This HTML5 document contains 45 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

Prefix	IRI
dcterms	http://purl.org/dc/terms/
n16	http://localhost/temp/predkladatel/
n4	http://linked.opendata.cz/resource/domain/vavai/riv/tvurce/
n12	http://linked.opendata.cz/ontology/domain/vavai/
s	http://schema.org/
skos	http://www.w3.org/2004/02/skos/core#
n3	http://linked.opendata.cz/ontology/domain/vavai/riv/
n2	http://linked.opendata.cz/resource/domain/vavai/vysledek/
rdf	http://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
n7	http://linked.opendata.cz/ontology/domain/vavai/riv/klicoveSlovo/
n10	http://linked.opendata.cz/ontology/domain/vavai/riv/duvernostUdaju/
n14	http://linked.opendata.cz/resource/domain/vavai/vysledek/RIV%2F49777513%3A23210%2F14%3A43923813%21RIV15-MSM-23210___/
xsdh	http://www.w3.org/2001/XMLSchema#
n17	http://linked.opendata.cz/ontology/domain/vavai/riv/aktivita/
n11	http://linked.opendata.cz/ontology/domain/vavai/riv/jazykVysledku/
n15	http://linked.opendata.cz/ontology/domain/vavai/riv/druhVysledku/
n13	http://linked.opendata.cz/ontology/domain/vavai/riv/obor/
n8	http://reference.data.gov.uk/id/gregorian-year/

Statements

Subject Item

n2:RIV%2F49777513%3A23210%2F14%3A43923813%21RIV15-MSM-23210___

rdf:type

skos:Concept n12:Vysledek

dcterms:description

Při výrobě monolitních frézovacích nástrojů broušením hraje roli již samotný materiál polotovaru budou-cího nástroje, který musí být schopen plnit svoji funkci, pro jakou byl navržen. Zároveň však musí umožnit svoji spolehlivou výrobu, tím, že umožní vybrousit ostří dokonalé ostrosti a to bez vzniku defektů v oblasti budoucí řezné hrany. Avšak po broušení zůstávají na povrchu stopy po brousícím nástroji, na hranách se vyskytují otřepy po výběhu brousícího nástroje z řezu. Tyto mikroskopické defekty řezné hrany mohou snižovat trvanlivost břitu nástroje při obrábění a je tedy snaha tyto defekty odstranit a řeznou hranu a povrch nástroje dále upravit a docílit tak zvýšení celkové kvality povrchu funkčních částí břitu, která hraje roli v celkovém silovém a tepelném namáhání nástroje při řezání. Pro úpravu mikrogeometrie nástrojů se dnes používá několik metod založených na různých principech, ale se stejným cílem, zlepšit celkovou kvalitu povrchu nástroje. Cílem popsaného experimentu bylo zmapovat možnosti využití jednotlivých typů technologií omílání - vlečného a proudového omílání. Tyto technologie se liší především principem vyvození relativního pohybu mezi obrobkem a omílacím médiem a samotným chováním procesu. V další části experimentu byla porovnána různá omílací média doporučená pro úpravu nástrojů ze slinutých karbidů. Tato média byla porovnána z hlediska procesního času omílání a dále také z hlediska dosažené drsnosti a topografie povrchu. Jako vzorky byly použity válcové monolitní frézy ze slinutého karbidu a drsnost omletého povrchu byla pozorována na čele a na hřbetě nástroje. Pro měření drsnosti povrchu byl použit 3D optický mikroskop IFM G4 od fy Alicona . V závěru článku je v krátkosti věnována pozornost opotřebení médií a jejich vlivu na schopnost omílání. In the manufacture of solid milling tools by grinding plays the role of the stock material itself of the future tool which must be able to perform its function for which it was designed. Yet it must also allow for its reliable production, that allows to grind the blade sharpness without the formation of defects in the future cutting edge. However, after the grinding process, traces remain on the surface after grinding tools; on the edges, burrs occur after the grinding tool run-out of the cut. These microscopic defects of the cutting edge can reduce the tool life and it is an effort to eliminate these defects and the cutting edge and the surface of the instrument adjusted to get rid of the defects and improve the quality of the surface, which plays a role in the overall power and thermal stress on the cutting tool. To adjust the micro-geometry tools today, several methods are being used based on different principles, but with the same goal, to improve the overall quality of the tool surface. The aim of the experiment was described to map the possibilities of using different types of dragfinishing and streamfinishing technology. These technologies differ mainly in the drawing principle of relative movement between the workpiece and the dragfinishing medium and the actual behavior of the process. In the next part of the experiment various dragfinishing media recommended for the treatment of solid carbide tools were com-pared. These media were compared in terms of processing time of dragfinishing, and also in terms of formal roughness and surface topography. As samples, cylindrical solid carbide milling tools were used and roughness of the dragfinished surface was observed at the clearance and chipping area of the tools. To measure the surface roughness, 3D optical microscope IFM G4 by Alicona was used. The article concludes with a brief given to the wear of the media and their influence on the ability dragfinishing. Při výrobě monolitních frézovacích nástrojů broušením hraje roli již samotný materiál polotovaru budou-cího nástroje, který musí být schopen plnit svoji funkci, pro jakou byl navržen. Zároveň však musí umožnit svoji spolehlivou výrobu, tím, že umožní vybrousit ostří dokonalé ostrosti a to bez vzniku defektů v oblasti budoucí řezné hrany. Avšak po broušení zůstávají na povrchu stopy po brousícím nástroji, na hranách se vyskytují otřepy po výběhu brousícího nástroje z řezu. Tyto mikroskopické defekty řezné hrany mohou snižovat trvanlivost břitu nástroje při obrábění a je tedy snaha tyto defekty odstranit a řeznou hranu a povrch nástroje dále upravit a docílit tak zvýšení celkové kvality povrchu funkčních částí břitu, která hraje roli v celkovém silovém a tepelném namáhání nástroje při řezání. Pro úpravu mikrogeometrie nástrojů se dnes používá několik metod založených na různých principech, ale se stejným cílem, zlepšit celkovou kvalitu povrchu nástroje. Cílem popsaného experimentu bylo zmapovat možnosti využití jednotlivých typů technologií omílání - vlečného a proudového omílání. Tyto technologie se liší především principem vyvození relativního pohybu mezi obrobkem a omílacím médiem a samotným chováním procesu. V další části experimentu byla porovnána různá omílací média doporučená pro úpravu nástrojů ze slinutých karbidů. Tato média byla porovnána z hlediska procesního času omílání a dále také z hlediska dosažené drsnosti a topografie povrchu. Jako vzorky byly použity válcové monolitní frézy ze slinutého karbidu a drsnost omletého povrchu byla pozorována na čele a na hřbetě nástroje. Pro měření drsnosti povrchu byl použit 3D optický mikroskop IFM G4 od fy Alicona . V závěru článku je v krátkosti věnována pozornost opotřebení médií a jejich vlivu na schopnost omílání.

