This HTML5 document contains 43 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
n8http://purl.org/net/nknouf/ns/bibtex#
n14http://linked.opendata.cz/resource/domain/vavai/riv/tvurce/
n13http://linked.opendata.cz/resource/domain/vavai/subjekt/
n12http://linked.opendata.cz/ontology/domain/vavai/
n18https://schema.org/
shttp://schema.org/
skoshttp://www.w3.org/2004/02/skos/core#
n3http://linked.opendata.cz/ontology/domain/vavai/riv/
n2http://linked.opendata.cz/resource/domain/vavai/vysledek/
n19http://linked.opendata.cz/resource/domain/vavai/vysledek/RIV%2F00023299%3A_____%2F11%3A%230000183%21RIV12-MK0-00023299/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
n6http://linked.opendata.cz/ontology/domain/vavai/riv/klicoveSlovo/
n7http://linked.opendata.cz/ontology/domain/vavai/riv/duvernostUdaju/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
n17http://linked.opendata.cz/ontology/domain/vavai/riv/jazykVysledku/
n11http://linked.opendata.cz/ontology/domain/vavai/riv/aktivita/
n15http://linked.opendata.cz/ontology/domain/vavai/riv/druhVysledku/
n10http://linked.opendata.cz/ontology/domain/vavai/riv/obor/
n9http://reference.data.gov.uk/id/gregorian-year/

Statements

Subject Item
n2:RIV%2F00023299%3A_____%2F11%3A%230000183%21RIV12-MK0-00023299
rdf:type
skos:Concept n12:Vysledek
dcterms:description
In the 1960s, a series of remarkable means of transport was developed and put into practice, with a significant contribution of industrial designers. One of the most prominent fields was development of driving rail vehicles, where the Czechoslovak industry was comparable to the best foreign production. The designers’ tasks assumed a special importance in the time of spreading of locomotives of both engine and electric tractions. The thing is that it became necessary to design the casing of the new locomotives – the front end in particular; (the steam engines were missing these parts). As early as the 1950s, it can be seen that the designers’ work was focused more on the overall design of the locomotive casing. In the subsequent few years, locomotives were developed for a serial production and the designers’ work thus gradually penetrated deeper into the development procedure itself. The design solution by Otakar Diblík for the Škoda Pilsen Locomotive Factory (at that that time called V. I. Lenin Plants) of the early 1960s was not only accepted, but also served for selection of material of the casing – namely the laminate. Finally, the design proposal for the express train diesel-electric locomotive for the ČKD Factory by Milan Míšek and Bohumil Míra in 1963 was not confined to the shape solution, but considerably improved the functional characteristics. The latter primarily consisted in an original design of the locomotive windscreen: a firmer layer of the air mass is formed in front of the windscreen at high speed, which does not allow impurities to penetrate and provides a reliable outlook for the locomotive driver. The locomotives are still running today and the concept of their shape has timeless qualities. All that resulted from a close overall collaboration of designers and the project engineer. Only knowledge of the development process of any complex technical product can bring a deeper insight into the various aspects of design as such. Období šedesátých let v Československu přinesla řadu pozoruhodných realizací dopravních prostředků s podstatným podílem práce průmyslových designérů. Jedním z nejexponovanějších oborů v tomto směru byl vývoj železničních hnacích vozidel, v němž se náš průmysl mohl měřit s nejlepší zahraniční produkcí. Úloha designérů v této oblasti nabyla značné důležitosti v době rozvoje lokomotiv motorové a elektrické trakce. Výtvarník zde, na rozdíl od parních lokomotiv, získal široké pole působnosti. Vyvstala totiž potřeba tvarového řešení skříně, zejména pak čela nových lokomotiv – partií, které parní lokomotivy postrádaly. Už během padesátých let můžeme sledovat, jak se podíl designérské práce na tvarovém řešení zvyšuje směrem k celkovému návrhu lokomotivní skříně. V několika dalších letech se pak setkáme s vývojem lokomotiv pro sériovou výrobu, u nichž designérská práce postupně stále hlouběji proniká do podstaty práce vývojové. Řešení Otakara