<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<article resource="http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1963/99-1963/expression/cz/act/2000/367-2000/cs" vocab="http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1963/99-1963/expression/cz/act/2000/367-2000/cs/" prefix="frbr: http://purl.org/vocab/frbr/core# salt: http://salt.semanticauthoring.org/ontologies/sdo#">
<section class="uvod">
<p>62</p>
<p>PŘEDSEDA POSLANECKÉ SNĚMOVNY</p>
<p>vyhlašuje</p>
<p>úplné znění občanského soudního řádu ze dne 4. prosince 1963 č. 99 Sb., jak vyplývá ze změn, doplnění a úprav provedených zákonem ze dne 6. dubna 1967 č. 36 Sb., zákonem ze dne 18. prosince 1969 č. 158 Sb., zákonem ze dne 26. dubna 1973 č. 49 Sb., zákonem ze dne 26. března 1975 č. 20 Sb., zákonem ze dne 10. listopadu 1982 č. 133 Sb., zákonem ze dne 4. května 1990 č. 180 Sb., zákonem ze dne 11. července 1991 č. 328 Sb., zákonem ze dne 5. listopadu 1991 č. 519 Sb., zákonem ze dne 28. dubna 1992 č. 263 Sb., zákonem České národní rady ze dne 21. prosince 1992 č. 24/1993 Sb., zákonem ze dne 20. května 1993 č. 171 Sb., zákonem ze dne 29. dubna 1994 č. 117 Sb., zákonem ze dne 22. června 1994 č. 152 Sb., zákonem ze dne 1. listopadu 1994 č. 216 Sb., zákonem ze dne 18. dubna 1995 č. 84 Sb., zákonem ze dne 26. května 1995 č. 118 Sb., zákonem ze dne 30. června 1995 č. 160 Sb., zákonem ze dne 27. září 1995 č. 238 Sb. a zákonem ze dne 27. září 1995 č. 247 Sb.</p>
<p>OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD</p>
</section>
<section class="obsah">
<section class="cast" resource="outline/cast-prvni"><header><h1>ČÁST PRVNÍ</h1><h1>OBECNÁ USTANOVENÍ</h1></header>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-prvni"><header><h1>HLAVA PRVNÍ</h1><h1>ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/1"><header><h1>§ 1</h1></header><p>Občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k zachovávání zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/2"><header><h1>§ 2</h1></header><p>V občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci, provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně, a zaměřují svou činnost k tomu, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů fyzických a právnických osob a aby práv nebylo zneužíváno na úkor těchto osob.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/3"><header><h1>§ 3</h1></header><p>Občanské soudní řízení je jednou ze záruk zákonnosti a slouží jejímu upevňování a rozvíjení. Každý má právo domáhat se u soudu ochrany práva, které bylo ohroženo nebo porušeno.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/4"><header><h1>§ 4</h1></header><p>zrušen</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/5"><header><h1>§ 5</h1></header><p>Soudy poskytují účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/6"><header><h1>§ 6</h1></header><p>V řízení postupuje soud v součinnosti se všemi účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny.</p></section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-druha"><header><h1>HLAVA DRUHÁ</h1><h1>SOUDY</h1></header>
<h2 class="nadpis">Pravomoc</h2>
<section class="paragraf" resource="section/7"><header><h1>§ 7</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/7/1"><p>(1) V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných, družstevních, jakož i z obchodních vztahů (včetně vztahů podnikatelských a hospodářských), pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/7/2"><p>(2) Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/8"><header><h1>§ 8</h1></header><p>Má-li být před řízením u soudu provedeno řízení u jiného orgánu, mohou soudy jednat jen tehdy, nebyla-li věc v takovém řízení s konečnou platností vyřešena.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/8a"><header><h1>§ 8a</h1><h1>Spory o pravomoc</h1></header><p>Vrchní soud rozhoduje spory o pravomoc mezi soudy a orgány státní správy; k řízení je příslušný vrchní soud, v jehož obvodu je sídlo orgánu státní správy, jehož se spor o pravomoc týká.</p></section>
<h2 class="nadpis">Příslušnost</h2>
<section class="paragraf" resource="section/9"><header><h1>§ 9</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/9/1"><p>(1) K řízení v prvním stupni jsou zásadně příslušné okresní soudy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/9/2"><p>(2) Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně</p>
<section class="pismeno" resource="section/9/2/a"><p>a) ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/2/b"><p>b) o nárocích vycházejících z autorského zákona,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/2/c"><p>c) ve věcech původcovství k předmětům průmyslového vlastnictví, práva je přihlásit k ochraně, spolumajitelství a o nárocích z těchto věcí, popřípadě z porušení práv v těchto věcech,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/2/d"><p>d) ve sporech o vzájemné vypořádání dávky poskytnuté neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, mezi zaměstnavatelem a příjemcem této dávky podle právních předpisů o důchodovém pojištění a sociálním zabezpečení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/2/e"><p>e) ve sporech mezi příslušným orgánem nemocenského pojištění a zaměstnavatelem o náhradu škody vzniklé nesprávným postupem při provádění nemocenského pojištění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/2/f"><p>f) ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/2/g"><p>g) ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru podle § 18 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/2/h"><p>h) ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů České republiky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/2/i"><p>i) v řízení konkurzním a vyrovnacím, je-li úpadcem (dlužníkem) fyzická nebo právnická osoba, jež není zapsána v obchodním rejstříku, včetně sporů tímto řízením vyvolaných,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/2/j"><p>j) v řízení o určení, zda návrh na registraci politické strany nebo politického hnutí nemá nedostatky, které by bránily jejich registraci.<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/9/3"><p>(3) Krajské soudy rozhodují dále jako soudy prvního stupně ve věcech obchodních spory</p>
<section class="pismeno" resource="section/9/3/a"><p>a) z právních vztahů mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, aa) jsou-li oba účastníci zapsáni v obchodním rejstříku; pro tyto účely mají banky postavení podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku, bb) je-li navrhovatel podnikatelem, který není zapsán v obchodním rejstříku, a odpůrce je podnikatelem, který v obchodním rejstříku je zapsán, přičemž částka požadovaná navrhovatelem převyšuje 50 000 Kč;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/3/b"><p>b) bez zřetele na to, zda účastníci závazkového vztahu jsou podnikatelé, spory aa) z právních vztahů souvisících se zakládáním obchodních společností nebo družstev, bb) z burzovních obchodů a jejich zprostředkování, cc) ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části,<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> dd) ze smlouvy o kontrolní činnosti,<span class="poznamka-link" resource="footnote/3"><sup>3</sup>)</span> ee) ze smlouvy zasílatelské,<span class="poznamka-link" resource="footnote/4"><sup>4</sup>)</span> ff) ze smlouvy o provozu dopravního prostředku,<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span> gg) ze smlouvy o tichém společenství,<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> hh) ze smlouvy o otevření akreditivu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/7"><sup>7</sup>)</span> ii) ze smlouvy o inkasu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span> jj) ze smlouvy o uložení cenných papírů nebo jiných hodnot,<span class="poznamka-link" resource="footnote/9"><sup>9</sup>)</span> kk) ze smlouvy o běžném účtu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> ll) ze smlouvy o vkladovém účtu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/11"><sup>11</sup>)</span> mm) z cestovního šeku,<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> nn) ze smlouvy o úvěru, oo) ze závazkových vztahů ze slibu odškodnění,<span class="poznamka-link" resource="footnote/13"><sup>13</sup>)</span> pp) z právních vztahů vzniklých při zajištění závazků uvedených pod aa) až nn), rr) z práv patentů, chráněných užitných a průmyslových vzorů a topografií polovodičových výrobků jako předmětu obchodu, qq) ze závazkových vztahů z bankovní záruky;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/3/c"><p>c) bez zřetele na to, že nejde o obchody ve smyslu písmena a) či b), spory aa) z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy nebo zakladateli) navzájem, pokud jde o vztahy týkající se účasti na společnosti (členského vztahu v družstvu), jakož i vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka (členská práva a povinnosti) a vztahy související se zvýšením základního jmění (přistoupení společníka nebo člena), bb) z právních vztahů mezi prokuristou a podnikatelem, který prokuru udělil, a byla-li prokura udělena více osobám, z právních vztahů mezi těmito osobami navzájem, a z právních vztahů mezi obchodním zástupcem a podnikatelem, který obchodního zástupce pověřil, ledaže jde o spor z pracovněprávního vztahu, cc) z právních vztahů týkajících se směnek, jiných cenných papírů nebo šeků, včetně sporů z vydaných směnečných (šekových) platebních rozkazů, dd) z právních vztahů týkajících se ochrany hospodářské soutěže<span class="poznamka-link" resource="footnote/14"><sup>14</sup>)</span> a týkajících se nekalé soutěže,<span class="poznamka-link" resource="footnote/15"><sup>15</sup>)</span> ee) z práv k obchodnímu jménu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/16"><sup>16</sup>)</span> ochranným známkám<span class="poznamka-link" resource="footnote/17"><sup>17</sup>)</span> a označení původu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/18"><sup>18</sup>)</span></p></section>
<p>ff) z pojištění spojeného s předmětem obchodní činnosti, gg) o návrhu společníka veřejné obchodní společnosti na její zrušení pro porušování společenské smlouvy jiným společníkem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/19"><sup>19</sup>)</span> hh) o návrhu společníka společnosti s ručením omezeným na zrušení jeho účasti ve společnosti,<span class="poznamka-link" resource="footnote/20"><sup>20</sup>)</span> ii) o návrhu společníků společnosti s ručením omezeným na zrušení společnosti,<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span> jj) o návrhu člena družstva na zrušení rozhodnutí členské schůze o jeho vyloučení,<span class="poznamka-link" resource="footnote/22"><sup>22</sup>)</span> kk) zrušeno ll) ze vztahů vznikajících z mezinárodního obchodního styku právnických a fyzických osob včetně sporů, v nichž byla pravomoc soudu České republiky založena písemnou smlouvou účastníků.<span class="poznamka-link" resource="footnote/24"><sup>24</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/9/4"><p>(4) Krajské soudy konečně jako soudy prvního stupně ve věcech obchodních dále</p>
<section class="pismeno" resource="section/9/4/a"><p>a) projednávají konkurzy a vyrovnání, je-li úpadcem (dlužníkem) fyzická nebo právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, včetně sporů tímto řízením vyvolaných,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/4/b"><p>b) rozhodují o zrušení společnosti a její likvidaci,<span class="poznamka-link" resource="footnote/25"><sup>25</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/4/c"><p>c) rozhodují o jmenování likvidátora společnosti, došlo-li k likvidaci společnosti na základě rozhodnutí soudu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/26"><sup>26</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/4/d"><p>d) rozhodují o návrhu na odvolání likvidátora společnosti a jeho nahrazení jinou osobou,<span class="poznamka-link" resource="footnote/27"><sup>27</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/4/e"><p>e) rozhodují o určení odměny likvidátora jmenovaného soudem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/28"><sup>28</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/4/f"><p>f) rozhodují o jmenování likvidátora obchodní společnosti,<span class="poznamka-link" resource="footnote/29"><sup>29</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/4/g"><p>g) rozhodují o návrhu na odvolání likvidátora obchodní společnosti a jeho nahrazení,<span class="poznamka-link" resource="footnote/30"><sup>30</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/4/h"><p>h) rozhodují o likvidaci družstva, družstevního podniku, podniku (hospodářského zařízení) občanského sdružení a společného podniku a o návrzích na zrušení družstva,<span class="poznamka-link" resource="footnote/31"><sup>31</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/4/i"><p>i) rozhodují o návrhu na prohlášení členské schůze družstva o rozdělení likvidačního zůstatku za neplatné,<span class="poznamka-link" resource="footnote/32"><sup>32</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/4/j"><p>j) rozhodují v ostatních případech, kdy podle ustanovení části prvé, druhé a čtvrté obchodního zákoníku rozhoduje soud,<span class="poznamka-link" resource="footnote/32a"><sup>32a</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/9/4/k"><p>k) rozhodují v řízení ve věcech obchodního rejstříku.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/9/5"><p>(5) Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní předpis.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/9a"><header><h1>§ 9a</h1></header><p>K projednání žaloby podle § 91a jsou příslušné v prvním stupni okresní nebo krajské soudy podle toho, u kterého z těchto soudů probíhá v prvním stupni řízení o věci nebo právu, na něž si žalobce činí nárok.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/10"><header><h1>§ 10</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/10/1"><p>(1) Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/10/2"><p>(2) O odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhoduje vrchní soud.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/10a"><header><h1>§ 10a</h1></header><p>O dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/11"><header><h1>§ 11</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/11/1"><p>(1) Řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/11/2"><p>(2) Je-li místně příslušných několik soudů, může se řízení konat u kteréhokoli z nich.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/11/3"><p>(3) Jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/12"><header><h1>§ 12</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/12/1"><p>(1) Nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/2"><p>(2) Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/12/3"><p>(3) O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/13"><header><h1>§ 13</h1></header><p>zrušen</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/14"><header><h1>§ 14</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/14/1"><p>(1) Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/14/2"><p>(2) U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/14/3"><p>(3) Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/14/4"><p>(4) Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/15"><header><h1>§ 15</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/15/1"><p>(1) Jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/15/2"><p>(2) Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce (přísedícího) uvedeného v odstavci 1 jiného soudce (přísedícího) nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst. 1. Jde-li o vyloučení podle § 14 odst. 1 a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (přísedícího), předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v § 16 odst. 1.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/15a"><header><h1>§ 15a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/15a/1"><p>(1) Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/15a/2"><p>(2) Účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnůpoté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/15a/3"><p>(3) V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/15b"><header><h1>§ 15b</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/15b/1"><p>(1) K rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/15b/2"><p>(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/15b/3"><p>(3) Ustanovení odstavce 1 neplatí také tehdy, uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo nadřízeným soudem (jiným senátem Nejvyššího soudu) již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/16"><header><h1>§ 16</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/16/1"><p>(1) O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/16/2"><p>(2) Opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/16/3"><p>(3) Dokazování k prokázání důvodu vyloučení soudce (přísedícího) provede soud uvedený v odstavci 1 buď sám nebo prostřednictvím dožádaného soudu. Neprovádí-li se dokazování, není třeba k rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 nařizovat jednání.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/17"><header><h1>§ 17</h1></header><p>O tom, zda je vyloučen zapisovatel nebo jiný zaměstnanec soudu, jakož i znalec nebo tlumočník, rozhoduje předseda senátu; ustanovení § 14 odst. 1, § 15, § 15a odst. 1 a 3 a § 16 odst. 3 platí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/17a"><header><h1>§ 17a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/17a/1"><p>(1) O vyloučení notáře z úkonů soudního komisaře rozhoduje soud, který notáře provedením úkonů soudního komisaře pověřil; ustanovení § 14 až 16a platí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/17a/2"><p>(2) O vyloučení notářských koncipientů, notářských kandidátů nebo jiných zaměstnanců notáře rozhoduje soud, který pověřil notáře provedením úkonů soudního komisaře; postupuje přitom obdobně podle § 17.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-treti"><header><h1>HLAVA TŘETÍ</h1><h1>ÚČAST NA ŘÍZENÍ</h1></header>
<h2 class="nadpis">Účastníci</h2>
<section class="paragraf" resource="section/18"><header><h1>§ 18</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/18/1"><p>(1) Účastníci mají v občanském soudním řízení rovné postavení. Mají právo jednat před soudem ve své mateřštině. Soud je povinen zajistit jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/18/2"><p>(2) Účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, soud ustanoví tlumočníka, jakmile taková potřeba vyjde v řízení najevo. Totéž platí, jde-li o ustanovení tlumočníka účastníku, s nímž se nelze dorozumět jinak než znakovou řečí.<span class="poznamka-link" resource="footnote/54"><sup>54</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/19"><header><h1>§ 19</h1></header><p>Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/20"><header><h1>§ 20</h1></header><p>Každý může před soudem jako účastník samostatně jednat (procesní způsobilost) v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/21"><header><h1>§ 21</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/21/1"><p>(1) Za právnickou osobu jedná</p>
<section class="pismeno" resource="section/21/1/a"><p>a) její statutární orgán; tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/1/b"><p>b) její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/1/c"><p>c) vedoucí jejího odštěpného závodu nebo vedoucí jiné její organizační složky, o níž zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku, jde-li o věci týkající se tohoto závodu (složky), nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/21/1/d"><p>d) její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/21/2"><p>(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, stanoví-li tento nebo zvláštní zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby.<span class="poznamka-link" resource="footnote/55"><sup>55</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/21/3"><p>(3) Byla-li u právnické osoby zavedena nucená správa, jedná za ni nucený správce, který má podle zákona postavení jejího statutárního orgánu, popřípadě zaměstnanci právnické osoby, které tím nucený správce pověřil; jinak se postupuje podle odstavců1a2.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/21/4"><p>(4) Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/21/5"><p>(5) Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/21a"><header><h1>§ 21a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/21a/1"><p>(1) Za stát před soudem vystupuje organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/21a/2"><p>(2) Před soudem jménem státu jedná vedoucí organizační složky státu nebo jím pověřený zaměstnanec této anebo jiné organizační složky státu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/21a/3"><p>(3) Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 platí obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/21b"><header><h1>§ 21b</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/21b/1"><p>(1) Za obec a za vyšší územně samosprávný celek jedná ten, kdo je podle zvláštního zákona oprávněn je zastupovat navenek, nebo jejich zaměstnanec, který tím byl touto osobou pověřen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/21b/2"><p>(2) Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 platí obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/22"><header><h1>§ 22</h1></header><p>Občan, který nemůže před soudem jednat samostatně, musí být zastoupen svým zákonným zástupcem.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/23"><header><h1>§ 23</h1></header><p>Vyžadují-li to okolnosti případu, může soud rozhodnout, že ten, kdo nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, musí být v řízení zastoupen svým zákonným zástupcem, i když jde o věc, v níž by jinak mohl jednat samostatně.</p></section>
<h2 class="nadpis">b) na základě plné moci</h2>
<section class="paragraf" resource="section/24"><header><h1>§ 24</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/24/1"><p>(1) Účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí. Nejedná-li se o zastupování podle § 26, může být zvoleným zástupcem účastníka jen fyzická osoba. V téže věci může mít účastník současně jen jednoho zvoleného zástupce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/24/2"><p>(2) V řízení, ve kterém jsou projednávány utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/56"><sup>56</sup>)</span> mohou účastníky zastupovat jen fyzické osoby, které se prokáží osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností vydaným podle zvláštního zákona nebo které byly podle tohoto zákona poučeny (§ 40a odst. 1).</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/25"><header><h1>§ 25</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/25/1"><p>(1) Zástupcem si účastník může vždy zvolit advokáta. Plnou moc udělenou advokátu nelze omezit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/2"><p>(2) Advokát je oprávněn dát se zastupovat jiným advokátem nebo, s výjimkou případů, v nichž je zastoupení advokátem podle tohoto zákona povinné, advokátním koncipientem nebo svým zaměstnancem jako dalším zástupcem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/3"><p>(3) Advokát je oprávněn dát se zastupovat jiným advokátem jako dalším zástupcem nebo advokátním koncipientem s výjimkou případů, kdy je zastoupení advokátem podle tohoto zákona povinné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25/4"><p>(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně, zastupuje-li účastníka komerční právník v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.<span class="poznamka-link" resource="footnote/33"><sup>33</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/25a"><header><h1>§ 25a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/25a/1"><p>(1) Účastník si může zvolit zástupcem též notáře; notář může účastníka zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.<span class="poznamka-link" resource="footnote/57"><sup>57</sup>)</span> Notáři lze udělit pouze procesní plnou moc.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/25a/2"><p>(2) Notář je oprávněn dát se zastupovat jiným notářem a, s výjimkou případů, v nichž je zastoupení notářem podle tohoto zákona povinné, též notářským kandidátem nebo notářským koncipientem.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/26"><header><h1>§ 26</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/26/1"><p>(1) Odborová organizace může, s výjimkou věcí obchodních, v řízení zastupovat účastníka, který je jejím členem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/26/2"><p>(2) Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen „Úřad“) může zastupovat účastníka v řízení ve věcech péče o nezletilé, o určení nebo změnu vyživovací povinnosti a v řízení o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného, jde-li o věci se vztahem k cizině.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/26/3"><p>(3) Převezme-li odborová organizace nebo Úřad zastoupení, jedná jejich jménem za zastoupeného osoba uvedená v § 21.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/27"><header><h1>§ 27</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/27/1"><p>(1) Účastník se může dát zastoupit také kterýmkoliv občanem způsobilým k právním úkonům. Tento zástupce může jednat jedině osobně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/27/2"><p>(2) Soud rozhodne, že zastoupení podle odstavce 1 nepřipouští, jestliže zástupce zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování, anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/27a"><header><h1>§ 27a</h1></header><p>zrušen</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/28"><header><h1>§ 28</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/28/1"><p>(1) Zástupci, jejž si účastník zvolil, udělí písemně nebo ústně do protokolu procesní plnou moc nebo plnou moc jen pro určité úkony.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/2"><p>(2) Odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny; vůči jiným účastníkům řízení jsou účinné, jakmile jim byly oznámeny soudem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/3"><p>(3) Zvolí-li si účastník jiného zástupce, platí, že tím také vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/4"><p>(4) Podpisy na písemné plné moci, na odvolání plné moci nebo na její výpovědi musí být úředně ověřeny, jen stanoví-li to zákon nebo rozhodl-li tak předseda senátu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/5"><p>(5) Ztratí-li zastoupený způsobilost být účastníkem řízení, popřípadě zemře-li nebo zanikne-li zástupce, plná moc zaniká.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28/6"><p>(6) Nevyplývá-li z plné moci něco jiného, plná moc zaniká dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno řízení, pro něž byla udělena.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/28a"><header><h1>§ 28a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/28a/1"><p>(1) Procesní plnou moc nelze omezit. Zástupce, jemuž byla tato plná moc udělena, je oprávněn ke všem úkonům, které může v řízení učinit účastník.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/28a/2"><p>(2) Plná moc pro určité úkony opravňuje k zastupování jen při těch úkonech, které byly v plné moci výslovně uvedeny.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">c) na základě rozhodnutí</h2>
<section class="paragraf" resource="section/29"><header><h1>§ 29</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/29/1"><p>(1) Není-li zastoupen ten, kdo nemůže před soudem samostatně jednat, ustanoví mu předseda senátu opatrovníka, je-li tu nebezpečí z prodlení. Stejně se postupuje, stanoví-li tak zvláštní předpis.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/29/2"><p>(2) Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/29/3"><p>(3) Pokud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka také účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/29/4"><p>(4) Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/30"><header><h1>§ 30</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/30/1"><p>(1) Účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/30/2"><p>(2) Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/31"><header><h1>§ 31</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/31/1"><p>(1) Ustanovený zástupce má stejné postavení jako zástupce na základě procesní plné moci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/31/2"><p>(2) Byl-li zástupcem ustanoven advokát, má stejné postavení jako advokát, jemuž účastník udělil plnou moc.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/32 a"><header><h1>§ 32 až 34</h1></header><p>zrušeny</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/35"><header><h1>§ 35</h1><h1>Účast státního zastupitelství</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/35/1"><p>(1) Státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení ve věcech</p>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/a"><p>a) určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/b"><p>b) uložení výchovného opatření podle § 43 odst. 1 a 2 zákona o rodině,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/c"><p>c) nařízení ústavní výchovy a prodloužení ústavní výchovy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/d"><p>d) pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/e"><p>e) způsobilosti k právním úkonům,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/f"><p>f) prohlášení za mrtvého,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/g"><p>g) vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/h"><p>h) umoření listin,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/i"><p>i) obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/35/1/j"><p>j) některých otázek obchodních společností, družstev a jiných právnických osob (§ 200e).</p></section>
<p>Oprávnění státního zastupitelství, popřípadě nejvyššího státního zástupce podat návrh na zahájení řízení podle zvláštních předpisů<span class="poznamka-link" resource="footnote/58"><sup>58</sup>)</span> tím není dotčeno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/35/2"><p>(2) Státní zastupitelství je v takovém řízení oprávněno ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního vztahu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/35/3"><p>(3) Ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. b) až d) může státní zastupitelství podat ve veřejném zájmu návrh na zahájení řízení, nebylo-li zahájeno podle § 81 odst. 1 a 2 nebo na návrh jiného navrhovatele.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-prvni/hlava-ctvrta"><header><h1>HLAVA ČTVRTÁ</h1><h1>ÚKONY SOUDU A ÚČASTNÍKŮ</h1></header>
<h2 class="nadpis">Úkony soudu</h2>
<section class="paragraf" resource="section/36"><header><h1>§ 36</h1></header><p>V řízení před soudem jedná a rozhoduje senát nebo předseda senátu jako jediný soudce (samosoudce). Všichni členové senátu jsou si při rozhodování rovni.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/36a"><header><h1>§ 36a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/36a/1"><p>(1) V řízení před okresním soudem jedná a rozhoduje senát:</p>
<section class="pismeno" resource="section/36a/1/a"><p>a) ve věcech pracovních,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/36a/1/b"><p>b) v dalších věcech, o nichž to stanoví zákon.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/36a/2"><p>(2) V ostatních věcech jedná a rozhoduje v řízení před okresním soudem samosoudce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36a/3"><p>(3) V řízení před krajským soudem jako soudem prvého stupně jedná a rozhoduje samosoudce; v odvolacím řízení jedná a rozhoduje senát.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/36b"><header><h1>§ 36b</h1></header><p>Vrchní soudy jednají a rozhodují v senátech.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/36c"><header><h1>§ 36c</h1></header><p>Nejvyšší soud jedná a rozhoduje v senátech.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/36d"><header><h1>§ 36d</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/36d/1"><p>(1) Nestanoví-li zákon jinak, předseda senátu může ve věcech příslušejících senátu provádět jen takové úkony, jimiž se nerozhoduje ve věci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/36d/2"><p>(2) V případech, kdy podle zákona jedná a rozhoduje samosoudce, příslušejí mu jak práva a povinnosti předsedy senátu, tak i práva, která jsou jinak vyhrazena pouze senátu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/37"><header><h1>§ 37</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/37/1"><p>(1) Senát rozhoduje po poradě; kromě členů senátu a zapisovatele nesmí být nikdo jiný poradě přítomen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/37/2"><p>(2) K rozhodnutí je třeba většiny hlasů, přičemž hlasovat jsou povinni všichni členové senátu. Hlasování řídí předseda senátu. Přísedící hlasují před soudci a mladší soudci před soudci staršími, předseda senátu hlasuje poslední.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/38"><header><h1>§ 38</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/38/1"><p>(1) Soud pověří notáře, aby jako soudní komisař za odměnu provedl úkony v řízení o dědictví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/38/2"><p>(2) Z úkonů podle odstavce 1 jsou vyňaty žádosti o poskytnutí právní pomoci v cizině a soudní rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/38/3"><p>(3) Úkony notáře, které provedl jako soudní komisař, se považují za úkony soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/38/4"><p>(4) Pověření není soudním rozhodnutím.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/38a"><header><h1>§ 38a</h1></header><p>Zvláštní zákon stanoví, ve kterých jednoduchých věcech mohou samostatně rozhodovat a ve kterých dalších věcech mohou samostatně provádět jednotlivé úkony vyšší soudní úředníci. Tento zvláštní zákon stanoví též kvalifikační a další předpoklady pro výkon funkce vyššího soudního úředníka.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/39"><header><h1>§ 39</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/39/1"><p>(1) Úkony, které by příslušný soud mohl provést jen s obtížemi nebo se zvýšenými, neúčelnými náklady anebo které v jeho obvodu provést nelze, provede na dožádání jiný soud.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/39/2"><p>(2) Nemůže-li dožádaný soud provést úkon ve svém obvodu, postoupí dožádání soudu, v jehož obvodu je možno úkon provést, je-li mu tento soud znám; jinak dožádání vrátí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/39/3"><p>(3) Úkony dožádaného soudu provádí samosoudce; má přitom práva a povinnosti předsedy senátu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/40"><header><h1>§ 40</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/40/1"><p>(1) O úkonech, při nichž soud jedná s účastníky nebo provádí dokazování, se sepisuje protokol. V protokolu se zejména označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, vylíčí se průběh dokazování a uvede se obsah přednesů a výroky rozhodnutí; nahrazuje-li protokol podání, musí mít též jeho náležitosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/40/2"><p>(2) Protokol podepisuje předseda senátu a zapisovatel; nemůže-li předseda senátu protokol podepsat, podepíše jej za něho jiný člen senátu. Byl-li uzavřen smír, podepisují protokol také účastníci. Protokol o hlasování podepisují všichni členové senátu a zapisovatel.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/40/3"><p>(3) Předseda senátu opraví v protokolu chyby v psaní a jiné zřejmé nesprávnosti. Předseda senátu také rozhoduje o návrzích na doplnění protokolu a o námitkách proti jeho znění.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/40a"><header><h1>§ 40a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/40a/1"><p>(1) V řízení, ve kterém jsou projednávány utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/56"><sup>56</sup>)</span> je předseda senátu povinen přísedící, účastníky, osoby oprávněné za ně jednat (§ 21 až 21b), zástupce účastníků, znalce, tlumočníky, osoby uvedené v § 116 odst. 3 a další osoby, které se podle zákona musí zúčastnit řízení, předem poučit podle tohoto zvláštního zákona a o trestních následcích porušení tajnosti utajovaných skutečností. Provedené poučení se uvede v protokole. Podpisem protokolu se poučené osoby stávají osobami určenými v rozsahu potřeby k seznámení s utajovanou skutečností.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/40a/2"><p>(2) Poučení podle odstavce 1 není třeba provést u těch, kteří se prokáží osvědčením pro příslušný stupeň utajení utajovaných skutečností vydaným podle zvláštního zákona.<span class="poznamka-link" resource="footnote/56"><sup>56</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/40a/3"><p>(3) O poučení podle odstavce 1 je předseda senátu povinen do 30 dnů písemně vyrozumět Národní bezpečnostní úřad.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Úkony účastníků</h2>
<section class="paragraf" resource="section/41"><header><h1>§ 41</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/41/1"><p>(1) Účastníci mohou provádět své úkony jakoukoli formou, pokud zákon pro některé úkony nepředepisuje určitou formu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/41/2"><p>(2) Každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/41/3"><p>(3) Hmotněprávní úkon účastníka učiněný vůči soudu je účinný také vůči ostatním účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/41a"><header><h1>§ 41a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/41a/1"><p>(1) Nestanoví-li zákon jinak, může účastník učinit úkon jen výslovně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/41a/2"><p>(2) K úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky, se nepřihlíží.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/41a/3"><p>(3) Úkon může být odvolán, jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/41b"><header><h1>§ 41b</h1></header><p>Dokud nebyl uzavřený smír, dohoda o výchově a výživě nezletilého dítěte, dohoda o styku s nezletilým dítětem, dohoda o vypořádání dědictví, dohoda o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů nebo uznání nároku (§ 153a odst. 1), k nimž došlo do protokolu, podepsán také účastníky smíru, rodiči, účastníky dohody o styku s nezletilým dítětem, účastníky dohod v dědickém řízení nebo žalovaným, soud k těmto úkonům nepřihlíží.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/42"><header><h1>§ 42</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/42/1"><p>(1) Podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu, telegraficky nebo telefaxem. Ústně do protokolu je možno podání učinit, jde-li o návrh na zahájení řízení o povolení uzavřít manželství, o určení a popření rodičovství, o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, o osvojení a řízení, které lze zahájit i bez návrhu, a návrhy na výkon rozhodnutí v těchto řízeních vydaných.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/42/2"><p>(2) Každý okresní soud je povinen sepsat podání do protokolu a postoupit je bez průtahu příslušnému soudu. Takové podání má tytéž účinky, jakoby se stalo přímo u příslušného soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/42/3"><p>(3) Podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné podání učiněno telefaxem, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to soud, je účastník povinen předložit mu originál i jiných podání učiněných telefaxem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/42/4"><p>(4) Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Podání je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami, tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/43"><header><h1>§ 43</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/43/1"><p>(1) Předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/43/2"><p>(2) Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/44"><header><h1>§ 44</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/44/1"><p>(1) Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do soudního spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/44/2"><p>(2) Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, předseda senátu na žádost povolí, aby nahlédl do spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/44/3"><p>(3) Při povolování nahlížet do spisů je nutno učinit takové opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem.<span class="poznamka-link" resource="footnote/56"><sup>56</sup>)</span></p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Doručování</h2>
<section class="paragraf" resource="section/45"><header><h1>§ 45</h1></header><p>Doručuje se zpravidla poštou. Soud může však podle okolností doručit písemnost sám nebo prostřednictvím orgánu obce anebo příslušného policejního orgánu a v případech stanovených zvláštními předpisy i prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/45a"><header><h1>§ 45a</h1></header><p>Do vlastních rukou se doručujípísemnosti, u nichž tak stanoví zákon, a jiné písemnosti, nařídí-li to předseda senátu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/46"><header><h1>§ 46</h1><h1>Doručování fyzickým osobám</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/46/1"><p>(1) Fyzické osobě lze doručit písemnost v bytě, v místě podnikání, na pracovišti nebo kdekoli bude zastižena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/46/2"><p>(2) Nebyl-li adresát zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručí se jiné dospělé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě, působící v témže místě podnikání anebo zaměstnané na témže pracovišti, je-li ochotna obstarat odevzdání písemnosti. Není-li možno ani takto doručit, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/46/3"><p>(3) Je-li podle odstavce 2 písemnost odevzdána účastníku, který má na věci protichůdný zájem, je doručení neúčinné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/46/4"><p>(4) Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/46/5"><p>(5) Není-li zjištěn opak, má se za to, že se adresát v místě doručení zdržoval.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/46/6"><p>(6) Písemnost se ukládá</p>
<section class="pismeno" resource="section/46/6/a"><p>a) u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, jestliže ji doručuje soudní doručovatel nebo orgán justiční stráže,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/46/6/b"><p>b) u pošty, jestliže se doručuje prostřednictvím pošty.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/47"><header><h1>§ 47</h1><h1>Doručování právnickým osobám</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/47/1"><p>(1) Právnickým osobám se písemnost doručuje na adresu jejich sídla.<span class="poznamka-link" resource="footnote/59"><sup>59</sup>)</span> Jestliže právnická osoba o to požádá, doručuje se jí písemnost na adresu, kterou sdělila soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/47/2"><p>(2) Za právnickou osobu jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít orgány a osoby uvedené v § 21 nebo její zaměstnanci (členové), kteří byli pověřeni přijímat písemnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/47/3"><p>(3) Nebyl-li na adrese uvedené v odstavci 1 zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn písemnost převzít, ačkoliv se právnická osoba v místě doručování zdržuje, písemnost se uloží a právnická osoba se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedla. Nevyzvedne-li si zásilku ten, kdo je oprávněn písemnost převzít, do tří dnů nebo, jde-li o písemnost, kterámábýt doručena do vlastních rukou, do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/47/4"><p>(4) Nepodaří-li se písemnost doručit na adresu uvedenou v odstavci 1 proto, že se právnická osoba v místě doručování nezdržuje a jiná její adresa není soudu známa, písemnost určená této právnické osobě se doručí fyzické osobě, o níž je soudu podle obsahu spisu známo, že je oprávněna za ni před soudem jednat (§ 21); při tomto doručování se postupuje obdobně podle § 46. Jestliže písemnost nebyla doručena ani tímto způsobem a jestliže se nepodaří písemnost odevzdat právnické osobě ani při dalším pokusu o doručení na adresu jejího sídla uvedenou v obchodním či jiném rejstříku a jiná její adresa není soudu známa, považuje se den vrácení nedoručené zásilky soudu za den doručení, i když se o něm adresát nedozvěděl.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/47/5"><p>(5) Ustanovení § 46 odst. 5 a 6 platí obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/47a"><header><h1>§ 47a</h1></header><p>(zrušen)</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/48"><header><h1>§ 48</h1><h1>Doručování státním orgánům</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/48/1"><p>(1) Písemnost určená státním orgánům se doručuje na adresu jejich sídla. Jestliže státní orgán o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48/2"><p>(2) Za státní orgán jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít osoby uvedené v § 21a odst. 2 nebo jeho zaměstnanci, kteří byli pověřeni přijímat písemnosti. Není-li jich, písemnost se odevzdá tomu, kdo je oprávněn za státní orgán jednat.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/48a"><header><h1>§ 48a</h1><h1>Doručování státu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/48a/1"><p>(1) Písemnost určená státu se doručuje příslušnému státnímu orgánu na adresu jeho sídla. Jestliže státní orgán o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48a/2"><p>(2) Ustanovení § 48 odst. 2 platí obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/48b"><header><h1>§ 48b</h1><h1>Doručování advokátům</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/48b/1"><p>(1) Advokátům se písemnost doručuje na adresu jejich sídla.<span class="poznamka-link" resource="footnote/60"><sup>60</sup>)</span> Jestliže advokát o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48b/2"><p>(2) Písemnost určenou advokátu, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, mohou přijmout také advokátní koncipienti nebo jiní jeho zaměstnanci. Vykonává-li advokacii společně s jinými advokáty, může být písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, odevzdána též těmto advokátům, jejich advokátním koncipientům nebo jiným jejich zaměstnancům. Jestliže advokát vykonává advokacii jako společník veřejné obchodní společnosti, mohou písemnost určenou advokátu, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, přijmout rovněž ostatní společníci této společnosti, advokátní koncipienti nebo jiní její zaměstnanci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48b/3"><p>(3) Nebyl-li na adrese uvedené v odstavci 1 zastižen advokát ani jiná osoba, která by mohla písemnost převzít, písemnost se uloží a advokát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si advokát nebo jiná oprávněná osoba zásilku do tří dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48b/4"><p>(4) Ustanovení § 46 odst. 6 platí obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/48c"><header><h1>§ 48c</h1><h1>Doručování notářům</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/48c/1"><p>(1) Notářům se písemnost doručuje na adresu jejich kanceláře.<span class="poznamka-link" resource="footnote/61"><sup>61</sup>)</span> Jestliže notář o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48c/2"><p>(2) Písemnost určenou notáři, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, mohou přijmout také notářští koncipienti, notářští kandidáti nebo jiní jeho zaměstnanci. Vykonává-li notář činnost notáře společně s jinými notáři, může být písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, odevzdána též těmto notářům, jejich notářským koncipientům, jejich notářským kandidátům nebo jiným jejich zaměstnancům.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48c/3"><p>(3) Ustanovení § 46 odst. 6 a § 48b odst. 3 platí obdobně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48c/4"><p>(4) Při doručování písemnosti zástupci notáře nebo náhradníkovi notáře se postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 3.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/48d"><header><h1>§ 48d</h1><h1>Doručování obcím a vyšším územně samosprávným celkům</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/48d/1"><p>(1) Písemnost určená obcím a vyšším územně samosprávným celkům se doručuje na adresu sídla jejich orgánů. Jestliže o to požádají, doručuje se jim písemnost na adresu, kterou sdělily soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/48d/2"><p>(2) Za obec a vyšší územně samosprávný celek jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít osoby uvedené v § 21b nebo jejich zaměstnanci, kteří byli pověřeni přijímat písemnosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/49"><header><h1>§ 49</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/49/1"><p>(1) Má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Má-li však účastník osobně v řízení něco vykonat, doručuje se písemnost nejen zástupci, ale i jemu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/2"><p>(2) Kdyby doručování účastníku bylo spojeno s obtížemi nebo s průtahy, může mu předseda senátu uložit, aby si zvolil pro přijímání písemností zástupce, jemuž lze bez obtíží a průtahů doručovat. Nezvolí-li si ho, budou pro něho písemnosti ukládány u soudu s účinky doručení; o tom je třeba účastníka poučit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/49/3"><p>(3) Usnesení o ustanovení opatrovníka účastníku neznámého pobytu se doručí ostatním účastníkům řízení a ustanovenému opatrovníku a vyvěsí se na úřední desce soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/50"><header><h1>§ 50</h1></header><p>Odepře-li adresát bezdůvodně písemnost přijmout, je písemnost doručena dnem, kdy její přijetí bylo odepřeno; o tom musí být adresát poučen doručovatelem.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/50a"><header><h1>§ 50a</h1><h1>Uveřejňování vyhlášek</h1></header><p>Povinnost soudu zveřejnit vyhláškou různé údaje, stanovená v tomto zákoně a v zákoně o konkurzu a vyrovnání, je splněna jejich uveřejněním v Obchodním věstníku (§ 769 obchodního zákoníku), pokud se zákon neomezuje na zveřejnění údajů na úřední desce soudu; tím není dotčena povinnost uveřejnění údajů v denním tisku.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/50b"><header><h1>§ 50b</h1></header><p>Pokud zákon stanoví, že rozhodnutí má být vyvěšeno na úřední desce soudu, platí, že patnáctým dnem po vyvěšení bylo rozhodnutí doručeno účastníkům, kteří nejsou soudu známi nebo jejichž pobyt není znám.</p></section>
<h2 class="nadpis">Předvolání a předvádění</h2>
<section class="paragraf" resource="section/51"><header><h1>§ 51</h1></header><p>Předvolání k soudu se děje zpravidla písemně a v naléhavých případech i telegraficky, telefonicky nebo telefaxem. Předvolat lze i ústně při jednání nebo při jiném úkonu soudu, u něhož je předvolaný přítomen.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/52"><header><h1>§ 52</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/52/1"><p>(1) V případě, že se předvolaný bez omluvy nedostaví k výslechu nebo ke znalci, může ho předseda senátu dát předvést, jestliže o možnosti předvedení předvolaného poučil.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/52/2"><p>(2) O předvedení požádá soud příslušný policejní orgán; jde-li o nezletilého, požádá soud tento orgán o předvedení jen tehdy, nelze-li předvedení zajistit jinak. O předvedení vojáků v činné službě a příslušníků ozbrojených sborů požádá soud jejich velitele, popřípadě příslušný služební orgán.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/52/3"><p>(3) Náklady předvedení hradí ten, kdo je předváděn.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Pořádkové opatření</h2>
<section class="paragraf" resource="section/53"><header><h1>§ 53</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/53/1"><p>(1) Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294 a 295, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/53/2"><p>(2) Uloženou pořádkovou pokutu může předseda senátu dodatečně, a to i po skončení řízení prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byla uložena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/53/3"><p>(3) Pořádkové pokuty připadají státu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/54"><header><h1>§ 54</h1></header><p>Toho, kdo hrubě ruší pořádek, může předseda senátu vykázat z místa, kde se jedná. Je-li vykázán účastník, může být jednáno dále v jeho nepřítomnosti.</p></section>
<h2 class="nadpis">Lhůty</h2>
