| salt:hasText
| - Nežádoucí účinky lokálních anestetik amidového typu jsou vzácné, mohou však vzniknout v důsledku předávkování nebo neúmyslného intravaskulárního podání a mohou být závažné.
Reakce alergického typu jsou vzácné, mohou se objevit v důsledku citlivosti k lokálním anestetikům. Tyto reakce jsou charakterizovány příznaky, jako je urtikarie, pruritus, erytém, angioneurotický edém (včetně edému laryngu), tachykardie, kýchání, nausea, zvracení, závratě, synkopa, excesívní pocení, zvýšení teploty a eventuelně symptomatologie podobná anafylaktoidní reakci (včetně závažné hypotenze). Byla pozorována zkřížená senzitivita mezi jednotlivými zástupci ze skupiny lokálních anestetik amidového typu (viz bod 4.3).
Nechtěná intratékální injekce lokálního anestetika může způsobit vysokou spinální anestezii s rizikem vzniku apnoe, závažné hypotenze a ztráty vědomí.
Účinky na centrální nervový systém: znecitlivění jazyka, pocit lehkosti v hlavě, závrať, rozostřené vidění a svalové záškuby s následnou somnolencí, křečemi, bezvědomím a možnou zástavou dýchání.
Kardiovaskulární účinky mohou být způsobeny útlumem převodního srdečního systému a snížením excitability a kontraktility myokardu. Může dojít ke snížení srdečního výdeje, hypotenzi, k poruchám srdečního rytmu a změnám na EKG. Tyto příznaky mohou být důsledkem blokády převodního systému, bradykardie nebo komorové tachyarytmie, vedoucím někdy až k srdeční zástavě. Tomu většinou předcházejí příznaky významné CNS toxicity, např. křeče, ale vzácně může dojít k srdeční zástavě i bez předcházejících účinků na CNS.
Třídy orgánových systémů
Frekvence výskytu
Nežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatického systému
Velmi časté
Anémie
Poruchy nervového systému
Časté
Závratě
Bolesti hlavy
Srdeční poruchy
Velmi časté
Hypotenze
Gastrointestinální poruchy
Velmi časté
Časté
Nausea
Zvracení
Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálním obdobím
Časté
Fetální stres
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté
Časté
Časté
Bolesti zad
Horečka
Pooperační bolesti
Nejčastější nežádoucí účinky, které se bez ohledu na jejich příčinu vyskytly v průběhu klinických studií, jsou vyjmenovány v tabulce nahoře.
Neurologické poškození je vzácnou, ale prokázanou komplikací lokální, zvláště epidurální a subarachnoidální anestezie. Může k němu dojít přímým poraněním míchy nebo míšního nervu, následkem sydromu přední spinální arterie, injekcí dráždivé látky či nesterilního roztoku. Tyto příčiny mohou způsobit parestezie či anestezie v ohraničených okrscích, motorickou slabost, ztrátu kontroly sfinkteru či paraplegie. Vzácně se jedná o trvalé poškození.
Incidence neurologických nežádoucích účinků spojených s podáním lokálního anestetika může souviset s celkovým množstvím podaného anestetika a také na typu užitých léčiv, způsobu podání a celkovém fyzickém stavu pacienta. Mnoho nežádoucích účinků může být spojeno s technikou zajištění lokální anestezie a samotné léčivo k nim může ale nemusí přispívat.
Postmarketingová zkušenost
Byly hlášeny případy anafylaxe. Po nechtěné intravenózní aplikaci se velmi vzácně vyskytly křeče.
V souvislosti s léčbou levobupivakainem byly hlášeny případy prolongované slabosti nebo poruch senzorických funkcí, z nichž některé mohou být trvalé. Je obtížné určit, zda jsou dlouhodobé následky způsobeny lékovou toxicitou nebo nerozpoznaným traumatem v průběhu operace nebo jinými mechanickmi faktory, jako je zavedení katétru nebo manipulace s ním.
V souvislosti s podáním levobupivakainu byly hlášeny případy syndromu cauda equina nebo známky a příznaky možného poranění koncové části míchy či míšních kořenů (včetně parestezií či slabosti dolních končetin nebo paralýzy, inkontinence stolice a moči, priapismu). Tyto příhody byly závažnější a v některých případech měly i trvalé následky, pokud byl levobupivakain podáván po dobu delší než 24 hodin. Nelze však určit, zda jsou tyto účinky způsobeny působením levobupivakainu, mechanickým traumatem míchy i míšních kořenů nebo hromaděním krve v míšním vaku.
V souvislosti s užitím lokálních anestetik, včetně levobupivakainu, byly hlášeny případy přechodného Hornerova syndromu (ptóza, mióza, enoftalmus, unilaterální otékání a/nebo zarudnutí oka). Tyto případy vedly k ukončení léčby.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)