salt:hasText
| - Lékař nesmí předepsat klaritromycin těhotným ženám bez důkladného zvážení přínosů a rizik, zejména během prvního trimestru těhotenství (viz bod 4.6).
Opatrnosti je zapotřebí u pacientů se závažnou renální insuficiencí (viz bod 4.2).
Klaritromycin je vylučován hlavně játry a ledvinami. Opatrnost je třeba při podávání tohoto antibiotika pacientům s poruchou funkce jater nebo ledvin.
Byly hlášeny případy fatálního selhání jater (viz bod 4.8). Je možné, že někteří z těchto pacientů měli preexistující onemocnění jater nebo užívali jiné hepatotoxické léčivé přípravky. Pacienty je třeba poučit, aby ukončili léčbu a ohlásili svému lékaři, pokud se u nich vyskytnou jakékoliv známky či příznaky rozvoje onemocnění jater, jako je anorexie, žloutenka, tmavě zbarvená moč, pruritus nebo bolesti břicha.
Klaritromycin mohou užívat pacienti se známou přecitlivělostí na penicilin nebo pokud není možné podávat penicilin z jiných důvodů.
Měla by být věnována pozornost možné zkřížené rezistenci a zkřížené alergii mezi klaritromycinem a jinými makrolidovými antibiotiky, klindamycinem a linkomycinem. Klaritromycin by neměl být kombinován s jinými ototoxickými léky, zvláště s aminoglykosidy. V průběhu a po ukončení léčby má být prováděno monitorování vestibulárních funkcí a sluchu.
Pseudomembranózní kolitida byla popsána téměř u všech antibakteriálních přípravků, včetně makrolidových antibiotik; její závažnost se může pohybovat v rozmezí od mírné až po život ohrožující. Průjem, jehož původcem je Clostridium difficile (C. difficile associated diarrhoea, CDAD), byl hlášen při užívání téměř všech antibakteriálních léčiv včetně klaritromycinu; jeho závažnost se může pohybovat v rozmezí od mírného průjmu až po fatální kolitidu. Léčba antimikrobiálními léčivy pozměňuje normální střevní flóru, což může vést k přemnožení C. difficile . Na možnost CDAD je třeba myslet u všech pacientů, u nichž se vyskytl průjem následně po užívání antibiotik. Anamnézu je potřeba odebírat velmi pečlivě, protože případy výskytu CDAD byly hlášeny i po dvou měsících po užívání antibiotik. Z tohoto důvodu je třeba zvážit přerušení léčby klaritromycinem bez ohledu na jeho indikaci. Je třeba provést mikrobiální vyšetření a zahájit vhodnou léčbu. Je zapotřebí vyhnout se léčivům zpomalujícím peristaltiku.
Klaritromycin může stejně jako jiná makrolidová antibiotika vyvolat exacerbaci nebo zhoršení myasthenia gravis a měl by být tudíž používán s opatrností u pacientů s tímto onemocněním.
Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání klaritromycinu a triazolobenzodiazepinů, jako je triazolam a midazolam (viz bod 4.5).
Vzhledem k riziku prodlouženého QT intervalu by měl být klaritromycin užíván s opatrností u pacientů s onemocněním koronárních artérií, závažnou srdeční nedostatečností, neléčenou hypokalemií nebo hypomagnezemií, bradykardií (pod 50 tepů/min) nebo při současném podávání jiných léků, které prodlužují QT interval (viz bod 4.5). Klaritromycin by neměl být používán u pacientů s vrozeným nebo dokumentovaným získaným prodloužením QT intervalu nebo komorovými arytmiemi v anamnéze (viz bod 4.3).
Pneumonie: S ohledem na výskyt rezistentních kmenů Streptococcus penumoniae k makrolidovým antibiotikům je důležité, aby byly při předepisování klaritromycinu pro léčbu komunitní pneumonie prováděny testy citlivosti. U nozokomiálních pneumonií má být klaritromycin používán pouze v kombinaci s dalšími vhodnými antibiotiky.
V případě závažných akutních hypersenzitivních reakcí, jako je anafylaxe, Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, má být léčba klaritromycinem okamžitě přerušena a co nejrychleji zahájena vhodná léčba.
