| salt:hasText
| - Absorpce
Po perorálním podání opakovaných dávek ziprasidonu spolu s jídlem se vrcholové sérové koncentrace typicky objevují 6-8 hodin po dávce. Absolutní biologická dostupnost dávky 20 mg je 60% v sytém stavu. Farmakokinetické studie prokázaly, že biologická dostupnost ziprasidonu je zvýšena až o 100%, je-li ziprasidon podáván s jídlem. Proto je doporučeno podávat ziprasidon s jídlem.
Distribuce v organismu
Distribuční objem je přibližně 1,1 l/kg. Ziprasidon se váže z více než 99% na plazmatické bílkoviny v séru.
Biotransformace a eliminace z organismu
Po perorálním podání je střední terminální eliminační poločas ziprasidonu přibližně 6,6 hodin. Rovnovážného stavu je dosaženo během 1-3 dnů. Střední systémová clearance ziprasidonu podaného nitrožilně je 5 ml/min/kg. Přibližně 20% podané dávky je vylučováno močí a cca 66% je vylučováno stolicí.
Ziprasidon vykazuje lineární kinetiku v případě terapeutického dávkovacího rozmezí 40-80 mg 2x denně u sytých jedinců.
Po perorálním podání je ziprasidon extenzivně metabolizován a jen velmi malé množství je vylučováno močí (1%) nebo stolicí (4%) v nezměněné podobě. Ziprasidon je primárně vylučován třemi metabolickými cestami, ve kterých vznikají jeho 4 hlavní cirkulující metabolity: benzisothiazol piperazin (BITP) sulfoxid, BITP sulfon, ziprasidon sulfoxid a S-methyl-dihydroziprasidon. Nezměněný ziprasidon představuje cca 44% ze všech podob léku v séru.
In vivo studie naznačuje, že konverze na S-methyl-dihydroziprasidon je hlavní metabolickou cestou ziprasidonu. In vitro studie ukazují, že tento metabolit vzniká katalyzovanou redukcí aldehydoxydázy, s následnou S-metylací. Zapojen je i oxidativní metabolizmus, především prostřednictvím CYP3A4 s potenciálním přispěním CYP1A2.
Ziprasidon, S-methyl-dihydroziprasidon a ziprasidon-sulfoxid vykazovaly během testování in vitro společné vlastnosti, které mohou předurčovat prodloužení QTc intervalu. S-methyl-dihydroziprasidon je většinou vylučován stolicí při biliární sekreci s malým přispěním metabolizmu katalyzovaného CYP3A4. Ziprasidon sulfoxid je vylučován renální exkrecí a sekundárně metabolizmem katalyzovaným CYP3A4.
Zvláštní populace pacientů
Farmakokinetický skríning u pacientů neodhalil žádné významné farmakokinetické rozdíly mezi kuřáky a nekuřáky.
Nebyly pozorovány žádné klinicky významné rozdíly ve farmakokinetice ziprasidonu v závislosti na věku nebo pohlaví. Farmakokinetika ziprasidonu u dětských pacientů ve věku 10-17 let byla po korekci na příslušnou tělesnou hmotnost podobné farmakokinetice u dospělých.
V souladu s poznatkem, že renální clearance přispívá pouze velmi málo k celkové clearance, nebylo zaznamenáno progresívní zvýšení expozice ziprasidonu, když byl podán pacientům s rozdílným stupněm renálních funkcí. Expozice po perorální dávce 20 mg 2x denně po dobu 7 dnů u pacientů s mírným (clearance kreatininu 30-60 ml/min), se středně závažným (clearance kreatininu 10-29 ml/min) a závažným poškozením (vyžadujícím dialýzu) byla 146%, 87% a 75% a u zdravých pacientů (clearance kreatininu > 70 ml/min). Není známo, zda jsou u těchto pacientů zvýšeny sérové koncentrace metabolitů.
U mírného až středně těžkého jaterního poškození (Child-Pugh třída A nebo B) způsobeného cirhózou byla sérová koncentrace ziprasidonu po perorálním podání zvýšena o 30% a terminální poločas byl o 2 hodiny delší než u normálních pacientů. Vliv poškození jater na sérové koncentrace metabolitů není znám.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)