<section class="paragraf" resource="section/55"><header><h1>§ 55</h1></header><p>Nestanoví-li tento zákon lhůtu k provedení úkonu, určí ji, jestliže je to třeba, předseda senátu. Lhůtu, kterou určil, může předseda senátu též prodloužit.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/56"><header><h1>§ 56</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/56/1"><p>(1) Lhůta neběží tomu, kdo ztratil způsobilost být účastníkem řízení nebo způsobilost jednat před soudem nebo u něhož bylo rozhodnuto, že musí být zastoupen svým zákonným zástupcem (§ 23).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/56/2"><p>(2) Jakmile v takovém případě do řízení vstoupí jiný účastník, zákonný zástupce nebo opatrovník účastníka, začíná jim běžet nová lhůta od té doby, kdy do řízení vstoupili.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/57"><header><h1>§ 57</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/57/1"><p>(1) Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/57/2"><p>(2) Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/57/3"><p>(3) Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/58"><header><h1>§ 58</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/58/1"><p>(1) Soud promine zmeškání lhůty, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do patnácti dnů po odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/58/2"><p>(2) Soud může k žádosti účastníka přiznat odkladný účinek návrhu, aby bylo prominuto zmeškání lhůty.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-druha"><header><h1>ČÁST DRUHÁ</h1><h1>ČINNOST SOUDU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ § 59 až 66 zrušeny</h1></header>
<section class="hlava" resource="outline/cast-druha/hlava-prvni"><header><h1>HLAVA PRVNÍ</h1><h1>PŘEDBĚŽNÁ ŘÍZENÍ</h1></header>
<h2 class="nadpis">Smírčí řízení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/67"><header><h1>§ 67</h1></header><p>Připouští-li to povaha věci, lze navrhnout u kteréhokoli soudu, který by byl věcně příslušný k rozhodování věci, aby provedl pokus o smír (smírčí řízení) a, došlo-li k jeho uzavření, aby rozhodl i o jeho schválení. Jestliže by věcně příslušný byl soud krajský, provede smírčí řízení u krajského soudu samosoudce; v těchto případech však může provést smírčí řízení a schválení smíru i kterýkoli okresní soud.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/68"><header><h1>§ 68</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/68/1"><p>(1) Smírčí řízení ve věcech, v nichž jedná a rozhoduje senát, provádí předseda senátu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/68/2"><p>(2) Při smírčím řízení použije soud vhodných prostředků výchovného působení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/68/3"><p>(3) Součinnost nebo přítomnost účastníků nelze žádným způsobem vynucovat.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/69"><header><h1>§ 69</h1></header><p>Účelem smírčího řízení je uzavření smíru. Ustanovení § 99 platí i pro tento smír.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/70 a"><header><h1>§ 70 až 72</h1></header><p>zrušeny</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/73"><header><h1>§ 73</h1></header><p>Řízení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů</p>
<section class="odstavec" resource="section/73/1"><p>(1) Narodí-li se dítě, u něhož otcovství není určeno zákonnou domněnkou svědčící manželu matky, ani souhlasným prohlášením rodičů před orgánem, který vede matriku, vyslechne předseda senátu toho, koho matka označuje za otce, zda uznává, že je otcem. Příslušným je soud podle § 88 písm. c).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/2"><p>(2) Dojde-li k souhlasnému prohlášení rodičů o otcovství, uvede se to v protokolu a oznámí orgánu, který vede matriku narození, v níž je dítě zapsáno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/73/3"><p>(3) Jestliže takto k určení otcovství nedojde a matka v přiměřené době nepodá návrh na určení otcovství, ustanoví předseda senátu dítěti opatrovníka k podání takového návrhu a k tomu, aby dítě v řízení zastupoval.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-druha/hlava-druha"><header><h1>HLAVA DRUHÁ</h1><h1>PŘEDBĚŽNÁ OPATŘENÍ A ZAJIŠTĚNÍ DŮKAZU</h1></header>
<h2 class="nadpis">Předběžná opatření</h2>
<section class="paragraf" resource="section/74"><header><h1>§ 74</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/74/1"><p>(1) Před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/74/2"><p>(2) Účastníky řízení jsou ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/74/3"><p>(3) Příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci, nestanoví-li zákon jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/74/4"><p>(4) K rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle § 76a je příslušný okresní soud, v jehož obvodu je sídlo navrhovatele. Bude-li předběžné opatření nařízeno, soud předá po provedení jeho výkonu věc neprodleně soudu příslušnému podle § 88 písm. c). Má-li soud, kterému byla věc předána, za to, že není soudem uvedeným v § 88 písm. c), předloží věc k rozhodnutí o příslušnosti svému nadřízenému soudu; tímto rozhodnutím je soud, jehož příslušnost byla určena, vázán.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/75"><header><h1>§ 75</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/75/1"><p>(1) Předběžné opatření nařídí předseda senátu na návrh. Návrhu není třeba, jde-li o předběžné opatření pro řízení, které může předseda senátu zahájit i bez návrhu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/75/2"><p>(2) Předběžné opatření podle § 76a může soud nařídit jen na návrh okresního úřadu; návrh musí obsahovat kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) jméno nezletilého dítěte, jména, povolání a bydliště ostatních účastníků, jsou-li navrhovateli známa, vylíčení rozhodujících skutečností odůvodňujících nařízení předběžného opatření, označení osoby, které má být dítě předáno do péče, a musí z něj být patrno, že se domáhá nařízení předběžného opatření podle § 76a. O návrhu musí být rozhodnuto bezodkladně, nejpozději do 24 hodin poté, co byl podán.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/75/3"><p>(3) Účastníci nemusí být vyslechnuti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/75/5"><p>(5) O návrhu na předběžné opatření podle zákona o veřejných dražbách musí být rozhodnuto v případě nemovitostí nejpozději do 30 dnů a v ostatních případech do 7 dnů poté, co byl podán.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/75/5"><p>(5) Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/75a"><header><h1>§ 75a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/75a/1"><p>(1) Návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/75a/2"><p>(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, jde-li o návrh na předběžné opatření podle § 76a.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/76"><header><h1>§ 76</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/76/1"><p>(1) Předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby</p>
<section class="pismeno" resource="section/76/1/a"><p>a) platil výživné v nezbytné míře;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/76/1/b"><p>b) odevzdal dítě do péče druhého z rodičů nebo do péče toho, koho označí soud;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/76/1/c"><p>c) poskytl alespoň část pracovní odměny, jde-li o trvání pracovního poměru a navrhovatel ze závažných důvodů nepracuje;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/76/1/d"><p>d) složil peněžitou částku nebo věc do úschovy u soudu;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/76/1/e"><p>e) nenakládal s určitými věcmi nebo právy;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/76/1/f"><p>f) něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/76/2"><p>(2) Předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/76/3"><p>(3) Soud může při nařízení předběžného opatření uložit navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal návrh na zahájení řízení. Může také stanovit, že předběžné opatření bude trvat jen po určenou dobu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/76a"><header><h1>§ 76a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/76a/1"><p>(1) Ocitlo-li se nezletilé dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny, předseda senátu předběžným opatřením nařídí, aby bylo předáno do péče osoby, kterou v usnesení označí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/76a/2"><p>(2) Usnesení o nařízení předběžného opatření podle odstavce 1 se doručuje účastníkům až při provedení jeho výkonu. Účastníkům, kteří nebyli při provedení výkonu přítomni, usnesení doručí dodatečně soud příslušný podle § 88 písm. c) spolu s vyrozuměním, že byl proveden jeho výkon.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/76a/3"><p>(3) Při nařízení předběžného opatření podle odstavce 1 nezletilý nemusí být zastoupen; nemá-li nezletilý zákonného zástupce nebo nemůže-li jej zákonný zástupce v řízení zastupovat,<span class="poznamka-link" resource="footnote/33b"><sup>33b</sup>)</span> ustanoví mu soud příslušný podle § 88 písm. c) opatrovníka bezodkladně po provedení výkonu předběžného opatření.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/76a/4"><p>(4) Předběžné opatření podle odstavce 1 trvá po dobu tří měsíců od jeho vykonatelnosti; bylo-li před uplynutím této doby zahájeno řízení ve věci samé, pak trvá až do té doby, než se stane vykonatelným rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/77"><header><h1>§ 77</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/77/1"><p>(1) Předběžné opatření zanikne, jestliže</p>
<section class="pismeno" resource="section/77/1/a"><p>a) navrhovatel nepodal ve lhůtě soudem určené návrh na zahájení řízení;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/77/1/b"><p>b) nebylo návrhu ve věci samé vyhověno;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/77/1/c"><p>c) bylo návrhu ve věci samé vyhověno a uplynulo patnáct dní od vykonatelnosti rozhodnutí o věci;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/77/1/d"><p>d) uplynula určená doba, po kterou mělo trvat.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/77/2"><p>(2) Předběžné opatření předseda senátu zruší, jestliže pominou důvody, pro které bylo nařízeno; o zrušení předběžného opatření podle § 76a rozhodne předseda senátu soudu příslušného podle § 88 písm. c).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/77/3"><p>(3) Zaniklo-li nebo bylo-li zrušeno předběžné opatření z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, nebo proto, že právo navrhovatele bylo uspokojeno, je navrhovatel povinen nahradit újmy tomu, komu předběžným opatřením vznikly; to neplatí, jde-li o předběžné opatření podle § 76a. Rozhodne o tom na návrh soud, který nařídil předběžné opatření.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/78"><header><h1>§ 78</h1><h1>Zajištění důkazu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/78/1"><p>(1) Před zahájením řízení o věci samé lze na návrh zajistit důkaz, je-li obava, že později jej nebude možno provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/78/2"><p>(2) K zajištění důkazu je příslušný soud, který by byl příslušný k řízení o věci, nebo soud, v jehož obvodu je ohrožený důkazní prostředek.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/78/3"><p>(3) Zajištění důkazu provede předseda senátu způsobem předepsaným pro důkaz, o který jde.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/78a"><header><h1>§ 78a</h1></header><p>Důkaz může být zajištěn také notářským zápisem o skutkovém ději nebo o stavu věci, jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře nebo jestliže notář osvědčil stav věci.</p></section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-treti"><header><h1>ČÁST TŘETÍ</h1><h1>ŘÍZENÍ V PRVNÍM STUPNI</h1></header>
<section class="hlava" resource="outline/cast-treti/hlava-prvni"><header><h1>HLAVA PRVNÍ</h1><h1>PRŮBĚH ŘÍZENÍ</h1></header>
<h2 class="nadpis">Zahájení řízení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/79"><header><h1>§ 79</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/79/1"><p>(1) Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, povolání a bydliště účastníků (obchodní jméno nebo název a sídlo právnické osoby), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/79/2"><p>(2) Žalobce (navrhovatel) je povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se dovolává.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/79/3"><p>(3) Žalobu (návrh na zahájení řízení) soud doručí ostatním účastníkům do vlastních rukou. Žalobce (navrhovatel) může obeznámit žalovaného (ostatní účastníky řízení) s obsahem návrhu tím, že vedle stejnopisu žaloby (návrhu) doručovaného soudem mu sám zašle další stejnopis.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/80"><header><h1>§ 80</h1></header><p>Žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména</p>
<section class="pismeno" resource="section/80/a"><p>a) o osobním stavu (o rozvodu, o neplatnosti manželství, o určení, zda tu manželství je či není, o určení otcovství, o osvojení, o způsobilosti k právním úkonům, o prohlášení za mrtvého);</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/b"><p>b) o splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/80/c"><p>c) o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/81"><header><h1>§ 81</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/81/1"><p>(1) I bez návrhu může soud zahájit řízení ve věcech péče o nezletilé, řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, řízení o způsobilosti k právním úkonům, řízení opatrovnické, řízení o prohlášení za mrtvého, řízení o dědictví a další řízení, kde to připouští zákon.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/81/2"><p>(2) Bylo-li nařízeno předběžné opatření podle § 76a, zahájí soud příslušný podle § 88 písm. c) bezodkladně poté, co mu byla věc předána nebo co bylo rozhodnuto o jeho příslušnosti (§ 74 odst. 4), i bez návrhu řízení o výchově nezletilého.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/81/3"><p>(3) O zahájení řízení bez návrhu vydá předseda senátu usnesení, které doručí účastníkům do vlastních rukou, nestanoví-li zákon jinak.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/82"><header><h1>§ 82</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/82/1"><p>(1) Řízení je zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení nebo kdy bylo vydáno usnesení, podle něhož se řízení zahajuje bez návrhu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/82/2"><p>(2) Předcházelo-li řízení u soudu řízení u rozhodčí komise, je řízení u soudu zahájeno také dnem, kdy postoupená věc došla soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/83"><header><h1>§ 83</h1></header><p>Zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.</p></section>
<h2 class="nadpis">Místní příslušnost</h2>
<section class="paragraf" resource="section/84"><header><h1>§ 84</h1></header><p>K řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/85"><header><h1>§ 85</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/85/1"><p>(1) Nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/85/2"><p>(2) Obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů okresní soud, v jehož obvodu má místo podnikání;<span class="poznamka-link" resource="footnote/59"><sup>59</sup>)</span> nemá-li místo podnikání, určuje se její obecný soud podle odstavce 1.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/85/3"><p>(3) Obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.<span class="poznamka-link" resource="footnote/59"><sup>59</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/85/4"><p>(4) Obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/85/5"><p>(5) Obecným soudem obce je okresní soud, v jehož obvodu má své území.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/85/6"><p>(6) Obecným soudem vyššího územně samosprávného celku je okresní soud, v jehož obvodu mají sídlo jeho orgány.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/85a"><header><h1>§ 85a</h1></header><p>Je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místněpříslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/86"><header><h1>§ 86</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/86/1"><p>(1) Jestliže žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/86/2"><p>(2) Proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/86/3"><p>(3) Proti zahraniční právnické osobě lze podat návrh i u soudu, v jehož obvodu je v České republice její zastupitelství nebo orgán pověřený obstaráváním jejích hospodářských věcí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/87"><header><h1>§ 87</h1></header><p>Vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu</p>
<section class="pismeno" resource="section/87/a"><p>a) má žalovaný své stálé pracoviště;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/87/b"><p>b) došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/87/c"><p>c) je umístěna organizační složka právnické osoby, která je odpůrcem, týká-li se spor této složky;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/87/d"><p>d) zrušeno</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/87/e"><p>e) je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papíru;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/87/f"><p>f) je sídlo burzy, jde-li o spor z burzovního obchodu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/88"><header><h1>§ 88</h1></header><p>Namísto obecného soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný soud,</p>
<section class="pismeno" resource="section/88/a"><p>a) v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště v České republice, jde-li o rozvod, neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud odpůrce, a není-li ani takového soudu, obecný soud navrhovatele;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/b"><p>b) který rozhodoval o rozvodu, jde-li o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění nebo jiného majetku anebo o zrušení společného nájmu bytu;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/c"><p>c) v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště, jde-li o věc péče o nezletilé, o určení, zda je třeba souhlasu rodičůdítěte k jeho osvojení, o osvojení nebo o povolení uzavřít manželství nezletilému;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/d"><p>d) který je obecným soudem občana, jde-li o řízení o jeho způsobilost k právním úkonům; je-li tento občan bez svého souhlasu v ústavní zdravotnické péči, je příslušný soud, v jehož obvodu je toto zdravotnické zařízení. Jde-li o řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/e"><p>e) v jehož obvodu má opatrovanec bydliště, jde-li o věc opatrovnickou nebo o povolení uzavřít manželství opatrovanci; jde-li však o opatrovnictví nad osobami neznámého pobytu nebo nepřítomnými, je příslušný soud, v jehož obvodu mají tyto osoby majetek;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/f"><p>f) který byl naposledy v České republice obecným soudem toho, jenž má být prohlášen za mrtvého;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/g"><p>g) v jehož obvodu má sídlo rozhodčí komise, mělo-li před řízením u soudu předcházet řízení u tohoto orgánu;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/g"><p>g) v jehož obvodu je nemovitost, týká-li se řízení práva k ní, není-li dána příslušnost podle písmene b);</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/i"><p>i) u něhož je prováděn výkon rozhodnutí, jde-li o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, nebo o rozhodnutí o pravosti, výši nebo pořadí pohledávek přihlášených k rozvrhu;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/j"><p>j) u něhož je prováděn konkurz nebo vyrovnání, jde-li o spory jimi vyvolané;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/k"><p>k) v jehož obvodu má sídlo organizační jednotka železničního dopravce, týká-li se spor na straně odpůrce této jednotky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/l"><p>l) v jehož obvodu měl zůstavitel naposledy bydliště, a neměl-li bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, v jehož obvodu měl naposledy pobyt; není-li takový soud, je příslušný soud, v jehož obvodu je zůstavitelův majetek, popřípadě mezi několika takto příslušnými soudy ten z nich, který první provedl úkon, jde-li o řízení o dědictví;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/m"><p>m) v jehož obvodu je místo plnění, jde-li o řízení o úschovách; jsou-li místa plnění v obvodu několika soudů, je k řízení o úschovách příslušný soud, který nejdříve zahájí řízení;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/m"><p>m) v jehož obvodu má obecný soud navrhovatel, jde-li o řízení o umoření listin; nemá-li navrhovatel v České republice obecný soud, je příslušný ten soud, v jehož obvodu je platební místo; jde-li o řízení o umoření cenného papíru, vystaveného tuzemským peněžním ústavem, je příslušný soud, v jehož obvodu má tento peněžní ústav své sídlo.</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/88/o"><p>o) v jehož obvodu bylo v době podání návrhu na provedení dražby sídlo nebo bydliště navrhovatele ve věcech veřejných dražeb podle zákona o veřejných dražbách.</p></section>
<p>ch) v jehož obvodu probíhá řízení o dědictví, jde-li o rozhodnutí sporu v souvislosti s řízením o dědictví;</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/89"><header><h1>§ 89</h1></header><p>Soud, který je příslušný k řízení o určité věci, je příslušný i k řízení o věcech s ní spojených a o vzájemných návrzích žalovaného, s výjimkou věcí uvedených v § 88.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/89a"><header><h1>§ 89a</h1></header><p>Účastníci řízení v obchodní věci se mohou písemně dohodnout na místní příslušnosti jiného soudu prvního stupně, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou. To platí i ve sporech podle § 9 odst. 3 písm. a), jestliže částka požadovaná navrhovatelem nepřevyšuje 50 000 Kč. Taková smlouva nebo její ověřený opis musí být doloženy již v návrhu na zahájení řízení.</p></section>
<h2 class="nadpis">Účastníci</h2>
<section class="paragraf" resource="section/90"><header><h1>§ 90</h1></header><p>Účastníky řízení jsou navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný) nebo ti, které zákon za účastníky označuje.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/91"><header><h1>§ 91</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/91/1"><p>(1) Je-li žalobců nebo žalovaných v jedné věci několik, jedná v řízení každý z nich sám za sebe.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/91/2"><p>(2) Jestliže však jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní. Ke změně návrhu, k jeho vzetí zpět a k uzavření smíru je však třeba souhlasu všech účastníků, kteří vystupují na jedné straně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/91a"><header><h1>§ 91a</h1></header><p>Kdo si činí nárok zcela nebo částečně na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami, může až do pravomocného skončení tohoto řízení podat žalobu proti těmto účastníkům.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/92"><header><h1>§ 92</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/92/1"><p>(1) Na návrh účastníka může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně navrhovatele.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/92/2"><p>(2) Za souhlasu účastníků může soud připustit, aby navrhovatel nebo odpůrce z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupil někdo jiný. Má-li být takto zaměněn navrhovatel, je třeba, aby s tím souhlasil i ten, kdo má na jeho místo vstoupit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/92/3"><p>(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije v případech uvedených v § 107a.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/93"><header><h1>§ 93</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/93/1"><p>(1) Jako vedlejší účastník může se vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku, pokud nejde o řízení o rozvod, neplatnost manželství, nebo určení, zda tu manželství je či není.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/93/2"><p>(2) Do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/93/3"><p>(3) V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/94"><header><h1>§ 94</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/94/1"><p>(1) V řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, jsou účastníky i ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Jde-li však o řízení o neplatnost manželství, jsou účastníky pouze manželé.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/94/2"><p>(2) Účastníky řízení jsou také navrhovatel a ti, které zákon za účastníky označuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/94/3"><p>(3) Jestliže někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, se neúčastní řízení od jeho zahájení, vydá soud, jakmile se o něm dozví, usnesení, jímž jej přibere do řízení jako účastníka.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/94/4"><p>(4) Jestliže se řízení účastní ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Úkony účastníků ve věci samé</h2>
<section class="paragraf" resource="section/95"><header><h1>§ 95</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/95/1"><p>(1) Žalobce (navrhovatel) může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/95/2"><p>(2) Soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud v řízení o původním návrhu po právní moci usnesení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/96"><header><h1>§ 96</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/96/1"><p>(1) Navrhovatel může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět zcela, soud řízení zastaví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/96/2"><p>(2) Soud řízení nezastaví, jestliže odpůrce se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí; v takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/96/3"><p>(3) Nesouhlas odpůrce se zpětvzetím návrhu není účinný, dojde-li k zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/97"><header><h1>§ 97</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/97/1"><p>(1) Odpůrce může za řízení uplatnit svá práva proti navrhovateli i vzájemným návrhem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/97/2"><p>(2) Vzájemný návrh může soud vyloučit k samostatnému řízení, jestliže by tu nebyly podmínky pro spojení věcí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/97/3"><p>(3) Na vzájemný návrh se použije přiměřeně ustanovení o návrhu na zahájení řízení, jeho změně a vzetí zpět.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/98"><header><h1>§ 98</h1></header><p>Vzájemným návrhem je i projev odpůrce, jímž proti navrhovateli uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil navrhovatel. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/99"><header><h1>§ 99</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/99/1"><p>(1) Připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. O smír se má soud vždy pokusit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/99/2"><p>(2) Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/99/3"><p>(3) Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Průběh řízení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/100"><header><h1>§ 100</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/100/1"><p>(1) Jakmile bylo řízení zahájeno, postupuje v něm soud i bez dalších návrhů tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta. Přitom usiluje především o to, aby spor byl vyřešen smírně .</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/100/2"><p>(2) V řízení o rozvod vede soud manžele k odstranění příčin rozvratu a usiluje o jejich smíření.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/100/3"><p>(3) V řízení, jehož účastníkem je nezletilé dítě, které je schopno formulovat své názory, soud postupuje tak, aby byl zjištěn jeho názor ve věci. Názor nezletilého dítěte soud zjistí buď prostřednictvím jeho zástupce nebo příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, anebo výslechem dítěte; výslech lze provést i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob zodpovědných za výchovu dítěte. K názoru dítěte soud přihlíží s přihlédnutím k jeho věku a rozumové vyspělosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/101"><header><h1>§ 101</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/101/1"><p>(1) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména</p>
<section class="pismeno" resource="section/101/1/a"><p>a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/101/1/b"><p>b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/101/1/c"><p>c) dbát pokynů soudu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/101/2"><p>(2) Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/101/3"><p>(3) Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/101/4"><p>(4) Vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/102"><header><h1>§ 102</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/102/1"><p>(1) Je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/102/2"><p>(2) Po zahájení řízení může soud i bez návrhu zajistit důkaz, je-li obava, že později jej nebude možné provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/102/3"><p>(3) Ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75 odst. 1, 3, 4 a 5, § 75a, 76, § 77 odst. 1 písm. b), c) a d), § 77 odst. 2 a 3 a § 78 odst. 3 zde platí obdobně.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Zkoumání podmínek řízení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/103"><header><h1>§ 103</h1></header><p>Kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/104"><header><h1>§ 104</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/104/1"><p>(1) Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/104/2"><p>(2) Jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/104a"><header><h1>§ 104a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/104a/1"><p>(1) Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/104a/2"><p>(2) Má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/104a/3"><p>(3) Bylo-li řízení zahájeno u vrchního soudu a má-li za to, že není věcně příslušný, vrchní soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni. To neplatí, dospěje-li vrchní soud k závěru, že věc patří do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu; v takovém případěvěc předloží se zprávou o tom Nejvyššímu soudu. Účastníci řízení mají právo se k otázce věcné příslušnosti vyjádřit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/104a/4"><p>(4) Bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/104a/5"><p>(5) Obdobně podle odstavců 2 až 4 se postupuje, namítne-li nedostatek věcné příslušnosti soudu účastník řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/104a/6"><p>(6) V usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné v prvním stupni jiné soudy, než u kterých bylo řízení zahájeno, se rovněž uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení § 105 tím není dotčeno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/104a/7"><p>(7) Usnesením vrchního nebo Nejvyššího soudu o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/105"><header><h1>§ 105</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/105/1"><p>(1) Místní příslušnost zkoumá soud před tím, než začne jednat o věci samé. Později ji zkoumá jen k námitce účastníka, je-li uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/105/2"><p>(2) Vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/105/3"><p>(3) Jestliže soud, jemuž byla věc postoupena, s postoupením nesouhlasí, předloží ji k rozhodnutí, pokud otázka příslušnosti nebyla již rozhodnuta soudem odvolacím, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který věc postoupil.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/105/4"><p>(4) Namítne-li účastník řízení včas a důvodněnedostatek místní příslušnosti, postupuje soud obdobně podle odstavců 2 a 3; jinak námitku usnesením zamítne.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/106"><header><h1>§ 106</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/106/1"><p>(1) Jakmile soud k námitce žalovaného uplatněné nejpozději při prvním jeho úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví; věc však projedná, jestliže účastníci prohlásí, že na smlouvě netrvají. Soud projedná věc i tehdy, jestliže zjistí, že věc nemůže být podle práva České republiky podrobena rozhodčí smlouvě, nebo že rozhodčí smlouva je neplatná, popřípadě že vůbec neexistuje nebo že její projednání v řízení před rozhodci přesahuje rámec pravomoci přiznané jim smlouvou, anebo že rozhodčí soud odmítl věcí se zabývat.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/106/2"><p>(2) Bylo-li řízení před soudem podle odstavce 1 zastaveno a v téže věci byl podán návrh na zahájení řízení před rozhodci, zůstávají právní účinky původního návrhu zachovány, bude-li návrh na zahájení řízení před rozhodci podán do 30 dnů od doručení usnesení soudu o zastavení řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/106/3"><p>(3) Bylo-li řízení před rozhodci zahájeno dříve, než došlo k řízení soudnímu, přeruší soud řízení o neexistenci, neplatnosti nebo zániku smlouvy až do doby, než bude v rozhodčím řízení rozhodnuto o pravomoci nebo ve věci samé.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Překážky postupu řízení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/107"><header><h1>§ 107</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/107/1"><p>(1) Jestliže účastník ztratí způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda má řízení zastavit nebo přerušit, anebo zda v něm může pokračovat.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/107/2"><p>(2) Řízení zastaví soud zejména tehdy, zemře-li manžel před pravomocným skončením řízení o rozvod, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není, pokud zákon o rodině nedovoluje, aby se v řízení pokračovalo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/107/3"><p>(3) Řízení soud přeruší zejména tehdy, jde-li o majetkovou věc a navrhovatel nebo odpůrce zemřel; v řízení pokračuje s dědici účastníka, jakmile se skončí řízení o dědictví, pokud povaha věci nepřipouští, aby se s těmito dědici nepokračovalo dříve.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/107a"><header><h1>§ 107a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/107a/1"><p>(1) Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/107a/2"><p>(2) Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/107a/3"><p>(3) Ustanovení § 107 odst. 4 platí obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/108"><header><h1>§ 108</h1></header><p>Soud zastaví řízení o určení otcovství, jestliže došlo k určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů nebo k nezrušitelnému osvojení dítěte.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/109"><header><h1>§ 109</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/109/1"><p>(1) Soud řízení přeruší, jestliže</p>
<section class="pismeno" resource="section/109/1/a"><p>a) účastník ztratil způsobilost jednat před soudem a není zastoupen zástupcem s procesní plnou mocí;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/109/1/b"><p>b) rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení oprávněn řešit. Stejně postupuje, jestliže tu před rozhodnutím ve věci dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem.<span class="poznamka-link" resource="footnote/33a"><sup>33a</sup>)</span> V tom případě předloží věc Ústavnímu soudu.</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/109/1/c"><p>c) dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při projednávání nebo rozhodování věci použito, nebo jeho jednotlivé ustanovení je v rozporu s ústavním zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/33a"><sup>33a</sup>)</span> a podal-li u Ústavního soudu návrh na zrušení tohoto zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/109/2"><p>(2) Pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže</p>
<section class="pismeno" resource="section/109/2/a"><p>a) účastník se nemůže řízení účastnit pro překážku trvalejší povahy nebo proto, že je neznámého pobytu;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/109/2/b"><p>b) zákonný zástupce účastníka zemřel nebo ztratil způsobilost jednat před soudem;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/109/2/c"><p>c) probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/110"><header><h1>§ 110</h1></header><p>Jestliže to účastníci shodně navrhnou nebo jestliže se nedostaví bez předchozí omluvy k jednání anebo jestliže to alespoň jeden z účastníků navrhne a ostatní se nedostaví bez předchozíomluvykjednání, soud řízení přeruší, jestliže se to nepříčí účelu řízení. Jde-li o řízení o rozvod, přeruší soud v těchto případech řízení vždy.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/111"><header><h1>§ 111</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/111/1"><p>(1) Jestliže řízení je přerušeno, nekonají se jednání a neběží lhůty podle tohoto zákona. Jestliže se v řízení pokračuje, počínají lhůty běžet znovu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/111/2"><p>(2) Jestliže je řízení přerušeno podle § 109, činí soud všechna potřebná opatření, aby byly odstraněny překážky, jež způsobily přerušení nebo pro které přerušení trvá. Jakmile odpadne překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno, pokračuje soud v řízení i bez návrhu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/111/3"><p>(3) Jestliže řízení je přerušeno podle § 110, pokračuje v něm soud na návrh po uplynutí tří měsíců; s výjimkou řízení o rozvod může soud na návrh pokračovat v řízení i před uplynutím této lhůty, jsou-li pro to závažné důvody. Není-li návrh na pokračování v řízení podán do jednoho roku, soud řízení zastaví.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Spojení věcí</h2>
<section class="paragraf" resource="section/112"><header><h1>§ 112</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/112/1"><p>(1) V zájmu hospodárnosti řízení může soud spojit ke společnému řízení věci, které byly u něho zahájeny a skutkově spolu souvisí nebo se týkají týchž účastníků.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/112/2"><p>(2) Jsou-li v návrhu na zahájení řízení uvedeny věci, které se ke spojení nehodí, nebo odpadnou-li důvody, pro které byly věci soudem spojeny, může soud některou věc vyloučit k samostatnému řízení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/113"><header><h1>§ 113</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/113/1"><p>(1) S řízením o rozvod manželství je spojeno řízení o úpravu poměrů manželů k nezletilým dětem z jejich manželství pro dobu po rozvodu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/113/2"><p>(2) S řízením o určení otcovství je spojeno řízení o výchově a výživě nezletilého dítěte.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/113a"><header><h1>§ 113a</h1></header><p>S řízením o určení neplatnosti usnesení valné hromady obchodní společnosti nebo členské schůze družstva je spojeno řízení o náhradu škody, která vznikla z tohoto neplatného usnesení.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/114"><header><h1>§ 114</h1><h1>Příprava jednání</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/114/1"><p>(1) Jednání připraví předseda senátu tak, aby bylo možno rozhodnout o věci zpravidla při jediném jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/114/2"><p>(2) Za tím účelem předseda senátu</p>
<section class="pismeno" resource="section/114/2/a"><p>a) zpravidla zjistí stanovisko odpůrce a pokusí se popřípadě předběžně o smírné vyřízení případu. Může též odpůrci uložit, aby se ve věci vyjádřil písemně a připojil listinné důkazy, jichž se dovolává;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/114/2/b"><p>b) zkoumá, zda jsou splněny podmínky řízení, a dbá o odstranění nedostatků a neúplností v návrzích účastníků;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/114/2/c"><p>c) zajistí, aby bylo možno při jednání provést potřebné důkazy, a jestliže je to účelné, může provést důkaz prostřednictvím dožádaného soudu;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/114/2/d"><p>d) činí jiná vhodná opatření.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/114a"><header><h1>§ 114a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/114a/1"><p>(1) Nebylo-li rozhodnuto podle § 114 odst. 2, připraví předseda senátu jednání tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/114a/2"><p>(2) Za tím účelem předseda senátu</p>
<section class="pismeno" resource="section/114a/2/a"><p>a) žalovaného, popřípadě ostatní účastníky, kteří nepodali návrh na zahájení řízení, vyzve, aby se ve věci písemně vyjádřili a aby soudu předložili listinné důkazy, jichž se dovolávají, ledaže se takový postup jeví s ohledem na povahu věci neúčelným;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/114a/2/b"><p>b) zpravidla se předběžně pokusí o smírné vyřízení věci;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/114a/2/c"><p>c) zajistí, aby bylo možno při jednání provést potřebné důkazy, a jestliže je to účelné, může provést důkaz prostřednictvím dožádaného soudu;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/114a/2/d"><p>d) činí jiná vhodná opatření.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/114b"><header><h1>§ 114b</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/114b/1"><p>(1) Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, může předseda senátu, s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a věcí uvedených v § 118b a § 120 odst. 2, místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a), nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/114b/2"><p>(2) Usnesení podle odstavce 1 může být vydáno, i když soud rozhodl o věci platebním rozkazem. Lhůtu k podání vyjádření v tomto případě soud určí až ode dne podání odporu proti platebnímu rozkazu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/114b/3"><p>(3) Usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po prvním jednání ve věci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/114b/4"><p>(4) Usnesení podle odstavců 1 a 2 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/114b/5"><p>(5) Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Jednání</h2>
<section class="paragraf" resource="section/115"><header><h1>§ 115</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/115/1"><p>(1) Nestanoví-li zákon jinak, nařídí předseda senátu k projednání věci samé jednání, k němuž předvolá účastníky a všechny, jejichž přítomnosti je třeba.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/115/2"><p>(2) Předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně deset dnů a ve věcech uvedených v § 118b nejméně třicet dnů přede dnem, kdy se jednání má konat.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/115a"><header><h1>§ 115a</h1></header><p>K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/116"><header><h1>§ 116</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/116/1"><p>(1) Jednání je veřejné s výjimkou jednání prováděných notáři jako soudními komisaři.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/116/2"><p>(2) Veřejnost může být pro celé jednání nebo pro jeho část vyloučena, jen kdyby veřejné projednání věci ohrozilo tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/56"><sup>56</sup>)</span> obchodní tajemství, důležitý zájem účastníků nebo mravnost.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/116/3"><p>(3) Jestliže byla veřejnost vyloučena, soud může povolit jednotlivým fyzickým osobám, aby byly při jednání nebo jeho části přítomny; současně je poučí, že jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všem, co se při jednání o utajovaných skutečnostech, obchodním tajemství nebo zájmech účastníků dozvěděly.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/116/4"><p>(4) I když veřejnost nebyla vyloučena, může soud odepřít přístup k jednání nezletilým a fyzickým osobám, u nichž je obava, že by mohli rušit důstojný průběh jednání.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/117"><header><h1>§ 117</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/117/1"><p>(1) Předseda senátu zahajuje, řídí a končí jednání, uděluje a odnímá slovo, provádí dokazování, činí vhodná opatření, aby zajistil splnění účelu jednání, a vyhlašuje rozhodnutí. Dbá přitom, aby jednání probíhalo důstojně a nerušeně a aby věc mohla být úplně, spravedlivě a bez průtahů projednána.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/117/2"><p>(2) Ve věcech příslušejících senátu mohou jednotlivé úkony při dokazování provádět se souhlasem předsedy také členové senátu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/117/3"><p>(3) Kdo ve věcech příslušejících senátu nesouhlasí s opatřením předsedy senátu, které učinil při jednání, může žádat, aby rozhodl senát.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/118"><header><h1>§ 118</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/118/1"><p>(1) Po zahájení jednání předseda senátu vyzve žalobce (navrhovatele), aby přednesl žalobu (návrh na zahájení řízení) nebo sdělil její obsah, a žalovaného (ostatní účastníky řízení), aby přednesl nebo sdělil obsah podaných písemných vyjádření ve věci; podání nepřítomných účastníků přečte nebo sdělí jejich obsah předseda senátu. Žalovaného (jiného účastníka), který dosud neučinil písemné podání, předseda senátu vyzve, aby se ve věci vyjádřil. Je-li to potřebné, předseda senátu účastníka též vyzve, aby svá tvrzení doplnil a aby navrhl k prokázání svých tvrzení důkazy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/118/2"><p>(2) Po provedení úkonů podle odstavce 1 předseda senátu sdělí výsledky přípravy jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/118/3"><p>(3) Nestanoví-li zákon jinak, určuje další průběh jednání předseda senátu podle okolností případu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/118a"><header><h1>§ 118a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/118a/1"><p>(1) Ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/118a/2"><p>(2) Má-li předseda senátu za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru, vyzve účastníka, aby v potřebném rozsahu doplnil vylíčení rozhodných skutečností; postupuje přitom obdobně podle odstavce 1.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/118a/3"><p>(3) Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/118a/4"><p>(4) Při jednání předseda senátu poskytuje účastníkům poučení též o jiných jejich procesních právech a povinnostech; to neplatí, je-li účastník zastoupen advokátem nebo notářem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.<span class="poznamka-link" resource="footnote/57"><sup>57</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/118b"><header><h1>§ 118b</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/118b/1"><p>(1) Ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku, ve věcech ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku, popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, ve sporech vyvolaných konkursem a vyrovnáním, o základu věci ve sporech o ochranu hospodářské soutěže, o základu věci ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním, o základu věci ve sporech z porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství a v dalších případech stanovených zákonem mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději do skončení prvního jednání, které se v nich konalo; k později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží. To neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly (vznikly) po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/118b/2"><p>(2) O povinnostech podle odstavce 1 a o následcích nesplnění těchto povinností musí být účastníci poučeni v předvolání k prvnímu jednání ve věci.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/118c"><header><h1>§ 118c</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/118c/1"><p>(1) Dochází-li v projednání věci k průtahům proto, že účastník je nečinný nebo že přes výzvy soudu nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo neoznačil potřebné důkazy, může soud, je-li to účelné a nejde-li o věci uvedené v § 120 odst. 2, na návrh jiného účastníka usnesením rozhodnout, že ve věci lze uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy kjejich prokázání nejpozději ve lhůtě, kterou určí, a že k později uvedeným skutečnostem a důkazům nebude přihlíženo; lhůta nesmí být kratší než 15 dnů od doručení usnesení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/118c/2"><p>(2) Po lhůtě určené soudem mohou účastníci uvést další skutečnosti nebo označit důkazy, jen jestliže jimi má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků nebo jestliže účastník byl vyzván k doplnění vylíčení rozhodných skutečností podle § 118a odst. 2, jakož i skutečnosti a důkazy, které nastaly (vznikly) po uplynutí lhůty nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/118c/3"><p>(3) Usnesení podle odstavce 1 se účastníkům doručuje do vlastních rukou.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/119"><header><h1>§ 119</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/119/1"><p>(1) Jednání může být odročeno jen z důležitých důvodů, které musí být sděleny. Odročuje-li se jednání, oznámí předseda senátu zpravidla den, kdy se bude konat nové jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/119/2"><p>(2) K dalšímu jednání musí být účastníci předvoláni zpravidla nejméně pět dnů předem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/119/3"><p>(3) Došlo-li ke změně v obsazení soudu, předseda senátu na začátku dalšího jednání sdělí obsah přednesů a provedených důkazů.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/119a"><header><h1>§ 119a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/119a/1"><p>(1) Před skončením jednání je předseda senátu povinen, s výjimkou věcí uvedených v § 120 odst. 2, účastníky přítomné při jednání poučit, že všechny rozhodné skutečnosti musí uvést a že důkazy musí být označeny dříve, než ve věci vyhlásí rozhodnutí, neboť později uplatněné skutečnosti a důkazy jsou odvolacím důvodem jen za podmínek uvedených v § 205a. Ustanovení § 118b, 118c a § 175 odst. 4 část první věty za středníkem tím nejsou dotčena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/119a/2"><p>(2) Jestliže účastníci ani po poučení podle odstavce 1 nové skutečnosti a důkazy neuvedou, jestliže nové skutečnosti a důkazy byly uplatněny v rozporu s § 118b, 118c nebo § 175 odst. 4 část první věty za středníkem nebo jestliže soud rozhodl, že navrhované důkazy neprovede, předseda senátu účastníky vyzve, aby shrnuli své návrhy a aby se vyjádřili k dokazování a ke skutkové a k právní stránce věci.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-treti/hlava-druha"><header><h1>HLAVA DRUHÁ</h1><h1>DOKAZOVÁNÍ</h1></header>
<h2 class="nadpis">Důkazní povinnost</h2>
<section class="paragraf" resource="section/120"><header><h1>§ 120</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/120/1"><p>(1) Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/120/2"><p>(2) Ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, jakož i v řízení o povolení uzavřít manželství, v řízení o určení a popření otcovství, v řízení o osvojení, v řízení o jmenování rozhodce nebo předsedajícího rozhodce, v řízení ve věcech obchodního rejstříku, v řízení o zrušení politické strany nebo politického hnutí, pozastavení a znovuobnovení jejich činnosti a v řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob (§ 200e) je soud povinen provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/120/3"><p>(3) Nejde-li o řízení uvedená v odstavci 2, může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy potřeba jejich provedení ke zjištění skutkového stavu vyšla v řízení najevo. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/120/4"><p>(4) Soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/121"><header><h1>§ 121</h1></header><p>Není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé soudu z jeho činnosti, jakož i právní předpisy uveřejněné nebo oznámené ve Sbírce zákonů České republiky.</p></section>
<h2 class="nadpis">Provádění důkazů</h2>
<section class="paragraf" resource="section/122"><header><h1>§ 122</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/122/1"><p>(1) Dokazování provádí soud při jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/122/2"><p>(2) Je-li to účelné, může být o provedení důkazu dožádán jiný soud nebo předseda senátu může důkaz z pověření senátu provést mimo jednání. Účastníci mají právo být přítomni u takto prováděného dokazování. Jeho výsledky je třeba vždy při jednání sdělit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/122/3"><p>(3) Senát může vždy rozhodnout, aby provedené důkazy byly doplněny nebo před ním opakovány.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/123"><header><h1>§ 123</h1></header><p>Účastníci mají právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/124"><header><h1>§ 124</h1></header><p>Dokazování je třeba provádět tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných skutečnostech chráněných zvláštním zákonem<span class="poznamka-link" resource="footnote/56"><sup>56</sup>)</span> a jiná zákonem stanovená nebo státem uznávaná povinnost mlčenlivosti. V těchto případech lze provést výslech jen tehdy, jestliže vyslýchaného zprostil povinnosti mlčenlivosti příslušný orgán nebo ten, v jehož zájmu má tuto povinnost; přiměřeně to platí i tam, kde se provádí důkaz jinak než výslechem.</p></section>
