salt:hasText
| - Bikalutamid je po perorálním podání dobře absorbován. Nebyl prokázán klinicky relevantní účinek potravy na biologickou dostupnost.
(S)-enantiomer je rychle vylučován ve srovnání s (R)-enantiomerem, jehož poločas plazmatické eliminace je asi 1 týden.
Při každodenním podávání bikalutamidu se (R)-enantiomer kumuluje v plazmě asi desetinásobně ve srovnání s (S)-enantiomerem v důsledku jeho dlouhého poločasu eliminace.
Při každodenním podávání bikalutamidu v dávce 150 mg jsou dosaženy rovnovážné plazmatické koncentrace (R)-enantiomeru 22 ^g/ml. V rovnovážném stavu představuje (R)-enantiomer, který je převážně aktivní, 99% celkového bikalutamidu v oběhu.
Farmakokinetika (R)-enantiomeru není ovlivněna věkem, poruchou funkce ledvin nebo mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater. Bylo prokázáno, že (R)-enantiomer je mnohem pomaleji vylučován z plazmy pacientů se závážnou poruchou funkce jater.
Bikalutamid se ve velké míře váže na plazmatické bílkoviny (racemát až z 96%, (R)-enantiomer více než z 99%) a je rozsáhle metabolizován (oxidací a glukuronidací): jeho metabolity jsou vylučovány ledvinami a žlučí v přibližně stejné míře. Po té, co se bikalutamid dostane do žluče, dochází k hydrolýze glukuronidů. V moči se modifikovaný bikalutamid nachází jen v malé míře.
V klinické studii byla u pacientů léčených bikalutamidem (150 mg) zjištěna průměrná koncentrace (R)-bikalutamidu v mužském semenu 4,9 mikrogramů/ml. Množství bikalutamidu, který je potencionálně přenesen ženské partnerce během pohlavního styku je malý a extrapolací odpovídá průměrně 0,3 mikrogramům/kg. Tyto hodnoty jsou nízké na to, aby vyvolaly změny u potomstva laboratorních zvířat.
(cs)
|