salt:hasText
| - APO-ALLOPURINOL je relativně kontraindikován v těhotenství, během kojení a při poruchách funkce jater nebo ledvin.
Syndrom přecitlivělosti, Steven-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (TEN)
Reakce z přecitlivělosti na alopurinol se mohou projevovat mnoha různými způsoby, včetně makulopapulárního exantému, syndromu přecitlivosti (známý též jako DRESS) a SJS/TEN. Tyto reakce jsou klinickými diagnózami a jsou rozpoznávány podle klinických příznaků. Pokud se takováto reakce objeví kdykoli během léčby, je třeba alopurinol ihned vysadit. V případě syndromu přecitlivělosti, SJS a TEN nesmí být již alopurinol nikdy pacientovi znovu nasazen. Při rozvoji hypersensitivních kožních reakcí může být přínosné podávání kortikosteroidů. Pacienti mají být upozorněni na příznaky těchto závažných kožních reakcí a mají být důkladně sledováni s ohledem na možný výskyt kožních reakcí. Nejvyšší riziko rozvoje SJS nebo TEN je v prvním týdnu léčby.
Nejlepších výsledků při zvládání SJS a TEN je možné dosáhnout včasným stanovením diagnózy a okamžitým vysazením suspektních léčivých přípravků. Časné přerušení léčby je spojeno s lepší prognózou.
Alela HLA-B*5801
Bylo prokázáno, že výskyt alely HLA-B*5801 je spojen s rizikem rozvoje syndromu přecitlivělosti a SJS/TEN po alopurinolu. Frekvence výskytu alely HLA-B*5801 se značně liší u různých etnických skupin: u čínské populace (národnost Han) je výskyt až 20%, u korejské populace kolem 12% a u japonské a evropské populace 1-2%. Používání genotypizace jako nástroje screeningu pro rozhodnutí o léčbě alopurinolem není zavedeným postupem. Pokud je však známo, že pacient je nositelem alely HLA-B*5801, lze podávání alopurinolu zvážit, pokud očekávaný přínos léčby převýší rizika. V takovém případě je třeba pečlivě sledovat možné příznaky syndromu hypersensitivity nebo SJS/TEN a informovat pacienta o nutnosti ihned ukončit léčbu, pokud se objeví první příznaky.
Pacienti léčení pro hypertenzi nebo srdeční nedostatečnost např. diuretiky nebo ACE inhibitory mohou mít průvodní poruchu funkce ledvin a alopurinol by měl být u této skupiny použit s opatrností.
Asymptomatická hyperurikémie se obecně nepovažuje za indikaci k použití alopurinolu. Tekutiny a úprava stravy s vyšetřením příčiny by měly nález upravit.
Při zahájení léčby APO-ALLOPURINOLem u nových pacientů se mohou vyskytnout akutní dnavé záchvaty, které mohou pokračovat i poté, kdy hladina kyseliny močové v séru začne klesat. Vhodné je po dobu prvních 3-6 měsíců podávání profylaktických dávek kolchicinu anebo nesteroidních protizánětlivých látek u pacientů, kteří nemohou být kolchicinem léčeni, a to zvláště u nových pacientů a u pacientů, u nichž se dnavé záchvaty vyskytovaly často. Dále se doporučuje zahajovat léčbu nízkými dávkami APO-ALLOPURINOLu 100 mg (100 až 200 mg denně) a dávku postupně zvyšovat do dosažení sérové hladiny kyseliny močové 357 µmol/l nebo méně (viz Dávkování a způsob podání ).
APO-ALLOPURINOL by neměl být podáván dětem a mladistvým s výjimkou dětí a adolescentů se sekundární hyperurikémií u neoplastických onemocnění nebo s Lesch-Nyhanovým syndromem, protože u jiných stavů nebyla u této věkové kategorie bezpečnost a účinnost alopurinolu stanovena.
(cs)
|