<h2 class="nadpis">Důkazní prostředky</h2>
<section class="paragraf" resource="section/125"><header><h1>§ 125</h1></header><p>Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů a právnických osob, listiny, ohledání a výslech účastníků. Pokud není způsob provedení důkazu předepsán, určí jej soud.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/126"><header><h1>§ 126</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/126/1"><p>(1) Každý občan je povinen dostavit se na předvolání k soudu a vypovídat jako svědek. Musí vypovědět pravdu a nic nezamlčovat. Výpověď může odepřít jen tehdy, kdyby jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým; o důvodnosti odepření výpovědi rozhoduje soud.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/126/2"><p>(2) Na začátku výslechu je třeba zjistit totožnost svědka a okolnosti, které mohou mít vliv na jeho věrohodnost. Dále je třeba poučit svědka o významu svědecké výpovědi, o jeho právech a povinnostech a o trestních následcích křivé výpovědi.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/126/3"><p>(3) Předseda senátu vyzve svědka, aby souvisle vylíčil vše, co ví o předmětu výslechu. Pak mu klade otázky potřebné k doplnění a vyjasnění jeho výpovědi. Otázky mohou dávat i členové senátu a se souhlasem předsedy senátu i účastníci a znalci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/126/4"><p>(4) Fyzická osoba, která je statutárním orgánem právnické osoby (členem tohoto orgánu), může být vyslechnuta v řízení, jehož účastníkem je tato právnická osoba, jen podle § 131.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/127"><header><h1>§ 127</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/127/1"><p>(1) Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví soud po slyšení účastníků znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/127/2"><p>(2) Znalecký posudek je možno také dát přezkoumat jiným znalcem, vědeckým ústavem nebo jinou institucí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/127/3"><p>(3) Účastníkovi, popřípadě i někomu jinému, může předseda senátu uložit, aby se dostavil ke znalci, předložil mu potřebné předměty, podal mu nutná vysvětlení, podrobil se lékařskému vyšetření, popřípadě zkoušce krve, anebo něco vykonal nebo snášel, jestliže to je k podání znaleckého posudku třeba.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/127/4"><p>(4) Místo posudku znalce lze použít potvrzení nebo odborné vyjádření, o jejichž správnosti nemá soud pochybnosti. Za vydání potvrzení nebo odborného vyjádření náleží finanční úhrada, stanoví-li tak zvláštní předpis.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/128"><header><h1>§ 128</h1></header><p>Každý je povinen bezplatně na dotaz sdělit soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Ustanovení § 139 odst. 3 tím není dotčeno. Fyzické osoby mohou odmítnout soudu sdělit skutečnosti ze stejných důvodů, jako může učinit svědek podle § 126 odst. 1.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/129"><header><h1>§ 129</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/129/1"><p>(1) Důkaz listinou se provede tak, že ji nebo její část při jednání předseda senátu přečte nebo sdělí její obsah.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/129/2"><p>(2) Předseda senátu může uložit tomu, kdo má listinu potřebnou k důkazu, aby ji předložil, nebo ji opatří sám od jiného soudu, orgánu nebo právnické osoby.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/130"><header><h1>§ 130</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/130/1"><p>(1) Ohledání předmětu, který je možno dopravit k soudu, provede se při jednání. Za tím účelem může předseda senátu uložit tomu, kdo má potřebný předmět, aby jej předložil.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/130/2"><p>(2) Jinak se ohledání provádí na místě. Je k němu třeba předvolat ty, kteří se předvolávají k jednání.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/131"><header><h1>§ 131</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/131/1"><p>(1) Důkaz výslechem účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut; to neplatí v řízeních uvedených v § 120 odst. 2 a v řízení o rozvod manželství.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/131/2"><p>(2) Nařídí-li soud jako důkaz výslech účastníků, jsou účastníci povinni dostavit se k výslechu. Při svém výslechu mají vypovědět pravdu a nic nezamlčovat; o tom musí být poučeni.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/131/3"><p>(3) Ustanovení § 126 odst. 3 se zde použije obdobně.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Hodnocení důkazů</h2>
<section class="paragraf" resource="section/132"><header><h1>§ 132</h1></header><p>Důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/133"><header><h1>§ 133</h1></header><p>Skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/133a"><header><h1>§ 133a</h1></header><p>Skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého pohlaví, má soud ve věcech pracovních za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/134"><header><h1>§ 134</h1></header><p>Listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/135"><header><h1>§ 135</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/135/1"><p>(1) Soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/135/2"><p>(2) Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/136"><header><h1>§ 136</h1></header><p>Lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.</p></section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-treti/hlava-treti"><header><h1>HLAVA TŘETÍ</h1><h1>NÁKLADY ŘÍZENÍ</h1></header>
<h2 class="nadpis">Druhy nákladů řízení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/137"><header><h1>§ 137</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/137/1"><p>(1) Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, odměna notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje, odměna správce dědictví a jeho hotové výdaje, tlumočné a odměna za zastupování, je-li zástupcem advokát nebo komerční právník.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/137/2"><p>(2) Odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.<span class="poznamka-link" resource="footnote/57"><sup>57</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/138"><header><h1>§ 138</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/138/1"><p>(1) Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/138/2"><p>(2) Přiznané osvobození předseda senátu kdykoli za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/138/3"><p>(3) Byl-li účastníku osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, v jakém bylo přiznáno, i na hotové výdaje zástupce a na odměnu za zastupování.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/139"><header><h1>§ 139</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/139/1"><p>(1) Svědci mají právo na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku (svědečné). Toto právo zaniká, není-li uplatněno do tří dnů od výslechu nebo ode dne, kdy bylo svědku oznámeno, že k výslechu nedojde. O tom musí soud svědka poučit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/139/2"><p>(2) Byl-li podán znalecký posudek, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné). Zvláštní zákon stanoví, komu se znalečné vyplácí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/139/3"><p>(3) Ten, komu soud uložil při dokazování nějakou povinnost, zejména aby předložil listinu, má tatáž práva jako svědek, není-li účastníkem. Musí je uplatnit za týchž podmínek jako svědek.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/139/4"><p>(4) O právech podle odstavců 1 až 3 rozhoduje předseda senátu.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Placení nákladů řízení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/140"><header><h1>§ 140</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/140/1"><p>(1) Každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu osobně, a náklady svého zástupce. Společné náklady platí účastníci podle poměru účastenství na věci a na řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/140/2"><p>(2) Byl-li ustanoven účastníku zástupcem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování stát; jestliže je to důvodné, poskytne soud advokátovi na jeho žádost přiměřenou zálohu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/140/3"><p>(3) V řízení o dědictví platí odměnu notáře a jeho hotové výdaje dědic, který nabyl dědictví, jež není předluženo; je-li dědiců několik, platí tyto náklady podle vzájemného poměru čisté hodnoty jejich dědických podílů. V ostatních případech platí tyto náklady stát.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/141"><header><h1>§ 141</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/141/1"><p>(1) Předseda senátu může uložit účastníku, u něhož nejsou podmínky pro osvobození od soudních poplatků, aby složil zálohu na náklady důkazu, který navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených nebo v jeho zájmu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/141/2"><p>(2) Náklady důkazů, které nejsou kryty zálohou, jakož i hotové výdaje ustanoveného zástupce, který není advokátem, a náklady spojené s tím, že účastník jedná ve své mateřštině nebo se dorozumívá znakovou řečí, platí stát.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Náhrada nákladů řízení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/142"><header><h1>§ 142</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/142/1"><p>(1) Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/142/2"><p>(2) Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/142/3"><p>(3) I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/142/4"><p>(4) V řízení zahájeném na návrh nejvyššího státního zástupce nebo státního zastupitelství podle zvláštních předpisů<span class="poznamka-link" resource="footnote/58"><sup>58</sup>)</span> přizná soud žalovanému za podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3 náhradu těchto nákladů proti státu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/143"><header><h1>§ 143</h1></header><p>Odpůrce, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti navrhovateli, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/144"><header><h1>§ 144</h1></header><p>Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení o rozvod nebo neplatnost manželství anebo určení, zda tu manželství je či není. Soud však může přiznat i náhradu těchto nákladů nebo jejich části, odůvodňují-li to okolnosti případu nebo poměry účastníků.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/145"><header><h1>§ 145</h1></header><p>Účastníku, jemuž soud přizná náhradu nákladů řízení, přizná i náhradu nákladů předběžného opatření a zajištění důkazů.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/146"><header><h1>§ 146</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/146/1"><p>(1) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení</p>
<section class="pismeno" resource="section/146/1/a"><p>a) mohlo být zahájeno i bez návrhu;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/146/1/b"><p>b) skončilo smírem, pokud v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/146/1/c"><p>c) bylo zastaveno.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/146/2"><p>(2) Jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování odpůrce vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení odpůrce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/146/3"><p>(3) Odmítne-li soud žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení, je žalobce (navrhovatel) povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/147"><header><h1>§ 147</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/147/1"><p>(1) Účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/147/2"><p>(2) Soud může uložit svědkům, znalcům nebo těm, kteří při dokazování měli nějakou povinnost, jestliže zavinili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, aby je nahradili účastníkům.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/148"><header><h1>§ 148</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/148/1"><p>(1) Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/148/2"><p>(2) Soud může uložit svědkům, znalcům nebo těm, kteří při dokazování měli nějakou povinnost, aby nahradili státu náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je zavinili.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/149"><header><h1>§ 149</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/149/1"><p>(1) Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/149/2"><p>(2) Zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/149/3"><p>(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, zastupoval-li účastníka notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy<span class="poznamka-link" resource="footnote/57"><sup>57</sup>)</span>.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/150"><header><h1>§ 150</h1></header><p>Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.</p></section>
<h2 class="nadpis">Rozhodnutí o nákladech řízení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/151"><header><h1>§ 151</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/151/1"><p>(1) O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O právech podle § 139 rozhoduje předseda senátu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/151/2"><p>(2) I když bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto samostatným usnesením, běží lhůta k plnění vždy až od právní moci rozhodnutí, jímž byla náhrada nákladů řízení přiznána.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/151/3"><p>(3) Náklady řízení určí soud podle sazebníků a podle zásad platných pro náhradu mzdy a hotových výdajů. Určit výši nákladů může i předseda senátu až v písemném vyhotovení rozhodnutí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/151a"><header><h1>§ 151a</h1></header><p>O tom, kdo a v jaké výši platí odměnu notáře a jeho hotové výdaje, rozhodne soud v řízení o dědictví v usnesení, jímž se řízení u něho končí.</p></section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-treti/hlava-ctvrta"><header><h1>HLAVA ČTVRTÁ</h1><h1>ROZHODNUTÍ</h1></header>
<h2 class="nadpis">Rozsudek</h2>
<section class="paragraf" resource="section/152"><header><h1>§ 152</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/152/1"><p>(1) Rozsudkem rozhoduje soud o věci samé. Zákon stanoví, kdy soud rozhoduje ve věci samé usnesením.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/152/2"><p>(2) Rozsudkem má být rozhodnuto o celé projednávané věci. Jestliže to však je účelné, může soud rozsudkem rozhodnout nejdříve jen o její části nebo jen o jejím základu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/153"><header><h1>§ 153</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/153/1"><p>(1) Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/153/2"><p>(2) Soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/153a"><header><h1>§ 153a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/153a/1"><p>(1) Uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/153a/2"><p>(2) Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/153a/3"><p>(3) Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/153a/4"><p>(4) Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/153b"><header><h1>§ 153b</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/153b/1"><p>(1) Zmešká-li žalovaný, kterému bylo řádně doručeno předvolání nejméně pět dnů přede dnem, kdy se jednání má konat (§ 47), a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které bylo ve věci nařízeno, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/153b/2"><p>(2) Je-li v jedné věci několik žalovaných, kteří mají takové společné povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny (§ 91 odst. 2), lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/153b/3"><p>(3) Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/153b/4"><p>(4) Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/153b/5"><p>(5) Pokud žalovaný kromě návrhu na zrušení rozsudku soudu prvního stupně z důvodů podle odstavce 4 podal proti rozsudku i odvolání a návrhu na zrušení rozsudku bylo pravomocným usnesením vyhověno, k odvolání se nepřihlíží.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/154"><header><h1>§ 154</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/154/1"><p>(1) Pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/154/2"><p>(2) Jde-li o opětující se dávky, lze uložit povinnost i k plnění dávek, které se stanou splatnými teprve v budoucnu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/155"><header><h1>§ 155</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/155/1"><p>(1) Obsah rozhodnutí ve věci samé vysloví soud ve výroku rozsudku. Ve výroku také rozhodne o povinnosti k náhradě nákladů řízení, pokud se o ni nerozhoduje samostatně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/155/2"><p>(2) Výrok rozsudku o plnění v penězích může být vyjádřen v cizí měně, neodporuje-li to okolnostem případu a jestliže</p>
<section class="pismeno" resource="section/155/2/a"><p>a) plnění vychází z právního úkonu, v němž je vyjádřeno v cizí měně, žalobce (navrhovatel) požaduje plnění v cizí měně a devizové předpisy<span class="poznamka-link" resource="footnote/65"><sup>65</sup>)</span> umožňují tuzemci,<span class="poznamka-link" resource="footnote/66"><sup>66</sup>)</span> který má plnit, plnění v navrhované cizí měně poskytnout bez zvláštního povolení, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/155/2/b"><p>b) některý z účastníků je cizozemcem.<span class="poznamka-link" resource="footnote/67"><sup>67</sup>)</span></p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/155/3"><p>(3) Nejsou-li splněny předpoklady pro přiznání plnění v cizí měně uvedené v odstavci 2, soud stanoví i bez návrhu plnění v měně České republiky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/156"><header><h1>§ 156</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/156/1"><p>(1) Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně; vyhlašuje jej předseda senátu jménem republiky. Uvede přitom výrok rozsudku spolu s odůvodněním a poučením o odvolání a o možnosti výkonu rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/156/2"><p>(2) Rozsudek se vyhlašuje zpravidla hned po skončení jednání, které rozsudku předcházelo; není-li to možné, soud k vyhlášení rozsudku odročí jednání nejdéle na dobu deseti kalendářních dnů. Ustanovení § 119 odst. 2 se v tomto případě nepoužije.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/156/3"><p>(3) Jakmile soud vyhlásí rozsudek, je jím vázán.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/157"><header><h1>§ 157</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/157/1"><p>(1) Není-li stanoveno jinak, v písemném vyhotovení rozsudku se po slovech „Jménem republiky“ uvede označení soudu, jména a příjmení soudců a přísedících, přesné označení účastníků a jejich zástupců, účast státního zastupitelství, označení projednávané věci, znění výroku, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, poučení o možnosti výkonu rozhodnutí a den a místo vyhlášení. Je-li to možné, uvede se v označení účastníků též jejich datum narození (identifikační číslo).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/157/2"><p>(2) Není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/157/3"><p>(3) V odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/157/4"><p>(4) Vodůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci; to neplatí ve správním soudnictví.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/158"><header><h1>§ 158</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/158/1"><p>(1) Písemné vyhotovení rozsudku podepisuje předseda senátu. Nemůže-li je podepsat, podepíše je jiný člen senátu, a rozhodl-li samosoudce, jiný předsedou soudu pověřený soudce; důvod se na písemném vyhotovení poznamená.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/158/2"><p>(2) Stejnopis písemného vyhotovení rozsudku se doručuje účastníkům, popřípadě jejich zástupcům do vlastních rukou, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne vyhlášení rozsudku. Předseda soudu je oprávněn tuto lhůtu prodloužit o dalších 90 dnů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/158/3"><p>(3) Jestliže se účastníci vzdali odvolání po skončení jednání, které rozsudku předcházelo, doručí se zpravidla stejnopis rozsudku při skončení jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/158/4"><p>(4) Jestliže stejnopis rozsudku nebyl doručen podle odstavce 3, je třeba jej účastníkům, popřípadě jejich zástupcům odeslat ve lhůtě třiceti dnů ode dne vyhlášení rozsudku. Předseda soudu je oprávněn tuto lhůtu prodloužit až o dalších šedesát dnů.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/159"><header><h1>§ 159</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/159/1"><p>(1) Doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/159/2"><p>(2) Výrok pravomocného rozsudku je závazný pro účastníky a pro všechny orgány; pro jiné osoby než účastníky je závazný jen v případech stanovených zákonem a v rozsahu v něm uvedeném. Výrok pravomocného rozsudku o osobním stavu je závazný pro každého.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/159/3"><p>(3) Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být tatáž věc v rozsahu závaznosti výroku rozsudku projednávána znovu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/160"><header><h1>§ 160</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/160/1"><p>(1) Uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/160/2"><p>(2) Odsoudil-li soud k opětujícímu se plnění v budoucnu splatných dávek, je třeba je plnit, jakmile se podle rozsudku stanou splatnými.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/160/3"><p>(3) Uložil-li soud pravomocným rozsudkem povinnost vyklidit byt až po zajištění přiměřeného náhradního bytu, náhradního bytu, náhradního ubytování nebo přístřeší, běží lhůta k vyklizení bytu až ode dne zajištění stanovené bytové náhrady nebo přístřeší.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/160/4"><p>(4) U rozsudků předběžně vykonatelných soud určí lhůtu k plnění od jejich doručení tomu, kdo má plnit.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/161"><header><h1>§ 161</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/161/1"><p>(1) Rozsudek je vykonatelný, jakmile uplyne lhůta k plnění.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/161/2"><p>(2) Není-li v rozsudku uložena povinnost k plnění, je rozsudek vykonatelný, jakmile nabyl právní moci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/161/3"><p>(3) Pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/162"><header><h1>§ 162</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/162/1"><p>(1) U rozsudků předběžně vykonatelných běží lhůta k plnění od jejich doručení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/162/1"><p>(1) Předběžně vykonatelné jsou rozsudky odsuzující k plnění výživného nebo pracovní odměny za poslední tři měsíce před vyhlášením rozsudku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/162/2"><p>(2) Na návrh může soud předběžnou vykonatelnost rozsudku vyslovit, a to ve výroku rozsudku, jestliže by jinak účastníku hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/163"><header><h1>§ 163</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/163/1"><p>(1) Rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Změna rozsudku je přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/163/2"><p>(2) Rozsudky o výchově a výživě nezletilých dětí a o přiznání, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo o pozastavení jejího výkonu lze změnit i bez návrhu, změní-li se poměry.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/164"><header><h1>§ 164</h1></header><p>Předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/165"><header><h1>§ 165</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/165/1"><p>(1) Pokud odůvodnění rozsudku nemá podklad ve zjištění skutkového stavu, může účastník před tím, než rozsudek nabude právní moci, navrhnout, aby odůvodnění bylo opraveno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/165/2"><p>(2) Nevyhoví-li soud prvního stupně návrhu, předloží věc odvolacímu soudu, který o opravě rozhodne.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/165/3"><p>(3) O opravě důvodů rozhoduje předseda senátu usnesením. Jednání není třeba nařizovat.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/166"><header><h1>§ 166</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/166/1"><p>(1) Nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do 15 dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/166/2"><p>(2) Doplnění učiní soud doplňujícím rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/166/3"><p>(3) Návrh na doplnění se nedotýká právní moci ani vykonatelnosti výroků původního rozsudku.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Usnesení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/167"><header><h1>§ 167</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/167/1"><p>(1) Nestanoví-li zákon jinak, rozhoduje soud usnesením. Usnesením se rozhoduje zejména o podmínkách řízení, o zastavení nebo přerušení řízení, o odmítnutí návrhu, o změně návrhu, o vzetí návrhu zpět, o smíru, o nákladech řízení, jakož i o věcech, které se týkají vedení řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/167/2"><p>(2) Není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/168"><header><h1>§ 168</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/168/1"><p>(1) Usnesení vyhlašuje předseda senátu přítomným účastníkům.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/168/2"><p>(2) Usnesení doručí soud účastníkům, je-li proti němu odvolání nebo dovolání nebo jestliže to je třeba pro vedení řízení anebo jde-li o usnesení, kterým se účastníkům ukládá nějaká povinnost.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/169"><header><h1>§ 169</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/169/1"><p>(1) Není-li stanoveno jinak, v písemném vyhotovení usnesení se uvede, který soud je vydal, jména a příjmení soudců a přísedících, označení účastníků, jejich zástupců a věci, výrok, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, a den a místo vydání usnesení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/169/2"><p>(2) Písemné vyhotovení usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a nemusí obsahovat odůvodnění.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/169/3"><p>(3) Jestliže se usnesení nedoručuje, stačí v písemném vyhotovení uvést výrok a den vydání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/169/4"><p>(4) Pro odůvodnění usnesení, jímž se rozhoduje ve věci samé, platí obdobně § 157 odst. 2 a 4.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/170"><header><h1>§ 170</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/170/1"><p>(1) Soud je vázán usnesením, jakmile je vyhlásil; nedošlo-li k vyhlášení, jakmile bylo doručeno, a není-li třeba doručovat, jakmile bylo vyhotoveno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/170/2"><p>(2) Usnesením, kterým se upravuje vedení řízení, není však soud vázán.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/171"><header><h1>§ 171</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/171/1"><p>(1) Lhůta k plnění počíná běžet od doručení usnesení; jejím uplynutím je usnesení vykonatelné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/171/2"><p>(2) Nebyla-li v usnesení uložena povinnost k plnění, je usnesení vykonatelné, jakmile bylo doručeno, a není-li třeba doručovat, jakmile bylo vyhlášeno nebo vyhotoveno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/171/3"><p>(3) Je-li usnesení podle zákona nebo podle rozhodnutí soudu vykonatelné až po právní moci, běží lhůta k plnění až od právní moci usnesení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/171/4"><p>(4) Usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření podle § 76a, je vykonatelné vyhlášením; nedošlo-li k vyhlášení, je vykonatelné, jakmile bylo vyhotoveno.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Platební rozkaz</h2>
<section class="paragraf" resource="section/172"><header><h1>§ 172</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/172/1"><p>(1) Předseda senátu může i bez výslovné žádosti navrhovatele a bez slyšení odpůrce vydat platební rozkaz, je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno právo na zaplacení peněžité částky, vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených navrhovatelem. V platebním rozkazu odpůrci uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu navrhovateli zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/172/2"><p>(2) Platební rozkaz nelze vydat,</p>
<section class="pismeno" resource="section/172/2/a"><p>a) jde-li o věc, ve které má jednat a rozhodovat senát;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/172/2/b"><p>b) není-li znám pobyt odpůrce nebo kdyby měl být platební rozkaz doručen do ciziny.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/172/3"><p>(3) Nevydá-li předseda senátu platební rozkaz, nařídí jednání.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/173"><header><h1>§ 173</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/173/1"><p>(1) Platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/173/2"><p>(2) Nelze-li platební rozkaz doručit i jen jednomu ze žalovaných, předseda senátu jej usnesením zruší v plném rozsahu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/174"><header><h1>§ 174</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/174/1"><p>(1) Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/174/2"><p>(2) Podá-li i jen jeden z odpůrců včas odpor, ruší se tím platební rozkaz v plném rozsahu a předseda senátu nařídí jednání. Opravným prostředkem jen proti výroku o nákladech řízení je však i zde odvolání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/174/3"><p>(3) Pozdě podaný odpor předseda senátu usnesením odmítne; pro nedostatek odůvodnění nelze odpor odmítnout. Podaný odpor předseda senátu odmítne též tehdy, podal-li jej ten, kdo k podání odporu není oprávněn.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/174/4"><p>(4) Při opravě chyb v psaní a v počtech, jakož i jiných zjevných nesprávností v platebním rozkazu se postupuje podle § 164.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/175"><header><h1>§ 175</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175/1"><p>(1) Předloží-li navrhovatel v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh předseda senátu krajského soudu činného v obchodních věcech směnečný (šekový) platební rozkaz, v němž odpůrci uloží, aby do tří dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Směnečný (šekový) platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou odpůrce. Nelze-li návrhu na vydání platebního rozkazu vyhovět, nařídí předseda senátu jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175/2"><p>(2) Ustanovení § 173 odst. 2 a § 174 odst. 4 se použijí obdobně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175/3"><p>(3) Nepodá-li odpůrce včas námitky nebo vezme-li je zpět, má směnečný (šekový) platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku. Pozdě podané námitky nebo námitky, které neobsahují odůvodnění, předseda senátu odmítne. Podané námitky předseda senátu odmítne též tehdy, podal-li je ten, kdo k podání námitek není oprávněn.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175/4"><p>(4) Podá-li odpůrce včas námitky, nařídí předseda senátu k jejich projednání jednání; k námitkám později vzneseným však již nelze přihlížet. V rozsudku soud vysloví, zda směnečný (šekový) platební rozkaz ponechává v platnosti nebo zda ho zrušuje a v jakém rozsahu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175/5"><p>(5) Vezme-li žalovaný námitky zpět, soud usnesením řízení o námitkách zastaví; jednání není třeba nařizovat.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175/6"><p>(6) Opravným prostředkem jen proti výroku o nákladech řízení je odvolání.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-treti/hlava-pata"><header><h1>HLAVA PÁTÁ</h1><h1>ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ</h1></header>
<h2 class="nadpis">Řízení o dědictví</h2>
<section class="paragraf" resource="section/175a"><header><h1>§ 175a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175a/1"><p>(1) Příslušný orgán státní správy pověřený vedením matriky oznámí úmrtí ve svém matričním obvodu soudu příslušnému k projednání dědictví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175a/2"><p>(2) Soud zahájí řízení i bez návrhu, jakmile se dozví, že někdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. Usnesení o zahájení řízení není třeba doručit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175a/3"><p>(3) Soud rozhoduje usnesením; usnesení podle § 175k odst. 1 a 2, § 175l, 175p, 175q a 175t se doručuje do vlastních rukou.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/175b"><header><h1>§ 175b</h1></header><p>Účastníky řízení jsou ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici, a není-li takových osob, stát. Věřitel zůstavitelův je účastníkem řízení v případě § 175p, v případě, kdy se vypořádává jeho pohledávka, a při likvidaci dědictví. V řízení podle § 175h odst. 2 je účastníkem řízení pouze ten, kdo se postaral o pohřeb.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/175c"><header><h1>§ 175c</h1></header><p>Soud zjistí, zda je v evidenci závětí vedené podle zvláštních předpisů evidována závěť zůstavitele, listina o vydědění nebo listina o odvolání těchto úkonů (dále jen „závěť“), a u kterého notáře nebo soudu je uložena.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/175d"><header><h1>§ 175d</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175d/1"><p>(1) V předběžném šetření si soud zejména opatří údaje potřebné pro zjištění dědiců a pro zjištění zůstavitelova majetku a jeho dluhů a zda dědici, jimž byl zůstavitel zákonným zástupcem, potřebují ustanovit opatrovníka.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175d/2"><p>(2) Zanechal-li zůstavitel závěť, zjistí soud její stav a obsah; na dožádání soudu tak učiní i notář, který má závěť v úschově.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175d/3"><p>(3) Dojde-li ke zjištění stavu a obsahu závěti, založí se její originál, pokud závěť není sepsána ve formě notářského zápisu, do sbírky prohlášených závětí vedené u soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/175e"><header><h1>§ 175e</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175e/1"><p>(1) Vyžaduje-li to obecný zájem nebo důležitý zájem účastníků, učiní soud i bez návrhu neodkladná opatření, zejména zajistí dědictví, svěří věci osobní potřeby manželovi zůstavitele nebo jinému členu domácnosti, postará se o prodej věcí, které nelze uschovat bez nebezpečí škody nebo nepoměrných nákladů, popřípadě ustanoví správce dědictví nebo jeho části (dále jen „správce“).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175e/2"><p>(2) Zajištění dědictví se provede zejména jeho uložením u soudu nebo u schovatele, zapečetěním v zůstavitelově bytě nebo na jiném vhodném místě, zákazem výplaty u dlužníka zůstavitele nebo soupisem na místě samém.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175e/3"><p>(3) Při prodeji movitých věcí postupuje soud přiměřeně podle ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, ledaže by přikročil k jinému způsobu prodeje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175e/4"><p>(4) Správce ustanoví soud zejména z okruhu dědiců nebo z okruhu osob blízkých zůstaviteli; správcem může být ustanoven i notář, pokud v tomto řízení není soudním komisařem. Je-li předmětem dědění podnik, ustanoví soud správcem osobu, která má zkušenost s vedením podniku. Správcem lze ustanovit pouze toho, kdo s ustanovením souhlasí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175e/5"><p>(5) Neodkladná opatření může vykonat podle možnosti a potřeby kterýkoli soud.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/175f"><header><h1>§ 175f</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175f/1"><p>(1) Správce činí po dobu řízení o dědictví úkony nezbytné k uchování majetkových hodnot náležejících do dědictví, a to v rozsahu vymezeném soudem. Správce je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud. Jestliže to soud uloží, předkládá mu správce průběžné zprávy o své činnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175f/2"><p>(2) Z důležitých důvodů může soud zprostit správce funkce. Podle potřeby ustanoví nového správce. Zproštěním nezaniká správcova odpovědnost podle odstavce 1. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně informovat nového správce a dát mu k dispozici všechny doklady.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175f/3"><p>(3) Po skončení řízení o dědictví správce předloží dědicům prostřednictvím soudu konečnou zprávu o své činnosti. Soud pak rozhodne o odměně a náhradě hotových výdajů správce, které platí dědic, který nabyl dědictví, jež není předluženo; je-li dědiců několik, platí tyto náklady podle vzájemného poměru čisté hodnoty jejich dědických podílů. V ostatních případech platí tyto náklady stát.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/175g"><header><h1>§ 175g</h1></header><p>Při opatřování úplného podkladu pro rozhodnutí, předběžném šetření, zajištění dědictví, zejména při jeho ochraně proti neoprávněným zásahům, při prodeji věcí, zjišťování hodnoty zůstavitelova majetku a soupisu na místě samém spolupůsobí na požádání soudu příslušný orgán státní správy nebo samosprávy.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/175h"><header><h1>§ 175h</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175h/1"><p>(1) Nezanechal-li zůstavitel majetek, soud řízení zastaví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175h/2"><p>(2) Jestliže zůstavitel zanechal majetek nepatrné hodnoty, může jej soud vydat tomu, kdo se postaral o pohřeb, a řízení zastaví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175h/3"><p>(3) Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 se nelze odvolat.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/175i"><header><h1>§ 175i</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175i/1"><p>(1) Nebylo-li řízení zastaveno podle § 175h, vyrozumí soud ty, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou dědici, o jejich dědickém právu a o možnosti dědictví odmítnout ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy byl dědic soudem o právu dědictví odmítnout vyrozuměn; tuto lhůtu může soud z důležitých důvodů prodloužit. Současně dědice poučí o náležitostech a o účincích odmítnutí dědictví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175i/2"><p>(2) Vyrozumění včetně poučení doručí soud do vlastních rukou nebo je dá ústně a v protokole uvede, že se tak stalo.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/175j"><header><h1>§ 175j</h1></header><p>K projednání dědictví není třeba nařizovat jednání, potvrdí-li soud jeho nabytí jedinému dědici, nebo připadne-li dědictví státu podle § 462 občanského zákoníku.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/175k"><header><h1>§ 175k</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175k/1"><p>(1) Jestliže někdo před potvrzením nabytí dědictví tvrdí, že je dědicem a popírá dědické právo jiného dědice, který dědictví neodmítl, vyšetří soud podmínky dědického práva obou a jedná dále s tím, u koho má za to, že je dědicem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175k/2"><p>(2) Závisí-li však rozhodnutí o dědickém právu na zjištění sporných skutečností, odkáže soud usnesením po marném pokusu o odstranění sporu dohodou účastníků toho z dědiců, jehož dědické právo se jeví jako méně pravděpodobné, aby své právo uplatnil žalobou. K podání žaloby určí lhůtu. Nebude-li žaloba ve lhůtě podána, pokračuje soud v řízení bez zřetele na tohoto dědice.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175k/3"><p>(3) Jsou-li aktiva a pasíva mezi účastníky sporná, omezí se soud jen na zjištění jejich spornosti; při výpočtu čistého majetku k nim nepřihlíží.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/175l"><header><h1>§ 175l</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175l/1"><p>(1) Měl-li zůstavitel s pozůstalým manželem majetek v bezpodílovém spoluvlastnictví, soud rozhodne o obecné ceně tohoto majetku v době smrti zůstavitele a podle zásad uvedených v občanském zákoníku určí, co z tohoto majetku patří do dědictví a co patří pozůstalému manželovi. Závisí-li rozhodnutí na skutečnosti, která zůstala mezi pozůstalým manželem a některým z dědiců sporná, postupuje soud podle § 175k odst. 3.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175l/2"><p>(2) Zjistí-li soud dříve, než je dědické řízení pravomocně skončeno, další majetek v bezpodílovém spoluvlastnictví, rozhodne o něm dodatečně podle odstavce 1; přitom vychází z původního rozhodnutí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/175m"><header><h1>§ 175m</h1></header><p>Soud zjistí zůstavitelův majetek a jeho dluhy a provede soupis aktiv a pasív. Tím nejsou dotčena ustanovení § 175k odst. 3 a § 175l odst. 1 věta druhá.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/175n"><header><h1>§ 175n</h1></header><p>Na návrh dědiců vydá soud usnesení, v němž vyzve věřitele, aby mu oznámili své pohledávky ve lhůtě, kterou v usnesení stanoví, a poučí je o tom, že dědici neodpovídají věřitelům, kteří své pohledávky včas neoznámili, pokud je uspokojením pohledávek ostatních věřitelů vyčerpána cena dědictví, kterého dědici nabyli. Usnesení soud uveřejní vyvěšením na úřední desce soudu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/175o"><header><h1>§ 175o</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175o/1"><p>(1) Na podkladě zjištění podle § 175m určí soud obvyklou cenu majetku, výši dluhů a čistou hodnotu dědictví, popřípadě výši jeho předlužení v době smrti zůstavitele.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175o/2"><p>(2) Zjistí-li soud dříve, než dědické řízení je pravomocně skončeno, nové skutečnosti, které vyžadují změnu tohoto usnesení, provede potřebnou opravu novým usnesením.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/175p"><header><h1>§ 175p</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175p/1"><p>(1) Účastníci se mohou dohodnout o tom, že předlužené dědictví bude přenecháno věřitelům k úhradě dluhů. Tato dohoda podléhá schválení soudu, který dohodu schválí, jestliže neodporuje zákonu; neschválí-li dohodu, pokračuje v řízení po právní moci rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175p/2"><p>(2) Objeví-li se po pravomocném skončení řízení další majetek, postupuje se podle odstavce 1. Zůstane-li majetkový přebytek, projedná jej soud jako dědictví.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/175q"><header><h1>§ 175q</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175q/1"><p>(1) Soud v usnesení o dědictví</p>
<section class="pismeno" resource="section/175q/1/a"><p>a) potvrdí nabytí dědictví jedinému dědici, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/175q/1/b"><p>b) potvrdí, že dědictví, které nenabyl žádný dědic, připadlo státu, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/175q/1/c"><p>c) schválí dohodu o vypořádání dědictví nebo dohodu o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/175q/1/d"><p>d) potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů, nedojde-li mezi dědici k dohodě.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/175q/2"><p>(2) Součástí usnesení podle odstavce 1 může být i usnesení podle § 175l a 175o.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175q/3"><p>(3) Pokud soud usnesením dohodu o vypořádání dědictví neschválí, může v řízení pokračovat až po právní moci tohoto usnesení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/175r"><header><h1>§ 175r</h1></header><p>Dědici mohou věci náležející do dědictví během dědického řízení prodat nebo učinit jiná opatření, přesahující rámec obvyklého hospodaření, jen se svolením soudu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/175s"><header><h1>§ 175s</h1></header><p>Usnesením podle § 175p a 175q je projednání dědictví skončeno. Po právní moci tohoto usnesení zruší soud provedená zajištění dědictví, pokud je již nezrušil v průběhu řízení o dědictví; zruší zejména všechny zákazy výplaty vkladů, pojistek a jiných hodnot, které byly v řízení o projednání dědictví nařízeny nebo podle zákona provedeny. Zároveň vyrozumí banky nebo jiné osoby, u nichž jsou tyto hodnoty uloženy, komu mají být vydány; není-li tato osoba známa nebo je-li neznámého pobytu, postupuje soud přiměřeně podle § 185g. Lhůta podle § 185g odst. 1 počíná běžet ode dne právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/175t"><header><h1>§ 175t</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175t/1"><p>(1) Je-li dědictví předluženo a nedojde-li k dohodě podle § 175p, soud na návrh usnesením nařídí likvidaci dědictví; stejně soud postupuje, jestliže stát navrhl likvidaci dědictví proto, že věřitel odmítl přijmout na úhradu své pohledávky věc z dědictví. O nařízení likvidace dědictví může soud rozhodnout i bez návrhu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175t/2"><p>(2) O nařízení likvidace vydá soud usnesení, ve kterém vyzve věřitele, aby mu oznámili své pohledávky ve lhůtě, kterou v usnesení stanoví, a upozorní je, že pohledávky, které nebudou při likvidaci uspokojeny, zaniknou. Toto usnesení vyvěsí na úřední desce soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175t/3"><p>(3) Jakmile usnesení o nařízení likvidace dědictví nabylo právní moci, nepostupuje se již podle § 175p až 175s.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/175u"><header><h1>§ 175u</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175u/1"><p>(1) Likvidaci dědictví provede soud zpeněžením všeho zůstavitelova majetku podle ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí nebo prodejem mimo dražbu přiměřeně podle zvláštního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/34a"><sup>34a</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175u/2"><p>(2) O majetku zůstavitele, který se nepodařilo takto zpeněžit, rozhodne soud, že připadá státu s účinností ke dni smrti zůstavitele.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/175v"><header><h1>§ 175v</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175v/1"><p>(1) Soud provede rozvrh výtěžku zpeněžení majetku zůstavitele (dále jen „výtěžek“) mezi věřitele.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175v/2"><p>(2) Z výtěžku uhradí soud postupně pohledávky podle těchto skupin:</p>
<section class="pismeno" resource="section/175v/2/a"><p>a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti se zpeněžením majetku,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/175v/2/b"><p>b) pohledávky nákladů zůstavitelovy nemoci a přiměřených nákladů jeho pohřbu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/175v/2/c"><p>c) pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, převodem práva<span class="poznamka-link" resource="footnote/68"><sup>68</sup>)</span> nebo postoupením pohledávky,<span class="poznamka-link" resource="footnote/69"><sup>69</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/175v/2/d"><p>d) pohledávky nedoplatků výživného,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/175v/2/e"><p>e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/175v/2/f"><p>f) ostatní pohledávky.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/175v/3"><p>(3) Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se poměrně; ve skupině c) se však pohledávky uspokojují podle jejich pořadí, přičemž pohledávky zajištěné zadržovacím právem se uhradí před ostatními pohledávkami. Pro pořadí je rozhodující den, kdy právo zajišťující pohledávku vzniklo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175v/4"><p>(4) Pravomocným skončením likvidace zaniknou proti dědicům neuspokojené pohledávky věřitelů. Vyjde-li však najevo další majetek zůstavitelův, rozdělí jej soud věřitelům do výše jejich neuspokojených pohledávek bez zřetele k tomuto zániku. Zůstane-li majetkový přebytek, projedná jej soud jako dědictví.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/175w"><header><h1>§ 175w</h1></header><p>Zjistí-li se dodatečně, že zůstavitel žije, nebo bylo-li zrušeno jeho prohlášení za mrtvého, zruší soud usnesení o dědictví podle § 175p a 175q.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/175x"><header><h1>§ 175x</h1></header><p>Objeví-li se po právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, nějaký zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, provede soud o tomto majetku řízení o dědictví. Objeví-li se pouze dluh zůstavitele, řízení o dědictví se neprovede.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/175y"><header><h1>§ 175y</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175y/1"><p>(1) Nezařazení majetku nebo dluhů do aktiv a pasív dědictví v důsledku postupu podle § 175k odst. 3 nebo podle § 175l odst. 1 věty druhé nebrání účastníkům řízení, aby se domáhali svého práva žalobou mimo řízení o dědictví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175y/2"><p>(2) Mimo případ, kdy byla provedena likvidace dědictví, nebrání usnesení soudu tomu, kdo nebyl účastníkem řízení o dědictví, z něhož usnesení vzešlo, aby se domáhal svého práva žalobou.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/175z"><header><h1>§ 175z</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175z/1"><p>(1) Jestliže projednání dědictví nenáleží do pravomoci soudu České republiky, provede soud předběžné šetření a vydá účastníkům na jejich žádost úřední potvrzení o výsledku tohoto šetření.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175z/2"><p>(2) Má-li být vydán majetek do ciziny, vyrozumí o tom soud tuzemské dědice a věřitele oznámením, které se vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce soudu; známým účastníkům se toto oznámení doručí.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Činnost notářů v řízení o dědictví</h2>
<section class="paragraf" resource="section/175za"><header><h1>§ 175za</h1></header><p>Notáři se sídlem v obvodu okresního soudu jsou rovnoměrně pověřováni úkony v řízení o dědictví podle rozvrhu, který na návrh příslušné notářské komory vydá předseda krajského soudu na každý kalendářní rok.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/175zb"><header><h1>§ 175zb</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175zb/1"><p>(1) Soud může odejmout věc pověřenému notáři, jestliže přes předchozí upozornění způsobí zbytečné průtahy v soudním řízení. Soud pak pověří úkony v řízení o dědictví jiného notáře podle rozvrhu práce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175zb/2"><p>(2) Odnětí věci podle odstavce 1 není soudním rozhodnutím.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175zb/3"><p>(3) Odnětím věci zaniká právo notáře na odměnu za dosud jím provedené úkony.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/175zc"><header><h1>§ 175zc</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175zc/1"><p>(1) Jestliže v souladu se zvláštním předpisem bude ustanoven zástupce, náhradník nebo bude jmenován nový notář, převezme věci, v nichž již soudem bylo uděleno pověření.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175zc/2"><p>(2) Jestliže v souladu se zvláštním předpisem bude ustanoven zástupcem notářský kandidát, považuje se pro účely tohoto zákona po dobu zastupování za notáře. Soud však rozhodne o odměně a náhradě hotových výdajů notáře, kterého zástupce zastupuje. Zvláštní předpis stanoví, jakým způsobem se určí podíl zástupce na odměně notáře.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/175zd"><header><h1>§ 175zd</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/175zd/1"><p>(1) Notář připraví všechny potřebné podklady pro vydání usnesení soudu, návrhy na usnesení soudu a vyúčtuje svou odměnu a hotové výdaje. Nejsou-li podklady úplné, může soud věc vrátit notáři se žádostí o doplnění řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/175zd/2"><p>(2) Notář má právo podat odvolání proti výroku o odměně a hotových výdajích.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Péče soudu o nezletilé</h2>
