Zákon České národní rady o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů
Státní rozpočet České republiky na rok 1993
Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 1993 (dále jen „státní rozpočet republiky“) se stanoví částkou 342 200 000 000 Kčs, celkové výdaje státního rozpočtu republiky se stanoví částkou 342 200 000 000 Kčs (příloha č. 1).
Ve státním rozpočtu republiky jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům okresních úřadů pro vyrovnání rozpočtů okresních úřadů a rozpočtů obcí, a to dotacemi v celkové výši 17 000 000 000 Kčs (příloha č. 2).
Ve státním rozpočtu republiky je obsažena dotace do Státního fondu tržní regulace v zemědělství ve výši 3 000 000 000 Kčs.
Rozdělení stanovených rozpočtových výdajů do jednotlivých kapitol státního rozpočtu republiky je uvedeno v příloze č. 3.
Tento zákon neupravuje poskytování mzdy a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům, jejichž platové poměry stanoví zvláštní právní předpis.
Vláda České republiky nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může upravit ukazatele státního rozpočtu republiky v souladu s cenovými, organizačními a metodickými změnami. Těmito opatřeními nesmí dojít ke zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu republiky.
Ministerstvo financí může vydat v průběhu roku 1993 státní dluhopisy do 8 000 000 000 Kčs na úhradu očekávaného schodku státního rozpočtu federace za rok 1992 připadajícího na Českou republiku, nebo na úhradu případného schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1992. Dluhopisy budou splatné do šesti let ode dne jejich vydání.
Stejná mzda za stejnou práci a za práci stejné hodnoty
Podmínky pro poskytování mzdy musí být stejné pro muže a ženy. Zaměstnancům, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, přísluší stejná mzda. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance a při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, a to v pracovním poměru ke stejnému zaměstnavateli.
Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle stupně vzdělání, rozsahu dalšího vzdělání a praktických znalostí a dovedností požadovaných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody a za zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce.
Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti, zdravotní závadnosti nebo obtížnosti práce dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí.
Pracovní schopnosti a pracovní způsobilost zaměstnance se posuzují podle odborné a duševní způsobilosti, smyslových předpokladů, popřípadě podle tělesné způsobilosti konat danou práci.
Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.
Část závazků České a Slovenské Federativní Republiky z minulých let ve vztahu k zahraničí spravovaná Československou obchodní bankou ve výši 6 500 000 000 Kčs, která odpovídá výši závazků splatných v roce 1993, se v roce 1993 v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky a vznikem České republiky mimořádně uhradí z Fondu národního majetku České republiky.
Fond národního majetku České republiky mimořádně poskytne v roce 1993 na podporu podnikání Českomoravské záruční a rozvojové bance a.s. 1 000 000 000 Kčs a na majetkovou újmu peněžních ústavů České spořitelně a.s. a Investiční bance a.s. celkem 2 000 000 000 Kčs.
Úprava platů a dalších požitků ústavních funkcionářů a některých pracovníků ústředních orgánů státní správy a dalších orgánů
Tato část zákona se vztahuje na poslance České národní rady, prezidenta České republiky a členy vlády České republiky, členy prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky, náměstky ministrů, vedoucí ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele není člen vlády, vedoucího Kanceláře prezidenta České republiky a vedoucího Úřadu vlády České republiky a jejich náměstky a na pracovníky Kanceláře prezidenta České republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky a Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky.
Článek I
Poslanci
Zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
V § 1 se částka 7000 Kčs nahrazuje částkou 13 000 Kčs.
V § 2 odst. 1 se částka 9000 Kčs nahrazuje částkou 18 000 Kčs. V § 2 odst. 2 se částka 5000 Kčs nahrazuje částkou 15 000 Kčs. V § 2 odst. 3 se částka 4000 Kčs nahrazuje částkou 14 000 Kčs.
V § 3 odst. 1 se částka 2000 Kčs nahrazuje částkou 5000 Kčs. V § 3 odst. 2 se částka 1000 Kčs nahrazuje částkou 2000 Kčs. V § 3 odst. 3 se částka 500 Kčs nahrazuje částkou 1000 Kčs.
V § 3 odst. 4 zní:
Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní:
§ 4 odst. 1 zní:
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
V § 6 se slovo „potřebných“ nahrazuje slovem „potřebné“ a částka 4000 Kčs se nahrazuje částkou 7000 Kčs.
§ 7 odst. 3 zní:
bezplatné používání služebního vozidla bez přiděleného řidiče k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou; rozsah jejich nároku na náhradu za spotřebované pohonné hmoty v příslušném kalendářním roce stanoví vnitřním předpisem orgán České národní rady pověřený k tomu Českou národní radou,
bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
Za § 9 se vkládá § 9a, který zní:
§ 11 a 12 znějí:
Prezident České republiky
Plat a další požitky prezidenta České republiky se stanoví takto:
Měsíční plat činí 85 000 Kčs.
