mezinárodní orgán oprávněný rozhodovat o stížnostech proti porušení lidských práv a základních svobod, jehož rozhodnutí jsou v České republice závazná podle ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána.</p></section>
<h2 class="nadpis">Podání návrhu a postup řízení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/118"><header><h1>§ 118</h1></header><p>Rozhodl-li mezinárodní soud na základě stížnosti mu podané, že zásahem orgánu veřejné moci České republiky bylo porušeno ústavně zaručené právo nebo svoboda fyzické nebo právnické osoby, a jestliže takové porušení spočívá v platném právním předpisu, podá vláda Ústavnímu soudu návrh na zrušení takového právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení, pokud jeho zrušení nebo změnu nemůže zajistit jiným způsobem.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/119"><header><h1>§ 119</h1></header><p>Ústavní soud postupuje v tomto řízení přiměřeně podle prvého oddílu této hlavy.</p></section>
</section>
<section class="oddil" resource="outline/oddil-osmy"><header><h1>Oddíl osmý</h1><h1>Řízení ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/120"><header><h1>§ 120</h1><h1>Podání návrhu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/120/1"><p>(1) V řízení ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy Ústavní soud rozhoduje spory mezi státními orgány a orgány územních samosprávných celků o příslušnost vydat rozhodnutí nebo činit opatření nebo jiné zásahy (dále jen „rozhodnutí“) ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení (dále jen „kompetenční spory“).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/120/2"><p>(2) Návrh na zahájení řízení v kompetenčním sporu je oprávněn podat</p>
<section class="pismeno" resource="section/120/2/a"><p>a) státní orgán v kompetenčním sporu mezi státem a územním samosprávným celkem nebo v kompetenčním sporu mezi státními orgány navzájem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/120/2/b"><p>b) zastupitelstvo územního samosprávného celku v kompetenčním sporu mezi územním samosprávným celkem a státem nebo v kompetenčním sporu mezi územními samosprávnými celky navzájem.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/121"><header><h1>§ 121</h1><h1>Účastníci</h1></header><p>Účastníky řízení ve věcech kompetenčních sporů jsou též státní orgány a územní samosprávné celky, které jsou uvedeny v návrhu na zahájení řízení, nebo které tvrdí, že jsou příslušné vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu, anebo které takovou kompetenci popírají.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/122"><header><h1>§ 122</h1><h1>Nepřípustnost návrhu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/122/1"><p>(1) Návrh je nepřípustný, přísluší-li rozhodovat o kompetenčním sporu jinému orgánu podle zvláštního zákona.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/122/2"><p>(2) Návrh je dále nepřípustný, přísluší-li rozhodovat o kompetenčním sporu orgánu společně nadřízenému orgánům, mezi nimiž kompetenční spor vznikl.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/123"><header><h1>§ 123</h1><h1>Zastavení řízení</h1></header><p>Nebyl-li návrh podle § 120 odst. 2 odmítnut, může jej navrhovatel vzít zpět jen se souhlasem Ústavního soudu; v takovém případě soud řízení zastaví.</p></section>
<h2 class="nadpis">Nález a jeho právní následky</h2>
<section class="paragraf" resource="section/124"><header><h1>§ 124</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/124/1"><p>(1) Ústavní soud nálezem rozhodne, který orgán je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/124/2"><p>(2) Jde-li o kompetenční spor mezi státním orgánem a územním samosprávným celkem, Ústavní soud rozhodne, zda věc spadá do kompetence státu nebo územní samosprávy.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/125"><header><h1>§ 125</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/125/1"><p>(1) Jestliže orgán, který je účastníkem řízení v kompetenčním sporu, vydal rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení a podle Ústavního soudu je k vydání takového rozhodnutí příslušný jiný orgán, Ústavní soud svým nálezem takové rozhodnutí zruší.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/125/2"><p>(2) Jestliže orgán, který je účastníkem řízení v kompetenčním sporu, vydal rozhodnutí, kterým svoji kompetenci popřel, a podle zjištění Ústavního soudu je k vydání rozhodnutí ve věci příslušný, Ústavní soud takové rozhodnutí svým nálezem zruší.</p></section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-treti"><header><h1>ČÁST TŘETÍ</h1><h1>PLATOVÉ POMĚRY SOUDCE A ASISTENTA</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/126"><header><h1>§ 126</h1></header><p>Základní plat soudce Ústavního soudu činí 31 000 Kč.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/127"><header><h1>§ 127</h1></header><p>Funkční příplatek náleží</p>
<section class="pismeno" resource="section/127/a"><p>a) předsedovi Ústavního soudu ve výši 7500 Kč měsíčně,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/127/b"><p>b) místopředsedovi Ústavního soudu ve výši 5000 Kč měsíčně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/128"><header><h1>§ 128</h1></header><p>Vedle platu náleží paušální náhrada věcných nákladů spojených s výkonem funkce v této měsíční výši předsedovi Ústavního soudu 9000 Kč místopředsedovi Ústavního soudu 8000 Kč soudci 5000 Kč.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/129"><header><h1>§ 129</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/129/1"><p>(1) Základní plat a funkční příplatek podléhají dani z příjmů. Paušální náhrada dani nepodléhá.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/129/2"><p>(2) Požitky podle § 126 až 128 jsou splatné pozadu za měsíční období.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/130"><header><h1>§ 130</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/130/1"><p>(1) Předseda Ústavního soudu má právo na</p>
<section class="pismeno" resource="section/130/1/a"><p>a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/130/1/b"><p>b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/130/2"><p>(2) Místopředseda Ústavního soudu má právo na</p>
<section class="pismeno" resource="section/130/2/a"><p>a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/130/2/b"><p>b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/130/3"><p>(3) Soudce může bezplatně užívat prostředků veřejné hromadné dopravy na území České republiky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/130/4"><p>(4) Soudce má po dobu výkonu funkce právo užívat přiměřeně vybavený byt v sídle Ústavního soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/130/5"><p>(5) Soudci náleží v kalendářním roce, v němž skutečně vykonával práci v této funkci nejméně po dobu devíti měsíců, další základní plat.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/130/6"><p>(6) Do doby skutečného výkonu funkce podle odstavce 5 se započítává doba dovolené na zotavenou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/130/7"><p>(7) Další plat podle odstavce 5 je splatný ve výplatním termínu stanoveném pro výplatu platu za měsíc listopad. Vznikne-li nárok až v prosinci, je další plat splatný spolu s platem za tento měsíc.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/130/8"><p>(8) V době, kdy soudce nevykonává funkci pro nemoc, náleží mu základní plat, nejdéle však po dobu šesti měsíců; po tuto dobu mu nenáleží dávky nemocenského pojištění.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/131"><header><h1>§ 131</h1></header><p>Platové poměry asistenta se řídí zvláštním předpisem.<span class="poznamka-link" resource="footnote/4"><sup>4</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-ctvrta"><header><h1>ČÁST ČTVRTÁ</h1><h1>KÁRNÉ PROVINĚNÍ A KÁRNÉ ŘÍZENÍ</h1></header>
<h2 class="nadpis">Kárné provinění</h2>
<section class="paragraf" resource="section/132"><header><h1>§ 132</h1></header><p>Soudce je kárně odpovědný za kárné provinění.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/133"><header><h1>§ 133</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/133/1"><p>(1) Kárným proviněním je jednání, jímž soudce snižuje vážnost a důstojnost své funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování Ústavního soudu, jakož i jiné zaviněné porušení povinností soudce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/133/2"><p>(2) Kárným proviněním je též jednání, které má znaky přestupku podle zvláštních předpisů.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Kárné řízení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/134"><header><h1>§ 134</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/134/1"><p>(1) O zahájení kárného řízení rozhoduje předseda Ústavního soudu usnesením. Usnesení musí být odůvodněno a doručuje se soudci, proti němuž se kárné řízení zahajuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/134/2"><p>(2) O zahájení kárného řízení s předsedou Ústavního soudu se může usnést plénum na společný návrh nejméně tří soudců.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/134/3"><p>(3) Kárné řízení lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy k jednání, které je důvodem k zahájení kárného řízení, došlo.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/135"><header><h1>§ 135</h1></header><p>Po dobu kárného řízení pro kárné provinění podle § 133 odst. 1 nemůže soudce činit žádné úkony související s výkonem soudcovské funkce. Je-li soudce předsedou senátu nebo členem senátu, určí předseda Ústavního soudu, který z ostatních soudců bude zastupujícím členem senátu. Je-li soudce předsedou Ústavního soudu, vykonává jeho funkci místopředseda.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/136"><header><h1>§ 136</h1></header><p>Ustanovení § 135 platí obdobně pro dobu, po kterou je proti soudci vedeno trestní stíhání.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/137"><header><h1>§ 137</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/137/1"><p>(1) Usnesení předsedy Ústavního soudu o zahájení kárného řízení se předloží plénu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/137/2"><p>(2) Soudci, proti kterému bylo kárné řízení zahájeno, musí být umožněno vyjádřit se k důvodům usnesení o zahájení kárného řízení a zúčastnit se jednání pléna v této věci s výjimkou porady a hlasování.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/138"><header><h1>§ 138</h1></header><p>Pro dokazování v kárném řízení se použijí přiměřeně příslušná ustanovení zákona o trestním řízení soudním.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/139"><header><h1>§ 139</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/139/1"><p>(1) Plénum kárné řízení zastaví, neshledá-li je důvodným. V téže věci kárné řízení již nelze zahájit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/139/2"><p>(2) Pokud kárné řízení nebylo zastaveno, zvolí plénum ze svého středu pětičlenný kárný senát, který věc projedná a rozhodne.