<section class="paragraf" resource="section/176"><header><h1>§ 176</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/176/1"><p>(1) Ve věcech péče soudu o nezletilé se ve věci samé rozhoduje rozsudkem o výchově a výživě nezletilých dětí, o styku rodičů s nimi, o přiznání, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti anebo o pozastavení jejího výkonu, o poručenství, o schválení důležitých úkonů nezletilého a o záležitostech, o nichž se rodiče nemohou dohodnout. Krom toho se rozhoduje rozsudkem o prodloužení ústavní výchovy po dosažení zletilosti a o zrušení takového opatření.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/176/2"><p>(2) O ostatních věcech se rozhoduje usnesením.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/177"><header><h1>§ 177</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/177/1"><p>(1) Není-li příslušný soud znám nebo nemůže-li včas zakročit, zakročí soud, v jehož obvodu se nezletilý zdržuje. Jakmile však je to možné, postoupí věc soudu příslušnému.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/177/2"><p>(2) Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, může příslušný soud přenést svou příslušnost na jiný soud, jestliže je to v zájmu nezletilého. Nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/178"><header><h1>§ 178</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/178/1"><p>(1) Soud vede rodiče, popřípadě opatrovníky nezletilých, k řádnému plnění povinností při péči o nezletilého. Vyřizuje podněty a upozornění občanů a právnických osob stran výchovy nezletilého a činí vhodná opatření.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/178/2"><p>(2) O vhodnosti a účelnosti navržených nebo zamýšlených opatření soud zpravidla zjistí názor orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí, který je obeznámen s poměry.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/179"><header><h1>§ 179</h1></header><p>Je-li k platnosti právního úkonu, který byl učiněn za nezletilého, třeba schválení soudu, soud jej schválí, jestliže to je v zájmu nezletilého.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/180"><header><h1>§ 180</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/180/1"><p>(1) Soudem ustanovený poručník nezletilého složí do rukou předsedy senátu slib, že bude řádně vykonávat své povinnosti a že bude přitom dbát pokynů soudu. Po složení slibu mu předseda senátu vydá listinu obsahující pověření k výchově a zastupování dítěte a vymezení rozsahu práv a povinností vyplývajících z tohoto pověření.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/180/2"><p>(2) Soud dohlíží na správu majetku nezletilého vykonávanou poručníkem nebo opatrovníkem; postupuje při tom podle zvláštního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/70"><sup>70</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/180/3"><p>(3) Opatrovník předloží soudu po skončení zastupování závěrečný účet ze správy majetku; soud mu může též uložit, aby mu během zastupování podával pravidelné zprávy o své činnosti.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Řízení o osvojení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/181"><header><h1>§ 181</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/181/1"><p>(1) Účastníky řízení jsou osvojované dítě, jeho rodiče, osvojitel a jeho manžel.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/181/2"><p>(2) Rodiče osvojovaného dítěte nejsou účastníky řízení o osvojení tehdy, jestliže</p>
<section class="pismeno" resource="section/181/2/a"><p>a) jsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/181/2/b"><p>b) byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům, popřípadě byli v této způsobilosti omezeni, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/181/2/c"><p>c) dali souhlas k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům,<span class="poznamka-link" resource="footnote/38"><sup>38</sup>)</span> anebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/181/2/d"><p>d) soud pravomocně rozhodl, že k osvojení dítěte není třeba jejich souhlasu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/181/3"><p>(3) Manžel osvojitele není účastníkem řízení, není-li k osvojení třeba jeho souhlasu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/182"><header><h1>§ 182</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/182/1"><p>(1) Osvojované dítě soud vyslechne, jen jestliže toto dítě je s to pochopit význam osvojení a výslech není v rozporu s jeho zájmem. Nemá-li být osvojované dítě vyslechnuto, nepředvolává se k jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/182/2"><p>(2) Ostatní účastníky musí soud vždy vyslechnout, a to podle možnosti osobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/183"><header><h1>§ 183</h1></header><p>(zrušen)</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/184"><header><h1>§ 184</h1></header><p>V rozsudku, jímž se vyslovuje osvojení, uvede soud i příjmení, které osvojenec bude mít.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/185"><header><h1>§ 185</h1></header><p>O zrušení osvojení platí přiměřeně ustanovení § 181 až 184. Návrh však může podat i osvojenec.</p></section>
<h2 class="nadpis">Řízení o úschovách</h2>
<section class="paragraf" resource="section/185a"><header><h1>§ 185a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/185a/1"><p>(1) U soudu lze složit do úschovy peníze, cenné papíry a jiné movité věci hodící se k úschově za účelem splnění závazku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/185a/2"><p>(2) Návrh na přijetí do úschovy musí obsahovat prohlášení toho, kdo peníze, cenné papíry nebo jiné věci do úschovy skládá (dále jen „složitel“), že závazek, jehož předmětem jsou hodnoty skládané do úschovy, nelze splnit, protože věřitel je nepřítomen nebo je v prodlení, nebo že složitel má odůvodněné pochybnosti, kdo je věřitelem, nebo že složitel věřitele nezná.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/185a/3"><p>(3) Soud rozhoduje bez jednání usnesením, které doručí účastníkům do vlastních rukou.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/185b"><header><h1>§ 185b</h1></header><p>Účastníkem řízení je složitel. Po právní moci usnesení o přijetí do úschovy je účastníkem řízení také ten, pro koho jsou peníze, cenné papíry nebo jiné věci určeny, (dále jen „příjemce“) a ten, kdo uplatňuje právo na předmět úschovy.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/185c"><header><h1>§ 185c</h1></header><p>Vyžádá-li si úschova náklady, uloží soud složiteli, aby složil přiměřenou zálohu na náklady. Nebude-li záloha ve stanovené lhůtě zaplacena, soud návrh na přijetí úschovy zamítne; soud rovněž návrh na přijetí úschovy zamítne, nehodí-li se věc k úschově vůbec nebo nenalezne-li se vhodný způsob úschovy.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/185d"><header><h1>§ 185d</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/185d/1"><p>(1) Předmět úschovy vydá soud příjemci na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než příjemce uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy příjemci, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků řízení a osoby, pro jejichž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je však třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/185d/2"><p>(2) Složiteli vydá soud předmět úschovy na jeho žádost,</p>
<section class="pismeno" resource="section/185d/2/a"><p>a) jestliže příjemce projeví s tímto postupem souhlas, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/185d/2/b"><p>b) prohlásí-li příjemce soudu, že předmět úschovy nepřijímá, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/185d/2/c"><p>c) nevyjádří-li se příjemce ve lhůtě stanovené soudem, ačkoliv byl na takové následky upozorněn.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/185d/3"><p>(3) Jiné osobě, než která je uvedena v odstavcích 1 a 2, žádající o vydání předmětu úschovy, jej vydá soud jen se souhlasem složitele a příjemce.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/185e"><header><h1>§ 185e</h1></header><p>Byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/185f"><header><h1>§ 185f</h1></header><p>Přijímá-li soud do úschovy věci v případech stanovených zvláštními zákonnými předpisy, řídí se ustanoveními příslušného předpisu, a není-li jich, ustanoveními § 185a až 185h, a to přiměřeně podle povahy úschovy a jejího účelu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/185g"><header><h1>§ 185g</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/185g/1"><p>(1) Uplynula-li lhůta tří roků od právní moci usnesení o přijetí do úschovy, popřípadě ode dne, kdy předmět úschovy měl být podle návrhu složiteli vydán, rozhodne soud, že předmět úschovy připadne státu, jestliže se o něj nikdo nepřihlásí do tří roků ode dne vyhlášení tohoto usnesení. Toto usnesení soud vyvěsí na úřední desce soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/185g/2"><p>(2) Dojde-li po vydání rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 1 žádost o vydání předmětu úschovy, postupuje soud podle § 185d.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/185g/3"><p>(3) Uplynutím lhůty uvedené v usnesení podle odstavce 1, nebyla-li v této lhůtě žádost o vydání předmětu úschovy podána, připadne předmět úschovy státu. Uplynutím této lhůty nabude stát předmět úschovy i tehdy, nebylo-li podané žádosti pravomocným usnesením vyhověno.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/158h"><header><h1>§ 158h</h1></header><p>Připadne-li předmět úschovy státu, zaniknou práva účastníků i jiných osob k předmětu úschovy.</p></section>
<h2 class="nadpis">Řízení o umoření listin</h2>
<section class="paragraf" resource="section/185i"><header><h1>§ 185i</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/185i/1"><p>(1) Umořit lze ztracenou nebo zničenou listinu, kterou je třeba předložit k uplatnění práva.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/185i/2"><p>(2) V řízení před soudem nelze umořit takové listiny, které podle zákona je oprávněna umořit právnická osoba, jež je vystavila.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/185i/3"><p>(3) Umoření nepodléhají peníze, loterní losy, sázenky, lístky a známky denního oběhu (vstupenky, jízdenky apod.), kupóny a talóny cenných papírů, listiny, s nimiž je spojeno právo uhrazovat určité právnické osobě v tuzemsku cenu zboží a služeb, jakož i listiny, na jejichž podkladě lze uplatnit jen nárok na vedlejší plnění.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/185j"><header><h1>§ 185j</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/185j/1"><p>(1) Návrh na umoření listiny může podat každý, kdo má na jejím umoření právní zájem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/185j/2"><p>(2) Soud rozhoduje bez jednání usnesením, které doručí do vlastních rukou.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/185k"><header><h1>§ 185k</h1></header><p>Účastníky řízení jsou navrhovatel, ten, kdo je podle listiny povinen plnit, ten, kdo má listinu v držbě, a ten, kdo podal námitky podle § 185m odst. 2.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/185l"><header><h1>§ 185l</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/185l/1"><p>(1) V návrhu na umoření listiny je třeba uvést skutečnosti, z nichž vyplývá, že z listiny nebo na jejím základě lze uplatnit nějaké právo. K návrhu je třeba předložit opis listiny nebo označit listinu, jejího výstavce, popřípadě i jiné osoby podle listiny zavázané, jakož i takové údaje, které listinu odlišují od jiných listin téhož druhu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/185l/2"><p>(2) Je-li v listině uvedena určitá částka, je třeba uvést i tento údaj.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/185m"><header><h1>§ 185m</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/185m/1"><p>(1) Zjistí-li soud, že listina, jejíž umoření bylo navrženo, nebyla vystavena nebo že není ztracena ani zničena, návrh zamítne.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/185m/2"><p>(2) Jinak soud vydá rozhodnutí obsahující výzvu, aby se ten, kdo má listinu, přihlásil do jednoho roku od vydání usnesení u soudu, který usnesení vydal, a podle možností předložil listinu nebo aby podal proti návrhu námitky. Toto usnesení se vyvěsí na úřední desce soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/185m/3"><p>(3) Je-li umořována směnka nebo šek, stanoví soud v usnesení podle odstavce 2 lhůtu dvou měsíců a současně zakáže, aby podle umořovaných listin bylo placeno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/185m/4"><p>(4) Lhůta podle odstavce 3 se počítá, není-li umořovaná listina ještě splatná, od prvního dne její splatnosti. Jestliže je umořovaná listina již splatná, počítá se tato lhůta ode dne vyvěšení usnesení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/185n"><header><h1>§ 185n</h1></header><p>Jde-li o listinu na doručitele, s výjimkou pojistek na doručitele, skončí lhůta podle § 185m až za jeden rok po splatnosti pohledávky z listiny.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/185o"><header><h1>§ 185o</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/185o/1"><p>(1) Od zahájení řízení až do jeho pravomocného skončení neběží proti navrhovateli promlčecí doba, lhůta pro zánik práva ani lhůta určená k výplatě peněžité částky podle umořované listiny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/185o/2"><p>(2) Ten, komu bylo usnesení doručeno nebo kdo se o něm mohl při náležité péči dozvědět, nesmí pod následky neplatnosti nakládat právy z umořované listiny, konat výplaty nebo jiná plnění podle ní, převést ji nebo provést na ní změny. Ten, kdo je podle listiny zavázán, je povinen zadržet předloženou listinu a oznámit soudu, kdo ji předložil.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/185p"><header><h1>§ 185p</h1></header><p>Bylo-li zahájeno umořovací řízení o směnce či šeku, je navrhovatel, který se vykáže usnesením, oprávněn žádat zaplacení směnky či šeku, dá-li přiměřenou jistotu, dokud směnka či šek nejsou prohlášeny za umořené. Nedá-li tuto jistotu, může žalobou požadovat, aby dlužná částka byla složena do úschovy soudu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/185q"><header><h1>§ 185q</h1></header><p>Soud přezkoumá přihlášku toho, kdo má listinu, a zjistí jeho námitky. Zjistí-li, že listina není ztracena nebo zničena, návrh zamítne.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/185r"><header><h1>§ 185r</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/185r/1"><p>(1) Uplynula-li lhůta podle § 185m odst. 2 nebo 3 a nedojde-li k zamítnutí návrhu, prohlásí soud k dalšímu návrhu listinu za umořenou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/185r/2"><p>(2) Není-li další návrh podle odstavce 1 podán do jednoho měsíce od uplynutí lhůty uvedené v § 185m odst. 2 nebo 3, soud řízení zastaví. Na tento následek je nutno navrhovatele upozornit v usnesení podle § 185m odst. 2 nebo 3.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/185s"><header><h1>§ 185s</h1></header><p>Usnesení o umoření listiny nahrazuje umořenou listinu, dokud ten, kdo je podle listiny zavázán, nevydá za ni oprávněnému náhradní listinu.</p></section>
<h2 class="nadpis">Řízení o způsobilosti k právním úkonům</h2>
<section class="paragraf" resource="section/186"><header><h1>§ 186</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/186/1"><p>(1) Návrh na zahájení řízení o způsobilosti k právním úkonům (zbavení, omezení nebo vrácení způsobilosti k právním úkonům) může podat též zdravotnické zařízení, které je v takovém případě účastníkem řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/186/2"><p>(2) Nepodal-li návrh na zahájení řízení státní orgán nebo zdravotnické zařízení, může soud uložit navrhovateli, aby do přiměřené lhůty předložil lékařské vysvědčení o duševním stavu vyšetřovaného; není-li v této lhůtě lékařské vysvědčení předloženo, soud zastaví řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/186/3"><p>(3) Návrh na vrácení způsobilosti k právním úkonům může podat i ten, kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům. Jestliže však soud jeho návrh zamítl a nelze-li očekávat zlepšení jeho stavu, může soud rozhodnout, že mu toto právo po přiměřenou dobu, nejdéle však po dobu tří let, nepřísluší.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/187"><header><h1>§ 187</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/187/1"><p>(1) Tomu, o jehož způsobilost k právním úkonům jde, ustanoví předseda senátu opatrovníka pro řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/187/2"><p>(2) Od výslechu vyšetřovaného může soud upustit, nelze-li tento výslech provést vůbec nebo bez újmy pro zdravotní stav vyšetřovaného.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/187/3"><p>(3) O zdravotním stavu vyšetřovaného vyslechne soud vždy znalce. Na návrh znalce může soud nařídit, aby vyšetřovaný byl po dobu nejvýše tří měsíců vyšetřován ve zdravotnickém zařízení, jestliže je to nezbytně třeba k vyšetření zdravotního stavu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/188"><header><h1>§ 188</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/188/1"><p>(1) Jsou-li sice podmínky pro omezení způsobilosti k právním úkonům pro nadměrné užívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků (návykových látek) či jedů, ale lze-li očekávat, že se stav vyšetřovaného zlepší, může soud přerušit řízení na dobu, kterou zároveň určí; přitom může rozhodnout, že vyšetřovaný je povinen se podrobit potřebnému léčení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/188/2"><p>(2) Před uplynutím určené doby pokračuje soud v řízení jen tehdy, ukáže-li se, že nedochází ke zlepšení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/189"><header><h1>§ 189</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/189/1"><p>(1) Z důvodů vhodnosti nemusí předseda senátu nařizovat jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/189/2"><p>(2) Soud může rozhodnout, že upustí od doručení rozhodnutí o způsobilosti k právním úkonům, jestliže doručení by na adresáta mohlo pro jeho duševní poruchu působit nepříznivě nebo jestliže adresát není s to význam rozhodnutí pochopit.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/190"><header><h1>§ 190</h1></header><p>Vydaný rozsudek soud zruší, jestliže se později ukáže, že pro zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům nebyly podmínky.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/191"><header><h1>§ 191</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/191/1"><p>(1) Náklady řízení platí stát. Lze-li to spravedlivě žádat, přizná soud státu jejich náhradu proti tomu, o jehož způsobilost k právním úkonům v řízení šlo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/191/2"><p>(2) Ten, kdo podá zjevně bezdůvodný návrh na zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, je povinen nahradit újmy, které vyšetřovanému, jeho zástupci a státu řízením vznikly.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče</h2>
<section class="paragraf" resource="section/191a"><header><h1>§ 191a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/191a/1"><p>(1) Ústav vykonávající zdravotnickou péči (dále jen „ústav“), ve kterém jsou umisťovány osoby z důvodů uvedených ve zvláštním předpise, je povinen oznámit do 24 hodin soudu, v jehož obvodu ústav je, převzetí každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu (dále jen „nemocný“).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/191a/2"><p>(2) Je-li osoba, která byla přijata do zdravotnické péče se svým písemným souhlasem, omezena ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem až v průběhu léčení, je ústav povinen učinit oznámení podle odstavce 1 do 24 hodin poté, co k takovému omezení došlo.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/191b"><header><h1>§ 191b</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/191b/1"><p>(1) O každém, o němž je ústav povinen učinit oznámení podle § 191a, zahájí soud, v jehož obvodu je ústav, řízení o vyslovení přípustnosti převzetí do ústavu, ledaže převzetí a držení nařídil soud v jiném řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/191b/2"><p>(2) Nemá-li ten, kdo byl ústavem převzat, jiného zástupce, ustanoví mu soud pro toto řízení opatrovníka.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/191b/3"><p>(3) Soud provede důkazy potřebné pro posouzení, zda k převzetí (§ 191a odst. 1 a 2) došlo ze zákonných důvodů, vyslechne nemocného a ošetřujícího lékaře. Jednání zpravidla není třeba nařizovat.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/191b/4"><p>(4) Do sedmi dnů ode dne, kdy došlo k omezení podle § 191a, soud usnesením rozhodne, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů (§ 191a odst. 1).</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/191c"><header><h1>§ 191c</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/191c/1"><p>(1) Usnesení podle § 191b odst. 4 se doručí umístěnému, ledaže podle vyjádření ošetřujícího lékaře není schopen chápat obsah takového rozhodnutí, dále jeho zástupci (opatrovníku) a ústavu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/191c/2"><p>(2) Odvolání proti tomuto usnesení nemá odkladný účinek. Odvolat se může i ústav, bylo-li vysloveno, že převzetí se nestalo v souladu se zákonnými důvody.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/191c/3"><p>(3) Ústav může umístěného propustit, i když soud vyslovil, že k převzetí došlo v souladu se zákonnými důvody.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/191d"><header><h1>§ 191d</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/191d/1"><p>(1) Jestliže soud vyslovil, že převzetí bylo v souladu se zákonnými důvody a umístěný je omezen nebo vyloučen ze styku s vnějším světem, pokračuje soud v řízení o vyslovení přípustnosti jeho dalšího držení v ústavu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/191d/2"><p>(2) Ke zjištění zdravotního stavu umístěného soud ustanoví znalce. Úkolem znalce je vyjádření o tom, zda další držení umístěného v ústavu při omezení nebo vyloučení styku s vnějším světem je či není nutné. Znalcem nemůže být ustanoven lékař, který pracuje v ústavu, v němž je umístěný držen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/191d/3"><p>(3) Soud nařídí jednání, k němuž přizve umístěného (pokud podle vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písemného znaleckého posudku je umístěný schopen vnímat průběh a význam jednání) a jeho zástupce (opatrovníka). Při jednání vyslechne znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře, umístěného a provede popřípadě další vhodné důkazy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/191d/4"><p>(4) V rozsudku, který musí být vyhlášen do tří měsíců od výroku o přípustnosti převzetí do ústavu, rozhodne soud, zda další držení je přípustné a na jakou dobu. Ustanovení § 191c odst. 2 a 3 platí tu obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/191e"><header><h1>§ 191e</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/191e/1"><p>(1) Účinnost rozsudku podle § 191d odst. 4 zanikne uplynutím doby jednoho roku ode dne jeho vyhlášení, nebyla-li v něm určena lhůta kratší. Má-li být držení v ústavu prodlouženo nad tuto dobu, je nutno provést nové vyšetření a soud musí o povolení dalšího držení znovu rozhodnout. Ustanovení § 191c odst. 2 a 3 tu platí obdobně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/191e/2"><p>(2) Rozsudek podle odstavce 1 nebrání tomu, aby ústav propustil osobu drženou v ústavu před uplynutím doby uvedené v odstavci 1, ani tomu, aby opatrovnický soud učinil jiné opatření.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/191f"><header><h1>§ 191f</h1></header><p>Osoba držená v ústavu, je-li způsobilá k právním úkonům, její zástupce (opatrovník) a osoby jí blízké mohou ještě před uplynutím doby, do které je držení přípustné, žádat o nové vyšetření a rozhodnutí o propuštění, je-li odůvodněna domněnka, že další držení v ústavu není důvodné. Zamítne-li soud návrh na propuštění, může rozhodnout, že nebude konat další vyšetřování před uplynutím doby, po kterou bylo držení v ústavu povoleno.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/191g"><header><h1>§ 191g</h1></header><p>Náklady řízení platí stát. Neplatí však náklady právního zastoupení, s výjimkou případů uvedených v § 30 odst. 2 tohoto zákona.</p></section>
<h2 class="nadpis">Řízení opatrovnické</h2>
<section class="paragraf" resource="section/192"><header><h1>§ 192</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/192/1"><p>(1) Předseda senátu je povinen postarat se o to, aby byl ustanoven opatrovník osobám, které ho podle zákona musí mít.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/192/2"><p>(2) V usnesení, kterým soud ustanovuje opatrovníka, uvede i rozsah opatrovnických práv a povinností.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/193"><header><h1>§ 193</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/193/1"><p>(1) Soud dohlíží na správu majetku vykonávanou opatrovníkem a činí nutná a vhodná opatření ke zjištění a zajištění tohoto majetku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/193/2"><p>(2) Opatrovník předloží soudu po skončení zastupování závěrečný účet ze správy majetku; soud mu může též uložit, aby mu během zastupování podával pravidelné zprávy o své činnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/193/3"><p>(3) Ustanovení § 176 až 179 a § 180 odst. 1, pokud se vztahují na poručenství nad nezletilým, platí zde obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/194"><header><h1>§ 194</h1><h1>Řízení o povolení uzavřít manželství</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/194/1"><p>(1) O povolení uzavřít manželství rozhoduje soud na návrh, k němuž je oprávněn ten, který hodlá manželství uzavřít.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/194/2"><p>(2) Ten, kdo hodlá uzavřít manželství, a jeho zákonní zástupci jsou účastníky řízení. Před rozhodnutím je třeba vyslechnout toho, kdo hodlá uzavřít manželství, v nepřítomnosti jiných osob o tom, zda skutečně chce vstoupit do manželství, a vyslechnout i toho, s kým má být manželství uzavřeno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/194/3"><p>(3) Rozsudek, kterým se povoluje uzavřít manželství, musí obsahovat i přesné označení toho, s kým má být manželství uzavřeno.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Řízení o prohlášení za mrtvého</h2>
<section class="paragraf" resource="section/195"><header><h1>§ 195</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/195/1"><p>(1) Návrh může podat, kdo má na věci právní zájem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/195/2"><p>(2) Uzná-li soud, že podle údajů návrhu tu jsou podmínky pro prohlášení nezvěstného za mrtvého, ustanoví nezvěstnému opatrovníka.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/196"><header><h1>§ 196</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/196/1"><p>(1) Soud vyhláškou nebo jiným vhodným způsobem vyzve nezvěstného, aby se do jednoho roku přihlásil, a každého, kdo o něm ví, aby o něm podal v téže lhůtě zprávu soudu nebo opatrovníku, popřípadě zástupci nezvěstného, uvedenému ve vyhlášce. Zároveň soud provede všechna potřebná šetření o nezvěstném.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/196/2"><p>(2) Ve vyhlášce uvede soud podstatné okolnosti případu a oznámí, že po uplynutí lhůty uvedené ve vyhlášce rozhodne o prohlášení za mrtvého, jestliže se nezvěstný nepřihlásí nebo nedojde-li zpráva o tom, že je na živu. Lhůtu určí soud na jeden rok od uveřejnění vyhlášky. Ve vyhlášce je nutno uvést den, kdy lhůta končí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/197"><header><h1>§ 197</h1></header><p>Zjistí-li soud během řízení, že nejsou splněny podmínky prohlášení za mrtvého, zastaví řízení.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/198"><header><h1>§ 198</h1></header><p>Po uplynutí lhůty určené ve vyhlášce vydá soud rozsudek o prohlášení za mrtvého. Uvede v něm den, který platí za den smrti nezvěstného, popřípadě den, který nezvěstný nepřežil.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/199"><header><h1>§ 199</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/199/1"><p>(1) Zjistí-li soud, že ten, kdo byl prohlášen za mrtvého, je naživu nebo žil v den, od kterého dosud neuplynula doba přiměřená k tomu, aby nezvěstný mohl být prohlášen za mrtvého, zruší své rozhodnutí o prohlášení za mrtvého.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/199/2"><p>(2) Na návrh účastníka opraví soud den, který je uveden v jeho rozhodnutí jako den smrti, zjistí-li dodatečně, že ten, kdo byl prohlášen za mrtvého, zemřel jiného dne nebo se toho dne nemohl dožít, anebo jej přežil. Soud tak může učinit i bez návrhu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/200"><header><h1>§ 200</h1></header><p>Je-li jisto, že fyzická osoba zemřela, ale její smrt nelze prokázat stanoveným způsobem, vydá soud rozhodnutí, kterým ji prohlásí za mrtvou.</p></section>
<h2 class="nadpis">Řízení ve věcech obchodního rejstříku</h2>
<section class="paragraf" resource="section/200a"><header><h1>§ 200a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/200a/1"><p>(1) Řízení ve věcech obchodního rejstříku se zahajuje na návrh fyzické nebo právnické osoby (dále jen „podnikatel“), jíž se zápis v rejstříku týká, nebo osob oprávněných k tomu podle zákona.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200a/2"><p>(2) Soud může zahájit řízení i bez návrhu, má-li být dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200a/3"><p>(3) Zvláštní předpisy stanoví, kteří podnikatelé a které skutečnosti jich se týkající se zapisují do obchodního rejstříku.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/200b"><header><h1>§ 200b</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/200b/1"><p>(1) V řízení o provedení zápisu je soud povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200b/2"><p>(2) Soud rozhoduje o obsahu zápisu bez jednání usnesením. Ve výroku usnesení uvede den zápisu. Zápis je třeba provést do jednoho měsíce od vydání rozhodnutí o obsahu zápisu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200b/3"><p>(3) Ustanovení o pořádkových pokutách se použije i v případě, že podnikatel neuposlechne výzvy soudu, aby mu sdělil skutečnosti nebo předložil listiny potřebné k provedení zápisu podle § 200a odst. 2.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/200c"><header><h1>§ 200c</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/200c/1"><p>(1) Obchodní rejstřík je každému přístupný, každý má právo do něho nahlížet a pořizovat z něho opisy a výpisy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200c/2"><p>(2) Na požádání lze z rejstříku vydat úřední opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v rejstříku určitý zápis není.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/200d"><header><h1>§ 200d</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/200d/1"><p>(1) Obchodní rejstřík vede krajský soud (dále jen „rejstříkový soud“) pro podnikatele, kteří mají své sídlo v obvodu tohoto krajského soudu. Nemají-li své sídlo, je příslušný soud podle místa podnikání; nemá-li podnikatel ani místo podnikání, je k vedení obchodního rejstříku příslušný soud podle místa bydliště podnikatele.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200d/2"><p>(2) Obchodní rejstřík pro zahraniční osobu (§ 21 odst. 2 obch. zák.) vede soud, v jehož obvodu je umístěn její podnik nebo jeho organizační složka (§ 21 odst. 3 obch. zák.).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200d/3"><p>(3) Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, soud až dosud příslušný rozhodne o přenesení své příslušnosti na soud nově příslušný; nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud. Po doručení sdělení nově příslušného rejstříkového soudu o zápisu podnikatele do obchodního rejstříku soud dříve příslušný zápis v obchodním rejstříku vymaže.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/200e"><header><h1>§ 200e</h1></header><p>Řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob</p>
<section class="odstavec" resource="section/200e/1"><p>(1) Pro řízení ve věcech uvedených v § 9 odst. 4 písm. b) až j) je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má obchodní společnost nebo družstvo sídlo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200e/2"><p>(2) Nestanoví-li zákon, že se řízení uvedená v odstavci 1 zahajují na návrh, lze je zahájit i bez návrhu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200e/3"><p>(3) Účastenství ve věcech uvedených v odstavci 1 se řídí ustanovením § 94. O věci není třeba nařizovat jednání. Rozhoduje se usnesením.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200e/4"><p>(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí přiměřeně i v řízeních týkajících se jiných právnických osob v případech uvedených v § 9 odst. 4 písm. j).</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/200f"><header><h1>§ 200f a 200g</h1></header><p>zrušeny</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/200h"><header><h1>§ 200h</h1></header><p>Řízení ve věcech sdružování v politických stranách a politických hnutích</p>
<section class="odstavec" resource="section/200h/1"><p>(1) Nesouhlasí-li přípravný výbor politické strany nebo politického hnutí s upozorněním příslušného ministerstva, že návrh na registraci nemá náležitosti požadované zákonem nebo že v návrhu jsou neúplné nebo nepřesné údaje, může se přípravný výbor domáhat určení, že návrh na registraci nemá nedostatky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200h/2"><p>(2) Účastníkem řízení je přípravný výbor a příslušné ministerstvo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200h/3"><p>(3) Příslušným k rozhodnutí je krajský soud, v jehož obvodu má sídlo přípravný výbor.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200h/4"><p>(4) Rozhoduje se bez jednání, usnesením. Odvolání proti rozhodnutí není přípustné.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/200i"><header><h1>§ 200i</h1></header><p>Řízení o zrušení politické strany nebo politického hnutí, pozastavení a znovuobnovení jejich činnosti Soud rozhoduje bez jednání usnesením. Opravné prostředky proti rozhodnutí nejsou přípustné.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/200j"><header><h1>§ 200j</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/200j/1"><p>(1) Jestliže příslušný orgán státní správy sám neodstraní chyby nebo nedostatky ve stálém seznamu voličů nebo ve zvláštním seznamu voličů, může se občan tím dotčený obrátit na soud příslušný podle volebního okrsku s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění tohoto seznamu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200j/2"><p>(2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a obec.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200j/3"><p>(3) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do tří dnů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200j/4"><p>(4) K řízení ve věcech chyb nebo nedostatků ve stálých seznamech voličů a jejich dodatcích nebo ve zvláštních seznamech voličů je příslušný okresní soud.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/200k"><header><h1>§ 200k</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/200k/1"><p>(1) Jestliže pověřený obecní úřad nebo obecní úřad v obci, kde jsou zřízeny alespoň dva odbory, (registrační úřad)<span class="poznamka-link" resource="footnote/34b"><sup>34b</sup>)</span> rozhodl o</p>
<section class="pismeno" resource="section/200k/1/a"><p>a) odmítnutí kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva v obci, může se volební strana, která kandidátní listinu podala, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této kandidátní listiny,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/200k/1/b"><p>b) škrtnutí kandidáta na kandidátní listině pro volby do zastupitelstva v obci, může se volební strana, která kandidátní listinu podala, i tento kandidát obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/200k/1/c"><p>c) provedení registrace kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva v obci, mohou se ostatní volební strany, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zrušení registrace.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/200k/2"><p>(2) Účastníkem řízení jsou navrhovatel a příslušná obec, jejížúřad plní funkci registračního úřadu, a v případě odstavce 1 písm. c) i volební strana, jejíž registrace je napadena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200k/3"><p>(3) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do 15 dnů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200k/4"><p>(4) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/200l"><header><h1>§ 200l</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/200l/1"><p>(1) O stížnosti proti vydání osvědčení o zvolení členem zastupitelstva v obci<span class="poznamka-link" resource="footnote/34c"><sup>34c</sup>)</span> rozhodne soud bez jednání usnesením, a to do sedmi dnů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200l/2"><p>(2) Účastníkem řízení je navrhovatel, člen zastupitelstva, jehož osvědčení o zvolení je stížností napadeno, a příslušný volební orgán.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200l/3"><p>(3) Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do 20 dnů. Usnesení podle odstavce 1 písm. a) a b) soud doručí účastníkům řízení, prezidentu republiky a Ministerstvu vnitra, usnesení podle odstavce 1 písm. c) soud doručí účastníkům řízení; usnesení soudu nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200l/4"><p>(4) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Řízení ve věcech voleb</h2>
<section class="paragraf" resource="section/200m"><header><h1>§ 200m</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/200m/1"><p>(1) Jestliže okresní úřad v sídle volebního kraje, stanovený zvláštním právním předpisem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/34d"><sup>34d</sup>)</span> rozhodl o</p>
<section class="pismeno" resource="section/200m/1/a"><p>a) odmítnutí kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny, může se politická strana, politické hnutí nebo koalice, která kandidátní listinu podala, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této kandidátní listiny,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/200m/1/b"><p>b) škrtnutí kandidáta na kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny, může se politická strana, politické hnutí nebo koalice, která kandidátní listinu podala, i tento kandidát obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/200m/1/c"><p>c) provedení registrace kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny, mohou se ostatní politické strany, politická hnutí nebo koalice, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zrušení registrace.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/200m/2"><p>(2) Jestliže okresní úřad v sídle volebního obvodu, stanovený zvláštním právním předpisem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/34d"><sup>34d</sup>)</span> rozhodl o</p>
<section class="pismeno" resource="section/200m/2/a"><p>a) odmítnutí přihlášky k registraci pro volby do Senátu, může se kandidát, politická strana, politické hnutí nebo koalice, která přihlášku k registraci podala, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této přihlášky k registraci,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/200m/2/b"><p>b) provedení registrace přihlášky k registraci pro volby do Senátu, mohou se ostatní kandidáti, politické strany, politická hnutí nebo koalice, kteří přihlášku k registraci podali, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zrušení registrace.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/200m/3"><p>(3) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je navrhovatel a příslušný okresní úřad v sídle volebního kraje, v případě odstavce 1 písm. c) i politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž registrace je napadena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200m/4"><p>(4) Účastníkem řízení podle odstavce 2 je navrhovatel a příslušný okresní úřad v sídle volebního obvodu, v případě odstavce 2 písm. b) i kandidát, politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž registrace je napadena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200m/5"><p>(5) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do 15 dnů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200m/6"><p>(6) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/200n"><header><h1>§ 200n</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/200n/1"><p>(1) Každý občan zapsaný do stálého seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichž kandidátní listina byla ve volebním kraji zaregistrována pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, se může obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200n/2"><p>(2) Každý občan zapsaný do stálého seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, jakož i každý kandidát, každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichž přihláška k registraci byla ve volebním obvodu zaregistrována pro volby do Senátu Parlamentu České republiky, se může obrátit na soud s návrhem na</p>
<section class="pismeno" resource="section/200n/2/a"><p>a) vydání rozhodnutí o neplatnosti hlasování,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/200n/2/b"><p>b) vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/200n/2/c"><p>c) vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/200n/3"><p>(3) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je navrhovatel, Státní volební komise a ten, jehož volba poslancem byla napadena. Účastníkem řízení podle odstavce 2 písm. a) a b) je navrhovatel a okresní úřad v sídle volebního obvodu. Účastníkem řízení podle odstavce 2 písm. c) je navrhovatel, příslušný okresní úřad v sídle volebního obvodu a ten, jehož volba senátorem byla napadena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200n/4"><p>(4) Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do 20 dnů; usnesení soudu nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200n/5"><p>(5) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/200n/6"><p>(6) Usnesení soudu o neplatnosti hlasování a usnesení o neplatnosti voleb podle odstavce 1 se doručuje účastníkům řízení, prezidentu republiky a Ministerstvu vnitra.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-ctvrta"><header><h1>ČÁST ČTVRTÁ</h1><h1>OPRAVNÉ PROSTŘEDKY</h1></header>
<section class="hlava" resource="outline/cast-ctvrta/hlava-prvni"><header><h1>HLAVA PRVNÍ</h1><h1>Podání odvolání</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/201"><header><h1>§ 201</h1></header><p>Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/202"><header><h1>§ 202</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/202/1"><p>(1) Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž</p>
<section class="pismeno" resource="section/202/1/a"><p>a) se upravuje vedení řízení;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/202/1/b"><p>b) byl k řízení přibrán další účastník (§ 94 odst. 3);</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/202/1/c"><p>c) bylo zahájeno řízení bez návrhu;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/202/1/d"><p>d) byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1);</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/202/1/e"><p>e) bylo prominuto zmeškání lhůty;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/202/1/f"><p>f) byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/202/1/g"><p>g) bylo rozhodnuto o svědečném nebo o nárocích podle § 139 odst. 3;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/202/1/h"><p>h) byl schválen smír;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/202/1/i"><p>i) bylo rozhodnuto o návrhu občana na provedení opravy nebo doplnění voličského seznamu;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/202/1/j"><p>j) byl zamítnut návrh na přerušení řízení podle § 109 nebo podle § 110;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/202/1/k"><p>k) byl žalovaný vyzván, aby se ve věci písemně vyjádřil (§ 114b);</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/202/1/l"><p>l) bylo opraveno rozhodnutí, netýká-li se oprava výroku rozhodnutí.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/202/2"><p>(2) Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 2 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/202/3"><p>(3) Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/203"><header><h1>§ 203</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/203/1"><p>(1) Vedlejší účastník může podat odvolání jen tehdy, jestliže do řízení vstoupil nejpozději do patnácti dnů od doručení rozhodnutíúčastníku, kterého v řízení podporuje. Odvolání vedlejšího účastníka není přípustné, jestliže se jím podporovaný účastník odvolání vzdal nebo jestliže s odvoláním vedlejšího účastníka nesouhlasí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/203/2"><p>(2) Státní zastupitelství může podat odvolání jen ve věcech uvedených v § 35 odst. 1 a jen tehdy, jestliže do řízení vstoupilo dříve, než uplynula odvolací lhůta všem účastníkům řízení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/204"><header><h1>§ 204</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/204/1"><p>(1) Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/204/2"><p>(2) Odvolání je podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že se odvolatel řídil nesprávným poučením soudu o odvolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/204/3"><p>(3) O prominutí zmeškání lhůty k odvolání rozhoduje soud prvního stupně. Prominutí zmeškání lhůty k odvolání není přípustné, jde-li o odvolání proti rozsudku, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že není; v těchto případech také neplatí ustanovení odstavce 2 věty druhé.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/205"><header><h1>§ 205</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/205/1"><p>(1) V odvolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/205/2"><p>(2) Odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že</p>
<section class="pismeno" resource="section/205/2/a"><p>a) nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/205/2/b"><p>b) soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 118c, popřípadě § 175 odst. 4 části první věty za středníkem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/205/2/c"><p>c) řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/205/2/d"><p>d) soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/205/2/e"><p>e) soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/205/2/f"><p>f) dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny (§ 205a),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/205/2/g"><p>g) rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/205/3"><p>(3) Odvolatel může bez souhlasu soudu měnit odvolací návrhy a odvolací důvody i po uplynutí lhůty k odvolání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/205/4"><p>(4) Rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, může odvolatel měnit jen po dobu trvání lhůty k odvolání.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/205a"><header><h1>§ 205a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/205a/1"><p>(1) Skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže</p>
<section class="pismeno" resource="section/205a/1/a"><p>a) se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/205a/1/b"><p>b) jimi má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/205a/1/c"><p>c) jimi má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/205a/1/d"><p>d) odvolatel nebyl řádně poučen podle § 119a odst. 1;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/205a/1/e"><p>e) nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/205a/2"><p>(2) Ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 omezení podle odstavce 1 neplatí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/205b"><header><h1>§ 205b</h1></header><p>U odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, 153b).</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/206"><header><h1>§ 206</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/206/1"><p>(1) Podá-li ten, kdo je k tomu oprávněn, včas přípustné odvolání, nenabývá rozhodnutí právní moci, dokud o odvolání pravomocně nerozhodne odvolací soud.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/206/2"><p>(2) Bylo-li však rozhodnuto o několika právech se samostatným skutkovým základem nebo týká-li se rozhodnutí několika účastníků, z nichž každý jedná v řízení sám za sebe (§ 91 odst. 1) a odvolání se výslovně vztahuje jen na některá práva nebo na některé účastníky, není právní moc výroku, který není napaden, odvoláním dotčena. To neplatí v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který odvoláním nebyl výslovně dotčen, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/206/3"><p>(3) Právní moc ostatních výroků není dotčena také tehdy, jestliže odvolání směřuje pouze proti výroku o nákladech řízení, o příslušenství pohledávky, o lhůtě k plnění nebo o předběžné vykonatelnosti rozsudku.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Náležitosti odvolání</h2>
<section class="paragraf" resource="section/207"><header><h1>§ 207</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/207/1"><p>(1) Vzdát se odvolání je možno jedině vůči soudu, a to až po vyhlášení (vydání) rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/207/2"><p>(2) Dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Vzal-li někdo odvolání zpět, nemůže je podat znovu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/208"><header><h1>§ 208</h1></header><p>Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, když již rozhodl soud prvního stupně, ale jeho rozhodnutí není dosud v právní moci, odvolací soud rozhodne o připuštění zpětvzetí. Soud zpětvzetí nepřipustí, jestliže druhý účastník z vážných důvodů s tím nesouhlasí. Jestliže zpětvzetí připustí, odvolací soud zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví.</p></section>
<h2 class="nadpis">Úkony soudu prvního stupně</h2>
<section class="paragraf" resource="section/209"><header><h1>§ 209</h1></header><p>Předseda senátu soudu prvního stupně dbá o odstranění vad odvolání. Nezdaří-li se mu vadu odstranit nebo má-li za to, že odvolání je podáno opožděně nebo tím, kdo k němu není oprávněn, nebo že není přípustné, předloží věc po uplynutí odvolací lhůty se zprávou o tom odvolacímu soudu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/210"><header><h1>§ 210</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/210/1"><p>(1) Nejde-li o případy uvedené v § 208 nebo v § 209, doručí předseda senátu odvolání, které směřuje proti rozsudku nebo proti usnesení ve věci samé, ostatním účastníkům.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/210/2"><p>(2) Je-li to třeba, vyšetří předseda senátu, zda jsou splněny podmínky řízení, opatří zprávy a listiny, jichž se odvolatel nebo jiní účastníci dovolávají, a provede i jiná podobná šetření.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/210/3"><p>(3) Jakmile všem účastníkům uplyne lhůta k podání odvolání a jakmile jsou provedena šetření podle odstavce 2, předloží předseda senátu věc odvolacímu soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/210a"><header><h1>§ 210a</h1></header><p>Usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nebo usnesení, z něhož nenabyla dosud práva osoba jiná než odvolatel, nebo usnesení, kterým bylo uloženo pořádkové opatření (§ 53), anebo usnesení o předběžném opatření podle § 76a, může k odvolání změnit přímo soud prvního stupně, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví.</p></section>
<h2 class="nadpis">Řízení u odvolacího soudu</h2>
<section class="paragraf" resource="section/211"><header><h1>§ 211</h1></header><p>Pro řízení u odvolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/211a"><header><h1>§ 211a</h1></header><p>Jiní účastníci řízení než odvolatel mohou u odvolacího soudu namítat skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jen za podmínek uvedených v § 205a nebo tehdy, neplatí-li pro odvolatele omezení odvolacích důvodů podle § 205a odst. 1.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/212"><header><h1>§ 212</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/212/1"><p>(1) Odvolací soud projedná věc v mezích, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí. Tímto rozsahem není vázán</p>
