salt:hasText
| - Údaje získané na zvířecích modelech
U mini prasat byla po jednorázové dermální dávce (po 22hodinové aplikaci za semi-okluzních podmínek) biologická dostupnost 0,03%. Množství léčivé látky zůstávalo v místě aplikace na kůži (téměř exkluzivní nezměněný pimekrolimus) v zásadě konstantní po dobu 10 dnů.
Údaje získané u lidí
Absorpce u dospělých
Systémová expozice pimekrolimu byla studována u 12 dospělých pacientů s atopickou dermatitidou, kteří byli léčeni Elidelem 2krát denně po dobu 3 týdnů. Postižená oblast povrchu těla (BSA) byla v rozsahu 15 až 59%. Koncentrace pimekrolimu v krvi byly v 77,5% nižší než 0,5 ng/ml a 99,8% všech vzorků byla nižší než 1 ng/ml. Nejvyšší koncentrace pimekrolimu naměřená u jednoho pacienta byla 1,4 ng/ml.
U 40 dospělých pacientů léčených po dobu 1 roku Elidelem, kteří měli při zahájení léčby postižení povrchu těla 14-62% BSA, byla u 98% koncentrace pimekrolimu v krvi konstantně nízká 0,5 ng/ml. Maximální koncentrace v krvi 0,8 ng/ml byla naměřena u 2 pacientů v 6. týdnu léčby. Po 12 měsících léčby nedošlo ke zvýšení koncentrace v krvi u žádného z pacientů. U 8 pacientů s AD (atopickou dermatitidou), u kterých mohly být kvantifikovány hladiny AUC, se hodnoty AUC(0-12 h) pohybovaly od 2,5 do 11,4 ng/h/ml.
Absorpce u dětí
Systémová expozice pimekrolimu byla studována u 58 dětí ve věku od 3 měsíců do 14 let věku. Postižení tělesného povrchu (BSA) bylo 10 až 92%. Tyto děti byly léčeny 2krát denně Elidelem po dobu 3 týdnů a 5 z nich bylo léčeno po dobu 1 roku.
Koncentrace pimekrolimu v krvi byly konstantně nízké bez ohledu na rozsah léčených lézí nebo délku léčby. Koncentrace v krvi byly podobné koncentracím u dospělých pacientů. Okolo 60% koncentrací pimekrolimu v krvi byly pod hodnotou 0,5 ng/ml a u 9 % všech vzorků byly pod úrovní 2 ng/ml. U 2 pacientů ve věku 8 měsíců až 14 let byly nejvyšší naměřené koncentrace 2,0 ng/ml.
U kojenců a batolat (3 až 23 měsíců) byla nejvyšší koncentrace 2,6 ng/ml naměřena pouze u jednoho pacienta. U 5 dětí, které byly léčeny po dobu 1 roku, byly koncentrace v krvi stabilně nízké a nejvyšší koncentrace 1,94 ng/ml byla naměřena pouze u jednoho pacienta. U těchto 5 pacientů nebylo zjištěno zvýšení koncentrace v krvi u žádného z pacientů po celou dobu léčby (12 měsíců).
U 8 dětských pacientů ve věku 2 až 14 let se hodnoty AUC (0-12 h) pohybovaly v rozmezí 5,4 až 18,8 ng/h/ml. Rozmezí hodnot AUC nalezené u pacientů s rozsahem postižení <40% BSA při zahájení léčby bylo srovnatelné s hodnotami získanými od pacientů s rozsahem postižením ≥40% BSA.
V klinicko-farmakologických studiích bylo léčeno maximálně 92% tělesného povrchu a ve . fázi studie až 100% tělesného povrchu.
Distribuce
V závislosti na kožní selektivitě byly po lokální aplikaci hladiny pimekrolimu v krvi velmi nízké. Z tohoto důvodu nemohl být metabolismus pimekrolimu stanoven po lokální aplikaci.
Studie in vitro plazma protein ukázaly, že 99,6% pimekrolimu v plazmě je vázáno na proteiny. Hlavní část pimekrolimu v plazmě je vázána na různé lipoproteiny.
Metabolismus
Po jednorázovém perorálním podání radioaktivně značeného pimekrolimu zdravým dobrovolníkům byl hlavní, v krvi detekovanou komponentou, nezměněný pimekrolimus. Vedle toho byl v krvi přítomen i malý počet metabolitů střední polarity, produkty
O-demetylace a oxygenace.
Při in vitro sledování v lidské kůži nebyla zjištěna žádná metabolická aktivita pimekrolimu.
Vylučování
Radioaktivita značené léčivé látky byla převážně vyloučena stolicí (78,4%) a pouze malá část (2,5%) byla nalezena v moči. Průměrná hodnota recovery radioaktivity byla 80,9%. Výchozí látka nebyla detekována v moči a ve stolici byl pimekrolimus nalezen v nezměněné formě v množství menším než 1%.
(cs)
|