Vedle platu podle odstavce 1 náleží paušální náhrada věcných nákladů spojených s výkonem funkce v měsíční výši 90 000 Kčs.
Prezident České republiky má právo na
bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,
bezplatné zřízení a používání dvou účastnických telefonních stanic k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době,
bezplatné užívání rezidence na Pražském hradě.
Plat a paušální náhrada podle odstavců 1 a 2 nepodléhají daním a poplatkům.
Nárok na plat podle odstavce 1 vzniká dnem, kdy byl prezident zvolen, a trvá ještě tři měsíce po skončení výkonu funkce. Nárok na paušální náhradu podle odstavce 2 a požitky podle odstavce 3 náleží ode dne zvolení do skončení výkonu funkce.
Článek III
Ostatní ústavní funkcionáři
Platy a další požitky členů vlády České republiky a prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky se stanoví takto:
Měsíční plat činí u
předsedy vlády 31 000 Kčs,
místopředsedy vlády 29 000 Kčs,
ministra 25 000 Kčs,
prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu 25 000 Kčs,
viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu 23 000 Kčs.
Vedle platu podle odstavce 1 náleží paušální náhrada věcných nákladů spojených s výkonem funkce těmto funkcionářům v této měsíční výši:
předsedovi vlády 10 000 Kčs,
místopředsedovi vlády, 9000 Kčs,
ministrovi 8000 Kčs,
prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu 8000 Kčs,
viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu 7000 Kčs.
Plat podle odstavce 1 podléhá dani z příjmů. Paušální náhrada podle odstavce 2 dani nepodléhá.
Požitky podle odstavců 1 a 2 jsou splatné pozadu za měsíční období.
Členové vlády České republiky a prezident Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky mají právo na
bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,
bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době,
paušální náhradu výdajů za ubytování ve výši 2000 Kčs měsíčně v případě, že funkcionář vykonává funkci v místě, které není totožné s místem jeho trvalého pobytu; paušální náhrada nepodléhá dani.
Funkcionářům uvedeným v tomto článku nenáleží po dobu výkonu jejich funkce poslanecké náhrady, cestovní náhrady, s výjimkou nákladů na ubytování a náhrad při zahraničních služebních cestách, a příjmy z výkonu jiných funkcí a činností, s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti; takováto činnost nesmí ohrožovat důvěryhodnost tohoto funkcionáře.
Nárok na plat podle odstavce 1 vzniká funkcionářům uvedeným v tomto článku dnem, kdy byl funkcionář zvolen či jmenován, a trvá ještě tři mě– síce po skončení výkonu funkce. Nárok na ostatní po– žitky podle odstavců 2 a 5 náleží ode dne zvolení či jmenování do skončení výkonu funkce; členům vlády náleží požitek podle odstavce 5 písm. a) ještě tři měsíce po skončení výkonu funkce, pokud jim v té době nevznikne nárok na stejný požitek.
Funkcionářům uvedeným v tomto článku náleží v kalendářním roce, v němž skutečně vykonávali funkci nejméně po dobu devíti měsíců, další plat, který se rovná měsíčnímu platu podle odstavce 1. Další plat je splatný spolu s měsíčním platem za měsíc listopad. Vznikne-li nárok až v prosinci, je další plat splatný spolu s měsíčním platem za tento měsíc.
Za dobu, kdy funkcionář uvedený v tomto článku dočasně nevykonává funkci, se krátí jeho požitky podle odstavců 1 a 2 v poměru k délce této doby.
V době, kdy člen vlády České republiky a prezident Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky nevykonává funkci pro nemoc, náleží mu plat podle odstavce 1, nejdéle však po dobu šesti měsíců; po tuto dobu mu nenáleží dávky nemocenského pojištění. Ženě, která nevykonává některou z uvedených funkcí z důvodů mateřské dovolené, náleží plat podle odstavce 1, nejdéle však po dobu šesti měsíců; po tuto dobu jí nenáleží peněžitá pomoc v mateřství. Obdobně se postupuje, pokud by některému z uvedených funkcionářů vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zvláštních předpisů.
Článek IV
Členové prezidiální rady
Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky
Platy a další požitky členů prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky, s výjimkou prezidenta a viceprezidenta, se stanoví takto:
Měsíční plat činí 13 000 Kčs.
Vedle platu podle odstavce 1 náleží paušální náhrada věcných nákladů spojených s výkonem funkce v měsíční výši 6000 Kčs.
Plat podle odstavce 1 podléhá dani z příjmů. Paušální náhrada podle odstavce 2 dani nepodléhá.
Požitky podle odstavců 1 a 2 jsou splatné pozadu za měsíční období.