Klaritromycin by měl být používán s opatrností u pacientů, kteří jsou léčeni lékem, který indukuje CYP3A4 vzhledem k možnosti subterapeutických hladin klaritromycinu (viz bod 4.5).
Klaritromycin je inhibitor CYP3A4 a současné použití s jinými přípravky, které jsou rozsáhle metabolizované tímto enzymem, by mělo být omezeno na situace, kdy je to jasně indikované (viz bod 4.5).
Inhibitory HMG-CoA reduktázy: Současné užití klaritromycinu spolu s lovastatinem či simvastatinem je kontraindikováno (viz bod 4.3). Stejně jako u jiných makrolidů, bylo při užívání klaritromycinu hlášeno zvýšení koncentrací inhibitorů HMG-CoA reduktázy (viz bod 4.5). U pacientů současně užívajících tyto léčivé přípravky byly hlášeny vzácné případy rhabdomyolýzy. U pacientů mají být sledovány známky a příznaky myopatie. U pacientů užívajících atorvastatin či rosuvastatin současně s klaritromycinem byly také hlášeny vzácné případy rhabdomyolýzy. Pokud jsou tato léčiva užívána spolu s klaritromycinem, je třeba užít nejnižší možné dávky atorvastatinu či rosuvastatinu. Je třeba zvážit úpravu dávky statinů nebo užití statinu, který není závislý na metabolismu CYP3A (např. fluvastatin nebo pravastatin).
Infekce kůže a měkkých tkání mírné až střední závažnosti: Tyto infekce jsou nejčastěji způsobeny Staphylococcus aureus a Streptococcus pyogenes , z nichž oba původci mohou být rezistentní k makrolidům. Z tohoto důvodu je důležité provést vždy test citlivosti. V případech, kdy nemohou být užita beta-laktamová antibiotika (např. alergie), mají být léky první volby jiná antibiotika, jako např. klindamycin. V současné době se předpokládá, že makrolidy hrají roli pouze u některých infekcí kůže a měkkých tkání, jako jsou infekce způsobené Corynebacterium minutissimum (erythrasma), acne vulgaris a u erysipelu v situacích, kdy není možná léčba penicilinem.
Streptococcus pyogenes: Klaritromycin je obecně účinný při eradikaci streptokoků z orofaryngu. Nicméně, údaje dokládající účinnost tohoto antibiotika v následné prevenci revmatické horečky však nejsou k dispozici.
U faryngitidy související s infekcí beta-hemolytickým streptokokem by měla být délka léčby minimálně 10 dnů.
U H. pylori se může vyvinout rezistence na klaritromycin.
Užití jakékoliv antimikrobiální léčby, jako např. klaritromycin k léčbě infekce způsobené H. pylori může vést k selektování mikroorganismů rezistentních na léčbu.
Dlouhodobé užívání může, stejně jako u ostatních antibiotik, vést ke kolonizaci se zvýšeným množstvím rezistentních bakterií a mykóz. Pokud se objeví superinfekce, je nutné zajistit vhodnou léčbu.
Perorální hypoglykemika/inzulin: Současné podávání klaritromycinu a perorálních hypoglykemizujících přípravků a/nebo inzulinu může vést k významné hypoglykemii. U určitých hypoglykemik, jako je nateglinid, pioglitazon, repaglinid a rosiglitazon, může dojít k inhibici enzymu CYP3A klaritromycinem a to může vést k hypoglykemii, pokud jsou tato léčiva užívána současně. Doporučuje se pečlivé sledování glykemie.
Perorální antikoagulancia: Existuje riziko závažné hemoragie a významného prodloužení INR (International Normalized Ratio) a protrombinového času, pokud je klaritromycin podáván současně s warfarinem (viz bod 4.5). Pokud pacienti užívají současně klaritromycin a perorální antikoagulancia, je zapotřebí u nich pravidelně monitorovat INR a protrombinový čas.
Post-marketingově byla hlášena toxicita kolchicinu při současném užívání klaritromycinu a kolchicinu, zvláště u starších osob, v některých případech se objevila u pacientů s nedostatečností ledvin. U některých z těchto pacientů byla hlášena úmrtí (viz bod 4.5). Pokud je současné podávání kolchicinu a klaritromycinu nezbytné, je třeba u pacientů sledovat klinické známky kolchicinové toxicity.
(cs)
|