<section class="pismeno" resource="section/212/1/a"><p>a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/212/1/b"><p>b) v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který odvoláním nebyl dotčen,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/212/1/c"><p>c) v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní (§ 91 odst. 2), třebaže odvolání podal jen některý z účastníků,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/212/1/d"><p>d) jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/212/2"><p>(2) K vadám řízení před soudem prvního stupně přihlíží odvolací soud jen potud, pokud mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/212/3"><p>(3) Odvolací soud může rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit, i když je navrhována jeho změna, a naopak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/212/4"><p>(4) Účastníci mohou odvolací návrhy i odvolací důvody bez souhlasu soudu měnit.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/213"><header><h1>§ 213</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/213/1"><p>(1) Odvolací soud není vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/213/2"><p>(2) Odvolací soud může opakovat dokazování nebo je i doplnit, nejde-li o rozsáhlejší doplnění a lze-li je provést bez průtahů. Dokazování doplní buď sám nebo prostřednictvím soudu prvního stupně, anebo soudu dožádaného.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/213/3"><p>(3) Při zjišťování skutkového stavu odvolací soud nepřihlíží ke skutečnostem nebo důkazům, které byly účastníky řízení uplatněny v rozporu s § 205a nebo § 211a.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/214"><header><h1>§ 214</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/214/1"><p>(1) K projednání odvolání nařídí předseda senátu odvolacího soudu jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/214/2"><p>(2) Jednání není třeba nařizovat, jestliže</p>
<section class="pismeno" resource="section/214/2/a"><p>a) se odmítá odvolání;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/214/2/b"><p>b) se zastavuje nebo přerušuje odvolací řízení;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/214/2/c"><p>c) odvolání směřuje proti usnesení soudu prvního stupně, které se podle zákona vydává bez nařízení jednání nebo kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/214/2/d"><p>d) se zrušuje rozhodnutí podle § 221 odst. 1;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/214/2/e"><p>e) odvolání se týká toliko nákladů řízení, lhůty k plnění nebo předběžné vykonatelnosti.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/214/3"><p>(3) Jednání není třeba nařizovat také tehdy, bylo-li odvolání podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí, jestliže odvolací soud postupuje podle § 213.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/215"><header><h1>§ 215</h1></header><p>Na začátku jednání podá předseda nebo pověřený člen senátu zprávu o dosavadním průběhu řízení. Potom se vyjádří účastníci a přednesou své návrhy.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/216"><header><h1>§ 216</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/216/1"><p>(1) Ustanovení § 92 pro odvolací řízení neplatí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/216/2"><p>(2) V odvolacím řízení nelze uplatnit nový nárok.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/217"><header><h1>§ 217</h1></header><p>zrušen</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/218"><header><h1>§ 218</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/218/1"><p>(1) Odvolací soud odmítne odvolání, které</p>
<section class="pismeno" resource="section/218/1/a"><p>a) bylo podáno opožděně;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/218/1/b"><p>b) bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/218/1/c"><p>c) směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/218/2"><p>(2) Jako opožděné nemůže být odmítnuto odvolání, které bylo ve lhůtě podáno u odvolacího soudu nebo do protokolu u nepříslušného okresního soudu. Totéž platí, bylo-li odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření podle § 76a podáno ve lhůtě u soudu příslušného podle § 88 písm. c).</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/218a"><header><h1>§ 218a</h1></header><p>Nerozhodl-li předseda senátu soudu prvního stupně podle § 208 odst. 1, ačkoliv odvolání bylo podáno opožděně, rozhodne o odmítnutí odvolání pro opožděnost odvolací soud. Je-li to třeba, provede potřebná šetření buď sám nebo prostřednictvím soudu prvního stupně anebo soudu dožádaného.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/219"><header><h1>§ 219</h1></header><p>Odvolací soud rozhodnutí potvrdí, je-li věcně správné.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/220"><header><h1>§ 220</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/220/1"><p>(1) Odvolací soud změní rozhodnutí, jestliže soud prvního stupně rozhodl nesprávně, ačkoli správně zjistil skutkový stav.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/220/2"><p>(2) Odvolací soud může změnit rozhodnutí i tehdy, jestliže po doplnění dokazování je skutkový stav věci zjištěn tak, že je možno o věci rozhodnout.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/220/3"><p>(3) Odvolací soud změní rozhodnutí také tehdy, jestliže schválí smír.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/221"><header><h1>§ 221</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/221/1"><p>(1) Nejsou-li podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu rozhodnutí, soud je zruší. Učiní tak zejména, jestliže:</p>
<section class="pismeno" resource="section/221/1/a"><p>a) ke zjištění skutkového stavu věci je třeba provést další důkazy (§ 120), které nemohou být provedeny v odvolacím řízení (§ 213 odst. 2),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/221/1/b"><p>b) tu jsou takové vady, že řízení nemělo proběhnout pro nedostatek podmínek řízení nebo rozhodoval věcně nepříslušný soud nebo vyloučený soudce anebo soud nebyl správně obsazen,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/221/1/c"><p>c) rozsudek není přezkoumatelný pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/221/1/d"><p>d) soud nepřibral za účastníka toho, kdo měl být účastníkem,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/221/1/e"><p>e) soud nepokračoval v řízení s tím, kdo je procesním nástupcem účastníka, který po zahájení řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/221/2"><p>(2) Zruší-li odvolací soud rozhodnutí,</p>
<section class="pismeno" resource="section/221/2/a"><p>a) vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/221/2/b"><p>b) postoupí věc věcně příslušnému okresnímu nebo krajskému soudu, popřípadě soudu zřízenému k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, anebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/221/2/c"><p>c) rozhodne o zastavení řízení, jestliže je tu takový nedostatek podmínek řízení, který nelze odstranit (§ 104 odst. 1); není-li dána pravomoc soudů, rozhodne též o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/221/3"><p>(3) Zruší-li odvolací soud rozhodnutí proto, že nebyl dodržen závazný právní názor (§ 226 odst. 1, § 235h odst. 2 věta druhá a § 243d odst. 1) nebo že v řízení došlo k závažným vadám, může nařídit, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný senát (samosoudce), nebo přikázat věc k dalšímu řízení jinému soudu prvního stupně, kterému je nadřízen.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/221a"><header><h1>§ 221a</h1></header><p>Odvolací soud může rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit, i když je navrhována jeho změna, a naopak.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/222"><header><h1>§ 222</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/222/1"><p>(1) Jestliže odvolatel vezme odvolání zpět, právní moc napadeného rozhodnutí nastane, jako kdyby k podání odvolání nedošlo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/222/2"><p>(2) Nerozhodl-li soud prvního stupně o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o návrhu na předběžnou vykonatelnost, odvolací soud může ještě před rozhodnutím o odvolání nařídit, aby své rozhodnutí doplnil (§ 166).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/222/3"><p>(3) Za podmínek § 164 může odvolací soud také nařídit opravu napadeného rozhodnutí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/222a"><header><h1>§ 222a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/222a/1"><p>(1) Vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/222a/2"><p>(2) Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/222a/3"><p>(3) Ustanovení odstavce 2 neplatí, jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/223"><header><h1>§ 223</h1></header><p>Odvolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže potvrzuje nebo mění rozsudek; jinak rozhoduje usnesením.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/224"><header><h1>§ 224</h1><h1>Náklady odvolacího řízení</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/224/1"><p>(1) Ustanovení o nákladech řízení před soudem prvního stupně platí přiměřeně i pro řízení odvolací.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/224/2"><p>(2) Změní-li odvolací soud rozhodnutí, rozhodne i o nákladech řízení u soudu prvního stupně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/224/3"><p>(3) Zruší-li odvolací soud rozhodnutí a vrátí-li věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení nebo věc postoupí věcně příslušnému soudu, rozhodne o náhradě nákladů soud prvního stupně v novém rozhodnutí o věci.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Další průběh řízení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/225"><header><h1>§ 225</h1></header><p>Soud prvního stupně doručí rozhodnutí o odvolání, pokud je nedoručil odvolací soud přímo.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/226"><header><h1>§ 226</h1></header><p>Bylo-li rozhodnutí zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu řízení a novému rozhodnutí, je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/227"><header><h1>§ 227</h1></header><p>zrušen</p></section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-ctvrta/hlava-druha"><header><h1>HLAVA DRUHÁ</h1><h1>OBNOVA ŘÍZENÍ</h1></header>
<h2 class="nadpis">Přípustnost</h2>
<section class="paragraf" resource="section/228"><header><h1>§ 228</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/228/1"><p>(1) Pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, může účastník napadnout návrhem na obnovu řízení:</p>
<section class="pismeno" resource="section/228/1/a"><p>a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/228/1/b"><p>b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/228/1/c"><p>c) bylo-li rozhodnuto v jeho neprospěch v důsledku trestného činu soudce.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/228/2"><p>(2) Návrh na obnovu řízení má vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, důvod obnovy, skutečnosti, které svědčí o tom, že je návrh podán včas, důkazy, jimiž má být důvodnost návrhu prokázána, jakož i to, čeho se navrhovatel domáhá.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/229"><header><h1>§ 229</h1></header><p>Obnova není přípustná proti</p>
<section class="pismeno" resource="section/229/a"><p>a) rozsudkům, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/229/b"><p>b) rozsudkům a usnesením, jejichž zrušení nebo změny lze dosáhnout jinak.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/230"><header><h1>§ 230</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/230/1"><p>(1) Návrh na obnovu řízení je nutno podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/230/2"><p>(2) Po třech letech od právní moci rozsudku nebo usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, může být návrh podán jen pro důvod uvedený v § 228 odst. 1 písm. c). Návrh může být podán i po uplynutí této lhůty, jestliže trestní rozsudek, na jehož podkladě bylo v občanském soudním řízení přiznáno právo, byl později podle trestněprávních předpisů zrušen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/230/3"><p>(3) Navrácení lhůty k obnově řízení není přípustné.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/231"><header><h1>§ 231</h1></header><p>Návrhem na obnovu řízení lze napadnout i usnesení, kterým byl schválen smír, lze-li důvody obnovy vztahovat i na předpoklady, za nichž byl smír schvalován; to platí obdobně i pro platební rozkaz.</p></section>
<h2 class="nadpis">Řízení o obnově</h2>
<section class="paragraf" resource="section/232"><header><h1>§ 232</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/232/1"><p>(1) Návrh na obnovu řízení projedná soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/232/2"><p>(2) Pro řízení o obnově platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/233"><header><h1>§ 233</h1></header><p>Je-li pravděpodobné, že návrh na obnovu řízení bude vyhověno, může soud nařídit odklad vykonatelnosti rozhodnutí o věci.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/234"><header><h1>§ 234</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/234/1"><p>(1) Návrh na obnovu řízení soud usnesením buď zamítne nebo obnovu řízení povolí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/234/2"><p>(2) Zamítá-li soud návrh na obnovu řízení proto, že není přípustný, nebo proto, že jej podal někdo, kdo k němu nebyl oprávněn, nebo proto, že je zřejmě opožděný, nemusí nařizovat jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/234/3"><p>(3) Povolením obnovy řízení odkládá se vykonatelnost rozhodnutí o věci.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/235"><header><h1>§ 235</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/235/1"><p>(1) Jakmile nabude rozhodnutí o povolení obnovy právní moci, soud bez dalšího návrhu věc znovu projedná. Přitom přihlédne ke všemu, co vyšlo najevo jak při původním řízení, tak při projednávání obnovy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/235/2"><p>(2) Shledá-li soud napadené rozhodnutí věcně správným, zamítne usnesením návrh na jeho změnu. Jestliže soud napadené rozhodnutí ve věci samé změní, nové rozhodnutí nahradí původní rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/235/3"><p>(3) V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů původního řízení i řízení o obnově.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/235/4"><p>(4) Právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím dotčeny.</p></section>
</section>
<p>Řízení a rozhodnutí o žalobě</p>
<p>§ 235a</p>
<p>(1) Žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Žalobu pro zmatečnost podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 9 odst. 2 a 3).</p>
<p>(2) Pro řízení o žalobě platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni, není-li dále stanoveno něco jiného.</p>
<p>§ 235b</p>
<p>(1) Byla-li proti stejnému rozhodnutí podána žaloba na obnovu řízení i pro zmatečnost, spojí soud věci ke společnému řízení.</p>
<p>(2) Ustanovení § 92, 97 a 98 pro řízení o žalobě neplatí. Pro řízení o žalobě pro zmatečnost neplatí též ustanovení § 107a.</p>
<p>(3) Bylo-li proti napadenému rozhodnutí podáno též dovolání, soud řízení o žalobě přeruší až do rozhodnutí dovolacího soudu.</p>
<p>§ 235c</p>
<p>Je-li pravděpodobné, že žalobě bude vyhověno, může soud nařídit odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí o věci.</p>
<p>§ 235d</p>
<p>Soud projedná věc v mezích, ve kterých se ten, kdo podal žalobu, domáhá povolení obnovy řízení nebo zrušení napadeného rozhodnutí pro zmatečnost. Tímto rozsahem není vázán</p>
<p>a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu,</p>
<p>b) v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislývýrok, kterýžalobou nebyl dotčen,</p>
<p>c) v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní (§ 91 odst. 2),</p>
<p>d) jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.</p>
<p>§ 235e</p>
<p>(1) Žalobu na obnovu řízení soud usnesením buď zamítne nebo povolí obnovu řízení.</p>
<p>(2) Žalobu pro zmatečnost soud usnesením buď zamítne nebo napadené rozhodnutí zruší. Zruší-li rozhodnutí z důvodů uvedených v § 229 odst. 1 písm. a),</p>
<p>(3) Bylo-li stejné rozhodnutí napadeno žalobou na obnovu řízení i pro zmatečnost, může soud povolit důvodně uplatněnou obnovu řízení, jen když žalobu pro zmatečnost zamítne, odmítne nebo o ní zastaví řízení.</p>
<p>(4) Bylo-li napadené rozhodnutí dovolacím soudem zrušeno, soud řízení o žalobě zastaví.</p>
<p>§ 235f</p>
<p>Zamítá-li soud žalobu proto, že není přípustná, nebo proto, že ji podal někdo, kdo k ní nebyl oprávněn, nebo proto, že byla podána po uplynutí lhůt počítaných od právní moci napadeného rozhodnutí, nemusí nařizovat jednání.</p>
<p>§ 235g</p>
<p>Povolením obnovy řízení odkládá se vykonatelnost napadeného rozhodnutí.</p>
<p>Řízení a rozhodnutí po povolení obnovy nebo po zrušení rozhodnutí</p>
<p>§ 235h</p>
<p>(1) Byla-li povolena obnova řízení, soud prvního stupně, jakmile usnesení nebude právní moci, věc znovu bez dalšího návrhu projedná; přihlédne přitom ke všemu, co vyšlo najevo v původním řízení nebo při projednávání žaloby. Shledá-li soud napadené rozhodnutí věcně správným, zamítne usnesením návrh na jeho změnu. Jestliže soud napadené rozhodnutí ve věci samé změní, nové rozhodnutí nahradí původní rozhodnutí.</p>
<p>(2) Bylo-li napadené rozhodnutí pro zmatečnost zrušeno, soud, o jehož rozhodnutí jde, věc, jakmile usnesení nabude právní moci, bez dalšího návrhu projedná a rozhodne; přihlédne přitom ke všemu, co vyšlo najevo v původním řízení nebo při projednávání žaloby. Právní názor obsažený ve zrušovacím usnesení je pro nové projednání a rozhodnutí věci závazný.</p>
<p>(3) Odstavec 2 neplatí, bylo-li řízení ve věci zastaveno (§ 235e odst. 2 věta druhá).</p>
<p>§ 235i</p>
<p>(1) V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů původního řízení i řízení o žalobě; o náhradě nákladů původního řízení však nerozhodne,</p>
<p>b) a d) nebo v § 229 odst. 2 písm. a) a b), rozhodne též o zastavení řízení o věci, popřípadě o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží. Platí-li důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zruší soud i toto rozhodnutí, i když nebylo žalobou napadeno.</p>
<p>jestliže rozhodnutí po povolení obnovy nenahrazuje původní rozhodnutí.</p>
<p>(2) Zruší-li soud napadené rozhodnutí a zastaví-li též řízení o věci (§ 235e odst. 2 věta druhá), rozhodne i o náhradě nákladů původního řízení.</p>
<p>(3) Právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím o věci dotčeny.</p>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-ctvrta/hlava-treti"><header><h1>HLAVA TŘETÍ</h1><h1>DOVOLÁNÍ</h1></header>
<h2 class="nadpis">Přípustnost dovolání</h2>
<section class="paragraf" resource="section/236"><header><h1>§ 236</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/236/1"><p>(1) Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/236/2"><p>(2) Dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/237"><header><h1>§ 237</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/237/1"><p>(1) Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,</p>
<section class="pismeno" resource="section/237/1/a"><p>a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/237/1/b"><p>b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/237/1/c"><p>c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/237/2"><p>(2) Dovolání podle odstavce 1 není přípustné</p>
<section class="pismeno" resource="section/237/2/a"><p>a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/237/2/b"><p>b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/237/3"><p>(3) Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/238"><header><h1>§ 238</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/238/1"><p>(1) Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto</p>
<section class="pismeno" resource="section/238/1/a"><p>a) o žalobě na obnovu řízení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/238/1/b"><p>b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§ 235h odst. 1 věta druhá).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/238/2"><p>(2) Ustanovení § 237 platí obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/238a"><header><h1>§ 238a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/238a/1"><p>(1) Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto</p>
<section class="pismeno" resource="section/238a/1/a"><p>a) ve věci konkursu a vyrovnání,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/238a/1/b"><p>b) o žalobě pro zmatečnost,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/238a/1/c"><p>c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/238a/1/d"><p>d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/238a/1/e"><p>e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/238a/1/f"><p>f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/238a/1/g"><p>g) o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338za odst. 2.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/238a/2"><p>(2) Ustanovení § 237 odst. 1 a 3 platí obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/239"><header><h1>§ 239</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/239/1"><p>(1) Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo</p>
<section class="pismeno" resource="section/239/1/a"><p>a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/239/1/b"><p>b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/239/2"><p>(2) Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo</p>
<section class="pismeno" resource="section/239/2/a"><p>a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/239/2/b"><p>b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/239/3"><p>(3) Dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a).</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Podání dovolání</h2>
<section class="paragraf" resource="section/240"><header><h1>§ 240</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/240/1"><p>(1) Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/240/2"><p>(2) Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/240/3"><p>(3) Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/241"><header><h1>§ 241</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/241/1"><p>(1) Dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Komerční právník může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.<span class="poznamka-link" resource="footnote/33"><sup>33</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/241/2"><p>(2) V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání, a čeho se dovolatel domáhá. Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/241/3"><p>(3) Dovolání lze podat jen pro některý z těchto důvodů:</p>
<section class="pismeno" resource="section/241/3/a"><p>a) v řízení došlo k vadám uvedeným v § 237,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/241/3/b"><p>b) řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/241/3/c"><p>c) rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/241/3/d"><p>d) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/241/4"><p>(4) Ustanovení § 209 a 210 platí obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/241a"><header><h1>§ 241a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/241a/1"><p>(1) V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/241a/2"><p>(2) Dovolání lze podat jen z těchto důvodů:</p>
<section class="pismeno" resource="section/241a/2/a"><p>a) řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/241a/2/b"><p>b) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/241a/3"><p>(3) Je-li dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) a b), popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a 238a), lze dovolání podat takézdůvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/241a/4"><p>(4) V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Úkony soudu prvního stupně</h2>
<section class="paragraf" resource="section/241b"><header><h1>§ 241b</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/241b/1"><p>(1) Ustanovení § 208 odst. 1, § 209 a 210 platí obdobně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/241b/2"><p>(2) Není-li splněna podmínka uvedená v § 241, postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/241b/3"><p>(3) Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Řízení u dovolacího soudu</h2>
<section class="paragraf" resource="section/242"><header><h1>§ 242</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/242/1"><p>(1) Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/242/2"><p>(2) Dovolací soud není vázán rozsahem dovolacích návrhů</p>
<section class="pismeno" resource="section/242/2/a"><p>a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/242/2/b"><p>b) v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který dovoláním nebyl dotčen,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/242/2/c"><p>c) v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní (§ 91 odst. 2), třebaže dovolání podal jen některý z účastníků,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/242/2/d"><p>d) jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/242/3"><p>(3) Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. K vadám uvedeným v § 237, a pokud je dovolání přípustné, i k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, však dovolací soud přihlédne, i když nebyly v dovolání uplatněny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/242/4"><p>(4) Účastníci mohou po dobu trvání lhůty k dovolání měnit dovolací důvody a rozsah, ve kterém rozhodnutí odvolacího soudu napadají. Ke změně dovolacího návrhu není třeba souhlasu soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/243"><header><h1>§ 243</h1></header><p>Před rozhodnutím o dovolání může soud, který o něm má rozhodnout, odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/243a"><header><h1>§ 243a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/243a/1"><p>(1) Dovolací soud rozhodne o dovolání bez jednání. Považuje-li to za vhodné nebo provádí-li se dokazování, nařídí k projednání dovolání jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/243a/2"><p>(2) Dokazování provádí dovolací soud jen k prokázání důvodů dovolání. Dokazování doplní buď sám, nebo prostřednictvím soudu prvního stupně, anebo soudu dožádaného.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/243a/3"><p>(3) Nařídí-li dovolací soud jednání, postupuje obdobně podle § 215 a § 216 odst. 2.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/243b"><header><h1>§ 243b</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/243b/1"><p>(1) Dovolací soud dovolání zamítne, dojde-li k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné; jinak napadené rozhodnutí zruší.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/243b/2"><p>(2) Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu, vrátí mu věc k dalšímu řízení. Platí-li důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zruší dovolací soud i toto rozhodnutí a vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, popřípadě věc postoupí k dalšímu řízení věcně příslušnému soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/243b/3"><p>(3) Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně z důvodů uvedených v § 237 odst. 1 písm. a), b), d) a e), rozhodne též o zastavení řízení, popřípadě o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/243b/4"><p>(4) Ustanovení § 218 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 225 platí pro řízení u dovolacího soudu obdobně. Vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/243b/5"><p>(5) Dovolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže zamítá dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nebo jestliže zrušuje rozsudek odvolacího soudu; jinak rozhoduje usnesením.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/243c"><header><h1>§ 243c</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/243c/1"><p>(1) Pro řízení u dovolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného; ustanovení § 92 a 95 až 99 však pro řízení u dovolacího soudu neplatí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/243c/2"><p>(2) Usnesení, jímž bylo odmítnuto dovolání, protože nebylo shledáno přípustným podle § 237 odst. 1 písm. c) nebo podle obdobného užití tohoto ustanovení (§ 238 a 238a), nemusí být odůvodněno. Totéž platí, bylo-li dovolání odmítnuto podle § 243b odst. 1.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/243d"><header><h1>§ 243d</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/243d/1"><p>(1) Jestliže dovolací soud zruší rozhodnutí odvolacího soudu (rozhodnutí soudu prvního stupně), jedná dále o věci soud, jemuž byla věc vrácena nebo postoupena k dalšímu řízení. Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud (soud prvního stupně) závazný. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/243d/2"><p>(2) Právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím dotčeny.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-pata"><header><h1>ČÁST PÁTÁ</h1><h1>SPRÁVNÍ SOUDNICTVÍ</h1></header>
<section class="hlava" resource="outline/cast-pata/hlava-prvni"><header><h1>HLAVA PRVNÍ</h1><h1>OBECNÁ USTANOVENÍ O SPRÁVNÍM SOUDNICTVÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/244"><header><h1>§ 244</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/244/1"><p>(1) Ve správním soudnictví přezkoumávají soudy na základě žalob nebo opravných prostředků zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy, jimiž se zakládají, mění, ruší či závazně určují práva nebo povinnosti fyzických či právnických osob, jakož i rozhodnutí orgánů veřejné správy o osobním stavu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/244/2"><p>(2) Ve správním soudnictví přezkoumávají soudy zákonnost rozhodnutí orgánů státní správy, orgánů územní samosprávy, jakož i orgánů zájmové samosprávy a dalších právnických osob, pokud jim zákon svěřuje rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen „rozhodnutí správního orgánu“).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/244/3"><p>(3) Rozhodnutími správních orgánů se rozumí rozhodnutí vydaná jimi ve správním řízení, jakož i další rozhodnutí, která zakládají, mění nebo ruší oprávnění a povinnosti fyzických nebo právnických osob.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/245"><header><h1>§ 245</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/245/1"><p>(1) Při přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí správního orgánu posoudí soud i zákonnost dříve učiněného správního rozhodnutí, o něž se přezkoumávané rozhodnutí opírá, jestliže pro ně bylo dříve učiněné rozhodnutí závazné a není-li pro jeho přezkoumání stanoven zvláštní postup.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/245/2"><p>(2) U rozhodnutí, které správní orgán vydal na základě zákonem povolené volné úvahy (správní uvážení), přezkoumává soud pouze, zda takové rozhodnutí nevybočilo z mezí a hledisek stanovených zákonem.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/246"><header><h1>§ 246</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/246/1"><p>(1) K přezkoumávání rozhodnutí jsou věcně příslušné krajské soudy, nestanoví-li zákon jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/246/2"><p>(2) Vrchní soudy jsou věcně příslušné k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů státní správy, s výjimkou věcí důchodového a nemocenského zabezpečení, důchodového pojištění a hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání podle předpisů o zaměstnanosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/246/3"><p>(3) Okresní soudy jsou věcně příslušné k přezkoumávání rozhodnutí o přestupcích a v případech, kdy to stanoví zákon.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/246a"><header><h1>§ 246a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/246a/1"><p>(1) Místně příslušným je soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, jehož rozhodnutí se přezkoumává, není-li stanoveno jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/246a/2"><p>(2) V řízení podle hlavy třetí této části ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud navrhovatele.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/246b"><header><h1>§ 246b</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/246b/1"><p>(1) Při přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů soudy jednají a rozhodují v senátech složených z předsedy a dvou soudců, není-li stanoveno jinak. O opravných prostředcích proti rozhodnutím ve věcech důchodového zabezpečení a důchodového pojištění jednají a rozhodují u krajských soudů samosoudci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/246b/2"><p>(2) Samosoudce jedná a rozhoduje ve věcech, k jejichž projednání jsou věcně příslušné okresní soudy, a ve věcech, u nichž to výslovně stanoví zákon.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/246c"><header><h1>§ 246c</h1></header><p>Pro řešení otázek, které nejsou přímo upraveny v této části, se užije přiměřeně ustanovení prvé a třetí části tohoto zákona.</p></section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-pata/hlava-druha"><header><h1>HLAVA DRUHÁ</h1><h1>ROZHODOVÁNÍ O ŽALOBÁCH PROTI ROZHODNUTÍM SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/247"><header><h1>§ 247</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/247/1"><p>(1) Podle ustanovení této hlavy se postupuje v případech, v nichž fyzická nebo právnická osoba tvrdí, že byla na svých právech zkrácena rozhodnutím správního orgánu a žádá, aby soud přezkoumal zákonnost tohoto rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/247/2"><p>(2) Podmínkou řízení podle této hlavy je vyčerpání přípustných řádných opravných prostředků a nabytí právní moci rozhodnutí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/248"><header><h1>§ 248</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/248/1"><p>(1) Soudy nepřezkoumávají rozhodnutí správních orgánů, která nemají povahu rozhodnutí o právu či povinnosti fyzické nebo právnické osoby, zejména obecně závazné (normativní) akty, rozhodnutí organizační povahy a rozhodnutí upravující vnitřní poměry orgánu, který je vydal.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/248/2"><p>(2) Soudy dále nepřezkoumávají</p>
<section class="pismeno" resource="section/248/2/a"><p>a) rozhodnutí, která jsou přezkoumávána podle třetí hlavy této části nebo podle obecných ustanovení občanského soudního řádu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/248/2/b"><p>b) rozhodnutí správních orgánů v občanskoprávních a obchodněprávních věcech, v nichž správní orgán vystupuje jménem státu jako vlastníka nebo jiného účastníka právního vztahu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/248/2/c"><p>c) rozhodnutí orgánů vojenské správy, která byla vydána k přípravě a plnění úkolů za branné pohotovosti státu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/248/2/d"><p>d) rozkazy funkcionářů ozbrojených sil a ozbrojených sborů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/248/2/e"><p>e) rozhodnutí správních orgánů předběžné nebo pořádkové povahy a rozhodnutí, jimiž se upravuje vedení správního řízení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/248/2/f"><p>f) rozhodnutí správních orgánů o kázeňských trestech příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů, pokud se jimi neomezuje osobní svoboda nebo pokud nemají za následek zánik služebního vztahu, dále odsouzených v nápravně výchovných ústavech, jakož i obviněných ve výkonu vazby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/248/2/g"><p>g) rozhodnutí, jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věcí, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské či jiné hospodářské činnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/248/2/h"><p>h) rozhodnutí o nepřiznání nebo odnětí odborné způsobilosti fyzickým osobám, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání nebo zaměstnání,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/248/2/i"><p>i) rozhodnutí o žádostech na plnění, na něž není nárok, nebo o žádostech o odstranění tvrdosti zákona, zejména rozhodnutí finančních orgánů o úlevách na odvodech, daních a poplatcích,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/248/2/j"><p>j) rozhodnutí, jimiž byly zamítnuty žádosti o povolení výjimek z bezpečnostních předpisů a z technických norem.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/248/3"><p>(3) Kromě toho jsou z přezkoumávání soudem vyloučena rozhodnutí správních orgánů vydaná na základě ustanovení uvedených v příloze A, která je součástí tohoto zákona, jakož i rozhodnutí, jejichž přezkoumání vyloučí zvláštní zákony.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/249"><header><h1>§ 249</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/249/1"><p>(1) Řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá žalobou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/249/2"><p>(2) Žaloba musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí správního orgánu, které napadá, vyjádření, v jakém rozsahu se toto rozhodnutí napadá, uvedení důvodů, v čem žalobce spatřuje nezákonnost rozhodnutí správního orgánu, a jaký konečný návrh činí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/250"><header><h1>§ 250</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/250/1"><p>(1) Účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250/2"><p>(2) Žalobcem je fyzická nebo právnická osoba, která o sobě tvrdí, že jako účastník správního řízení byla rozhodnutím správního orgánu zkrácena ve svých právech. Podat žalobu může i fyzická nebo právnická osoba, se kterou nebylo ve správním řízení jednáno jako s účastníkem, ač s ní jako s účastníkem jednáno být mělo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250/3"><p>(3) Jestliže se rozhodnutím správního orgánu cítí na svých právech zkráceno více osob, mohou podat společnou žalobu. Účastníky řízení jsou také ti, na něž se pro nerozlučné společenství práv se žalobcem musí též vztahovat rozhodnutí soudu (§ 91 odst. 2).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250/4"><p>(4) Žalovaným je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na nějž jeho působnost přešla.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/250a"><header><h1>§ 250a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/250a/1"><p>(1) Žalobce musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a odst. 2 anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Notář může žalobce zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.<span class="poznamka-link" resource="footnote/57"><sup>57</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250a/2"><p>(2) Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 1, postupuje se přiměřeně podle § 104 odst. 2; to neplatí, byla-li žaloba podána opožděně, někým, kdo k ní zjevně není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, jež nemůže být předmětem přezkoumávání soudem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250a/3"><p>(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí ve věcech, v nichž je dána věcná příslušnost okresního soudu, nebo jde-li o přezkoumání rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení nebo nemocenského pojištění.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/250b"><header><h1>§ 250b</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/250b/1"><p>(1) Žaloba musí být podána do dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250b/2"><p>(2) Jestliže je podána žaloba někým, kdo tvrdí, že mu rozhodnutí správního orgánu nebylo doručeno, ač s ním jako s účastníkem řízení mělo být jednáno, soud ověří správnost tohoto tvrzení a uloží správnímu orgánu doručit tomuto účastníku správní rozhodnutí a podle okolností odloží jeho vykonatelnost. Tímto stanoviskem soudu je správní orgán vázán. Po uskutečněném doručení předloží správní orgán spisy soudu k rozhodnutí o žalobě.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/250c"><header><h1>§ 250c</h1></header><p>Žaloba nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí správního orgánu, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného. Na žádost účastníka může předseda senátu usnesením vykonatelnost rozhodnutí odložit, jestliže by neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí hrozila závažná újma.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/250d"><header><h1>§ 250d</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/250d/1"><p>(1) Předseda senátu vyžádá spisy žalovaného správního orgánu, který je povinen neprodleně je předložit spolu se spisy správního orgánu prvého stupně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250d/2"><p>(2) Shledá-li soud, že není věcně nebo místně příslušný, postoupí věc usnesením soudu příslušnému.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250d/3"><p>(3) Předseda senátu usnesením řízení zastaví, jestliže žaloba byla podána opožděně, jestliže byla podána neoprávněnou osobou, jestliže směřuje proti rozhodnutí, jež nemůže být předmětem přezkoumávání soudem, jestliže žalobce neodstranil vady žaloby, jejichž odstranění soud nařídil a jež brání věcnému vyřízení žaloby nebo jestliže žalobce není zastoupen podle § 250a anebo jestliže žaloba byla vzata zpět (§ 250h odst. 2).</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/250e"><header><h1>§ 250e</h1></header><p>Nedojde-li k vyřízení žaloby způsobem uvedeným v § 250d odst. 2 a 3, doručí soud žalovanému stejnopis žaloby. Předseda senátu může nařídit žalovanému, aby se k obsahu žaloby vyjádřil ve lhůtě, kterou zároveň určí.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/250f"><header><h1>§ 250f</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/250f/1"><p>(1) Soud může rozhodnout o žalobě bez jednání rozsudkem:</p>
<section class="pismeno" resource="section/250f/1/a"><p>a) je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/250f/1/b"><p>b) jestliže to účastníci řízení shodně navrhli anebo s tím souhlasí.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/250f/2"><p>(2) Souhlas podle odstavce 1 písm. b) je udělen též tehdy, nevyjádří-li účastník řízení do patnácti dnů od doručení výzvy soudu svůj nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání. O těchto následcích musí být účastník poučen.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/250f"><header><h1>§ 250f</h1></header><p>V jednoduchých případech, zejména je-li nepochybné, že správní orgán vycházel ze správně zjištěného skutkového stavu a jde-li jen o posouzení právní otázky, může soud bez jednání rozhodnout o žalobě rozsudkem. Stejně postupuje, je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/250g"><header><h1>§ 250g</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/250g/1"><p>(1) Nedojde-li k vyřízení žaloby způsobem uvedeným v § 250f, předvolá předseda senátu k jednání účastníky; k němu si může vyžádat potřebné podklady, popřípadě i další písemná vyjádření účastníků.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250g/2"><p>(2) Nedostaví-li se účastníci k jednání, může být věc projednána v jejich nepřítomnosti; řízení nesmí být z tohoto důvodu přerušeno.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/250h"><header><h1>§ 250h</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/250h/1"><p>(1) Až do rozhodnutí soudu může žalobce rozsah napadení správního rozhodnutí omezit; rozšířit je může jen ve lhůtě podle § 250b.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250h/2"><p>(2) Až do rozhodnutí soudu může žalobce vzít žalobu zpět; jestliže žalovanému mezitím vzešly náklady řízení, rozhodne soud o jejich náhradě.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/250i"><header><h1>§ 250i</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/250i/1"><p>(1) Při přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí je pro soud rozhodující skutkový stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí; dokazování se neprovádí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250i/2"><p>(2) Zjistí-li soud, že bylo zahájeno správní řízení, v němž má být napadené pravomocné rozhodnutí přezkoumáno, zpravidla řízení o žalobě přeruší a vyčká výsledku; bude-li napadené rozhodnutí pravomocně zrušeno, změněno nebo nahrazeno jiným, řízení zastaví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250i/3"><p>(3) K vadám řízení před správním orgánem soud přihlédne, jen jestliže vzniklé vady mohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/250j"><header><h1>§ 250j</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/250j/1"><p>(1) Dojde-li soud k závěru, že napadené rozhodnutí je v souladu se zákonem, vysloví rozsudkem, že se žaloba zamítá.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250j/2"><p>(2) Dojde-li soud k závěru, že správní rozhodnutí posoudilo věc po právní stránce nesprávně nebo že zjištění skutkového stavu, z kterého vycházelo správní rozhodnutí, je v rozporu s obsahem spisů nebo že zjištění skutkového stavu je nedostačující k posouzení věci, zruší rozsudkem napadené rozhodnutí správního orgánu a podle okolností i rozhodnutí správního orgánu prvého stupně, a vrátí věc žalovanému správnímu orgánu k dalšímu řízení. Soud zruší napadená rozhodnutí i tehdy, ukáže-li se až při jednání, že jsou nepřezkoumatelná pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250j/3"><p>(3) Správní orgány jsou vázány právním názorem soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250j/4"><p>(4) Proti rozhodnutí soudu není přípustný opravný prostředek.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/250k"><header><h1>§ 250k</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/250k/1"><p>(1) Měl-li žalobce úspěch zcela nebo zčásti, soud mu proti žalovanému přizná právo na úplnou nebo částečnou náhradu nákladů řízení. Může také rozhodnout, že se náhrada nákladů zcela nebo zčásti nepřizná, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250k/2"><p>(2) Jestliže po zrušení rozhodnutí správního orgánu došlo k vydání nového rozhodnutí, které bylo k nové žalobě opět zrušeno proto, že se správní orgán odchýlil od právního názoru vysloveného v prvém rozsudku soudu, aniž došlo ke změně skutkového nebo právního stavu, uloží soud správnímu orgánu, aby žalobci nahradil všechny náklady soudního řízení.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-pata/hlava-treti"><header><h1>HLAVA TŘETÍ</h1><h1>ROZHODOVÁNÍ O OPRAVNÝCH PROSTŘEDCÍCH PROTI ROZHODNUTÍM SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/250l"><header><h1>§ 250l</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/250l/1"><p>(1) Podle ustanovení této hlavy se postupuje v případech, ve kterých zákon svěřuje soudům rozhodování o opravných prostředcích proti nepravomocným rozhodnutím správních orgánů.<span class="poznamka-link" resource="footnote/35"><sup>35</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250l/2"><p>(2) Pokud v této hlavě není stanoveno jinak, užije se přiměřeně ustanovení hlavy druhé s výjimkou § 250a.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/250m"><header><h1>§ 250m</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/250m/1"><p>(1) Řízení se zahajuje na návrh, kterým je opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250m/2"><p>(2) Návrh se podává u příslušného soudu ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného. Návrh je podán včas i tehdy, byl-li podán ve lhůtě u orgánu, který vydal rozhodnutí. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o opravném prostředku, lze je napadnout do šesti měsíců od jeho doručení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250m/3"><p>(3) Účastníky řízení jsou ti, kteří jimi jsou v řízení u správního orgánu, a správní orgán, jehož rozhodnutí se přezkoumává.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/250n"><header><h1>§ 250n</h1></header><p>Jestliže to povaha věci nevylučuje, může ten, kdo podává opravný prostředek, navrhnout, aby byla odložena vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Soud může tomuto návrhu vyhovět, jestliže by provedením napadeného rozhodnutí byl zmařen účel jeho přezkoumání.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/250o"><header><h1>§ 250o</h1></header><p>Jestliže správní orgán, jehož rozhodnutí soud přezkoumává, vydá nové rozhodnutí, kterým návrhu zcela vyhoví, soud usnesením řízení zastaví.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/250p"><header><h1>§ 250p</h1></header><p>Je-li návrh podán opožděně nebo tím, kdo k němu není oprávněn, anebo napadá-li se rozhodnutí, jež přezkoumání nepodléhá, anebo neodstranil-li navrhovatel vady, jejichž odstranění soud nařídil a jež brání věcnému vyřízení návrhu, soud usnesením opravný prostředek odmítne.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/250q"><header><h1>§ 250q</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/250q/1"><p>(1) Nedojde-li k vyřízení opravného prostředku způsobem uvedeným v § 250f nebo § 250o, nařídí soud jednání. Soud může provést důkazy nezbytné k přezkoumání napadeného rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250q/2"><p>(2) O opravném prostředku rozhodne soud rozsudkem, kterým přezkoumané rozhodnutí buď potvrdí nebo je zruší a vrátí k dalšímu řízení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/250r"><header><h1>§ 250r</h1></header><p>Zruší-li soud rozhodnutí správního orgánu, je správní orgán při novém projednání vázán právním názorem soudu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/250s"><header><h1>§ 250s</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/250s/1"><p>(1) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky, není-li dále stanoveno jinak.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/250s/2"><p>(2) Ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení lze podat</p>
<section class="pismeno" resource="section/250s/2/a"><p>a) proti rozhodnutí krajského soudu odvolání, o němž rozhodne vrchní soud,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/250s/2/b"><p>b) proti pravomocnému rozhodnutí vrchního soudu dovolání, o němž rozhodne Nejvyšší soud,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/250s/2/c"><p>c) proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu nebo vrchního soudu žalobu pro zmatečnost, o níž rozhodne v prvním stupni krajský soud; o odvolání rozhodne vrchní soud a o dovolání Nejvyšší soud.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/250s/3"><p>(3) V řízení o odvolání, žalobě pro zmatečnost a dovolání se postupuje podle části čtvrté hlavy první, druhé a třetí tohoto zákona. V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-sesta"><header><h1>ČÁST ŠESTÁ</h1></header>
<section class="hlava" resource="outline/cast-sesta/hlava-prvni"><header><h1>HLAVA PRVNÍ</h1><h1>NAŘÍZENÍ A PROVEDENÍ VÝKONU ROZHODNUTÍ</h1></header>
<h2 class="nadpis">Předpoklady výkonu rozhodnutí</h2>
<section class="paragraf" resource="section/251"><header><h1>§ 251</h1></header><p>Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/252"><header><h1>§ 252</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/252/1"><p>(1) Není-li stanoveno jinak, je příslušný k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku obecný soud povinného.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/252/2"><p>(2) Nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek; jde-li o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky, je příslušný obecný soud banky nebo jiného dlužníka povinného, popřípadě soud, v jehož obvodu má zahraniční dlužník povinného umístěn v České republice svůj podnik nebo organizační složku svého podniku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/252/3"><p>(3) Namísto obecného soudu povinného je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí a k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště, jde-li o výkon rozhodnutí pro vymožení výživného nezletilého dítěte.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/252/4"><p>(4) Namísto obecného soudu povinného a soudu uvedeného v odstavci 3 je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud,</p>
<section class="pismeno" resource="section/252/4/a"><p>a) v jehož obvodu je podnik (část podniku), jde-li o výkon rozhodnutí prodejem podniku (jeho části);</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/252/4/b"><p>b) v jehož obvodu je nemovitost, týká-li se výkon rozhodnutí nemovitosti, není-li dána příslušnost podle písmena a).</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/252/5"><p>(5) Soud příslušný podle odstavce 3 může po pravomocném nařízení výkonu rozhodnutí ze závažných důvodů přenést svou místní příslušnost na jiný soud, jestliže je to v zájmu nezletilého. Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již rozhodnuta odvolacím soudem, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/253"><header><h1>§ 253</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/253/1"><p>(1) Výkon rozhodnutí soud nařídí zpravidla bez slyšení povinného. Případným slyšením povinného nesmí být zmařen účel výkonu rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/253/2"><p>(2) Soud nařídí jednání, jen považuje-li to za nutné nebo stanoví-li to zákon.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/254"><header><h1>§ 254</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/254/1"><p>(1) Na výkon rozhodnutí se užije ustanovení předcházejících částí, není-li v této části uvedeno jinak. Rozhoduje se však vždy usnesením.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/254/2"><p>(2) Při výkonu rozhodnutí nelze přerušit řízení z důvodů uvedených v části třetí tohoto zákona a prominout zmeškání lhůty. Nelze také podat žalobu na obnovu výkonu rozhodnutí; žalobu pro zmatečnost lze podat pouze z důvodu uvedeného v § 229 odst. 4.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/254/3"><p>(3) Při výkonu rozhodnutí soud poskytuje účastníkům, jakož i dalším osobám, kterých se výkon rozhodnutí týká, poučení o jejich procesních právech a povinnostech.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/254/4"><p>(4) V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Účastníci řízení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/255"><header><h1>§ 255</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/255/1"><p>(1) Účastníky řízení jsou při výkonu rozhodnutí oprávněný a povinný.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/255/2"><p>(2) Jsou-li nařízeným výkonem rozhodnutí postiženy věci v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, je účastníkem řízení, pokud jde o tyto věci, i manžel povinného.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/256"><header><h1>§ 256</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/256/1"><p>(1) Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze nařídit a provést výkon rozhodnutí, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo právo z rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/256/2"><p>(2) Přechod povinnosti nebo práva lze prokázat jen listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/76"><sup>76</sup>)</span>, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Způsoby výkonu rozhodnutí</h2>
