salt:hasText
| - Tento přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat.
Tento přípravek obsahuje též barvivo oranžovou žluť, která může způsobovat alergické reakce.
RELPAX se nesmí užívat spolu se silnými inhibitory CYP3A4, např. ketokonazolem, itrakonazolem, erytromycinem, klaritromycinem, josamycinem a inhibitory proteáz (ritonavirem, indinavirem a nelfinavirem).
RELPAX lze použít pouze v případech, kdy byla jednoznačně stanovena diagnóza migrény. RELPAX není určen k léčbě hemiplegické, oftalmologické ani bazilární migrény.
RELPAX nelze podávat při léčbě „atypických“ bolestí hlavy, tedy bolestí hlavy, které mohou souviset s jiným závažným onemocněním (cévní mozkovou příhodou, rupturou aneurysmatu), kdy může být cerebrovaskulární vazokonstrikce škodlivá.
Eletriptan může vést k přechodným symptomům zahrnujícím bolest na hrudi a svírání, které mohou být velmi intenzivní a zasahovat i hrdlo (viz bod 4.8). Pokud existuje domněnka, že tyto symptomy znamenají ischemickou chorobu srdeční, pak by neměla být užita další dávka a je třeba provést vhodné vyšetření.
Pacienti se srdečním selháním
Přípravek RELPAX by neměl být podáván bez předchozího vyšetření pacientům, u nichž je pravděpodobnost nerozpoznaného srdečního onemocnění, ani pacientům s rizikem ischemické choroby srdeční (ICHS) (tedy pacientům s hypertenzí, diabetem, kuřákům nebo pacientům užívajícím nikotinovou substituční terapii, mužům nad 40 let, ženám po menopause a pacientům s významnou rodinnou anamnézou ICHS). Vyšetření srdce nemusí nutně zjistit každý případ onemocnění srdce, a ve velmi vzácných případech se objevily po nasazení agonistů 5-HT1 velmi závažné srdeční příhody u pacientů bez základního kardiovaskulárního onemocnění. Pacienti s prokázanou ischemickou chorobou srdeční nesmějí užívat přípravek RELPAX (viz bod 4.3).
Agonisté 5-HT1 receptorů jsou dávány do souvislosti s koronárním vazospasmem. V ojedinělých případech byly v souvislosti s agonisty 5-HT1 receptorů popsány případy ischemie myokardu nebo infarktu myokardu.
Nežádoucí účinky se mohou vyskytovat častěji během současné léčby triptany a bylinnými přípravky obsahujícími třezalku (Hypericum perforatum).
Při zachování doporučeného klinického dávkování bylo pozorováno po užití eletriptanu v dávkách 60 mg a vyšších mírné a přechodné zvýšení krevního tlaku. V klinických studiích však nebyly zaznamenány žádné klinické důsledky tohoto zvýšení. Účinek byl výraznější u jedinců s poruchou funkce ledvin a u starších osob. U jedinců s poruchou renální funkce bylo rozmezí průměrného maximálního zvýšení systolického krevního tlaku 14-17 mmHg (normální 3 mmHg) a diastolického krevního tlaku 14-21 mmHg (normální 4 mmHg). U starších jedinců bylo průměrné maximální zvýšení systolického krevní tlaku 23 mmHg ve srovnání se 13 mmHg u mladých dospělých jedinců (placebo 8 mmHg). Po uvedení přípravku na trh bylo zaznamenáno zvýšení krevního tlaku u pacientů užívajících dávky 20 a 40 mg eletriptanu, i u pacientů bez poškození ledvin a u pacientů mladších 65 let.
Bolest hlavy z nadužívání léků (Medication overuse headache - MOH)
Dlouhodobé užívání jakéhokoliv přípravku proti bolesti hlavy může vést ke zhoršení těchto bolestí. Zaznamená-li pacient tuto situaci, nebo je-li na ni podezření, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc a ukončit léčbu. Diagnózu bolesti hlavy z nadužívání léků lze očekávat u pacientů s častou nebo každodenní bolestí hlavy navzdory (nebo kvůli) pravidelnému užívání léků proti bolesti.
Serotoninový syndrom
Při léčbě triptany a současně inhibitory selektivního vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitory selektivního vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI) byly hlášeny případy serotoninového syndromu (zahrnující změnu mentálních funkcí, autonomní nestabilitu a neuromuskulární abnormality). Tyto reakce mohou být závažné. Je-li současná léčby triptany a SSRI nebo SNRI klinicky opodstatněná, je doporučováno patřičné sledování pacienta, zvláště na počátku léčby nebo při zvyšování dávky, nebo při přidání další serotonergní léčby (viz bod 4.5).
(cs)
|