salt:hasText
| - Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Akutní toxicita:
Hodnota LD50 po perorálním podání lisinoprilu myším a potkanům se pohybovalo mezi 8,5 g/kg a 20 g/kg tělesné hmotnosti.
Chronická toxicita:
Toxické účinky lisinoprilu u potkanů a psů vcelku představovaly zesílené farmakologické účinky. Mezi rozsahem terapeutických dávek u člověka a rozsahem toxických dávek u pokusných zvířat je podstatný rozdíl. U psů, kteří představují vnímavý živočišný druh, byla netoxická dávka (5 mg/kg tělesné hmotnosti) 6krát vyšší než maximální doporučená dávka u člověka (40 mg denně).
Po dávce 40 mg denně u člověka byla maximální koncentrace lisinoprilu v plazmě 486 ng/ml, což je zřetelně pod koncentrací 11,37 µg/ml, nalezené u psů po podání nefrotoxické dávky. Hlavní toxické příznaky pozorované u psů byly účinky na renální funkce (zvýšené hodnoty BUN a sérového kreatininu), v některých případech provázené degenerací renálních tubulů. Tento poslední účinek nebyl zjištěn u potkanů, ačkoli i u nich se objevilo zvýšení BUN v séru.
Další informace o bezpečnosti látky: Alterace renálních funkcí jsou možná projevem prerenální azotemie vyvolané lisinoprilem a způsobené jeho farmakologickým účinkem. Suplementace solí zmírnila nebo zabránila toxickému účinku lisinoprilu u potkanů a psů, což rovněž naznačuje, že toxicita je vázána na farmakologický mechanismus účinku látky.
Karcinogenita:
Nebyl zjištěn tumorigenní účinek lisinoprilu podávaného po 105 týdnů potkanům obojího pohlaví v dávkách až 90 mg/kg tělesné hmotnosti (tj. v dávkách přibližně 110krát vyšších než jsou maximální denní dávky doporučené pro člověka).
Lisinopril se také podával po dobu 92 týdnů myším obojího pohlaví v dávkách až 135 mg/kg tělesné hmotnosti (tj. v dávkách přibližně 84krát vyšších než je doporučená denní dávka pro člověka o hmotnosti 50 kg). Nebyly zjištěny známky karcinogenního účinku.
Mutagenita:
V mikrobiálním testu mutagenity (Ames), a to jak s metabolickou aktivací tak i bez ní, nebyly nalezeny mutagenní účinky lisinoprilu. Negativní byly i výsledky mutagenního testu za použití plicních buněk čínských křečků. Lisinopril nezpůsobuje frakturu vláken DNA potkaních hepatocytů v alkalické eluci in vitro. Lisinopril také nezvyšuje incidenci chromosomových aberací v ovariálních buňkách čínských křečků in vitro ani v kostní dřeni myší in vivo.
Ovlivnění reprodukčních funkcí:
Nebylo zjištěno nepříznivé ovlivnění reprodukčních funkcí samců ani samic pokusných potkanů dávkami až do 300 mg/kg/den lisinoprilu. Lisinopril neměl teratogenní účinky u myší v dávkách až do 1000 mg/kg/den (což odpovídá 1250násobku maximální doporučené dávky pro člověka) při podávání od 6. do 15. dne březnosti. Od dávek 100 mg/kg/den byla zvýšena incidence resorpce fétů; tomuto účinku však bylo možno zabránit suplementací solí, a to i při dávkách 1000 mg/kg/den lisinoprilu.
Fetotoxické ani teratogenní účinky lisinoprilu se u potkanů neobjevily po dávkách do 300 mg/kg/den (375násobek maximální doporučené dávky u člověka), podávaných po dobu od 6. do 17. dne březnosti. Jestliže se samicím potkanů podával lisinopril od 15. dne březnosti do 21. dne po narození mláďat, projevila se zvýšená mortalita mláďat od 2. do 7. dne po narození a snížená průměrná tělesná hmotnost mláďat od 21. dne po narození. Ani zvýšení mortality ani snížení tělesné hmotnosti mláďat se neobjevilo, jestliže mateřská zvířata dostávala suplementaci soli.
V dávkách do 1 mg/kg/den neměl lisinopril teratogenní účinky při podávání v průběhu organogeneze březím králičím samicím, které dostávaly suplementaci soli. Suplementace soli (izotonický roztok chloridu sodného namísto pitné vody) se použila jako prostředek proti toxickému ovlivnění mateřských organismů, takže bylo možné sledovat případný teratogenní účinek za použití maximálních možných dávek.
(cs)
|