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/140"><header><h1>§ 140</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/140/1"><p>(1) Kárný senát si na svém prvním jednání zvolí ze svých členů předsedu, který řídí jeho jednání. Kárný senát je způsobilý jednat a usnášet se, jsou-li přítomni všichni jeho členové; usnáší se většinou hlasů. Ustanovení § 20 platí obdobně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/140/2"><p>(2) Při rozhodování je kárný senát vázán důvody kárného řízení uvedenými v usnesení o jeho zahájení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/140/3"><p>(3) Soudce, se kterým je kárné řízení vedeno, má právo zúčastnit se jednání kárného senátu s výjimkou porady a hlasování, vyjádřit se k důvodům kárného řízení a k prováděným důkazům, klást svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění dokazování.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/141"><header><h1>§ 141</h1></header><p>Kárný senát rozhodne tak, že jednání, uvedené v usnesení o zahájení kárného řízení, soudci vytkne, anebo kárné řízení zastaví, nebylo-li kárné provinění prokázáno.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/142"><header><h1>§ 142</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/142/1"><p>(1) Proti usnesení kárného senátu o zastavení kárného řízení mohou podat do 15 dnů ode dne jeho doručení námitky předseda Ústavního soudu, popřípadě soudci, kteří podali návrh na zahájení kárného řízení podle § 134 odst. 2. O námitce rozhodne plénum tak, že usnesení kárného senátu buď potvrdí, nebo je zruší a vrátí mu věc k novému projednání; pokyny pléna k doplnění řízení je kárný senát vázán.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/142/2"><p>(2) Jestliže proti usnesení kárného senátu uvedenému v odstavci 1 námitky podány nebyly anebo jestliže plénum takové usnesení potvrdilo, hledí se na soudce, jako by s ním kárné řízení nebylo zahájeno. V téže věci kárné řízení již nelze zahájit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/142/3"><p>(3) Proti usnesení kárného senátu, kterým bylo soudci jeho jednání vytknuto, může do 15 dnů ode dne jeho doručení podat tento soudce námitky. O námitkách rozhodne plénum tak, že buď usnesení kárného senátu potvrdí, nebo je zruší, popřípadě vrátí mu věc k novému projednání; pokyny pléna k doplnění řízení je kárný senát vázán.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Jiná rozhodování</h2>
<section class="paragraf" resource="section/143"><header><h1>§ 143</h1></header><p>Podle této části se postupuje přiměřeně též při rozhodování o tom, zda</p>
<section class="pismeno" resource="section/143/a"><p>a) soudce vykonává funkci nebo jinou výdělečnou činnost, která není s funkcí soudce slučitelná,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/143/b"><p>b) je soudce členem politické strany nebo politického hnutí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/143/c"><p>c) se soudce nezúčastňuje jednání Ústavního soudu po dobu delší jednoho roku.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/144"><header><h1>§ 144</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/144/1"><p>(1) Pokud se v kárném řízení prokázalo, že se soudce dopustil takového jednání, že jeho další setrvání ve funkci by bylo v rozporu s posláním Ústavního soudu a s postavením jeho soudců, a jestliže proti usnesení kárného senátu, kterým bylo soudci jeho jednání vytknuto, nebyly podány námitky, anebo jestliže plénum takové usnesení potvrdilo, plénum rozhodne, zda soudci jeho funkce zaniká. Návrh na takové usnesení může podat předseda kárného senátu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/144/2"><p>(2) K usnesení podle odstavce 1 je třeba souhlasu nejméně devíti soudců. O návrhu může plénum jednat a usnášet se, je-li přítomno alespoň 12 soudců.</p></section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-pata"><header><h1>ČÁST PÁTÁ</h1><h1>PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/145"><header><h1>§ 145</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/145/1"><p>(1) Jestliže k zásahu orgánu veřejné moci<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span></p>
<section class="pismeno" resource="section/145/1/a"><p>a) České republiky nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/145/1/b"><p>b) České a Slovenské Federativní Republiky v oboru působnosti, kterou podle ústavních a jiných zákonů od 1. ledna 1993 převzaly orgány České republiky,<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span></p></section>
<p>došlo před 1. lednem 1993 a jestliže lhůta pro podání ústavní stížnosti k Ústavnímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky stanovená v § 55 odst. 3 zákona č. 491/1991 Sb. započala po 2. listopadu 1992, lze proti takovému zásahu podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu do 60 dnů ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/145/2"><p>(2) Zjistí-li Ústavní soud, že ústavní stížnost nesměřuje proti zásahu orgánu veřejné moci uvedenému v odstavci 1, řízení zastaví.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/146"><header><h1>§ 146</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/146/1"><p>(1) Ústavní stížnost nebo návrh podle § 72 odst. 1 lze za podmínek stanovených tímto zákonem podat i proti zásahům orgánů veřejné moci, k nimž došlo od 1. ledna 1993 do dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/146/2"><p>(2) Pro lhůtu k podání ústavní stížnosti nebo návrhu podle odstavce 1 platí obdobně ustanovení § 72 odst. 2 nebo § 73 odst. 2 s tím, že lhůta k jejich podání, která by jinak započala přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, začíná teprve tímto dnem.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/147"><header><h1>§ 147</h1></header><p>Ústavní stížnosti, které byly podle předpisů o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky k němu podány před 1. lednem 1993 a o nichž tento ústavní soud nerozhodl, projedná Ústavní soud a rozhodne o nich, pokud jde o zásahy orgánů veřejné moci uvedené v § 145 odst. 1.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/148"><header><h1>§ 148</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/148/1"><p>(1) Ústavní stížnost podle § 145 až 147 Ústavní soud projedná a rozhodne o ní podle tohoto zákona.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/148/2"><p>(2) Při zjišťování, zda byla porušena ústavně zaručená základní práva a svobody stěžovatele,<span class="poznamka-link" resource="footnote/7"><sup>7</sup>)</span> vychází Ústavní soud z Listiny základních práv a svobod<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span> a z mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/149"><header><h1>§ 149</h1></header><p>Ústavní soud se ujímá činnosti složením slibu dvanáctého soudce. Předseda Ústavního soudu svolá soudce k zasedání ve lhůtě do 15 dnů od složení slibu dvanáctého soudce. Do doby jmenování předsedy a místopředsedů Ústavního soudu plní funkci předsedy Ústavního soudu a místopředsedů Ústavního soudu věkem nejstarší soudci.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/150"><header><h1>§ 150</h1></header><p>Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1993.</p></section>
</section>
</section>
<section class="zaver">
<p>Uhde v. r.</p>
<p>Havel v. r.</p>
<p>Klaus v. r.</p>
</section>
<section class="poznamky">
<p class="poznamka" resource="footnote/1"><span><sup>1</sup>)</span> Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 175/1990 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/2"><span><sup>2</sup>)</span> § 2 zákona ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované. § 3 zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/3"><span><sup>3</sup>)</span> § 274 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/4"><span><sup>4</sup>)</span> Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/5"><span><sup>5</sup>)</span> Čl. 6 ústavního zákona č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/6"><span><sup>6</sup>)</span> Zejména čl. 3 ústavního zákona ČNR č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky.</p>
</section>
</article>
dcterms:language
cs
n4:txtValue
ORGANIZACE ÚSTAVNÍHO SOUDU
Ústavní soud se skládá z předsedy, dvou místopředsedů a dalších soudců.
Předseda a místopředsedové Ústavního soudu
Prezident republiky jmenuje ze soudců Ústavního soudu (dále jen „soudce“) předsedu a dva místopředsedy Ústavního soudu.
Předseda Ústavního soudu
zastupuje Ústavní soud navenek,
vykonává správu Ústavního soudu,
svolává zasedání pléna Ústavního soudu (dále jen „plénum“), určuje pořad jeho jednání a řídí jednání,
jmenuje předsedy senátů Ústavního soudu (dále jen „senát“),
plní další úkoly, které mu ukládá zákon.
Nepřítomného předsedu Ústavního soudu zastupují místopředsedové Ústavního soudu v rozsahu a pořadí stanoveném plénem.
Předseda Ústavního soudu může se souhlasem pléna pověřit místopředsedy trvalým plněním některých svých úkolů.
Soudci
Funkce soudce je veřejnou funkcí.
Soudce nelze stíhat pro přestupek.
Výkon funkce soudce je neslučitelný s jinou placenou funkcí nebo jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku, činnosti vědecké, pedagogické, literární a umělecké, pokud taková činnost není na újmu funkce soudce, jejího významu a důstojnosti a neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost rozhodování Ústavního soudu.
Výkon funkce soudce je neslučitelný též s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.
Soudce je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem soudcovské funkce. Tato povinnost trvá i po zániku soudcovské funkce. § 6
Prezident republiky si vyžádá od Senátu souhlas ke jmenování soudce.
Není-li souhlas podle odstavce 1 dán do 60 dnů poté, kdy si jej prezident republiky vyžádal, jen proto, že Senát v uvedené lhůtě o této věci nehlasoval, platí, že k jmenování soudce Senát souhlas dal.
Soudce se může své funkce vzdát prohlášením učiněným osobně do rukou prezidenta republiky. Brání-li mu v tom závažné okolnosti, může tak učinit prohlášením sepsaným formou notářského zápisu.
Funkce soudce zaniká dnem následujícím po dni, v němž soudce učinil prohlášení podle odstavce 1 nebo v němž bylo prohlášení podle odstavce 1 prezidentu republiky doručeno.
Funkce soudce dále zaniká
uplynutím doby, na kterou byl soudcem jmenován,
dnem, kdy soudce přestal být volitelný do Senátu,
dnem právní moci rozsudku, kterým byl soudce odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně,
vyhlášením usnesení Ústavního soudu o zániku funkce podle § 144.
Uvolní-li se místo soudce, protože jeho funkce podle odstavce 3 zanikla, sdělí to předseda Ústavního soudu neprodleně prezidentu republiky.
Asistenti soudců
Každému soudci je jmenován alespoň jeden asistent soudce (dále jen „asistent“).
Asistenta jmenuje a odvolává předseda Ústavního soudu na návrh soudce, o jehož asistenta se jedná.
Asistentem může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské právnické vzdělání.