Diblíka pro lokomotivku plzeňské Škodovky (tehdy Závody V. I. Lenina) z počátku šedesátých let bylo nejen přijato, ale dokonce určilo výběr materiálu pro realizaci skříně – laminátu. Konečně designérský návrh rychlíkové dieselelektrické lokomotivy pro ČKD od Milana Míška a Bohumila Míry z roku 1963 se neomezil jen na tvarové řešení, ale podstatně zlepšil i funkční charakteristiky. Šlo především o originální řešení čelního skla, před nímž se při rychlejší jízdě vytvoří tvrdší vzduchová hmota, která nepropouští nečistoty a zajišťuje tak bezpečný výhled strojvůdce vpřed. Pro zdárný vývoj této lokomotivy, která je dodnes v provozu a jejíž tvarové pojetí prokázalo nadčasové kvality, byla velmi důležitá těsná součinnost designérů s projektantem v celém jeho procesu. A právě jedině znalost procesu vývoje každého složitějšího technického výrobku může poskytnout hlubší vhled do problematiky designu jako takového. Období šedesátých let v Československu přinesla řadu pozoruhodných realizací dopravních prostředků s podstatným podílem práce průmyslových designérů. Jedním z nejexponovanějších oborů v tomto směru byl vývoj železničních hnacích vozidel, v němž se náš průmysl mohl měřit s nejlepší zahraniční produkcí. Úloha designérů v této oblasti nabyla značné důležitosti v době rozvoje lokomotiv motorové a elektrické trakce. Výtvarník zde, na rozdíl od parních lokomotiv, získal široké pole působnosti. Vyvstala totiž potřeba tvarového řešení skříně, zejména pak čela nových lokomotiv – partií, které parní lokomotivy postrádaly. Už během padesátých let můžeme sledovat, jak se podíl designérské práce na tvarovém řešení zvyšuje směrem k celkovému návrhu lokomotivní skříně. V několika dalších letech se pak setkáme s vývojem lokomotiv pro sériovou výrobu, u nichž designérská práce postupně stále hlouběji proniká do podstaty práce vývojové. Řešení Otakara Diblíka pro lokomotivku plzeňské Škodovky (tehdy Závody V. I. Lenina) z počátku šedesátých let bylo nejen přijato, ale dokonce určilo výběr materiálu pro realizaci skříně – laminátu. Konečně designérský návrh rychlíkové dieselelektrické lokomotivy pro ČKD od Milana Míška a Bohumila Míry z roku 1963 se neomezil jen na tvarové řešení, ale podstatně zlepšil i funkční charakteristiky. Šlo především o originální řešení čelního skla, před nímž se při rychlejší jízdě vytvoří tvrdší vzduchová hmota, která nepropouští nečistoty a zajišťuje tak bezpečný výhled strojvůdce vpřed. Pro zdárný vývoj této lokomotivy, která je dodnes v provozu a jejíž tvarové pojetí prokázalo nadčasové kvality, byla velmi důležitá těsná součinnost designérů s projektantem v celém jeho procesu. A právě jedině znalost procesu vývoje každého složitějšího technického výrobku může poskytnout hlubší vhled do problematiky designu jako takového.
dcterms:title
„Zlatý věk českého designu“ a vývoj kolejových a jiných vozidel “The Strong Years” of the Czech Design and Development of the Rail and other Vehicles „Zlatý věk českého designu“ a vývoj kolejových a jiných vozidel
skos:prefLabel
„Zlatý věk českého designu“ a vývoj kolejových a jiných vozidel „Zlatý věk českého designu“ a vývoj kolejových a jiných vozidel “The Strong Years” of the Czech Design and Development of the Rail and other Vehicles
skos:notation
RIV/00023299:_____/11:#0000183!RIV12-MK0-00023299
n12:predkladatel
n13:ico%3A00023299
n3:aktivita
n11:I
n3:aktivity
I
n3:dodaniDat
n9:2012
n3:domaciTvurceVysledku
n14:8426716
n3:druhVysledku
n15:C
n3:duvernostUdaju
n7:S
n3:entitaPredkladatele
n19:predkladatel
n3:idSjednocenehoVysledku
243251
n3:idVysledku
RIV/00023299:_____/11:#0000183
n3:jazykVysledku
n17:cze
n3:klicovaSlova
Design, Czechoslovakia, ČKD Factory, Škoda, Pilsen, Otakar Diblík
n3:klicoveSlovo
n6:Otakar%20Dibl%C3%ADk n6:Design n6:%C4%8CKD%20Factory n6:Czechoslovakia n6:%C5%A0koda n6:Pilsen
n3:kontrolniKodProRIV
[0B750D824736]
n3:mistoVydani
Praha
n3:nazevEdiceCisloSvazku
Práce z dějin techniky a přírodních věd, sv. 25
n3:nazevZdroje
Věda a technika v Československu v 60. letech 20. století
n3:obor
n10:AB
n3:pocetDomacichTvurcuVysledku
1
n3:pocetStranKnihy
450
n3:pocetTvurcuVysledku
1
n3:rokUplatneniVysledku
n9:2011
n3:tvurceVysledku
Hulák, Jiří
s:numberOfPages
19
n8:hasPublisher
Národní technické muzeum
n18:isbn
978-80-7037-203-6