| salt:hasText
| - Bupropion je biotransformován na svůj hlavní aktivní metabolit hydroxybupropion primárně prostřednictvím izoenzymu cytochromu P450 IIB6 (CYP2B6) (viz Farmakokinetické vlastnosti), proto je nutná zvláštní opatrnost při souběžné aplikaci bupropionu a léčiv ovlivňujících izoenzym CYP2B6 (např. orfenadrin, cyklofosfamid, ifosfamid, tiklopidin, klopidogrel).
Třebaže bupropion není metabolizován izoenzymem CYP2D6, studie s lidským cytochromem P450 in vitro ukázaly, že bupropion a jeho metabolit hydroxybupropion jsou inhibitory biotransformace CYP2D6. Ve farmakokinetické studii u lidí zvýšilo podání bupropionu plazmatické hladiny desipraminu. Tento efekt byl přítomen po dobu nejméně 7 dnů po poslední dávce bupropionu. Souběžná terapie léčivy převážně metabolizovanými tímto izoenzymem (např. určitými beta-blokátory, antiarytmiky, inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, tricyklickými antidepresivy, antipsychotiky) se proto má zahajovat na spodní hranici jejich dávkovacího rozmezí. Přidává-li se bupropion do léčebného režimu pacienta, který již dostává léčiva metabolizovaná prostřednictvím CYP2D6, je třeba uvážit snížení dávkování původní medikace, zejména jde-li o léčiva s malým terapeutickým indexem (viz Farmakokinetické vlastnosti).
Ačkoliv citalopram není primárně metabolizován cestou CYP2D6, v jedné studii bupropion zvýšil jeho Cmax o 30 % a AUC o 40 % citalopramu.
Protože bupropion je ve velké míře metabolizován, jeho klinickou účinnost mohou ovlivnit léčiva, o nichž je známo, že zvyšují biotransformaci jiných léčiv (např. karbamazepin, fenobarbital, fenytoin), nebo ji naopak inhibují.
V řadě studií se zdravými dobrovolníky se prokázalo, že ritonavir (100 mg dvakrát denně nebo 600 mg dvakrát denně) nebo 100 mg ritonaviru plus 400 mg lopinaviru (přípravek Kaletra) dvakrát denně snižovaly expozici bupropionu a jeho hlavních metabolitů způsobem závislým na dávce přibližně o 20 až 80 %. Tento účinek je považován za důsledek indukce metabolizmu bupropionu. Pacienti užívající ritonavir mohou potřebovat vyšší dávky bupropionu, ale maximální doporučená dávka bupropionu by neměla být překročena.
Třebaže klinická data neukazují farmakokinetické interakce mezi bupropionem a alkoholem u pacientů požívajících alkohol v průběhu léčby bupropionem, vzácně byly hlášené neuropsychiatrické nežádoucí účinky nebo pokles tolerance alkoholu. Požívání alkoholu v průběhu léčby bupropionem by mělo být minimalizované, nebo raději úplně přerušené.
Omezené klinické údaje svědčí o větším výskytu nežádoucích příhod u pacientů léčených zároveň bupropionem a levodopou nebo amantadinem. U pacientů, kteří souběžně užívají bupropion a levodopu nebo amantadin, je třeba přípravek užívat se zvláštní opatrností.
Vícečetné podávání bupropionu perorálně nemělo statisticky signifikantní vliv na farmakokinetiku jedné dávky lamotriginu u 12 pacientů a pouze mírně zvýšila AUC glukuronidovaného lamotriginu.
Souběžná aplikace bupropionu a nikotinového transdermálního systému (NTS) může mít za následek zvýšení krevního tlaku.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)