<section class="paragraf" resource="section/257"><header><h1>§ 257</h1></header><p>Nařídit a provést výkon rozhodnutí lze jen způsoby uvedenými v tomto zákoně.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/258"><header><h1>§ 258</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/258/1"><p>(1) Výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky lze provést srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, prodejem movitých věcí a nemovitostí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/258/2"><p>(2) Výkon rozhodnutí ukládajícího jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti. Lze jej provést vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/258/3"><p>(3) Výkon rozhodnutí o prodeji zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých věcí a nemovitostí.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Činnost soudu před nařízením výkonu rozhodnutí</h2>
<section class="paragraf" resource="section/259"><header><h1>§ 259</h1></header><p>Požádá-li o to oprávněný před podáním návrhu na výkon rozhodnutí nebo při podání tohoto návrhu a považuje-li to předseda senátu za účelné, předvolá povinného a vyzve ho k dobrovolnému splnění povinnosti, kterou mu ukládá rozhodnutí, a k prohlášení o svém majetku.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/260"><header><h1>§ 260</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/260/1"><p>(1) Jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé dítě, poskytne soud na žádost účastníka pomoc při zjišťování bydliště toho, komu z rozhodnutí vyplývá povinnost. Soud přitom postupuje v součinnosti s jinými státními orgány.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/260/2"><p>(2) Na žádost účastníka, kterému rozhodnutí přiznává právo na zaplacení peněžité částky, dotáže se soud toho, komu je zaplacení peněžité částky uloženo, zda a od koho pobírá mzdu nebo jiný pravidelný příjem, popřípadě u které banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva<span class="poznamka-link" resource="footnote/77"><sup>77</sup>)</span> (dále jen „peněžní ústav“) má své účty a jaká jsou čísla těchto účtů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/260/3"><p>(3) Dotázaný je povinen odpovědět soudu do jednoho týdne od doručení dotazu. Nesplní-li tuto povinnost nebo uvede-li v odpovědi nepravdivé nebo neúplné údaje, může mu soud uložit pořádkovou pokutu (§ 53).</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Nařízení výkonu rozhodnutí</h2>
<section class="paragraf" resource="section/261"><header><h1>§ 261</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/261/1"><p>(1) Výkon rozhodnutí lze nařídit jen na návrh oprávněného. V návrhu na výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky uvede oprávněný, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, označí v návrhu toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy). Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky, označí v návrhu fyzickou nebo právnickou osobu, vůči kterým má povinný pohledávku (dlužník povinného), a uvede důvod pohledávky; jde-li o pohledávku z účtu u peněžního ústavu, označí oprávněný v návrhu podle možnosti i číslo účtu, z něhož má být pohledávka odepsána.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/261/2"><p>(2) K návrhu na výkon rozhodnutí je třeba připojit stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti. Potvrzením o vykonatelnosti opatří rozhodnutí soud, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně. Stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se návrh na výkon rozhodnutí podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/261/3"><p>(3) Podá-li oprávněný návrh na výkon rozhodnutí u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně, potvrdí tento soud vykonatelnost rozhodnutí přímo na návrhu, a není-li sám příslušný k výkonu rozhodnutí, postoupí návrh příslušnému soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/261a"><header><h1>§ 261a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/261a/1"><p>(1) Výkon rozhodnutí lze nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/261a/2"><p>(2) Neobsahuje-li rozhodnutí soudu určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené rozhodnutím je třeba splnit do tří dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/261a/3"><p>(3) Má-li podle rozhodnutí splnit povinnost více povinných a jde-li o dělitelné plnění, platí, že povinnosti, nestanoví-li rozhodnutí jinak, jsou zavázáni splnit všichni povinní rovným dílem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/261a/4"><p>(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 neplatí, jde-li o rozhodnutí o prodeji zástavy. Výkon tohoto rozhodnutí lze nařídit tehdy, obsahuje-li označení oprávněné a povinné osoby, zástavy a výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/262"><header><h1>§ 262</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/262/1"><p>(1) Jestliže je to, co ukládá rozhodnutí povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného, lze nařídit výkon rozhodnutí, jen prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil, popřípadě je připraven ji splnit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/262/2"><p>(2) V případech uvedených v odstavci 1 je třeba k potvrzení o vykonatelnosti rozhodnutí připojit listinu vydanou nebo ověřenou státním orgánem, z níž je patrno, že se splnila podmínka nebo že oprávněný splnil, popřípadě alespoň zajistil splnění své vzájemné povinnosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/262a"><header><h1>§ 262a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/262a/1"><p>(1) Výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.<span class="poznamka-link" resource="footnote/79"><sup>79</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/262a/2"><p>(2) Při výkonu rozhodnutí se nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek, který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Totéž platí, byl-li zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů smlouvou rozšířen o majetek povinného, který nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/263"><header><h1>§ 263</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/263/1"><p>(1) Výkon rozhodnutí lze nařídit jen v takovém rozsahu, jaký oprávněný navrhl a jaký podle rozhodnutí stačí k jeho uspokojení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/263/2"><p>(2) Navrhne-li oprávněný k vydobytí své peněžité pohledávky výkon rozhodnutí několika způsoby zároveň, ačkoli by k jejímu uspokojení zřejmě stačil pouze některý z nich, nařídí předseda senátu výkon rozhodnutí jen tím způsobem, který stačí k uspokojení pohledávky oprávněného.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/264"><header><h1>§ 264</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/264/1"><p>(1) Navrhne-li oprávněný výkon rozhodnutí způsobem, který je zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše pohledávky oprávněného a ceny předmětu, z něhož má být uspokojení této pohledávky dosaženo, může předseda senátu nařídit, a to po slyšení oprávněného, výkon rozhodnutí jiným vhodným způsobem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/264/2"><p>(2) Soud zamítne návrh na výkon rozhodnutí, jestliže je již z návrhu zřejmé, že by výtěžek, kterého by se dosáhlo, nepostačil ani ke krytí nákladů výkonu rozhodnutí.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Provedení výkonu rozhodnutí</h2>
<section class="paragraf" resource="section/265"><header><h1>§ 265</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/265/1"><p>(1) Po nařízení výkonu rozhodnutí se postará předseda senátu o jeho provedení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/265/2"><p>(2) Jednoduchými úkony při provádění výkonu rozhodnutí může předseda senátu pověřit pracovníka soudu (vykonavatel), který se při své činnosti řídí jeho pokyny. Upustit od dalšího provádění výkonu rozhodnutí bez příkazu předsedy senátu může vykonavatel jen tehdy, když s tím souhlasí oprávněný anebo splní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/265/3"><p>(3) Je-li třeba, aby vykonavatel v souvislosti s úkony provedení výkonu rozhodnutí podal žalobu nebo jinýnávrh na zahájení řízení u soudu nebo jiného orgánu, učiní tak jménem státu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/266"><header><h1>§ 266</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/266/1"><p>(1) Na návrh může předseda senátu odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/266/2"><p>(2) I bez návrhu povinného může přeseda senátu odložit provedení výkonu rozhodnutí, lze-li očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven (§ 268).</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/267"><header><h1>§ 267</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/267/1"><p>(1) Právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/267/2"><p>(2) Obdobně podle odstavce 1 se postupuje, byl-li nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek patřící do společného jmění manželů nebo který se považuje za součást společného jmění manželů (§ 262a odst. 1), avšak vymáhaný závazek vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželůpři používání majetku, který</p>
<section class="pismeno" resource="section/267/2/a"><p>a) podle smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů nebo podle smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství<span class="poznamka-link" resource="footnote/79"><sup>79</sup>)</span> nepatřil do společného jmění manželů, a oprávněnému byl v době vzniku vymáhané pohledávky znám obsah smlouvy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/267/2/b"><p>b) náležel výhradně povinnému proto, že jej nabyl před manželstvím, dědictvím, darem, za majetek náležející do jeho výlučného majetku nebo podle předpisů o restituci majetku, který měl ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo který mu byl vydán jako právnímu nástupci původního vlastníka, anebo že slouží podle své povahy jen jeho osobní potřebě.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/267a"><header><h1>§ 267a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/267a/1"><p>(1) Návrhem podle třetí části je třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, nemovitostí a podniku. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu (§ 7 odst. 1), rozhodne o pravosti nebo výši pohledávky příslušný správní nebo jiný orgán.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/267a/2"><p>(2) Rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 je účinné proti všem oprávněným, proti jiným věřitelům povinného, kteří se účastní řízení o výkon rozhodnutí, a proti povinnému.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Zastavení výkonu rozhodnutí</h2>
<section class="paragraf" resource="section/268"><header><h1>§ 268</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/268/1"><p>(1) Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže</p>
<section class="pismeno" resource="section/268/1/a"><p>a) byl nařízen, ačkoli se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/268/1/b"><p>b) rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/268/1/c"><p>c) zastavení výkonu rozhodnutí navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/268/1/d"><p>d) výkon rozhodnutí postihuje věci, které jsou z něho podle § 321 a 322 vyloučeny;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/268/1/e"><p>e) průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/268/1/f"><p>f) bylo pravomocně rozhodnuto, že výkon rozhodnutí postihuje majetek, k němuž má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí (§ 267);</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/268/1/g"><p>g) po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/268/1/h"><p>h) výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/268/2"><p>(2) Výkon rozhodnutí bude zastaven též tehdy, jestliže povinný provedl z vymáhané peněžité pohledávky oprávněného srážku stanovenou zvláštními předpisy<span class="poznamka-link" resource="footnote/35a"><sup>35a</sup>)</span> a odvedl tuto srážku příslušnému orgánu, a to v rozsahu, v jakém byl povinen tuto srážku provést.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/268/3"><p>(3) Týká-li se nařízeného výkonu rozhodnutí některý z důvodů zastavení jen z části nebo byl-li výkon rozhodnutí nařízen v rozsahu širším, než jaký stačí k uspokojení oprávněného, bude výkon rozhodnutí zastaven částečně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/269"><header><h1>§ 269</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/269/1"><p>(1) Nařízený výkon rozhodnutí zastaví předseda senátu na návrh nebo i bez návrhu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/269/2"><p>(2) V případech uvedených v § 268 odst. 1 písm. g) a h) se rozhoduje zpravidla po předchozím jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/269/3"><p>(3) Jako důvod zastavení výkonu rozhodnutí nelze uplatňovat, že se změnily okolnosti rozhodné pro výši a trvání dávek nebo splátek (§ 163 odst. 1).</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Náklady výkonu rozhodnutí</h2>
<section class="paragraf" resource="section/270"><header><h1>§ 270</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/270/1"><p>(1) Spolu s nařízením výkonu rozhodnutí uloží předseda senátu i povinnost k náhradě nákladů výkonu rozhodnutí, aniž stanoví lhůtu k jejich zaplacení. Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na tyto náklady.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/270/2"><p>(2) Oprávněný má nárok na náhradu všech účelných nákladů výkonů rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/270/3"><p>(3) Náklady provedení výkonu rozhodnutí platí stát. Oprávněnému, u něhož nejsou podmínky pro osvobození od soudních poplatků, může soud uložit, aby složil zálohu na náklady provedení výkonu rozhodnutí.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/270/3"><p>(3) Pro náhradu nákladů výkonu rozhodnutí použije se i ustanovení § 147 až 150.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/271"><header><h1>§ 271</h1></header><p>Dojde-li k zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí, rozhodne soud o náhradě nákladů, které účastníkům prováděním výkonu rozhodnutí vznikly, podle toho, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo. Může také zrušit dosud vydaná rozhodnutí o nákladech výkonu, popřípadě uložit oprávněnému, aby vrátil, co mu povinný na náklady výkonu rozhodnutí již zaplatil.</p></section>
<h2 class="nadpis">Výkon rozhodnutí o výchově nezletilých dětí</h2>
<section class="paragraf" resource="section/272"><header><h1>§ 272</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/272/1"><p>(1) Ustanovení § 252 až 271 se nepoužije, jde-li o výkon rozhodnutí nebo schválené dohody o výchově nezletilých dětí a o úpravu styku s nimi; o účastnících platí ustanovení § 94.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/272/2"><p>(2) Před nařízením výkonu rozhodnutí předseda senátu písemně vyzve toho, kdo odmítá podrobit se soudnímu rozhodnutí nebo neplní soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi, aby se soudnímu rozhodnutí podrobil nebo aby soudem schválenou dohodu plnil. V této výzvě upozorní též na následky neplnění povinností stanovených v rozhodnutí nebo v dohodě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/272/3"><p>(3) Soud může požádat též příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, aby vedl povinného k dobrovolnému plnění soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi, aniž by bylo třeba nařizovat výkon rozhodnutí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/273"><header><h1>§ 273</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/273/1"><p>(1) Zůstane-li výzva podle § 272 odst. 2 bezvýsledná, nařídí soud výkon rozhodnutí, kterým</p>
<section class="pismeno" resource="section/273/1/a"><p>a) tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, uloží pokutu; výkon rozhodnutí uložením pokuty lze nařídit opětovně, jednotlivé pokuty nesmějí přesahovat 50 000 Kč a připadají státu, nebo</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/273/1/b"><p>b) nařídí odnětí dítěte tomu, u koho podle rozhodnutí nebo dohody nemá být, a jeho předání tomu, komu bylo podle rozhodnutí nebo dohody svěřeno nebo má být navráceno, anebo tomu, komu rozhodnutí nebo dohoda přiznávají právo na styk s dítětem po omezenou dobu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/273/2"><p>(2) Soud může nařídit výkon rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) i bez předchozí výzvy podle § 272 odst. 2, je-li nepochybné, že výzva nemůže vést povinného k dobrovolnému plnění soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, nebo jestliže by tím bylo splnění soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí nebo rozhodnutí o navrácení dítěte zmařeno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/273/3"><p>(3) Nařízení výkonu rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) je závazné pro každého. Soud jej provede v součinnosti s příslušnými státními orgány.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/273/4"><p>(4) Vyžaduje-li to provedení výkonu rozhodnutí odnětím dítěte, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit prohlídku bytu a jiných místností povinného nebo jiné osoby, jestliže je možné předpokládat, že se v nich dítě nachází; za tím účelem je oprávněn zjednat si přístup do bytu a jiné místnosti povinného nebo jiné osoby.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/273/5"><p>(5) Příslušný k výkonu soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte je soud uvedený v § 88 písm. c).</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/273a"><header><h1>§ 273a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/273a/1"><p>(1) Nařídil-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do péče určené osoby (§ 76a), postará se předseda senátu o to, aby toto rozhodnutí bylo také bezodkladně vykonáno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/273a/2"><p>(2) Výkon rozhodnutí se provede tak, že soud v součinnosti s příslušnými státními orgány nezletilé dítě předá do péče určené osoby; jestliže je dítě u jiné osoby, bude jí odňato. Ustanovení § 272 odst. 2 a 3 a § 273 se nepoužijí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/273a/3"><p>(3) Příslušným k výkonu tohoto rozhodnutí je soud, který nařídil předběžné opatření. Ustanovení § 76a odst. 3 platí obdobně.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Použití ustanovení o výkonu rozhodnutí</h2>
<section class="paragraf" resource="section/274"><header><h1>§ 274</h1></header><p>Ustanovení § 251 až 271 se použije s výjimkou § 261a odst. 2 a 3 i na výkon</p>
<section class="pismeno" resource="section/274/a"><p>a) zrušeno</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/274/b"><p>b) vykonatelných rozhodnutí soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/274/c"><p>c) vykonatelných rozhodnutí rozhodčích komisí a smírů jimi schválených;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/274/d"><p>d) notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle zvláštního zákona;<span class="poznamka-link" resource="footnote/80"><sup>80</sup>)</span></p></section>
<section class="pismeno" resource="section/274/e"><p>e) notářských zápisů, které obsahují závazek a v nichž jsou vyznačeny osoba oprávněná a povinná, právní důvod, předmět a doba plnění, jestliže osoba povinná k vykonatelnosti v notářském zápise svolila;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/274/f"><p>f) vykonatelných rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, jakož i smírů schválených těmito orgány;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/274/g"><p>g) vykonatelných rozhodnutí a výkazů nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/274/h"><p>h) jiných vykonatelných rozhodnutí a schválených smírů, jejichž soudní výkon připouští zákon.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/275"><header><h1>§ 275</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/275/1"><p>(1) Potvrzením o vykonatelnosti opatří rozhodnutí, popřípadě výkazy nedoplatků ten orgán, který je vydal, u smírů a dohod pak ten orgán, který je schválil.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/275/2"><p>(2) Soud je však vždy oprávněn před nařízením výkonu rozhodnutí přezkoumávat správnost potvrzení o vykonatelnosti všech titulů pro výkon rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/275/3"><p>(3) Před zastavením výkonu rozhodnutí soud v případech uvedených v § 274 zpravidla si vyžádá vyjádření orgánu, který vydal rozhodnutí, popřípadě výkaz nedoplatků, anebo který schválil smír nebo dohodu, o jejichž výkon jde.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-sesta/hlava-druha"><header><h1>HLAVA DRUHÁ</h1><h1>SRÁŽKY ZE MZDY</h1></header>
<h2 class="nadpis">Rozsah srážek</h2>
<section class="paragraf" resource="section/276"><header><h1>§ 276</h1></header><p>Srážky ze mzdy lze provádět jen do výše výkonem rozhodnutí vymáhané pohledávky s příslušenstvím.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/277"><header><h1>§ 277</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/277/1"><p>(1) Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „srážené částky“). Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/277/2"><p>(2) Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/278"><header><h1>§ 278</h1></header><p>Povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka; způsoby jejího výpočtu stanoví nařízením vláda České republiky.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/279"><header><h1>§ 279</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/279/1"><p>(1) Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/279/2"><p>(2) Přednostními pohledávkami jsou</p>
<section class="pismeno" resource="section/279/2/a"><p>a) pohledávky výživného;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/279/2/b"><p>b) pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/279/2/c"><p>c) pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/279/2/d"><p>d) pohledávky daní a poplatků,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/279/2/e"><p>e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/279/2/f"><p>f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/279/2/g"><p>g) pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/279/3"><p>(3) Vláda České republiky stanoví nařízením částku, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy vypočtené podle odstavce 1 věty první bez omezení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/280"><header><h1>§ 280</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/280/1"><p>(1) Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/280/2"><p>(2) Dochází-li podle § 279 odst. 1 ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí (odstavec 3) ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/280/3"><p>(3) Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/281"><header><h1>§ 281</h1></header><p>Provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení tohoto zákona, je nepřípustné, a to i když s tím povinný souhlasí.</p></section>
<h2 class="nadpis">Nařízení a provádění srážek</h2>
<section class="paragraf" resource="section/282"><header><h1>§ 282</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/282/1"><p>(1) V nařízení výkonu rozhodnutí přikáže soud plátci mzdy, aby po tom, kdy mu bude nařízení výkonu doručeno, prováděl ze mzdy povinného stanovené srážky a nevyplácel sražené částky povinnému.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/282/2"><p>(2) Soud doručí nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému, povinnému a plátci mzdy. Povinnému a plátci mzdy je doručí do vlastních rukou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/282/3"><p>(3) Povinný ztrácí dnem, kdy je plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí (§ 294 odst. 3), právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/283"><header><h1>§ 283</h1></header><p>Jakmile nabude nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, vyrozumí soud o tom plátce mzdy, který je pak povinen vyplácet oprávněnému částky sražené ze mzdy povinného.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/284"><header><h1>§ 284</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/284/1"><p>(1) Plátce mzdy přestane provádět srážky, jakmile je pohledávka oprávněného uspokojena (§ 276).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/284/2"><p>(2) Jestliže je vykonáváno rozhodnutí, ve kterém bylo oprávněnému přiznáno právo na opětující se dávky, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na dávky, které se stanou splatnými teprve v budoucnu. Totéž platí, bylo-li v rozhodnutí povinnému uloženo zaplatit peněžitou částku ve splátkách.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/284/3"><p>(3) Dojde-li během výkonu rozhodnutí k takové změně rozsudku podle § 163, která záleží ve zvýšení výživného, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na všechny částky zvýšeného výživného; zvýšené výživné má stejné pořadí jako zbytek pohledávky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/285"><header><h1>§ 285</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/285/1"><p>(1) Vyplácí-li plátce mzdy měsíční mzdu nadvakrát (jako zálohu a vyúčtování), může přiměřené srážky provést povinnému již ze zálohy. Výplatu srážek oprávněnému provede však vždy až po uplynutí příslušného měsíce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/285/2"><p>(2) Je-li nařízení výkonu rozhodnutí doručeno plátci mzdy až po tom, kdy již byla část měsíční mzdy povinnému vyplacena, nepřihlíží se k provedené výplatě a srážky se provedou tak, jakoby povinný měl za celý měsíc právo jen na mzdu, která mu ještě vyplacena nebyla.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/285/3"><p>(3) Vyplácí-li se záloha za období delší než jeden měsíc, vypočte se, kolik připadá z poskytnuté zálohy na jednotlivé měsíce, a z takto vypočtené měsíční odměny jsou povinnému prováděny srážky. Celková odměna povinného za uplynulý rok se rozvrhne rovnoměrně na jednotlivé měsíce. Z měsíční odměny se pak vypočtou s konečnou platností srážky a oprávněnému se vyplatí rozdíl mezi částkami, které měly být povinnému sraženy v jednotlivých měsících, a částkami, které skutečně ze záloh oprávněnému byly již vyplaceny.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/286"><header><h1>§ 286</h1></header><p>Dochází-li k výplatě mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvláště.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/287"><header><h1>§ 287</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/287/1"><p>(1) Dohodne-li se oprávněný s povinným, že se spokojí s nižšími srážkami, než stanoví § 277 až 280, a oznámí-li to oba soudu, vyzve soud plátce mzdy, aby srážel ze mzdy povinného měsíčně jen částku, se kterou se oprávněný spokojí, nepřesáhne-li tato částka v příslušném výplatním období přípustnou výši srážek podle tohoto zákona. Přesáhne-li ji, provede plátce mzdy v příslušném výplatním období srážky jen v rozsahu dovoleném ustanoveními § 277 až 280.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/287/2"><p>(2) Oprávněný může kdykoliv oznámit soudu, že svůj souhlas s prováděním nižších srážek podle odstavce 1 odvolává. Soud o tom vyrozumí povinného a plátce mzdy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/287/3"><p>(3) Výzva soudu k provádění nižších srážek pozbývá účinnosti dnem, kdy je plátci mzdy doručeno další nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného nebo vyrozumění soudu, že oprávněný odvolal svůj souhlas s prováděním nižších srážek. Od tohoto dne provádí plátce mzdy srážky podle dřívějšího nařízení výkonu rozhodnutí v plném rozsahu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/288"><header><h1>§ 288</h1></header><p>Požádá-li o to plátce mzdy, oprávněný nebo povinný, určí soud, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní připadne na každého z nich.</p></section>
<h2 class="nadpis">Odklad a zastavení výkonu rozhodnutí</h2>
<section class="paragraf" resource="section/289"><header><h1>§ 289</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/289/1"><p>(1) Povolí-li soud odklad výkonu rozhodnutí podle § 266 odst. 1, neprovádí plátce mzdy ze mzdy povinného srážky ode dne, kdy mu bylo doručeno usnesení o povolení odkladu, dokud mu nebude doručen příkaz soudu, aby se ve srážkách pokračovalo.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/289/2"><p>(2) Povolí-li soud odklad výkonu rozhodnutí podle § 266 odst. 2, provádí plátce mzdy srážky dále, ale nevyplácí je oprávněnému, dokud nebude odklad výkonu zrušen. Zastaví-li soud výkon rozhodnutí, vyplatí plátce mzdy sražené částky povinnému.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/290"><header><h1>§ 290</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/290/1"><p>(1) Předseda senátu zastaví na návrh plátce mzdy, oprávněného nebo povinného nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, když povinný po dobu jednoho roku nepobírá mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/290/2"><p>(2) Na návrh povinného může předseda senátu zastavit nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, jestliže jsou srážky prováděny již jen pro běžné výživné a lze předpokládat, že povinný vzhledem ke svému chování i poměru k práci bude výživné plnit dále dobrovolně.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Výplata provedených srážek</h2>
<section class="paragraf" resource="section/291"><header><h1>§ 291</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/291/1"><p>(1) Sraženou částku vyplatí plátce mzdy přímo oprávněnému. Má-li však být z provedených srážek uspokojeno několik pohledávek, může plátce mzdy zaslat sraženou částku soudu, který ji rozvrhne mezi oprávněné a sám provede výplatu. Plátce mzdy je povinen zaslat sraženou částku soudu, jestliže mu to na žádost některého z oprávněných nařídí předseda senátu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/291/2"><p>(2) Sraženou částku je plátce mzdy povinen oprávněnému vyplatit, i když sám má vůči němu peněžitou pohledávku, kterou by si jinak mohl započíst.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/292"><header><h1>§ 292</h1></header><p>Jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.</p></section>
<h2 class="nadpis">Změna plátce mzdy</h2>
<section class="paragraf" resource="section/293"><header><h1>§ 293</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/293/1"><p>(1) Změní-li se po nařízení výkonu rozhodnutí plátce mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy i na mzdu povinného u nového plátce mzdy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/293/2"><p>(2) Povinnost provádět srážky vzniká novému plátci mzdy již dnem, kdy se od povinného nebo od dosavadního plátce mzdy dozví, že byl soudem nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného a pro jaké pohledávky; nedozví-li se o těchto okolnostech nový plátce mzdy již dříve, vzniká mu tato povinnost dnem, kdy mu je doručeno usnesení podle § 294 odst. 3. Pořadí, které získala pohledávka oprávněného podle § 280 odst. 3, zůstává jí zachováno i u nového plátce mzdy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/293/3"><p>(3) Za změnu plátce mzdy podle odstavce 1 se nepovažuje, jestliže povinný po nařízení výkonu rozhodnutí získá nárok na peněžitou dávku nemocenského pojištění nahrazující mzdu a jestliže dávku mu vyplatí plátce mzdy.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/294"><header><h1>§ 294</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/294/1"><p>(1) Ten, kdo přijímá občana do práce, je povinen vyžádat si od něho potvrzení vystavené tím, u koho občan naposledy pracoval, o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, kterým soudem a v čí prospěch. Takové potvrzení je povinen každý zaměstnavatel vydat občanu, který u něho přestal pracovat.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/294/2"><p>(2) Zjistí-li ten, u koho povinný nastoupil nově do práce, že byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, oznámí to bez odkladu soudu, který výkon nařídil.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/294/3"><p>(3) Soud tomu, u koho povinný nastoupil nově do práce, doručí do vlastních rukou usnesení, ve kterém ho vyrozumí o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, seznámí ho s dosavadním průběhem výkonu rozhodnutí, zejména s výší dosud provedených srážek, uvede jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, a jaké je její pořadí; vyzve ho, aby ode dne, kdy mu bude usnesení podle tohoto odstavce doručeno, ve srážkách ze mzdy povinného pokračoval, a upozorní ho na všechny jeho povinnosti při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/295"><header><h1>§ 295</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/295/1"><p>(1) Přestal-li povinný pracovat u dosavadního plátce mzdy, musí to oznámit do jednoho týdne soudu, který nařídil výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Do jednoho týdne musí povinný soudu rovněž oznámit, že nastoupil práci u jiného plátce mzdy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/295/2"><p>(2) Plátce mzdy musí oznámit soudu do jednoho týdne, že u něho přestal povinný pracovat. Zároveň zašle soudu vyúčtování srážek, které ze mzdy povinného provedl a vyplatil oprávněným, a oznámí soudu, pro které pohledávky byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a jaké pořadí mají tyto pohledávky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/296"><header><h1>§ 296</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/296/1"><p>(1) Nesplní-li některý plátce mzdy povinnost uvedenou v § 294 odst. 1 a 2 nebo v § 295 odst. 2, může se oprávněný domáhat, aby mu plátce mzdy vyplatil částky, na které by měl právo, kdyby byl plátce mzdy uvedené povinnosti splnil.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/296/2"><p>(2) Za nesplnění povinností uvedených v § 294 a 295 může soud uložit povinnému i plátci mzdy pořádkovou pokutu (§ 53).</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Několik plátců mzdy</h2>
<section class="paragraf" resource="section/297"><header><h1>§ 297</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/297/1"><p>(1) Pobírá-li povinný mzdu od několika plátců mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí na všechny jeho mzdy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/297/2"><p>(2) Srážky ze mzdy je každý plátce mzdy povinen provádět ode dne, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/297/3"><p>(3) Nastupuje-li povinný do práce, aniž by přitom opouštěl dosavadního plátce mzdy, použije se obdobně ustanovení § 293, 294 a 296.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/298"><header><h1>§ 298</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/298/1"><p>(1) Nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část základní částky (§ 278) nemají srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části základní částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu. Soud pak znovu určí, jakou část základní částky má každý plátce mzdy srážet. Soud může též určit, zejména jsou-li prováděny srážky již jen pro běžné výživné, aby je prováděl pouze některý z plátců mzdy a aby ostatní v provádění srážek zatím nepokračovali.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/298/2"><p>(2) Provádí-li srážky několik plátců mzdy zároveň, zašlou srážky vždy soudu. Soud prověří, zda celkově sražená částka nepřevyšuje pohledávku oprávněného. Nepřevyšuje-li ji, vyplatí celou sraženou částku oprávněnému. Převyšuje-li ji, vyplatí soud ze sražené částky oprávněnému jen tolik, kolik odpovídá jeho pohledávce, a zbytek vrátí povinnému.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Srážky z jiných příjmů</h2>
<section class="paragraf" resource="section/299"><header><h1>§ 299</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/299/1"><p>(1) Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z pracovní odměny členů družstev a z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci, zejména z důchodu, nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí a z hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/299/2"><p>(2) Jde-li o výkon rozhodnutí srážkami z důchodu fyzické osoby, která z tohoto důchodu platí náklady za pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/299/3"><p>(3) Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z odměny plynoucí z dohody o pracovní činnosti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/299/4"><p>(4) Za jiný příjem ve smyslu odstavce 1 nelze považovat odměny za provedení práce podle § 236 zákoníku práce bez ohledu na to, co bylo ujednáno o splatnosti odměny.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/300"><header><h1>§ 300</h1></header><p>Vyplácejí-li se zálohy členům družstev za období delší než jeden měsíc, vypočte se, kolik připadá z poskytnuté zálohy na jednotlivé měsíce, a z takto vypočtené měsíční odměny jsou povinnému prováděny srážky.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/301"><header><h1>§ 301</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/301/1"><p>(1) Pokud se v ustanoveních o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy hovoří o plátci mzdy, vztahují se příslušná ustanovení též na právnickou a fyzickou osobu, vůči kterým má povinný nárok na některé z příjmů uvedených v § 299.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/301/2"><p>(2) Do čistého příjmu se nezapočítává zvýšení důchodu pro bezmocnost.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/302"><header><h1>§ 302</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/302/1"><p>(1) Má-li povinný vedle práva na mzdu i právo na jiný příjem, uvedený v § 299, postupuje se tak, jakoby šlo o několik mezd.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/302/2"><p>(2) Jestliže povinný po nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy získá místo mzdy nebo vedle ní právo na některý z příjmů uvedených v § 299, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na tento příjem.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-sesta/hlava-treti"><header><h1>HLAVA TŘETÍ</h1><h1>PŘIKÁZÁNÍ POHLEDÁVKY</h1></header>
<h2 class="nadpis">Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu</h2>
<section class="paragraf" resource="section/303"><header><h1>§ 303</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/303/1"><p>(1) Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u tuzemského peněžního ústavu se provede jejím odepsáním z účtu do výše přisouzené pohledávky s příslušenstvím.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/303/2"><p>(2) Ustanovení o přikázání pohledávky z účtu nelze použít, jestliže jde o vklady na vkladních knížkách.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/304"><header><h1>§ 304</h1></header><p>zrušen</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/304a"><header><h1>§ 304a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/304a/1"><p>(1) Zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 neplatí, jde-li o peněžní prostředky, které jsou povinným určeny pro výplatu mezd (platů), náhrad mezd (platů) a dalších plnění, která nahrazují odměnu za práci, jeho zaměstnancům, splatných ve výplatním termínu nejblíže následujícím po dni, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; mzdy (platy), náhrady mezd (platů) a plnění, která nahrazují odměnu za práci, splatné v dalších výplatních termínech již z pohledávky z účtu nelze do zániku výkonu rozhodnutí hradit.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/304a/2"><p>(2) Peněžní prostředky uvedené v odstavci 1 peněžní ústav vyplatí povinnému, jestliže mu předloží své písemné prohlášení, v němž uvede účel platby, celkovou částku a jména zaměstnanců s uvedením výše mzdy (platu), náhrady mzdy (platů) nebo jiných plnění, která nahrazují odměnu za práci, jež jim mají být vyplaceny; podpis povinného na prohlášení musí být úředně ověřen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/304a/3"><p>(3) Výplatu peněžních prostředků povinnému peněžní ústav oznámí soudu. Povinný je povinen soudu vyplacení mezd (platů), náhrad mezd (platů) nebo jiných plnění, která nahrazují odměnu za práci, svým zaměstnancům vyúčtovat, jestliže mu to soud uloží.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/305"><header><h1>§ 305</h1></header><p>O tom, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, soud vyrozumí oprávněného a peněžní ústav; peněžnímu ústavu vyrozumění doručí do vlastních rukou.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/306"><header><h1>§ 306</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/306/1"><p>(1) Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství na pohledávku povinného z účtu ve výši, v jaké byly na účtu peněžní prostředky v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, jakož i na pohledávku z účtu, která vznikla tím, že na účet došly peněžní prostředky dodatečně, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno vyrozumění podle § 305; povinnost peněžního ústavu provést opravné zúčtování podle zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/81"><sup>81</sup>)</span> a ustanovení § 304a tím nejsou dotčeny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/306/2"><p>(2) Provedením (§ 307, 308, § 309a odst. 1 a 3) výkon rozhodnutí zaniká.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/307"><header><h1>§ 307</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/307/1"><p>(1) Výkon rozhodnutí se provede odepsáním vymáhané pohledávky a jejího příslušenství z účtu a jejím vyplacením oprávněnému. Byl-li výkon rozhodnutí nařízen na více účtů povinného, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí z jednotlivých účtů podle pořadí uvedeného v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/307/2"><p>(2) Peněžní ústav provede výkon rozhodnutí ve dni, který následuje po doručení vyrozumění podle § 305; není-li však pohledávka povinného z účtu ještě splatná, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí ve dni, který následuje po její splatnosti. Výkon rozhodnutí se provede i tehdy, postačuje-li pohledávka povinného z účtu jen k částečnému uspokojení oprávněného.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/307/3"><p>(3) Nebyla-li podle odstavce 2 vymáhaná pohledávka a její příslušenství zcela uhrazena, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí také ve dni následujícím po dni, v němž na účet dojdou peněžní prostředky v takové výši, která je potřebná k plnému uspokojení oprávněného. Nedojde-li k tomu do šesti měsíců ode dne doručení vyrozumění podle § 305, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí ohledně dodatečně došlých peněžních prostředků rovněž ve dni, který následuje po uplynutí uvedené doby, popřípadě oprávněnému sdělí, že na účtu povinného nebyly peněžní prostředky. Pohledávku z účtu peněžní ústav odepíše a oprávněnému ji vyplatí i tehdy, nepostačuje-li k jeho plnému uspokojení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/307/4"><p>(4) Odepsanou pohledávku z účtu povinného je peněžní ústav povinen oprávněnému vyplatit, i když má vůči němu peněžitou pohledávku, kterou by jinak mohl započíst.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/307/5"><p>(5) Provedením výkonu rozhodnutí se peněžní ústav zprostí v rozsahu plnění vyplaceného oprávněnému své povinnosti vůči povinnému.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/308"><header><h1>§ 308</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/308/1"><p>(1) Povolí-li soud odklad výkonu rozhodnutí (§ 266) a bylo-li peněžnímu ústavu doručeno usnesení o povolení odkladu před provedením výkonu, neprovede peněžní ústav výkon rozhodnutí, dokud mu nebude soudem doručeno vyrozumění, že odklad byl zrušen.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/308/2"><p>(2) Zastaví-li soud výkon rozhodnutí, zanikají dnem právní moci usnesení o zastavení výkonu povinnosti peněžního ústavu podle § 304 odst. 1 a účinky výkonu rozhodnutí uvedené v § 304 odst. 3, § 306 a 307; byl-li výkon rozhodnutí zastaven částečně, platí to obdobně o dotčené části pohledávky z účtu. O tom, že usnesení o zastavení (částečném zastavení) výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, soud peněžní ústav vyrozumí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/309"><header><h1>§ 309</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/309/1"><p>(1) Byl-li výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu nařízen k vydobytí více pohledávek, uspokojují se jednotlivé pohledávky podle svého pořadí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/309/2"><p>(2) Pořadí pohledávek, pro něž byl nařízen výkon rozhodnutí, se řídí dnem, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; byla-li mu téhož dne doručena usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li pohledávka z účtu povinného k uspokojení všech vymáhaných pohledávek se stejným pořadím, uhradí se poměrně; ustanovení § 316 odst. 2 a 3 tu platí obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/310"><header><h1>§ 310</h1></header><p>Předpisy vylučující nebo omezující použití pohledávek právnických osob z účtu u peněžního ústavu k jinému než stanovenému účelu nejsou dotčeny ustanovením o přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/311"><header><h1>§ 311</h1></header><p>Nepostupuje-li peněžní ústav tak, jak mu to ukládají ustanovení § 305, 308 a 309, může se oprávněný domáhat, a to i tehdy, když už na účtu povinného není dostatek prostředků, aby mu peněžní ústav zaplatil částku, na kterou by měl právo, kdyby peněžní ústav postupoval správně.</p></section>
<h2 class="nadpis">Přikázání jiných peněžitých pohledávek</h2>
<section class="paragraf" resource="section/312"><header><h1>§ 312</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/312/1"><p>(1) Výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky než pohledávky z účtu peněžního ústavu se provede zákazem výplaty pohledávky povinnému.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/312/2"><p>(2) Takto se postupuje i v případě, že pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že povinnému budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/312/3"><p>(3) Výkon rozhodnutí postihuje pohledávku povinného jen do výše pohledávky oprávněného, pro kterou byl nařízen, a jejího příslušenství.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/313"><header><h1>§ 313</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/313/1"><p>(1) V nařízení výkonu rozhodnutí zakáže soud povinnému, aby se svou pohledávkou jakkoli nakládal. Dlužníkovi povinného zakáže soud, aby po tom, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, povinnému jeho pohledávku vyplatil.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/313/2"><p>(2) Nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, povinnému a dlužníkovi povinného; dlužníkovi povinného je doručí do vlastních rukou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/313/3"><p>(3) Povinný ztrácí právo na vyplacení pohledávky dnem, kdy bylo dlužníkovi povinného doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/314"><header><h1>§ 314</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/314/1"><p>(1) Jakmile nabude nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, vyrozumí o tom soud dlužníka povinného. Dlužník povinného vyplatí pohledávku, jestliže je již splatná, oprávněnému; není-li pohledávka povinného dosud splatná, vyplatí ji oprávněnému, jakmile se stane splatnou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/314/2"><p>(2) Výplatou oprávněnému se zprostí dlužník povinného své povinnosti vůči povinnému.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/314a"><header><h1>§ 314a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/314a/1"><p>(1) Výkon rozhodnutí se provede tak, že dlužník povinného po právní moci usnesení o nařízení výkonu vyplatí oprávněnému pohledávku v rozsahu, v jakém byla nařízením výkonu postižena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/314a/2"><p>(2) Dlužník povinného vyplatí pohledávku, jestliže je již splatná, oprávněnému v den, který následuje po doručení vyrozumění podle § 314; není-li pohledávka povinného v tento den dosud splatná, vyplatí ji oprávněnému, jakmile se stane splatnou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/314a/3"><p>(3) Výplatou oprávněnému se zprostí dlužník povinného v rozsahu poskytnutého plnění své povinnosti vůči povinnému.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/314b"><header><h1>§ 314b</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/314b/1"><p>(1) Byla-li pohledávka povinného postoupena k zajištění pohledávky věřitele povinného<span class="poznamka-link" resource="footnote/83"><sup>83</sup>)</span> a má-li toto právo dřívější pořadí než pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, lze výkon rozhodnutí takto dotčené pohledávky, popřípadě její části, provést jen tehdy, jestliže právo zaniklo, aniž by pohledávka byla zcela vyplacena věřiteli povinného. V takovém případě dlužník povinného pohledávku (její část) vyplatí oprávněnému až poté, co se o zániku práva dozvěděl; ustanovení § 314a odst. 2 tím není dotčeno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/314b/2"><p>(2) Má-li právo uvedené v odstavci 1 pozdější pořadí než pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, při provedení výkonu rozhodnutí se k němu nepřihlíží.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/314b/3"><p>(3) Má-li právo uvedené v odstavci 1 stejné pořadí jako pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, a nestačí-li tímto právem nedotčená část pohledávky, kterou postihuje nařízení výkonu rozhodnutí (§ 312 odst. 2), k plnému uspokojení vymáhané pohledávky, uhradí se vymáhaná pohledávka, popřípadě její neuhrazená část, poměrně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/314b/4"><p>(4) Pro pořadí práva uvedeného v odstavci 1 je rozhodující den jeho vzniku.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/315"><header><h1>§ 315</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/315/1"><p>(1) Nevyplatí-li dlužník povinného oprávněnému pohledávku bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, nebo kdy se stala pohledávka splatnou, může se oprávněný domáhat vlastním jménem na dlužníkovi povinného u jeho obecného soudu vyplacení pohledávky. Nesmí však s dlužníkem povinného stran této pohledávky uzavřít na úkor povinného smír, ani prominout její zaplacení. Dlužník povinného si v takovém případě také nemůže započíst svou vlastní pohledávku, kterou má vůči oprávněnému.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/315/2"><p>(2) Neuplatní-li oprávněný včas u soudu, popřípadě u jiného orgánu pohledávku povinného vůči dlužníkovi povinného nebo neoznámí-li povinnému, že ji uplatňuje, odpovídá povinnému za škodu, která by mu tím popřípadě vznikla.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/316"><header><h1>§ 316</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/316/1"><p>(1) Byl-li výkon rozhodnutí nařízen pro několik pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky v tom pořadí, v jakém bylo nařízení výkonu rozhodnutí doručeno dlužníkovi povinného. Bylo-li mu téhož dne doručeno nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, které by nemohly být z pohledávky povinného úplně uspokojeny, uspokojí dlužník povinného tyto pohledávky poměrně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/316/2"><p>(2) Má-li být uspokojeno několik pohledávek, může dlužník povinného odevzdat sraženou částku soudu. Dlužník povinného je povinen odevzdat sraženou částku soudu, jestliže mu to na žádost některého z oprávněných nařídí předseda senátu. Soud odevzdanou částku rozvrhne mezi oprávněné a vyplatí jim částky na ně připadající.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/316/3"><p>(3) Odevzdáním sražené částky soudu zprošťuje se dlužník povinného své povinnosti vůči povinnému až do výše této částky.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí</h2>