Asistent se může své funkce vzdát; funkce asistenta zaniká dnem následujícím po dni, v němž bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno předsedovi Ústavního soudu.
Funkce asistenta dále zaniká
zánikem funkce soudce, jehož asistentem byl jmenován,
dnem právní moci rozsudku, kterým byl asistent soudce odsouzen pro trestný čin,
odvoláním.
Asistent soudce je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce. Tato povinnost trvá i po zániku jeho funkce. Této povinnosti jej může zbavit předseda Ústavního soudu.
Postavení soudců a asistentů v pracovních vztazíchNa pracovní vztahy vyplývající z funkce soudce a asistenta se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Plénum
Plénum je složeno ze všech soudců. Pokud tento zákon nestanoví jinak, může plénum jednat a usnášet se, je-li přítomno alespoň deset soudců.
V plénu Ústavní soud rozhoduje
o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“),
o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy,
o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky uvedené v čl. 65 odst. 2 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy,
o návrhu prezidenta na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu uvedeného v čl. 66 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. h) Ústavy,
o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy,
v ostatních věcech podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, pokud senát nerozhodl, protože žádný z návrhů na usnesení nezískal většinu hlasů (§ 21 odst. 1),
o stanovisku k právnímu názoru Senátu, které se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu (§ 23),
o dalších věcech podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, pokud si to vyhradí,
o úpravě svých vnitřních poměrů,
o ustavení senátů a o pravidlech rozdělení agendy mezi ně.
Každý soudce je oprávněn podat při poradě před zahájením hlasování návrh na rozhodnutí.
Každý soudce je povinen hlasovat pro některý z návrhů na rozhodnutí, který byl předložen před zahájením hlasování.
Nezíská-li žádný z návrhů na rozhodnutí potřebnou většinu (§ 13), hlasování se opakuje s tím, že před započetím hlasování se soudci, o jejichž návrzích se hlasovalo, vyjádří, zda na svých návrzích setrvávají; soudci mohou předložit jiné návrhy na rozhodnutí.
Jestliže postupem podle odstavců 1 až 3 nedojde k přijetí rozhodnutí, hlasuje se o dvou návrzích, které v předcházejícím hlasování získaly nejvíce hlasů.
O zastavení kárného řízení (§ 139 odst. 1), námitkách proti usnesení v kárném řízení (§ 142 odst. 1 a 3) a o návrhu na usnesení, že soudci jeho funkce zaniká (§ 144 odst. 1), se hlasuje tajně.
Rozhodnutí pléna je přijato, jestliže se pro ně vyslovila většina přítomných soudců. Jde-li však o rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a g) nebo h) Ústavy nebo o rozhodnutí přijímané na základě právního názoru, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu, je přijato, jestliže se pro ně vyslovilo alespoň devět přítomných soudců.
Soudce, který s rozhodnutím pléna ve věcech uvedených v § 11 odst. 1 písm. a) až h) nebo s jeho odůvodněním nesouhlasí, má právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo uvedeno v protokolu o jednání a aby bylo připojeno k rozhodnutí s uvedením jeho jména.
Senáty
Pro rozhodování věcí podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, které nepatří do působnosti pléna, vytváří Ústavní soud ze soudců čtyři tříčlenné senáty.
Předseda a místopředsedové Ústavního soudu nemohou být stálými členy senátu.
Rozdělení agendy mezi senáty určí na dobu kalendářního roku předseda Ústavního soudu rozvrhem práce podle pravidel stanovených plénem.
Předsedu senátu jmenuje předseda Ústavního soudu na dobu jednoho roku. Soudce nemůže být do této funkce jmenován ve dvou letech následujících za sebou.
Nepřítomného předsedu senátu zastupuje věkem nejstarší stálý člen senátu.
Nepřítomného člena senátu dočasně zastoupí soudce určený pro tento senát rozvrhem práce.
Zastupujícím členem senátu může být i předseda nebo místopředseda Ústavního soudu.
Zasedání senátu svolává a jeho jednání řídí předseda senátu.
Senát je způsobilý jednat a usnášet se, jsou-li přítomni všichni jeho členové; usnáší se většinou hlasů.
Každý člen senátu je oprávněn podat při poradě před zahájením hlasování návrh na rozhodnutí.
Každý člen senátu je povinen hlasovat pro některý z návrhů na rozhodnutí, který byl předložen před zahájením hlasování.
Při hlasování se postupuje tak, že každý člen senátu ústně sdělí, se kterým z předložených návrhů na rozhodnutí souhlasí.
Nezíská-li postupem podle § 20 většinu hlasů žádný z návrhů na rozhodnutí ve věci samé, postoupí předseda senátu věc bez zbytečného odkladu k rozhodnutí plénu [§ 11 odst. 2 písm. f)].
V ostatních věcech rozhoduje při rovnosti hlasů v senátu hlas předsedy.
Člen senátu, který s rozhodnutím senátu ve věci nebo s jeho odůvodněním nesouhlasí, má právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo uvedeno v protokolu o jednání a aby bylo připojeno k rozhodnutí s uvedením jeho jména. § 23Jestliže senát v souvislosti se svou rozhodovací činností dospěje k právnímu názoru odchylnému od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu, předloží otázku k posouzení plénu. Stanoviskem pléna je senát v dalším řízení vázán.
Obálku obsahující protokol o poradě a hlasování může otevřít předseda Ústavního soudu ve věci, která byla postoupena plénu [§ 11 odst. 2 písm. f)], pouze se souhlasem pléna.
Zajištění pořádkuZakazují se shromáždění v okruhu 100 m od budov Ústavního soudu nebo od míst, kde Ústavní soud jedná.
Sídlo Ústavního souduSídlem Ústavního soudu je Brno.
ŘÍZENÍ PŘED ÚSTAVNÍM SOUDEM
OBECNÁ USTANOVENÍ
Zahájení řízení
Návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem může podat ten, komu tento zákon takové oprávnění přiznává (dále jen „navrhovatel“).
Řízení je zahájeno dnem doručení návrhu Ústavnímu soudu.
Účastníci a vedlejší účastníci řízení
Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, o nichž to stanoví tento zákon.
Vedlejšími účastníky řízení jsou ti, kterým toto postavení tento zákon přiznává, pokud se tohoto postavení nevzdají. Mají v řízení stejná práva a povinnosti jako účastníci.
Vznikly-li pochybnosti o tom, zda je někdo vedlejším účastníkem, rozhodne Ústavní soud usnesením.
Je-li účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení před Ústavním soudem soud v souvislosti se svou rozhodovací činností, rozumí se jím příslušný senát nebo samosoudce.
Účastník nebo vedlejší účastník se může dát v řízení před Ústavním soudem zastupovat pouze advokátem nebo komerčním právníkem nebo notářem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. V téže věci může mít jen jednoho zástupce.
Fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem nebo komerčním právníkem nebo notářem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.
Za státní orgán nebo úřad jedná v řízení před Ústavním soudem osoba oprávněná jednat jménem tohoto orgánu nebo úřadu podle zvláštních předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno jeho právo nechat se zastoupit advokátem nebo komerčním právníkem nebo notářem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.
Za soud jedná předseda senátu.
Zástupce účastníka podle § 29 a § 30 odst. 1 není oprávněn se dát v řízení před Ústavním soudem zastoupit dalším zástupcem.
V plné moci k zastupování podle § 29 a § 30 odst. 1 musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.
Oprávnění a úkony účastníkůÚčastníci a vedlejší účastníci jsou oprávněni se vyjádřit k návrhu na zahájení řízení, dávat podání Ústavnímu soudu, nahlížet do spisu s výjimkou protokolu o hlasování, činit si z něho výpisy a opisy, účastnit se ústního jednání ve věci, navrhovat důkazy a být přítomni při dokazování prováděném mimo ústní jednání.
Jednací jazyk
V řízení před Ústavním soudem se užívá českého jazyka. Fyzické osoby mohou při ústním jednání nebo jiném osobním jednání užívat svého mateřského jazyka.
Jedná-li účastník nebo vedlejší účastník, který je fyzickou osobou, nebo vypovídá-li svědek nebo znalec před Ústavním soudem v jiném než českém jazyce, přibere soud tlumočníka; nemusí tak se souhlasem účastníků učinit, má-li být výpověď učiněna ve slovenském jazyce. Přibrání tlumočníka se uvede v zápise.
Obdobně soud přibere tlumočníka, jde-li o osoby hluché, němé nebo hluchoněmé, nelze-li se s nimi dorozumět jiným spolehlivým způsobem.
Návrh na zahájení řízení
Návrh na zahájení řízení se podává písemně Ústavnímu soudu. Musí z něj být patrno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, musí být podepsán a datován. Návrh má dále obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá; návrh musí obsahovat i další náležitosti, které stanoví tento zákon.
Návrh na zahájení řízení se předkládá v takovém počtu stejnopisů, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, kteří byli v návrhu uvedeni, mohl být doručen rovněž jeden stejnopis.
Návrh na zahájení řízení je nepřípustný, týká-li se věci, o které Ústavní soud již nálezem rozhodl, a v dalších případech stanovených tímto zákonem.
Návrh je nepřípustný i v případě, že Ústavní soud již v téže věci jedná; podal-li jej oprávněný navrhovatel, má právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník.
Vyloučení soudců
Soudce je vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
Soudce je též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.
Za činnost ve smyslu ustanovení odstavce 2 se nepovažuje účast na přípravě, projednávání a schvalování právních předpisů.
Účastník řízení může nejpozději na začátku prvního ústního jednání prohlásit, že některého ze soudců odmítá, protože ho považuje za podjatého. Odmítnutí musí být odůvodněno. Odmítaný soudce je povinen se k odmítnutí vyjádřit.
Soudce může prohlásit, že se ve věci cítí být podjatý; toto prohlášení musí odůvodnit.
Jde-li o rozhodování v plénu, rozhoduje o vyloučení soudce plénum; soudce, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje. Jde-li o rozhodování v senátu, rozhoduje o vyloučení soudce jiný senát, určený rozvrhem práce.
