| salt:hasText
| - MEDOPIRID se musí užívat krátce před jídlem nebo po jídle.
Pokud pacient jí nepravidelně nebo se vynechává jídla, může léčba přípravkem MEDOPIRID způsobit hypoglykémii. Možné příznaky hypoglykémie jsou: bolesti hlavy, vlčí hlad, nauzea, zvracení, malátnost, spavost, poruchy spánku, neklid, agresivita, poruchy soustředění, pozornosti a reakční doby, deprese, zmatenost, poruchy řeči a vidění, afázie, třes, parézy, senzorické poruchy, závratě, bezradnost, ztráta sebekontroly, delirium, cerebrální křeče, ospalost a ztráta vědomí až kóma, mělké dýchání a bradykardie.
Navíc mohou být přítomny známky adrenergní protiregulace jako pocení, studená kůže, úzkost, tachykardie, hypertenze, palpitace, angina pectoris, a srdeční arytmie.
Klinický obraz těžkého hypoglykemického šoku může připomínat mrtvici.
Příznaky se téměř vždy dají rychle zvládnout bezprostředním přívodem sacharidů (cukru). Umělá sladidla jsou neúčinná.
Ze zkušeností s jinými sulfonylmočovinami vyplývá, že přes protiopatření, použitá zpočátku úspěšně, se může hypoglykémie objevit znovu.
Těžká hypoglykémie nebo dlouhodobá hypoglykémie, jen dočasně zvládnutá obvyklými dávkami cukru, vyžaduje okamžité lékařské ošetření, případně hospitalizaci.
Faktory usnadňující vznik hypoglykémie jsou:
neochota anebo (častěji u starších pacientů) neschopnost pacienta spolupracovat
podvýživa, nepravidelné doby jídel nebo vynechání jídla či období hladovění
změny diety
nerovnováha mezi fyzickou aktivitou a příjmem sacharidů
požívání alkoholu, zejména při vynechání jídel
porucha funkce ledvin
těžká porucha funkce jater
předávkování glimepiridem
určité nekompenzované poruchy endokrinního systému postihující metabolismus sacharidů nebo protiregulaci hypoglykémie (jako např. určité poruchy funkce štítné žlázy a předního laloku hypofýzy anebo insuficience kůry nadledvin)
současné podávání určitých jiných léků (viz bod 4.5)
Léčba glimepiridem vyžaduje pravidelné sledování hladin glukosy v krvi a moči. Nadto se doporučuje stanovovat podíl glykosylovaného hemoglobinu.
V průběhu léčby glimepiridem je nutné pravidelné monitorování jaterních funkcí a hematologických parametrů (zejména počtu leukocytů a trombocytů).
Ve stresových situacích (např. při nehodách, akutních operacích, horečnatých infekcích atd.) může být indikován dočasný přechod na inzulin.
Nejsou zkušenosti s použitím glimepiridu u pacientů s těžkou poruchou jaterních funkcí anebo u dialyzovaných pacientů. U pacientů s těžkou poruchou renálních nebo jaterních funkcí je indikován přechod na inzulin.
Terapie deriváty sulfonylmočoviny u pacientů s deficiencí G6PD může vyvolat hemolytickou anémii. Protože glimepirid patří do této skupiny přípravků, je třeba opatrnosti při jeho užití u pacientů s deficiencí G6PD, a je třeba uvážit jinou léčbu než použití derivátů sulfonylmočoviny.
MEDOPIRID obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, nedostatkem laktázy laponského typu nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)