Členům prezidiální rady náleží po dobu výkonu jejich funkce cestovní náhrady včetně náhrady za ubytování a náhrad při zahraničních služebních cestách.
Nárok na plat podle odstavce 1 členům prezidiální rady vzniká dnem, kdy byl člen zvolen, a trvá ještě tři měsíce po skončení výkonu funkce. Nárok na ostatní požitky podle odstavců 2 a 5 náleží ode dne zvolení do skončení výkonu funkce.
Členům prezidiální rady náleží v kalendářním roce, v němž skutečně vykonávaly funkci nejméně po dobu devíti měsíců, další plat, který se rovná měsíčnímu platu podle odstavce 1. Další plat je splatný spolu s měsíčním platem za měsíc listopad. Vznikne-li nárok až v prosinci, je další plat splatný spolu s měsíčním platem za tento měsíc.
Za dobu, kdy člen prezidiální rady dočasně nevykonává funkci, se krátí jeho požitky podle odstavců 1 a 2 v poměru k délce této doby.
V době, kdy člen prezidiální rady nevykonává funkci pro nemoc, náleží mu plat podle odstavce 1, nejdéle však po dobu šesti měsíců; po tuto dobu mu nenáleží dávky nemocenského pojištění. Ženě, která nevykonává tuto funkci z důvodu mateřské dovolené, náleží plat podle odstavce 1, nejdéle však po dobu šesti měsíců; po tuto dobu jí nenáleží peněžitá pomoc v mateřství. Obdobně se postupuje, pokud by členu prezidiální rady vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zvláštních předpisů.
Článek V
Pracovníci
Vedoucím ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele není člen vlády, vedoucímu Kanceláře prezidenta České republiky, vedoucímu Úřadu vlády České republiky (dále jen „vedoucí ústředního orgánu“), náměstkům ministrů a vedoucích ústředních orgánů, pracovníkům Kanceláře prezidenta České republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky a Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky se stanoví plat a odměna za pracovní pohotovost podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech a podle nařízení vlády České republiky o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí.
Vedoucí ústředních orgánů, náměstci ministrů a vedoucích ústředních orgánů (odstavec 1) mají právo na
bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou,
bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v pracovní i mimopracovní době.
Po dobu výkonu funkce vedoucím ústředních orgánů nepřísluší příjmy z výkonu jiných funkcí a činností s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literarní, publicistické a umělecké činnosti; takováto činnost nesmí ohrožovat důvěryhodnost vedoucího ústředního orgánu.
Nárok vedoucích ústředních orgánů na plat ve výši zvýšeného platového tarifu včetně osobního příplatku a příplatku za vedení trvá ještě tři měsíce po skončení výkonu funkce.
Doplnění zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech
Mzda za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v nociZa práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši a za podmínek stanovených nařízením vlády; v kolektivní smlouvě lze stanovit jinou výši uvedeného příplatku.
Změna a doplnění zákona o rozpočtových pravidlech republiky
Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb., zákona České národní rady č. 166/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 321/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:
§ 4 zní:
V § 6 odst. 1 druhá věta zní: „Při vypracování návrhu státního rozpočtu republiky se přihlíží k potřebám obcí. Dále se přihlíží ke stanovisku příslušného orgánu České národní rady k rozpočtům kapitol České národní rady a Nejvyššího kontrolního úřadu.“.
V § 10 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
V § 13 odst. 4 se za poslední větu doplňuje věta: „Rozpočtové opatření podle odstavce 1 písm. c) lze provést u rozpočtu kapitol Česká národní rada a Nejvyšší kontrolní úřad pouze se souhlasem České národní rady.“.
§ 17 odst. 4 zní:
V § 20 odst. 2 se v první větě za slova „a organizacím v jejich působnosti“ vkládají slova „občanským sdružením“.
§ 23 zní:
V § 27 se dosavadní ustanovení označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:
§ 28 odst. 4 písm. a) zní:
60 % celookresního výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků ve smyslu § 6 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst. 4 téhož zákona, kde je daň vybrána zvláštní sazbou,“.
V § 31 odst. 1 se na konci první věty připojují slova „jako právnické osoby“.
V § 35 odst. 2 za písmeno b) se vkládá nové písmeno c), které zní:
Je-li zaměstnanec převeden podle § 37 odst. 2 písm. b) zákoníku práce na jinou práci, než byla sjednána, přísluší mu mzda podle vykonávané práce; nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.
Poznámka č. 7a zní:
Změna a doplnění zákona České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, se mění a doplňuje takto:
V § 23 odst. 2 se za slova „§ 12 odst. 4“ vkládají slova „anebo § 14“.
V § 23 odst. 3 se slova „zůstává tato povinnost nedotčena“ nahrazují slovy „se tato povinnost rovněž nevykoná“.