Pro vyloučení asistenta soudce, zapisovatele, znalce nebo tlumočníka platí ustanovení § 36 a 37 přiměřeně, o vyloučení rozhoduje předseda Ústavního soudu, rozhoduje-li ve věci plénum, anebo předseda senátu, rozhoduje-li ve věci senát.
Naléhavost věciPři projednávání návrhů se Ústavní soud nemusí řídit pořadím, v němž mu návrhy došly, jestliže se usnese, že věc, které se některý návrh týká, je naléhavá. Tím nejsou dotčena ustanovení § 97 odst. 3 a § 113.
Přidělení návrhu
Týká-li se návrh věci, o které rozhoduje Ústavní soud v plénu, přidělí se návrh soudci jako zpravodaji (dále jen „soudce zpravodaj“) určenému rozvrhem práce.
Týká-li se návrh věci, která patří do působnosti senátu, přidělí se soudci zpravodaji určenému rozvrhem práce, který je stálým členem senátu.
Je-li soudce určený soudcem zpravodajem podle odstavců 1 a 2 usnesením vyloučen (§ 38 odst. 1), přidělí předseda Ústavního soudu návrh jinému soudci zpravodaji určenému k tomu rozvrhem práce.
Úkony asistenta soudceSoudce může pověřit svého asistenta, aby
podání, které podle obsahu zjevně není návrhem na zahájení řízení, odložil a vyrozuměl o tom osobu, která je učinila,
nemá-li návrh na zahájení řízení náležitosti podle tohoto zákona, vyrozuměl o tom navrhovatele a určil mu lhůtu k odstranění vad návrhu.
Úkony soudce zpravodaje
Neshledá-li soudce zpravodaj důvody k odmítnutí návrhu podle § 43, připraví věc k projednání věci samé v plénu nebo v senátu.
Pro rozhodování věcí podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, které nepatří do působnosti pléna, a pro roz-
Soudce zpravodaj činí potřebné procesní úkony, zejména zajišťuje shromáždění listinných důkazů a provedení výslechu svědků, případně i prostřednictvím jiného soudu, pokud takové důkazy navrhl některý z účastníků a pokud podle dosavadního stavu řízení mohou sloužit ke zjištění skutkového stavu věci.
Soudce zpravodaj zajistí, aby návrh byl neprodleně doručen ostatním účastníkům, případně vedlejším účastníkům s výzvou, aby se k němu vyjádřili ve lhůtě, kterou určí nebo kterou stanoví tento zákon.
Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne,
neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené, nebo
je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem, nebo
jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, nebo
jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným, nebo
jde-li o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, nebo
je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.
Usnesení podle odstavce 1 musí být písemně vyhotoveno, odůvodněno a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.
Ústní jednání
Ve věcech projednávaných podle čl. 87 odst. 1 Ústavy se koná ústní jednání.
Nestanoví-li tento zákon jinak, může Ústavní soud se souhlasem účastníků od ústního jednání upustit, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. § 45
Ústní jednání před Ústavním soudem je veřejné; účast veřejnosti může být omezena nebo vyloučena, jen vyžadují-li to důležité zájmy státu nebo účastníků řízení anebo mravnost.
I pokud byla veřejnost vyloučena, může Ústavní soud povolit z důležitých důvodů jednotlivým osobám, aby byly jednání přítomny; musí je však poučit o povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se při jednání dozvěděly, zejména o skutečnostech, které jsou předmětem státního, hospodářského, služebního anebo obchodního tajemství a o trestních následcích porušení této povinnosti.
I když veřejnost nebyla vyloučena, může Ústavní soud odepřít přístup k jednání nezletilým a osobám, u nichž je obava, že by mohly rušit důstojný průběh jednání.
Předvolání k ústnímu jednání musí být doručeno účastníkům, vedlejším účastníkům a jejich zástupcům tak, aby tyto osoby měly dostatek času k přípravě na jednání, zpravidla nejméně pět dní předem.
Při ústním jednání udělí ten, kdo ústní jednání řídí (dále jen „předsedající“), nejprve slovo soudci zpravodaji, který sdělí obsah návrhu na zahájení řízení a výsledky dosavadního řízení před Ústavním soudem; sdělení nesmí obsahovat názor, jak by mělo být o návrhu rozhodnuto.
Dokazování
Ústavní soud provádí důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu. Rozhoduje, které z navrhovaných důkazů je třeba provést, a může provést i jiné důkazy, než jsou navrhovány. Provedením určitého důkazu mimo ústní jednání může pověřit jednotlivého soudce. Může též o provedení určitého důkazu požádat jiný soud.
Všechny soudy, orgány veřejné správy a jiné státní orgány poskytují Ústavnímu soudu na jeho žádost pomoc při opatřování podkladů pro jeho rozhodování.
O každém důkazu provedeném mimo ústní jednání se sepíše zápis, který podepíše soudce, zapisovatel a ostatní zúčastněné osoby. Výsledky takto prováděného dokazování je třeba při ústním jednání vždy sdělit.
Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit skutkový stav, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů a právnických osob, listiny, ohledání, jakož i výslech účastníků.
Není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé Ústavnímu soudu z jeho úřední činnosti.
Po zahájení řízení lze na návrh zajistit důkaz, je-li obava, že později jej nebude možno provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi. Zajištění důkazů provede soudce zpravodaj prostřednictvím soudu, v jehož obvodu se ohrožený důkazní prostředek nachází.
Každý občan je povinen se na předvolání dostavit k Ústavnímu soudu a vypovídat jako svědek. Musí vypovědět pravdu a nic nezamlčovat. Výpověď může odepřít jen tehdy, kdyby jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým.
Závisí-li rozhodnutí Ústavního soudu na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví po slyšení účastníků jednoho nebo více znalců, které vyslechne nebo jim uloží vypracovat písemně znalecký posudek.
Svědek nebo znalec se nemůže odvolávat na svou povinnost mlčenlivosti stanovenou právními předpisy, jestliže ho Ústavní soud svým usnesením pro tento případ povinné mlčenlivosti zprostil.
Ústavní soud zprostí svědka nebo znalce mlčenlivosti jen tehdy, jde-li o povinnost k ochraně státního, hospodářského, obchodního nebo služebního tajemství. V ostatních případech šetří povinnost mlčenlivosti, ledaže by svědci nebo znalci byli osobami, v jejichž prospěch tato povinnost svědčí, této povinnosti zproštěni.
Odročení ústního jednání
Ústní jednání může být odročeno jen z důležitých důvodů, které musí být sděleny. Odročuje-li se jednání, oznámí předsedající zpravidla den, kdy se bude konat další ústní jednání.
Na začátku nového ústního jednání sdělí předsedající obsah dosavadních přednesů a provedených důkazů.
Porada a hlasování
Při poradě a hlasování pléna mohou být přítomni jen soudci a zapisovatel, při poradě a hlasování senátu jen členové senátu a zapisovatel.
Rozhoduje-li plénum, porady a hlasování se mohou zúčastnit jen soudci, kteří byli přítomni celému ústnímu jednání, jež bezprostředně předcházelo poradě a hlasování pléna.
Nálezy a usnesení Ústavního soudu
Ve věci samé rozhoduje Ústavní soud nálezem a v ostatních věcech usnesením.
Nálezy musí být odůvodněny a musí obsahovat poučení, že proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
Návrh nálezu nebo usnesení vypracuje soudce zpravodaj, byl-li však přijat návrh, který se podstatně liší od návrhu soudce zpravodaje, vypracuje jej soudce, kterého určí předsedající.
Nález se vyhlašuje vždy veřejně jménem republiky. Jde-li o nález pléna, vyhlašuje jej předseda Ústavního soudu, a jde-li o nález senátu, vyhlašuje jej předseda senátu. § 57
Ve Sbírce zákonů České republiky (dále jen „Sbírka zákonů“) se vyhlašují nálezy, kterými Ústavní soud rozhodl
o návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy,
o ústavní žalobě proti prezidentu republiky uvedené v čl. 65 odst. 2 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy,
o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu uvedeného v čl. 66 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. h) Ústavy.
Ve Sbírce zákonů se vyhlašují výrok nálezu a taková část odůvodnění, ze které je zřejmé, jaký je právní názor Ústavního soudu a jaké důvody k němu vedly. Ústavní soud může rozhodnout, že ve Sbírce zákonů nebude vyhlášeno odůvodnění jeho nálezu ve věci zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení, pokud tento předpis nebyl ve Sbírce zákonů nebo v předcházejících obdobných sbírkách vyhlášen.
Má-li právní názor Ústavního soudu vyslovený v nálezu, který se nevyhlašuje ve Sbírce zákonů, všeobecný význam, může Ústavní soud rozhodnout, že tento právní názor bude uveřejněn ve Sbírce zákonů.
Nálezy Ústavního soudu, vyhlašované ve Sbírce zákonů, předává redakci Sbírky zákonů neprodleně po jejich písemném vyhotovení předseda Ústavního soudu.
Nálezy podle § 57 odst. 1 písm. a) jsou vykonatelné dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů, pokud nerozhodne Ústavní soud jinak.
Nálezy podle § 57 odst. 1 písm. b) a c) a nálezy, kterými Ústavní soud rozhodl o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci volby poslance nebo senátora podle čl. 87 odst. 1 písm. e) Ústavy a v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 87 odst. 1 písm. f) Ústavy, jsou vykonatelné vyhlášením.
Ostatní nálezy jsou vykonatelné doručením jejich písemného vyhotovení účastníkům.
Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu
Všechny nálezy přijaté Ústavním soudem v kalendářním roce se uveřejňují ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen „Sbírka rozhodnutí“), vydávané Ústavním soudem pro veřejnou potřebu každoročně po skončení kalendářního roku. Sbírka rozhodnutí může být vydávána po částech během roku.