<section class="paragraf" resource="section/317"><header><h1>§ 317</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/317/1"><p>(1) Výkonu rozhodnutí nepodléhají pohledávky náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady použito k novému vybudování nebo k opravě budovy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/317/2"><p>(2) Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/317/3"><p>(3) Výkonu rozhodnutí odepsáním z účtu u peněžního ústavu nepodléhají prostředky na účtu, které výslovným prohlášením povinného jsou určeny pro výplatu mezd jeho zaměstnanců pro výplatní období nejbližší dni, kdy peněžnímu ústavu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/318"><header><h1>§ 318</h1></header><p>Pohledávky fyzických osob, které jsou podnikateli, vzniklé při jejich podnikatelské činnosti, podléhají výkonu rozhodnutí jen dvěma pětinami; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2, podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami. Pro pořadí úhrady přednostních pohledávek se užije přiměřeně ustanovení § 280 odst. 2 a 3.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/319"><header><h1>§ 319</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/319/1"><p>(1) Pohledávky autorské odměny podléhají výkonu rozhodnutí, je-li povinným autor, jen jednou pětinou; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2, může u nich soud nařídit výkon rozhodnutí až do dvou pětin se zřetelem k poměrům povinného. Pro pořadí úhrady přednostních pohledávek se užije přiměřeně ustanovení § 280 odst. 2 a 3.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/319/2"><p>(2) Pokud je autorovi vyplácena odměna prostřednictvím ochranné organizace, doručí soud nařízení výkonu rozhodnutí též ochranné organizaci, která pak má práva a povinnosti dlužníka povinného. Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje jak na částky, které již byly ve prospěch autora u ochranné organizace složeny, tak na částky, které u ní v běžném kalendářním roce budou složeny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/319/3"><p>(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije obdobně na pohledávky z práv výkonných umělců a z práv původců předmětů průmyslového vlastnictví.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/320"><header><h1>§ 320</h1><h1>Postižení jiných majetkových práv</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/320/1"><p>(1) Navrhuje-li oprávněný, aby rozhodnutí, kterým se mu přiznává peněžitá pohledávka, bylo vykonáno postižením jiného majetkového práva, které je převoditelné a není peněžitou pohledávkou, ani právem, které přísluší jen povinnému osobně, použije se na tento výkon rozhodnutí přiměřeně ustanovení § 313 až 316, 321, 327 a 330.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/320/2"><p>(2) Výkon rozhodnutí proti členovi družstva postižením členského podílu ve stavebním bytovém družstvu za trvání členství povinného není přípustný.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/320a"><header><h1>§ 320a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/320a/1"><p>(1) Zaniká-li nařízením výkonu rozhodnutí podle § 320 odst. 1 účast povinného v obchodní společnosti nebo v družstvu nebo zrušuje-li se tím obchodní společnost,<span class="poznamka-link" resource="footnote/86"><sup>86</sup>)</span> postihuje výkon rozhodnutí pohledávku povinného z práva na vypořádací podíl, popřípadě z práva na podíl na likvidačním zůstatku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/320a/2"><p>(2) Na výkon rozhodnutí pro pohledávku z práva na vypořádací podíl, popřípadě z práva na podíl na likvidačním zůstatku se obdobně použijí ustanovení § 312 odst. 2, § 313 až 316.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-sesta/hlava-ctvrta"><header><h1>HLAVA ČTVRTÁ</h1><h1>PRODEJ MOVITÝCH VĚCÍ A NEMOVITOSTÍ</h1></header>
<h2 class="nadpis">Věci nepodléhající výkonu rozhodnutí</h2>
<section class="paragraf" resource="section/321"><header><h1>§ 321</h1></header><p>Výkonem rozhodnutí nemohou být postiženy věci, jejichž prodej je podle zvláštních předpisů zakázán, nebo které podle zvláštních předpisů výkonu rozhodnutí nepodléhají.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/322"><header><h1>§ 322</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/322/1"><p>(1) Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se nemůže týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/322/2"><p>(2) Takto jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny zejména</p>
<section class="pismeno" resource="section/322/2/a"><p>a) běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/322/2/b"><p>b) snubní prsten a jiné předměty podobné povahy,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/322/2/c"><p>c) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/322/2/d"><p>d) hotové peníze do částky 1000 Kč.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/322/3"><p>(3) Je-li povinný podnikatelem, nemůže se výkon rozhodnutí týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti; to neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/322/4"><p>(4) Ustanovení odstavců 1 a 3 platí též na věci, jejichž je povinný spoluvlastníkem.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Prodej movitých věcí</h2>
<section class="paragraf" resource="section/323"><header><h1>§ 323</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/323/1"><p>(1) Výkon rozhodnutí může být nařízen podle návrhu oprávněného s výslovným určením věcí, které mají být prodány, nebo bez tohoto určení.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/323/2"><p>(2) Je-li oprávněnému známo, že má povinný některou movitou věc umístěnou mimo svůj byt (sídlo, místo podnikání), uvede oprávněný podle možnosti již v návrhu na výkon rozhodnutí, kde taková věc je.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/324"><header><h1>§ 324</h1></header><p>V nařízení výkonu rozhodnutí zakáže soud povinnému, aby nakládal s věcmi, které vykonavatel sepíše.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/325"><header><h1>§ 325</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/325/1"><p>(1) Nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí doručí se povinnému až při provádění výkonu. Není-li při provádění výkonu povinný přítomen, doručí se mu nařízení výkonu rozhodnutí spolu s vyrozuměním o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/325/2"><p>(2) Vyrozumění o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány, doručí se také oprávněnému a manželu povinného.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/325a"><header><h1>§ 325a</h1></header><p>Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu a jiných místností povinného, kde má povinný svůj majetek; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu povinného nebo do jiné místnosti povinného přístup.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/325b"><header><h1>§ 325b</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/325b/1"><p>(1) Povinný umožní tomu, kdo provádí výkon rozhodnutí, přístup na všechna místa, kde má své movité věci umístěny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/325b/2"><p>(2) Každý, v jehož objektu má povinný svůj byt (sídlo, místo podnikání) nebo jiné své místnosti, je povinen strpět, aby ten, kdo provádí výkon rozhodnutí, provedl prohlídku bytu a jiných místností povinného. Nesplní-li tuto povinnost, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn zjednat si k bytu nebo jiné místnosti povinného přístup.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/326"><header><h1>§ 326</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/326/1"><p>(1) Předseda senátu učiní opatření, aby v bytě povinného, popřípadě na jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, byly sepsány věci, které by mohly být prodány, a to v takovém rozsahu, aby výtěžek prodeje sepsaných věcí postačil k uspokojení pohledávky oprávněného spolu s náklady výkonu rozhodnutí. Sepsány budou především věci, které povinný může nejspíše postrádat a které se nejsnáze prodají; věci, které se rychle kazí, budou sepsány, jen není-li tu dostatek jiných věcí a lze-li zajistit jejich rychlý prodej. Povinný umožní tomu, kdo věci sepisuje, přístup na všechna místa, kde má své movité věci umístěny. Vykonavatel, který provádí soupis, přibere k úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/326/2"><p>(2) Nepřevezme-li oprávněný věci podléhající zkáze za cenu, kterou určí v těchto případech vykonavatel, odevzdají se povinnému k volnému nakládání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/326/3"><p>(3) Byl-li výkon rozhodnutí nařízen stran určitých movitých věcí povinného, sepíší se jen věci uvedené v nařízení výkonu rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/326/4"><p>(4) Soupis se doplní o další věci, jestliže výtěžek prodeje sepsaných věcí nestačí k uspokojení pohledávky oprávněného anebo jestliže je nařízen další výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/326a"><header><h1>§ 326a</h1></header><p>Nepodaří-li se v bytě (sídle, místu podnikání) povinného ani na jiném soudu známém místě sepsat žádnou věc, oznámí to soud oprávněnému a vyzve jej, aby soudu označil místo, kde jsou věci povinného, které by mohly být prodány. Jestliže oprávněný soudu ve stanovené lhůtě takové místo nesdělí nebo jestliže ani na jím označeném místě nebyly žádné věci sepsány, soud výkon rozhodnutí zastaví.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/326b"><header><h1>§ 326b</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/326b/1"><p>(1) Věci, které se rychle kazí, soud odebere povinnému a prodá mimo dražbu ihned po té, co byly sepsány.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/326b/2"><p>(2) Nepodaří-li se prodat tyto věci a nepřevezme-li je oprávněný za cenu, kterou určil soud, vrátí je povinnému.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/327"><header><h1>§ 327</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/327/1"><p>(1) Na návrh oprávněného se soud postará o vhodné zajištění movitých věcí pojatých do soupisu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/327/2"><p>(2) Vyžádá-li si zajištění movitých věcí náklady, provede soud zajištění, jen složí-li oprávněný na tyto náklady zálohu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/327/3"><p>(3) Sepsané movité věci, které nebyly zajištěny, se ponechají na místě, kde byly sepsány, a označí se tak, aby bylo patrné, kterým soudem byly sepsány a v jaké věci výkonu rozhodnutí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/328"><header><h1>§ 328</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/328/1"><p>(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí sepsané věci se odhadnou, pokud cena není stanovena úředně.<span class="poznamka-link" resource="footnote/36"><sup>36</sup>)</span> Provedení odhadu zajistí předseda senátu; znalce přibere, pokud v jednoduchých případech nestačí odhad provedený vykonavatelem při sepsání věci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/328/2"><p>(2) Odhad podle odstavce 1 není soudním rozhodnutím.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/328a"><header><h1>§ 328a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/328a/1"><p>(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a po odhadu sepsaných věcí předseda senátu zajistí, aby</p>
<section class="pismeno" resource="section/328a/1/a"><p>a) zvlášť významná výtvarná díla a památky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/328a/1/b"><p>b) rukopisy zvlášť významných literárních děl,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/328a/1/c"><p>c) osobní památky a korespondence zvlášť významných spisovatelů a kulturních činitelů, jakož i jiné upomínkové předměty muzeální povahy po těchto osobách,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/328a/1/d"><p>d) předměty větší kulturní historické hodnoty a jejich soubory, byly nabídnuty ke koupi za hotové institucím, jejichž posláním je péče o takové památky, a to nejméně za odhadní cenu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/328a/2"><p>(2) Jestliže tyto instituce ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy neodpoví na nabídku a nesloží u soudu odhadní cenu, soud i tyto předměty prodá způsobem dále uvedeným.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/328b"><header><h1>§ 328b</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/328b/1"><p>(1) Sepsané věci se prodají v dražbě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/328b/2"><p>(2) Dražbu lze vykonat v místě, kde sepsané věci jsou, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě. Soud, je-li to třeba, zajistí, aby sepsané věci byly dopraveny do místa, kde se koná dražba. Jestliže nebyly zajištěny, je povinný povinen sepsané věci vydat k dražbě; neučiní-li tak dobrovolně, budou mu odebrány.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/328b/3"><p>(3) Soud oznámí dražební rok povinnému, manželu povinného, oprávněnému a orgánu obce, v jejímž obvodu bude dražba konána a v jejímž obvodu má povinný bydliště. Kromě toho se dražební rok uveřejní způsobem v místě obvyklým.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/328b/4"><p>(4) Dražbu provádí vykonavatel, který o dražbě sepíše protokol. Soudci, zaměstnanci soudů, povinný a manžel povinného nesmějí dražit.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/329"><header><h1>§ 329</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/329/1"><p>(1) Nejnižší podání činí jednu třetinu odhadní nebo úředně stanovené ceny. Dražitelé jsou vázáni svými podáními, pokud nebylo učiněno podání vyšší. Výše ceny vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/329/2"><p>(2) Soud udělí příklep dražiteli, který učiní nejvyšší podání. Učiní-li několik dražitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší přípustné podání, rozhodne soud losem, komu má příklep udělit. Vydražitel musí nejvyšší podání ihned zaplatit; neučiní-li tak, draží se věc znovu, bez jeho účasti.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/329/3"><p>(3) Přechodem vlastnictví na vydražitele zanikají zástavní a zadržovací práva a další závady váznoucí na věci.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/330"><header><h1>§ 330</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/330/1"><p>(1) Dražba se skončí, jakmile dosažený výtěžek stačí k uspokojení všech oprávněných.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/330/2"><p>(2) Nenajde-li se kupec pro dražené věci, nařídí soud opětovnou dražbu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/330/3"><p>(3) Věci, pro které se nenajde kupec ani při opětovné dražbě, může oprávněný převzít do 15 dnů po vyrozumění o bezvýslednosti dražby za jednu třetinu odhadní nebo úředně stanovené ceny. Mezi několika oprávněnými, ochotnými jinak k převzetí, rozhoduje pořadí (§ 332 odst. 1). Prodej uskutečněný převzetím má tytéž účinky jako prodej v dražbě. Odmítne-li oprávněný tyto věci převzít, vyloučí je předseda senátu ze soupisu. Usnesení o tom doručí oprávněnému i povinnému.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/330/4"><p>(4) Věci, které byly pravomocně vyloučeny ze soupisu, se vrátí povinnému. Odmítne-li povinný tyto věci převzít nebo jeho pobyt není znám, postupuje soud přiměřeně podle § 185g; lhůta podle § 185g odst. 1 počíná běžet ode dne právní moci usnesení o vyloučení věci z výkonu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/331"><header><h1>§ 331</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/331/1"><p>(1) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen jen pro jednu pohledávku, soud po srážce nákladů prodeje vyplatí oprávněnému dosažený výtěžek.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/331/2"><p>(2) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen třeba postupně pro několik pohledávek, vyplatí soud po srážce nákladů prodeje každému z oprávněných výtěžek z těch věcí, které byly sepsány ve prospěch jeho pohledávky. Výtěžek z věcí, které byly sepsány ve prospěch více pohledávek, se vyplatí podle pořadí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/331/3"><p>(3) Převyšuje-li dosažený výtěžek pohledávku, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému. Jestliže povinný odmítne zbytek výtěžku převzít nebo jeho pobyt není znám, postupuje soud přiměřeně podle § 185g; lhůta podle § 185g odst. 1 počíná běžet ode dne, kdy povinný odmítl zbytek výtěžku převzít nebo kdy se zbytek výtěžku soudu vrátil jako nedoručitelný.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/332"><header><h1>§ 332</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/332/1"><p>(1) Pořadí, v jakém soud provádí výplatu jednotlivých pohledávek, se řídí dnem, kdy došel soudu návrh na nařízení výkonu rozhodnutí pro jednotlivé pohledávky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/332/2"><p>(2) Pro pořadí zástavního práva a zajišťovacího převodu práva je rozhodující den jejich vzniku.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/332/3"><p>(3) Má-li několik pohledávek stejné pořadí a výtěžek prodeje nestačí k jejich úplnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Bez ohledu na pořadí se uspokojí přednostně pohledávky, u nichž to stanoví zvláštní předpis.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Hotové peníze a jiné věci, u nichž nedochází k prodeji</h2>
<section class="paragraf" resource="section/333"><header><h1>§ 333</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/333/1"><p>(1) Nalezne-li se při výkonu rozhodnutí vyšší částka peněz v měně České republiky, než která je podle § 322 odst. 2 písm. d) z výkonu rozhodnutí vyloučena, naloží se s částkou podléhající výkonu rozhodnutí jako s výtěžkem prodeje (§ 331, 332).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/333/2"><p>(2) Naleznou-li se při výkonu rozhodnutí drahé kovy nebo valuty (§ 1 odst. 2 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon), naloží s nimi předseda senátu podle zvláštních předpisů. Dosažený výtěžek rozvrhne a vyplatí podle § 331 a 332.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/334"><header><h1>§ 334</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/334/1"><p>(1) Vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů, akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, sepíší se jako jiné věci, avšak odevzdají se vždy soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/334/2"><p>(2) Vkladní knížku nebo jí obdobnou jinou formu vkladu předloží soud peněžnímu ústavu a vybere z ní částku, na kterou má povinný právo. Peněžní ústav provede výplatu vkladu, i když je tato výplata vázána.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/334/3"><p>(3) Jde-li o vkladní listy, akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papíry anebo o jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, soud podle povahy cenného papíru nebo listiny buď vyzve toho, kdo má plnit, aby odpovídající plnění odevzdal soudu, nebo se postará o zpeněžení. Postupuje se přitom přiměřeně podle ustanovení o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky, přičemž úkony potřebné k uplatnění práva, které přísluší podle zvláštních předpisů povinnému jako osobě oprávněné z cenných papírů nebo jiných listin, provádí místo povinného vykonavatel.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/334/4"><p>(4) Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje (§ 331 až 332).</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/334a"><header><h1>§ 334a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/334a/1"><p>(1) Zaknihované a imobilizované cenné papíry se sepíší, jakmile se soud dozví, že pro povinného jsou takové cenné papíry evidovány u Střediska cenných papírů nebo v jiné zvláštním zákonem stanovené evidenci.<span class="poznamka-link" resource="footnote/91"><sup>91</sup>)</span> V případě potřeby nebo pochybností si vyžádá od Střediska cenných papírů nebo orgánu vedoucího jinou zvláštním zákonem stanovenou evidenci (dále jen „Středisko“) zprávu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/334a/2"><p>(2) Po sepsání soud sdělí Středisku, jaké zaknihované nebo imobilizované cenné papíry povinného byly sepsány, kdy k sepsání došlo a že povinný s nimi nesmí počínaje tímto dnem nakládat (§ 324). Středisko obsah sdělení zapíše do své evidence vedené podle zvláštního zákona.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/334a/3"><p>(3) Sepsané zaknihované a imobilizované cenné papíry soud zpeněží v souladu se zvláštními předpisy. Potřebné úkony provede vykonavatel; má přitom všechna práva, která jinak přísluší povinnému jako majiteli účtu u Střediska nebo jako osobě oprávněné z těchto cenných papírů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/334a/4"><p>(4) Ustanovení § 334 odst. 4 zde platí obdobně.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Prodej nemovitostí</h2>
<section class="paragraf" resource="section/335"><header><h1>§ 335</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/335/1"><p>(1) Výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí může být nařízen, jen když oprávněný přesně označí nemovitost, jejíž prodej navrhuje, a je-li prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/335/2"><p>(2) Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na nemovitost i s jejími součástmi a příslušenstvím.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/335/3"><p>(3) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí musí obsahovat zákaz, aby povinný nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil. Dále se v něm uloží povinnému, aby do 15 dnů oznámil, zda a kdo má k nemovitosti předkupní právo, s poučením, že při neoznámení povinný odpovídá za škodu tím způsobenou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/335/4"><p>(4) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, povinnému, spoluvlastníkům a osobám, které mají k nemovitosti předkupní nebo jiné věcné právo, dále pak příslušnému finančnímu orgánu státní správy a orgánu územní samosprávy, v jehož obvodu je nemovitost, jakož i místnímu orgánu státní správy, v jehož obvodu je bydliště povinného. Kromě toho se usnesení vyvěsí na úřední desce soudu až do vyvěšení dražební vyhlášky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/335a"><header><h1>§ 335a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/335a/1"><p>(1) Výkon rozhodnutí se provede dražbou; provádí jej soudce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/335a/2"><p>(2) Pro pořadí oprávněného na uspokojení z výtěžku výkonu rozhodnutí je rozhodující doba, kdy k soudu výkonu došel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí dražbou.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/335b"><header><h1>§ 335b</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/335b/1"><p>(1) V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud povinnému</p>
<section class="pismeno" resource="section/335b/1/a"><p>a) zakáže, aby po doručení usnesení nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil;</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/335b/1/b"><p>b) uloží, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda a kdo má k nemovitosti předkupní právo, s poučením, že při neoznámení povinný odpovídá za škodu tím způsobenou.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/335b/2"><p>(2) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, těm, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného a příslušnému katastrálnímu úřadu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/335b/3"><p>(3) Po právní moci soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo, finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitost a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání), a vyvěsí je na úřední desce soudu. O tom, že usnesení nabylo právní moci, soud vyrozumí příslušný katastrální úřad.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/336"><header><h1>§ 336</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/336/1"><p>(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitost a její příslušenství a aby ocenil jednotlivá práva a závady s nemovitostí spojené. Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při oceňování podle zvláštního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/92"><sup>92</sup>)</span></p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336/2"><p>(2) Je-li to potřebné, provede soud ohledání nemovitosti a jejího příslušenství. O době a místě ohledání soud uvědomí oprávněného, ty, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinného, znalce a osoby, o nichž je známo, že pro ně váznou na nemovitosti práva nebo závady. Povinný, popřípadě i další osoby, jsou povinny umožnit prohlídku nemovitosti a jejího příslušenství, potřebnou k provedení ocenění a zjištění stavu práv a závad s nemovitostí spojených.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336/3"><p>(3) Jestliže nemovitost a její příslušenství byly oceněnyzpůsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2 v době jednoho roku přede dnem, kdy usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, a jestliže se nezměnily okolnosti rozhodující pro ocenění, může soud od nového ocenění upustit.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/336a"><header><h1>§ 336a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/336a/1"><p>(1) Podle výsledků ocenění a ohledání provedeného podle § 336 určí soud</p>
<section class="pismeno" resource="section/336a/1/a"><p>a) cenu nemovitosti a jejího příslušenství,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/336a/1/b"><p>b) cenu jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/336a/1/c"><p>c) závady, které prodejem v dražbě nezaniknou,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/336a/1/d"><p>d) výslednou cenu.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/336a/2"><p>(2) Závadami ve smyslu odstavce 1 písm. c) jsou věcná břemena, o nichž to stanoví zvláštní předpisy, nájem bytů a další věcná břemena a nájemní práva, u nichž zájem společnosti vyžaduje, aby nemovitost zatěžovala i nadále.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336a/3"><p>(3) Při určení výsledné ceny se od ceny nemovitosti a jejího příslušenství a ceny práv spojených s nemovitostí odečtou závady podle odstavce 1 písm. c).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336a/4"><p>(4) Usnesení podle odstavce 1 soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému a osobám, o nichž je mu známo, že pro ně váznou na nemovitosti práva nebo závady. Jednání není třeba nařizovat.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/336b"><header><h1>§ 336b</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/336b/1"><p>(1) Po právní moci usnesení o ceně (§ 336a) soud nařídí dražební jednání (dražbu).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336b/2"><p>(2) Ve výroku usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhlášce) soud uvede</p>
<section class="pismeno" resource="section/336b/2/a"><p>a) čas a místo dražebního jednání (§ 336d),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/336b/2/b"><p>b) označení nemovitosti a jejího příslušenství,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/336b/2/c"><p>c) výslednou cenu (§ 336a),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/336b/2/d"><p>d) výši nejnižšího podání (§ 336e odst. 1),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/336b/2/e"><p>e) výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 336e odst. 2),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/336b/2/f"><p>f) práva a závady spojené s nemovitostí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/336b/2/g"><p>g) závady, které prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)],</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/336b/2/h"><p>h) předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitost a za kterých se stane jejím vlastníkem (§ 336l odst. 1 a 2),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/336b/2/i"><p>i) upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé povinného domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§ 336f),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/336b/2/j"><p>j) výzvu, aby oprávněný, ti, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, a ostatní věřitelé povinného, kteří požadují uspokojení svých pohledávek při rozvrhu podstaty (§ 336f), soudu sdělili, zda žádají zaplacení svých pohledávek, s upozorněním, že nepožádají-li o zaplacení před zahájením dražebního jednání, může vydražitel dluh povinného vůči nim převzít (§ 336g),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/336b/2/k"><p>k) výzvu, aby každý, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267), je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/336b/2/l"><p>l) upozornění, že osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, je mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká.</p></section>
</section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/336c"><header><h1>§ 336c</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/336c/1"><p>(1) Dražební vyhlášku soud doručí:</p>
<section class="pismeno" resource="section/336c/1/a"><p>a) oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo, a osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem za povinným a příslušnými listinami je prokázaly,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/336c/1/b"><p>b) finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitost a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/336c/1/c"><p>c) těm, kdo vybírají pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/336c/1/d"><p>d) příslušnému katastrálnímu úřadu,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/336c/1/e"><p>e) okresnímu úřadu, v jehož obvodu je nemovitost.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/336c/2"><p>(2) Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) soud dražební vyhlášku doručí do jejich vlastních rukou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336c/3"><p>(3) Soud vyvěsí v den jejího vydání dražební vyhlášku na úřední desce soudu a požádá obecní úřad, v jehož obvodu je nemovitost, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil způsobem v místě obvyklým, a příslušný katastrální úřad, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil na své úřední desce. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí současně sejme z úřední desky soudu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336c/4"><p>(4) V odůvodněných případech může soud dražební vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnit v celostátním nebo místním tisku, popřípadě jiným vhodným způsobem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336c/5"><p>(5) Proti dražební vyhlášce mohou podat odvolání jen oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný a osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo. Odvolání jen proti výrokům uvedeným v § 336b odst. 2 písm. a), b), f), h) až l) není přípustné.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/336d"><header><h1>§ 336d</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/336d/1"><p>(1) Dražbu lze uskutečnit v místě, kde se nachází nemovitost, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336d/2"><p>(2) Dražební jednání soud nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/336e"><header><h1>§ 336e</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/336e/1"><p>(1) Nejnižší podání soud stanoví ve výši dvou třetin výsledné ceny [§ 336a odst. 1 písm. d)].</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336e/2"><p>(2) Výši jistoty soud stanoví podle okolností případu, nejvýše však v částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistotu lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu nebo platbou na účet soudu; k platbě na účet soudu lze přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet soudu také došla.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336e/3"><p>(3) Ten, kdo hodlá uplatnit při dražbě své předkupní právo, musí je soudu prokázat nejpozději před zahájením dražebního jednání. Soud ještě před zahájením vlastní dražby rozhodne, zda předkupní právo je prokázáno; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/336f"><header><h1>§ 336f</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/336f/1"><p>(1) Věřitel, kterýmá proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou pohledávku) anebo pohledávku zajištěnou zástavním právem, může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání. Oprávněný a ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, mohou své pohledávky přihlásit, jen jestliže jim byly přiznány rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336f/2"><p>(2) V přihlášce musí být uvedena výše pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel povinného domáhá, jinak se k přihlášce nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen v dražební vyhlášce. K přihlášce musí být připojeny listiny prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku nebo o pohledávku zajištěnou zástavním právem, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336f/3"><p>(3) Opožděné přihlášky soud usnesením odmítne; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/336g"><header><h1>§ 336g</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/336g/1"><p>(1) Nesdělí-li oprávněný nebo ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, anebo věřitel povinného, který podal přihlášku (§ 336f), že žádá zaplacení své pohledávky, je vydražitel oprávněn dluh povinného vůči těmto věřitelům převzít.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336g/2"><p>(2) Převzetím dluhu podle odstavce 1 nastoupí vydražitel jako dlužník na místo povinného; souhlas věřitele se nevyžaduje.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336g/3"><p>(3) Je-li pohledávka, do níž nastoupil vydražitel místo povinného jako dlužník, zajištěna zástavním právem k vydražené nemovitosti, působí zástavní právo vůči vydražiteli.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/336h"><header><h1>§ 336h</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/336h/1"><p>(1) Dražební jednání může řídit jen soudce. Jednotlivé úkony při jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu; řídí se přitom pokyny soudce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336h/2"><p>(2) Jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu (§ 336e odst. 2).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336h/3"><p>(3) Fyzická osoba může dražit jen osobně nebo prostřednictvím zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena. Za právnickou osobu, obec, vyšší územně samosprávný celek nebo stát draží osoby uvedené v § 21, 21a a 21b, které své oprávnění musí prokázat listinou, jež byla úředně ověřena, nebo jejich zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336h/4"><p>(4) Jako dražitelé nesmí vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný, manžel povinného, vydražitel uvedený v § 336m odst. 2 a ti, jimž v nabytí věci brání zvláštní předpis.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/336i"><header><h1>§ 336i</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/336i/1"><p>(1) Bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovitosti z výkonu rozhodnutí (§ 267), soud dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí o žalobě.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336i/2"><p>(2) Po zahájení dražebního jednání soudce nejprve rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo (§ 336e odst. 3), a oznámí, kteří věřitelé přihlásili své pohledávky a v jaké výši, kteří věřitelé požádali o zaplacení svých pohledávek a v jaké výši a které pohledávky může vydražitel převzít a jaká je výše těchto pohledávek.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336i/3"><p>(3) Po provedení úkonů podle odstavce 2 soudce vyzve ty, kdo mohou dražit, aby činili podání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336i/4"><p>(4) Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Cena vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/336j"><header><h1>§ 336j</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/336j/1"><p>(1) Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo, a poté, nedohodnou-li se jinak dražitelé, kteří učinili stejné nejvyšší podání, dražiteli, který byl určen losem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336j/2"><p>(2) Před udělením příklepu se soudce dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti příklepu; námitky, které podali oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a dražitel, se uvedou do protokolu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336j/3"><p>(3) Shledá-li soud námitky proti příklepu důvodnými, pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V opačném případě soud usnesením udělí příklep.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336j/4"><p>(4) V usnesení o příklepu soud stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než dva měsíce. Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336j/5"><p>(5) Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota po skončení dražebního jednání; jestliže však podali proti příklepu námitky, vrátí se jim po právní moci usnesení o příklepu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/336k"><header><h1>§ 336k</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/336k/1"><p>(1) Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336k/2"><p>(2) Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1. Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336k/3"><p>(3) Odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ustanovení § 221 se nepoužije.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336k/4"><p>(4) Usnesení odvolacího soudu se doručí osobám uvedeným v odstavci 1. Bylo-li usnesení o příklepu odvolacím soudem změněno, nařídí soud prvního stupně nové dražební jednání.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/336l"><header><h1>§ 336l</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/336l/1"><p>(1) Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po vydání usnesení o příklepu; o tom je vydražitel povinen vyrozumět soud.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336l/2"><p>(2) Vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336l/3"><p>(3) Předkupní právo k vydražené nemovitosti zaniká dnem, kterým se stal vydražitel jejím vlastníkem.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336l/4"><p>(4) Vydražitel, který se nestal vlastníkem vydražené nemovitosti, je povinen vrátit ji povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí a jejím příslušenstvím.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/336m"><header><h1>§ 336m</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/336m/1"><p>(1) Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh oprávněného nebo toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, který lze podat nejdříve po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li návrh podán do jednoho roku, soud výkon rozhodnutí zastaví.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336m/2"><p>(2) Nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou mu určil soud a která nesmí být delší než jeden měsíc, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud nařídí další dražební jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336m/3"><p>(3) Při dalším dražebním jednání podle odstavců 1 a 2 se nejnižší podání stanoví ve výši poloviny výslednéceny [§336aodst. 1písm. d)]; jinak o nařízení a provedení další dražby platí obdobně ustanovení § 336b až 336d, § 336e odst. 2, § 336g, 336h, § 336i odst. 3 a 4, § 336j až 336l.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/336n"><header><h1>§ 336n</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/336n/1"><p>(1) Vydražitel uvedený v § 336m odst. 2 je povinen nahradit náklady, které státu a účastníkům vznikly v souvislosti s dalším dražebním jednáním, škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při dalším dražebním jednání dosaženo nižší nejvyšší podání, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto závazky se započítá jistota složená vydražitelem; převyšuje-li jistota tyto závazky, zbývající část se vrátí vydražiteli.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336n/2"><p>(2) O závazcích podle odstavce 1 rozhodne soud po jednání usnesením.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336n/3"><p>(3) Nepostačuje-li k úhradě závazků podle odstavce 1 složená jistota, podá vykonavatel podle vykonatelného usnesení uvedeného v odstavci 2 k vymožení potřebných částek návrh na nařízení výkonu rozhodnutí proti vydražiteli.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/336n/4"><p>(4) Částky připadající na náhradu nákladů soud vyplatí státu nebo účastníkům, kterým byly přiznány. Ostatní náhrady připadají do rozdělované podstaty.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/336o"><header><h1>§ 336o</h1></header><p>(zrušen)</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/336p"><header><h1>§ 336p</h1></header><p>(zrušen)</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/337"><header><h1>§ 337</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/337/1"><p>(1) Po právní moci usnesení o příklepu a po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem nařídí soud jednání o rozvrhu rozdělované podstaty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337/2"><p>(2) K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný, vydražitel, osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 336f), a osoby, o nichž je známo, že v jejich prospěch váznou na nemovitosti závady s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)].</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337/3"><p>(3) Předvolání k rozvrhovému jednání se rovněž vyvěsí na úřední desce soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/337a"><header><h1>§ 337a</h1></header><p>Rozdělovanou podstatu tvoří nejvyšší podání a úroky z něho, popřípadě náhrady, které do podstaty připadají podle § 336n odst. 4, a na tyto náhrady započítaná jistota vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/337b"><header><h1>§ 337b</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/337b/1"><p>(1) Při rozvrhovém jednání se projednají pohledávky, které mohou být uspokojeny z rozdělované podstaty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337b/2"><p>(2) Každý z věřitelů, který je přítomen jednání, je povinen vyčíslit svou pohledávku a její příslušenství ke dni rozvrhového jednání a uvést, do jaké skupiny patří, a skutečnosti významné pro její pořadí. Pohledávky ostatních věřitelů a jejich příslušenství vyčíslí ke dni rozvrhového jednání a jejich skupinu a pořadí uvede soud podle údajů obsažených ve spisu. Po skončení rozvrhového jednání nelze přihlížet k té části pohledávek a jejich příslušenství, která nebyla vyčíslena.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337b/3"><p>(3) Každý z účastníků rozvrhu může popřít vyčíslené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí. K námitkám osob, které se k rozvrhovému jednání nedostavily, se nepřihlíží, ledaže by byly uplatněny a doloženy před jednáním.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337b/4"><p>(4) Vydražitel se vyjádří, zda přebírá pohledávky, o nichž věřitelé neprohlásili, že žádají jejich zaplacení (§ 336g). K vyjádření vydražitele učiněnému po skončení rozvrhového jednání se nepřihlíží.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337b/5"><p>(5) Osoby, kterým svědčí právo z věcného břemene nebo nájemní právo, se vyjádří, zda požadují vyplacení náhrady; jinak se má za to, že souhlasí s vyplacením náhrady vydražiteli. K vyjádření učiněnému po skončení rozvrhového jednání se nepřihlíží.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/337c"><header><h1>§ 337c</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/337c/1"><p>(1) Podle výsledků rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty uspokojují postupně podle těchto skupin:</p>
<section class="pismeno" resource="section/337c/1/a"><p>a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/337c/1/b"><p>b) pohledávky z hypotečních úvěrů sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/337c/1/c"><p>c) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, pohledávky zajištěné zástavním právem a náhrada za věcná břemena nebo nájemní práva s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)],</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/337c/1/d"><p>d) pohledávky nedoplatků výživného,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/337c/1/e"><p>e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c),</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/337c/1/f"><p>f) ostatní pohledávky.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/337c/2"><p>(2) Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se podle pořadí; pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, se uspokojí poměrně.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337c/3"><p>(3) Nesplatné pohledávky zajištěné zástavním právem se považují při rozvrhu za splatné.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337c/4"><p>(4) Úroky, úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337c/5"><p>(5) Pro pořadí je rozhodující</p>
<section class="pismeno" resource="section/337c/5/a"><p>a) u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/337c/5/b"><p>b) u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/337c/5/c"><p>c) u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/337c/5/d"><p>d) u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/337c/5/e"><p>e) u náhrad za věcná břemena den vzniku věcného břemene,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/337c/5/f"><p>f) u náhrad za nájemní práva den vzniku nájemního práva.</p></section>
<p>Pořadí pohledávky se stanoví podle toho hlediska, které je pro ni výhodnější.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337c/6"><p>(6) Po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, se zbytek rozdělované podstaty vyplatí povinnému.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/337d"><header><h1>§ 337d</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/337d/1"><p>(1) Byly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na kterých váznou pohledávky zajištěné zástavním právem pro tutéž pohledávku<span class="poznamka-link" resource="footnote/89"><sup>89</sup>)</span> (dále jen „vespolné zástavní právo“), uhradí se takové pohledávky při rozvrhu jednotlivých rozdělovaných podstat poměrně podle zbytků rozdělovaných podstat, které zbývají u každé jednotlivé nemovitosti po uhrazení předcházejících nároků. Žádá-li věřitel uspokojení v jiném poměru, přikáže se osobám, které by v důsledku toho obdržely z rozdělované podstaty méně, částka, která by připadla na takovou pohledávku až do výše schodku z jednotlivých rozdělovaných podstat.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337d/2"><p>(2) Nebyly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na nichžváznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, použije se za základ výpočtu úhrady hodnota všech nemovitostí zjištěná podle zvláštního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/92"><sup>92</sup>)</span> Částky, o které by byli věřitelé s pozdějším pořadím zkráceni tím, že věřitel pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem dostal více, než kolik by na něj připadlo z výtěžku prodané nemovitosti, zajistí se na jejich návrh zástavním právem na neprodaných nemovitostech v pořadí, které příslušelo uspokojenému věřiteli.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337d/3"><p>(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije přiměřeně i na pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže nemovitosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/337e"><header><h1>§ 337e</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/337e/1"><p>(1) V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly při rozvrhovém jednání popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337e/2"><p>(2) Ty, o jejichž námitkách nemohlo být rozhodnuto podle odstavce 1, soud vyzve, aby do třiceti dnů od právní moci rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267a odst. 1, jestliže na sporné pohledávky připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; o částce připadající na sporné pohledávky soud rozhodne, že bude projednána při dalším rozvrhovém jednání.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337e/3"><p>(3) K námitkám, které nebyly včas uplatněny podle odstavce 2, se nepřihlíží; o tomto následku musí být ti, kdo byli vyzváni podat návrh podle § 267a odst. 1, poučeni.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337e/4"><p>(4) V návrhu podle § 267a odst. 1 mohou být uplatněny jen skutečnosti, které byly uvedeny při rozvrhovém jednání.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/337f"><header><h1>§ 337f</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/337f/1"><p>(1) Po právní moci rozhodnutí o návrhu podle § 267a odst. 1 soud nařídí jednání o rozvrhu zbytku rozdělované podstaty.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337f/2"><p>(2) K tomuto jednání soud nepředvolá účastníky rozvrhu, jejichž pohledávky byly podle předchozího rozvrhového usnesení zcela uspokojeny. Při rozvrhu zbytku rozdělované podstaty se jinak postupuje obdobně podle § 337 odst. 2 a 3, § 337a, 337c a 337d.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/337g"><header><h1>§ 337g</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/337g/1"><p>(1) V rozvrhovém usnesení soud přizná pohledávky jejich věřitelům; úhrada pohledávek, které vydražitel převzal (§ 336g, § 337b odst. 4), se přizná vydražiteli.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337g/2"><p>(2) Náhradu za věcné břemeno nebo nájemní právo soud přizná vydražiteli, jestliže s tím souhlasí osoba, které svědčí právo z tohoto věcného břemene nebo nájemní právo (§ 337b odst. 5).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337g/3"><p>(3) Přiznané částky soud vyplatí po právní moci rozvrhového usnesení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/337h"><header><h1>§ 337h</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/337h/1"><p>(1) Dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají zástavní práva váznoucí na nemovitosti; ustanovení § 336g odst. 3 tím není dotčeno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337h/2"><p>(2) Dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají věcná břemena a nájemní práva na nemovitosti váznoucí; to neplatí u věcných břemen a nájemních práv, o nichž bylo rozhodnuto, že nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)], a u věcných břemen a nájemních práv, za něž byla poskytnuta vydražiteli náhrada (§ 337g odst. 2).</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337h/3"><p>(3) Po právní moci rozvrhového usnesení soud vyrozumí příslušný katastrální úřad o tom, zda zástavní práva váznoucí na nemovitosti zanikla nebo zda působí proti vydražiteli, jakož i o tom, jaká věcná břemena zanikla a jaká i nadále nemovitost zatěžují.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/337h/4"><p>(4) Byl-li výkon rozhodnutí zastaven, soud o tom vyrozumí po právní moci usnesení příslušný katastrální úřad.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/338"><header><h1>§ 338</h1><h1>Prodej spoluvlastnického podílu</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/338/1"><p>(1) Na výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu k movité věci nebo nemovitosti se užije ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí. O nařízení prodeje vyrozumí soud ostatní spoluvlastníky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/338/2"><p>(2) Spoluvlastník věci, jež je v podílovém spoluvlastnictví, může zabránit prodeji věci, jestliže nejpozději do začátku dražby složí u soudu v hotovosti nebo šekem na účet soudu odhadní cenu podílu, který má být vydražen. Stane-li se tak, naloží soud s touto částkou jako s výsledkem prodeje.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-sesta/hlava-pata"><header><h1>HLAVA PÁTÁ</h1><h1>ZŘÍZENÍ SOUDCOVSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA NA NEMOVITOSTECH</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/338a"><header><h1>§ 338a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/338a/1"><p>(1) Soudcovské zástavní právo na nemovitosti se zřizuje nařízením výkonu rozhodnutí. Zřízení soudcovského zástavního práva musí být zapsáno do evidence nemovitostí podle zvláštních předpisů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/338a/2"><p>(2) Pro pohledávky, pro něž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo, lze vést výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti přímo i proti pozdějšímu nabyvateli nemovitosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/338b"><header><h1>§ 338b</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/338b/1"><p>(1) Výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva může být nařízen, jen je-li prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/338b/2"><p>(2) Pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující doba, kdy k soudu došel návrh na zřízení soudcovského zástavního práva. Došlo-li několik návrhů zároveň, mají zástavní práva stejné pořadí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/338b/3"><p>(3) Bylo-li pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno smluvní zástavní právo, řídí se pořadí soudcovského zástavního práva pořadím tohoto smluvního zástavního práva.</p></section>