Doplnění zákona České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
Splatnost mzdy
Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo na některou její složku, pokud nebylo v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě sjednáno kratší než měsíční období splatnosti mzdy.
V rámci období uvedeného v odstavci 1 určí zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem pravidelný termín výplaty mzdy, není-li tento termín sjednán v kolektivní smlouvě.
Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené na zotavenou mzdu splatnou během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mzdy, poskytne mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dovolené.
Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost mzdu splatnou za měsíční období v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd, vyplatí mu mzdu nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dni skončení pracovního poměru.
Změna zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb.
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb., se mění takto:
§ 32a odst. 4 zní:
Doplnění zákona České národní rady č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství
Zákon České národní rady č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, se doplňuje takto:
V § 2 v odst. 2 se připojuje písmeno f), které zní:
V § 5 se připojují odstavce 3 a 4, které znějí:
Doplnění zákona České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky
Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, se mění a doplňuje takto:
V § 9 odst. 2 se na konci připojují tato slova: „a ve věcech sociální péče“.
V položce 25 přílohy se připojuje poznámka, která zní:
Změny a doplnění zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, se mění a doplňuje takto:
V § 5 odst. 1 písm. c) se v první větě slovo „polovina“ nahrazuje slovy „45 %“.
Ve větě třetí se vypouštějí slova „s výjimkou vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu.“.
V poslední větě se částka „45 000“ nahrazuje částkou „40 500“.
V § 5 odst. 1 písm. d) se v první větě slovo „polovina“ nahrazuje slovy „45 %“.
Ve druhé větě se vypouštějí slova „s výjimkou vyměřovacího základu u spolupracujících osob, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu.“.
V poslední větě se částka „45 000“ nahrazuje částkou „40 500“.
V § 5 odst. 3 se vypouští část věty za středníkem.
V § 7 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
V § 25 odst. 1 se slova „Sboru nápravné výchovy“ nahrazují slovy „Vězeňské služby“.
V § 26 odst. 4 se v první větě slovo „polovině“ nahrazuje slovy „45 %“.
V § 27 se před poslední větu vkládá tato věta: Organizace a malé organizace, jejichž činnost má sezónní charakter a u nichž základ pro určení výše pojistného přesahoval předpokládaný základ výpočtu podle pravidel tohoto ustanovení pro měsíc leden 1993 o více než 25 %, jsou povinny do 8. ledna 1993 zaplatit pojistné ve stejné procentní výši, avšak určené ze základu daného jako průměr základů připadajících na jednotlivé měsíce roku 1992.“.
V poslední větě se slova „Ustanovením předchozí věty“ nahrazují slovy „Ustanoveními předchozích vět“.
Změny a doplnění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.
Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
§ 2 odst. 1 zní:
Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:
V § 4 odst. 6 se slovo „federace“ nahrazuje slovy „České republiky“ a slova „federálního ministerstva financí“ se nahrazují slovy „ministerstva financí České republiky“.
§ 5 odst. 2 zní:
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
§ 7 odst. 1 zní:
§ 8 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí:
V § 9 odst. 2 se za větu první vkládá tato věta: „Obdobně je zaměstnavatel povinen nahradit částku 220 Kčs měsíčně, kterou byl povinen srazit poživateli důchodu z důvodu jeho příjmů ze závislé činnosti, pokud zavinil, že tato částka nebyla sražena.“.
§ 10 zní:
Poznámky č. 5 až 9 znějí: Poznámky č. 10 a 11 znějí: Poznámka č. 12 zní:
Změna zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 229/1990 Sb., o určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku
Zaměstnavatel může určit množství práce a požadované tempo. Přitom je povinen vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnanců, předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech. Množství požadované práce a pracovní tempo lze stanovit též normou spotřeby práce.
Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby podmínky uvedené v odstavci 1 a předpoklady pro uplatnění norem spotřeby práce byly vytvořeny před zahájením práce. Zaměstnavatel je rovněž povinen seznámit zaměstnance s požadovaným množstvím práce, s pracovním tempem, případně s normami spotřeby práce před zahájením práce a nesmí je zpětně měnit.
Množství požadované práce a pracovního tempa a zavádění a změny norem spotřeby práce určuje zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem, není-li tato úprava provedena v kolektivní smlouvě, pokud u zaměstnavatele odborová organizace působí.
Změna a doplnění zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu
Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, se mění a doplňuje takto:
V § 5 odst. 1 písm. a) se na konci připojují slova „a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění“.
Poznámky č. 4 a 5 znějí:
V § 5 odst. 1 písm. b) se na konci připojují slova „a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění“.
V § 5 odst. 1 písm. h) se vypouštějí slova „včetně daňové úlevy poplatníka daně ze mzdy, jemuž byla osoba uznána za vyživovanou osobu“.