Nálezy se ve Sbírce rozhodnutí uspořádají v pořadí podle dne jejich přijetí Ústavním soudem a takto se také v rámci každého kalendářního roku průběžně číslují.
Z každého nálezu se ve Sbírce rozhodnutí uveřejňují jeho výrok a taková část odůvodnění, ze které je zřejmé, jaký je právní názor Ústavního soudu a jaké důvody k němu vedly. Údaje o totožnosti účastníků a vedlejších účastníků, jejich zástupců, svědků a znalců se neuveřejňují.
Ve Sbírce rozhodnutí mohou být uveřejněna i usnesení, jestliže se na tom plénum usnese. Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně.
Vydávání Sbírky rozhodnutí řídí předseda Ústavního soudu, který tím může pověřit některého místopředsedu.
Dokud nebyly nálezy nebo usnesení určená k uveřejnění zveřejněny ve Sbírce rozhodnutí, může do jejich vyhotovení určeného pro Sbírku rozhodnutí u Ústavního soudu každý nahlédnout.
Doručování
Nálezy a usnesení, upozornění na vady návrhu, předvolání k ústnímu jednání a další vyrozumění se účastníkům a jejich zástupcům doručují do vlastních rukou.
Vedlejším účastníkům se nedoručují písemnosti podle odstavce 1, pokud se týkají pouze účastníků řízení.
Jinak o způsobu doručení rozhodne podle povahy věci soudce zpravodaj.
Pořádkové opatření
Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení, zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k Ústavnímu soudu nebo neuposlechne jeho příkazu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání, může předseda Ústavního soudu, rozhoduje-li ve věci plénum, nebo předseda senátu, rozhoduje-li ve věci senát, uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 100 000 Kč.
Výkon vykonatelného usnesení Ústavního soudu o uložení pořádkové pokuty se řídí zvláštním předpisem.
Uloženou pořádkovou pokutu může ten, kdo ji uložil, dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout.
Pořádkové pokuty připadají státu.
Náklady řízení
Řízení před Ústavním soudem nepodléhá soudním poplatkům.
Náklady řízení vzniklé prováděním důkazů před Ústavním soudem a náklady na tlumočení se hradí z rozpočtu Ústavního soudu.
Náklady řízení před Ústavním soudem, které vzniknou účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, hradí účastník nebo vedlejší účastník, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Ústavní soud může v odůvodněných případech podle výsledků řízení usnesením uložit některému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, aby zcela nebo zčásti nahradil jinému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi jeho náklady řízení.
Náklady účastníků nebo vedlejších účastníků řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků nebo vedlejších účastníků a jejich zástupců, ztráta na výdělku účastníků nebo vedlejších účastníků a odměna za zastupování. § 63
Použití soudních řádů
Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení.
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ
PŘED ÚSTAVNÍM SOUDEM
Řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů
Podání návrhu
Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy je oprávněn podat
prezident republiky,
skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů,
senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti,
ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona.
Návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy je oprávněn podat
vláda,
skupina nejméně 25 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů,
senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti,
ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona,
zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.
Návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení vydaného obcí v její samostatné působnosti může podat i přednosta okresního úřadu a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.
Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy.
Řízení o zrušení zákona, jiného právního předpisu nebo jejich jednotlivých ustanovení může též zahájit plénum, jsou-li dány důvody podle § 78 odst. 2.
Návrh skupiny poslanců nebo skupiny senátorů podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b) musí být podepsán požadovaným počtem poslanců nebo senátorů.
Pokud se v tomto oddílu mluví o zákonu, rozumí se jím též zákonné opatření Senátu, které bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou podle čl. 33 odst. 5 Ústavy. Ústavním zákonem se pro podání návrhu na zahájení řízení soudem v souvislosti s jeho rozhodovací činností rozumí též mezinárodní smlouva podle čl. 10 Ústavy. § 65
Příslušnost k projednání
Je-li k projednání téhož návrhu dána příslušnost pléna i senátu nebo několika senátů, návrh projedná a rozhodne o něm plénum.
Nepřípustnost návrhu
Návrh je nepřípustný, jestliže zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, pozbyly před doručením návrhu Ústavnímu soudu platnosti nebo dosud nebyly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo jiným zákonem stanoveným způsobem.
Návrh je dále nepřípustný, jestliže ústavní zákon, zákon nebo mezinárodní smlouva podle čl. 10 Ústavy, s nimiž jsou podle návrhu přezkoumávané předpisy v rozporu, pozbyly před doručením návrhu Ústavnímu soudu platnosti nebo dosud nebyly vyhlášeny ve Sbírce zákonů.
Zastavení řízení
Jestliže zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, pozbudou platnosti před skončením řízení před Ústavním soudem, řízení se zastaví.
Řízení se rovněž zastaví, jestliže pozbude platnosti ústavní zákon nebo zákon, anebo jestliže přestane být pro Českou republiku závazná mezinárodní smlouva podle čl. 10 Ústavy, s nimiž je podle návrhu zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, v rozporu.
Postup řízení
Nebyl-li návrh odmítnut a nevzniknou-li v průběhu řízení důvody pro zastavení řízení, je Ústavní soud povinen návrh projednat a rozhodnout o něm i bez dalších návrhů.
Při rozhodování posuzuje Ústavní soud obsah zákona nebo jiného právního předpisu z hlediska jejich souladu s ústavními zákony, mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy, popřípadě zákony, jedná-li se o jiný právní předpis, a zjišťuje, zda byly přijaty a vydány v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
Účastníci řízeníÚčastníkem řízení je též ten, kdo zákon nebo jiný právní předpis, jehož zrušení je navrhováno, vydal; soudce zpravodaj mu neprodleně zašle návrh na zahájení řízení s tím, aby se k návrhu písemně vyjádřil do 30 dnů ode dne, kdy mu byl doručen.
Nález a jeho právní následky
Dojde-li po provedeném řízení Ústavní soud k závěru, že zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, nebo že jiný právní předpis nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavním zákonem, zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, nálezem rozhodne, že takový zákon nebo jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení se zrušují dnem, který v nálezu určí.
Dojde-li Ústavní soud po provedeném řízení k závěru, že nejsou dány důvody ke zrušení zákona, jiného právního předpisu nebo jejich jednotlivých ustanovení, návrh zamítne.
Jestliže k zákonu nebo k jeho jednotlivým ustanovením, které Ústavní soud ruší, byly vydány prováděcí předpisy, Ústavní soud v nálezu současně vysloví, které prováděcí předpisy, popřípadě která jejich jednotlivá ustanovení pozbývají současně se zákonem platnosti.
Byl-li na základě právního předpisu, který byl zrušen, vydán soudem v trestním řízení rozsudek, který nabyl právní moci, ale nebyl dosud vykonán, je zrušení takového právního předpisu důvodem pro obnovu řízení podle ustanovení zákona o trestním řízení soudním.
Ostatní pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen, zůstávají nedotčena; práva a povinnosti podle takových rozhodnutí však nelze vykonávat.
Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i v případech, kdy byly zrušeny části právních předpisů, popřípadě některá jejich ustanovení.
Jinak práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením právního předpisů zůstávají nedotčena.
Řízení o ústavních stížnostech
Ústavní stížnost
Ústavní stížnost jsou oprávněni podat
fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci (dále jen „zásah orgánu veřejné moci“) bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy (dále jen „ústavně zaručené základní právo nebo svoboda“),
zastupitelstvo obce nebo vyššího územního samosprávného celku (dále jen „územní samosprávný celek“) podle čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy, jestliže tvrdí, že nezákonným zásahem státu bylo porušeno zaručené právo územního samosprávného celku na samosprávu.
Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Není-li v tomto zákoně uvedeno jinak, platí pro ústavní stížnost obecná ustanovení tohoto zákona o návrhu a pro toho, kdo ústavní stížnost podává (dále jen „stěžovatel“), obecná ustanovení tohoto zákona o navrhovateli.
K ústavní stížnosti musí být přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1).
Politická strana je oprávněna podat návrh podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění nebo jiné rozhodnutí týkající se její činnosti není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.
Návrh podle odstavce 1 lze podat ve lhůtě 30 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1).
V řízení o návrhu podle odstavce 1 se postupuje podle tohoto oddílu.
Spolu s ústavní stížností může být podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.
Nepřípustnost ústavní stížnosti
Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže
stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, nebo
v řízení o podaném opravném prostředku podle odstavce 1 dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma.
Účastníci a vedlejší účastníci řízení
Účastníky řízení o ústavní stížnosti jsou stěžovatel a státní orgán nebo jiný orgán veřejné moci, proti jehož zásahu ústavní stížnost směřuje.
Vedlejšími účastníky jsou ostatní účastníci předchozího řízení, z něhož stížností napadené rozhodnutí vzešlo. Šlo-li o trestní řízení, jsou vedlejšími účastníky strany tohoto řízení.
Ústavní soud může přiznat postavení vedlejšího účastníka i jiným osobám, které prokáží právní zájem na výsledku řízení.
Zastavení řízeníÚstavní stížnost může stěžovatel vzít zpět jen do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě; v takovém případě Ústavní soud řízení zastaví.
Přerušení řízení
Jestliže byl spolu s ústavní stížností podán návrh na zrušení právního předpisu podle § 74, senát řízení přeruší a návrh na zrušení právního předpisu postoupí plénu k rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. a) nebo b) Ústavy. Přísluší-li projednání ústavní stížnosti plénu, projedná plénum i návrh na zrušení jiného právního předpisu podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy.
Dojde-li senát v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti k závěru, že zákon nebo jiný právní předpis anebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis, řízení přeruší a podá návrh plénu na zrušení takového právního předpisu podle čl. 87 odst. 1 písm. a) nebo b) Ústavy. Pokud k takovému závěru dojde plénum v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, zahájí a provede řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) nebo b) Ústavy.