</section>
</section>
<section class="hlava" resource="outline/cast-sesta/hlava-sesta"><header><h1>HLAVA ŠESTÁ</h1><h1>USPOKOJENÍ PRÁV NA NEPENĚŽITÉ PLNĚNÍ</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/339"><header><h1>§ 339</h1><h1>Návrh</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/339/1"><p>(1) Podle těchto ustanovení se vykonávají rozhodnutí, která ukládají jinou povinnost než zaplacení peněžité částky.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/339/2"><p>(2) Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí též pro náklady, které mu byly rozhodnutím přiznány, jakož i pro náklady výkonu rozhodnutí, uvede v návrhu na výkon rozhodnutí, jakým způsobem má být jeho pohledávka na nákladech uspokojena.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Vyklizení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/340"><header><h1>§ 340</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/340/1"><p>(1) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil byt, za který není třeba zajistit bytovou náhradu, soud nařídí výkon rozhodnutí a po právní moci tohoto usnesení výkon rozhodnutí provede.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/340/2"><p>(2) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil byt, za který je nutno zajistit ať již náhradní byt nebo náhradní ubytování, soud sice nařídí výkon rozhodnutí, ale s dodatkem, že o provedení výkonu rozhodnutí rozhodne dodatečně. Provedení výkonu rozhodnutí nařídí, až oprávněný soudu prokáže, že pro povinného je zajištěna taková bytová náhrada, jaká je určena ve vykonávaném rozsudku.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/341"><header><h1>§ 341</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/341/1"><p>(1) Výkon rozhodnutí se provede přestěhováním povinného a všech, kdo s ním bydlí na základě jeho práva, do náhradního bytu nebo do místnosti poskytnuté jako náhradní ubytování. Vykonavatel provádějící vyklizení přibere k tomuto úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/341/2"><p>(2) Předseda senátu vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, kdy bude přestěhování provedeno. Vyrozumí o tom rovněž příslušný orgán obce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/341/3"><p>(3) Ustanovení § 343 a 344 se užije obdobně.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/342"><header><h1>§ 342</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/342/1"><p>(1) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil nemovitost nebo místnost, za které není třeba poskytnout náhradu, provede se výkon rozhodnutí tak, že předseda senátu učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu byly odstraněny věci patřící povinnému a příslušníkům jeho rodiny, jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném nebo na vyklizovaném objektu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/342/2"><p>(2) Předseda senátu učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu byli vykázáni povinný a všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/342/3"><p>(3) Předseda senátu vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, kdy bude vyklizení provedeno. Vyrozumí o tom rovněž příslušný orgán obce.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/343"><header><h1>§ 343</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/343/1"><p>(1) Věci odstraněné z vyklizovaného objektu odevzdají se povinnému nebo některému ze zletilých příslušníků jeho rodiny.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/343/2"><p>(2) Není-li přítomen vyklizení nikdo, kdo by mohl věci převzít, nebo je-li převzetí věci odmítnuto, sepíší se věci a dají se do úschovy orgánu obce. Předseda senátu vyrozumí povinného o tom, že jeho věci byly dány do úschovy.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/344"><header><h1>§ 344</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/344/1"><p>(1) Nevyzvedl-li si povinný věci u orgánu obce do šesti měsíců ode dne, kdy byly uschovány, budou prodány na návrh orgánu obce podle ustanovení o prodeji movitých věcí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/344/2"><p>(2) Výtěžek prodeje vyplatí soud povinnému po srážce nákladů úschovy a nákladů prodeje.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Odebrání věci</h2>
<section class="paragraf" resource="section/345"><header><h1>§ 345</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/345/1"><p>(1) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vydal nebo dodal oprávněnému věc, postará se předseda senátu o výkon rozhodnutí tím, že dá odebrat věc se vším, co k ní patří, povinnému a odevzdá ji oprávněnému.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/345/2"><p>(2) Jestliže je k užívání odebrané věci třeba listiny, odebere se i tato listina povinnému a odevzdá se oprávněnému spolu s věcí, která byla povinnému odebrána.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/345/3"><p>(3) Nařízení výkonu rozhodnutí doručí povinnému vykonavatel při odebrání věci. Soud vyrozumí oprávněného o době výkonu předem. Odebrání věci nebude provedeno, nebude-li mu přítomen oprávněný nebo jeho zástupce. Vykonavatel provádějící odebrání věci přibere k tomu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/345/4"><p>(4) Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu (sídla, místa podnikání) a jiných místností povinného, jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde je podle důvodného předpokladu věc, kterou má povinný vydat nebo dodat oprávněnému; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu povinného nebo do jiné místnosti povinného přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/346"><header><h1>§ 346</h1></header><p>Má-li věc, kterou je třeba povinnému odebrat, u sebe někdo jiný, vyzve jej soud, aby ji oprávněnému vydal. Nebude-li věc vydána dobrovolně, použije se na návrh oprávněného přiměřeně ustanovení o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/347"><header><h1>§ 347</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/347/1"><p>(1) Nepodaří-li se odebrat věc určenou v nařízení výkonu rozhodnutí a lze-li si věc stejného druhu a stejné jakosti opatřit jinak, vyzve předseda senátu oprávněného, aby si ji opatřil na náklad a nebezpečí povinného.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/347/2"><p>(2) Povinnému může soud uložit, aby potřebný náklad zaplatil oprávněnému předem. Výkon tohoto rozhodnutí provede se pak na návrh oprávněného některým ze způsobů uvedených v § 258 odst. 1.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Rozdělení společné věci</h2>
<section class="paragraf" resource="section/348"><header><h1>§ 348</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/348/1"><p>(1) Ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby byla společná movitá věc nebo nemovitost prodána a její výtěžek rozdělen mezi spoluvlastníky, provede se výkon rozhodnutí přiměřeně podle ustanovení o výkon rozhodnutí přiměřeněi movitých věcí nebo nemovitostí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/348/2"><p>(2) Spoluvlastníci mají pro účely rozvrhu výtěžku prodeje postavení oprávněných; výše pohledávek se stanoví podle výše jejich podílů na společné věci.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/348/3"><p>(3) Nepodaří-li se společnou movitou věc nebo nemovitost prodat, zastaví předseda senátu výkon rozhodnutí.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/349"><header><h1>§ 349</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/349/1"><p>(1) Ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby byla společná movitá věc nebo nemovitost rozdělena jinak než prodejem, určí předseda senátu při nařízení výkonu rozhodnutí, jak výkon bude proveden. K provedení výkonu rozhodnutí přibere se vhodná osoba, podle možnosti zástupce orgánu obce.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/349/2"><p>(2) Jestliže je to třeba, zejména je-li nutno přesně stanovit, popřípadě vytyčit hranice pozemků, přibere předseda senátu k rozdělení znalce.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Provedení prací a výkonů</h2>
<section class="paragraf" resource="section/350"><header><h1>§ 350</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/350/1"><p>(1) Ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby povinný podle něho provedl pro oprávněného nějakou práci, kterou může vykonat i někdo jiný než povinný, povolí soud oprávněnému, aby si dal práci, o kterou jde, provést někým jiným nebo si ji provedl sám, a to na náklad povinného.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/350/2"><p>(2) Oprávněný nebo ten, kým si oprávněný nechal práci provést, je při výkonu rozhodnutí oprávněn ke všemu, co je potřebné k provedení práce, o kterou jde.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/350/3"><p>(3) Povinnému může soud uložit, aby potřebný náklad zaplatil oprávněnému předem. Výkon tohoto rozhodnutí provede se pak na návrh oprávněného některým ze způsobů určených k uspokojení peněžitých pohledávek.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/351"><header><h1>§ 351</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/351/1"><p>(1) Ukládá-li vykonávané rozhodnutí jinou povinnost, uloží soud za porušení této povinnosti povinnému pokutu až do výše 100 000 Kč. Nesplní-li povinný ani poté vykonávané rozhodnutí, ukládá mu soud na návrh oprávněného další přiměřené pokuty, dokud výkon rozhodnutí nebude zastaven. Pokuty připadají státu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/351/2"><p>(2) Zaplacením pokut se povinný nezprošťuje odpovědnosti za škodu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/351/3"><p>(3) Způsobí-li povinný porušením uložené mu povinnosti změnu stavu, který předpokládá vykonávané rozhodnutí, dá soud povolení, aby se oprávněný postaral o obnovení předešlého stavu na náklad povinného. Rozhodnutí o zaplacení uvedeného nákladu se vykoná na návrh oprávněného některým ze způsobů určených k uspokojení peněžitých pohledávek. Soud může učinit vhodná opatření, aby oprávněnému dopomohl k obnovení předešlého stavu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/351a"><header><h1>§ 351a</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/351a/1"><p>(1) Bylo-li vykonávané rozhodnutí splněno, avšak povinný následně způsobil porušením uložené mu povinnosti změnu stavu, který toto rozhodnutí předpokládá, (předešlého stavu), soud oprávněnému povolí, aby se na náklady povinného postaral o obnovení stavu předpokládaného tímto rozhodnutím. Způsob obnovení předešlého stavu soud uvede v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/351a/2"><p>(2) Na žádost oprávněného soud pověří vykonavatele provedením jednotlivých úkonůpři výkonu rozhodnutí nebo učiní jiná vhodná opatření, aby oprávněnému dopomohl k obnovení předešlého stavu.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/351a/3"><p>(3) Povinnému může soud uložit, aby potřebné náklady zaplatil oprávněnému předem. Výkon tohoto rozhodnutí, jakož i rozhodnutí, kterým bylo povinnému uloženo zaplatit náklady uvedené v odstavci 1, se provede na návrh oprávněného některým ze způsobů určených k uspokojení peněžitých pohledávek.</p></section>
</section>
</section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-sedma"><header><h1>ČÁST SEDMÁ</h1><h1>JINÁ ČINNOST SOUDU</h1></header>
<section class="paragraf" resource="section/352"><header><h1>§ 352</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/352/1"><p>(1) Soud přijímá do úschovy peníze, listiny a jiné movité věci v souvislosti s trestním nebo jiným soudním řízením. U soudu se rovněž skládají peníze a jiné hodnoty náležející osobám, u kterých soud dohlíží na správu majetku, zálohy a jiné platby, které bezprostředně souvisí se soudním řízením.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/352/2"><p>(2) O přijetí do úschovy vydá soud tomu, kdo hodnoty skládá, potvrzení.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/353 a"><header><h1>§ 353 a 354</h1></header><p>zrušeny</p></section>
</section>
<section class="cast" resource="outline/cast-osma"><header><h1>ČÁST OSMÁ</h1><h1>ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ</h1></header>
<h2 class="nadpis">Přechodná ustanovení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/355"><header><h1>§ 355</h1></header><p>Není-li dále stanoveno jinak, platí tento zákon i pro řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/356"><header><h1>§ 356</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/356/1"><p>(1) Pro lhůty, které v den, kdy tento zákon nabyl účinnosti, ještě neskončily, platí ustanovení tohoto zákona.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/356/2"><p>(2) Jestliže však zákonem byla dosud stanovena lhůta delší, skončí až v této pozdější době.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/356/3"><p>(3) Lhůta k podání stížnosti pro porušení zákona neskončí dříve než šest měsíců ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/357"><header><h1>§ 357</h1></header><p>Na platební rozkazy vydané přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, použije se dosavadních předpisů.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/358"><header><h1>§ 358</h1></header><p>Řízení v nájemních věcech, zahájená přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, dokončí se podle dosavadních předpisů.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/359"><header><h1>§ 359</h1></header><p>Pokud ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti, přísluší soudu ještě rozhodovat o příkazech k vyklizení, vydaných národními výbory, rozhodne o nich podle dosavadních předpisů.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/360"><header><h1>§ 360</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/360/1"><p>(1) Bylo-li přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, zahájeno řízení u soudu dosud věcně příslušného, pokračuje v řízení tento soud a pro další postup se použije dosavadních předpisů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/360/2"><p>(2) Obdobně se postupuje, náleží-li věc do pravomoci státního notářství, s výjimkou věcí soudní úschovy.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/361"><header><h1>§ 361</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/361/1"><p>(1) Dosud neskončené věci soudní úschovy postoupí soud příslušnému státnímu notářství a vyrozumí účastníky i schovatele, že řízení napříště vede a o vydání předmětu úschovy rozhoduje státní notářství.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/361/2"><p>(2) Dokud schovatel nebude takto vyrozuměn, vede řízení soud podle dosavadních předpisů.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/362"><header><h1>§ 362</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/362/1"><p>(1) Věci poručenské a věci opatrovnické týkající se majetku dítěte přenášejí se dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, z národních výborů na soudy.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/362/2"><p>(2) Národní výbory postoupí neprodleně spisy týkající se věcí uvedených v odstavci 1 příslušnému okresnímu soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/363"><header><h1>§ 363</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/363/1"><p>(1) O žádostech za povolení uzavření manželství nezletilým a osobám stiženým duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinutým, o nichž nebylo národním výborem provomocně rozhodnuto přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, rozhodne soud.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/363/2"><p>(2) Národní výbory postoupí žádosti uvedené v odstavci 1 neprodleně příslušnému okresnímu soudu.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/364"><header><h1>§ 364</h1></header><p>V řízení o zadržení v ústavu soud od účinnosti nové úpravy tohoto řízení nepokračuje; do té doby rozhoduje soud o zadržení v ústavu podle dosavadních ustanovení.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/365"><header><h1>§ 365</h1></header><p>Exekuční tituly vzniklé před účinností tohoto zákona jsou podkladem pro výkon rozhodnutí podle tohoto zákona, i když je tento zákon za podklad výkonu rozhodnutí nepovažuje.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/366"><header><h1>§ 366</h1></header><p>Povolení exekuce, k němuž došlo přede dnem účinnosti tohoto zákona, má účinky nařízení výkonu rozhodnutí. V řízení se dále postupuje podle tohoto zákona, není-li stanoveno jinak.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/367"><header><h1>§ 367</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/367/1"><p>(1) Zabavení peněžité pohledávky a platu, k němuž došlo před účinností tohoto zákona, má účinky nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, popřípadě přikázáním pohledávky povinného, které bylo plátci mzdy, popřípadě dlužníku povinného doručeno.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/367/2"><p>(2) Plátce mzdy, který provádí srážky ze mzdy povinného na základě exekuce na plat povolené přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, může po účinnosti tohoto zákona postupovat při provádění srážek podle nových ustanovení. Jakmile mu soud doručí usnesení, ve kterém jej vyzve, aby při dalším provádění srážek postupoval podle ustanovení tohoto zákona, je plátce mzdy povinen tak učinit.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/368"><header><h1>§ 368</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/368/1"><p>(1) Byla-li přede dnem účinnosti tohoto zákona povolena exekuce vyklizením bytu, dokončí se podle dosavadních předpisů.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/368/2"><p>(2) Ukládá-li rozhodnutí soudu vydané přede dnem účinnosti tohoto zákona povinnost vyklidit byt, za který je třeba poskytnout náhradu, je vykonatelné, až když byl právoplatně poskytnut náhradní byt, popřípadě náhradní ubytování tam, kde stačí poskytnout náhradní ubytování.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/369"><header><h1>§ 369</h1></header><p>Povolené exekuce na nemovitosti a na movité věci se dokončí podle dosavadních předpisů.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/370"><header><h1>§ 370</h1></header><p>Exekuční likvidace, nařízené přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, dokončí se podle dosavadních předpisů.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/371"><header><h1>§ 371</h1></header><p>(zrušen)</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/372"><header><h1>§ 372</h1></header><p>(zrušen)</p></section>
<h2 class="nadpis">Zmocňovací ustanovení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/373"><header><h1>§ 373</h1></header><p>Ministerstvo spravedlnosti České republiky (dále jen „ministerstvo“) upraví vyhláškou výkon rozhodnutí srážkami z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, jakož i chovanců v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy.</p></section>
<section class="paragraf" resource="section/374"><header><h1>§ 374</h1></header>
<section class="odstavec" resource="section/374/1"><p>(1) Ministerstvo se zmocňuje vydat obecně závazným právním předpisem jednací řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, který upraví podrobněji pro vyřizování občanskoprávních věcí organizaci práce a úkoly zaměstnanců při výkonu soudnictví včetně postupu notáře při provádění úkonů v řízení o dědictví, postup soudů při výkonu rozhodnutí, kancelářské práce u soudů včetně správní agendy. Zejména v něm může stanovit,</p>
<section class="pismeno" resource="section/374/1/a"><p>a) které jednoduché úkony svěřené předsedovi senátu mohou vykonávat justiční čekatelé nebo administrativní pracovníci a kterými úkony v řízení o dědictví může notář pověřit své pracovníky,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/374/1/b"><p>b) ve kterých případech jsou zaměstnanci soudů oprávněni ověřit pravost podpisu na listinách a správnost opisů listin,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/374/1/c"><p>c) kdy lze upustit od přítomnosti zapisovatele při jednání před soudem a jakým způsobem v takových případech je nutno zaznamenat obsah jednání,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/374/1/d"><p>d) jaká nutná vydání se hradí osobám zúčastněným na řízení.</p></section>
</section>
<section class="odstavec" resource="section/374/2"><p>(2) Předseda senátu, jemuž je jinak věc podle rozvrhu práce přikázána, může si vyhradit vyřizování určitých věcí svěřených justičním čekatelům nebo administrativním pracovníkům, a to buď vůbec nebo v jednotlivých případech.</p></section>
<section class="odstavec" resource="section/374/3"><p>(3) Je-li podáno odvolání proti rozhodnutí, které vydal justiční čekatel nebo pověřený administrativní pracovník, může mu zcela vyhovět předseda senátu. Jeho rozhodnutí se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/374a"><header><h1>§ 374a</h1></header><p>Ministerstvo stanoví vyhláškou</p>
<section class="pismeno" resource="section/374a/a"><p>a) výši a způsob určení odměny a náhrady hotových výdajů notářů jako soudních komisařů a odměny správců dědictví,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/374a/b"><p>b) případy, v nichž nelze povolit nahlédnutí do spisu, neboť jejich obsah musí zůstat utajen,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/374a/c"><p>c) paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného zvláštním předpisem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/57"><sup>57</sup>)</span> a to pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení,</p></section>
<section class="pismeno" resource="section/374a/d"><p>d) výši odměny správců podniku, způsobu jejího určení a určení náhrady jejich hotových výdajů.</p></section>
</section>
<h2 class="nadpis">Zrušovací ustanovení</h2>
<section class="paragraf" resource="section/375"><header><h1>§ 375</h1></header><p>Zrušují se:</p>
<section class="bod" resource="section/375/1"><p>1. zákon č. 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních (občanský soudní řád), ve znění pozdějších předpisů;</p></section>
<section class="bod" resource="section/375/2"><p>2. zákon č. 68/1952 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád;</p></section>
<section class="bod" resource="section/375/3"><p>3. § 6 odst. 2 zákona č. 84/1952 Sb., o organizaci peněžnictví;</p></section>
<section class="bod" resource="section/375/4"><p>4. § 7 zákona č. 85/1952 Sb., o pojišťovnictví;</p></section>
<section class="bod" resource="section/375/5"><p>5. § 57 až 60 zákona č. 115/1953 Sb., o právu autorském;</p></section>
<section class="bod" resource="section/375/6"><p>6. zákonné opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 57/1955 Sb., o urychleném vymáhání pohledávek na úhradu osobních potřeb nezletilých dětí;</p></section>
<section class="bod" resource="section/375/7"><p>7. zákonné opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 63/1955 Sb., o soudní exekuci odepsáním z účtu u peněžního ústavu;</p></section>
<section class="bod" resource="section/375/8"><p>8. zákon č. 46/1959 Sb., o změně pravomoci soudů a o změně a doplnění některých ustanovení z oboru soudnictví a státních notářství;</p></section>
<section class="bod" resource="section/375/9"><p>9. vládní nařízení č. 175/1950 Sb., o potvrzeních potřebných pro osvobození od soudních poplatků a záloh a pro ustanovení zástupce;</p></section>
<section class="bod" resource="section/375/10"><p>10. vládní nařízení č. 176/1950 Sb., o způsobu a rozsahu exekuce proti družstvům a jiným právnickým osobám;</p></section>
<section class="bod" resource="section/375/11"><p>11. vládní nařízení č. 177/1950 Sb., o odhadech nemovitých věcí;</p></section>
<section class="bod" resource="section/375/12"><p>12. nařízení ministra spravedlnosti č. 178/1950 Sb., kterým se pro určení soudní příslušnosti stanoví, co se u některých právnických osob rozumí organizačně nižší správou;</p></section>
<section class="bod" resource="section/375/13"><p>13. nařízení ministra spravedlnosti č. 180/1950 Sb., o exekuci na peněžité pohledávky a plat;</p></section>
<section class="bod" resource="section/375/14"><p>14. nařízení ministra spravedlnosti č. 95/1952 Sb., kterým se vydává jednací řád pro soudy;</p></section>
<section class="bod" resource="section/375/15"><p>15. nařízení ministra spravedlnosti č. 12/1953 Sb., o rozsahu a podmínkách přípustnosti exekuce na pohledávky z dodávek zemědělských výrobků státu;</p></section>
<section class="bod" resource="section/375/16"><p>16. vyhláška ministra spravedlnosti č. 356/1952 Ú. l. (č. 409/1952 Ú. v.), kterou se vypočítávají právnické osoby požívající ochrany v exekuci a příslušné dozorčí orgány;</p></section>
<section class="bod" resource="section/375/17"><p>17. vyhláška ministra spravedlnosti č. 149/1958 Ú. l., o rozsahu přípustnosti exekuce na pracovní odměnu osob, na nichž se vykonává trest odnětí svobody, a chovanců výchoven dorostu, ve znění vyhlášky ministra spravedlnosti č. 34/1961 Sb.;</p></section>
<section class="bod" resource="section/375/18"><p>18. nařízení ministra spravedlnosti č. 41/1960 Sb., o sídlech a obvodech lidových soudů a sídlech a obvodech krajských soudů.</p></section>
</section>
<section class="paragraf" resource="section/376"><header><h1>§ 376</h1><h1>Účinnost zákona</h1></header><p>Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964. * * * Zákon č. 36/1967 Sb. ze dne 6. dubna 1967, o znalcích a tlumočnících, nabyl účinnosti dne 1. července 1967, zákon č. 158/1969 Sb. ze dne 18. prosince 1969, kterým se doplňují a mění občanský soudní řád, notářský řád a zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1970, zákon č. 49/1973 Sb. ze dne 26. dubna 1973, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád, nabyl účinnosti dne</p>
<section class="bod" resource="section/376/1"><p>1. července 1973, zákon č. 20/1975 Sb. ze dne 26. března 1975, kterým se mění a doplňují některá další ustanovení zákoníku práce, nabyl účinnosti dne 1. července 1975, zákon č. 133/1982 Sb. ze dne 10. listopadu 1982, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1983, zákon č. 180/1990 Sb. ze dne 4. května 1990, o změnách předpisů o nemocenském a sociálním zabezpečení a mateřském příspěvku a některých dalších předpisů, nabyl účinnosti dne</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/1"><p>1. července 1990, zákon č. 328/1991 Sb. ze dne</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/11"><p>11. července 1991, o konkurzu a vyrovnání, nabyl účinnosti dne 1. října 1991, zákon č. 519/1991 Sb. ze dne</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/5"><p>5. listopadu 1991, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1992, zákon č. 263/1992 Sb. ze dne 28. dubna 1992, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1993, zákon České národní rady č. 24/1993 Sb. ze dne 21. prosince 1992, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád, nabyl účinnosti dne</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/1"><p>1. ledna 1993, zákon č. 171/1993 Sb. ze dne 20. května 1993, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád, nabyl účinnosti dne 1. září 1993, zákon č. 117/1994 Sb. ze dne 29. dubna 1994, kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 166/ /1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., a mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nabyl účinnosti dne 1. července 1994, zákon č. 152/1994 Sb. ze dne 22. června 1994, o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, nabyl účinnosti dne 20. července 1994, zákon č. 216/1994 Sb. ze dne 1. listopadu 1994, o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1995, zákon č. 84/1995 Sb. ze dne</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/18"><p>18. dubna 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/1"><p>1. července 1995, zákon č. 118/1995 Sb. ze dne</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/26"><p>26. května 1995, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociální podpoře, nabyl účinnosti dne 1. října 1995, s výjimkou čl. I, čl. II bodů 2, 8 až 12, čl. III bodu 3, čl. IV bodů 1 a 2, čl. VI bodů 5, 7, 9, 10, 12 až 15, čl. VIII bodů 1, 2, 4, 6 až 9, 13 a 14, čl. IX bodů 1 a 4, čl. XI, čl. XIII bodů 2, 5, 6, 11, 17, 18, 21, 23, 26, 27, 30 až 32, čl. XVIII bodu 2, čl. XXV a čl. XXVI, které nabyly účinnosti dne 1. ledna 1996, zákon č. 160/1995 Sb. ze dne 30. června 1995, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1996, zákon č. 238/1995 Sb. ze dne</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/27"><p>27. září 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 99/ /1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1996, s výjimkou čl. I bodů 9 až 17, 21, 30, 31, 48 a 54 a čl. IV, které nabyly účinnosti dne 26. října 1995, a zákon č. 247/1995 Sb. ze dne 27. září 1995, o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1996.</p><p>* * *</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/1"><p>1. Čl. III zákona č. 519/1991 Sb. zní:</p><p>Čl. III Ustanovení přechodná a závěrečná</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/1"><p>1. a) Věci, které by podle čl. I § 9 odst. 2 patřily v prvním stupni do věcné příslušnosti krajského soudu, ale řízení o nich bylo zahájeno již před nabytím účinnosti tohoto zákona u okresního soudu, dokončí soudy dosud věcně příslušné; odvolacím soudem v těchto případech je krajský soud, dovolacím soudem vrchní soud republiky.</p><p>b) Stížnosti pro porušení zákona, podané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona proti pravomocným rozhodnutím soudů nebo státních notářství se projednají podle dosavadních předpisů.</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/2"><p>2. a) Hospodářské spory zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona u orgánů hospodářské arbitráže dokončí podle tohoto zákona krajské soudy působící ve věcech obchodních, místně příslušné podle sídla arbitrážního orgánu, u něhož bylo řízení zahájeno.</p><p>b) Řízení o odvoláních proti rozhodnutím orgánů hospodářské arbitráže, zahájená a nedokončená před nabytím účinnosti tohoto zákona, dokončí nejvyšší soudy republik podle tohoto zákona.</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/3"><p>3. a) Ústavy zdravotnické péče jsou povinny do jednoho měsíce od nabytí účinnosti tohoto zákona předat soudu, v jehož obvodu je ústav, seznam všech osob, které byly převzaty ústavem do léčení bez svého souhlasu, a osob, které sice s léčením v ústavu souhlasily, ale jsou omezeny ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem, pokud jsou v držení ústavu ke dni, kdy tento zákon nabude účinnosti. Podání tohoto seznamu nahrazuje oznámení podle § 191a. V seznamu se poznamená, u kterých nemocných bylo vydáno rozhodnutí podle § 24 odst. 4 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a bylo-li toto rozhodnutí v rámci přezkoumání soudem potvrzeno.</p><p>b) O všech takto držených osobách s výjimkou těch, o kterých bylo vydáno rozhodnutí podle § 24 zákona o péči o zdraví lidu a toto bylo potvrzeno soudem, zahájí soud řízení podle § 191b; rozhodnutí podle § 191b odst. 4 musí být vydáno do tří měsíců ode dne, kdy soudu došlo oznámení podle písmena a).</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/5"><p>5. O opravných prostředcích proti rozhodnutím nositelů pojištění ve věcech důchodového zabezpečení budou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jednat a rozhodovat po dobu tří let u krajských soudů samosoudci.</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/6"><p>6. Pravomocné rozsudky na vyklizení bytu, vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a jimiž je povinnost vyklidit byt vázána na zajištění náhradního bytu nebo náhradního ubytování, se ve vykonávacím řízení považují za rozsudky ukládající vyklizení po poskytnutí náhradního bytu. Oprávněný se však může u soudu, který je příslušný k výkonu rozhodnutí, proti povinnému domáhat určení, že povinnému náleží jen náhradní ubytování nebo že mu nenáleží bytová náhrada vůbec.</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/7"><p>7. I nadále jsou vykonatelná a) rozhodnutí orgánů hospodářské arbitráže a rozhodnutí rozhodců podle § 32 zákona o hospodářské arbitráži, pokud práva v nich uvedená nezanikla podle § 40 odst. 1 zákona o hospodářské arbitráži (ve znění platném do 30. dubna 1990) vykonatelnost těchto rozhodnutí potvrzuje soud, který by byl k projednání příslušný podle bodu 2a); b) rozhodnutí rozhodčích komisí pro pracovní spory a smíry těmito komisemi schválené; jejich vykonatelnost potvrzuje okresní soud, v jehož obvodu rozhodčí komise měla své sídlo; c) smíry schválené smírčím odborovým orgánem podle § 128 zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech; jejich vykonatelnost potvrzuje okresní soud, v jehož obvodu smírčí orgán měl své sídlo.</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/8"><p>8. a) Při vyřizování návrhů podle § 764 odst. 2, § 765 odst. 4, § 766 odst. 1 a § 768 odst. 3 obchodního zákoníku postupuje soud podle ustanovení § 200e. b) Neskončená řízení v konkurzu a vyrovnání, v nichž úpadcem (dlužníkem) je fyzická nebo právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, se přenesou na místně příslušný krajský soud s působností ve věcech obchodních. 9. a) Pokud se v obecně závazných právních předpisech vydaných před nabytím účinnosti tohoto zákona stanoví, že určité věci rozhodují orgány hospodářské arbitráže, rozumí se tím nadále soudy.</p><p>b) V ustanoveních zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, která upravují, že spory rozhodují s výjimkou věcí, jež rozhoduje Úřad pro vynálezy, soud nebo arbitráž, se slova „nebo arbitráž“ vypouštějí.</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/10"><p>10. a) Státní notářství vrátí soudu, který je pověřil prodejem nemovité věci podle § 335, spisy o výkonu rozhodnutí; jestliže státní notářství do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nemovitou věc prodalo, postoupí soudu, který je pověřil, i strženou částku po srážce nákladů prodeje. Soud pak pokračuje ve výkonu rozhodnutí podle § 335 a násl.; alespoň dodatečně doručí soud původní usnesení o nařízení výkonu osobám uvedeným v § 335 odst. 4, pokud se tak nestalo již dříve, a povinného poučí ve smyslu § 335 odst. 3.</p><p>b) Pro řízení o dědictví po těch, kteří zemřeli před účinností tohoto zákona, užije se dosavadních předpisů.</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/11"><p>11. Vláda České republiky se zmocňuje, aby nařízením upravovala s přihlédnutím k měnícím se cenovým poměrům peněžité částky v českých korunách uvedené v § 9 odst. 3 písm. a), § 53 odst. 1, § 89a, § 172 odst. 1, § 273 odst. 1, § 322 odst. 2 písm. d) a § 351 odst. 1.</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/12"><p>12. Ministerstvo obecně závazným právním předpisem stanoví podrobnosti o obchodním rejstříku a způsobu jeho vedení.</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/2"><p>2. Čl. II zákona č. 263/1992 Sb. zní:</p><p>Čl. II</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/1"><p>1. Okresní soud, v jehož obvodu působilo státní notářství, převezme dnem účinnosti tohoto zákona spisy v řízení o dědictví, o umořování listin a o úschovách, které do tohoto data nebyly pravomocně skončeny, a řízení dokončí.</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/2"><p>2. Pro řízení o dědictví po těch, kteří zemřeli před účinností tohoto zákona, užije soud dosavadních předpisů; tím není dotčeno užití § 38.</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/3"><p>3. Řízení o umořování listin a o úschovách zahájená před dnem účinnosti tohoto zákona soud dokončí podle dosavadních předpisů.</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/4"><p>4. Lhůta k podání odvolání v řízeních uvedených v bodě 1 je zachována, bude-li odvolání adresováno státnímu notářství, proti jehož rozhodnutí směřuje.</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/5"><p>5. Okresní soud, v jehož obvodu působilo státní notářství, převezme dnem účinnosti tohoto zákona předměty všech úschov, o nichž státní notářství vedlo řízení, a dále úschov přijatých v souvislosti s řízením o dědictví a úschov podle § 103a zákona č. 95/1963 Sb., o státním notářství a řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/6"><p>6. Soud provede v řízení o dědictví rovněž šetření v evidenci závětí státního notářství, kterou převzal, zda je v ní evidována závěť sepsaná notářským zápisem státního notářství a u kterého soudu je uložena.</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/3"><p>3. Čl. III zákona České národní rady č. 24/1993 Sb. zní:</p><p>Čl. III</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/1"><p>1. Věci, v nichž je dána věcná příslušnost vrchních soudů a v nichž bylo řízení zahájeno před Nejvyšším soudem a tímto soudem nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, převezmou a dokončí vrchní soudy.</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/2"><p>2. Tam, kde zvláštní předpis stanoví, že k přezkoumání správního rozhodnutí je dána věcná příslušnost Nejvyššího soudu, je věcně příslušným vrchní soud.</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/3"><p>3. Věci projednávané Nejvyšším soudem České a Slovenské Federativní Republiky, v nichž nebude rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, převezme a dokončí a) Nejvyšší soud, jde-li o řízení o opravném prostředku, jestliže se na území České republiky nachází soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni, nebo je-li na území České republiky soud, který by byl podle tohoto zákona územně příslušný projednat věc v prvním stupni; b) Nejvyšší soud, jde-li o určení místně příslušného soudu, jestliže má na území České republiky sídlo soud, který věc předložil Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky podle § 105; v ostatních případech, má-li navrhovatel na území České republiky bydliště nebo sídlo; c) Nejvyšší soud, jde-li o rozhodování ve sporu o pravomoc podle § 8a odst. 2 a rozhodování o přikázání věci podle § 12 odst. 3 věty druhé, je-li na území České republiky sídlo toho, kdo o rozhodnutí požádal; d) vrchní soud, jde-li o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, je-li správní orgán České republiky příslušný věc rozhodnout.</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/4"><p>4. Vrchní soud je příslušný též přezkoumat rozhodnutí ústředních orgánů České a Slovenské Federativní Republiky, bude-li po dni účinnosti tohoto zákona dána pravomoc správního orgánu České republiky věc rozhodnout.</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/4"><p>4. Čl. II zákona č. 171/1993 Sb. zní:</p><p>Čl. II</p></section>
<section class="bod" resource="section/376/5"><p>5. Čl. II zákona č. 238/1995 Sb. zní:</p><p>Čl. II</p></section>
<p>c) Na základě podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona, jež došly na orgány prokuratury nebo na ministerstva spravedlnosti republik do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou orgány k tomu příslušné podle dosavadních předpisů podat do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona stížnost pro porušení zákona; o těchto stížnostech rozhodnou soudy příslušné k vyřízení podle předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. d) Ve věcech, ve kterých rozhodnutí odvolacího soudu nabyla právní moci v průběhu jednoho měsíce před nabytím účinnosti tohoto zákona, mohou účastníci podat do měsíce poté, co tento zákon nabude účinnosti, dovolání, jsou-li jinak splněny podmínky § 237 až 239. e) Návrhy na obnovu řízení podané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona z důvodů uvedených v dosavadním § 228 odst. 1 písm. c) a d) se projednají podle dosavadních předpisů. f) V řízeních, do kterých vstoupil prokurátor podle § 35 odst. 1, zaniká jeho účast dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, pokud nejde o případ uvedený v ustanovení písmena i). g) V řízeních, která byla zahájena na návrh prokurátora, zaniká jeho účast rovněž dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti. Soud vyzve účastníka, který byl označen jako navrhovatel, k vyjádření, zda chce v řízení pokračovat. Nevyjádří-li se tento účastník ve lhůtě mu dané tak, že si přeje v řízení pokračovat, soud řízení zastaví; v takovém případě soud případná rozhodnutí zruší a o nákladech řízení rozhodne tak, že účastníci nemají na jejich náhradu právo. h) Řízení o návrzích prokurátora podle § 457 odst. 2 a 3 občanského zákoníku dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, soud zastaví a případná rozhodnutí zruší; o nákladech řízení rozhodne tak, že účastníci nemají na jejich náhradu právo. i) Generální prokurátor může ve lhůtě do 31. 12. 1994 podat stížnost pro porušení zákona podle dosavadních předpisů ve věcech, do nichž může vstoupit (§ 35 odst. 1 tohoto zákona), a to do tří měsíců od právní moci rozhodnutí; o těchto stížnostech rozhodují vrchní soudy; pro vyřízení stížnosti se použije předpisů platných do dne účinnosti tohoto zákona. c) Námitky proti arbitrážním platebním rozkazům, podané podle dosavadních předpisů včas, ale po nabytí účinnosti tohoto zákona, se postoupí krajskému soudu příslušnému podle písmena a). d) Hospodářské spory, zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona před rozhodci podle § 32 zákona č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění zákona č. 106/1990 Sb., postoupí rozhodci k dalšímu řízení krajskému soudu působícímu ve věcech obchodních, který by byl při zahájení takového sporu příslušný podle obecných ustanovení občanského soudního řádu. e) O návrzích na přezkoumání rozhodnutí orgánů hospodářské arbitráže mimo odvolací řízení, podaných do nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky jako o stížnostech pro porušení zákona proti soudním rozhodnutím, a to podle dosavadních předpisů občanského soudního řádu. f) Ve věcech, ve kterých rozhodnutí odvolacího orgánu hospodářské arbitráže nabylo právní moci v průběhu jednoho měsíce před nabytím účinnosti tohoto zákona, mohou účastníci podat do měsíce po nabytí účinnosti tohoto zákona dovolání, jsou-li jinak splněny podmínky § 237 až 239. g) Návrhy na obnovu řízení, o kterých nebylo rozhodnuto do nabytí účinnosti tohoto zákona, postoupí se k vyřízení krajskému soudu příslušnému podle písmena a). h) Proti pravomocným rozhodnutím orgánů hospodářské arbitráže lze i po nabytí účinnosti tohoto zákona podat návrh na obnovu řízení ve lhůtách uvedených v § 40 odst. 2 zákona o hospodářské arbitráži, a to u krajského soudu příslušného podle písmena a). i) Návrhy na obnovu řízení, jež podle § 32 zákona o hospodářské arbitráži skončilo výrokem rozhodce, o nichž nebylo rozhodnuto do nabytí účinnosti tohoto zákona, se postoupí k vyřízení krajskému soudu, který by byl místně příslušný při zahájení takového sporu podle obecných ustanovení občanského soudního řádu. j) Proti výrokům rozhodců podle § 32 zákona o hospodářské arbitráži lze i po nabytí účinnosti tohoto zákona podat návrh na obnovu řízení ve lhůtách uvedených v § 40 odst. 2 zákona o hospodářské arbitráži, a to u krajského soudu, který by byl místně příslušný při zahájení takového sporu podle obecných ustanovení občanského soudního řádu. c) V dalším postupuje soud podle § 191d; u nemocných, u kterých bylo vydáno rozhodnutí podle § 24 zákona o péči o zdraví lidu a bylo potvrzeno soudem, se takto postupuje, jestliže od uvedeného rozhodnutí soudu uplynula doba jednoho roku. Rozhodnutí o přípustnosti dalšího držení je třeba vyhlásit do šesti měsíců ode dne vydání usnesení podle § 191b. 4. a) Projednávání žalob proti rozhodnutím správních orgánů podle hlavy druhé části páté lze jen u těch správních rozhodnutí, jež po vyčerpání přípustných opravných prostředků nabyly právní moci počínaje dnem účinnosti tohoto zákona. b) Omezení podle písmena a) neplatí, jestliže podle předpisů dosud platných lze požádat o přezkoumání rozhodnutí správních orgánů soudem, když toto rozhodnutí bylo před tím přezkoumáno ve správním odvolacím řízení. Jestliže takové řízení již proběhlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se v zahájeném řízení podle § 247 až 250k; zastoupení advokátem či komerčním právníkem není v těchto případech třeba. Tento zákon platí i pro řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány. (1) Není-li dále stanoveno jinak, tento zákon platí i pro řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány. (2) Krajský soud dnem účinnosti tohoto zákona převezme od okresního soudu obchodní rejstřík vedený pro jeho obvod a dokončí jako soud prvního stupně řízení ve věcech obchodního rejstříku, v nichž do dne účinnosti tohoto zákona nebylo pravomocně rozhodnuto. Řízení o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů ve věcech obchodního rejstříku zahájená a nedokončená do dne účinnosti tohoto zákona převezmou a dokončí vrchní soudy. (3) Návrhy na obnovu řízení, podané před účinností tohoto zákona, se projednají podle dosavadních předpisů. (4) Řízení o dovolání a o stížnosti pro porušení zákona, o nichž nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, převezme a dokončí podle dosavadních předpisů Nejvyšší soud.</p></section>
</section>
</section>
<section class="zaver">
<p>Uhde v. r.</p>
</section>
<section class="poznamky">
<p class="poznamka" resource="footnote/1"><span><sup>1</sup>)</span> § 7 odst. 4 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/2"><span><sup>2</sup>)</span> § 476 a násl. obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/3"><span><sup>3</sup>)</span> § 591 a násl. obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/4"><span><sup>4</sup>)</span> § 601 a násl. obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/5"><span><sup>5</sup>)</span> § 638 a násl. obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/6"><span><sup>6</sup>)</span> § 673 a násl. obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/7"><span><sup>7</sup>)</span> § 682 a násl. obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/8"><span><sup>8</sup>)</span> § 692 a násl. obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/9"><span><sup>9</sup>)</span> § 700 a násl. obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/10"><span><sup>10</sup>)</span> § 708 a násl. obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/11"><span><sup>11</sup>)</span> § 716 a násl. obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/12"><span><sup>12</sup>)</span> § 720 a násl. obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/13"><span><sup>13</sup>)</span> § 725 a násl. obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/14"><span><sup>14</sup>)</span> Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/15"><span><sup>15</sup>)</span> § 44 a násl. obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/16"><span><sup>16</sup>)</span> § 8 a násl. obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/17"><span><sup>17</sup>)</span> Zákon č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/18"><span><sup>18</sup>)</span> Zákon č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/19"><span><sup>19</sup>)</span> § 90 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/20"><span><sup>20</sup>)</span> § 148 odst. 1 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/21"><span><sup>21</sup>)</span> § 152 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/22"><span><sup>22</sup>)</span> § 231 odst. 4 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/24"><span><sup>24</sup>)</span> § 37 odst. 1 a 2 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/25"><span><sup>25</sup>)</span> § 68 odst. 3 a 6, § 119 a § 764 odst. 2 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/26"><span><sup>26</sup>)</span> § 71 odst. 2 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/27"><span><sup>27</sup>)</span> § 71 odst. 3 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/28"><span><sup>28</sup>)</span> § 75 odst. 5 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/29"><span><sup>29</sup>)</span> § 71 odst. 1 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/30"><span><sup>30</sup>)</span> § 71 odst. 4 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/31"><span><sup>31</sup>)</span> § 257 odst. 1, § 765 odst. 4 a § 766 odst. 1 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/32"><span><sup>32</sup>)</span> § 259 odst. 4 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/32a"><span><sup>32a</sup>)</span> Např. § 131 odst. 1, § 181 odst. 2 a § 761 odst. 2 a 3 obchodního zákoníku.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/33"><span><sup>33</sup>)</span> Zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/33b"><span><sup>33b</sup>)</span> § 37 odst. 3 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/33a"><span><sup>33a</sup>)</span> Čl. 10 Ústavy České republiky.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/34"><span><sup>34</sup>)</span> Vyhláška Ministerstva spravedlnosti ČR č. 270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci, ve znění vyhlášky č. 573/1990 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/34a"><span><sup>34a</sup>)</span> § 27 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/34b"><span><sup>34b</sup>)</span> Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/34c"><span><sup>34c</sup>)</span> § 59 zákona č. 152/1994 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/34d"><span><sup>34d</sup>)</span> Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/35"><span><sup>35</sup>)</span> V současné době jde zejména o tyto případy: § 57b odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 180/1990 Sb., jde-li o rozhodnutí o povinnosti zaměstnance nebo jiného peněžního příjemce peněžité dávky nemocenského pojištění nebo přídavků na děti vrátit přeplatek na dávce neprávem vyplacené, jakož i proti rozhodnutí v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění, § 122 odst. 1 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 180/1990 Sb., jde-li o rozhodnutí o povinnosti příjemce dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte vrátit přeplatek na dávce neprávem vyplacené, jakož i proti rozhodnutí v jiných než dávkových věcech zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, § 112 odst. 3 zákona č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 117/1983 Sb. a zákona č. 5/1991 Sb., § 7, 8 a § 61 odst. 2 zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb., § 122 a 145a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb., jde-li o rozhodnutí o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, uvedenou v § 7 písm. a) č. 1-8, písm. b) a c) citovaného zákona, § 9 odst. 4 a 7 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, § 8 odst. 3, § 11 odst. 2 a § 12 odst. 3 písm. c) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, § 11 odst. 3 a § 13 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, § 28 odst. 3 zákona ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, § 28 odst. 3 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, § 25 zákona ČNR č. 209/1990 Sb., § 11 odst. 2 zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, jde-li o rozhodnutí vrátit přeplatek, § 9 odst. 3 a 6 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jiném zemědělskému majetku, § 18 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, § 17 zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, § 34 zákona č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, § 8 odst. 5 zákona č. 424/1991 Sb.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/35a"><span><sup>35a</sup>)</span> § 83 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. § 8 a násl. zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 5 a násl. zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.</p>
<p class="poznamka" resource="footnote/36"><span><sup>36</sup>)</span> § 5 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.</p>
</section>
</article>