V § 5 odst. 2 písm. d) se na konci připojují slova „a jednorázové dávky sociální péče poskytnuté na úhradu mimořádných výdajů“.
Doplnění zákona České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona České národní rady č. 485/1991 Sb.
Zákon České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona České národní rady č. 485/1991 Sb., se doplňuje takto:V § 3 se za odstavec 2 doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
Doplnění zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku
Ustanovení § 4a odst. 1, § 10, 11 a 12 se vztahují obdobně na odměnu za pracovní pohotovost a náhradu mzdy, pokud jde o jejich rovné poskytování mužům a ženám, splatnost, výplatu a provádění srážek.
Změna zákona České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
(zrušen)
Úprava financování nákladů civilní ochrany
Ministerstvo obrany České republiky vydá obecně závazný právní předpis, kterým upraví financování civilní ochrany v České republice.
Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zákoníkem práce.
Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, se mění a doplňuje takto:
V § 3 odst. 1 písm. d) se na konci připojují slova „nebo kteří požívají důchod československého sociálního zabezpečení“.
V § 6 odst. 2 v poslední větě se nahrazují slova „samostatně výdělečně činné“ slovy „v pracovním nebo obdobném poměru“.
V § 6 odst. 4 písm. b) se vypouštějí slova „pokud nejsou výdělečně činní“.
V § 6 odst. 4 písm. i) se vypouštějí slova „pokud nejsou výdělečně činné“.
V § 6 odst. 4 písm. k) se vypouštějí slova „bez zdanitelných příjmů“.
V § 6 odst. 4 se doplňuje písmeno l), které zní:
V § 6 se připojuje odstavec 5, který zní:
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, se mění a doplňuje takto:
§ 3 odst. 2 zní:
§ 3 odst. 3 zní:
Poznámka pod čarou č. 11a) zní:
§ 3 odst. 4 zní: „(4) Vyměřovacím základem u osoby, která má příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů (dále jen „osoba s vlastními příjmy„) a které jsou jejími jedinými příjmy, je 45 % těchto příjmů, s výjimkou příjmů z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny, snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 540 000 Kčs.“.
V § 3 odst. 5 se slova „dvojnásobek minimální mzdy“ nahrazují slovy „minimální mzda“. Část věty za středníkem se vypouští.
V § 3 odst. 6 se slova „70 %“ nahrazují slovy „77%“.
V § 13 první věta zní: „Má-li osoba současně vedle příjmů ze zaměstnání (§ 3 odst. 1) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 3 odst. 3), odvádí pojistné ze všech těchto příjmů.“.
Poznámka č. 16 zní:
V § 13 se vypouští druhá věta.
Za § 28 se doplňuje § 28a, který zní:
Přechodná a závěrečná ustanovení
Příjmy ze zrušených daní jsou příjmem státního rozpočtu České republiky s výjimkou příjmů, které podle rozpočtového určení platného v roce 1992 byly příjmem rozpočtu obce nebo rozpočtu okresního úřadu.
Státní vyrovnávací příspěvek osobám, které splňují podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo výchovné, a poživatelům rodičovského příspěvku náleží na měsíce leden až březen 1993 podle předpisů platných před 1. lednem 1993.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Předsedovi poslaneckého klubu České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 2000 Kčs zvýšený o 500 Kčs za každých 10 členů klubu.
Poslanci náleží v kalendářním roce, v němž skutečně vykonával funkci nejméně po dobu devíti měsíců, další plat, který se rovná měsíčnímu poslaneckému platu včetně funkčního příplatku (dálej jen „další plat“).
Další plat je splatný spolu s platem za měsíc prosinec. Vznikne-li nárok na další plat až později, je splatný poslední den v prosinci.
Poslanci, který se v kalendářním roce bez řádné omluvy nezúčastnil jednání České národní rady nebo jejích orgánů, do nichž byl zvolen, se další plat krátí. Při krácení se použije přiměřeně ustanovení § 8.
Poslanci náleží diety měsíčně v paušální výši odstupňované podle vzdálenosti místa jeho trvalého pobytu od sídla České národní rady, a to počínaje prvním dnem měsíce, v němž složil ústavním zákonem předepsaný slib.
Poslanci, který má trvalý pobyt na území hl. města Prahy, náleží diety podle odstavce 1 ve výši 2000 Kčs.
Poslanci, který má trvalý pobyt mimo území hl. města Prahy, náleží diety ve výši 4000 Kčs.
Funkcionáři uvedení v odstavcích 1 a 2 mají právo na
bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,
bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.
Za dobu, kdy poslanec dočasně nevykonává svoji funkci, se krátí jeho požitky stanovené v § 1 až 3, v § 4 odst. 1, v § 6 a náhrada za spotřebované pohonné hmoty podle § 7 odst. 4 písm. a) v poměru k délce této doby.