Vyloučení odkladného účinku
Ústavní stížnost nemá odkladný účinek. Návrh podle § 73 odst. 1 proti rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo pozastavení její činnosti má odkladný účinek.
Ústavní soud může na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
Předběžné opatření
Směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, může Ústavní soud k odvrácení hrozící vážné škody nebo újmy, k zabránění hrozícímu násilnému zásahu nebo z jiného závažného veřejného zájmu uložit orgánu veřejné moci, aby v zásahu nepokračoval (předběžné opatření).
O předběžném opatření může rozhodnout Ústavní soud bez ústního jednání. Ve zvlášť naléhavých případech nemusí být k návrhu podle odstavce 1 vyžádáno vyjádření ostatních účastníků a vedlejších účastníků.
Usnesení o předběžném opatření pozbývá platnosti vyhlášením nálezu Ústavního soudu ve věci, pokud je Ústavní soud již dříve nezrušil, protože pominuly důvody, pro které bylo nařízeno.
Vztah k předchozím řízenímÚstavní soud není vázán skutkovým zjištěním učiněným v předchozích řízeních.
Nález a jeho právní následky
Ústavní soud rozhodne nálezem, kterým ústavní stížnosti zcela vyhoví nebo ústavní stížnost zcela zamítne anebo jí zčásti vyhoví a zčásti ji zamítne.
Vyhoví-li Ústavní soud ústavní stížnosti, vysloví v nálezu
jde-li o ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm.
Ústavy, které ústavně zaručené právo nebo svoboda, a jaké ustanovení ústavního zákona nebo mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy byly porušeny a jakým zásahem orgánu veřejné moci k tomuto porušení došlo,
jde-li o ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm.
Ústavy, v čem spočívá porušení zákonem zaručeného práva na samosprávu, jaké ústavní zákony nebo zákony byly porušeny a jakým zásahem státu k tomuto porušení došlo, anebo
jde-li o návrh podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy, v čem je rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí dotýkající se její činnosti v rozporu s ústavními nebo jinými zákony.
Bylo-li vyhověno ústavní stížnosti fyzické nebo právnické osoby podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, Ústavní soud
zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo
jestliže porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody spočívalo v jiném zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, zakáže tomuto orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením.
Bylo-li vyhověno ústavní stížnosti zastupitelstva územního samosprávného celku podle čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy, Ústavní soud
zruší napadené rozhodnutí státního orgánu, nebo
jestliže porušení zaručeného práva na samosprávu spočívalo v jiném zásahu státu, než je rozhodnutí, zakáže příslušnému státnímu orgánu, aby v porušování práva na samosprávu pokračoval, a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením.
Bylo-li vyhověno návrhu politické strany podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy, Ústavní soud napadené rozhodnutí zruší.
Náhrada nákladů zastoupení
Odůvodňují-li to osobní a majetkové poměry stěžovatele, zejména nemá-li dostatečné prostředky k placení nákladů spojených se zastoupením (§ 29 a § 30 odst. 1) a nebyla-li ústavní stížnost odmítnuta, soudce zpravodaj rozhodne na návrh stěžovatele podaný před prvním ústním jednáním, že náklady na jeho zastoupení zcela nebo zčásti zaplatí stát.
O návrhu rozhodne soudce zpravodaj usnesením, které se doručuje stěžovateli a zástupci. Vyhoví-li se zcela návrhu, nemusí být usnesení odůvodněno.
Náklady zastoupení hradí Ústavní soud ze svého rozpočtu.
Až do skončení řízení může soudce zpravodaj usnesení podle odstavce 2 zrušit nebo změnit, a to popřípadě i se zpětnou účinností, bude-li zjištěno, že poměry stěžovatele postup podle odstavce 1 neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
Placení nákladů zastoupení
Náklady podle § 83 uhradí Ústavní soud k rukám zástupce po skončení řízení. Jestliže je to důvodné, poskytne se zástupci na jeho žádost přiměřená záloha.
Přizná-li Ústavní soud stěžovateli, jehož náklady zastoupení platí stát (§ 83), náhradu nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji České republice v rozsahu, v jakém bylo stěžovateli přiznáno právo na zaplacení nákladů zastoupení. O tom Ústavní soud rozhodne v usnesení o náhradě nákladů řízení.
Náhrada nákladů tohoto řízení je příjmem státního rozpočtu.
Řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí
ve věci ověření volby poslance nebo senátora
Opravný prostředek
Opravný prostředek proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora podle čl. 87 odst. 1 písm. e) Ústavy (dále jen „opravný prostředek“) je oprávněn podat
poslanec, senátor, případně volební strana, za níž poslanec nebo senátor kandidoval, proti rozhodnutí, že nebyl platně zvolen,
ten, jehož volební stížnosti podle volebního zákona bylo vyhověno, proti rozhodnutí příslušné komory Parlamentu nebo jejího orgánu o ověření platnosti volby poslance nebo senátora.
Opravný prostředek lze podat do deseti dnů ode dne, kdy bylo osobě oprávněné podat opravný prostředek oznámeno rozhodnutí podle odstavce 1.
O opravném prostředku podle § 85 koná Ústavní soud vždy ústní jednání.
Pro opravný prostředek jinak platí obecná ustanovení tohoto zákona o návrhu na zahájení řízení a pro toho, kdo opravný prostředek podává, obecná ustanovení tohoto zákona o navrhovateli.
Účastníci a vedlejší účastníci řízení
Účastníkem řízení o opravném prostředku je též orgán, který přijal rozhodnutí, že poslanec nebo senátor byl nebo nebyl platně zvolen.
Podal-li opravný prostředek podle § 85 odst. 1 písm. a) poslanec nebo senátor, je vedlejším účastníkem řízení volební strana, za kterou tento poslanec nebo senátor kandidoval. Podala-li takovýto opravný prostředek volební strana, je vedlejším účastníkem řízení poslanec nebo senátor, jehož se opravný prostředek podle § 85 odst. 1 písm. a) týká.
Vedlejšími účastníky řízení o opravném prostředku podle § 85 odst. 1 písm. b) jsou poslanec nebo senátor, proti ověření jejichž volby opravný prostředek směřuje.
Vyloučení odkladného účinkuOpravný prostředek proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora nemá odkladný účinek.
Zastavení řízení
V případě opravného prostředku podle § 85 odst. 1 písm. a) Ústavní soud řízení zastaví, jestliže ten, kdo opravný prostředek podal, jej vzal zpět.
V případě opravného prostředku podle § 85 odst. 1 písm. b) Ústavní soud řízení zastaví, jestliže ten, kdo opravný prostředek podal, jej vzal zpět nebo jestliže se poslanec nebo senátor, jehož se opravný prostředek týkal, vzdal mandátu.
Ústavní soud řízení zastaví také tehdy, jestliže poslanec nebo senátor, jehož se opravný prostředek týkal, zemřel. Požádá-li o pokračování řízení manžel nebo příbuzný v řadě přímé do jednoho měsíce od úmrtí, v řízení se pokračuje.
Nález a jeho právní následky
Ústavní soud rozhodne nálezem, kterým opravnému prostředku vyhoví anebo jej zamítne.
Vyhoví-li Ústavní soud opravnému prostředku, vysloví v nálezu,
že poslanec nebo senátor byl platně zvolen, rozhodoval-li o opravném prostředku podle § 85 odst. 1 písm. a), nebo
že poslanec nebo senátor nebyl platně zvolen, rozhodoval-li o opravném prostředku podle § 85 odst. 1 písm. b).
Vyhlášením nálezu podle § 56, kterým Ústavní soud vyhověl opravnému prostředku, pozbývají platnosti rozhodnutí jiných orgánů, která tomuto nálezu odporují.
O výroku nálezu vystaví předsedající osvědčení, které předá přítomným účastníkům a vedlejším účastníkům.
Řízení v pochybnostech o ztrátě volitelnosti
a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance
nebo senátora podle čl. 25 Ústavy
Podání návrhu
V pochybnostech, zda mandát poslance nebo senátora zanikl z důvodů uvedených v čl. 25 písm. d) nebo f) Ústavy, jsou oprávněni podat návrh Ústavnímu soudu, aby zjistil, zda mandát poslance nebo senátora zanikl,
poslanec nebo senátor, o jehož mandát jde,
předseda Poslanecké sněmovny, jde-li o poslance, nebo předseda Senátu, jde-li o senátora,
skupina nejméně 20 poslanců, jde-li o poslance, nebo skupina nejméně deseti senátorů, jde-li o senátora.
Ustanovení § 64 odst. 4 platí obdobně.
Účastníci řízeníÚčastníkem řízení o tom, zda zanikl mandát poslance nebo senátora, je vždy poslanec nebo senátor, o jehož mandát jde, a předseda Poslanecké sněmovny, jde-li o poslance, nebo předseda Senátu, jde-li o senátora, i když nejsou navrhovateli.
Řízení
O návrhu podle § 92 odst. 1 koná Ústavní soud vždy ústní jednání.
Ústavní soud řízení zastaví, jestliže navrhovatel vzal svůj návrh zpět nebo jestliže poslanec nebo senátor, o jehož mandát jde, zánik mandátu uznal.
Ústavní soud řízení zastaví také tehdy, jestliže poslanec nebo senátor, jehož se opravný prostředek týkal, zemřel. Požádá-li o pokračování řízení manžel nebo příbuzný v řadě přímé do jednoho měsíce od úmrtí, v řízení se pokračuje.
Nález
Ústavní soud nálezem rozhodne, že mandát poslance nebo senátora zanikl z důvodů uvedených v čl. 25 písm. d) nebo f) Ústavy, anebo vysloví, že tvrzené skutečnosti, které by byly důvodem zániku mandátu podle čl. 25 písm. d) nebo f) Ústavy, nebyly dány.
O výroku nálezu vystaví předsedající osvědčení, které předá přítomným účastníkům.
Řízení o ústavní žalobě proti prezidentu republiky
VelezradaVelezradou pro účely tohoto zákona rozumí se jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.
