salt:hasText
| - Současné podávání vankomycinu a anestetik bývá spojeno s erytémem, návaly podobnými reakcím na histamin a s anafylaktoidními reakcemi.
Bylo referováno, že frekvence příhod vyvolaných infuzí se zvyšuje současným podáváním anestetik.
Výskyt reakcí při infuzích lze snížit podáním vankomycinu infuzí trvající 60 minut před uvedením do anestezie.
Současné nebo následné systémové nebo místní užívání jiných potenciálně ototoxických , neurotoxických nebo nefrotoxických látek, jako je amfotericin B, aminoglykosidy, bacitracin, polymyxin B, kolistin, viomycin nebo cisplatina, pokud je indikováno, vyžaduje pečlivé sledování pacienta.
Při současném podání vankomycinu a látek způsobujících neuromuskulární blokádu je zvýšený potenciál této blokády.
Těhotenství a kojení Těhotenství
Neexistují dostatečné bezpečnostní zkušenosti s vankomycinem během těhotenství u člověka. Reprodukční toxikologické studie neukazují na žádné účinky na vývoj embrya, plodu nebo na období gestace (viz bod 5.3).
Vankomycin však proniká placentou a nelze vyloučit potenciální riziko ototoxického a nefrotoxického ovlivnění embrya a novorozence.
Vankomycin proniká placentou a potencionální riziko embryonální a neonatální ototoxicity a nefrotoxicity se nemůže vyloučit. Vankomycin se proto může v průběhu těhotenství podávat, pouze pokud je jednoznačně indikován a po pečlivém zvážení očekávaného prospěchu a možného rizika.
Kojení
Vankomycin se vylučuje do mateřského mléka, proto se má podávat kojícím matkám pouze v případě, že jiná antibiotika selhala. Vankomycin je třeba podávat kojícím matkám opatrně, protože je možnost výskytu nežádoucích účinků u novorozenců (poruchy střevní flóry s průjmy, osídlení kvasinkami a možná senzibilizace).
Po dobře uváženém závěru, že toto léčivo je pro kojící matku důležité, je třeba rozhodnout, zda má kojení ukončit.
(cs)
|