| salt:hasText
| -
Hypoglykémie: Všechny deriváty sulfonylurey včetně glipizidu mohou vyvolat závažnou hypoglykémii, která může vést ke kómatu a může vyžadovat hospitalizaci. Pacientům s těžkou hypoglykémií je třeba poskytnout adekvátní léčbu glukózou a je nezbytná monitorace po dobu minimálně 24 až 48 hodin.
K předejití výskytu hypoglykémie je důležitý správný výběr pacientů, dávkovacího schématu, a informovanost pacientů. Pravidelný a správně načasovaný přísun sacharidů je důležitou prevencí hypoglykemických příhod, které se objevují při zpoždění jídla, nedostatečném příjmu potravy, nebo nevyváženém příjmu sacharidů.
Využití glipizidu může být ovlivněno renální či jaterní insuficiencí, jaterní insuficience může též zhoršit kapacitu glukoneogenezy, přičemž všechny tyto stavy zvyšují riziko závažných hypoglykemických reakcí. Staří pacienti, oslabení či podvyživení pacienti, a pacienti s nadledvinovou či hypofyzární insuficiencí jsou k hypoglykemizujícím účinkům perorálních antidiabetik zvláště vnímaví. U seniorů a u pacientů léčených beta-blokátory může být hypoglykémie obtížně rozpoznatelná. Riziko rozvoje hypoglykémie je vyšší v případě nedostatečného energetického příjmu, po těžké nebo dlouhotrvající tělesné námaze, po požití alkoholu, anebo při kombinaci více látek způsobujících pokles glykémie.
Dekompenzace glykémie: Je-li pacient, dosud kompenzovaný na určitém léčebném režimu, vystaven stresu, například horečnatému onemocnění, traumatu, infekci, či operaci, může dojít k jeho dekompenzaci. V takových případech může být nutné podávání glipizidu přerušit a přejít na léčbu inzulínem.
Účinnost jakéhokoli perorálního antidiabetika, včetně glipizidu, při snižování glykémie na žádanou hodnotu se u mnohých pacientů v průběhu času snižuje. To může být způsobeno zhoršováním závažnosti diabetu, nebo klesající citlivostí na použitou látku. Tomuto jevu říkáme sekundární selhání, na rozdíl od primárního selhání, kdy je látka u daného pacienta neúčinná už při prvním podání. Než označíme případ konkrétního pacienta jako sekundární selhání, je třeba posoudit, zda bylo zvoleno přiměřené dávkování a zda pacient dodržoval dietní opatření.
Laboratorní vyšetření: Pravidelně je nutno měřit glykémie. Měl by též být měřen glykosylovaný hemoglobin a léčebné cíle stanoveny podle současných léčebných standardů.
Onemocnění jater a ledvin: U pacientů se zhoršenou funkcí jater či ledvin může být ovlivněna farmakokinetika i farmakodynamika glipizidu. Pokud se u takovýchto pacientů vyskytne hypoglykémie, může být protrahovaná a měla by být odpovídajícím způsobem léčena.
Informace pacientům: Pacientovi a zodpovědným rodinným příslušníkům by měla být vysvětlena rizika hypoglykémie, její příznaky a léčba, včetně situací, které přispívají k jejímu vzniku. Měl by též být vysvětlen význam primárního a sekundárního selhání.
Pacienti by měli být informováni o možných rizicích a výhodách glipizidu i o léčebných alternativách. Měli by také být informováni o důležitosti dodržování dietních doporučení, pravidelného tělesného cvičení, a také pravidelného měření glykémie.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)