Ústavní žaloba
Ústavní soud podle čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy na základě žaloby Senátu rozhoduje, zda se prezident republiky dopustil velezrady. Řízení je zahájeno doručením žaloby Ústavnímu soudu.
Ústavní žaloba proti prezidentu republiky podle čl. 65 odst. 2 Ústavy (dále jen „ústavní žaloba“) musí obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým se měl prezident republiky dopustit velezrady, spolu s uvedením důkazů, o které se ústavní žaloba opírá.
Ústavní žalobu projedná Ústavní soud přednostně před ostatními návrhy.
Obecná ustanovení hlavy prvé této části zákona pro řízení o ústavní žalobě neplatí s výjimkou ustanovení § 36 až 43, § 52 až 59 a § 61.
Zastavení řízení
Jestliže bylo Ústavnímu soudu, dříve než se odebral k závěrečné poradě, doručeno usnesení Senátu, kterým ústavní žalobu odvolává, Ústavní soud řízení zastaví.
Ústavní soud řízení zastaví také tehdy, jestliže prezident republiky po jeho zahájení zemřel. Požádá-li o pokračování řízení manžel nebo příbuzný v řadě přímé do jednoho měsíce od úmrtí, v řízení se pokračuje.
Okolnost, že se prezident republiky po zahájení řízení vzdal svého úřadu, není důvodem k zastavení řízení.
Zastupování v řízeníZa Senát v řízení o ústavní žalobě před Ústavním soudem jedná jeho předseda nebo osoba, kterou tím Senát pověří.
ObhájciPrezident republiky, proti kterému byla podána ústavní žaloba, má právo zvolit si jednoho nebo více obhájců; alespoň jeden z nich musí být advokátem.
Ústní jednání
Soudce zpravodaj podle potřeby doplní šetření provedené senátem a připraví ústní jednání.
O ústavní žalobě koná Ústavní soud vždy ústní jednání.
Ústavní soud doručí prezidentovi republiky ústavní žalobu a současně vyrozumí prezidenta republiky a zástupce Senátu o době a místě konání ústního jednání, a to zejména deset dnů předem. Přitom prezidenta republiky upozorní, že bude jednáno v jeho nepřítomnosti, nedostaví-li se bez řádné omluvy k jednání nebo se bez dostatečného důvodu v průběhu jednání předčasně vzdálí.
Ústní jednání zahájí předsedající sdělením věci, která bude projednávána, poté zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k ústnímu jednání předvolány nebo o něm vyrozuměny, a zjistí jejich totožnost.
Pokládá-li se prezident republiky nebo zástupce Senátu (dále jen „strany“) opatřením předsedajícího při řízení jednání zkrácen, může žádat, aby rozhodlo plénum.
Pokud se některá z předvolaných osob nedostavila, rozhodne Ústavní soud po slyšení stran, zda je možno ústní jednání provést nebo zda je nutno je odročit.
Po provedení úkonů podle předchozích ustanovení přednese na výzvu předsedajícího zástupce Senátu ústavní žalobu. Po přednesení žaloby dá předsedající prezidentu republiky a jeho obhájcům možnost se k ní vyjádřit; poté se provede důkazní řízení.
Prezident republiky, jeho obhájci a zástupce Senátu mají právo vyjádřit se k prováděným důkazům, klást svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění dokazování.
Není-li dalších důkazních návrhů nebo bylo-li rozhodnuto, že další důkazy již prováděny nebudou, ukončí předsedající důkazní řízení a dá zástupci Senátu a poté prezidentovi republiky a jeho obhájcům možnost pronést závěrečnou řeč. Poté se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě.
Shledá-li Ústavní soud vzhledem k závěrečným řečem anebo při závěrečné poradě, že je nutno objasnit další okolnosti, může se usnést, že dokazování bude doplněno, a v řízení dále pokračuje.
Po doplnění dokazování dá předsedající znovu slovo zástupci Senátu a prezidentu republiky a jeho obhájcům k závěrečným řečem.
Nález a jeho právní následky
Po ukončení ústního jednání Ústavní soud buď ústavní žalobě vyhoví a rozhodne, že se prezident republiky dopustil velezrady, anebo ho ústavní žaloby zprostí.
Jakmile byl nález, kterým bylo ústavní žalobě vyhověno, vyhlášen podle § 56, ztrácí prezident republiky prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce podle zvláštního zákona mu nenáleží.
O výroku nálezu vystaví předsedající osvědčení, které předá přítomným stranám.
Obnova řízení
Ten, kdo se podle nálezu Ústavního soudu dopustil velezrady, může požádat Ústavní soud, aby řízení o ústavní žalobě bylo obnoveno,
jestliže takový nález Ústavního soudu byl ovlivněn trestným činem jiné osoby,
uvede-li nové skutečnosti nebo důkazy, které bez své viny nemohl uplatnit v původním řízení a které samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými již dříve by mohly vést k tomu, že by byl ústavní žaloby zproštěn.
Po smrti osoby uvedené v odstavci 1 mohou o obnovu řízení o ústavní žalobě požádat její manžel nebo příbuzný v řadě přímé.
O žádosti o obnovu řízení podle § 105 rozhoduje Ústavní soud bez ústního jednání. Obnovené řízení se koná na základě původní ústavní žaloby.
Byla-li osoba uvedená v § 105 odst. 1 v obnoveném řízení ústavní žaloby zproštěna, nenabývá ztraceného prezidentského úřadu.
Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení o ústavní žalobě přiměřeně ustanovení trestního řádu o řízení před soudem.
Řízení o návrhu prezidenta republiky na zrušení
usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu
podle čl. 66 Ústavy
Podání návrhu
Usnesou-li se Poslanecká sněmovna a Senát podle čl. 66 Ústavy, že prezident republiky nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad, je prezident republiky oprávněn navrhnout Ústavnímu soudu, aby toto usnesení zrušil.
Návrh podle odstavce 1 je prezident republiky oprávněn podat ode dne přijetí usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy do deseti dnů poté, co podle usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu již může svůj úřad vykonávat.
Zastavení řízeníPrezident republiky může do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě, vzít návrh podle § 109 zpět. V takovém případě Ústavní soud řízení zastaví. Ústavní soud řízení též zastaví, jestliže prezident republiky zemřel.
Účastníci řízeníÚčastníky řízení jsou též Poslanecká sněmovna a Senát.
Vyžádání dokladůPoslanecká sněmovna a Senát předloží Ústavnímu soudu neprodleně na jeho výzvu doklady, z nichž jejich usnesení vychází, a navrhnou případně další důkazy o tom, že prezident republiky v době přijetí usnesení a jeho trvání nemohl, popřípadě nemůže ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat.
Ústní jednáníÚstní jednání o návrhu prezidenta republiky podle § 109 zahájí Ústavní soud nejpozději do pěti dnů ode dne, kdy mu byl doručen.
Předběžné opatřeníÚstavní soud může na návrh prezidenta republiky jako předběžné opatření pozastavit výkon pravomocí podle čl. 66 Ústavy a pozastavit vyhlášení podle čl. 52 Ústavy dosud nevyhlášených zákonů, ke kterým prezident republiky nemohl užít své právo podle čl. 50 odst. 1 Ústavy.
Nález a jeho právní následky
Ústavní soud rozhodne o návrhu podle § 109 do 15 dnů od jeho doručení.
Ústavní soud rozhodne, zda v době přijetí usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy prezident republiky nemohl svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat, popřípadě do kdy taková překážka výkonu úřadu trvala.
Rozhodne-li Ústavní soud, že v době přijetí usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy nebyly závažné důvody, pro které by prezident republiky nemohl vykonávat svůj úřad, nebo že v době trvání takového usnesení pominuly, zruší svým nálezem takové usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu zcela nebo pro odpovídající dobu.
Rozhodne-li Ústavní soud, že v době přijetí usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu byly závažné důvody, pro které prezident republiky nemohl vykonávat svůj úřad, a že do dne přijetí nálezu Ústavního soudu nepominuly, návrh prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu zamítne.
Úkony, vykonané namísto prezidenta republiky předsedou vlády nebo předsedou Poslanecké sněmovny, popřípadě předsedou Senátu podle čl. 66 Ústavy v době, kdy podle zjištění Ústavního soudu nebyly závažné důvody, pro které by prezident republiky nemohl vykonávat svůj úřad, nepozbývají platnosti.
Řízení o opatřeních nezbytných k provedení
rozhodnutí mezinárodního soudu
Mezinárodní soudMezinárodním soudem se pro účely tohoto zákona rozumí mezinárodní orgán oprávněný rozhodovat o stížnostech proti porušení lidských práv a základních svobod, jehož rozhodnutí jsou v České republice závazná podle ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána.
Podání návrhu a postup řízení
Rozhodl-li mezinárodní soud na základě stížnosti mu podané, že zásahem orgánu veřejné moci České republiky bylo porušeno ústavně zaručené právo nebo svoboda fyzické nebo právnické osoby, a jestliže takové porušení spočívá v platném právním předpisu, podá vláda Ústavnímu soudu návrh na zrušení takového právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení, pokud jeho zrušení nebo změnu nemůže zajistit jiným způsobem.
Ústavní soud postupuje v tomto řízení přiměřeně podle prvého oddílu této hlavy.
Řízení ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů
a orgánů územní samosprávy
Podání návrhu
V řízení ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy Ústavní soud rozhoduje spory mezi státními orgány a orgány územních samosprávných celků o příslušnost vydat rozhodnutí nebo činit opatření nebo jiné zásahy (dále jen „rozhodnutí“) ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení (dále jen „kompetenční spory“).
Návrh na zahájení řízení v kompetenčním sporu je oprávněn podat
státní orgán v kompetenčním sporu mezi státem a územním samosprávným celkem nebo v kompetenčním sporu mezi státními orgány navzájem,
zastupitelstvo územního samosprávného celku v kompetenčním sporu mezi územním samosprávným celkem a státem nebo v kompetenčním sporu mezi územními samosprávnými celky navzájem.
