| salt:hasText
| - Pro lékové interakce kombinace chlortalidon s amiloridem platí, že jejich rozsah (množství) je výrazně menší ve srovnání se samotným chlortalidonem nebo amiloridem, protože riziko hypokalémie nebo naopak hyperkalémie je při podávání výše uvedené kombinace diuretik sníženo.
Amilorid snižuje renální eliminaci draslíku. Současné podávání amiloridu a solí draslíku je potenciálně nebezpečné pro výrazné riziko hyperkalémie.
Současné podávání ACE-inhibitorů a amiloridu vede ke zvýšení rizika hyperkalémie. Samotné podávání ACE-inhibitorů vede k aldosteronem zprostředkovanému zvýšení plazmatických hladin draslíku. Toto zvýšení je stabilní a s délkou podávání ACE-inhibitorů se dále nemění.
Současné podávání amiloridu a triamterenu, heparinu, cyklosporinu nebo takrolimu může vést k hyperkalémii.
Amilorid může (na rozdíl od triamterenu nebo spironolaktonu) vést ke snížení renálního clearance lithia a zvýšení jeho plazmatických hladin a toxicity.
Amilorid zvyšuje proarytmogenní účinky chinidinu. Bylo pozorováno prodloužení intervalu QRS a další změny na EKG a vznik komorové tachykardie.
Amilorid může interferencí při eliminaci zvyšovat plazmatické hladiny, účinnost a toxicitu (především prodloužení intervalu QT) dofetilidu.
Amilorid (dosud ne zcela přesně objasněným mechanismem) snižuje biologickou dostupnost perorálně podávaného amoxicilinu.
Amilorid může zvyšovat renální clearance digoxinu a dosud neznámým mechanismem snižovat jeho pozitivně inotropní účinek. Plazmatické hladiny digoxinu se statisticky významně nemění.
Amilorid dosud neznámým mechanismem snižuje biologickou dostupnost cimetidinu.
Antihypertenzivní účinnost amiloridu, podobně jako jiných diuretik, mohou snižovat nesteroidní protizánětlivá léčiva. Indomethacin a další nesteroidní protizánětlivá léčiva redukují natriumuretický účinek amiloridu, vedou k retenci tekutin a sodíku a mohou vyvolat akutní renální selhání.
Současné podávání inhibitorů ACE může vést ke zvýšení rizika posturální hypotenze po podání první dávky chlortalidonu. Z tohoto důvodu je u pacientů, kteří jsou již léčeni chlortalidonem potřeba zahajovat terapii inhibitory ACE s použitím velmi nízké dávky.
Současné podávání bepridilu vede ke zvýšení rizika vážných poruch srdečního rytmu (torsades de pointes), které mohou být vyvolány hypokalémií navozenou chlortalidonem. Kombinace chlortalidonu s amiloridem je z tohoto hlediska bezpečná.
Současné podávání kalcitriolu může vést k riziku hyperkalcémie.
Současné podávání solí vápníku a chlortalidonu může vést ke vzniku milk alkali syndromu (hyperkalcémie, metabolická alkalóza, selhání ledvin).
Chlortalidon může navozením hypokalémie zvýšit toxicitu digoxinu. Kombinace chlortalidonu s amiloridem je z tohoto hlediska bezpečná.
Současné podávání kartikosteroidů může vést ke zvýšení rizika hypokalémie. Kombinace chlortalidonu s amiloridem je z tohoto hlediska bezpečná.
Chlortalidon může vést ke snížení renálního clearance lithia a zvýšení jeho plazmatických hladin a toxicity.
Antihypertenzivní účinnost chlortalidonu, podobně jako jiných diuretik, mohou snižovat nesteroidní protizánětlivá léčiva.
Chlortalidon snižuje účinek perorálních antidiabetik a inzulínu ovlivněním glykémie. V některých případech je nutná úprava dávky antidiabetik.
Absorbci chlortalidonu může snížit cholestyramin nebo colestypol. Chlortalidon je třeba podávat 1 hodinu před nebo 4 hodiny po podání sequestrantů.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)