Mzda se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích.4c<>) Zaměstnancům s místem výkonu práce podle pracovní smlouvy v zahraničí lze s jejich souhlasem poskytovat mzdu nebo její část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr.
Mzda se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Pro zaokrouhlování mzdy v cizí měně platí přiměřeně ustanovení věty první.
Diety a paušální náhrada (§ 4 a 6) dani nepodléhají.
Mzda se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě dohodnuto jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu v den stanovený pro její výplatu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak.
Pro přepočet mzdy nebo její části na cizí měnu se použije kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou národní bankou platný v den, ve kterém zaměstnavatel nakupuje cizí měnu pro účel výplaty mzdy.
Srážky ze mzdy
Srážky ze mzdy lze provést jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Jinak může zaměstnavatel srazit ze mzdy jen
zálohu na daň z příjmů fyzických osob,
pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné veřejného zdravotního pojištění,
zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy,
částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem, správním úřadem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,
nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,
náborové a jiné příspěvky, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru a které je zaměstnanec povinen podle právních předpisů vrátit,
náhradu mzdy za dovolenou na zotavenou, na niž zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,
přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.
Pořadí srážek ze mzdy stanoví vláda nařízením.
Příjmy státního rozpočtu republiky
Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci, než je uvedena v pracovní smlouvě, za níž přísluší nižší mzda, z důvodu
ohrožení nemocí z povolání,
karantény nařízené podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,
odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků,
prostoje, který zaměstnanec nezavinil, nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, přísluší mu po dobu převedení ke mzdě doplatek do výše průměrného výdělku. Okruh důvodů podle písmen a) až d) lze v kolektivní smlouvě rozšířit o další důvody převedení na jinou práci a pro tyto další důvody lze sjednat jinou výši doplatku ke mzdě.
Státní rozpočet republiky může ke krytí nezbytných potřeb použít prostředků z minulých let, popřípadě prostředků získaných úvěrem nebo prodejem státních cenných papírů. Použití těchto prostředků je možno uskutečnit jen se souhlasem České národní rady.
Ústřední orgány, okresní úřady, obce, státní fondy republiky, rozpočtové a příspěvkové organizace, příjemci prostředků státního rozpočtu republiky s výjimkou politických stran a hnutí7a<>) a subjekty, za které státní rozpočet republiky přebírá záruky za úvěry, jsou povinny předkládat údaje účetní závěrky a další údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu republiky podle opatření ministerstva financí nebo podle opatření příslušného ústředního orgánu za jeho rozpočtovou kapitolu, vyhlášeného oznámením o jeho vydání ve Sbírce zákonů České republiky.
Návrh státního závěrečného účtu republiky včetně návrhu o použití přebytku rozpočtového hospodaření nebo o způsobu náhrad jeho schodku předkládá vláda ke schválení České národní radě nejpozději do 30. dubna kalendářního roku bezprostředně navazujícího na rozpočtový rok.
Příjmy rozpočtu obcePříjmy rozpočtu obce tvoří a) výnos majetku obce a převody prostředků z vlastních peněžních fondů, b) příjmy z činnosti právnických osob a zařízení založených a zřízených obcí v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a příjmy z výsledků vlastního hospodaření obce, c) daň z nemovitostí nacházejících se na území obce, d) daň z příjmů fyzických osob od osob, které mají na území obce bydliště, s výjimkou daně uplatněné zvláštní sazbou podle § 36 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně podle § 6 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., e) 40 % celookresního výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně ve smyslu § 6 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst. 4 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., kde je daň vybrána zvláštní sazbou. Každá obec se na uvedené části celookresního výnosu podílí procentem, stanoveným příslušným okresním úřadem, a to ve výši odpovídající poměru počtu jejího obyvatelstva k celkovému počtu obyvatelstva daného okresu. Hlavnímu městu Praha a městům Brno, Ostrava a Plzeň plyne uvedená daň ve výši 100 %, f) místní poplatky a správní poplatky za úkony prováděné obcí, g) úvěry, půjčky a návratné finanční výpomoci, h) sdružené prostředky, dary, výnosy z cenných papírů, sbírek a loterií a jiné nahodilé příjmy, i) dotace ze státního rozpočtu republiky a státních fondů republiky, j) dotace z rozpočtu okresního úřadu, k) pokuty ukládané obcí, popřípadě další pokuty patřící podle zvláštních předpisů do příjmů obce a jiné příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy.
Obsah rozpočtů městských částí, tj. strukturu jejich příjmů a výdajů, stanoví město ve svém statutu.
stanoví způsob převodu a lhůty, ve kterých správce daně spravující daně, které nejsou příjmem státního rozpočtu republiky, je povinen převést jejich výnos podle zákonného rozpočtového určení.
Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 50 % do státního rozpočtu České republiky, z něhož budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradných ložisek. Zbývajících 50 % převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle podílu těžby, který připadá na území jednotlivých obcí v příslušném roce.
navrhuje a projednává seznam všech zemědělských a potravinářských výrobků, pro něž budou stanoveny vyrovnávací dávky při dovozu, a úroveň těchto dávek.
Rada Fondu při dovozu výrobků navrhuje ministerstvu financí České republiky výši vyrovnávacích dávek při dovozu, které slouží k vyrovnání rozdílů cenové hladiny mezi cenou z dovozu a cenou na tuzemském trhu. Ministerstvo financí České republiky vydává obecně závazným právním předpisem seznam vybraných zemědělských a potravinářských výrobků, u kterých mohou být uplatněny vyrovnávací dávky při dovozu, postup při jejich vybírání a dále stanoví a mění výši vyrovnávacích dávek při dovozu.
Vyrovnávací dávky při dovozu platí všichni dovozci výrobků uvedených v seznamu podle odstavce 3 v rámci celního řízení. Tyto dávky jsou příjmem Fondu.
Poznámka:
Tato položka se vztahuje i na emise cenných papírů, u nichž je třeba k veřejnému obchodování s nimi povolení podle zvláštního zákona. Poplatek se platí u téže emise jen jednou.
Přesáhne-li skutečný přírůstek průměrné nominální mzdy za všechny podnikatelské subjekty přírůstek cen o více než 5 %, činí u organizace nebo malé organizace, která své zaměstnance odměňuje podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, sazba pojistného z vyměřovacího základu podle odstavce 1 písm. a) 30 %, z toho na státní politiku zaměstnanosti 6 %. Přírůstek průměrné nominální mzdy i přírůstek cen je přírůstkem zjišťovaným čtvrtletně Českým statistickým úřadem proti stejnému období minulého roku.
Vláda České republiky stanoví nařízením, od kterého kalendářního měsíce a po jakou dobu organizace nebo malá organizace uvedená v odstavci 2 platí pojistné ve výši podle odstavce 2.
Nárok na příspěvek mají:
poživatelé důchodu z důchodového zabezpečení s výjimkou poživatelů sirotčího důchodu, pokud jejich příjem ze závislé činnosti a funkční požitky (dále jen „příjem ze závislé činnosti“), z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, nedosahuje alespoň výše minimální mzdy pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou (dále jen „minimální mzda“); za příjem se považuje též nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství,
osoby, které splňují podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo výchovné, pokud jejich vlastní příjem spolu s příjmem osob s nimi společně posuzovaných podle zákona o životním minimu není vyšší než dvojnásobek životního minima,
osoby, které pobírají rodičovský příspěvek, pokud jejich vlastní příjem spolu s příjmem osob s nimi společně posuzovaných podle zákona o životním minimu není vyšší než dvojnásobek životního minima.
Příjmem se pro účely nároku na příspěvek podle § 2 odst. 1 písm. b) a c) rozumí příjem podle zákona o životním minimu, s výjimkou příspěvku. Za příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti se však považuje vyměřovací základ stanovený na příslušný kalendářní měsíc.
Příjem podle § 2 odst. 1 písm. a) se zjišťuje za kalendářní měsíc. Příjem podle § 2 odst. 1 písm. b) a c) se zjišťuje jako měsíční průměr příjmů za předcházející kalendářní čtvrtletí; poprvé se příjem pro posouzení nároku na příspěvek zjišťuje k 1. dubnu 1993. Částky životního minima zjištěné k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí platí po celé toto čtvrtletí.
Osobám uvedeným v § 2 odst. 1 se příspěvek vyplácí ve výplatních termínech určených plátcem příspěvku na běžný kalendářní měsíc. Osobám uvedeným v § 2 odst. 1 písm. b) a c), s výjimkou osob, na které náleží výchovné, se příspěvek vyplatí vždy po prokázání, že podmínky nároku na příspěvek byly v uplynulém kalendářním čtvrtletí splněny; příspěvek se vyplatí v nejbližším výplatním termínu, včetně doplatku za období, v němž nebyl vyplacen, ačkoliv podmínky nároku byly splněny.
Plátce důchodu vyplácí příspěvek osobě uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) bez zřetele na příjem ze závislé činnosti; pokud poživatel důchodu měl v kalendářním měsíci příjem z této činnosti alespoň ve výši minimální mzdy, je jeho zaměstnavatel povinen srazit mu bez jeho souhlasu z příjmu za takový měsíc částku 220 Kčs a v termínu stanoveném pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ji odvést na účet uvedený v § 4 odst. 6. Má-li poživatel důchodu více zaměstnavatelů, srazí se částka 220 Kčs pouze jednou a tento zaměstnavatel vydá pro ostatní zaměstnavatele o této skutečnosti potvrzení. Pokud bylo příjmem poživatele důchodu v kalendářním měsíci pouze nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, plní povinnosti uvedené v předchozích větách plátce těchto dávek.