ÚčastníciÚčastníky řízení ve věcech kompetenčních sporů jsou též státní orgány a územní samosprávné celky, které jsou uvedeny v návrhu na zahájení řízení, nebo které tvrdí, že jsou příslušné vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu, anebo které takovou kompetenci popírají.
Nepřípustnost návrhu
Návrh je nepřípustný, přísluší-li rozhodovat o kompetenčním sporu jinému orgánu podle zvláštního zákona.
Návrh je dále nepřípustný, přísluší-li rozhodovat o kompetenčním sporu orgánu společně nadřízenému orgánům, mezi nimiž kompetenční spor vznikl.
Zastavení řízeníNebyl-li návrh podle § 120 odst. 2 odmítnut, může jej navrhovatel vzít zpět jen se souhlasem Ústavního soudu; v takovém případě soud řízení zastaví.
Nález a jeho právní následky
Ústavní soud nálezem rozhodne, který orgán je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení.
Jde-li o kompetenční spor mezi státním orgánem a územním samosprávným celkem, Ústavní soud rozhodne, zda věc spadá do kompetence státu nebo územní samosprávy.
Jestliže orgán, který je účastníkem řízení v kompetenčním sporu, vydal rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení a podle Ústavního soudu je k vydání takového rozhodnutí příslušný jiný orgán, Ústavní soud svým nálezem takové rozhodnutí zruší.
Jestliže orgán, který je účastníkem řízení v kompetenčním sporu, vydal rozhodnutí, kterým svoji kompetenci popřel, a podle zjištění Ústavního soudu je k vydání rozhodnutí ve věci příslušný, Ústavní soud takové rozhodnutí svým nálezem zruší.
PLATOVÉ POMĚRY SOUDCE A ASISTENTA
Základní plat soudce Ústavního soudu činí 31 000 Kč.
Funkční příplatek náleží
předsedovi Ústavního soudu ve výši 7500 Kč měsíčně,
místopředsedovi Ústavního soudu ve výši 5000 Kč měsíčně.
Vedle platu náleží paušální náhrada věcných nákladů spojených s výkonem funkce v této měsíční výšipředsedovi Ústavního soudu 9000 Kč místopředsedovi Ústavního soudu 8000 Kč soudci 5000 Kč.
Základní plat a funkční příplatek podléhají dani z příjmů. Paušální náhrada dani nepodléhá.
Požitky podle § 126 až 128 jsou splatné pozadu za měsíční období.
Předseda Ústavního soudu má právo na
bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,
bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.
Místopředseda Ústavního soudu má právo na
bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou,
bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.
Soudce může bezplatně užívat prostředků veřejné hromadné dopravy na území České republiky.
Soudce má po dobu výkonu funkce právo užívat přiměřeně vybavený byt v sídle Ústavního soudu.
Soudci náleží v kalendářním roce, v němž skutečně vykonával práci v této funkci nejméně po dobu devíti měsíců, další základní plat.
Do doby skutečného výkonu funkce podle odstavce 5 se započítává doba dovolené na zotavenou.
Další plat podle odstavce 5 je splatný ve výplatním termínu stanoveném pro výplatu platu za měsíc listopad. Vznikne-li nárok až v prosinci, je další plat splatný spolu s platem za tento měsíc.
V době, kdy soudce nevykonává funkci pro nemoc, náleží mu základní plat, nejdéle však po dobu šesti měsíců; po tuto dobu mu nenáleží dávky nemocenského pojištění.
Platové poměry asistenta se řídí zvláštním předpisem.
KÁRNÉ PROVINĚNÍ A KÁRNÉ ŘÍZENÍ
Kárné provinění
Soudce je kárně odpovědný za kárné provinění.
Kárným proviněním je jednání, jímž soudce snižuje vážnost a důstojnost své funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování Ústavního soudu, jakož i jiné zaviněné porušení povinností soudce.
Kárným proviněním je též jednání, které má znaky přestupku podle zvláštních předpisů.
Kárné řízení
O zahájení kárného řízení rozhoduje předseda Ústavního soudu usnesením. Usnesení musí být odůvodněno a doručuje se soudci, proti němuž se kárné řízení zahajuje.
O zahájení kárného řízení s předsedou Ústavního soudu se může usnést plénum na společný návrh nejméně tří soudců.
Kárné řízení lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy k jednání, které je důvodem k zahájení kárného řízení, došlo.
Po dobu kárného řízení pro kárné provinění podle § 133 odst. 1 nemůže soudce činit žádné úkony související s výkonem soudcovské funkce. Je-li soudce předsedou senátu nebo členem senátu, určí předseda Ústavního soudu, který z ostatních soudců bude zastupujícím členem senátu. Je-li soudce předsedou Ústavního soudu, vykonává jeho funkci místopředseda.
Ustanovení § 135 platí obdobně pro dobu, po kterou je proti soudci vedeno trestní stíhání.
Usnesení předsedy Ústavního soudu o zahájení kárného řízení se předloží plénu.
Soudci, proti kterému bylo kárné řízení zahájeno, musí být umožněno vyjádřit se k důvodům usnesení o zahájení kárného řízení a zúčastnit se jednání pléna v této věci s výjimkou porady a hlasování.
Pro dokazování v kárném řízení se použijí přiměřeně příslušná ustanovení zákona o trestním řízení soudním. § 139
Plénum kárné řízení zastaví, neshledá-li je důvodným. V téže věci kárné řízení již nelze zahájit.
Pokud kárné řízení nebylo zastaveno, zvolí plénum ze svého středu pětičlenný kárný senát, který věc projedná a rozhodne.
Kárný senát si na svém prvním jednání zvolí ze svých členů předsedu, který řídí jeho jednání. Kárný senát je způsobilý jednat a usnášet se, jsou-li přítomni všichni jeho členové; usnáší se většinou hlasů. Ustanovení § 20 platí obdobně.
Při rozhodování je kárný senát vázán důvody kárného řízení uvedenými v usnesení o jeho zahájení.
Soudce, se kterým je kárné řízení vedeno, má právo zúčastnit se jednání kárného senátu s výjimkou porady a hlasování, vyjádřit se k důvodům kárného řízení a k prováděným důkazům, klást svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění dokazování.
Kárný senát rozhodne tak, že jednání, uvedené v usnesení o zahájení kárného řízení, soudci vytkne, anebo kárné řízení zastaví, nebylo-li kárné provinění prokázáno. § 142
Proti usnesení kárného senátu o zastavení kárného řízení mohou podat do 15 dnů ode dne jeho doručení námitky předseda Ústavního soudu, popřípadě soudci, kteří podali návrh na zahájení kárného řízení podle § 134 odst. 2. O námitce rozhodne plénum tak, že usnesení kárného senátu buď potvrdí, nebo je zruší a vrátí mu věc k novému projednání; pokyny pléna k doplnění řízení je kárný senát vázán.
Jestliže proti usnesení kárného senátu uvedenému v odstavci 1 námitky podány nebyly anebo jestliže plénum takové usnesení potvrdilo, hledí se na soudce, jako by s ním kárné řízení nebylo zahájeno. V téže věci kárné řízení již nelze zahájit.
Proti usnesení kárného senátu, kterým bylo soudci jeho jednání vytknuto, může do 15 dnů ode dne jeho doručení podat tento soudce námitky. O námitkách rozhodne plénum tak, že buď usnesení kárného senátu potvrdí, nebo je zruší, popřípadě vrátí mu věc k novému projednání; pokyny pléna k doplnění řízení je kárný senát vázán.
Jiná rozhodování
Podle této části se postupuje přiměřeně též při rozhodování o tom, zda
soudce vykonává funkci nebo jinou výdělečnou činnost, která není s funkcí soudce slučitelná,
je soudce členem politické strany nebo politického hnutí,
se soudce nezúčastňuje jednání Ústavního soudu po dobu delší jednoho roku.
Pokud se v kárném řízení prokázalo, že se soudce dopustil takového jednání, že jeho další setrvání ve funkci by bylo v rozporu s posláním Ústavního soudu a s postavením jeho soudců, a jestliže proti usnesení kárného senátu, kterým bylo soudci jeho jednání vytknuto, nebyly podány námitky, anebo jestliže plénum takové usnesení potvrdilo, plénum rozhodne, zda soudci jeho funkce zaniká. Návrh na takové usnesení může podat předseda kárného senátu.
K usnesení podle odstavce 1 je třeba souhlasu nejméně devíti soudců. O návrhu může plénum jednat a usnášet se, je-li přítomno alespoň 12 soudců.
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Jestliže k zásahu orgánu veřejné moci
České republiky nebo
České a Slovenské Federativní Republiky v oboru působnosti, kterou podle ústavních a jiných zákonů od 1. ledna 1993 převzaly orgány České republiky,
došlo před 1. lednem 1993 a jestliže lhůta pro podání ústavní stížnosti k Ústavnímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky stanovená v § 55 odst. 3 zákona č. 491/1991 Sb. započala po 2. listopadu 1992, lze proti takovému zásahu podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu do 60 dnů ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti.
Zjistí-li Ústavní soud, že ústavní stížnost nesměřuje proti zásahu orgánu veřejné moci uvedenému v odstavci 1, řízení zastaví.
Ústavní stížnost nebo návrh podle § 72 odst. 1 lze za podmínek stanovených tímto zákonem podat i proti zásahům orgánů veřejné moci, k nimž došlo od 1. ledna 1993 do dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti.
Pro lhůtu k podání ústavní stížnosti nebo návrhu podle odstavce 1 platí obdobně ustanovení § 72 odst. 2 nebo § 73 odst. 2 s tím, že lhůta k jejich podání, která by jinak započala přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, začíná teprve tímto dnem.
Shledá-li soudce zpravodaj důvody k odmítnutí návrhu podle § 43 odst. 2, připraví věc k projed-