dcterms:title

Omílací média a jejich využití při úpravě drsnosti povrchu řezných nástrojů Preparation of cutting edge of solid milling tools by the means of drag-finishing Omílací média a jejich využití při úpravě drsnosti povrchu řezných nástrojů

skos:prefLabel

Preparation of cutting edge of solid milling tools by the means of drag-finishing Omílací média a jejich využití při úpravě drsnosti povrchu řezných nástrojů Omílací média a jejich využití při úpravě drsnosti povrchu řezných nástrojů

skos:notation

RIV/49777513:23210/14:43923813!RIV15-MSM-23210___

n3:aktivita

n17:S

n3:aktivity

S

n3:cisloPeriodika

1

n3:dodaniDat

n8:2015

n3:domaciTvurceVysledku

n4:6101399 n4:1807129 n4:4386310

n3:druhVysledku

n15:J

n3:duvernostUdaju

n10:S

n3:entitaPredkladatele

n14:predkladatel

n3:idSjednocenehoVysledku

34206

n3:idVysledku

RIV/49777513:23210/14:43923813

n3:jazykVysledku

n11:cze

n3:klicovaSlova

roughness measurment; cutting edge; microgeometry; roughness; drag finishing

n3:klicoveSlovo

n7:cutting%20edge n7:drag%20finishing n7:roughness%20measurment n7:roughness n7:microgeometry

n3:kodStatuVydavatele

CZ - Česká republika

n3:kontrolniKodProRIV

[8E0ACFEE6D47]

n3:nazevZdroje

Strojírenská technologie

n3:obor

n13:JR

n3:pocetDomacichTvurcuVysledku

3

n3:pocetTvurcuVysledku

3

n3:rokUplatneniVysledku

n8:2014

n3:svazekPeriodika

19

n3:tvurceVysledku

Zetková, Ivana Zetek, Miroslav Švarc, Vojtěch

s:issn

1211-4162

s:numberOfPages

5

n16:organizacniJednotka

23210