Poživatel důchodu, který má příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti dosahující alespoň minimální mzdy, je povinen tuto skutečnost oznámit plátci důchodu do osmi dnů ode dne, kdy ji zjistil; plátce důchodu zastaví výplatu příspěvku a částky příspěvku již vyplacené za měsíce, v nichž podmínky nároku nebyly splněny, zúčtuje s vypláceným důchodem. Výplata příspěvku se obnoví, jakmile poživatel důchodu oznámí plátci důchodu, že podmínky nároku již splňuje, a příspěvek se doplatí za období, za které náležel.
Je-li příspěvek vyplácen s výchovným, je jeho příjemce povinen oznámit plátci výchovného do osmi dnů skutečnost, že nejsou splněny podmínky nároku na příspěvek uvedené v § 2 odst. 1 písm. b); plátce výchovného zastaví výplatu příspěvku a částky příspěvku již vyplacené za měsíce, v nichž podmínky nároku nebyly splněny, zúčtuje s vypláceným výchovným, popřípadě důchodem. Věta druhá odstavce 2 zde platí obdobně.
Poživatelům důchodu a osobám, na které je poskytováno výchovné, se příspěvek vyplácí bez žádosti, ostatním osobám na žádost.
Osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) a c) podávají žádost o příspěvek na tiskopisu vydaném orgány sociálního zabezpečení.
Poživatel důchodu, s nímž se vyplácí příspěvek, je povinen ohlásit svému zaměstnavateli (plátci nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství), že je poživatelem příspěvku; pokud poživatel důchodu zavinil, že mu nebyla částka 220 Kčs v měsíci, v němž neměl nárok na příspěvek, sražena, je povinen tuto částku zaměstnavateli uhradit. Není-li již u tohoto zaměstnavatele zaměstnán, poukáže uvedenou částku, která je přeplatkem na příspěvku, plátci důchodu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví vyhláškou podrobnosti o výplatě příspěvku.
Ministerstvo financí České republiky stanoví vyhláškou podrobnosti o způsobu úhrady nákladů na příspěvek.
Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí z vlastnictví České republiky objekty komplexní bytové výstavby rozestavěné k 31. prosinci 1992 a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, včetně práv a povinností s nimi souvisejících, jestliže splňují podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a), a jejich investory byly ke dni účinnosti tohoto zákona okresní úřady, hlavní město Praha nebo města Brno, Plzeň a Ostrava.
Do vlastnictví obcí, na jejichž území se nacházejí dnem účinnosti tohoto zákona přecházející věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni účinnosti tohoto zákona příslušelo právo hospodaření organizacím zajišťujícím investorskou činnost ke komplexní bytové výstavbě, jestliže na okresní úřady, hlavní město Prahu a města Brno, Plzeň a Ostravu přešla pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace, pokud nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 2 nebo podle § 3 odst. 1 až 3.
osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání.
Mají-li osoby uvedené v odstavci 4 písm. a) až l) příjmy ze zaměstnání, z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti podle zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je plátcem pojistného stát i za tyto osoby.
Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou (dále jen „minimální mzda“) s výjimkou zaměstnanců s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení, kde je vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem. Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem stát, je u ní vyměřovacím základem částka přesahující 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Vyměřovacím základem za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto neplacené pracovní volno, je jeho průměrný výdělek pro pracovněprávní účely. U zaměstnance, kterému zaměstnavatel poskytl neplacené pracovní volno pro výkon veřejné funkce, přechází povinnost odvádět pojistné (§ 5) na subjekt, pro který je veřejná funkce vykonávána. Za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci, s výjimkou mateřské dovolené, další mateřské dovolené a nepřítomnosti muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění, se pojistné neplatí.
Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je nejméně 45 % z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle zákona o daních z příjmů, snížených o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu; za příjem se považuje i podíl na společných příjmech.11a<>) U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem z této činnosti považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 540 000 Kčs. Má-li osoba, za kterou je plátcem stát příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, je u ní vyměřovacím základem 45 % částky přesahující, po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Maximální vyměřovací základ se nemění. Jde-li o souběh činností podle § 13 a není-li samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je minimálním vyměřovacím základem z této samostatné výdělečné činnostil šestinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ se nemění.
Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, zaplatí zálohu na pojistné za měsíce leden a únor 1993 ve výši minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 3, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší.
Osoba uvedená v odstavci 1 platí od měsíce března 1993 do dne podání daňového přiznání za rok 1993 zálohy na pojistné z vyměřovacího základu, který odpovídá 45 % rozdílu mezi předpokládanými příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v roce 1992 a předpokládanými výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení a který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost prováděna. Vyměřovací základ však nesmí být nižší než minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 3.