salt:hasText
| - Biologický poločas
Plazmatický poločas levodopy je asi 50 minut. Při společném podání karbidopy a levodopy je biologický poločas levodopy prodloužen na asi 1 1/2 hodiny.
Metabolismus karbidopy
Po perorální dávce radioaktivně značené karbidopy zdravým subjektům a pacientům s Parkinsonovou chorobou bylo maximálních plazmatických hladin radioaktivity dosaženo za dvě až čtyři hodiny u normálních subjektů a za jednu půl až pět hodin u pacientů. Přibližně stejná množství byla u obou skupin vyloučena do moči a stolice.
Srovnání metabolitů v moči u zdravých subjektů a u pacientů ukazuje, že léčivo je u obou skupin metabolizováno stejnou měrou. Vylučování nezměněného léčiva do moči bylo v zásadě dokončeno za sedm hodin a představovalo 35 procent celkové radioaktivity vyloučené do moči. Poté byly přítomny pouze metabolity. Nebyly nalezeny žádné hydraziny.
Mezi metabolity vylučované u člověka patří (-methyl-3-methoxy-4-hydroxyfenylpropionová kyselina a (-methyl-3,4 dihydroxyfenylpropionová kyselina. Ty představují přibližně 14, respektive 10 procent vylučovaných radioaktivních metabolitů. Byl nalezeny dva méně významné metabolity. Jeden byl identifikován jako 3,4 dihydroxyfenylaceton a druhý byl s určitou pravděpodobností identifikován jako N-methylkarbidopa. Oba představovaly méně než pět procent metabolitů přítomných v moči. V moči je rovněž přítomna nezměněná karbidopa. Nebyly nalezeny žádné konjugáty.
Metabolismus levodopy
Levodopa je z gastrointestinálního traktu rychle absorbována a rozsáhle metabolizována. Ačkoliv může vznikat více než 30 metabolitů, je přeměňována hlavně na dopamin, adrenalin a noradrenalin a případně na dihydroxyfenyloctovou kyselinu, homovanilovou kyselinu a vanilmandlovou kyselinu. V plazmě a cerebrospinální tekutině se objevuje 3 - 0 - methyldopa. Její význam není znám.
Pokud se pacientům s Parkinsonovou chorobou nalačno podá jediná testovací dávka radioaktivní levodopy, plazmatické hladiny radioaktivity dosáhnou maximální úrovně za půl až dvě hodiny a zůstanou měřitelné po čtyři až šest hodin. Při maximálních hladinách je asi 30 % radioaktivity ve formě katecholaminů, 15 % jako dopamin a 10 % jako dopa. Radioaktivní sloučeniny se rychle vylučují do moči, jedna třetina dávky se objeví za dvě hodiny. Osmdesát až devadesát procent metabolitů v moči jsou fenylkarboxylové kyseliny, zejména kyselina homovanilová. Za 24 hodin představuje jedno až dvě procenta zjištěné radioaktivity dopamin a méně než jedno procento je adrenalin, noradrenalin a nezměněná levodopa.
Účinek karbidopy na metabolismus levodopy
U zdravých subjektů karbidopa v porovnání s placebem zvyšuje plazmatické hladiny levodopy o statisticky významná množství. To bylo ukázáno při podání karbidopy před levodopou a při jejich současném podání. V jedné studii zvýšilo předchozí podání karbidopy plazmatické hladiny jediné dávky levodopy asi pětkrát a prodloužilo trvání měřitelných plazmatických koncentrací levodopy ze čtyř hodin na osm hodin. Pokud byla tato dvě léčiva podána současně v jiných studiích, byly získány podobné výsledky.
Ve studii, kde byla pacientům s Parkinsonovou chorobou předem ošetřeným karbidopou podána jediná dávka levodopy značené na kostře molekuly, došlo k prodloužení biologického poločasu celkové plazmatické radioaktivity odvozené od levodopy ze 3 hodin na 15 hodin. Podíl radioaktivity přetrvávající jako nemetaboliziovaná levodopa byl karbidopou zvýšen alespoň třikrát. Dopamin a kyselina homovanilová v plazmě a moči byly předcházejícím ošetřením karbidopou sníženy.
FARMAKOLOGIE NA ZVÍŘATECH
Karbidopa nemá žádný známý účinek na metabolismus endogenních aminů a v obvykle podávaných dávkách nemá žádné zjevné farmakodynamické účinky. Výsledky farmakologických, biochemických a radioaktivních studií ukazují, že karbidopa zjevně neprostupuje do struktur centrálního nervového systému. Pokud je podána s levodopou, navodí se vyšší hladiny levodopy a dopaminu v mozku než pokud je podána stejná dávka levodopy samotné.
Levodopa u myší zvyšuje motorickou aktivitu a dráždivost a antagonizuje reserpinem navozenou hypotermii, potlačenou lokomoci a ptózu. Všechny tyto účinky jsou předchozím podáním karbidopy dvakrát až šestkrát zesíleny.
Zvýšená motorická aktivita navozená levodopou u krys je rovněž předchozím podáním karbidopy zesílena, ale nejsou zesíleny všechny účinky levodopy na centrální nervový systém.
Naproti tomu levodopou navozené zvracení je u psů a holubů předchozím podáním karbidopy významně zesíleno.
METABOLISMUS
Karbidopa není u krys, psů a opic rodu rhesus zcela absorbována a metabolizována. Mezi metabolity nebyly nalezeny žádné hydraziny. U opic neměla perorální dávka levodopy podaná hodinu po podání radioaktivně značené karbidopy žádný významný vliv na absorpci nebo vylučování radioaktivity. Maximálních plazmatických hladin radioaktivity bylo dosaženo za stejnou dobu a vymizely stejnou rychlostí jako u karbidopy samotné.
Tkáňová distribuce radioaktivity u krys usmrcených jednu hodinu po intravenózní dávce 20 mg/kg 14C-karbidopy ukázala, že velký díl radioaktivity je koncentrován v ledvinách, plicích, tenkém střevě a v játrech, seřazeno sestupně.
Radioaktivity nebyla v mozku detekována po podání intravenózní dávky 20 mg/kg léčiva značeného na kostře molekuly. Radioaktivita byla přítomna rovněž v obsahu tenkého střeva, což naznačuje eliminaci žlučí. Po perorálním podání krysám bylo vylučování do žluči méně než sedm procent dávky. V mozku nebylo detekováno nic.
Zdá se, že levodopa po perorálním podání psům podstupuje rozsáhlou a rychlou biotransformaci. Maximálních plazmatických hladin bylo dosaženo 25 až 30 minut po podání dávky 14C-levodopy. Analýza poměru hladin intaktní levodopy a celkových hladin 14C ukazuje, že 22 až 30 procent dávky dosáhlo celkového oběhu jako intaktní levodopa. Okolo 57 až 70 procent bylo vyloučeno do moči za 72 hodin.
(cs)
|